Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR

  • ,,Svoboda spočívá v možnosti konat vše, co neškodí nikomu jinému.„ (Deklarace práv člověka a občana, čl.4)
  • negativní status - charakteristický pro vyjádření svobody člověka ve státě a jeho autonomie vůči státu, podstatou je, že stát se musí zdržet zásahů do určitého statusu občana (ústavou stanovené sebeomezení státu)
  • Listina základní práv a svobod, Čl. 1: ,,Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“
  • Nezadatelné = tato práva se nepovažují za výtvor státní moci, stát je však, chce-li být právním státem, musí uznat, aby získaly pozitivně právní charakter.
  • Nezcizitelné = nemožnost odnětí těchto práv, vzdání se těchto práv ze strany jejich nositele nemá právní význam, přenesení práva na jiného je neplatné.
  • Nepromlčitelné = práva nezanikají způsobem běžným v soukromém právu, tj. využitím v určité lhůtě. Neuplatněním nároku o ně člověk ve vztahu k státní moci nemůže přijít, a ta se nemůže na takovou skutečnost odvolat. Trvale vymahatelná, plynutí času na tom nic nemění.
  • Nezrušitelné = státní moc je může pouze uznat, nemůže je ale zrušit a prohlásit za neplatné.
  • Ústava ČR, Čl. 2, odst. 4: ,,Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.„ (= zásada legální licence) – vymezuje hranice svobody
  • Ústava v článku 3 odkazuje na Listinu základních práv a svobod jako na součást ústavního pořádku → LZPS se jimi tedy podrobně zabývá
  • Ústava ČR, Čl. 4: ,,Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.
  • Ústava ČR, Čl. 87 odst. 1 d) - vyplývá z něho, že základními právy a svobody je vázána jak soudní a výkonná moc, tak i zákonodárná
  • Ústava hovoří o právech a svobodách – svoboda je širší pojem
    • Svoboda – široký pojem, např.: koaliční, lidská, myšlení, náboženského vyznání, osobní, pobytu, pohybu, projevu, svědomí, umělecké tvorby, vědeckého bádání …
    • Práva např.: na soudní a jinou právní ochranu, etnických menšin, hospodářská, individuální, kolektivní, kulturní, lidská, základní, politická, přirozená, sociální, národnostních menšin, na život atd.

Základní práva a svobody – obecně

  • souvisí s pojetím občanské svobody
  • jsou nadpozitivními normami
  • mají přirozenoprávní povahu
  • lidská práva a svobody rozdělena do katalogů
  • jsou to subjektivní veřejná práva
    • vztah mezi jednotlivcem (nositelem) a státem (adresátem),
    • pro nositele těchto práv plynou konkrétní nároky vázané právě na jejich osobu
  • zakotvením v Listině se stávají obecně závaznými a vynutitelnými
  • Listina založena na rovnosti všech lidí, zaměřena proti nerovnosti
  • jsou nástrojem k ochraně společnosti před neomezeným užíváním zákona
  • nikdo jich nemůže být zbaven zákonem, ani se jich nemůže zbavit sám (J.Pražák: „Jednotlivec nikdy nemůže obětovat svou celou individualitu ve prospěch státního celku, nýbrž toliko to, co přebývá přes nutné základy bytu, lidské důstojnosti přiměřeného“)
  • základní práva jsou v principu vymezením vztahu mezi jedincem a veřejnou mocí, nikoli mezi jednotlivci navzájem a jedině jako takových se jich lze také domáhat, tedy pouze vůči státu ze zásady, nikoli vůči ostatním jednotlivcům
  • nemohou být zrušena žádným předpisem jakékoliv právní síly
  • LZPS, čl. 3, odst. 1: ,,Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.„

Svoboda

  • svobodou se zpravidla rozumí sféra autonomie člověka, do které nemá nikdo právo zasahovat, leda na základě zákona a v ústavních limitech
  • svobody občanů musí navzájem respektovat princip vyváženosti, nikdo nemůže prosazovat svou svobodu na úkor svobod druhých
  • i do sféry svobod, kde to povaha takové svobody připouští, může stát zasahovat, činí tak zákonem, zpravidla formulacemi negativními, které veřejné moci kladou pro takové zásahy překážky a limity
  • pro ústavní vyjádření svobod není adekvátní povolovací systém státního orgánu, kterým by se určitá svoboda připouštěla, ale zákaz takového projevu a uplatnění svobody jednotlivce, který by přesahoval ústavně stanovené limity určené svobodou jiných nebo obecným zájmem
  • pro způsob ingerence státu do oblasti svobod je adekvátní např. systém evidence a princip ohlašovací, případně i registrační s výraznou soudní ochranou proti neodůvodněným zásahům do sféry svobody člověka
  • individuum svobodné od vlády státu nebo individuum, které se podílí na vládě ve státě, je vyjádřením rozdílu mezi liberalistickým a demokratickým pojetím práv a svobod (Kelsen)

