Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR

Československá a česká státní idea

  • ideologicky, hodnotově a emocionálně upevňuje stát
  • TGM: „státy se udržují těmi ideami, na nichž byly založeny“
  • měla významnou roli při konstituování a integraci ČSR
    • stmelovala obyvatelstvo nového státu, které bylo odlišné národnostně, jazykově, nábožensky, kulturně i vzdělanostně
    • měla přispět k legitimování nové státní moci a nahradit ideu státu rakouského
    • vzniká už v 19. století, velkou měrou se podílel T. G. Masaryk, koncipoval ji zejména ve své práci Nová Evropa: stanovisko slovanské, měla přispět k legitimování nové státní moci a nahradit dřívější ideu státu rakouského, která ztroskotala
    • vyjádřena zejména ve Washingtonské deklaraci (prohlášení československé nezávislosti prozatímní vládou z 18. října 1918) i dalších dokumentech z počátků ČSR
    • opírá se o počátky československé státnosti už od 7. století, tradici cyrilometodějskou, husitskou, českobratrskou nebo národní obrození
    • zakladatelé státu (zejména TGM) ji spojovali s demokratismem, s českou státní filozofií formulovanou již Palackým, vzdělaností, rovností a svobodou jednotlivců
    • měla obohatit i evropskou kulturu vůbec - také snaha zařadit se mezi ostatní evropské státy, které státní ideu měly
    • střety s ideou velkoněmeckou a nacistickou, fašistickou, sovětskou i nacionálně katolickou
  • změna po Mnichově
    • pocity zrady, posun k fašismu, odklon od demokracie → hledání nové státní idey - zdůrazňování, že České země byly součástí Svaté říše římské, koncepce „lenního“ vztahu státu k Říši, příklon k fašismu a autoritářství obecně, zdůrazňování svatováclavské idey jako dávné podřízení Německu, příklon ke katolictví, které po roce 1918 oslabilo, antisemitismus - snaha okupující Německé říše historicky legitimizovat nárok na české území
    • československou ideu prosazoval londýnský exil, v osvobozeném státě se ale neprosadila, prosazovala se suverenita Slovenska, po pádu komunismu následoval rozpad
  • v dnešním ústavním pořádku v podstatě opomenuta, měla být v zákoně o státních svátcích, ale není → nejblíže asi preambule Ústavy
    • „ věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé“
  • zákon o státních svátcích - za den české státnosti označeno 28. září + 1. leden jako den obnovy samostatného českého státu → mnohé symboly české státnosti směřují k jiným hodnotám než československým, navazují na Korunu Českou

Aktuální význam ústavních tradic

  • Ústava ČR sleduje koncepci Ústavní listiny z roku 1920
    • podobnosti:
      • struktura, řazení kapitol
      • parlamentní forma vlády (dvoukomorový parlament)
      • polylegálnost, rigidita
      • existence Ústavního soudu - za první republiky ale příliš nefungoval a byl více svázán se soudní mocí
      • i Listina na ni navazuje
    • odlišnosti:
      • zvláštní hlava o ČNB
      • současná Ústava je obecně liberálnější - např. Ústava 1920 znala občanské povinnosti
      • Ústavní soud je součástí samotné Ústavy
      • kompetence jednotlivých ústavních orgánů
  • patrné i tradice z dob socialismu:
    • posílení prezidenta oproti Ústavě 1920 - dáno i autoritou Václava Havla
      • částečně součástí moci výkonné (z první republiky), částečně autokratický, protože je neodpovědný

Státní symboly a jiná symbolika ČR

  • upraveno zákonem č. 3/1993 Sb., o státních symbolech ČR
  • státními symboly státy označují svou svrchovanost, a to vnitrostátně i navenek
  • jejich prostřednictvím se občané s vlastním státem identifikují nebo jej odmítají (→ pálení vlajek)
  • ve státních symbolech je vyjádřena i státní idea, jako jeden ze státotvorných prvků státu
  • trocha historie
    • dvouocasý lev původně heraldickým znakem Přemysla Otakara II., později symbolizoval centrální moc na území celého státu (včetně vedlejších zemí)
    • při vzniku ČSR měly své symboly pouze české země → pro Slovensko a Podkarpatskou Rus vytvořeny nové; státní vlajka, barvy i standarta se inspirovaly slovanskou trikolorou; státní pečeť navazovala na pečeť Království českého z 15. století; hymna spojena z písní Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
    • změna 1960 - změna státního znaku + ze symbolů odstraněny státní barvy
    • ČSFR - návrat k původním symbolům
      • podle čl. 3 ústavního zákona o zániku ČSFR stanoveno, že ČR a SR nesmějí užívat symbolů zaniklého státu → ČR nerespektovala
  • státní symboly stanoveny čl. 14 Ústavy:
    • (1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky,státní pečeť a státní hymna.
    • (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon.
  • tj. zákon ČNR č. 3/1993 Sb., ze dne 17. 12. 1992, o státních symbolech České republiky

1. Velký státní znak

Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. 1) Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.

2. Malý státní znak

Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.

3. Státní barvy

Státní barvy jsou bílá, červená, modrá v uvedeném pořadí.

4. Státní vlajka

Státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3.

5. Vlajka prezidenta republiky

Vlajka prezidenta republiky je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi.

6. Státní pečeť

Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pečetidlo státní pečeti uchovává prezident republiky.

