Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky

  • Listina základních práv a svobod (ÚZ č. 2/1993 Sb.)
    • Hlava druhá: Lidská práva a základní svobod:Oddíl druhý: Politická práva: čl. 17 – 23

Obecná systematika úpravy v Listině

  • Nejprve ústavodárce vymezí objekt, tj. stanoví, co se zaručuje (např. právo shromažďovat se), s tím, že může blíže upřesnit stanovený obsah práva (např. garantováno je právo „pokojně“ se shromažďovat)
  • Dále stanoví kdo je subjektem politických práv
  • A nakonec jaké jsou ústavní podmínky omezení těchto práv
  • Několik absolutních zákazů (např, cenzura je nepřípustná, peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu)
  • Naopak charakter příkazu - čl. 21 odst. 2 (volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období)

Obecná charakteristika politických práv

  • Spjata s klíčovými istituty moderního demokratického státu (reprezentativní demokracie - volební právo, pluralitní politický režim - právo sdružovat se, shromažďovat se, svoboda projevu)
  • Společným znakem politických práv a svobod je umožnit FO účast na správě věcí veřejných v celostátním i místním měřítku
  • Na jedné straně tak představují oprávnění občanů státu účastnit se na formování státních orgánů a na uskutečňování státní moci, na druhé straně jsou politické svobody současně prostředkem k aktivní seberealizaci jednotlivce ve společnosti a ve státě (status activus)
  • Musí být vykonávána osobně
  • Individuální (např. svoboda projevu, právo na informace…) i kolektivní (shromažďovací a sdružovací právo)
  • V oddílu druhém II. hlavy LPS použil ústavodárce pouze jednou pojem svoboda - v čl. 17, kde zakotvil způsobem odpovídajícím ústavní tradici svobodu projevu, ve všech ostatních přípdech pracoval s pojmem právo
  • Pouze v čl. 17/4 LPS nacházíme výslovný odkaz na povinnost
  • Žádné ze zakotvených politických práv se nenachází v režimu čl. 41/1 LPS a lze se jich proto v zásadě domáhat bezprostředně již na základě ústavní úpravy
  • Bezvýhradně to platí u svobody projevu, petičního práva, práva na informace či práva shromažďovat se
  • Z podstatay věci je ale situace složitější v případě práva volebního, které nelze efektivně realizovat izolovaně, ústavodárce navíc výslovně odkázal, pokud jde o podmínky výkonu volebního práva, na zákonnou úpravu
  • Politická práva nelze chápat a interpretaovat izolovaně, neboť jsou jednou ze součástí spoluurčující právní status jednotlivce ve společnost i a ve státě
  • Je třeba uvést návaznost politických práv na princip suverenity lidu (čl. 2 Ú) a ústavní charakteristiku ČR, která je obsažena v čl. 1 Ú
  • Princip rovnosti (čl. 3 LPS) se promítá i do politických práv – např. rovné podmínky pro přístup k veřejným funkcím (čl. 21 odst. 4).

Historie a mezinárodněprávní úprava

  • Za předchůdce moderních katalogů základních práv a svobod obecně a politických práv zvlášť jsou někdy považovány středověké charty, které byly svou podstatou prohlášeními panovníků vynucených stavy a církví
  • K nejvýznamnějším historickým dokumentům tohoto typu patří anglická Listina práv z r. 1689
  • Ochranu práv jednotlivců obsahuje prvních deset dodatků Ústavy USA
  • Evropskou právní kulturu zásádním způsobem ovlivnil politický dokument Deklarace práv člověka a občana z r. 1789
  • Nejstarší evropské ústavy zakotvovaly z politických práv zpravidla právo petiční, shromažďovací, splčovací a svobodu projevu včetně zákazu cenzury
  • V období mezi světovými válkami se v ústavní rovině zejména rozšiřovaly podmnky výkonu volebního práva a prohlubovaly se záruky rovného přístupu občanů k veřejným službám
  • Novou kvalitu získala základní práva a svobody po 2.světové válce, kdy opustila úroveň aktů zákonodárné moci národních států a stala se předmětem i mezinárodněprávní regulace
  • 1948 Všeobecná deklarace lidských práv - vymezila svobodu projevu a informací, svobodu sdružování a shromažďování a všeobecné rovné hlasovací právo
  • K zákl. MS, které upravují politická práva a ČR je jimi vázána, patří především
    • Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
    • Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen
    • Úmluva o politických právech žen
  • Nejefektivnější z MS je dnes působení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění pozdějších protokolů, upravuje:
    • svobodu projevu
    • svobodu shromažďovací a sdružovací
    • právo na svobodné volby
    • zakazuje diskriminaci z důvodu politického smýšlení
    • přiznává státům právo uvalit omezení na politickou činnost cizinců
  • Listina základních práv EU z politických práv spjatých s občanstvím EU upravuje v hlavě druhé „Svobody“ svobodu projevu a informací, svobodu shromažďování a sdružování, v hlavě páté „Občanská práva“ to je právo volit a být volen do EP, právo volit a být volen v obecných volbách a právo petiční

Subjekty

  • Nejčastěji občané (úzká vazba ke státu → právo ovlivňovat veřejné věci)
  • V minulosti Katalogy práv výhradně upravují vztahy státu a občanů (postavení cizinců regulováno zákonem)
  • Změna s procesem evropské integrace (institut občanství EU),status cizinců a osob bez státního občanství se pod vlivem přirozenoprávní koncepce přibližuje postavení občanů (např. komunálních voleb se mohou účastnit cizinci s trvalým pobytem v místě po určitou dobu)
  • Některá politická práva vyhrazena výslovně občanům
    • Právo zakládat politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich
    • Podílet se na správě veřejných věcí a přístup k veřejným funkcím
    • Právo na odpor
  • Doplňujíci a upřesňující podmínky v běžných zákonech (např. věk, způsobilost k právním úkonům, u výkonu veřejných fcí i odborné vzdělání a bezúhonost)
  • Často realizovatelné jen ve společenství s více subjekty (shromažďovací a sdružovací právo)
  • Realizací sdružovacího práva vzniká nový právní subjekt - sdružení občanů (spolky, společnosti, jiná sdružení), politické strany a politická hnutí

