Obsah
43. Petiční právo
- Z latinského slova petitio = žádat,
- Dříve náleželo jen úzké skupině lidí, kteří měli možnost pomocí petice oslovit panovníka, v průběhu 19. a 20. století se v mnoha státech stalo ústavně zaručeným právem občanů
- V průběhu doby se objevila různě obsáhlá a široká pojetí petičního práva, dnes máme opět zúžené chápání petičního práva především jako specifické varianty svobody projevu a nástroje k prosazení jiných práv a svobod
- Jedná se o možnost jedné či více osob (každý má právo, ne jen občan) podat žádost k jednomu z orgánů státní nebo veřejné moci, čímž se jim umožňuje přístup k ovlivňování státních orgánů a k tvorbě státní vůle
- Petent = žadatel, tzn. subjekt petičního práva (kdokoliv bez omezení věku, občanství, způsobilosti k právním úkonům)1)
Ústavní vývoj petičního práva v Čechách od roku 1918
- Prozatimní ústava ČSR (Zákon č. 37/1918 Sb. z. a n.) - petiční právo nebylo obsaženo
- I.Československá ústava z 29.2.1920 (zákon č. 121/1920 Sb. z. a n.) - petiční právo bylo zakotveno v Hlavě V. - Práva a svobody, jakož i povinnnosti občanské
- Odobí Protektorátu Č a M - omezení občanských práv, Židé zbavení obč.práv
- Ústava 9.května 1948 (zákon č. 150/1948 Sb.) - zakotveno v Kapitole I. - Práva a povinnosti občanů
- Ústava Československé socialistické republiky 11.7.1960 (zákon č. 100/1960 Sb.)
- V čl. 29 bylo zakotveno právo obracet se na zastupitelské sbory a jiné státní orgány s podněty a stížnostmi. Oproti dnešnímu pojetí petice ale bylo možné podat podnět i v soukromé věci. Provedeno vládní vyhláškou č. 150/1958 Ú.l. (zrušena až 1.1.2006)
- ÚZ 100/1960 byl, i po pádu komunistického režimu, od 23.dubna 1990 až do rozpadu federace 1. ledna 1993 ústavou České a Slovenské Federativní Republiky - petiční právo bylo zakotveno prostřednictvím LZPaS viz dále
- Listina základní práv a svobod - přijata 9.1.1991, ú.z., kterým se uvozuje LZPaS (23/1991)
- Hlava druhá - Základní lidská práva a svobody
- Oddíl druhý - politická práva
- Čl. 18
- (2) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.4)
- (3) Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou.
- Další články LZPaS týkající se petičního práva = ústavodárce připustil zákonem omezenípráva petičního
- Hlava šestá - Ustanovení společná
- čl. 44 Zákon může…omezit; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst.1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby.
- Ústava ČR z 16.12.1992 (1/1993) - ústavní právo je zakotveno prostřednictvím LZPaS, která je součástí ústavního pořádku (č.2/1993Sb., o vyhlášení LZPaS jako součástiústavního pořádku ČR)
- → Petiční právo je bezprostředně vymahatelné, ale zákonnou regulaci provádí Zákon o právu petičním
Zákonná úprava v ČR
- V ČR je petiční právo jedním z ústavně zaručených práv občanů, patří do skupiny práv politických
- Součástí ústavního pořádku ČR je prostřednictvím Listiny základních práv a svobod, která byla po vzniku ČR znovu vyhlášená usnesením předsednictva ČNR dne 16.12.1992 a publikována ve Sbírce zákonů ČR jako z.č.2/1993 (ve znění z.č.162/1998 Sb.)
- Na čl. 18 Listiny navazuje zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním (jeden z tzv. politických zákonů) , který blíže stanovuje podmínky výkonu petičního práva
- Tento zákon byl vydán před přijetím Listiny, tudíž je třeba ho vykládat v souladu s Listinou - podle čl. 42(3) LZPS se tedy pojem „občan“ v tomto zákonu vykládá jako každý člověk, tedy platí i pro cizince (zdroj: Suchánek, seminář)
- Jsou jím upraveny i ty petice, které mohou vzejít ze shromáždění (z.č. 84/1990)
- Byl vyhlášen 29.3.1990 a tímto dnem také nabyl účinnosti
Petiční právo v jednacích řádech komor Parlamentu ČR
- Postup pro projednání petice adresované jedné z komor Parlamentu ČR je v případě Senátu i Poslanecké sněmovny téměř totožný
- Petice je doručena orgánu komory, který má pravomoc vyřizovat petice, ten posoudí splnění náležitostí petice (viz níže) a rozhodne o dalším postupu
- Dále může dojít k projednání petice na zasedání komory aj.
