Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

ustavni-pravo:pl-us-6-2002 [2011/12/09 16:33] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +======Nález Pl. ÚS 6/02 z 27. 11. 2002 (4/2003 Sb.) – Ústavní principy náboženské svobody. Svoboda projevu náboženství nebo víry. Správa církevních nebo náboženských záležitostí======
 +
 +  * Skupina 21 senátorů navrhla zrušit zákon 3/2002 Sb. O svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností s tím, že snižuje standard ochrany LP oproti předchozí úpravě. Zrušit zákon jako celek ÚS odmítl- 1) důvodem zrušení zákona nemůže být jen komparace s předchozí úpravou. 2) zrušením nové úpravy by stará neobživla
 +  * Alternativně senátoři navrhli zrušení některých ustanovení. Zde ÚS návrhu zčásti vyhověl
 +
 +  * ČR je založena na **principu laického státu** (__**čl. 2, odst. 1 Listiny:​**__ //„Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání“//​) => musí tolerovat náboženský pluralismus,​ nesmí diskriminovat nebo naopak neodůvodněně zvýhodňovat některý z náboženských směrů. Stát musí být oddělen od konkrétních náboženských vyznání
 +  * Náboženskou svobodu dále upravují:
 +    * **__Čl. 15, odst. 1 Listiny__**:​ //​„Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.“//​
 +      * Náboženská svoboda je primárně //„forum internum.“//​ Je vymezena jako //status negativus// (viz Jellinek). Povinností státu i třetích osob je zde nezasahovat
 +
 +    * __**Čl. 16 Listiny**__: ​
 +      * (1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou,​ vyučováním,​ náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.
 +      * (2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti,​ zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.
 +      * (3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.
 +      * (4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých.
 +
 +
 +      * => vymezení jako //forum internum// není postačující. Pojmovým znakem nábženské svobody je také **možnost víru projevovat navenek**
 +  * Z toho tak vyplývá povinnost státu do autonomie církví a náboženských společností nezasahovat a zákaz přezkoumávat aktivitu církví, která se omezila jen na její vnitřní záležitosti
 +
 +====1. – Registrace církví a církevních orgánů jako PO====
 +  * A) Oblast ustanovení navržených ke zrušení stanovila princip, podle kterého ke vzniku církve a náboženské společnosti jako PO dochází okamžikem registrace do rejstříku církevních právnických osob, kterou provádí příslušné ministerstvo. To je oprávněno registraci také za stanovených podmínek zrušit
 +    * Akt registrace má konstitutivní účinky a vyjadřuje akceptaci státu ve vztahu ke konkrétnímu sdružení
 +    * ÚS se rozhodl **dát přednost ústavně konformní interpretaci těchto ustanovení před jejich derogací**. Je ale nutno je vykládat tak, že registrace nezakládá obecnou právní způsobilost náboženských společností (ta vyplývá z církevních řádů či mezinárodního práva). Registrace je aktem, který je požadován,​ aby církve mohly **právně relevantním způsobem //​působit//​** (nikoliv právně //​existovat//​) na území ČR
 +
 +  * B) oblast ustanovení,​ stanovujících fakticky **registrační princip** také pro orgány, zřizované náboženskými společnostmi jako právnické osoby, ačkoliv zákon hovoří o **„evidenci.“** K založení církevní právnické osoby totiž může dojít pouze „za účelem organizace, vyznávání a šíření náboženské víry“
 +    * Evidence x registrace: evidence je deklaratorním právním aktem a režim uznávání je volnější. Zde ale může ministerstvo posuzovat, kdy PO nezaeviduje. Jedná se tak ve skutečnosti o registraci
 +    * Rozpor s Čl. 16, odst. 2 Listiny (jeho obsahem je právo na autonomii, nezávislosti na státu)
 +    * Zároveň zákonné omezení tohoto práva, spočívající v registraci není omezením podle čl. 16, odst. 4 Listiny
