Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


31. Zajišťování bezpečnosti v ČR - ústavní a zákonná úprava

Pojetí a význam bezpečnosti státu

  • obranyschopnost a bezpečnost státu a jeho obyvatel patří k základním funkcím státu, zajišťuje se tím trvání a suverenita státu, je taky nezbytným předpokladem k tomu, aby občané mohli na území státu užívat svých práv a svobod
  • bezpečnost zajišťují především ozbrojené sbory státu, povinnosti jsou však státem uloženy i dalším orgánům, organizacím a občanům
  • bezpečnost vnitřní (tedy občanů) a vnější (tu musí stát zajistit, aby mohl stát požadovat pomoc od druhých)
  • Vnitřní bezpečnost je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby
    ohrožující objekt (zpravidla národní stát, popř. mezinárodní organizaci ) a jeho zájmy akcemi
    zevnitř a tento objekt je k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně
    vybaven a k ní ochoten. Hrozby demokratickému národnímu státu i jeho opatření
    proti nim se přitom týkají ohrožování demokratického politického systému od extremistů,
    sociálního systému od masové kriminality, hospodářství od korupce a ekonomické kriminality
    a sociálního, hospodářského a politického systému celkově od organizovaného zločinu.
  • Vnější bezpečnost je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby
    zvnějšku pro objekt (zpravidla národní stát, popř. mezinárodní organizaci ) a jeho zájmy a
    tento objekt je k eliminaci stávajících i potenciálních vnějších hrozeb efektivně vybaven a
    ochoten.
  • Ústava ČR zná pouze pojem válečný stav (čl. 39 odst. 3; důvodová zpráva však mluví jen o vypovězení války, nikoli o válečném stavu) X jiné země (F, SRN, ESP) upravují povinnosti občanů vcelku podrobně
  • proto přijat ústavní zákon č.110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR (ZBČR) – respektoval mezinárodní závazky, především doporučení NATO
  • ústavní zákon č. 300/2000 Sb. – novelizoval čl. 39 odst. 3 Ú + čl. 43 Ú + čl. 11 ZBČR → reagoval na potřeby vyplývající z účasti ČR v obranných systémech mezinárodních organizací, zvýšila se jím pravomoc vlády v této oblasti, i kontrola Parlamentu, změna se týkala především vysílání ozbrojených sil ČR mimo území státu a pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR ← o tom rozhoduje Parlament absolutní většinou poslanců a absolutní většinou senátorů, pokud taková rozhodnutí nejsou vyhrazena vládě
  • ČR je členem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – výsledek helsinského procesu
  • Bezpečnostní dohoda se Západoevropskou unií (platná od 13.12.1998) – závazek ČR vytvořit Národní bezpečnostní úřad a podrobit její pracovníky, kteří při výkonu svého povolání mají přístup k utajovaným informacím, bezpečnostní prověrce
  • zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti:
    • seznam ústavních činitelů, kteří mají neomezený přístup k utajovaným informacím – prezident republiky, poslanci, senátoři, členové vlády, veřejný ochránce práv a jeho zástupce, soudci, prezident+viceprezident+členové NKÚ
    • možnost zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost – toto řízení provádí prezident republiky u předsedy vlády, vice/prezidenta a členů NKÚ, předsedy a místopředsedy ÚS, předsedy a místopředsedy NSS, veřejného ochránce práva a jeho zástupce, vice/guvernéra ČNB aj. (s kontrasignací); PS u poslanců; Senát u senátorů; předseda ÚS u soudců ÚS; ministr spravedlnosti u ostatních soudců, státních zástupců…; vláda u ředitele BIS; předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních vedoucích úřadů
    • u vyjmenovaných ústavních činitelů při zproštění mlčenlivosti je třeba požádat o vyjádření odpovědnou osobu orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží
    • zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky
    • zproštění mlčenlivosti lze odepřít, pokud by tak mohlo dojít k (mimořádně) vážné újmě zájmům ČR či k ohrožení života a zdraví lidí
  • Smlouva o přístupu ČR k Severoatlantické smlouvě (platná od 12.3.1999)
    • závazek mírového řešení konfliktů
    • útok proti jedné nebo více stranám v Evropě nebo Severní Americe = útok proti všem → každá strana jí musí pomoct, vč. použití ozbrojené síly, s cílem obnovit bezpečnost v dané oblasti, o každém takovém útoku a následných opatřeních je okamžitě uvědoměna Rada bezpečnosti
  • Evropská úmluva o potlačování terorismu (platná od 15.7.1992), 2001 Mezinárodní smlouva o potlačování teroristických bombových útoků
  • mezinárodní úmluvy(Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod + Mezinárodní pakt o občanských a politických právech) uznávají zásadu, že bezpečnost státu a ochrana života národa má přednost před jednotlivými závazky a normami, které se těchto práv a svobod dotýkají
  • současná Ústava se oproti československým ústavám nesoustředí jen na vojenskou bezpečnost, ale i na živelní, průmyslové a ekologické katastrofy, organizovaný zločin apod., vyhlášení mimořádného stavu není povinností příslušných orgánů státu, ale zmocněním pro ně
  • Ústava neopravňuje žádný orgán k vyhlášení války X pouze k vyhlášení válečného stavu, pokud by se republika ocitla ve válce v důsledku napadení jiným státem
  • branná povinnost – čl. 4 ZBČR – branná povinnost tu byla v době přijímání Ústavy zakotvena, Listina ji předpokládá X Ústava ČR se o ni nezmiňuje; výjimkou čl. 15 odst. 3 Listiny – nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním (to však nemohlo vést ke zproštění povinnosti z důvodu zásady rovnosti, proto tací občané namísto vojenské činné služby museli vykonávat civilní službu - pomáhat ve zdravotnictví, v sociálních službách, při ochraně životního prostředí..)
    • dle branného zákona je brannou povinností povinnost st. občana ČR plnit úkoly ozbrojených sil ČR, vzniká občanovi dnem, kdy dosáhne 18 let a zaniká dnem dosažení 60 let, tuto povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu
    • ČR přešla 2004 k úplné profesionalizaci armády
    • ale ani přechod k plné profesionalizaci armády nevedl ke změně ústavně zakotvené branné povinnosti a ZBČR, v době míru je doplňování ozbrojených sil založeno na principu dobrovolnosti (ti, kdo chtějí převzít brannou povinnost v době míru, se stanou profesionálními vojáky), jinak branné síly jsou doplňovány stále na základě povinnosti, ale jen (!) v době válečného stavu či stavu ohrožení
  • Charta OSN – mezinárodní závazky mohou směřovat jen ke společné obraně, nikoliv k útoku proti jinému státu nebo skupině států; členské státy se zavázaly tím, že Radě bezpečnosti na její výzvu poskytnou ozbrojené síly, pomoc a prostředky potřebné k udržení mezinárodního míru vč. práva průchodu; Charta tak v sobě formuje jedno z přirozených práv států - právo na sebeobranu

