Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Toto je starší verze dokumentu!


43. Petiční právo

  • z latinského slova petitio = žádat,
  • dříve náleželo jen úzké skupině lidí, kteří měli možnost pomocí petice oslovit panovníka, v průběhu 19. a 20. století se v mnoha státech stalo ústavně zaručeným právem občanů
  • v průběhu doby se objevila různě obsáhlá a široká pojetí petičního práva, dnes máme opět zúžené chápání petičního práva především jako specifické varianty svobody projevu a nástroje k prosazení jiných práv a svobod
  • jedná se o možnost jedné či více osob (každý má právo, ne jen občan) podat žádost k jednomu z orgánů státní nebo veřejné moci, čímž se jim umožňuje přístup k ovlivňování státních orgánů a k tvorbě státní vůle
  • petent = žadatel, tzn. subjekt petičního práva (kdokoliv bez omezení věku, občanství, způsobilosti k právním úkonům)1)

Ústavní vývoj petičního práva v Čechách od roku 1918

  • prozatimní ústava ČSR (37/1918 Sb.) - petiční právo nebylo obsaženo
  • I.Československá ústava z 29.2.1920 (121/1920) - petiční právo bylo zakotveno v Hlavě V. - Práva a svobody, jakož i povinnnosti občanské
  • odobí Protektorátu Č a M - omezení občanských práv, Židé zbavení obč.práv
  • ústava 9.května 1948 (150/1948) - zakotveno v Kapitole I. - Práva a povinnosti občanů
  • ústava Československé socialistické republiky 11.7.1960 (100/1960) - petiční právo nebylo zakotveno
  • ústava zákon o československé federaci (143/1968) - petiční právo nebylo zakotveno
  • ÚZ 100/1960 byl, i po pádu komunistického režimu, od 23.dubna 1990 až do rozpadu federace 1. ledna 1993 ústavou České a Slovenské Federativní Republiky - petiční právo bylo zakotveno prostřednictvím LZPaS viz.dále
  • Listina základní práv a svobod - přijata 9.1.1991, ú.z., kterým se uvozuje LZPaS (23/1991)
    • Hlava druhá - Základní lidská práva a svobody
      • Oddíl druhý - politická práva
        • Čl. 18
        • (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu2) má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy3) s žádostmi, návrhy a stížnostmi.
        • (2) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.4)
        • (3) Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou.
    • další články LZPaS týkající se petičního práva = ústavodárce připustil zákonem omezenípráva petičního
    • Hlava šestá - Ustanovení společná
      • čl. 44 Zákon může…omezit; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst.1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby.
  • ústava ČR z 16.12.1992 (1/1993) - ústavní právo je zakotveno prostřednictvím LZPaS, která je součástí ústavního pořádku (č.2/1993Sb., o vyhlášení LZPaS jako součástiústavního pořádku ČR)
    • → petiční právo je bezprostředně vymahatelné, ale zákonnou regulaci provádí Zákon o právu petičním

Zákonná úprava v ČR

  • V ČR je petiční právo jedním z ústavně zaručených práv občanů, patří do skupiny práv politických
  • součástí ústavního pořádku ČR je prostřednictvím Listiny základních práv a svobod, která byla po vzniku ČR znovu vyhlášená usnesením předsednictva ČNR dne 16.12.1992 a publikována ve Sbírce zákonů ČR jako z.č.2/1993 (ve znění z.č.162/1998 Sb.)
  • Na čl. 18 Listiny navazuje zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním (jeden z tzv. politických zákonů) , který blíže stanovuje podmínky výkonu petičního práva
    • tento zákon byl vydán před přijetím Listiny, tudíž je třeba ho vykládat v souladu s Listinou
    • jsou jím upraveny i ty petice, které mohou vzejít ze shromáždění (z.č. 84/1990)
  • byl vyhlášen 29.3.1990 a tímto dnem také nabyl účinnosti

Znění zákona o právu petičním 85/1990 Sb.

