43. Petiční právo

• Z latinského slova petitio = žádat,
• Dříve náleželo jen úzké skupině lidí, kteří měli možnost pomocí petice oslovit panovníka, v průběhu 19. a 20. století se v mnoha státech stalo ústavně zaručeným právem občanů
• V průběhu doby se objevila různě obsáhlá a široká pojetí petičního práva, dnes máme opět zúžené chápání petičního práva především jako specifické varianty svobody projevu a nástroje k prosazení jiných práv a svobod
• Jedná se o možnost jedné či více osob (každý má právo, ne jen občan) podat žádost k jednomu z orgánů státní nebo veřejné moci, čímž se jim umožňuje přístup k ovlivňování státních orgánů a k tvorbě státní vůle
• Petent = žadatel, tzn. subjekt petičního práva (kdokoliv bez omezení věku, občanství, způsobilosti k právním úkonům)¹⁾

• Prozatimní ústava ČSR (Zákon č. 37/1918 Sb. z. a n.) - petiční právo nebylo obsaženo
• I.Československá ústava z 29.2.1920 (zákon č. 121/1920 Sb. z. a n.) - petiční právo bylo zakotveno v Hlavě V. - Práva a svobody, jakož i povinnnosti občanské
• Odobí Protektorátu Č a M - omezení občanských práv, Židé zbavení obč.práv
• Ústava 9.května 1948 (zákon č. 150/1948 Sb.) - zakotveno v Kapitole I. - Práva a povinnosti občanů
• Ústava Československé socialistické republiky 11.7.1960 (zákon č. 100/1960 Sb.)
  • V čl. 29 bylo zakotveno právo obracet se na zastupitelské sbory a jiné státní orgány s podněty a stížnostmi. Oproti dnešnímu pojetí petice ale bylo možné podat podnět i v soukromé věci. Provedeno vládní vyhláškou č. 150/1958 Ú.l. (zrušena až 1.1.2006)
• ÚZ 100/1960 byl, i po pádu komunistického režimu, od 23.dubna 1990 až do rozpadu federace 1. ledna 1993 ústavou České a Slovenské Federativní Republiky - petiční právo bylo zakotveno prostřednictvím LZPaS viz dále
• Listina základní práv a svobod - přijata 9.1.1991, ú.z., kterým se uvozuje LZPaS (23/1991)
  • Hlava druhá - Základní lidská práva a svobody
    • Oddíl druhý - politická práva
      • Čl. 18
      • (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu²⁾ má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy³⁾ s žádostmi, návrhy a stížnostmi.
      • (2) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.⁴⁾
      • (3) Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou.
  • Další články LZPaS týkající se petičního práva = ústavodárce připustil zákonem omezenípráva petičního
  • Hlava šestá - Ustanovení společná
    • čl. 44 Zákon může…omezit; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst.1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby.
• Ústava ČR z 16.12.1992 (1/1993) - ústavní právo je zakotveno prostřednictvím LZPaS, která je součástí ústavního pořádku (č.2/1993Sb., o vyhlášení LZPaS jako součástiústavního pořádku ČR)
  • → Petiční právo je bezprostředně vymahatelné, ale zákonnou regulaci provádí Zákon o právu petičním

• V ČR je petiční právo jedním z ústavně zaručených práv občanů, patří do skupiny práv politických
• Součástí ústavního pořádku ČR je prostřednictvím Listiny základních práv a svobod, která byla po vzniku ČR znovu vyhlášená usnesením předsednictva ČNR dne 16.12.1992 a publikována ve Sbírce zákonů ČR jako z.č.2/1993 (ve znění z.č.162/1998 Sb.)
• Na čl. 18 Listiny navazuje zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním (jeden z tzv. politických zákonů) , který blíže stanovuje podmínky výkonu petičního práva
  • Tento zákon byl vydán před přijetím Listiny, tudíž je třeba ho vykládat v souladu s Listinou - podle čl. 42(3) LZPS se tedy pojem „občan“ v tomto zákonu vykládá jako každý člověk, tedy platí i pro cizince (zdroj: Suchánek, seminář)
  • Jsou jím upraveny i ty petice, které mohou vzejít ze shromáždění (z.č. 84/1990)
• Byl vyhlášen 29.3.1990 a tímto dnem také nabyl účinnosti

• Postup pro projednání petice adresované jedné z komor Parlamentu ČR je v případě Senátu i Poslanecké sněmovny téměř totožný
• Petice je doručena orgánu komory, který má pravomoc vyřizovat petice, ten posoudí splnění náležitostí petice (viz níže) a rozhodne o dalším postupu
• Dále může dojít k projednání petice na zasedání komory aj.

