Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
ustavni-pravo:pfuk:ustavko:zkouska:otazka-46 [2013/01/24 12:49]
Aleš Klekner Aktualizace dat dle stránek mvcr.cz
ustavni-pravo:pfuk:ustavko:zkouska:otazka-46 [2017/01/16 17:56] (aktuální)
89.102.173.247 typo
Řádek 100: Řádek 100:
  
 ===== Nálezy ÚS a rozhodnutí NSS ===== ===== Nálezy ÚS a rozhodnutí NSS =====
- **Pl. ÚS 26/94 (financování politických stran, role NKÚ)** 
-    * Návrh skupiny poslanců na zrušení některých ustanovení novely zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen "​politická strana"​) a zákona o NKÚ – VYHOVĚNO 
-    * Novela jednak zakazovala politickým stranám provozovat jakoukoliv podnikatelskou činnost, v čemž poslanci spatřovali radikální omezení možnosti politického působení stran a tím ohrožení jejich svobodné soutěže a týkala se i rozšíření působnosti NKÚ kontrolovat hospodaření politických stran. Na základě přezkoumání včasnosti, úplnosti a pravdivosti údajů uvedených stranami ve výroční finanční zprávě měl NKÚ právo dát podnět k návrhu na rozpuštění nebo pozastavení činnosti strany. 
-    * ÚS věcný obsah návrhu rozčlenil do tří skupin: 1. Existence a rozsah finanční kontroly politických stran státními orgány, 2. Přípustnost rozpuštění,​ resp. pozastavení činnosti politické strany z důvodů nepředložení anebo nedostatků jejich výroční finanční zprávy a 3. Přípustnost účasti politických stran v podnikatelské činnosti. ​ 
-    * Ad 1. finanční podpora politických stran nesmí překročit míru respektující generelní hranici, danou oddělením stran od státu, aby nemohl ze strany státu vzniknout nástroj k jejich manipulaci; čím více jsou strany dotovány státem, tím méně cítí potřebu hledat zdroje a podporu své činnosti v občanské struktuře společnosti;​ poté, co příspěvky státu byly politickým stranám přiděleny,​ nemůže jít o hospodaření se státním majetkem a nemůžou být dále kontrolovány NKÚ. 
-    * Ad 2. závady ve výroční finanční zprávě lze sotva kvalifikovat jako nedostatky porušující principy uvedené v čl. 5 a čl. 9 Ústavy. ​ 
-    * Ad 3. zákaz jakékoliv účasti politických stran na podnikatelské činnosti nemá v ústavním pořádku oporu, iluzorní je představa, že by státní příspěvek politické strany hospodářsky zajistil a přiměl k tomu, aby nehledaly finanční zdroje jinde; je však nutné mít upraveny určité mantinely, aby se strany nezabývaly více podnikatelskou činností než svým ústavním posláním. 
  
- **Pl. ÚS 10/03 (ústavnost 3% hranice při volbách do PS pro výplatu stálého příspěvek na činnost strany)** +**Pl. ÚS 26/94 (financování ​politických ​stranrole NKÚ)**
-    * Návrh SNK sdružení nezávislých na zrušení některých ustanovení zákona o sdružování v politických ​stranách a v politických hnutích = ZAMÍTNUTO +
-    * NSK se nelíbila skutečnostže stálý příspěvek na činnost strany se vyplácí stranám jen na základě voleb do PS = pouze jedny volby nereflektujou skutečnou podporu pol. strany ve společnosti. To, že je zde nastavena hranice na 3% pak je diskriminační vůči menším stranám. +
-    ​ÚS požádal o stanovisko PS a ministerstvo vnitra, oba orgány se vyjádřily v tom smyslu, že stávající pr. úprava nebrání vzniku nových politických subjektů a jejich průniku do Parlamentu, což závisí pouze na schopnosti těchto uskupení oslovit potřebný počet voličů. +
-    ​Dle ÚS spočívá výplata stálého příspěvku na činnost politické strany v zajištění otevřenosti politického systému - tato hranice musí tedy být výrazně nižší, než je stanovena uzavírací klauzule proporcionálního systému, což 3% jsou (uzavírací klauzule 5%). +
-    * Pokud jde o otázku, zda by mělo jít o reflexi pouze voleb do PS (a ne např. i Senátu), vyjadřuje se k tomu ÚS takto: "Dle ústavního systému České republiky nedisponují obě komory Parlamentu stejnými pravomocemi a neparticipují stejnou mírou na zákonodárném procesu, nemají tudíž symetrické postavení. Odvozuje-li právní úprava přiznání stálého příspěvku na činnost výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, zrcadlí tím reálné postavení politické strany v ústavním systému státu."​+
  