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány 5) se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen „petice“).

(2) Právnické osoby mohou toto právo vykonávat, je-li to v souladu s cíli jejich činnosti.6)

(3) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.7)

(4) Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.

§ 2

Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu.8)

§ 3

Petiční výbor

(1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor.

(2) Petiční výbor není právnickou osobou.

(3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány.9)

§ 4

Shromažďování podpisů pod petici

(1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen.

(2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat.

(3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku.

(4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let .

§ 5

Podání a vyřízení petice

(1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat.

(2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal.

(3) Státní orgán , který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. 10)

§ 6

Vzešla-li petice ze shromáždění, 11) platí pro ni ustanovení § 1, 2 a 5 tohoto zákona s tím, že musí být uvedeno, z jakého shromáždění vzešla a jak byla shromážděním schválena; petičním výborem se rozumí svolavatel shromáždění.

Společná ustanovení

§ 7

Státní orgány upraví způsob přijímání, projednávání a vyřizování peticí jim adresovaných ve svých jednacích řádech nebo obdobných předpisech.

§ 8

Pokud se v tomto zákoně mluví o státních orgánech, rozumí se tím i právnické osoby, jimž byla působnost státního orgánu svěřena.

§ 9

Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.

§ 10

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. +)

Petiční právo v jednacích řádech komor Parlamentu ČR

  • postup pro projednání petice adresované jedné z komor Parlamentu ČR je v případě Senátu i Poslanecké sněmovny téměř totožný
  • petice je doručena orgánu komory, který má pravomoc vyřizovat petice, ten posoudí splnění náležitostí petice (viz.níže) a rozhodne o dalším postupu
  • dále může dojít k projednání petice na zasedání komory aj.

Zákon 107/1999 Sb. o jednacím řádu Senátu

ČÁST DVACÁTÁ - Petice a jiná podání občanů

  • § 142 Petice
    • (1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem. 12) Nepřísluší-li vyřízení petice výboru podle věty prvé, postoupí tento výbor její stejnopis orgánu Senátu, kterému vyřízení petice věcně náleží.
    • (2) Věcně příslušný orgán Senátu rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, 13) a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.
    • (3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Senátu vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá výboru, kterému přísluší vyřizování peticí.
    • (4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor uvedený v odstavci 1 větě prvé Senátu zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předloží tento výbor takovou zprávu nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.
    • (5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Senát vyžádat od výboru uvedeného v odstavci 1 větě prvé kdykoli.
  • § 142a
    • (1) Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se po provedeném šetření věcně příslušného orgánu Senátu její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu.
    • (2) Ten, kdo zastupuje členy petičního výboru, má přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici.
    • (3) Petice je podle povahy věci vyřízena Senátem nebo věcně příslušným orgánem Senátu po jejím projednání Senátem.
  • § 143 Jiná podání občanů
    • Podání, která nejsou peticemi, předá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, věcně příslušným výborům nebo komisím a nebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny 90/1995 Sb.

  • v tomto zákoně je upravena účast na jednání Sněmovny a jejích orgánů a postup při projednávání petice adresované Poslanecké sněmovně ČR
  • Část druhá, Poslanci, Účast na jednání Sněmovny a jejích orgánů
    • §10 (2) Delegace vyslaná shromážděním k předání petice 3) do budovy Sněmovny nebo tam, kde Sněmovna a její orgány jednají, může mít nejvýše pět členů
  • Část sedmnáctá,Petice a jiná podání občanů
    • § 113 Petice
      • (1) Petice adresované Sněmovně, jejím orgánům a funkcionářům se doručí petičnímu výboru. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené petičním zákonem. 14) Nepřísluší-li vyřízení petice petičnímu výboru, postoupí petiční výbor její stejnopis orgánu Sněmovny, kterému vyřízení petice věcně náleží.
      • (2) Věcně příslušný orgán Sněmovny rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.
      • (3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Sněmovny vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá petičnímu výboru.
      • (4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá petiční výbor Sněmovně zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Sněmovna jinak, předloží výbor takovou zprávu nejpozději do 15. srpna za první pololetí běžného roku a do 15. února za druhé pololetí předchozího kalendářního roku.
      • (5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Sněmovna vyžádat od petičního výboru kdykoli.
    • § 114 Jiná podání občanů
      • Podání, která nejsou peticemi, předá petiční výbor Kanceláři sněmovny, která je předloží věcně příslušným výborům nebo komisím anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

