Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


47. Ústavní ochrana menšin v ČR

Historie

  • Ústava 1920
    • Hlava 6. - ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin
    • Přepis Saint-Germainské mez. smlouvy o ochraně menšin do vnitrostátního práva
    • Zásada rovnosti před zákonem, zásady jazykového práva
    • Na základě § 129 Ústavy - jazykový zákon –> pokud bylo v okrese min. 20% obyvatel příslušníci menšiny, mohli užívat v úředním styku svůj jazyk
  • Ústava 1948
    • Není věnována žádná část
  • Ústava 1960
    • Kolektivistické pojetí - zdůraznění kolektivním práv menšin
    • Zakotvila jenom práva některých menšin – polské, maďarské a ukrajinské
    • Menšina německá zakotvena nebyla, což bylo zdůvodněno jejím rozptýlením po celém území a mají-li mít tyto menšiny urč.kolektivní práva, vyžaduje to aby žily na určitém ohraničeném území
    • Nezabezpečoval práva etnických menšin
    • Ústavní zákon 144/1968 Sb., o postavení národností v ČSSR
      • Úprava postavení 4 tzv. ústavně zvýhodněných národností: maďarské, německé, polské a ukrajinské
      • Zákon připouštěl i jiné menšiny, aniž by je přímo jmenoval
      • Tento zákon zrušen ÚZ č. 23/1991 Sb.
  • Dnes - obecná úprava, není zvýhodnění některé z menšin, jen postavení slovenské národnostní menšiny je řešeno ve zvláštní Smlouvě mezi ČR a Slovenskem o dobrém sousedství, přátelských vztazích a spolupráci: úprava je zde formálně v některých aspektech širší

Ukotvení v ústavním pořádku

  • Ústava: čl. 6 „ Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.“
  • Věnována hlava třetí Listiny - Práva národnostních a etnických menšin
  • Věcná úprava
    1. Listina - čl. 1, 3, 24, 25
    2. Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin
    3. Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin
    4. Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon)

Ochrana národnostních a etnických menšin

  • V době přijetí Listiny v roce 1991 nebyla v právním řádu ČR (ani ČSFR) legální definice pojmů národnostní ani etnická menšina
  • V roce 2001 přijat zákon 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a změně některých zákonů
  • Uvozen preambulí
  • Národnostní menšina vymezena jako společenství občanů ČR žijících na území současné ČR, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní mešinu obyvatel a zároven projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo
  • Příslušníkem národnostní menšiny je občan ČR, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti
  • Upravuje práva příslušníků národnostních menšin
  • Působnost ministerstev a jiných správních orgánů ve vztahu k nim
  • “Shrnul” úpravu zákonů a mezinárodních smluv
  • Výkon práv - např. právo na sdružování příslušníků národnostních menšin, svobodná volba příslušníků k národnstní menšině, právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostních menšin, právo na užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny, právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy, právo na vzdělání v jazyce národnostní menšiny, právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin
  • Pojem etnická menšina legálně definován není
  • Vytvořil novou kategorii menšin, která není v Listině : kategorie tradičně a dlouhodobě žijících menšin na území ČR (neříká už ale jak dlouho) - takto uznáno je u nás 12 skupin menšin – např. chorvatská, bulharská, řecká, rómská, rusínská…) - stanovila to Rada pro národnostní menšiny
  • Pro menšiny platí 2 základní ustanovení - zákaz diskriminace (čl.3 Listiny) pro příslušnost k národnostní nebo etnické menšině a princip rovnosti (čl.24 Listiny…příslušnost nesmí být nikomu na újmu)
  • Práva menšin ve státě přepokládají jejich loajalitu vůči státu a respektování demokratického principu rovnosti, tj.zákaz diskriminace i privilegií (pokud chceme nějaké menšině přidat nebo ubrat práva, musí to být vyloženě zmíněno, jinak to bude dikriminace, at už v pozitivním nebo negativním smyslu)
  • Listina rozeznává (i když rozdíly nejsou jasně definovány)
  1. Národnostní menšiny - záležitost svobodné volby - čl. 3/2 LPS „každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti“, , jedná se o subjektivní kategorii a může být během života měněna
    • čl. 3/2 LPS zakazuje jakékoli ovlivňování rozhodnutí o své národnosti a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování
    • Tento ústavní imperativ je podpořen také trestním zákoníkem, který stanoví skutkové podstaty Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osoby (§355), Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§356)
  2. Etnické menšiny - nezávisí na volbě člověka, je považována za objektivní kategorii, etnikum je dáno objektivními znaky, nezávislými na subjektivní lidské vůli nebo přání,obykle se etnickou menšinou rozumí historicky vzniklá skupina lidí společného původu, rasového typu, jazyka a osobité duchovní a metariální kultury
    • Musíme odlišovat - např. v ČR je za etnickou menšinu považována cikánská menšina, z toho jen část se hlásí k romské národnosti
  • Podle zákona o ochraně osobních údajů je údaj o národnostním, rasovém nebo etnickém původu považován za citlivý osobní údaj
  • Fakticky se příslušnost k dané národnosti zjišťuje při sčítání lidu
  • Menšiny nemusí být jen národnostní a etnické, ale také ženy v těhotenství, děti, mladiství, sociálně slabí, osoby zdravotně postižené