ČÁST DVACÁTÁ - Petice a jiná podání občanů

• § 142 Petice
  • (1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem. ⁵⁾ Nepřísluší-li vyřízení petice výboru podle věty prvé, postoupí tento výbor její stejnopis orgánu Senátu, kterému vyřízení petice věcně náleží.
  • (2) Věcně příslušný orgán Senátu rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, ⁶⁾ a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.
  • (3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Senátu vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá výboru, kterému přísluší vyřizování peticí.
  • (4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor uvedený v odstavci 1 větě prvé Senátu zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předloží tento výbor takovou zprávu nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.
  • (5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Senát vyžádat od výboru uvedeného v odstavci 1 větě prvé kdykoli.

• § 142a
  • (1) Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se po provedeném šetření věcně příslušného orgánu Senátu její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu.
  • (2) Ten, kdo zastupuje členy petičního výboru, má přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici.
  • (3) Petice je podle povahy věci vyřízena Senátem nebo věcně příslušným orgánem Senátu po jejím projednání Senátem.
• § 143 Jiná podání občanů
  • Podání, která nejsou peticemi, předá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, věcně příslušným výborům nebo komisím a nebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

• V tomto zákoně je upravena účast na jednání Sněmovny a jejích orgánů a postup při projednávání petice adresované Poslanecké sněmovně ČR

• Část druhá, Poslanci, Účast na jednání Sněmovny a jejích orgánů
  • §10 (2) Delegace vyslaná shromážděním k předání petice 3) do budovy Sněmovny nebo tam, kde Sněmovna a její orgány jednají, může mít nejvýše pět členů
• Část sedmnáctá,Petice a jiná podání občanů
  • § 113 Petice
    • (1) Petice adresované Sněmovně, jejím orgánům a funkcionářům se doručí petičnímu výboru. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené petičním zákonem. ⁷⁾ Nepřísluší-li vyřízení petice petičnímu výboru, postoupí petiční výbor její stejnopis orgánu Sněmovny, kterému vyřízení petice věcně náleží.
    • (2) Věcně příslušný orgán Sněmovny rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru, a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.
    • (3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Sněmovny vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá petičnímu výboru.
    • (4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá petiční výbor Sněmovně zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Sněmovna jinak, předloží výbor takovou zprávu nejpozději do 15. srpna za první pololetí běžného roku a do 15. února za druhé pololetí předchozího kalendářního roku.
    • (5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Sněmovna vyžádat od petičního výboru kdykoli.
  • § 114 Jiná podání občanů
    • Podání, která nejsou peticemi, předá petiční výbor Kanceláři sněmovny, která je předloží věcně příslušným výborům nebo komisím anebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

• Petiční právo je jedním z práv občana Evropské unie a je zaručeno v Listině základních práv Evropské unie (2007/C 303/01) jako petiční právo k Evropskému parlamentu. Jeho zakotvení najdeme v Hlavě V, která se týká občanských práv, a konkrétně v článku 44 tohoto dokumentu.
• Čl.44
• Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem v členském státě má petiční právo k Evropskému parlamentu.

• Původně byla tato listina plánována jako součást odmítnuté Smlouvě o Ústavě pro Evropu, ale nakonec byla uvedena současně s Lisabonskou smlouvou. Výjimku z úplné platnosti Listiny základních práv EU si vyjednala Velká Británie, Polsko (jejich protokoly o uplatnění LZP EU na jejic území jsou již součástí primárního práva EU) a také Česká republika. K dojednání výjimky došlo díky zákorku prezidenta Klause, který ho „vyměnil“ za ratifikaci Lisabonské smlouvy na podzim 2009. Důvodem vyjímky je ohrožení Benešových dekretů. Protokol o uplatňování LZP EU v České republice je však zatím jen Přílohou I Závěrů Evropské rady, tzn. není součástí primárního práva. „Český protokol“ se nejspíše připojí ke Smlouvě o fungování EU a ke Smlouvě o EU v okamžiku uzavření příští přístupové smlouvy (Chorvatsko 2012/2013). Do té doby je dle některých odborníků LZP EU v ČR platná v plném rozsahu…ale bůhví

Dále pak můžeme nalézt jeho úpravu v:

• Smlouva o EU 92/C191/01 tzn. konsolidované znění smlouvy o založení evropského společenství –
  • Čl. 21 (bývalý článek 8d) každý občan evropské unie má petiční právo k evropskému parlamentu v souladu s článkem 194 (bývalým článkem 138d)
  • Čl. 194 (bývalý článek 138d)
    • Každý občan Unie a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem v některém členském státě má právo předložit samostatně či společně s dalšími občany nebo osobami petici Evropskému parlamentu ve věci, která spadá do oblasti činností Společenství a která se jich přímo dotýká.