Petiční právo v Evropské unii

  • petiční právo je jedním z práv občana Evropské unie a je zaručeno v Listině základních práv Evropské unie (2007/C 303/01) jako petiční právo k Evropskému parlamentu. Jeho zakotvení najdeme v Hlavě V, která se týká občanských práv, a konkrétně v článku 44 tohoto dokumentu.
  • Čl.44
  • Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má petiční právo k Evropskému parlamentu.
  • Původně byla tato listina plánována jako součást odmítnuté Smlouvě o Ústavě pro Evropu, ale nakonec byla uvedena současně s Lisabonskou smlouvou. Výjimku z úplné platnosti Listiny základních práv EU si vyjednala Velká Británie, Polsko (jejich protokoly o uplatnění LZP EU na jejic území jsou již součástí primárního práva EU) a také Česká republika. K dojednání výjimky došlo díky zákorku prezidenta Klause, který ho „vyměnil“ za ratifikaci Lisabonské smlouvy na podzim 2009. Důvodem vyjímky je ohrožení Benešových dekretů. Protokol o uplatňování LZP EU v České republice je však zatím jen Přílohou I Závěrů Evropské rady, tzn. není součástí primárního práva. „Český protokol“ se nejspíše připojí ke Smlouvě o fungování EU a ke Smlouvě o EU v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy (Chorvatsko 2012/2013). Do té doby je dle některých odborníků LZP EU v ČR platná v plném rozsahu…ale bůhví 8-O

dále pak můžeme nalézt jeho úpravu v:

  • Smlouva o EU 92/C191/01 tzn. konsolidované znění smlouvy o založení evropského společenství –
    • Čl. 21 (bývalý článek 8d) každý občan evropské unie má petiční právo k evropskému parlamentu v souladu s článkem 194 (bývalým článkem 138d)
    • Čl. 194 (bývalý článek 138d)
      • Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činností Společenství a která se jich přímo dotýká.

Petice

  • S peticí se může na orgány státu nebo územní samosprávy obrátit buď jednotlivý občan nebo mohou občané sestavit petiční výbor a vybrat jednu osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku s orgány.
  • Petiční výbor není samostatnou právnickou osobou, jeho vznik není pro naplnění účelu petice nutný a také se nemusí nikde hlásit. Petiční výbor je pouze organizační složkou.
  • Petice slouží orgánům státu (územní samosprávy) k tomu, aby se seznámily s tím, co občané chtějí, jaké je veřejné mínění. Státní orgány nebo orgány územní samosprávy jsou povinny petici přijmout, posoudit její obsah a písemně na ni do 30 dnů odpovědět. Nevzniká jim povinnost se textem petice „řídit“.
  • Občané mají právo shromažďovat pod petici podpisy na podpisové archy – tedy vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. Nesmí ovšem zvolit způsob, který by odporoval zákonu (např. vydírání). Za tímto účelem mohou být petice a podpisové archy vystaveny na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu.
  • Sběr podpisů je možný pouze fyzicky na podpisové archy, nelze sbírat podpisy prostřednictvím emailu nebo jiných komunikačních prostředků. (odlišná pravidla jsou stanovena pro elektronickou petici, ktrá používá systém elektronických podpsiů)
  • Právnické osoby a petice = zákon nestanoví, za jakých podmíneka a jakým způsobem, může právnická osoba podpořit petici nebo podat petici, předpokládá se však, že jejími základními identifikačními údaji jsou název nebo obchodní firma, adresa sídla, identifikační číslo, jméno, příjmení a funkce toho, kdo je oprávněn jménem PO jednat)