Zákon 107/1999 Sb. o jednacím řádu Senátu
ČÁST DVACÁTÁ - Petice a jiná podání občanů
- § 142 Petice
- (1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem. 5) Nepřísluší-li vyřízení petice výboru podle věty prvé, postoupí tento výbor její stejnopis orgánu Senátu, kterému vyřízení petice věcně náleží.
- (2) Věcně příslušný orgán Senátu rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, 6) a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.
- (3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Senátu vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá výboru, kterému přísluší vyřizování peticí.
- (4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor uvedený v odstavci 1 větě prvé Senátu zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předloží tento výbor takovou zprávu nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.
- (5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Senát vyžádat od výboru uvedeného v odstavci 1 větě prvé kdykoli.
- § 142a
- (1) Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se po provedeném šetření věcně příslušného orgánu Senátu její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu.
- (2) Ten, kdo zastupuje členy petičního výboru, má přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici.
- (3) Petice je podle povahy věci vyřízena Senátem nebo věcně příslušným orgánem Senátu po jejím projednání Senátem.
- § 143 Jiná podání občanů
- Podání, která nejsou peticemi, předá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, věcně příslušným výborům nebo komisím a nebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.
Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny 90/1995 Sb.
- V tomto zákoně je upravena účast na jednání Sněmovny a jejích orgánů a postup při projednávání petice adresované Poslanecké sněmovně ČR
- Část druhá, Poslanci, Účast na jednání Sněmovny a jejích orgánů
- §10 (2) Delegace vyslaná shromážděním k předání petice 3) do budovy Sněmovny nebo tam, kde Sněmovna a její orgány jednají, může mít nejvýše pět členů
- Část sedmnáctá,Petice a jiná podání občanů
- § 113 Petice
- (1) Petice adresované Sněmovně, jejím orgánům a funkcionářům se doručí petičnímu výboru. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené petičním zákonem. 7) Nepřísluší-li vyřízení petice petičnímu výboru, postoupí petiční výbor její stejnopis orgánu Sněmovny, kterému vyřízení petice věcně náleží.
- (2) Věcně příslušný orgán Sněmovny rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.
- (3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Sněmovny vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá petičnímu výboru.
- (4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá petiční výbor Sněmovně zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Sněmovna jinak, předloží výbor takovou zprávu nejpozději do 15. srpna za první pololetí běžného roku a do 15. února za druhé pololetí předchozího kalendářního roku.
- (5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Sněmovna vyžádat od petičního výboru kdykoli.
- § 114 Jiná podání občanů
- Podání, která nejsou peticemi, předá petiční výbor Kanceláři sněmovny, která je předloží věcně příslušným výborům nebo komisím anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.
Petiční právo v Evropské unii
- Petiční právo je jedním z práv občana Evropské unie a je zaručeno v Listině základních práv Evropské unie (2007/C 303/01) jako petiční právo k Evropskému parlamentu. Jeho zakotvení najdeme v Hlavě V, která se týká občanských práv, a konkrétně v článku 44 tohoto dokumentu.
- Čl.44
- Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má petiční právo k Evropskému parlamentu.
- Původně byla tato listina plánována jako součást odmítnuté Smlouvě o Ústavě pro Evropu, ale nakonec byla uvedena současně s Lisabonskou smlouvou. Výjimku z úplné platnosti Listiny základních práv EU si vyjednala Velká Británie, Polsko (jejich protokoly o uplatnění LZP EU na jejic území jsou již součástí primárního práva EU) a také Česká republika. K dojednání výjimky došlo díky zákorku prezidenta Klause, který ho „vyměnil“ za ratifikaci Lisabonské smlouvy na podzim 2009. Důvodem vyjímky je ohrožení Benešových dekretů. Protokol o uplatňování LZP EU v České republice je však zatím jen Přílohou I Závěrů Evropské rady, tzn. není součástí primárního práva. „Český protokol“ se nejspíše připojí ke Smlouvě o fungování EU a ke Smlouvě o EU v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy (Chorvatsko 2012/2013). Do té doby je dle některých odborníků LZP EU v ČR platná v plném rozsahu…ale bůhví
Dále pak můžeme nalézt jeho úpravu v:
- Smlouva o EU 92/C191/01 tzn. konsolidované znění smlouvy o založení evropského společenství –
- Čl. 21 (bývalý článek 8d) každý občan evropské unie má petiční právo k evropskému parlamentu v souladu s článkem 194 (bývalým článkem 138d)
- Čl. 194 (bývalý článek 138d)
- Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činností Společenství a která se jich přímo dotýká.
