Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Pl.ÚS 74/04

z 26. 1. 2005 („kauza Nádvorník- způsob vedení volební kampaně a vliv na výsledky voleb“)

Ve zkratce:

  • Ve volební kampani k senátním volbám, byly v obecním tisku (veřejnoprávním médiu) zveřejňovány nepravdivé informace o jednom z kandidátů. Tento kandidát se těsně nedostal do 2. kola volby (volbu nakonec vyhrál Nádvorník). Poškozený kandidát proto podal stížnost k NSS a ten volbu v daném senátním obvodu prohlásil za neplatnou. Byl podle něj porušen zákon o volbách do Parlamentu, který v jedno ze svých ustanovení určuje že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě
  • ÚS ruší toto rozhodnutí. V daném případě totiž nelze prokázat, že mezi porušením zákona a výsledným zvolením Nádvorníka existuje příčinná souvislost (přičemž je nutno zkoumat právě tuto souvislost, nikoliv souvislost mezi poršením zákona a nepostoupením stěžovatele do druhého kola)
  • Soudy musí být v rušení voleb zdrženivé. V rámci prooporcionality zde proti porušení zákona stojí právo senátora na nerušený výkon funkce

Podrobněji:

  • NSS rozhodl, že volby v obvodu, kde byl Nádvorník zvolen senátorem, jsou neplatné. ÚS ruší toto rozhodnutí
  • Navrhovatel před NSS:
    • V tisku („Uhříněveský zpravodaj“ a „Petrovický zpravodaj,“ tedy tiskoviny vydávané obcemi) o něm byly před volbami opakovaně zveřejněny nepravdivé informace za účelem jej poškodit. Kvůli tomu se navrhovatel těsně nedostal do 2. kola senátorské volby
    • Došlo k porušení zákona 247/1995 o volbách do parlamentu ČR, konkrétně §16, podle nějž má kampaň probíhat čestně a poctivě
      • Původně rozhodovala Státní volební komise. Ta toto ustanovení označila za pouhý morální apel, pro nějž ovšem zákon nestanovuje sankci
  • NSS pak volby zrušil.
    • Vycházel ze své předchozí judikatury. Zde definoval, že podmínky pro zrušení voleb jsou 1) porušení ustanovení volebního zákona, 2) vztah mezi protizákonností a zvolením kandidáta, jehož volba je napadena volební stížností, 3) zásadní intenzita porušení zákona, která musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu tohoto kandidáta
    • §16 chrání ústavní principy svobodné soutěže politických sil v demokratické společnosti a princip rovnosti potřeby volebního práva. (V odst. 1 jsou zmíněny konkrétně plochy pro vylepování plakátů. To je však jen demonstrativní. Zásada platí obecně pro všechny komunikační prostředky v držení obce). Byly porušeny odst. 1 a odst. 2
      • Později v řízení před ÚS NSS zdůrazňuje, že zpravodaje vycházejí za veřejné prostředky, nebyl tak dodržen požadavek neutrality státu ve volbách (zakotvený v čl. 2, odst. 1 Listiny)
    • Všechny tři zmíněné podmínky jsou zde tak splněny. Byl porušen §16 odst. 1 i 2 volebního zákona a existuje zde příčinný vztah mezi tímto porušením a nezvolením stěžovatele (přičemž intenzita porušení v tomto konkrétním případě nemusí nutně být tak vysoká, protože rozdíl mezi 2. a 3. kandidátem- stěžovatelem byl jen velmi těsný)
  • ODS (= navrhovatelka) pak proti tomuto rozhodnutí podává opravný prostředek k ÚS
    • Odmítá extenzivní výklad §16 odst. 1, který výslovně zmiňuje jen vylepování plakátů, aniž by z textu vyplýval demonstrativní charakter tohoto ustanovení
      • Ustanovení je třeba vykládat s ohledem na čl. 2 odst. 2 a odst. 4 Ústavy (= „enumerativnost veřejnoprávních pretenzí“ a legální licence) ⇒ ustanovení § 16. Odst. 1 nelze vztáhnout na periodika
      • NSS poté v řízení reaguje, že jeho výklad je naopak ústavně konformní, vycházející z principu politické plurality, zakotveném v čl. 21, odst. 4 a čl. 22 Listiny
    • Odmítá i konstatované porušení §16 odst. 2. V řízení nebyla prokázána nepravdivost zveřejněných údajů. Navíc proti principům, chráněným tímto odstavcem stojí princip svobody slova
    • Především pak odmítá existenci příčinného vztahu mezi zveřejněním informací v denících a nezvolením stěžovatele
    • Odmítá pojetí 3 kritéria posouzení NSS (intenzita nemusí být tak velká, je- li rozdíl těsný)

Posouzení ÚS:

