Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

ustavni-pravo:pfuk:ustavko:zkouska:otazka-43 [2011/12/07 18:53]
Hana Janotová [Nálezy ÚS k problematice petičního práva]
ustavni-pravo:pfuk:ustavko:zkouska:otazka-43 [2012/01/22 19:59]
Řádek 1: Řádek 1:
-====== 43. Petiční právo ====== 
- 
-  * Z latinského slova //petitio// = žádat, ​ 
-  * Dříve náleželo jen úzké skupině lidí, kteří měli možnost pomocí petice oslovit panovníka, v průběhu 19. a 20. století se v mnoha státech stalo ústavně zaručeným právem občanů 
-  * V průběhu doby se objevila různě obsáhlá a široká pojetí petičního práva, dnes máme opět zúžené chápání petičního práva především jako specifické varianty svobody projevu a nástroje k prosazení jiných práv a svobod ​ 
-  * Jedná se o možnost jedné či více osob (každý má právo, ne jen občan) podat žádost k jednomu z orgánů státní nebo veřejné moci, čímž se jim umožňuje přístup k ovlivňování státních orgánů a k tvorbě státní vůle 
-  * Petent = žadatel, tzn. subjekt petičního práva (kdokoliv bez omezení věku, občanství,​ způsobilosti k právním úkonům)((mmj. právnické osoby veřejného práva nejsou nositeli petičního práva, neboť právě ony jsou adresáty petic a potenciálně i těmi, kdo např. porušují základní práva)) 
-  ​ 
-===== Ústavní vývoj petičního práva v Čechách od roku 1918 ===== 
-  * Prozatimní ústava ČSR **(Zákon č. 37/1918 Sb. z. a n.)** - petiční právo nebylo obsaženo 
-  * I.Československá ústava z 29.2.1920 **(zákon č. 121/1920 Sb. z. a n.)** - petiční právo bylo zakotveno v Hlavě V. - Práva a svobody, jakož i povinnnosti občanské 
-  * Odobí Protektorátu Č a M - omezení občanských práv, Židé zbavení obč.práv 
-  * Ústava 9.května 1948 **(zákon č. 150/1948 Sb.)** - zakotveno v Kapitole I. - Práva a povinnosti občanů 
-  * Ústava Československé socialistické republiky 11.7.1960 **(zákon č. 100/1960 Sb.)** 
-    * V čl. 29 bylo zakotveno právo obracet se na zastupitelské sbory a jiné státní orgány s podněty a stížnostmi. Oproti dnešnímu pojetí petice ale bylo možné podat podnět i v soukromé věci. Provedeno vládní vyhláškou č. 150/1958 Ú.l. (zrušena až 1.1.2006) 
-  * ÚZ 100/1960 byl, i po pádu komunistického režimu, od 23.dubna 1990 až do rozpadu federace 1. ledna 1993 ústavou České a Slovenské Federativní Republiky - __petiční právo bylo zakotveno prostřednictvím LZPaS viz.dále__ 
-  * **Listina základní práv a svobod** - přijata 9.1.1991, ú.z., kterým se uvozuje LZPaS (23/1991) 
-    * Hlava druhá - Základní lidská práva a svobody 
-      * Oddíl druhý - politická práva 
-        * **Čl. 18** 
-        * (1) Petiční právo je zaručeno; ve //věcech veřejného nebo jiného společného zájmu//​((smyslem petice je sledovat zájmy obecného blaha a uspokojení jiných skupinových zájmů = omezení předmětu petice)) má každý právo sám nebo s jinými se obracet na //státní orgány a orgány územní samosprávy//​((státní orgány a orgány územní samosprávy jsou adresáty petice → jsou to orgány, které jsou v rámci svých kompetencí vybaveny rozhodovacími pravomocemi,​ adresáty mohou být pouze PO veřejného práva)) s žádostmi, návrhy a stížnostmi. 
-        * (2) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.((zákaz jakéhokoliv zásahu do __rozhodovací činnosti__ soudu)) 
-        * (3) Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou. 
