Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


34. Subjekty práv a svobod v Listině

Subjekt práva

  • Pojem subjekt práva souvisí s právní subjektivitou, což je způsobilost mít práva a povinnosti
  • Adresáti právních norem
  • V zásadě se dělí na fyzické a právnické osoby

Dělení subjektů v Listině

  • Pokud jde o subjekty práv a svobod, Listina rozlišuje tyto kategorie práv:
  1. pro všechny lidi – práva lidská
  2. pro občany – práva občanská
  3. pro některé skupiny osob (nebo občanů) – tato práva slouží k vyrovnání jejich objektivními faktory založené nerovnosti (př. osoby zdravotně postižené, příslušníci národnostních menšin atd.)
  4. jen pro cizince – práva cizinců
  5. pro právnické osoby nebo kolektivy (sdružení) fyzických osob - práva kolektivní
  6. pro všechny subjekty – osoby fyzické i právnické
  • Jednotlivé kategorie se ovšem často překrývají
  • Většina práv a svobod je v Listině koncipováno jako práva jednotlivců (individuální)

Jednotlivé subjekty v Listině a práva jim určená

a) Všichni lidé

  • lidská práva
  • Na ně se vztahuje převážná část všech práv a svobod v Listině
  • Přirozenoprávní povaha těchto práv a svobod – vyjadřují postavení či právo každé lidské bytosti (právo na život, svoboda myšlení, svědomí…)
  • I práva a svobody označené tímto pojetím jako přirozené jsou právně vynutitelné jen proto, že jsou v pozitivním právu vyjádřeny a jsou stanoveny procesní způsoby k jejich ochraně
  • Pro ně v Listině platí:
    • čl.1 LZPS: „Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“
    • čl. 2 odst.3 LZPS: „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“zásada legální licence
    • čl. 5 LZPS: „Každý je způsobilý mít práva.“subjektem práv může tedy být každý
    • čl. 6 LZPS: právo na život
      • právo na život má každý
      • lidský život je hoden ochrany již před narozením
      • nikdo nesmí být zbaven života, trest smrti se nepřipouští
    • čl.7 LZPS: nedotknutelnost osoby
      • nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena, omezena může být v případech stanovených zákonem
      • zákaz mučení a krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu
    • čl. 8 LZPS: osobní svoboda
      • nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem stanoveným zákonem
    • čl.9 LZPS: zákaz nucených prací
      • zákaz nucených prací nebo služeb pro všechny
      • nevztahuje se na (odst.2): práce ukládané podle zákona osobám ve výkonu trestu, vojenskou službu, službu vyžadovanou zákonem v případě živelných pohrom a jiných neštěstí a jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých
    • čl.10 LZPS: ochrana soukromí
      • právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochranu jména
      • právo na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého a rodinného života
      • právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě
    • čl.11 LZPS: právo vlastnit majetek
      • vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah o ochranu
      • záruka dědění
    • čl.12 LZPS: nedotknutelnost obydlí
      • do obydlí není dovoleno vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí → domovní prohlídka přípustná pouze pro trestní řízení na písemný a odůvodněný příkaz soudce
    • čl.13 LZPS: listovní tajemství
    • čl. 14 LZPS: svoboda pohybu a pobytu
      • odst. 2: každý, kdo se oprávněně zdržuje na území ČR, má právo je svobodně opustit
    • čl.15 LZPS: svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání + svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby
    • čl. 16 LZPS: právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru
    • čl.17 LZPS: svoboda projevu + právo na informace
      • nepřípustnost cenzury
      • lze omezit zákonem (odst.4)
    • čl. 18 LZPS: petiční právo
    • čl. 19 LZPS: právo shromažďovací
    • čl. 20 LZPS odst.1: právo svobodně se sdružovat
    • čl.26 LZPS: právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu + právo podnikat + právona příležitost vydělávat si na žiovbytí svojí prací (ne právo na práci ve smyslu pracovní povinnosti)
    • čl.27 LZPS: právo sdružovat se na ochranu hospodářských a sociálních zájmů
    • čl. 30 odst.2 LZPS: pomoc v hmotné nouzi
      • zajištění základních životních podmínek
    • čl.31 LZPS: ochrana zdraví
    • čl.33 odst.1 LZPS: právo na vzdělání
      • povinná školní docházko po dobu stanovenou zákonem (ZŠ)
    • čl.35 LZPS: právo na příznivé životní prostředí + včasné info o stavu živ.prostř. a přírodních zdrojů
    • čl.36 LZPS: soudní ochrana
    • čl.37 LZPS: právo odepřít výpověď, která by způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě či blízké osobě, právo na právní pomoc
    • čl. 38 LZPS: právo na veřejné projednání věci
      • veřejnost může být vyloučena v zákonem stanovených případech