Mimořádné stavy

1) Nouzový stav

  • úprava: čl. 5-6 + čl. 2 odst. 2 ZBČR
  • kdo vyhlašuje:
    • vláda
    • je-li nebezpečí z prodlení, pak předseda vlády; vláda musí jeho rozhodnutí do 24 hodin schválit nebo zrušit; vláda pak informuje PS, která může vyhlášení nouzového stavu zrušit
  • kdy: živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, které ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost → nevojenský charakter
  • kde: na omezeném nebo celém území státu
  • na jak dlouho: nejdéle 30 dnů; prodloužit to může vláda po předchozím souhlasu PS
  • kdy ne: z důvodu stávky na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů
  • konec: uplynutím doby nebo předčasným zrušením ze strany vlády nebo PS

2) Stav ohrožení státu

  • úprava: čl. 7 + čl. 2 odst. 2 ZBČR
  • kdo: Parlament na návrh vlády; potřeba nadpoloviční většina všech poslanců a nadpoloviční většina všech senátorů
  • kdy: bezprostřední ohrožení svrchovanosti státu nebo územní celistvosti státu anebo jeho demokratických základů
  • kde: na omezeném nebo celém území státu

3) Válečný stav

  • úprava: čl. 2 ZBČR + čl. 39 odst. 3 a čl. 43 odst. 1 Ústavy
  • kdo: Parlament
  • kdy: napadení ČR nebo je-li potřeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně proti napadení
  • kde: na celém území státu
  • kdy ne: pokud by šlo o útok → útočná válka je zakázána mezinárodněprávně i ústavněprávně!!!