-    * Další články LZPaS týkající se petičního práva = //​ústavodárce připustil zákonem omezenípráva petičního// ​ 
-    * Hlava šestá - Ustanovení společná 
-        * **čl. 44** Zákon může...omezit;​ příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst.1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. ​ 
-  * **Ústava ČR z 16.12.1992 (1/1993)** - ústavní právo je zakotveno prostřednictvím LZPaS, která je součástí ústavního pořádku (č.2/​1993Sb.,​ o vyhlášení LZPaS jako součástiústavního pořádku ČR) 
-    * → Petiční právo je **bezprostředně vymahatelné**,​ ale zákonnou regulaci provádí Zákon o právu petičním 
- 
-===== Zákonná úprava v ČR ===== 
- 
-  * V ČR je petiční právo jedním z ústavně zaručených práv občanů, patří do skupiny práv politických 
-  * Součástí ústavního pořádku ČR je prostřednictvím __Listiny základních práv a svobod__, která byla po vzniku ČR znovu vyhlášená usnesením předsednictva ČNR dne 16.12.1992 a publikována ve Sbírce zákonů ČR jako **z.č.2/​1993** (ve znění z.č.162/​1998 Sb.) 
-  * Na čl. 18 Listiny navazuje [[:​ustavko:​zakon_peticni|zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním]] (jeden z tzv. politických zákonů) , který blíže stanovuje podmínky výkonu petičního práva 
-    * Tento zákon byl vydán před přijetím Listiny, tudíž je třeba ho vykládat v souladu s Listinou ​ 
-    * Jsou jím upraveny i ty petice, které mohou vzejít ze shromáždění (z.č. 84/1990) 
-  * Byl vyhlášen 29.3.1990 a tímto dnem také nabyl účinnosti ​ 
- 
- 
- 
-===== Petiční právo v jednacích řádech komor Parlamentu ČR ===== 
- 
-  * Postup pro projednání petice adresované jedné z komor Parlamentu ČR je v případě Senátu i Poslanecké sněmovny téměř totožný 
-  * Petice je doručena orgánu komory, který má pravomoc vyřizovat petice, ten posoudí splnění náležitostí petice (viz.níže) a rozhodne o dalším postupu 
-  * Dále může dojít k projednání petice na zasedání komory aj. 
- 
-==== Zákon 107/1999 Sb. o jednacím řádu Senátu==== 
- 
-ČÁST DVACÁTÁ - Petice a jiná podání občanů ​   
-  * § 142 Petice 
-      * (1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se __doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí.__ Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem. ((Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním)) Nepřísluší-li vyřízení petice výboru podle věty prvé, postoupí tento výbor její stejnopis orgánu Senátu, kterému vyřízení petice věcně náleží. 
-      * (2) Věcně příslušný orgán Senátu rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, ((§ 3 zákona č. 85/1990 Sb.)) a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy. 
-      * (3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Senátu vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. 
-      * (4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor uvedený v odstavci 1 větě prvé Senátu zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předloží tento výbor takovou zprávu nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok. 
-      * (5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování,​ popřípadě vyřízení peticí si může Senát vyžádat od výboru uvedeného v odstavci 1 větě prvé kdykoli. 
- 
-  * § 142a 
-    * (1) Je-li petice __podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se__ po provedeném šetření věcně příslušného orgánu Senátu její projednání __na pořad nejbližší schůze Senátu.__ 
-    * (2) Ten, kdo zastupuje členy petičního výboru, má přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici. 
-    * (3) Petice je podle povahy věci vyřízena Senátem nebo věcně příslušným orgánem Senátu po jejím projednání Senátem. 
-  * § 143 Jiná podání občanů ​ 
-    * Podání, která nejsou peticemi, předá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, věcně příslušným výborům nebo komisím a nebo je  postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí. 
- 
-==== Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny 90/1995 Sb. ==== 
-  * V tomto zákoně je upravena účast na jednání Sněmovny a jejích orgánů a postup při projednávání petice adresované Poslanecké sněmovně ČR 
- 
-  * Část druhá, Poslanci, Účast na jednání Sněmovny a jejích orgánů 
-    * §10 (2) Delegace vyslaná shromážděním k předání petice 3) do budovy Sněmovny nebo tam, kde Sněmovna a její orgány jednají, může mít nejvýše pět členů 
-  * Část sedmnáctá,​Petice a jiná podání občanů 
-    * § 113 Petice 
-      * (1) Petice adresované Sněmovně, jejím orgánům a funkcionářům se doručí petičnímu výboru. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené petičním zákonem. ((Zákon č. 85/1990 Sb. )) Nepřísluší-li vyřízení petice petičnímu výboru, postoupí petiční výbor její stejnopis orgánu Sněmovny, kterému vyřízení petice věcně náleží. 
-      * (2) Věcně příslušný orgán Sněmovny rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy. 
-      * (3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Sněmovny vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá petičnímu výboru. 
