Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Nález Pl. ÚS 51/06 z 27. 9. 2006 (483/2006 Sb.) - právo územní samosprávy hospodařit se svým majetkem (nemocnice)

  • Skupina senátorů podala návrh na zrušení některých ustanovení zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních. Tato ustanovení vytvářela síť veřejných zdravotnických zařízení. Její součástí se ex lege stala v příloze vypočtená již existující zdravotnická zařízení bez ohledu na to, zda je jejich zřizovatelem stát, kraj, obec či jiná PO
  • Navrhovatel tak namítá rozpor s čl. 11 Listiny (právo na vlastnictví), čl. 8 a čl. 101 Ústavy (samospráva). Zákonem totiž samosprávné celky ztratily možnost rozhodovat o existenci a chodu zařízení, zatímco Ministerstvo zahraničí získalo možnost rozhodovat o rozsahu a druzích zdravotní péče zde poskytované⇒ dochází tak k zásahu do majetku samosprávných celků

ÚS:

  • ÚS návrhu vyhověl a napadená ustanovení zrušil
  • Kraje a obce zřizují zdravotnická zařízení v samostatné působnosti
  • Proklamovaným cílem zákona je „vytvoření efektivního právního prostředí pro existenci a provoz nemocnic ve veřejném vlastnictví a pro vytvoření základní sítě těchto nemocnic, jejichž prostřednictvím bude stát schopen zajišťovat každodenní právo na ochranu zdraví a každému občanovi v případě potřeby rovný přístup k bezplatné zdravotní péči na základě veřejného pojištění tak, jak to předpokládá Listina v čl. 31“
  • Výsledkem je, že některá zdravotnická zařízení, zřízená obcemi nebo kraji se stávají „veřejnými zdravotnickými zařízeními“ a jejich provoz je nadále podroben řídící a kontrolní pravomoci ministerstva
  • Je třeba přistoupit k testu proporcionality. (⇒ vhodnost, potřebnost, přiměřenost) Dochází zde ke kolizi veřejného zájmu na zajištění péče o zdraví lidu na straně jedné s veřejným zájmem na zajištění ochrany vlastnického práva a ochrany samostatné působnosti územních samosprávných celků na straně druhé. „ÚS ale zdůrazňuje, že je si vědom toho, že práva na život a zdraví, ta jak jsou upravena v čl. 6 odst. 1 a čl. 31 Listiny, jsou absolutními základními právy a hodnotami a že právě ve vztahu k těmto absolutním hodnotám je třeba poměřovat práv na samosprávu a právo vlastnické“
  • „pro vyvození závěru v případě kolize základních práv, případně veřejného dobra, jako principů, na rozdíl od případu konfliktu norem jednoduchého (podústavního) práva, se ÚS řídí příkazem k optimalizaci, tj. postulátem, minimalizace omezení základního práva a svobody, případně veřejného dobra. Jeho obsahem je maxima, dle níž v případě závěru o opodstatněnosti priority jednoho před druhým ze dvou v kolizi stojících základních práv, resp. veřejných statků, je nutnou podmínkou konečného rozhodnutí rovněž využití všech možností minimalizace zásahu do jednoho z nich“
    • Příkaz k optimalizaci je odvozen od čl. 4, odst. 4 Listiny
  • Test vhodnosti- je zvolený prostředek způsobilý dosáhnout legitimního cíle?
    • ⇒ zajištění poskytování veřejných služeb v oblasti zdravotnictví je legitimním cílem a zvolený prostředek (napadená ustanovení) je schopen tohoto cíle dosáhnout
  • Test potřebnosti- je zvolený prostředek k narušenému právu nejšetrnějším z více možných?
    • Nelze přijmout tvrzení v důvodové zprávě, že územní samosprávné celky nejsou v daném případě schopny dbát na obranu veřejného zájmu
    • Zákonodárce např. pominul možnost využít nástrojů, které má při kontrole hospodářství samospráv
    • Nucené omezení vlastnictví je možno jen (na základě zákona a) za náhradu. Zákonodárce zde však zásah do vlastnictví nijak kompenzovat nehodlá
      • zásah do narušeného práva přitom právě kompenzací bylo možno zmírnit
    • v testu potřebnosti tak napadená ustanovení neobstála. Z více možných prostředků vedoucích k cíli byl méně šetrný k narušenému právu, což je projevem libovůle zákonodárce
  • ⇒ k testu přiměřenosti nebylo nutno přistoupit
  • Zákonem byl zároveň porušen princip rovnosti: Zdravotnická zařízení zařazená mezi veřejná zdravotnická zařízení jsou finančně zvýhodněna oproti ostatním. Nebylo však dáno žádní objektivní kritérium tohoto odlišení (které zařízení bude a které nebude zařazeno)
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code