Náležitosti petice a podpisových archů dle zákonů ČR

Co petice musí obsahovat:

  1. požadavek (žádost, návrh, stížnost, prosba, podání, podnět – „text petice“)
  2. informace o tom, kdo petici sestavil
    • a) petiční výbor - jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat
    • b) jednotlivec - jméno, příjmení a bydliště
    • c) nevládní organizace - název, sídlo, IČO a jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat za organizaci jednat

Co by petice měla obsahovat:

  1. adresáta petice, (není nutné, petice bude posléze předána adresátovi)
  2. datum sestavení petice (jeho absence však není důvodem k pomíjení petice adresátem jako neplatné)

Co petice nesmí obsahovat:

  • výzvy podle § 1 odst. 3 a 4 zákona o právu petičním
    • (3) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.
    • (4) Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.

Co musí podpisové archy obsahovat

  1. jméno, příjmení a bydliště podepisujícího se občana a jeho podpis
  2. pokud není součástí petičního archu text petice pak:
    1. označení, ze kterého je zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena musí být umožněno se s textem petice seznámit
    2. jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat nebo jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat za o.s., které petici sestavilo

Co mohou podpisové archy obsahovat:

  1. text petice

Petiční právo a ochrana osobních údajů

Vzhledem k tomu, že při výkonu práva petičního je zacházeno s osobními údaji (jméno, příjmení a adresa signatářů petice), je nutno v souvislosti s peticemi upozornit na vztah zákona o právu petičním a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Obecně lze řící, že zákon o právu petičním je v poměru k zákonu č. 101/2000 Sb. zákonem zvláštním.

Ten, kdo podpisy pod petici sbírá, resp. ten, kdo je předává úřadu,je povinen:

  • dodržovat povinnosti v zákoně o ochraně osobních údajů stanovené.
  • shromažďovat a zpracovávat osobní údaje pouze v souladu se stanoveným účelem tj. výkonem práva petičního - a v rozsahu nezbytném pro jeho naplnění.
  • Shromažďovat pouze osobní údaje odpovídající stanovenému účelu
  • uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,

Není přípustné předávání získaných osobních údajů jiným osobám a subjektům než správnímu orgánu, jemuž je petice určena, využívat tyto údaje bez souhlasu signatářů k jiným účelům. Totéž platí i pro správní orgán, jemuž byly tyto osobní údaje svěřeny jako součást petice.

Nálezy ÚS k problematice petičního práva

  • I.ÚS 21/1994 ze dne 23.6.1994 Institut petice
    • „výtah z NÚS“: Nečinnost příslušného státního orgánu při projednávání petice nelze považovat za zásah do základních práv nebo svobod zaručených ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl.10 Ústavy. Zdůvodnění - LZPaS zaručuje pouze právo na podání petice, „nezakládá konkrétní záruky kladného či záporného „meritorního vyřízení“ věci, dokonce ani reakce příslušného orgánu. Subjektivní právo na „vyřízení“ petice není ústavně založeno a z práva podat petici neplyne subjektivní právo na to, aby petici bylo obsahově vyhověno.15)
  • o něco později však ÚS uvádí, že „petice je zvláštní kvalifikovaný případ svobody projevu, který je spjat s povinností orgánu veřejné moci na obsah petice reagovat“ (viz. nález níže)
  • II.ÚS 20/1998 ze dne 23.4.1998 Petiční právo a jeho meze
    • „výtah z NÚS“: Navrhovatel ústavní stížnosti se domáhá ochrany svého základního práva na podání stížnosti jako petice a také na to, aby nebyl potrestán za využití tohoto práva (pokuta 10000 Kč od Městského soudu v Brně za TČ křivého nařčení z přijetí úplatku policejním inspektorem). ÚS konstatoval, že se zde jedná o střet dvou základních lidských práv a to ochrana dobré pověsti, cti a jména pol. inspektora vs. petiční právo navrhovatele. Pokud je však petiční právo zneužito v rozporu s Listinou nebo zákonem, což je případ, kdy byl někdo křivě nařčen ze spáchání trestného činu, nejde v tomto rozsahu o ústavně zaručené základní právo (přirozeně za podmínky, že to bylo soudy spolehlivě zjištěno). Ú.stížnost byla domítnuta jako zjevně neodpodstatněná.

