Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


A 3. Právo životního prostředí (základní funkce, předmět, systém, prameny)

  • Právo životního prostředí je poměrně mladou právní disciplínou, v ČR (resp. ČSSR) začalo být předmětem zájmu v 70. letech 20. století. Od roku 1987 se vyučuje jako součást základního kurzu právního vzdělání.
  • Před rokem 1989 bylo právo v této oblasti spíše sporadické a navazovalo na stávající právní úpravu (zákon o lesích, vodní zákon, …). Klíčovým byl (pro nedostatek jiné právní úpravy) zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
  • Od roku 1989 došlo postupně ke srovnání úrovně právní úpravy se státy, které mají v této oblasti vyspělou právní úpravu (zejména tehdejší členské státy EU).
  • Pro právo životního prostředí je specifické to, že zasahuje do oblastí, které podléhají také působení dalších, na právu nezávislých zákonitostí jako jsou přírodní zákony.
    • Právo je musí respektovat, jinak by bylo zcela neúčinné.
  • Právo životního prostředí musí být mezinárodně koordinované, protože životní prostředí je nezávislé na státním území.
    • Z toho důvodu má u nás právo životního prostředí tři úrovně:
      • Mezinárodní
      • Unijní
      • Národní

Předmět práva životního prostředí

  • Předmětem práva životního prostředí je ochrana životního prostředí.
    • Klíčová je však otázka, co je „právo životního prostředí“?
      • Dle § 2 zákona o životním prostředí je životním prostředím vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.
      • Objevují se však i názory, že přírodní složky a ekosystémy představují pouze část životního prostředí. Další částí je člověkem uměle vytvořené prostředí jako jsou sídliště apod.
        • V tomto pojetí však pojem „životní prostředí“ ztratí jasné kontury. Není pak jasné co a jakým způsobem chránit.
        • Na pražské PF se právo životního prostředí od počátku formuje jako právo ochrany přírodního prostředí.
    • Ochrana životního prostředí zahrnuje dle § 9 zákona o životním prostředí činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku.
      • Má tedy dvě složky, defenzivní a ofenzivní
      • Defenzivní složka spočívá v předcházení ohrožování nebo poškozování životního prostředí.
      • Ofenzivní složka spočívá v působení na stav životního prostředí tak, aby byl odstraněn nebo zmírněn škodlivý dopad zásahu do životního prostředí.
      • Vedle toho však ochrana životního prostředí založená na principech trvale udržitelného rozvoje usměrňuje ekonomické a společenské aktivity, avšak zásadně jim nebrání.

Systém práva životního prostředí

  • Právo životního prostředí se dělí na obecnou a zvláštní část:
    • Obecná část zahrnuje nástroje a principy práva životního prostředí, ústavní základy, organizaci ochrany a právní odpovědnost.
    • Zvláštní část zahrnuje všechny platné právní předpisy obsahující normy ochrany životního prostředí (pokud ochranu pouze nedeklarují). Zvláštní část lze rozdělit na čtyři součásti:
      • prostředky ochrany životního prostředí (ochrana horizontální)
      • ochrana jednotlivých složek životního prostředí a ekosystémů (ochrana vertikální)
      • ochrana před zdroji ohrožení (ochrana diagonální)
      • ochrana životního prostředí v některých oborech lidské činnosti
        • tato součást bývá považována za doplňkovou

Prameny práva životního prostředí

  • Oblast práva životního prostředí není kodifikovaná, ale je rozprostřena v širokém množství předpisů, ať již unijních nebo národních.
    • Z toho bohužel také plyne současný stav, kdy je stejná či podobná materie normována několikrát, přičemž často obsahuje nedůvodné rozdíly.
  • Předpisy se dělí na dvě kategorie - průřezové a složkové.
    • Průřezové působí v celé šíři ochrany životního prostředí, např. zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, nebo zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon.
    • Složkové zákony oproti tomu působí pouze na konkrétním vybraném úseku ochrany životního prostředí, například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, 254/2001 Sb., vodní zákon.
  • Dle učebnice se prameny dělí do následujících skupin:
    1. Obecný základ práva životního prostředí
      • Ústava (čl. 7)
      • Listina základních práv a svobod (čl. 35)
      • Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
      • Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
    2. Organizace ochrany životního prostředí
      • Zákon č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon
      • Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí
      • Zákon č. 128/2000 Sb., obecní zřízení
      • Zákon č. 129/2000 Sb., krajské zřízení
      • Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
    3. Odpovědnost v ochraně životního prostředí
    4. Zvláštní (průřezové) nástroje ochrany životního prostředí
    5. Ochrana složek životního prostředí a ekosystémů
    6. Ochrana před specifickými zdroji ohrožení životního prostředí
    7. Ochrana životního prostředí při některých zvláštních činnostech