- ​**Rozhodnutí NSS Pst 1/2008 - 66 (Rozpuštění Dělnické strany I)** +   * Návrh ​skupiny poslanců ​na zrušení ​některých ustanovení novely zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen "​politická strana"​) a zákona o NKÚ – VYHOVĚNO 
-    * Návrh ​vlády ​na zrušení ​Dělnické strany = ZAMÍTNUTO +  Novela jednak zakazovala politickým stranám provozovat jakoukoliv podnikatelskou činnost, v čemž poslanci spatřovali radikální omezení možnosti politického ​působení stran tím ohrožení jejich svobodné soutěže a týkala se i rozšíření působnosti NKÚ kontrolovat hospodaření politických stran. Na základě přezkoumání včasnostiúplnosti a pravdivosti údajů uvedených stranami ve výroční finanční zprávě měl NKÚ právo dát podnět ​návrhu na rozpuštění ​nebo pozastavení činnosti ​strany
-    Vláda zde neunesla důkazní břemeno, podle její argumentace "není rozhodné, jakou míru porušení ​představuje nezákonné jednání strany ​hnutí",​ ovšem dle NSS mají politické strany v zastupitelské formě demokracie svůj nezastupitelný význam, proto požívají zvýšené ochrany proti zásahům státu do své činnostii proto je výše uvedený argument vlády lichý. +  * ÚS věcný obsah návrhu rozčlenil do tří skupin: 1. Existence a rozsah finanční kontroly politických stran státními orgány, 2. Přípustnost rozpuštění, resp. pozastavení činnosti ​politické strany ​z důvodů nepředložení anebo nedostatků jejich výroční finanční zprávy a 3. Přípustnost účasti politických stran v podnikatelské činnosti. 
-    * Důvod k rozpuštění ​politické ​strany ​tedy vyplývá z kumulativního splnění několika podmínek: 1) zjištěné chování ​politické strany ​je protiprávní,​ 2) je této straně přičitatelné, ​3edstavuje dostatečně bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát 4) zamýšlený zásah je iměřený sledovanému cílitzn. není narušena proporcionalita mezi omezením práva sdružovat se v politických stranách ​zájmem společnosti na ochraně jiných hodnot.  +  * Ad 1. finanční podpora politických stran nesmí ​ekročit míru respektující generelní hranici, danou oddělením stran od státu, aby nemohl ze strany státu vzniknout nástroj k jejich manipulaci; čím více jsou strany dotovány státem, tím méně cítí potřebu hledat zdroje ​podporu své činnosti v občanské struktuře společnosti;​ poté, co íspěvky státu byly politickým stranám přidělenynemůže jít o hospodaření ​se státním majetkem ​nemůžou být dále kontrolovány NKÚ
-    Na vládě bylo, aby konkrétní poznatky o činnosti politické strany neslučitelné s § 4 zákona o politických stranách (zde najdeme výčet toho, jakou formou polstrany nesmějí fungovat/​jaké nesmějí mít cíle) dostatečně věrohodně a esvědčivě s návrhem konkrétních důkazů prokazujících její tvrzení ​edložila soudu.  +  Ad 2. závady ve výroční finanční zprávě lze sotva kvalifikovat jako nedostatky porušující principy uvedené v čl5 a čl. 9 Ústavy. 
-    * Vzhledem ​k tomu, že NSS zde rozhodl o skutkovém stavukterý byl vázán na současnost, je dle soudního řádu správního možné v dané věci v budoucnu znovu rozhodovat.+  * Ad 3. zákaz jakékoliv účasti politických stran na podnikatelské činnosti nemá ústavním pořádku oporu, iluzorní je představa, že by státní ​íspěvek politické strany hospodářsky zajistil a iměl k tomu, aby nehledaly finanční zdroje jinde; je však nutné mít upraveny určité mantinelyaby se strany nezabývaly více podnikatelskou ​činností než svým ústavním posláním.
  