Zvláštní případy užití a úprava petičního práva

  • zákonodárce, zde použil termín petice, ale stanovil podmínky, za nichž je lze provádět odlišně, než jak uvádí Zákon o právu petičním
  • v porovnání s ústavním petičním právem se jedná o rozídlné insituty, mají odlišný účel a smysl
  • např.:
    • v zákonech o volbách v souvislosti s kandidátkami nezávislých kanidátů
      • příklad: volby do Senátu: k náležitostem přihlášek k registraci nezávislých kanidátů patří petice podpourjící kandidaturu, jež musí být podepsána alespoň 1000 oprávněných voličů z volebního obvodu(jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, rodné číslo-další údaj o subjektu požadovaný zákonem); subjektem/podavatelem volební petice již nemůže být kdokoliv (viz. požadavky na signatáře)
    • v zákonu o sdružování v politických stranách a v politických hnutích - pokud jde o jejich zakládání
      • u těchto dokumentů („volebních a zakládacích petic“) je rozdíl: ve značně zúženém pojetí subjektů (konkr. voliči); relavantnosti podání, pouze pokud na podporu návrhu vystoupí zákonem stanovený minimální počet osob; další údaj o subjektech (r.č.)
      • tento druh zvláštních petic vyvolává i odlišné účinky: např. jejich nepředložení brání realizaci pasivního volebního práva (kandidáti) nebo práva občanů zakládat politické strany a politická hnutí 16)

Prameny

1) , 6)
mmj. právnické osoby veřejného práva nejsou nositeli petičního práva, neboť právě ony jsou adresáty petic a potenciálně i těmi, kdo např. porušují základní práva
2)
smyslem petice je sledovat zájmy obecného blaha a uspokojení jiných skupinových zájmů = omezení předmětu petice
3)
státní orgány a orgány územní samosprávy jsou adresáty petice → jsou to orgány, které jsou v rámci svých kompetencí vybaveny rozhodovacími pravomocemi, adresáty mohou být pouze PO veřejného práva
4)
zákaz jakéhokoliv zásahu do rozhodovací činnosti soudu
5)
zákon byl vydán dříve, než byla obnovena územní samospráva (na úrovni obcí 1990 a na úrovni krajů 2000), nicméně listina stanoví, že se jedná i orgány územní samosprávy + text § 8 t.z.
7)
lze podat petici k soudu, jejím obsahem však nesmí být podnět k ovlivnění jeho rozhodovací činnosti v jednotlivé věci, ale např. návrh na zvýšení počtu soudních úředníků aj.
8)
majetková i nemajetková - nařčení, pomluva, viz. také II. ÚS 20/98
9)
členem petičního výboru i osoba mladší 18 let, zástupce plnoletý pro řádnou komunikaci s adrsáty petice = procedurální omezení
10)
za vyřízení je třeba považovat jak kladné, tak i záporné rozhodnutí ve věci, ale i informace postoupené petentovi, že se tímto podáním příslušný orgán zabýval a jak s věcí naložil
11)
Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.
12)
Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním
13)
§ 3 zákona č. 85/1990 Sb.
14)
Zákon č. 85/1990 Sb.
15)
I.ÚS 21/1994
16)
celý odstavec: z učebnice Ústavní právo a státověda, II.díl, část druhá, str.148
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code