Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


28. Soustava soudů ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady

Soustava soudů ČR

  • soustava soudů ČR je čtyřstupňová a tvoří ji Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy podle čl. 91 Ústavy, vrchol tvoří dva nejvyšší soudy
  • taxativním výčtem Ústava neumožňuje zřízení dalších, specializovaných soudů pro konkrétní oblasti
  • do 31.12.1993 byly součástí soustavy soudů i soudy vojenské dle čl. 110 Ústavy
  • působnost a organizaci obecných soudů stanoví zákon → zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, v platném znění
  • zákon č. 150/2002 Sb. upravuje pravomoc a příslušnost soudů jednajících ve správním soudnictví a některé (!) otázky organizace soudů a postavení soudců → na správní soudnictví se zákon 6/2002 Sb užije JEN tehdy, neupravuje-li věc soudní řád správní
  • Nejvyšší správní soud má vedle čl. 91 Ústavy (zmínka i v čl. 87 odst. 2 Ú) zákonnou oporu v zákoně 150/2002 Sb., soudní řád správní; je vrcholným orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví; sídlí v Brně a svou činnost začal vykonávat od 1. 1. 2003; způsob ustavování předsedy a místopředsedy NSS není stanoven v Ústavě (x NS), ale v soudním řádu správním, který tuto pravomoc svěřil též prezidentovi, ale ten ji vykonává v režimu čl. 63 odst. 2 (potřebuje tedy kontrasignaci), jmenuje je ze soudců NSS
  • správní soudnictví vykonávají vedle NSS i specializované senáty a specializovaní samosoudci krajských soudů, resp. Městského soudu v Praze
  • ve správním soudnictví soudy poskytují ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob, rozhodují o:
    1. žalobách proti rozhodnutím vydaným orgánem exekutivy, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou či jiným orgánem (bylo-li mu svěřeno rozhodovat o právech a povinnostech FO a PO) v oblasti veřejné správy
    2. ochraně proti nečinnosti správního orgánu
    3. ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu
    4. ve věcech volebních
    5. ve věcech politických stran/hnutí

§ 12 zákona č. 150/2002 Sb.

(1) Nejvyšší správní soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených tímto zákonem, a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

(2) Nejvyšší správní soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů ve správním soudnictví a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.

(3) V zájmu zákonného a jednotného rozhodování správních orgánů se Nejvyšší správní soud v případech a postupem v tomto zákoně stanoveným může při své rozhodovací činnosti usnést na zásadním usnesení.

  • Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů s výjimkou agendy Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu (výčet jeho pravomocí je stanoven negativně = zbytkově); sídlí v Brně
  • předsedu a místopředsedy NS jmenuje ze soudců prezident ČR, jeho rozhodnutí nepodléhá kontrasignaci předsedy vlády/pověřeného člena vlády ani souhlasu jiného ústavního orgánu
  • NS rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích a v dalších zákonem stanovených případech, sleduje pravomocná rozhodnutí soudů a v zájmu sjednocení zaujímá stanoviska

§ 14 zákona č. 6/2002 Sb.

(1) Nejvyšší soud jako vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že

a) rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích v případech stanovených zákony o řízení před soudy,

b) rozhoduje v jiných případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(2) Nejvyšší soud dále rozhoduje

a) o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena,

b) v dalších případech stanovených zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(3) Nejvyšší soud sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení a na jejich základě v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu.

  • vrchní soudy byly Ústavou zřízeny nově, podle zákona č. 6/2002 Sb. působí dva vrchní soudy se sídlem v Praze (do jeho obvodu patří obvody Městského soudu v Praze a krajských soudů v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a Hradci Králové) a v Olomouci (do jeho obvodu spadají obvody krajských soudů v Brně a Ostravě), jejich názvy, obvody a sídla jsou upraveny v příloze č. 1 zákona č. 6/2002 Sb.

§ 25 zákona č. 6/2002 Sb.

Vrchní soudy

a) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni krajské soudy, které patří do jejich obvodu,

b) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

§ 29

Krajské soudy

a) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy druhého stupně ve věcech, v nichž rozhodovaly v prvním stupni okresní soudy, které patří do jejich obvodu,

b) rozhodují v případech stanovených zákony o řízení před soudy jako soudy prvního stupně,

c) rozhodují ve věcech správního soudnictví v případech stanovených zákonem,

d) rozhodují v dalších zákonem stanovených případech.