• S peticí se může na orgány státu nebo územní samosprávy obrátit buď jednotlivý občan nebo mohou občané sestavit petiční výbor a vybrat jednu osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku s orgány.
• Petiční výbor není samostatnou právnickou osobou, jeho vznik není pro naplnění účelu petice nutný a také se nemusí nikde hlásit. Petiční výbor je pouze organizační složkou.
• Petice slouží orgánům státu (územní samosprávy) k tomu, aby se seznámily s tím, co občané chtějí, jaké je veřejné mínění. Státní orgány nebo orgány územní samosprávy jsou povinny petici přijmout, posoudit její obsah a písemně na ni do 30 dnů odpovědět. Nevzniká jim povinnost se textem petice „řídit“.
• Občané mají právo shromažďovat pod petici podpisy na podpisové archy – tedy vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. Nesmí ovšem zvolit způsob, který by odporoval zákonu (např. vydírání). Za tímto účelem mohou být petice a podpisové archy vystaveny na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu.
• Sběr podpisů je možný pouze fyzicky na podpisové archy, nelze sbírat podpisy prostřednictvím emailu nebo jiných komunikačních prostředků. (odlišná pravidla jsou stanovena pro elektronickou petici, ktrá používá systém elektronických podpsiů)
• Právnické osoby a petice = zákon nestanoví, za jakých podmíneka a jakým způsobem, může právnická osoba podpořit petici nebo podat petici, předpokládá se však, že jejími základními identifikačními údaji jsou název nebo obchodní firma, adresa sídla, identifikační číslo, jméno, příjmení a funkce toho, kdo je oprávněn jménem PO jednat)

Co petice musí obsahovat:

1. Požadavek (žádost, návrh, stížnost, prosba, podání, podnět – „text petice“)
2. Informace o tom, kdo petici sestavil
   • a) Petiční výbor - jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat
   • b) Jednotlivec - jméno, příjmení a bydliště
   • c) Nevládní organizace - název, sídlo, IČO a jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat za organizaci jednat

Co by petice měla obsahovat:

1. Adresáta petice, (není nutné, petice bude posléze předána adresátovi)
2. Datum sestavení petice (jeho absence však není důvodem k pomíjení petice adresátem jako neplatné)

Co petice nesmí obsahovat:

• Výzvy podle § 1 odst. 3 a 4 zákona o právu petičním
  • (3) Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu.
  • (4) Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti.

Co musí podpisové archy obsahovat

1. Jméno, příjmení a bydliště podepisujícího se občana a jeho podpis
2. Pokud není součástí petičního archu text petice pak:
   1. Označení, ze kterého je zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena musí být umožněno se s textem petice seznámit
   2. Jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat nebo jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat za o.s., které petici sestavilo

Co mohou podpisové archy obsahovat:

1. Text petice

Vzhledem k tomu, že při výkonu práva petičního je zacházeno s osobními údaji (jméno, příjmení a adresa signatářů petice), je nutno v souvislosti s peticemi upozornit na vztah zákona o právu petičním a zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Obecně lze řící, že zákon o právu petičním je v poměru k zákonu č. 101/2000 Sb. zákonem zvláštním.

Ten, kdo podpisy pod petici sbírá, resp. ten, kdo je předává úřadu,je povinen:

• Dodržovat povinnosti v zákoně o ochraně osobních údajů stanovené.
• Shromažďovat a zpracovávat osobní údaje pouze v souladu se stanoveným účelem tj. výkonem práva petičního - a v rozsahu nezbytném pro jeho naplnění.
• Shromažďovat pouze osobní údaje odpovídající stanovenému účelu
• Uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,

Není přípustné předávání získaných osobních údajů jiným osobám a subjektům než správnímu orgánu, jemuž je petice určena, využívat tyto údaje bez souhlasu signatářů k jiným účelům. Totéž platí i pro správní orgán, jemuž byly tyto osobní údaje svěřeny jako součást petice.