Obsah

  • čl. 17 – Svoboda projevu, nepřípustnost cenzury, právo na informace (povinnost st. orgánů a orgánů úz. samosprávy poskytovat informace o své činnosti),viz: 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR
  • čl. 18 – Petiční právo (ve věcech veřejného či jiného spol. zájmu, každý sám nebo s jinými, obracet se s žádostmi, návrhy a stížnostmi). Petice nesmí zasahovat do nezávislosti soudu nebo vyzývat k porušování ZLPaS zaručených Listinou, viz: 43. Petiční právo
  • čl. 19 – Shromažďovací právo – shromáždění na veřejných místech lze omezit zákonem, jde-li o opatření nezbytná pro ochranu práv a svobod, bezpečnost státu, … Shromáždění nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy!, viz: 44. Shromažďovací právo
  • čl. 20 – Sdružovací právo – Každý má právo sdružovat se, občané mají právo zakládat politické strany a politická hnutí, politické strany a hnutí i jiná sdružení jsou oddělena od státu, viz: 45. Sdružovací právo
  • čl. 21 – Volební právo – Občané mají právo podílet se na veřejné správě (aktivně, pasivně), volby se musí konat ve lhůtě kratší než je volební období, volební právo všeobecné, rovné s tajným hlasováním, rovný přístup k veřejným funkcím., viz: 11. Volební právo a volební systémy v ČR
  • čl. 22 - Svobodná soutěž politických sil - ústavní limit jak pro zákonodárce, tak pro všechny subjekty, které aplikují politická práva a svobody

Omezení

  • V obecné rovině omezení definuje I. Hlava Listiny - čl. 4
  • K omezení jednotlivých politických práv opravňují výslovně stanovené podmínky v Listině (jen právo podle čl. 21 odst. 1 je absolutní), žádné z dalších politických práv upravených Listinou nemá absolutní charakter, tj. není neomezitelné
    • Omezení je možno pouze zákonem (čl. 17, 19, 20), jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytné. Taxativně jsou vypočítány důvody: zejména ochrana práv a svobod druhých, bezpečnost státu, dále ochrana veřejného pořádku, veřejného zdraví a mravnosti, veřejné bezpečnosti, ochrana majetku a předcházení trestným činům
  • V případě mimořádného stavu (ú. zákon č. 110/1998 Sb.) musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají (čl. 6 zákona 110/1998 Sb.). Lhůty pro konání voleb lze z vážných důvodů prodloužit, ne více než o 6 měsíců.
  • Čl. 23 platí pouze, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny
  • Čl. 44 L připouští omezení politických práv soudcům a prokurátorům

Konkretizace politických práv v běžném zákonodárství

  • politická práva upravená v čl. 17-21 jsou bezprostředně platná a lze se jich domáhat přímo s odkazem na jejichc ústavní znění
  • vzhledem k tomu, že Listina je součástí ústavního pořádku a má právní sílu ústavního zákona, právní normy v ní obsažené určují smysl a obsah běžných zákonů, limitují činnost státních orgánů ZM, VM i orgánů samosprávy
  • zákonodárce konkretizoval všechna politická práva v běžných zákonech s ohledem na účel, kterému mají sloužit i na jejich povahu, neboť mnohá z nich lze realizovat jen ve společenství s jinými
  • tam, kde to bylo možné, se zákonodárce snažil o komplexní úpravu daného politického práva v jednom předpisu (např. zákon o právu shromažďovacím), pro provedení volebního práva na druhé straně ale dosud platí, že zákonná úprava v několika volebních zákonech
  • nejroztříštěnější a nejrůznorodější je realizace svobody projevu a práva na informace v zákonech, které navíc spadají v podstatě do všech oborů platného práva (občanského, terstního, finančního..)
  • jen zcela výjimečně se v oboru ústavního práva pracuje i s podzákonnými normativními akty, jako konkrétní příklad i takové možnosti v politických práv lze uvést vyhlášky vydané na základě zmocnění obsaženého v zákoně o volbách do Parlamentu

Soutěž politických sil

  • čl. 22 LPS: „Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutež politických sil v demokratické společnosti.“
  • Ochrana svobodné soutěže politických sil je základním východiskem pro zákonnou úpravu politických práv a svobod, její výklad a používání - ústavní limit pro zákonodárce i všechny subjekty, které aplikují politická práva a svobody
  • Je to podstatná náležitost demokratického právního státu, jejíž změna je na základě čl. 9/2 Ú nepřípustná
  • Navíc čl. 22 konkretizuje obecnou zásadu, že výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu (čl. 9 odst. 3 Ú), neboť nejen zákony, ale i jakákoli rozhodovací prxe a postupyorgánů soudní a výkonné moci ve státě musí svobodno soutěž politických sil umožňovat a chránit
  • Nabízí se srovnání čl. 22 LPS s čl. 5 Ú, podle kterého spočíván politický systém na politických stranách ústavně vymezeného typu a kvality

Prameny

  • Ústavní právo a státověda - II. díl - Ústavní právo ČR (Část 2.) (2004),
  • Listina základních práv a svobod (2/1993),
  • seminář - JUDr. PhDr. Marek Antoš, Ph.D

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code