Petice
- S peticí se může na orgány státu nebo územní samosprávy obrátit buď jednotlivý občan nebo mohou občané sestavit petiční výbor a vybrat jednu osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku s orgány.
- Petiční výbor není samostatnou právnickou osobou, jeho vznik není pro naplnění účelu petice nutný a také se nemusí nikde hlásit. Petiční výbor je pouze organizační složkou.
- Petice slouží orgánům státu (územní samosprávy) k tomu, aby se seznámily s tím, co občané chtějí, jaké je veřejné mínění. Státní orgány nebo orgány územní samosprávy jsou povinny petici přijmout, posoudit její obsah a písemně na ni do 30 dnů odpovědět. Nevzniká jim povinnost se textem petice „řídit“.
- Občané mají právo shromažďovat pod petici podpisy na podpisové archy – tedy vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. Nesmí ovšem zvolit způsob, který by odporoval zákonu (např. vydírání). Za tímto účelem mohou být petice a podpisové archy vystaveny na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu.
- Sběr podpisů je možný pouze fyzicky na podpisové archy, nelze sbírat podpisy prostřednictvím emailu nebo jiných komunikačních prostředků. (odlišná pravidla jsou stanovena pro elektronickou petici, ktrá používá systém elektronických podpsiů)
- Právnické osoby a petice = zákon nestanoví, za jakých podmíneka a jakým způsobem, může právnická osoba podpořit petici nebo podat petici, předpokládá se však, že jejími základními identifikačními údaji jsou název nebo obchodní firma, adresa sídla, identifikační číslo, jméno, příjmení a funkce toho, kdo je oprávněn jménem PO jednat)
Náležitosti petice a podpisových archů dle zákonů ČR
Co petice musí obsahovat:
- Požadavek (žádost, návrh, stížnost, prosba, podání, podnět – „text petice“)
- Informace o tom, kdo petici sestavil
- a) Petiční výbor - jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat
- b) Jednotlivec - jméno, příjmení a bydliště
- c) Nevládní organizace - název, sídlo, IČO a jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat za organizaci jednat
Co by petice měla obsahovat:
- Adresáta petice, (není nutné, petice bude posléze předána adresátovi)
- Datum sestavení petice (jeho absence však není důvodem k pomíjení petice adresátem jako neplatné)
Co petice nesmí obsahovat:
- Výzvy podle § 1 odst. 3 a 4 zákona o právu petičním
- (3) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.
- (4) Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.
Co musí podpisové archy obsahovat
- Jméno, příjmení a bydliště podepisujícího se občana a jeho podpis
- Pokud není součástí petičního archu text petice pak:
- Označení, ze kterého je zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena musí být umožněno se s textem petice seznámit
- Jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat nebo jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat za o.s., které petici sestavilo
Co mohou podpisové archy obsahovat:
- Text petice
Petiční právo a ochrana osobních údajů
Vzhledem k tomu, že při výkonu práva petičního je zacházeno s osobními údaji (jméno, příjmení a adresa signatářů petice), je nutno v souvislosti s peticemi upozornit na vztah zákona o právu petičním a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Obecně lze řící, že zákon o právu petičním je v poměru k zákonu č. 101/2000 Sb. zákonem zvláštním.
Ten, kdo podpisy pod petici sbírá, resp. ten, kdo je předává úřadu,je povinen:
- Dodržovat povinnosti v zákoně o ochraně osobních údajů stanovené.
- Shromažďovat a zpracovávat osobní údaje pouze v souladu se stanoveným účelem tj. výkonem práva petičního - a v rozsahu nezbytném pro jeho naplnění.
- Shromažďovat pouze osobní údaje odpovídající stanovenému účelu
- Uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,
Není přípustné předávání získaných osobních údajů jiným osobám a subjektům než správnímu orgánu, jemuž je petice určena, využívat tyto údaje bez souhlasu signatářů k jiným účelům. Totéž platí i pro správní orgán, jemuž byly tyto osobní údaje svěřeny jako součást petice.