• I.ÚS 21/1994 ze dne 23.6.1994 Institut petice
  • „výtah z NÚS“: Nečinnost příslušného státního orgánu při projednávání petice nelze považovat za zásah do základních práv nebo svobod zaručených ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl.10 Ústavy. Zdůvodnění - LZPaS zaručuje pouze právo na podání petice, „nezakládá konkrétní záruky kladného či záporného „meritorního vyřízení“ věci, dokonce ani reakce příslušného orgánu. Subjektivní právo na „vyřízení“ petice není ústavně založeno a z práva podat petici neplyne subjektivní právo na to, aby petici bylo obsahově vyhověno.“⁸⁾

• O něco později však ÚS uvádí, že „petice je zvláštní kvalifikovaný případ svobody projevu, který je spjat s povinností orgánu veřejné moci na obsah petice reagovat“ (viz nález níže)

• II.ÚS 20/1998 ze dne 23.4.1998 Petiční právo a jeho meze
  • „výtah z NÚS“: Navrhovatel ústavní stížnosti se domáhá ochrany svého základního práva na podání stížnosti jako petice a také na to, aby nebyl potrestán za využití tohoto práva (pokuta 10000 Kč od Městského soudu v Brně za TČ křivého nařčení z přijetí úplatku policejním inspektorem). ÚS konstatoval, že se zde jedná o střet dvou základních lidských práv a to ochrana dobré pověsti, cti a jména pol. inspektora vs. petiční právo navrhovatele. Pokud je však petiční právo zneužito v rozporu s Listinou nebo zákonem, což je případ, kdy byl někdo křivě nařčen ze spáchání trestného činu, nejde v tomto rozsahu o ústavně zaručené základní právo (přirozeně za podmínky, že to bylo soudy spolehlivě zjištěno). Ú.stížnost byla domítnuta jako zjevně neodpodstatněná.

• Zákonodárce, zde použil termín petice, ale stanovil podmínky, za nichž je lze provádět odlišně, než jak uvádí Zákon o právu petičním
• V porovnání s ústavním petičním právem se jedná o rozídlné insituty, mají odlišný účel a smysl
• Např.:
  • V zákonech o volbách v souvislosti s kandidátkami nezávislých kanidátů
    • Příklad: volby do Senátu: k náležitostem přihlášek k registraci nezávislých kanidátů patří petice podpourjící kandidaturu, jež musí být podepsána alespoň 1000 oprávněných voličů z volebního obvodu(jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, rodné číslo-další údaj o subjektu požadovaný zákonem); subjektem/podavatelem volební petice již nemůže být kdokoliv (viz požadavky na signatáře)
  • V zákonu o sdružování v politických stranách a v politických hnutích - pokud jde o jejich zakládání
    • U těchto dokumentů („volebních a zakládacích petic“) je rozdíl: ve značně zúženém pojetí subjektů (konkr. voliči); relavantnosti podání, pouze pokud na podporu návrhu vystoupí zákonem stanovený minimální počet osob; další údaj o subjektech (r.č.)
    • Tento druh zvláštních petic vyvolává i odlišné účinky: např. jejich nepředložení brání realizaci pasivního volebního práva (kandidáti) nebo práva občanů zakládat politické strany a politická hnutí ⁹⁾

• Komentář k Ústavě a Listině, 2. rozšířené vydání, 2009, 2/2, str. 1123-1127
• učebnice Ústavní právo a státověda, díl II., část druhá, str.145-149
• 85/1990 Sb. zákon o právu petičním
• Zákon o sdružování občanů, zákon o právu shromažďovacím, zákon o právu petičním s komentářem, ASPI, str. 115-136
• 2/1993 Sb. usnesení o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR
• 2007/C 303/01 Listina základních práv EU
• 92/C191/01 Smlouva o EU tzn. konsolidované znění smlouva o založení evropského společenství
  • zákony z Codexis academia
• http://www.eps.cz/cz2208808pp/pravni-poradna/
• http://www.kscm.cz/obcanska-poradna/informacni-materialy/40735
• http://www.iips.cz/data/files//Centrum LP/papers/Vyjimka_EU.pdf
• http://www.ustavprava.cz/cz/sekce/casopis-pravo-archiv-casopisu-rok-2010-c1-2010-lisse-listina-eu-123
• ústava ČR http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
• ústava 1920 http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1920.html
• ústava 1948 http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1948.html
• ústava 1960 http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1960.html
• ústavní zákon 1968 http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1968.html
• prozatimní ústava ČSR 1918 http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1918.html
• I. ÚS 21/1994
• II. ÚS 20/1998
• učebnice Ústavní právo a státověda, díl II., část druhá, str.145-149