 +    * Přitom nelze přijmout argumentaci Ministerstva kultury, podle které není autonomie církví omezena, neboť si mohou nezávisle zakládat orgány, které nejsou právnickými osobami. To je mnohdy ale v rozporu se smyslem existence těchto orgánů- např. charitativní činnost (která nespadá pod zákonné vymezení a přitom je zde nutno, aby ji provozoval PO)
 +    * Dále je třeba odmítnout i argumentaci ministerstva o narušení suverenity státu: //​„princip suverenity státu proto není možno chápat natolik extenzivním způsobem, že mu bude nutně odporovat již jen samotná právní existence jakýchkoliv právních subjektů odvozených z jiné právní skutečnosti,​ než je výslovná akceptace státní mocí.“//
 +    * ÚS ta dospěl k tomu, že **vznik církevních PO nesmí být podmíněn souhlasem státu** a zrušil ustanovení,​ která tento postup zaváděla
 +
 +====2. Oprávnění k výkonu zvláštních práv====
 +  * Ke zrušení navrhovaná ustanovení stanovují způsob, přiznání a zrušení oprávnění církve/ náb. společnosti k výkonu zvláštních práv vyučovat náboženství na školách, konat svatební obřady, zřizovat církevní školy, být financován podle zvláštního předpisu, pověřit kaplana apod. => tedy práva, vyžadující aktivní součinnost státu)
 +  * ÚS: //„stát, důsledně oddělený od církví a náboženských společností,​ nemůže být povinován k aktivnímu napomáhání činnosti jednotlivých církví a náboženských společností. Jestliže zákonodárce stanoví, že stát bude napomáhat činnosti náboženských subjektů, jedná se o jeho vlastní rozhodnutí“//​ => může si stanovit podmínky, za jakých tak učiní. Musí jen dodržet **zákaz svévolné diskriminace** při stanovení těchto podmínek
 +  * ÚS proto většinu ustanovení z této skupiny neshledal protiústavní ​
 +  * Zrušil jediné ustanovení,​ které opravňovalo ministerstvo zrušit oprávnění církve či náboženské společnosti k výkonu zvláštních práv, pokud nezveřejňovala každoročně výroční zprávu. „Tato úprava podle názoru ÚS nerespektuje **princip proporcionality**,​ podle něhož by měla zákonná úprava důsledně zachovávat vyváženost vztahu mezi porušením práva ze strany církve a náboženské společnosti na straně jedné a mezi uplatněnou sankcí na straně druhé.“ => za pochybení v oblasti informační činnosti by neměla následovat sankce zasahující do náboženské činnosti
 +
 +====3. Příjmy církví a náboženských společností====
 +  * Napadená ustanovení obsahují (demonstrativní) výčet možných příjmů církve či náboženské společnosti a vymezují možný předmět podnikání církve či náboženské společnosti (smí být pouze doplňkovou činností a musí být vymezena v základním dokumentu církve/ náb. spol.) a využití zisku (smí být použit jen k naplnění cílů církve či náboženské společnosti)
 +  * Vzhledem k tomu, že výčet možných příjmů je demonstrativní,​ lze jej považovat spíš za nadbytečný,​ nemůže však zakládat protiústavnost
 +  * Povinnost vymezit předmět podnikání v základním dokumentu je povinností informační vůči ostatním subjektům, není tím omezena autonomie
 +  * ÚS však ruší větu, podle níž církve či náb. spol. smí použít zisk pouze k naplnění svých cílů. Cíle církví či náboženských společností jsou totiž vymezeny zákonem (jako „vyznávání určité náboženské víry, ať veřejně nebo soukromě, a zejména s tím spojeného shromažďování,​ bohoslužby,​ vyučování a duchovní služby“). Ve výsledku by se tak jednalo o zákonné omezení autonomie církví v rozporu s čl. 2, odst. 3 Listiny (= legální licence), čl. 16 Listiny a také čl. 11, odst. 1 Listiny (právo vlastnit majetek)
 +    * Smysl existence církví a náb. spol. ve společnosti je totiž širší, než zákonem vymezený- např. činnost charitativní,​ humanitární,​ obecně vzdělávací…
 +    * Omezení nakládání s majetkem by tak ze strany států bylo svévolným zásahem do soukromoprávní podstaty těchto spolků, aniž by za ním stál nějaký relevantní veřejný zájem
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code