Důsledky mimořádných stavů

  • čl. 10 ZBČR – možnost prodloužení volebního období nejdéle o 6 měsíců, jestliže některý z mimořádných stavů neumožňuje konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období → upravuje čl. 21 odst. 2 Listiny
  • rozhodnutí o mimořádném stavu se zveřejňuje v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašuje se stejně jako zákon X z důvodu naléhavosti může rozhodnutí nabýt účinnosti již zveřejněním, nikoli až vyhlášením
  • zákon č. 240/2000 Sb., tzv. krizový zákon
    • stanovuje působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti PO a FO při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany ČR před vnějším napadením
    • krizové stavy = nouzový stav + stav ohrožení státu + stav nebezpečí (vyhlašuje se v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehod ohrožujících životy, zdraví nebo majetek, pokud intenzita nedosahuje ohrožení značného rozsahu – srovnej s čl. 5 odst. 1 ZBČR ← „ve značném rozsahu“)
    • za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit:
      • právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí
      • vlastnické a užívací právo (za přiměřenou náhradu)
      • svobodu pohybu a pobytu
      • právo pokojně se shromažďovat
      • právo provozovat podnikatelskou činnost
      • právo na stávku
    • za nouzového stavu může vláda:
      • nařídit evakuaci osob a majetku
      • zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na vymezených místech
      • uložit pracovní povinnost (pouze pokud to nelze zajistit smluvně)
      • rozhodnout o bezodkladném provádění staveb…
      • přijmout opatření k ochraně státních hranic
      • nařídit přemístění osob ve vazbě, vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici
      • zajistit přednostní zásobování dětských a zdravotnických zařízení…
    • za stavu ohrožení státu může vláda vedle těchto opatření nařídit:
      • omezení vstupu na území ČR osobám, které nejsou občany ČR
      • povinné hlášení místa trvalého pobytu
      • omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva
      • zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení střeliva…

Subjekty zabezpečující bezpečnost státu

  • kromě níže uvedených profesionálních orgánů jsou určité povinnosti uloženy i dalším orgánům a osobám:
    • preambule – „vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku…“
    • Úmluva o nucené nebo povinné práci, č. 506/1990 Sb. – nastupuje v případech války, pohromy, hrozící pohromy jako požáru, povodně, zemětřesení…, a nákazy ad.

Ústavní orgány

  • prezident republiky – vrchní velitel ozbrojených sil
  • vláda - především ona má odpovědnost za zajištění bezpečnosti ČR, vypracovává Bezpečnostní strategii ČR, kterou posuzuje Parlament
  • Parlament – především PS
    • rozhoduje o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace
    • vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR; o tom však rozhoduje vláda, pokud je toto vyhlášeno nejdéle na dobu 60 dnů a jde-li o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace nebo o účast na záchranných pracích při živelních pohromách
    • vyslovuje souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR; o tom však rozhoduje vláda za stejných podmínek jako v předchozí odrážce
  • vláda dále rozhoduje:
    • o průjezdu ozbrojených sil přes území ČR nebo o jejich přeletu nad územím ČR
    • o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo území ČR (a naopak)
  • parlament může rozhodnutí vlády zrušit – stačí nesouhlasné usnesení jedné z komor, přijaté nadpoloviční většinou všech členů; komory jsou si v tomto ohledu rovny
  • pokud je PS rozpuštěna, pak Senát:
    • rozhoduje o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu
    • rozhoduje o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu
    • vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě
  • Bezpečnostní rada státu – čl. 9 ZBČR
    • jediný poradní orgán vlády, jehož postavení je založeno ústavním zákonem
    • tvoří ji předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády
    • zabezpečuje meziresortní hodnocení plánovacích opatření v oblasti bezpečnosti ČR
    • posuzuje a předkládá vládě k projednání pravidelné zprávy o stavu zajištění bezpečnosti ČR s návrhy na opatření
    • při hrozbě vzniku krizové situace posuzuje opatření navrhované Ústředním krizovým štábem ad.