Mezinárodněprávní ochrana

  • Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin - příslušníci menšin musí respektovat vnitrostátní právní řád a práva ostatních, tj. i jiných menšin
    • Po Euronovele má Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin aplikační přednost před zákonem
  • Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace
  • Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
    • v čl. 26 zakazuje diskriminaci a v čl.27 zavazuje signatáře, aby neupíraly etnickým, náboženským nebo jazykovým menšinám právo užívat své vlastní kultury, vyznávat a projevovat své vlastní náboženství nebo používat vlastního jazyka
  • Úmluva o ochraně lidských práva základních svobod
    • čl. 14 Zákaz diskriminace „Užívání práv a svobod přiznaných touto Úmluvou musí být zajištěno bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické nebo jiné smýšlení, národnostní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení.“
  • Mezinárodní ochrana menšin
    • OSN
    • Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě
    • Rada Evropy

Ustanovení Listiny - čl. 24 a 25

  • Čl. 24 garantuje každému, že příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu
    • tato ústavní úprava vychází z principu rovnosti a je podkytnuta každému, nejen státnímu občanovi ČR
  • V čl.25 Listiny jsou jmenována zvláštní práva → zajištěné od státu, nesmí narušit rovnost občanů, nárok kolektivních a individuálních práv vyplývá přímo z Listiny a není podmíněn vydáním zvláštního zákona
  • Záleží na menšinách, jak ustanovení využijí, jak se o svá práva přihlásí, např. jaká si vytvoří sdružení
  • Čl.25 odst.1 obsahuje práva deklarována kolektivně
    • Občanům(!), kteří tvoří n./e. menšinu se zaručuje : rozvíjet vlastní kulturu: prostřednictvím literatury, divadel festivaly národní kultury aj.
    • Právo rozšiřovat a přijímat informace v mateřském jazyce
    • Sdružovat se v národnostních sdruženích
      • Je zaručen všestranný rozvoj: právní záruka + prostředky k zajištění + současně kontrola, jak budou prostředky použity
  • Čl.25 odst.2 obsahuje individuální práva
    • Právo na vzdělání v jejich jazyku
    • Právo užívat jejich jazyka v úředním styku
    • Právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin
  • V obouch komorách Parlamentu - fakultativní výbory
  • V zastupitelstvech obcí a krajů - výbory pro národnostní menšiny
    • Obec, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny (dle zákona o obcích)
    • Kraj, v jehož územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny (dle zákona o krajích)
  • Rada vlády pro národnostní menšiny - zřízena usnesením vlády
    • Je stálým poradním a iniciativním orgánem vlády pro otázky týkající se národnostních menšin a jejich příslušníků
    • V čele člen vlády, min. polovina členů příslušníci menšiny

Prameny

  • Ústava
  • Listina
  • Komentář k Listině
  • Ústavní systém ČR, Gerloch, Hřebejk, Zoubek, r.2010 (424-427, 4.vydání)
  • Ústavní právo, Pavlíček a kol., II.díl část 2., str. 176 až 184

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code