-      * (4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá petiční výbor Sněmovně zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Sněmovna jinak, předloží výbor takovou zprávu nejpozději do 15. srpna za první pololetí běžného roku a do 15. února za druhé pololetí předchozího kalendářního roku. 
-      * (5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování,​ popřípadě vyřízení peticí si může Sněmovna vyžádat od petičního výboru kdykoli. 
-    * § 114 Jiná podání občanů 
-      * Podání, která nejsou peticemi, předá petiční výbor Kanceláři sněmovny, která je předloží věcně příslušným výborům nebo komisím anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí. 
- 
-===== Petiční právo v Evropské unii ===== 
-  * petiční právo je jedním z práv občana Evropské unie a je zaručeno v __Listině základních práv Evropské unie (2007/C 303/01)__ jako petiční právo k Evropskému parlamentu. Jeho zakotvení najdeme v Hlavě V, která se týká občanských práv, a konkrétně v článku 44 tohoto dokumentu. 
-  *** Čl.44** 
-  *** Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má petiční právo k Evropskému parlamentu.** ​ 
- 
-  *  původně byla tato listina plánována jako součást odmítnuté Smlouvě o Ústavě pro Evropu, ale nakonec byla uvedena současně s Lisabonskou smlouvou. Výjimku z úplné platnosti Listiny základních práv EU si vyjednala Velká Británie, Polsko (jejich protokoly o uplatnění LZP EU na jejic území jsou již součástí primárního práva EU) a také Česká republika. K dojednání výjimky došlo díky zákorku prezidenta Klause, který ho "​vyměnil"​ za ratifikaci Lisabonské smlouvy na podzim 2009. Důvodem vyjímky je ohrožení Benešových dekretů. Protokol o uplatňování LZP EU v České republice je však zatím jen Přílohou I Závěrů Evropské rady, tzn. není součástí primárního práva. "​Český protokol"​ se nejspíše připojí ke Smlouvě o fungování EU a ke Smlouvě o EU v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy (Chorvatsko 2012/2013). Do té doby je dle některých odborníků LZP EU v ČR platná v plném rozsahu...ale bůhví 8-O 
-dále pak můžeme nalézt jeho úpravu v:  
-  * __Smlouva o EU 92/​C191/​01__ tzn. konsolidované znění smlouvy o založení evropského společenství –  ​ 
-    * Čl. 21 (bývalý článek 8d) každý občan evropské unie má petiční právo k evropskému parlamentu v souladu s článkem 194 (bývalým článkem 138d) 
-    * Čl. 194 (bývalý článek 138d) 
-      * Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činností Společenství a která se jich přímo dotýká. 
- 
-===== Petice ===== 
- 
-  * S peticí se může na orgány státu nebo územní samosprávy obrátit buď jednotlivý občan nebo mohou občané sestavit petiční výbor a vybrat jednu osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku s orgány. ​ 
-  * Petiční výbor není samostatnou právnickou osobou, jeho vznik není pro naplnění účelu petice nutný a také se nemusí nikde hlásit. Petiční výbor je pouze organizační složkou. 
-  * Petice slouží orgánům státu (územní samosprávy) k tomu, aby se seznámily s tím, co občané chtějí, jaké je veřejné mínění. Státní orgány nebo orgány územní samosprávy jsou povinny petici přijmout, posoudit její obsah a písemně na ni do 30 dnů odpovědět. Nevzniká jim povinnost se textem petice „řídit“. ​ 
-  * Občané mají právo shromažďovat pod petici podpisy na podpisové archy – tedy vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. Nesmí ovšem zvolit způsob, který by odporoval zákonu (např. vydírání). ​ Za tímto účelem mohou být petice a podpisové archy vystaveny na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu. ​ 
-  * Sběr podpisů je možný pouze fyzicky na podpisové archy, nelze sbírat podpisy prostřednictvím emailu nebo jiných komunikačních prostředků. (odlišná pravidla jsou stanovena pro elektronickou petici, ktrá používá systém elektronických podpsiů) 
-  * Právnické osoby a petice = zákon nestanoví, za jakých podmíneka a jakým způsobem, může právnická osoba podpořit petici nebo podat petici, předpokládá se však, že jejími základními identifikačními údaji jsou název nebo obchodní firma, adresa sídla, identifikační číslo, jméno, příjmení a funkce toho, kdo je oprávněn jménem PO jednat) 
- 
-==== Náležitosti petice a podpisových archů dle zákonů ČR ==== 
- 
- 
-__Co petice musí obsahovat:​__ 
-  - požadavek (žádost, návrh, stížnost, prosba, podání, podnět – „text petice“) 
-  - informace o tom, kdo petici sestavil 
-    * a) petiční výbor - jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat 
-    * b) jednotlivec - jméno, příjmení a bydliště 
-    * c) nevládní organizace - název, sídlo, IČO a jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat za organizaci jednat 
-__Co by petice měla obsahovat:​__ 
-  - adresáta petice, (není nutné, petice bude posléze předána adresátovi) 
-  - datum sestavení petice (jeho absence však není důvodem k pomíjení petice adresátem jako neplatné) 
-__Co petice nesmí obsahovat:​__ 
-  * Výzvy podle § 1 odst. 3 a 4 zákona o právu petičním 
-    * (3) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. 