Zdroje

  • Damohorský M. a kol. Právo životního prostředí. 3. vydání. Praha: C.H. Beck, 2010, 678 s.
  • Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí

Navigace

A Obecná část

1. Životní prostředí - pojem, globální problémy a potřeba jeho ochrany, prostředky a cíle | 2. Politika ochrany životního prostředí v EU a ČR (charakteristika a význam) | 3. Právo životního prostředí (základní funkce, předmět, systém, prameny) | 4. Ústavní základy ochrany životního prostředí a zákon o životním prostředí | 5. Základní právní principy ochrany životního prostředí | 6. Právní nástroje ochrany životního prostředí (přehled, charakteristika a využití) | 7. Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí (charakteristika, třídění, funkce) | 8. Odpovědnost za správní delikty v ochraně životního prostředí | 9. Odpovědnost za ztráty na životním prostředí (pojem, kategorie, formy nápravy) | 10. Trestněprávní odpovědnost v ochraně životního prostředí | 11. Právní formy účasti veřejnosti na ochraně životního prostředí | 12. Právo na informace o životním prostředí | 13. Ochrana životního prostředí na mezinárodní úrovni (vývoj, institucionální zajištění a role mezinárodního práva) | 14. Právní úprava ochrany životního prostředí v unijním právu (charakteristika, promítnutí do národního práva) | 15. Vlastnické právo a ochrana životního prostředí | 16. Organizace veřejné správy v ochraně životního prostředí (obecná a zvláštní, subjekty a jejich úloha v ochraně životního prostředí) | 17. Česká inspekce životního prostředí ( úloha, působnost a pravomoc) | 18. Postavení a úloha veřejných stráží v ochraně životního prostředí | 19. Územní plánování (koncepční nástroje) - jeho nástroje a jeho úloha v ochraně životního prostředí | 20. Územní plánování (realizační nástroje) - jeho nástroje a jeho úloha v ochraně životního prostředí. | 21. Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, SEA) | 22. Integrovaná ochrana životního prostředí (IPPC)

B Zvláštní část

1. Ochrana ovzduší (předmět, prameny, hlavní cíle a směry právní úpravy) | 2. Nástroje ochrany ovzduší před znečišťováním (koncepční, administrativní, ekonomické) | 3. Ochrana ozónové vrstvy Země v právu | 4. Ochrana klimatického systému Země v právu | 5. Ochrana vod (předmět, prameny, hlavní cíle a směry právní úpravy) | 6. Ochrana kvality vod | 7. Územní (plošná) ochrana vod | 8. Ochrana zemědělského půdního fondu (předmět,cíl a prostředky ochrany) | 9. Ochrana půdy před zhoršováním kvality (ZPF, lesní pozemky) | 10. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (předmět, cíl a prostředky ochrany) | 11. Ochrana lesa při obecném užívání lesů | 12. Prostředky ochrany lesa při hospodaření v lese | 13. Ochrana lesa před škůdci a jinými škodlivými činiteli | 14. Právní úprava ochrany přírody a krajiny (prameny, předmět, hlavní směry a cíle) | 15. Právní úprava obecné ochrany přírody a krajiny | 16. Právní úprava zvláštní územní ochrany přírody | 17. Právní úprava zvláštní druhové ochrany přírody | 18. Soustava Natura 2000 a její právní úprava | 19. Právní úprava ochrany rostlin a živočichů (hlavní směry právní úpravy, prameny) | 20. Ochrana ohrožených druhů v rámci obchodu s živočichy a rostlinami | 21. Ochrana zvířat proti týrání | 22. Právní úprava odpadového hospodářství (hierarchie, subjekty, nástroje) | 23. Právní úprava nakládání s odpady (základní pojmy, subjekty a jejich povinnosti) | 24. Právní úprava nakládání s komunálními odpady | 25. Právní úprava využití atomové energie a ochrany před ionizujícím zářením | 26. Právní úprava ochrany životního prostředí před chemickými látkami | 27. Prevence závažných havárií | 28. Ochrana zdraví člověka v právu životního prostředí (zejména ochrana před hlukem a vibracemi) | 29. Poplatky za znečišťování životního prostředí (ovzduší, voda, odpady) | 30. Poplatky za využívání přírodních zdrojů (půda, voda, nerostné bohatství)

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code