b) Občané

  • občanská práva a občanské povinnosti
  • Status občana v sobě zahrnuje práva i povinnosti
    • Je dán příslušností ke státu a tento vztah je upraven právem
  • Pouze občané mají právo (někdy i povinnost) podílet se na správě „svého“ státu
  • Stát je povinen svým občanům poskytnout ochranu
  • Podle čl.42 odst.1 LZPS se jedná o občana ČR
  • Pro ně v Listině platí:
    • čl. 14 odst. 4 LZPS: právo na svobodný vstup na území státu
      • občan nemůže být nucen k opuštění své vlasti
      • ve své vlasti není občan hostem → nemůže být tedy vyhoštěn
    • čl. 20 odst.2 LZPS: jen občané mají právo zakládat politické strany a sdružovat se v nich
    • čl.21 LZPS: podíl na správě veřejných věcí
      • občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců
      • odst.4 - rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím
    • Volební právo
      • V Ústavě zakotveno, že volit může každý občan ČR, který dosáhl 18 let (čl.18 odts.3 Ú) → Listina pak říká, že volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním (čl.21 odst.3 LZPS)
      • Do PS a Senátu mohou být voleni jen občané ČR
    • Občané mají právo postavit se proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a svobod založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a použití zákonných prostředků jsou znemožněny
    • Ze vztahu občanů ke státu vyplývají i některá sociální práva, která jsou určena pouze občanům:
      • Hmotné zabezpečení: čl.26 odst.3 + čl.30 odst.1 LZPS
        • Občany, kteří nemohou bez své viny vykonávat právo na práci, stát přiměřeně zabezpečí
        • Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci či ztrátě živitele
      • Čl.31 LZPS: právo na bezplatnou zdravotní péči za základě veřejného zdravotního pojištění a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon
      • Čl.33 odst.2 LZPS: právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách a podle schopností občana a možností společnosti i na VŠ
        • Zatímco právo na vzdělání má každý, právo na bezplatné vzdělání mají pouze občané
        • Vzdělanost národa je považována za věc veřejného zájmu, který je zajišťován státem → povinná školní docházka