-    * (4) Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení,​ náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti. 
- 
- 
-__Co musí podpisové archy obsahovat __ 
-  - jméno, příjmení a bydliště podepisujícího se občana a jeho podpis 
-  - pokud není součástí petičního archu text petice pak: 
-    - označení, ze kterého je zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena musí být umožněno se s textem petice seznámit ​ 
-    - jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat nebo jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat za o.s., které petici sestavilo 
-__Co mohou podpisové archy obsahovat:​__ 
-  - text petice 
- 
- 
-===== Petiční právo a ochrana osobních údajů ===== 
- 
-Vzhledem k tomu, že při výkonu práva petičního je zacházeno s osobními údaji (jméno, příjmení a adresa signatářů petice), je nutno v souvislosti s peticemi upozornit na vztah zákona o právu petičním a **zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů**. Obecně lze řící, že zákon o právu petičním je v poměru k zákonu č. 101/2000 Sb. zákonem zvláštním. 
- 
-__Ten, kdo podpisy pod petici sbírá, resp. ten, kdo je předává úřadu,je povinen:__ 
-  * Dodržovat povinnosti v zákoně o ochraně osobních údajů stanovené.  ​ 
-  * Shromažďovat a zpracovávat osobní údaje pouze __v souladu se stanoveným účelem__ tj. výkonem práva petičního - a v rozsahu nezbytném pro jeho naplnění. ​ 
-  * Shromažďovat pouze __osobní údaje odpovídající stanovenému účelu__ ​ 
-  * Uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování, ​ 
- 
-**Není přípustné předávání získaných osobních údajů jiným osobám a subjektům** než správnímu orgánu, jemuž je petice určena, využívat tyto údaje bez souhlasu signatářů k jiným účelům. Totéž platí i pro správní orgán, jemuž byly tyto osobní údaje svěřeny jako součást petice. 
- 
-===== Nálezy ÚS k problematice petičního práva ===== 
-  * **I.ÚS 21/1994** ze dne 23.6.1994 Institut petice 
-    * "​výtah z NÚS": Nečinnost příslušného státního orgánu při projednávání petice nelze považovat za zásah do základních práv nebo svobod zaručených ústavním zákonem nebo  mezinárodní smlouvou podle čl.10 Ústavy. Zdůvodnění - LZPaS zaručuje pouze právo na podání petice, "//​nezakládá konkrétní záruky kladného či záporného ​  "​meritorního ​ vyřízení" ​  ​věci, ​ dokonce ​  ​ani ​ reakce příslušného orgánu. Subjektivní ​ právo na  "​vyřízení"​ petice není ústavně založeno a z práva ​ podat petici neplyne subjektivní právo na  to,  aby  petici bylo  obsahově ​ vyhověno.//"​((I.ÚS 21/1994)) 
- 
-    * O něco později však ÚS uvádí, že "​petice je zvláštní kvalifikovaný případ svobody projevu, který je spjat s povinností orgánu veřejné moci na obsah petice reagovat"​ (viz. nález níže) 
- 
-  * **II.ÚS 20/1998** ze dne 23.4.1998 Petiční právo a jeho meze 
-    * "​výtah z NÚS": Navrhovatel ústavní stížnosti se domáhá ochrany svého základního práva na podání stížnosti jako petice a také na to, aby nebyl potrestán za využití tohoto práva (pokuta 10000 Kč od Městského soudu v Brně  za TČ křivého nařčení z přijetí úplatku policejním inspektorem). ÚS konstatoval,​ že se zde jedná o střet dvou základních lidských práv a to ochrana dobré pověsti, cti a jména pol. inspektora vs. petiční právo navrhovatele. Pokud je však petiční právo zneužito v rozporu s Listinou nebo zákonem, což je případ, kdy byl někdo křivě nařčen ze spáchání trestného činu, nejde v tomto rozsahu o ústavně zaručené základní právo (přirozeně za podmínky, že to bylo soudy spolehlivě zjištěno). Ú.stížnost byla domítnuta jako zjevně neodpodstatněná. 
