Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Pl.ÚS 42/04 - Diskriminace mužů v důchodovém pojištění (institut povinné přihlášky)

  • nález vyhlášen: 6.6.2006
  • ÚS vyhověl a napadená ustanovení zrušil

Fakta

  • podle zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., se pro účely důchodového pojištění muž považuje za osobu pečující o dítě do věku 4 let, jen pokud ve dvouleté lhůtě od skončení péče podá přihlášku k účasti na důchodovém pojištění
  • ženám zákon žádnou takovouto administrativní překážku (tzn. podat přihlášku) neukládá

Právní otázka

  • porušují příslušná ustanovení zákona o důchodovém pojištění zásadu rovnosti v právech, obecně vyjádřenou v čl.1 LPS, a konkretizovanou v odst.1 čl.3 LPS?

ÚS

  • Je věcí státu, aby v zájmu zabezpečení svých funkcí rozhodl, že určité skupině poskytne méně výhod než jiné. Ani zde však nesmí postupovat zcela libovolně…Pokud zákon určuje prospěch jedné skupiny a zároveň tím stanoví neúměrné povinnosti jiné, může se tak stát pouze s odvoláním na veřejné hodnoty.
  • ÚS odmítl absolutní chápání principu rovnosti a pojal rovnost jako kategorii relativní, jež vyžaduje zejména odstranění neodůvodněných rozdílů a vyloučení libovůle. Obsah principu rovnosti tím posunul do oblasti ústavněprávní akceptovatelnosti hledisek odlišování subjektů a práv. Právní rozlišování v přístupu k určitým právům tedy nesmí být projevem libovůle, neplyne z něj však kategorický závěr, že by každému muselo být přiznáno jakékoli právo.
  • Nerovnost v sociálních vztazích, má-li se dotknout základních lidských práv, musí dosáhnout intenzity, zpochybňující, alespoň v určitém směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušením rovnosti spojeno i porušení jiného základního práva.
  • K omezení základních práv či svobod sice může zcela výjimečně dojít i v případě jejich kolize s některým z veřejných statků (veřejný zájem), podstatná je však maxima, podle které základní právo či svobodu lze omezit pouze v případě mimořádně silného a řádně odůvodněného veřejného zájmu, při pečlivém šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva. První podmínkou je tedy vzájemné pověřování v kolizi stojícího základního práva a veřejného zájmu (tzv. nepravý konflikt - narozdíl od střetu 2 základních práv), druhou je požadavek šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva.
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code