Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!
Nález Pl. ÚS 51/06 z 27. 9. 2006 (483/2006 Sb.) - právo územní samosprávy hospodařit se svým majetkem (nemocnice)
Navrhovatelé:
Skupina senátorů podala návrh na zrušení některých ustanovení zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních. Tato ustanovení vytvářela síť veřejných zdravotnických zařízení. Její součástí se ex lege stala v příloze vypočtená již existující zdravotnická zařízení bez ohledu na to, zda je jejich zřizovatelem stát, kraj, obec či jiná PO
Navrhovatel tak namítá rozpor s čl. 11 Listiny (právo na vlastnictví), čl. 8 a čl. 101 Ústavy (samospráva). Zákonem totiž samosprávné celky ztratily možnost rozhodovat o existenci a chodu zařízení, zatímco Ministerstvo zahraničí získalo možnost rozhodovat o rozsahu a druzích zdravotní péče zde poskytované⇒ dochází tak k zásahu do majetku samosprávných celků
ÚS:
Proklamovaným cílem zákona je „vytvoření efektivního právního prostředí pro existenci a provoz nemocnic ve veřejném vlastnictví a pro vytvoření základní sítě těchto nemocnic, jejichž prostřednictvím bude stát schopen zajišťovat každodenní právo na ochranu zdraví a každému občanovi v případě potřeby rovný přístup k bezplatné zdravotní péči na základě veřejného pojištění tak, jak to předpokládá Listina v čl. 31“
Výsledkem je, že některá zdravotnická zařízení, zřízená obcemi nebo kraji se stávají „veřejnými zdravotnickými zařízeními“ a jejich provoz je nadále podroben řídící a kontrolní pravomoci ministerstva
Je třeba přistoupit k testu proporcionality. (⇒ vhodnost, potřebnost, přiměřenost) Dochází zde ke kolizi veřejného zájmu na zajištění péče o zdraví lidu na straně jedné s veřejným zájmem na zajištění ochrany vlastnického práva a ochrany samostatné působnosti územních samosprávných celků na straně druhé. „ÚS ale zdůrazňuje, že je si vědom toho, že práva na život a zdraví, ta jak jsou upravena v čl. 6 odst. 1 a čl. 31 Listiny, jsou absolutními základními právy a hodnotami a že právě ve vztahu k těmto absolutním hodnotám je třeba poměřovat práv na samosprávu a právo vlastnické“
„pro vyvození závěru v případě kolize základních práv, případně veřejného dobra, jako principů, na rozdíl od případu konfliktu norem jednoduchého (podústavního) práva, se ÚS řídí příkazem k optimalizaci, tj. postulátem, minimalizace omezení základního práva a svobody, případně veřejného dobra. Jeho obsahem je maxima, dle níž v případě závěru o opodstatněnosti priority jednoho před druhým ze dvou v kolizi stojících základních práv, resp. veřejných statků, je nutnou podmínkou konečného rozhodnutí rovněž využití všech možností minimalizace zásahu do jednoho z nich“
Test vhodnosti- je zvolený prostředek způsobilý dosáhnout legitimního cíle?
Test potřebnosti- je zvolený prostředek k narušenému právu nejšetrnějším z více možných?
Nelze přijmout tvrzení v důvodové zprávě, že územní samosprávné celky nejsou v daném případě schopny dbát na obranu veřejného zájmu
Zákonodárce např. pominul možnost využít nástrojů, které má při kontrole hospodářství samospráv
Nucené omezení vlastnictví je možno jen (na základě zákona a) za náhradu. Zákonodárce zde však zásah do vlastnictví nijak kompenzovat nehodlá
v testu potřebnosti tak napadená ustanovení neobstála. Z více možných prostředků vedoucích k cíli byl méně šetrný k narušenému právu, což je projevem libovůle zákonodárce
⇒ k testu přiměřenosti nebylo nutno přistoupit