Ozbrojené síly

  • slouží především k obraně ČR (obrana státu = souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením)
  1. Armáda ČR – člení se na vojenské útvary, vojenská zařízení a vojenské záchranné útvary
  2. Vojenská kancelář prezidenta republiky
  3. Hradní stráž – vnější ostraha areálu Pražského hradu, organizace veřejných poct…
  • rozlišuje se:
    • vojenská služba vojáka z povolání – služební poměr dle zákona č. 221/1999 Sb.
    • vojenská služba osoby, která plní brannou povinnost
      • 585/2004 Sb. Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
  • přísná hierarchie: prezident, ministr obrany a Ministerstvo obrany (jeho součástí je Generální štáb Armády ČR ← jeho náčelníka jmenuje prezident na návrh vlády, po projednání ve výboru PS příslušném ve věci obrany), velitelé, náčelníci…
  • základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně ČR a bránit ji proti vnějšímu napadení, jakož i plnit úkoly vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků ČR, armáda může být užita i ke střežení určitých objektů a k záchranným akcím, či pro plnění úkolů Policie při zajišťování státních hranic (na základě nařízení vlády) x je zakázáno užít ozbrojených sil k přímému zásahu proti účastníkům stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců
  • vojenská činná služba je regulována předpisy veřejného práva, voják skládá vojenskou přísahu, kdy slibuje věrnost ČR a připravenost nasadit pro obranu vlasti i svůj život, speciálně upraveno vojenské kázeňské právo (kázeňské odměny, přestupky a tresty)
  • zbrojené síly musí být neutrální ve věcech politických, je v nich zakázáno zakládat politické strany a hnutí a politické strany/hnutí zde nesmí vůbec působit, voják z povolání ani nesmí být členem polit. strany/hnutí/odborové organizace
  • civilní kontrola ozbrojených sil (aby nedošlo k ovlivňování výkonu státní moci armádou) – prezident jako vrchní velitel, na řízení se podílí i Ministerstvo obrany, NKÚ, veřejný ochránce práv (jeho působnost se vztahuje na Armádu a Hradní stráž)
  • pobyt ozbrojených sil jiných států a území ČR – právní poměry se řídí předpisy ČR, nestanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného; výsady pro cizí ozbrojené síly: osvobození od silniční daně, za škodu způsobenou s jejich činností odpovídá ČR… x jejich vojenská cvičení se mohou konat jen v prostorech stanovených zákonem

Ozbrojené bezpečnostní sbory a obecní policie

  1. Policie ČR
    • zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR
    • ozbrojený bezpečnostní sbor
    • podřízena Ministerstvu Vnitra
    • policejní prezidium ČR v čele s policejním prezidentem
    • útvary policie s celostátní působností
      • útvary zřízené v rámci krajského ředitelství
      • krajská ředitelství policie
    • funkce:
      • chrání bezpečnost osob, majetek a veřejný pořádek,
      • předchází trestné činnosti
      • plní úkoly podle trestního řádu a další úkoly na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti svěřené jí zákony, přímo použitelnými předpisy EU nebo mezinárodními smlouvami
    • spolupráce:
      • s ozbrojenými silami
      • s bezpečnostními sbory
      • právnickými a fyzickými osobami
      • orgány veřejné správy = obce – koordinační dohoda při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku
  2. Obecní policie
    • zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii
    • zřizuje a zrušuje zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou
    • řídí ji starosta nebo jiný pověřený člen, zaměstnanci jsou příslušníci obce
    • zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku
  3. Parlamentní stráž
    • zákon č. 90/1995 Sb., jednací řád poslanecké sněmovny
    • do jejího zřízení vykonává její funkci Police ČR (§124)
  4. Celní správa
    • zákon č. 17/2012, o Celní správě České republiky
    • ozbrojený bezpečnostní sbor
    • podřízení Ministerstvu financí
    • orgány (správní úřady a organizační složky státu):
      • Generální ředitelství cel - účetní jednotka
      • Celní úřady – vykonávají působnost podle právních předpisů, správu cel, správu daní a jiných peněžitých plnění
  5. Vězeňská služba
    • zákon č. 555/1992 Sb., o vězeňské službě a justiční stráži
    • ozbrojený bezpečnostní sbor
    • podřízená Ministerstvu spravedlnosti, řízena ředitelem
    • správní úřad a účetní jednotka
    • organizace vězeňské služby:
      • Vězeňská stráž – střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody, eskortuje tyto osoby do výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, střeží vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence
      • Justiční stráž – zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich činnosti. Je-li justiční stráž dočasně povolána k plnění úkolů vězeňské stráže, střeží vazební věznice a věznice, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody. Při této činnosti zajišťuje stanovený pořádek a kázeň
      • Správní služba – zabezpečuje organizační, ekonomickou, vzdělávací, výchovnou a zdravotnickou funkci
    • funkce: zajišťuje výkon vazby, výkon zabezpečovací detence a výkon trestu odnětí svobody a v rozsahu stanoveném tímto zákonem ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti
  6. Vojenská policie
    • zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii
    • plní úkoly policejní ochrany Ministerstva obrany, ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu
    • je součástí ministerstva obrany
    • v čele: náčelník Vojenské policie, člen voják z povolání
  7. Generální inspekce bezpečnostních sborů
    • zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů
    • ozbrojený bezpečnostní sbor
    • odpovídá předsedovi vlády, v čele ředitel inspekce
    • organizační složka státu a účetní jednotka
    • vyhledává, odhaluje a prověřuje skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu, jehož pachatelem je příslušník nebo zaměstnanec ozbrojených bezpečnostních sborů
    • zřízena k 1.1.2012