Listina základních práv a svobod, Hlava II. Lidská práva a základní svobody

  • Čl. 5: ,,Každý je způsobilý mít práva.
    • každý člověk je subjekt proto, že je způsobilý tato práva mít
    • způsobilost zcela absolutně začíná narozením, nasciturus (dítě počaté, dosud nenarozené) má dědický nárok v případě narodí-li se živé
  • Čl. 6 - 23 vyjadřují konkrétní práva
    • právo na život
      • nepřipouští ani trest smrti (kromě Listiny zakotveno v Úmluvě o lidských právech a základních svobodách)
      • ochrana života již před narozením
      • v trestním řádu vyjádřeno trestností vraždy, výjimky: krajní nouze, oprávněné použití zbraně, nutná obrana, v mezinárodních úmluvách obrana proti nezákonnému násilí
    • nedotknutelnost osoby a soukromí
      • nedotknutelností se rozumí zákaz mučení, kruté, nelidské a ponižující zacházení
    • ručí za osobní svobodu (té však může být jednotlivec na základě zákona dočasně nebo trvale zbaven)
    • zakazuje nucené práce a služby (vyjma služeb na základě zákona a prací jako trestem plynoucím rovněž ze zákona)
    • ochrana lidské důstojnosti, cti, dobré pověsti a jména
    • právo vlastnit majetek (omezení v tomto právu nebo vyvlastnění je možné ve veřejném zájmu a za náhradu)
    • nedotknutelnost obydlí (domovní prohlídka jen pro účely trestního řízení)
    • ručí za listovní tajemství (týká se i zpráv podávaných telefonem, telegrafem či jiným zařízením)
    • svoboda pohybu a pobytu (může být zákonem omezena)
    • svoboda myšlení, svědomí, náboženského vyznání a umělecké tvorby je zaručena (dokonce nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím či náboženským vyznáním)
    • svoboda projevu a výslovný zákaz cenzury (svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem)
    • petiční právo (peticí se však nesmí zasahovat do nezávislosti soudu nebo vyzývat k porušování základních práv a svobod)
    • právo shromažďovací (lze omezit zákonem, nesmí však být podmíněno povolením orgánu veřejné správy)
    • právo sdružovací (lze je omezit jen v případech stanovených zákonem)
    • volební právo + rovné podmínky přístupu k veřejným funkcím
    • svobodná soutěž politických sil
    • právo na odpor proti tomu, kdo by odstraňoval demokratický řád práv a svobod

Další práva v Listině

  • Hlava III.: Práva národnostních a etnických menšin
    • právo rozvíjet vlastní kulturu
    • právo sdružovat se v národnostních sdruženích
    • za splněných podmínek i práva týkající se mateřského jazyka menšiny (právo vzdělávat se v tomto jazyku, používat ho v úředním styku)
  • Hlava IV.: Hospodářská, sociální a kulturní práva
    • svoboda volby povolání
    • právo sdružovat se s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů (= odbory)
    • právo na odměnu za práci
    • zvýšená a zvláštní ochrana při práci žen, mladistvých a zdravotně postižených
    • právo na hmotné zabezpečení ve stáří, pracovní nezpůsobilosti a ztrátě živitele
    • právo na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči
    • ochrana rodičovství a rodiny ( + stejná práva dětí narozených mimo manželství i v manželství)
    • právo na vzdělání
    • právo přístupu ke kulturnímu bohatství
    • právo na příznivé životní prostředí
  • Hlava V.: Právo na soudní a jinou právní ochranu
    • rovnost účastníků řízení
    • každý má právo na veřejné projednání, bez průtahů a v jeho přítomnosti
    • pouze zákon stanoví, co je trestným činem i trest
    • pouze soud rozhoduje o vině a trestu

Některá tato práva jsou dále upravena v zákonech

  • č. 85/1990 Sb. – O právu petičním
    • Právo „obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů“
    • Peticí nesmí být zasahováno do výkonu soudů
    • Zákon dále upravuje petiční výbor, shromažďování podpisů, podání a vyřízení
  • č. 84/1990 Sb. – O právu shromažďovacím
    • „Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek“
      • Zákon upravuje svolání shromáždění, oprávnění a povinnosti svolavtele, působnost úřadu, přestupek proti právu shromažďovacímu
  • č. 424/1991 Sb. – O sdružování v politických stranách a v politických hnutích
    • „Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti“
    • Není potřeba povolení státního orgánu
  • č. 273/2001 Sb. – O právech příslušníků národnostních menšin
    • „práva příslušníků národnostních menšin a působnost ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků ve vztahu k nim“
  • č. 123/2001 Sb. – O právu na informace o životním prostředí
  • č. 83/1990 Sb. – O sdružování občanů
  • č. 3/2002 Sb. – O svobodě náboženského vyznání a postavení církví a naboženských společností

Prameny

  • Ústava ČR
  • Listina základních práv a svobod
  • Ústava a ústavní řád České republiky komentář, 2. díl Práva a svobody (Václav Pavlíček a kol.)
  • Otázka č. 62 z Teorie práva (http://ius.tulacek.eu/teorka/zkouska/otazka-62)
  • Přednáška č. 7 s prof. Pavlíčkem na téma Základní práva a svobody (15.11.2011)
  • Codexis Academia - zákony č. 85/1990 Sb., 84/1990 Sb., 424/1991 Sb., 273/2001 Sb., 123/2001 Sb., 83/1990 Sb., 3/2002 Sb.
  • Diplomová práce na téma Základní lidská práva a svobody a jejich procesní ochrana (Kateřina Vargová, 2007)

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code