7. Státní hymna

Státní hymnu tvoří první sloka písně Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla „Kde domov můj“.

Užívání státních symbolů

  • upraveno zákonem č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů ČR
  • musí být užívány jen vhodným a důstojným způsobem
  • státní znak (oba) mohou užívat jen:
    • státní orgány a funkcionáři státu v zákoně vypočtení (např. prezident, parlament, vláda, soudy, ústavní soud, konzulární úřady, ČNB, NKÚ…)
    • orgány územní samosprávy
    • školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku
    • právnické a fyzické osoby, kterým je zákonem (nebo na základě zákona) svěřen výkon státní správy
    • sportovci při reprezentaci ČR
  • velký státní znak
    • součástí závěsného znaku starostů
    • užíván k vyznačení státních hranic
    • na dresu sportovců reprezentujících ČR
    • na budovy, kde oprávněné osoby sídlí…
  • malý státní znak
    • na listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci
    • úředních razítkách
  • státní vlajka se užívá:
    • na sídlech osob, které smějí užívat státní znak
    • při státních svátcích a příležitostech celostátního významu (zejm. v den smutku nebo v den státního smutku, vyhlášených vládou)
    • na budovách, v nichž sídlí oprávněné osoby užívající státní znak, může být státní vlajka vyvěšena trvale
    • služební dopravní prostředky vedoucích diplomatických misí při slavnostních příležitostech a pokud je to v zemích jejich působení obvyklé
    • ostatní fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užívat státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv
    • Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt
      • a) vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,
      • b) uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,
      • c) v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,
      • d) první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než pět.
    • další pravidla:
      • při vodorovném umístění směřuje modrý klín vpravo a bílá barva je nahoře
      • při svislém umístění modrý klín směřuje dolů a bílá barva je vlevo
      • vlajka se vyvěšuje jen na čelní straně budovy
      • při smutku se spustí na půl žerdi
      • při vztyčování a snímání se nesmí dotýkat země
      • nesmí se používat v poškozeném nebo znečištěném stavu
  • užívání státních symbolů je chráněno i sankcí za přestupky a správní delikty
  • fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneužije, úmyslně poškodí, nebo hrubě zneváží státní symbol ČR (pokuta až 10 000 Kč)

Další zákonné a neoficiální formy symbolizující ČR

  • nejsou státními symboly podle Ústavy

Státní svátky

  • je třeba odlišit symboliku státní a církevní
  • úprava v zákonu č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu - odlišil:
    1. Státní svátky:
      • 1. leden - Den obnovy samostatného českého státu
      • 8. květen - Den vítězství
      • 5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
      • 6. červenec - Den upálení mistra Jana Husa
      • 28. září - Den české státnosti
      • 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu
      • 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii
    2. Ostatní svátky:
      • 1. leden - Nový rok
      • Velký pátek
      • Velikonoční pondělí
      • 1. květen - Svátek práce
      • 24. prosinec - Štědrý den
      • 25. prosinec - 1. svátek vánoční
      • 26. prosinec - 2. svátek vánoční
    3. Dny pracovního klidu (= státní svátky + ostatní svátky)
    4. Významné dny (jsou pracovní):
      • 16. leden - Den památky Jana Palacha
      • 27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti
      • 8. březen - Mezinárodní den žen
      • 12. březen - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO)
      • 28. březen - Den narození Jana Ámose Komenského
      • 7. duben - Den vzdělanosti
      • 5. květen - Květnové povstání českého lidu
      • 15. květen - Den rodin
      • 10. červen - Vyhlazení obce Lidice
      • 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu
      • 11. listopad - Den válečných veteránů

Státní vyznamenání

  • zák. č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky, zřídil:
    • Řád Bílého lva - osoby, které se zasloužily o ČR zvlášť vynikajícím způsobem
    • Řád Tomáše Garrigua Masaryka - osoby, které se zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv
    • Medaili Za hrdinství - vyznamenání za hrdinství v boji a vyznamenání osob, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot
    • Medaili Za zásluhy - osoby, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek
  • řádovými dny jsou 1. leden a 28. říjen

Ostatní

  • symbolický (nikoli normativní) význam má zákon č. 292/2004 Sb., o zásluhách Edvarda Beneše („Edvard Beneš se zasloužil o stát“), který pokračuje v československé tradici obdobných zákonů (Masaryk, Štefánik)
  • dále např. heslo „Pravda vítězí“, oficiální název Česká republika, český jazyk, výtvarná podoba české koruny, historické skvosty (Korunovační klenoty, Pražský hrad), lípa jako národní strom, uniformy, krajské a městské znaky a vlajky,…

Prameny

  • Ústavní právo a státověda, II. díl, Ústavní právo ČR, část 1, str 46 -47, 86 - 88, 309 - 316
  • Ústavní systém České republiky, Gerloch, Hřebejk, Zoubek, 2002,str. 132 - 147
  • Deset let Ústavy České republiky, uspořádal Jan Kysela, 2003 - příspěvek prof. Pavlíčka Teoretická koncepce Ústavy ČR
  • Pocta Vladimíru Mikule k 65. narozeninám, příspěvek prof. Pavlíčka Československo - deset let poté, str. 37 - 46

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

1)
Zbroj jsou ty části těla zvířete, které mohou sloužit jako zbraň - zuby, kly, kopyta, rohy, parohy, spáry, zobák, jazyk…
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code