Zpravodajské služby

  • zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR
  • = státní orgány pro získávání, shromažďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu ČR
  • vzhledem k předmětům, na které se zaměřují, v demokratických státech bývají od bezpečnostní policie organizačně odděleny
  • dělí se na civilní a vojenské; rozvědné (ofenzívní) a kontrarozvědné (defenzivní)
  • civilní:
    • Úřad pro zahraniční styky a informace – jeho ředitele jmenuje a odvolává ministr vnitra se souhlasem vlády; zabezpečuje informace pocházející ze zahraničí, důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonom. zájmů ČR; za splnění zákonných podmínek může používat sledování osob a věcí, krycí doklady, využívat osob jednajících v jeho prospěch, starších 18 let
    • Bezpečnostní informační služba (BIS) – zákon č. 154/1994 Sb., ozbrojená zpravodajská služba; v čele ředitel jmenovaný vládou (po projednání v příslušném výboru PS); zabezpečuje informace o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti ČR, o cizích zpravodajských službách, o organizovaném zločinu a terorismu; příslušníci smějí užít střelnou zbraň jen v krajní nouzi a nutné obraně
  • vojenská:
    • Vojenské zpravodajství – ozbrojená zpravodajská služba; ředitele jmenuje ministr obrany se souhlasem vlády (po projednání v příslušném výboru PS); zabezpečuje informace pocházející ze zahraničí, důležité pro obranu a bezpečnost ČR, informace o cizích zpravodajských službách v oblasti obrany
  • vláda činnost zpravodajských služeb koordinuje, odpovídá za ni a informuje o ní PS prostřednictvím svého orgánu pro zpravodajské služby
  • použití zpravodajské techniky (zkoumání zásilek, odposlouchávání…) BIS a Vojenským zpravodajstvím podmíněno povolením předsedy senátu vrchního soudu
  • kontrolu činnosti BIS a VZ vykonává PS prostřednictvím zvláštních 7-členných kontrolních orgánů

Záchranné sbory a havarijní služby

  • zákon č. 239/2000 Sb. vytvořil integrovaný záchranný systém (IZS), který se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma nebo více složkami IZS – jeho složky:
    1. Hasičský záchranný sbor ČR – zákon č. 238/2000 Sb., chrání životy, zdraví obyvatel a majetek před požáry; úkoly plní jednak jeho příslušníci ve služebním poměru, jednak jeho občanští zaměstnanci; sbor tvoří generální ředitelství sboru a hasičské záchranné sbory krajů
    2. příslušné jednotky požární ochrany – zákon č. 133/1985 Sb.
    3. zdravotnická záchranná služba – § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
    4. Policie České republiky
    5. dále ozbrojené síly, pohotovostní služby, zařízení civilní ochrany ad., poskytují pomoc na vyžádání ← vše koordinuje Ministerstvo vnitra

Prameny

  • ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
  • PAVLÍČEK, Václav, et al. Ústavní právo a státověda, II. díl, část 1.. 2. doplněné a podstatně rozšířené vydání. Praha : Linde Praha, a.s., 2008. Zajišťování bezpečnosti České republiky, s. 711-741.

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code