c) Některé skupiny obyvatelstva

  • Subjektem těchto práv jsou buď jednotlivci tvořící danou menšinu nebo daná menšina jako celek
  • Menšina ve státě = skupina lidí, kteří se svým sociálním postavením liší od většiny ve společnosti a tito lidé (občané) jsou na základě týchž shodných hledisek od většiny společnosti odlišeni
  • Listina zakazuje jakoukoli diskriminaci a proklamuje rovnost všech bez rozdílu
  • Pokud je objektivně založena nerovnost některé skupiny lidí či občanů, snaží se stát svým zákonodárstvím o vyrovnávání těchto nerovností (alespoň z části) → zvláštní práva určená pouze některým skupinám lidí (obyvatel)
  • Menšiny ve společnosti vytváří ti, kteří se lidí svou národností, etnickým původem, jazykem, sociálním či zdravotním postavením apod.
  • Národnostní a etnické menšiny:
    • Nejvýznamnější skupina → jejich postavení je vyjádřeno tím, že jejich práva jsou obsažena ve zvláštní hlavě Listiny (Hlava třetí)
    • Rozdíl mezi národnostní a etnickou menšinou je neostrý → lze jej právně dovodit z čl.3 odst.2 LZPS: každý má právo rozhodovat o své národnosti - toto právo se vztahuje na všechny občany a týká se pouze národnosti, nikoli příslušnosti k etnické menšině → příslušnost k etnické menšině si tedy jednotlivec nemůže zvolit
    • Čl. 25 odst. 1 LZPS: těmto občanům se zaručuje právo na všestranný rozvoj → právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, rozšiřovat a přijímat informace v mateřském jazyku menšiny, sdružovat se v národnostních sdruženích (podrobnosti stanoví zákon: zákon č. 273/2001 sb. o právech příslušníků národnostních a etnických menšin a o změně některých zákonů - tento zákon se vztahuje jen na občany ČR)
    • Čl. 25 odst.2 LZPS: za podmínek stanovených zákonem se jim zaručuje také právo na vzdělání v jejich jazyku, právo užívat jejich jazyk v úředním styku, právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin
    • Zmíněný prováděcí zákon č.273/2001 Sb. zakládá nové kategorie občanů příslušejících k národnostní menšině, kteří „tradičně a dlouhodobě žijí na území ČR“ → těm pak přiznává v §8 další práva (právo na vícejazyčné názvy a označení) x Listina toto rozlišení mezi menšinami neobsahuje
  • Ženy:
    • Čl. 29 odst.1 LZPS: zvláštní pracovní podmínky + zvýšená ochrana zdraví při práci
    • Čl.32 odst.2 LZPS: zvláštní péče, ochrana v prac. vztazích a odpovídající prac. podmínky pro ženy v těhotenství
  • Mladiství:
    • Čl. 29 LZPS: zvláštní pracovní podmínky + zvýšená ochrana zdraví + zvláštní ochrana v prac. vztazích a pomoc při přípravě k povolání
    • Čl.32 odst.1 LZPS: zvláštní ochrana
  • Děti:
    • Čl. 32 odst.1 LZPS: zvláštní ochrana
    • Čl.32 odst.3 LZPS: děti manželské i nemanželské mají stejná práva
    • Čl. 32 odst.4 LZPS: děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči
  • Zdravotně postižení:
    • Čl. 29 odst.2 LZPS:zvláštní ochrana v prac. vztazích a pomoc při přípravě k povolání

→ víc než rovná práva těchto skupin(ženy, děti, mladiství, zdrav. postižení)jsou legitimována tím, že jsou v daných vztazích (pracovněprávních) v horším postavení než ostatní lidé (rovnost garantovaná Listinou totiž není absolutní rovností, ale především rovností v důstojnosti a právech), mají jím být poskytnuty takové výhody, aby se jejich objektivní znevýhodnění zmírnilo, takže tato „pozitivní diskriminace” je snahou dorovnat rovnost v důstojnosti

  • Ochrana rodičovství a rodiny:
    • Čl. 32 odst.1 LZPS: rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona
    • S tím souvisí i zvláštní ochrana dětí a mladistvých
    • Stát tím vyjadřuje závazek pomáhat těmto subjektům (rodičům, dětem, mladistvým) ve zvýšené míře → stát chce institut rodičovství (vztah otce a matky vůči dítěti) a rodiny stimulovat a zvýhodnit proti jiným obdobným vztahům s ohledem na význam reprodukční funkce
    • Čl.32 odst.5 LZPS: péči o děti a jejich výchova je právem rodičů (může být omezeno pouze rozhodnutím soudu na základě zákona)
    • Čl.32 odst. 5 LZPS: rodiče pečující o děti mají právo na pomoc státu
      • Tuto podporu zdůvodňuje čl.23 odst.1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech: „Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti.“ + odst.2 stanovuje, jak vzniká rodina: „Uznává se právo mužů a žen uzavřít v přiměřeném věku sňatek a založit rodinu.“ → tato formulace nepředpokládá, že by rodinu mohly založit osoby stejného pohlaví - jejich právní vztah podle tohoto paktu není „přirozenou a základní jednotkou společnosti“ a proto mu nepřísluší výhody formulované v Listině a mezinárodních smlouvách
    • Čl. 32 odst. 2 LZPS: ženě v těhotenství je zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky

d) Cizinci

  • čl. 42 odst. 2 LZPS: cizinci v ČR požívají lidských práv a základních svobod zaručených Listinou, pokud nejsou přiznána výslovně občanům
  • cizinec = příslušník jiného státu, který požívá ochrany státu, jehož je občanem, i ten, kdo není občanem žádného státu
  • čl. 26 odst.4 LZPS týkající se práva na práci a hmotného zabezpečení těch, kteří ho nemohou vykonávat, říká, že zákon může stanovit odlišnou úpravu pro cizince
  • čl. 14 odst.5 LZPS: cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem

→ Listina tak v obou případech stanovuje právní sílu pr. předpisu (zákon), na jehož základě platí pro cizince odlišná pr. úprava

  • čl. 43 LZPS: právo azylu
    • ČR poskytuje azyl cizincům pronásledovaným za uplatňování politických práv a svobod; azyl může být odepřen tomu, kdo jednal v rozporu se základními lidskými právy a svobodami
    • zákonem č.325/1999 Sb. Parlament ČR stanovil, že je věcí státu posoudit, komu má být azyl udělen a komu odepřen a to v limitech stanovených v druhé části tohoto ustanovení
    • jedná se o právo ucházet se o azyl, nikoli ho získat

e) Právnické osoby a sdružení fyzických osob

  • jim Listina zaručuje kolektivní práva
  • individuální práva by v konfliktu s kolektivními měla mít přednost
  • církve:
    • čl. 16 odst.2 LZPS: církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti nezávisle na státních orgánech (ustavují své orgány, ustanovují své duchovní, zřizují řeholní a jiné církevní instituce) → charakteristický znak laického státu a odluky státu od církve
      • řada moderních evropských států (členů EU) má odluku církve od státu zakotvenou ve svých právních řádech - tato pr. úprava byla přijímána pod vlivem liberalismu v 19. nebo poč.20.stol.
      • v některých státech nemají církve samostatnou právní subjektivitu a jsou povinny zakládat zvláštní sdružení nebo se sdružují na základě obecných sdružovacích předpisů
      • spory mezi katolickou církví a státem byly někde řešeny smlouvami (konkordáty) - např. ČSR uzavřela 1928 se Svatým stolcem tzv. Modus vivendi, kde se vzdalo dřívějšího práva spolurozhodovat o jmenování hodnostářů katolické církve, Svatý stolec zde uznal suverenitu ČSR nad církevními záležitostmi na jeho území a nezbytnost čsl. státního občanství u vedoucích činitelů řeholí, součástí byl závazek Svatého stolce, aby církevní jednotky (diecéze) byly uvedeny do souladu s hranicemi státu → prezident Masaryk tuto smlouvu neratifikoval, neboť Svatý stolec tehdy nepovažovat za subjekt mezinárodního práva → závazek ohledně diecézí splnil Svatý stolec až v roce 1977 (v souvislosti s II. Vatikánským koncilem) zvláštním dekretem + zřídil církevní provincii pro české země a samostatnou provincii pro Slovensko
    • tato práva přísluší sdružením (právnickým osobám), nikoli jejich jednotlivým členům → prostřednictvím těchto sdružení se uskutečňují kolektivní práva jejich příslušníků
    • i ve výkonu těchto kolektivních práv musí být respektován princip rovnosti (žádná diskriminace či preference určitého sdružení, pokud splňuje podmínky stanovené v zákoně)
    • výkon těchto práv může být omezen zákonem, pokud jde o opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých
    • důležitá je ochrana nezbytných hodnot demokratické společnosti a všechny subjekty je musí dodržovat → zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností
      • ČR je laickým státem (čl.2 odst.1 LZPS), kde se uplatňuje svrchovanost zákona a žádné náboženské či církevní předpisy nemohou právnímu řádu ČR podle platného ústavního pořádku konkurovat nebo před ním dokonce mít přednost
  • odbory:
    • čl. 27 LZPS: právo odborových organizací (především jako právo kolektivní)
      • odst.2: odborové organizace vznikají nezávisle na státu + jejich počet nesmí být omezován + některé z nich nesmějí být zvýhodněny v podniku nebo odvětví
      • odst.3: jejich činnost + vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hosp. a soc. zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v dem. společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých
      • svoboda odborového sdružování jako kolektivní právo je zaručena také dohodami uzavřenými v rámci Mezinárodní organizace práce