Nálezy ÚS k problematice petičního práva
- I.ÚS 21/1994 ze dne 23.6.1994 Institut petice
- „výtah z NÚS“: Nečinnost příslušného státního orgánu při projednávání petice nelze považovat za zásah do základních práv nebo svobod zaručených ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl.10 Ústavy. Zdůvodnění - LZPaS zaručuje pouze právo na podání petice, „nezakládá konkrétní záruky kladného či záporného „meritorního vyřízení“ věci, dokonce ani reakce příslušného orgánu. Subjektivní právo na „vyřízení“ petice není ústavně založeno a z práva podat petici neplyne subjektivní právo na to, aby petici bylo obsahově vyhověno.“8)
- O něco později však ÚS uvádí, že „petice je zvláštní kvalifikovaný případ svobody projevu, který je spjat s povinností orgánu veřejné moci na obsah petice reagovat“ (viz nález níže)
- II.ÚS 20/1998 ze dne 23.4.1998 Petiční právo a jeho meze
- „výtah z NÚS“: Navrhovatel ústavní stížnosti se domáhá ochrany svého základního práva na podání stížnosti jako petice a také na to, aby nebyl potrestán za využití tohoto práva (pokuta 10000 Kč od Městského soudu v Brně za TČ křivého nařčení z přijetí úplatku policejním inspektorem). ÚS konstatoval, že se zde jedná o střet dvou základních lidských práv a to ochrana dobré pověsti, cti a jména pol. inspektora vs. petiční právo navrhovatele. Pokud je však petiční právo zneužito v rozporu s Listinou nebo zákonem, což je případ, kdy byl někdo křivě nařčen ze spáchání trestného činu, nejde v tomto rozsahu o ústavně zaručené základní právo (přirozeně za podmínky, že to bylo soudy spolehlivě zjištěno). Ú.stížnost byla domítnuta jako zjevně neodpodstatněná.
Zvláštní případy užití a úprava petičního práva
- Zákonodárce, zde použil termín petice, ale stanovil podmínky, za nichž je lze provádět odlišně, než jak uvádí Zákon o právu petičním
- V porovnání s ústavním petičním právem se jedná o rozídlné insituty, mají odlišný účel a smysl
- Např.:
- V zákonech o volbách v souvislosti s kandidátkami nezávislých kanidátů
- Příklad: volby do Senátu: k náležitostem přihlášek k registraci nezávislých kanidátů patří petice podpourjící kandidaturu, jež musí být podepsána alespoň 1000 oprávněných voličů z volebního obvodu(jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, rodné číslo-další údaj o subjektu požadovaný zákonem); subjektem/podavatelem volební petice již nemůže být kdokoliv (viz požadavky na signatáře)
- V zákonu o sdružování v politických stranách a v politických hnutích - pokud jde o jejich zakládání
- U těchto dokumentů („volebních a zakládacích petic“) je rozdíl: ve značně zúženém pojetí subjektů (konkr. voliči); relavantnosti podání, pouze pokud na podporu návrhu vystoupí zákonem stanovený minimální počet osob; další údaj o subjektech (r.č.)
- Tento druh zvláštních petic vyvolává i odlišné účinky: např. jejich nepředložení brání realizaci pasivního volebního práva (kandidáti) nebo práva občanů zakládat politické strany a politická hnutí 9)
Prameny
- Komentář k Ústavě a Listině, 2. rozšířené vydání, 2009, 2/2, str. 1123-1127
- učebnice Ústavní právo a státověda, díl II., část druhá, str.145-149
- 85/1990 Sb. zákon o právu petičním
- Zákon o sdružování občanů, zákon o právu shromažďovacím, zákon o právu petičním s komentářem, ASPI, str. 115-136
- 2/1993 Sb. usnesení o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR
- 2007/C 303/01 Listina základních práv EU
- 92/C191/01 Smlouva o EU tzn. konsolidované znění smlouva o založení evropského společenství
- zákony z Codexis academia
- ústavní zákon 1968 http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1968.html
- prozatimní ústava ČSR 1918 http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1918.html
- učebnice Ústavní právo a státověda, díl II., část druhá, str.145-149
Navigace
Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva |
2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 |
3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku |
4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah |
5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR |
6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR |
7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR |
8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát |
9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR |
10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor |
11. Volební právo a volební systémy v ČR |
12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR |
13. Zákonodárná moc v ČR |
14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik |
15. Legislativní proces v ČR |
16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR |
17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů |
18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR |
19. Výkonná moc v ČR |
20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR |
21. Pravomoci prezidenta republiky |
22. Vláda ČR |
23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky |
24. Ústavní soud v ústavním systému ČR |
25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním |
26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem |
27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu |
28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady |
29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR |
30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR |
31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava
Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. |
33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám |
34. Subjekty práv a svobod v Listině |
35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce |
36. Obecná ustanovení Listiny |
37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině |
38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu |
39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR |
40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR |
41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky |
42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR |
43. Petiční právo v ČR |
44. Shromažďovací právo v ČR |
45. Sdružovací právo v ČR |
46. Politické strany v právním řádu ČR |
47. Ústavní ochrana menšin v ČR |
48. Principy sociálního státu v Listině |
49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině |
50. Právo na spravedlivý proces v Listině |
51. Prostředky ochrany základních práv a svobod