-===== Zvláštní případy užití a úprava petičního práva =====  
-  * zákonodárce,​ zde použil termín petice, ale __stanovil podmínky, za nichž je lze provádět odlišně__,​ než jak uvádí Zákon o právu petičním 
-  * v porovnání s ústavním petičním právem se jedná o rozídlné insituty, mají odlišný účel a smysl 
-  * např.: 
-    * **v zákonech o volbách v souvislosti s kandidátkami nezávislých kanidátů** 
-      * příklad: volby do Senátu: k náležitostem přihlášek k registraci nezávislých kanidátů patří **petice __podpourjící__ kandidaturu**,​ jež musí být podepsána alespoň 1000 __oprávněných__ voličů z __volebního obvodu__(jméno,​ příjmení,​ místo trvalého pobytu, __rodné číslo__-další údaj o subjektu požadovaný zákonem); subjektem/​podavatelem volební petice již nemůže být kdokoliv (viz. požadavky na signatáře) 
-    * **v zákonu o sdružování v politických stranách a v politických hnutích** - pokud jde o jejich zakládání ​ 
-      *  u těchto dokumentů ("​volebních a zakládacích petic"​) je rozdíl: ve značně zúženém pojetí subjektů (konkr. voliči); relavantnosti podání, pouze pokud na podporu návrhu vystoupí zákonem stanovený minimální počet osob; další údaj o subjektech (r.č.) 
-      * tento druh zvláštních petic __vyvolává i odlišné účinky__: např. jejich nepředložení brání realizaci pasivního volebního práva (kandidáti) nebo práva občanů zakládat politické strany a politická hnutí ((celý odstavec: z učebnice Ústavní právo a státověda,​ II.díl, část druhá, str.148)) 
- 
- 
-===== Prameny ===== 
- 
-  * Komentář k Ústavě a Listině, 2. rozšířené vydání, 2009, 2/2, str. 1123-1127 
-  * učebnice Ústavní právo a státověda,​ díl II., část druhá, str.145-149 
-  * 85/1990 Sb. zákon o právu petičním 
-  * Zákon o sdružování občanů, zákon o právu shromažďovacím,​ zákon o právu petičním s komentářem,​ ASPI, str. 115-136 
-  * 2/1993 Sb. usnesení o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR 
-  * 2007/C 303/01 Listina základních práv EU 
-  * 92/C191/01 Smlouva o EU tzn. konsolidované znění smlouva o založení evropského společenství 
-    * zákony z Codexis academia 
-  * [[http://​www.eps.cz/​cz2208808pp/​pravni-poradna/​]] 
-  * [[http://​www.kscm.cz/​obcanska-poradna/​informacni-materialy/​40735]] 
-  * [[http://​www.iips.cz/​data/​files//​Centrum LP/​papers/​Vyjimka_EU.pdf]] 
-  * [[http://​www.ustavprava.cz/​cz/​sekce/​casopis-pravo-archiv-casopisu-rok-2010-c1-2010-lisse-listina-eu-123]] 
-  * ústava ČR [[http://​www.psp.cz/​docs/​laws/​constitution.html]] 
-  * ústava 1920 [[http://​www.psp.cz/​docs/​texts/​constitution_1920.html]] 
-  * ústava 1948 [[http://​www.psp.cz/​docs/​texts/​constitution_1948.html]] 
-  * ústava 1960 [[http://​www.psp.cz/​docs/​texts/​constitution_1960.html]] 
-  * ústavní zákon 1968 [[http://​www.psp.cz/​docs/​texts/​constitution_1968.html]] 
-  * prozatimní ústava ČSR 1918 [[http://​www.psp.cz/​docs/​texts/​constitution_1918.html]] 
-  * [[:​ustavko:​nalezy:​i-us-21-1994|I. ÚS 21/1994]] 
-  * [[:​ustavko:​nalezy:​ii-us-20-1998|II. ÚS 20/1998]] 
-  * učebnice Ústavní právo a státověda,​ díl II., část druhá, str.145-149 
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code