f) Fyzické i právnické osoby

  • v některých ustanoveních zakládá Listina rovná práva fyzickým i právnickým osobám
  • čl.11 LZPS: vlastnické právo
    • odst.1: vlastnické právo všech vlastníků má týž zákonný obsah a ochranu → vztahuje se na FO i PO
    • odst.2: zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje náodního hospodářství a věřejného zájmu, má být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených PO
    • zákon také může stanovit, že některé věci mohou být jen ve vlastnictví občanů nebo PO se sídlem v ČR
    • zákaz zneužití vlastnického práva se vztahuje také na FO i PO + pro všechnu subjekty vlast. pr. platí, že vlastnictví zavazuje
  • na každého (tedy FO i PO) se vztahují některá procesní pravidla v hlavě páté LZPS: rovnost všech účastníků v řízení před soudem, jiným státním orgánem nebo orgánem veř. správy (čl.37 odst.3)
  • diferencovaný přístup k otázce, zda lze práva a svobody vyjádřené v Listině vztáhnout i na PO, vyjadřuje judikatura Ústavního soudu:
    • přirozenoprávní pojetí by to vylučovalo, ale obsah některých článků to předpokládá či vyjadřuje
    • Pl. ÚS 15/93: prohlášení ČSFR při ratifikaci Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod uznává pravomoc Evropské komise pro lidská práva přijímat stížnosti osob, nevládních organizací nebo skupin osob považujících se za poškozené v důsledku porušení práv přiznaných Úmluvou → stát je ochoten poskytovat ochranu i právnickým osobám, pokud jde o základní práva a svobody + §72 odst.1 zákona č.182/1993 Sb. - ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že zásahem veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené úst. zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl.10 Ústavy
    • I.ÚS 282/97: listiny zakotvující právo na příznivé životní prostředí a včasné a úplné informace o stavu ž.p. a přírodních zdrojů na právnické osoby vztahovat nelze → tato práva přísluší pouze FO, protože se jedná o biologické organismy, které (na rozdíl od PO)podléhají eventuálním negativním vlivům ž.p.
    • IV.ÚS 13/98:zásada rovnosti stran je stěžejní zásadou spravedlivého procesu (zakotvena v čl.37 LZPS + čl.96 odst.1 Ú + §18 OSŘ)→ při interpretaci §138 odst.1 OSŘ, jehož se může dovolávat každý účastník, je nutno vycházet z pohledu uvedené zásady rovnosti → PO mají způsobilost být účastníkem řízení a soud s nimi tedy musí zacházet stejným způsobem, jako s účastníkem řízení, který je FO

g) "Někteří"

  • Některá práva Listina garantuje pouze „některým“ subjektům
  • Čl. 27 odst.4: právo na stávku - nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů

Prameny

  • Pavlíček, Václav a kolektiv: Ústavní právo a státověda. II. díl. část.II. s.54 -61
  • Listina základních práv a svobod ČR (v textu jako LZPS nebo Listina)
  • Gerloch, Aleš: Teorie práva. 5. vydání. s. 108 (použito u definice pojmu subjekt práva)
  • pravo.wz.cz/ust/data/c108_-_subjekty_v_listine.doc

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code