- **Rozhodnutí NSS Pst 1/2009 – 348 (Rozpuštění Dělnické strany II)** +**Pl. ÚS 10/03 (ústavnost 3% hranice ​i volbách do PS pro výplatu stálého příspěvku na činnost ​strany)**
-    * Návrh vlády na zrušení Dělnické strany = VYHOVĚNO +
-    * DS byla protiprávní. Skutečný program DS, projevy ​edstavitelů a členů DS a projevů, jimž tato strana poskytuje prostor na shromážděních a ve stranickém tisku, směřují k vyvolávání rasové, etnické a sociální nesnášenlivosti a ve svém důsledku k omezení základních práv a svobod určitých obyvatel ČR. DS směřovala k potlačení rovnoprávnosti občanů a to zejména ​na základě národnostního klíče nebo sexuální orientace. +
-    * Dále DS podle NSS programovou podobností využívanou symbolikou navazuje na německý nacionální socialismus,​ tj. totalitní ideologii, neslučitelnou s demokracií a základními lidskými právy a svobodami. +
-    * DS je také úzce provázána v podstatě se všemi významnými neonacistickými hnutími v ČR, kterým vytváří politickou platformu pro legitimizaci jejich světonázoru +
-    * DS se také nezákonně pokusila nahradit ​činnost ​státních a samosprávných orgánů a pořádkových sil.  +
-    ​NSS se rozhodl straně činnost nepozastavit,​ ale rovnou ji rozpustit, jelikož možnost „nápravy“ DS je vzhledem k podstatě její protiprávnosti prakticky vyloučena a vedla by k popření samotných důvodů její existence. +
-    ​NSS také posuzoval otázku, zda má vůbec cenu DS stranu zrušit, jelikož existuje předpoklad,​ že si její personální substrát založí stranu novou. NSS tuto otázku uzavřel s tím, že tímto rozhodnutím bude nastavena hranice "​únosnosti"​ do budoucna i pro další pol. subjekty, tedy i toho, který si nynější členové DS založí.+
  
- ​**Pl.ÚS 13/10 (Rozpuštění Dělnické strany III)** +  ​* Návrh ​SNK sdružení nezávislých ​na zrušení ​některých ustanovení zákona ​sdružování v politických stranách a v politických hnutích ​ZAMÍTNUTO 
-    ​* Návrh ​DS na zrušení ​rozhodnutí NSS jejím rozpuštění ​ODMÍTNUTO +  NSK se nelíbila skutečnost, že stálý ​íspěvek na činnost strany ​se vyplácí stranám jen na základě voleb do PS = pouze jedny volby nereflektujou skutečnou podporu polstrany ve společnostiTo, že je zde nastavena hranice na 3% pak je diskriminační vůči menším stranám. 
-    DS označila své rozpuštění jako násilné vynucování politické korektnosti na úkor základních práv a svobod ​i řízení, které vykazovalo znaky středověkého čarodějnického procesu ​se snahou hříšníka (Dělnickou stranu) upálitProces dokazování při řízení označila místy za typicky ordálové řízeníDále poukázala na překážku rei iudicate (NSS první vládní návrh na rozpuštění zamítl) a na to, že NSS nepřísluší posuzovat chování jejích ​členů, pokud nebyli pravomocně odsouzeni v trestním ​řízení. Obecně shrnula, že žádnými relevantními důkazy nebyla prokázána protiprávnost činnosti Dělnické strany+  * ÚS požádal o stanovisko PS a ministerstvo vnitraoba orgány se vyjádřily v tom smyslu, že stávající pr. úprava nebrání vzniku nových politických subjektů a jejich průniku do Parlamentu, což závisí pouze na schopnosti těchto uskupení oslovit potřebný počet voličů
-    * ÚS neuznal ​ekážku rei iudicate s tím, že vláda při prvním návrhu neunesla důkazní břemeno a soud se tedy tehdy činností navrhovatelky nijak komplexně nezabýval ​ani zabývat nemohl. Z toho tedy nelze dovodit, že by činnost ​navrhovatelky,​ zahrnující dobu do vyhlášení "​prvního"​ rozsudku byla uznána jako bezvadná. Dále poukázal na svou judikaturu ve věci posuzování důkazů: "Z ústavního principu nezávislosti soudů podle čl. 82 Ústavy vyplývá i zásada volného hodnocení důkazůa rozhodnutí o rozsahu dokazování proto spadá do výlučné kompetence obecného soudu." ​  ​+  Dle ÚS spočívá výplata stálého ​íspěvku na činnost politické strany v zajištění otevřenosti politického systému - tato hranice musí tedy být výrazně nižšínež je stanovena uzavírací klauzule proporcionálního systému, což 3% jsou (uzavírací klauzule 5%). 
 +  * Pokud jde o otázku, zda by mělo jít o reflexi pouze voleb do PS (a ne napřSenátu), vyjadřuje se k tomu ÚS takto: "Dle ústavního systému České republiky nedisponují obě komory Parlamentu stejnými pravomocemi ​neparticipují stejnou mírou na zákonodárném procesunemají tudíž symetrické postavení. Odvozuje-li právní úprava přiznání stálého příspěvku na činnost ​výsledky voleb do Poslanecké sněmovnyzrcadlí tím reálné postavení politické strany v ústavním systému státu."
  