  • Smysl řízení o opravném prostředku proti výsledku ověření volby: zajištění dodržení mezinárodního standardu svobodných a demokratických voleb. Jeho měřítkem je, aby byly volby konány správně, řádně, pravidelně a na základě rovného, všeobecného, přímého volebního práva tajným hlasováním.
  • Základním úkolem v tomto řízení tak je dodržení zásady o lidu jako zdroji veškeré státní moci, vykonávajícím ji prostřednictvím svobodných demokratických voleb
  • Pro volební soudnictví obecně platí vyvratitelná domněnka, že výsledek volby odpovídá vůli lidu. Ten, kdo namítá volební pochybení jej tak musí dokázat
  • Porušení zákona samo o sobě nemůže založit neplatnost voleb. Každé pochybení či vadu je třeba považovat za relativní a poměřovat je dopadem na výsledek volby. Platí princip proporcionality. „Na druhé straně vah“ leží právo kandidátů na nerušený výkon funkce (plyne z čl. 21 odst. 4 Listiny). ⇒ Soud může jen ve výjimečných případech změnit rozhodnutí voliče- suveréna, a to tehdy, pokud vady ve volebním procesu způsobily, nebo prokazatelně mohly způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát
  • ⇒ předmětem řízení je neplatnost zvolení Nádvorníka, nikoliv nezvolení Ing A. Z. (= stěžovatel před NSS)
  • „zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu“
  • Kampaň netrvá pouze 16 dní, jak tvrdí navrhovatelka, jedná se o dlouhodobý proces (názor voliče lze ovlivnit již dříve)
  • §16 odst. 1. : rovnost přístupu spočívá v rovné možnosti využívat vyhrazených ploch, nikoliv ve skutečnosti, nakolik subjekty tuto možnost využily
    • V jiném odst. §16 upravuje použití veřejnoprávních médií ve volební kampani. Obecní tiskoviny jsou svou podstatou blíže veřejnoprávním médiím, nežli vyhrazeným plochám pro vylepování plakátů. Není důvod na ně vztahovat právě odst. 1. Pokud by zákonodárce chtěl jejich využití v kampani přímo upravit, učinil by tak (tak tomu byl např. na počátku 90. let)
  • Na druhou stranu ale„pokud zákon nezakazuje použít pro volební kampaň periodika obcí, pak platí, že je lze pro volební kampaň použít při zachování rovnosti přístupu volebních stran.“ Povinnost zajistit rovnost přístupu do veřejnoprávních médií však neplyne z §16 odst. 1. Volebního zákona, ale z odst. 2 a především z obecných ústavních principů (např. čl. 22 Listiny či čl. 5 Ústavy)
  • Tiskoviny v rukou úřední moci tak musí dodržovat neutralitu. Z důkazů vyplývá, že agitace starostů proti stěžovateli byla v rozporu s požadavkem poctivého a čestného vedení kampaně. Došlo tedy k porušení § 16 odst. 2 volebního zákona
    • Obecně platí, že využití prostředků, které některému z kandidátů přináší současné působení ve veřejné funkci, pro volební kampaň není přípustné. Zároveň však proporcionalita v tomto případě nedovoluje kvůli tomu zrušit volby (ÚS zároveň kritizuje zákonodárce- volební zákon by měl obsahovat i jiné sankce, které by nepřinášely tak silný zásah a také mechanismy kontroly ještě v průběhu voleb)
  • Požadavky čestného a poctivého vedení kampaně nelze posuzovat stejnými měřítky jako čestnost a poctivost obecně, např. v soukromém právu. Přeci jen jde o volební boj (toto tvrzení pak kritizují disenty)
  • Zároveň ovšem nelze předpokládat, že toto porušení byl důvodem zvolení Nádvorníka
    • Konkrétní výsledky + porovnání s průběhem v dalších pražských obvodech, které jsou srovnatelné (pokud by stěžovatel postoupil do 2. kola, musel by v podstatě získat hlasy všech, kteří hlasovali pro jiného kandidáta, než Nádvorníka)
  • výsledek: ÚS zrušil rozhodnutí NSS a vlby prhlásil za platné
  • DISENTY:
    • František Duchoň- vzhledem k tomu, jaký význam mají volby v demokratické společnosti, považuje za nadbytečné zkoumat příčinnou souvislost mezi zásadním porušením volebního zákona a výsledkem volby. Požadavek čestného a poctivého vedení kampaně nelze relativizovat. Nelze rezignovat na ochranu čestnosti a poctivosti kampaně jako takovou
    • Ivana Janů- má za to, že v projednávaném případě zde prokazatelně existuje možnost, že bez porušení zákona výsledek volby byl jiný. Rozdíl mezi 2. a 3. Kandidátem byl jen těsný a statisticky není situace, kdy je vítěz 1. kola poraženým v 2. kole, výjimečná
    • Miloslav Výborný- vedení kampaně bylo hrubě nemorální a nejen protizákonné, ale i protiústavní. To by samo o sobě mělo být důvodem k zrušení voleb. Nelze brát povolební statistické údaje tak vážně, jak činil ÚS. Jsou samy o sobě již výsledkem způsobu, jak byla vedena kampaň
    • Eliška Wagnerová
      • Brání oprávněnost „judicializace politických procesů“ (přezkoumatelnost volebního procesu soudy). To souvisí s konceptem militantní demokracie, demokracie schopné bránit sama sebe
      • Nechápeme demokracii zjednodušeně. Volby v liberálním, demokratickém právním státě tak musí dostát určitým minimálním požadavkům
      • Čistoty voleb lze dosáhnout jen tehdy, není-li vůle voličů ovlivňována z pozic veřejné moci. K ingerenci veřejné moci do volebního procesu v tomto případě došlo
      • „difamace kandidáta nebo politické strany veřejnou mocí ve volební kampani zbavuje volby samotné přívlastku „skutečné.“ Takový proces, halící se formálně do hávu voleb, není ústavně materiálně vzato volbou, a proto je třeba formální volby prohlásit za neplatné“
      • V případě, kdy se nejednalo o volby skutečné je pak irelevantní přístup, kdy zkoumáme příčinnou souvislost
      • Většinové stanovisko vychází z názoru, že účelem soudního přezkumu voleb je ochrana vůle lidu. ALE i volby jsou výkonem státní moci a jako takové podléhají přezkumu z hlediska ústavnosti (= pojetí, ve kterém nelze absolutizovat suverenitu lidu)

související ustanovení

§ 16 Volebního zákona- „Volební kampaň“

(1) Pro volební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu.

(2) Volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje.

Článek 2 Ústavy

(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Článek 5 Ústavy

Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

Článek 21 Listiny

(4) Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Článek 22 Listiny

Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti.

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code