 +**Rozhodnutí NSS Pst 1/2008 - 66 (Rozpuštění Dělnické strany I)**
  
 +  * Návrh vlády na zrušení Dělnické strany = ZAMÍTNUTO
 +  * Vláda zde neunesla důkazní břemeno, podle její argumentace "není rozhodné, jakou míru porušení představuje nezákonné jednání strany a hnutí",​ ovšem dle NSS mají politické strany v zastupitelské formě demokracie svůj nezastupitelný význam, proto požívají zvýšené ochrany proti zásahům státu do své činnosti, i proto je výše uvedený argument vlády lichý.
 +  * Důvod k rozpuštění politické strany tedy vyplývá z kumulativního splnění několika podmínek: 1) zjištěné chování politické strany je protiprávní,​ 2) je této straně přičitatelné,​ 3) představuje dostatečně bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát a 4) zamýšlený zásah je přiměřený sledovanému cíli, tzn. není narušena proporcionalita mezi omezením práva sdružovat se v politických stranách a zájmem společnosti na ochraně jiných hodnot.
 +  * Na vládě bylo, aby konkrétní poznatky o činnosti politické strany neslučitelné s § 4 zákona o politických stranách (zde najdeme výčet toho, jakou formou pol. strany nesmějí fungovat/​jaké nesmějí mít cíle) dostatečně věrohodně a přesvědčivě s návrhem konkrétních důkazů prokazujících její tvrzení předložila soudu.
 +  * Vzhledem k tomu, že NSS zde rozhodl o skutkovém stavu, který byl vázán na současnost,​ je dle soudního řádu správního možné v dané věci v budoucnu znovu rozhodovat.
 +
 +**Rozhodnutí NSS Pst 1/2009 – 348 (Rozpuštění Dělnické strany II)**
 +
 +  * Návrh vlády na zrušení Dělnické strany = VYHOVĚNO
 +  * DS byla protiprávní. Skutečný program DS, projevy představitelů a členů DS a projevů, jimž tato strana poskytuje prostor na shromážděních a ve stranickém tisku, směřují k vyvolávání rasové, etnické a sociální nesnášenlivosti a ve svém důsledku k omezení základních práv a svobod určitých obyvatel ČR. DS směřovala k potlačení rovnoprávnosti občanů a to zejména na základě národnostního klíče nebo sexuální orientace.
 +  * Dále DS podle NSS programovou podobností využívanou symbolikou navazuje na německý nacionální socialismus,​ tj. totalitní ideologii, neslučitelnou s demokracií a základními lidskými právy a svobodami.
 +  * DS je také úzce provázána v podstatě se všemi významnými neonacistickými hnutími v ČR, kterým vytváří politickou platformu pro legitimizaci jejich světonázoru
 +  * DS se také nezákonně pokusila nahradit činnost státních a samosprávných orgánů a pořádkových sil.
 +  * NSS se rozhodl straně činnost nepozastavit,​ ale rovnou ji rozpustit, jelikož možnost „nápravy“ DS je vzhledem k podstatě její protiprávnosti prakticky vyloučena a vedla by k popření samotných důvodů její existence.
 +  * NSS také posuzoval otázku, zda má vůbec cenu DS stranu zrušit, jelikož existuje předpoklad,​ že si její personální substrát založí stranu novou. NSS tuto otázku uzavřel s tím, že tímto rozhodnutím bude nastavena hranice "​únosnosti"​ do budoucna i pro další pol. subjekty, tedy i toho, který si nynější členové DS založí.
 +
 +**Pl.ÚS 13/10 (Rozpuštění Dělnické strany III)**
 +
 +  * Návrh DS na zrušení rozhodnutí NSS o jejím rozpuštění = ODMÍTNUTO
 +  * DS označila své rozpuštění jako násilné vynucování politické korektnosti na úkor základních práv a svobod při řízení, které vykazovalo znaky středověkého čarodějnického procesu se snahou hříšníka (Dělnickou stranu) upálit. Proces dokazování při řízení označila místy za typicky ordálové řízení. Dále poukázala na překážku rei iudicate (NSS první vládní návrh na rozpuštění zamítl) a na to, že NSS nepřísluší posuzovat chování jejích členů, pokud nebyli pravomocně odsouzeni v trestním řízení. Obecně shrnula, že žádnými relevantními důkazy nebyla prokázána protiprávnost činnosti Dělnické strany.
 +  * ÚS neuznal překážku rei iudicate s tím, že vláda při prvním návrhu neunesla důkazní břemeno a soud se tedy tehdy činností navrhovatelky nijak komplexně nezabýval a ani zabývat nemohl. Z toho tedy nelze dovodit, že by činnost navrhovatelky,​ zahrnující dobu do vyhlášení "​prvního"​ rozsudku byla uznána jako bezvadná. Dále poukázal na svou judikaturu ve věci posuzování důkazů: "Z ústavního principu nezávislosti soudů podle čl. 82 Ústavy vyplývá i zásada volného hodnocení důkazů, a rozhodnutí o rozsahu dokazování proto spadá do výlučné kompetence obecného soudu."​
  
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code