  • obvody krajských a okresních soudů v zásadě kopírují obvody administrativních krajů a okresů x soudní kraj a samosprávný kraj se však územně nekryjí, soudní kraje jsou větší (je jich 8, samosprávných krajů je 14)
  • názvy, obvody a sídla krajských soudů jsou vyjmenovány v příloze č. 2 zákona č. 6/2002 Sb. (tyto obvody jsou vymezeny obvody okresních soudů), názvy, sídla, obvody okresních soudů a obce, které pod ně spadají, jsou vyjmenovány v příloze č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., názvy (obvody okr. soudů jsou vymezeny územím obcí) a obvody obvodních soudů v hl. městě Praze jsou uvedeny v příloze č. 4 zákona č. 6/2002 Sb.
  • na území hl. města Prahy vykonává působnost krajského soudu Městský soud a působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy, v Brně působnost okresního soudu vykonává Městský soud v Brně; působnost okresních soudů mohou v případech stanovených zvláštním zákonem vykonávat i jinak označené soudy
  • zvláštním zákonem (č. 436/1991 Sb.) může být zřízen okresní nebo krajský soud pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika okresních nebo krajských soudů a určen jejich název nebo určeno, že věci určitého druhu z obvodu několika soudů bude vyřizovat jeden okresní nebo krajský soud; ministerstvo spravedlnosti může práv.předpisem zřidit u obvodu okresního/krajského soudu jeho pobočku (u krajských soudů se jedná o pobočky v Liberci, Olomouci, Karlových Varech, Pardubicích, Jihlavě a Zlíně dle příloh č. 5 a 6 zák. č. 6/2002 Sb.)
  • podle výše zmíněného zákona působící krajské obchodní soudy v Praze, Brně a Ostravě byly zrušeny zákonem č. 215/2000 Sb. k 1.1.2001

Vnitřní organizace soudů

  • stanoví ji zákon č. 6/2002 Sb.
  • základem vnitřní organizace jsou soudní oddělení (u NS kolegia - občanskoprávní, trestněprávní a obchodní)
  • rozhodovací činnost vykonávají soudci v senátech (složených ze soudců a přísedících nebo jen ze soudců) nebo jako samosoudci
  • na rozhodovací a jiné činnosti se mohou podílet justiční čekatelé, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé, v dědickém řízení podklady pro rozhodnutí soudu připravuje notář (ve funkci soudního komisaře)
  • administrativní a jiné kancelářské práce provádí soudní kancelář
  • poradním orgánem předsedy soudu je soudcovská rada (viz níže)
  • pro zabezpečení soustavného vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších byla zřízena Justiční akademie v Kroměříži

Jmenování a odvolávání soudců

  • funkce soudce je upravena v Ústavě a v zákoně č. 6/2002 Sb.
  • Ústava stanovuje pouze nezávislost a nestrannost, neodvolatelnost a nepřeložitelnost proti jeho vůli; výjimky stanoví zákon a dále upravuje neslučitelnost funkcí s funkcí prezidenta, člena Parlamentu a s funkcí ve veřejné správě, další inkompatibilitu stanoví zákon, stanovuje kým je soudce jmenován a jak se ujímá své funkce, podmínky výkonu funkce soudce, odkazuje na zákonnou úpravu, kdy rozhodují jako samosoudci a kdy v senátu a kdy se na rozhodování soudů podílejí občané
  • soudce je do funkce jmenován prezidentem republiky bez časového omezení; své funkce se ujímá složebím slibu – čl. 93 Ústavy
  • soudcem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání, další předpoklady a postup stanoví zákon
  • Ústava nevyžaduje účast Parlamentu nebo jeho části na jmenování soudců obecných soudů na rozdíl od soudců ÚS
  • rozhodnutí prezidenta republiky o jmenování soudců obecných soudů vyžaduje ke své platnosti kontrasignaci předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády (čl. 63 odst. 1 písm. i), odst. 3 Ústavy)
  • jmenování soudce bez časového omezení se sleduje posílení soudcovské nezávislosti pro vytvoření stavu jistoty v podobě stabilního zařazení v soudcovské funkci
  • soudce obecných soudů se ujímá své funkce složením slibu
  • v § 62 zákona č. 6/2002 Sb. je stanoveno, do rukou koho soudce skládá slib, dikce slibu i klauzule o ztrátě soudcovské funkce v případě odmítnutí složení slibu či složení s výhradou –> soudce skládá slib do rukou prezidenta republiky a odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na soudce hledí, jako by nebyl jmenován
  • ministr spravedlnosti přidělí soudce na základě jeho předchozího sohlasu k výkonu funkce k určitému okresnímu soudu, v případě přidělení ke KS nebo VS musí mít za sebou právnickou činnost nejméně 8 let a k NS nejméně 10 let, pokud jeho vysoké odborné znalosti dávají záruky řádného výkonu funkce u příslušného soudu (dle § 67 zákona č. 6/2002 Sb.)
  • odvolá-li dodatečně soudce svůj předchozí souhlas s přidělením k určitému soudu, hledí se na něj, jako by nebyl jmenován
  • při přidělení k výkonu funkce k urč. soudu stanoví ministr spravedlnosti se souhlasem soudce též den jeho nástupu do funkce, den nástupu musí být stanoven nejpozději do 3 měsíců od jmenování do funkce
  • soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu, výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon (tím je zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců), zákon č. 6/2002 Sb. upravuje přidělování a překládání soudců k jinému soudu s jejich souhlasem
  • dle § 92 zákona č. 6/2002 Sb. je ministr spravedlnosti nebo předseda soudu, k němuž byl soudce přidělen/přeložen oprávněn podat návrh, zda je soudce nezpůsobilý vykonávat svou funkci dle § 91(nepříznivý zdravotní stav mu dlouhodobě nedovoluje vykonávat funkci, pravomocně odsouzen za trestný čin a takové odsouzení nebylo důvodem k zániku funkce podle § 94 písm. c), jestliže čin svou povahou zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci nebo byl v posledních 5 letech před podáním návrhu na zahájení řízení o způsobilosti soudce vykonávat svou funkci nejméně třikrát pravomocně uznán vinným kárným proviněním, jestliže tato skutečnost zpochybňuje důvěryhodnost jeho dalšího setrvání v soudcovské funkci)
  • dle § 94 zákona č. 6/2002 Sb. funkce soudce zaniká:

a) uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let, b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo zjištěno, že je z důvodu uvedeného v § 91 nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci, c) dnem právním moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro tresný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, d) zrušeno, e) dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo kárné opatření odvolání z funkce soudce, f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, g) dnem, kdy soudce pozbyl státní občanství ČR, h) smrtí nebo dnem právním moci rozhodnutí, kterým byl soudce prohlášen za mrtvého, i) vzdáním se fce

  • od zániku funkce se liší dočasné zproštění výkonu fce, ze zákonných důvodů (§ 99 až 101 zákona č. 6/2002 Sb.) může dočasně zprostit výkonu fce soudce ministr spravedlnosti (přísedícího zas předseda příslušného soudu)
  • od jmenování soudcem a zániku této fce je třeba také odlišit jmenování a odvolávání funkcionářů soudu
    • předsedu a místopředsedy (v zákoně je singulár) NS jmenuje ze soudců prezident (bez kontrasignace) na 10 let
    • předsedu vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky, místopředsedy vrchního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy vrchního soudu ministr spravedlnosti, funkční období předsedy a místopředsedy vrchního soudu je 7 let
    • předsedu krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh ministra spravedlnosti prezident republiky, místopředsedy krajského soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti, funkční období předsedy a místopředsedy krajského soudu je 7 let
    • předsedu okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti, místopředsedu nebo místopředsedy okresního soudu jmenuje z řad soudců na návrh předsedy okresního soudu ministr spravedlnosti, funkční období předsedy a místopředsedy okresního soudu je 7 let
    • funkcionáři byli původně jmenováni bez časového omezení, po nálezu č. 397/2006 Sb. nebylo možné tyto funkcionáře odvolat, zánik jejich funkce se tedy vázal na zánik funkce soudce x zákon č. 6/2002 Sb., v platném znění ve svých přechodných ustanoveních stanovil podmínky, za kterých tito dříve jmenovaní funkcionáři (původně na dobu neomezenou) funkci pozbydou
  • zánik funkce funkcionáře soudu - předsedu soudu, místopředsedu soudu, předsedu kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu lze z této funkce odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení; funkce předsedy a místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu dále zaniká zánikem funkce soudce, vzdáním se funkce či uplynutím funkčního období

Přísedící

  • Ústava v čl. 94 odst. 2 zmocnila zákon, aby mohl stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů podílejí vedle soudců i další občané → Ústava tak připouští účast laiků (nestanovuje však, jestli se bude uskutečňovat porotami či přísedícími, až 6/2002 Sb. hovoří o přísedících členech senátu, kteří se vedle soudců z povolání podílí na rozhodování, ale JEN v 1. instanci)
  • občanský soudní řád a trestní řád stanoví, ve kterých věcech rozhoduje senát složený ze soudce a přísedících
  • jejich volba regulována též zákonem č. 6/2002 Sb.
  • způsob ustavování do fce a zánik fce: viz 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR

Soudcovské rady

  • soudcovské rady jsou upraveny v zákoně č. 6/2002 Sb., § 46 - 59 a v zákoně č. 150/2002 Sb., § 23 - 25
  • soudcovská rada (dále SR) je poradním orgánem předsedy soudu
  • zřizují se u NS, NSS, VS a KS, u OS se zřizuje, pokud je k němu přiděleno/přeloženo k výkonu fce více než 10 soudců, pokud je méně než 11 soudců, tak působnost soudcovské rady vykonává shromáždění všech soudců
  • členy SR a jejich 3 náhradníky volí shromáždění všech soudců, kteří byli přiděleni/přeloženi k výkonu funkce k příslušnému soudu
  • členem/náhradníkem SR jen ten, kdo je přidělen/přeložen k příslušnému soudu, bezúhonný a souhlasí se svým zvolením
  • volby do SR jsou přímé, rovné a tajné, volba je možná jen osobně
  • SR na svém prvním zasedání zvolí ze svých členů předsedu
  • funkční období je 5 let
  • SR se skládá z 5 členů; SR OS, který má méně než 30 soudců, se skládá ze 3 členů
  • fce člena SR je neslučitelná s fcí předsedy a místopředsedy soudu a u NS a NSS také s fcí předsedy kolegia
  • SR svolává, určuje její program a řídí její jednání předseda SR; předseda SR je povinen ji svolat, pokud o to požádá její člen/předseda soudu/místopředseda soudu
  • zasedání jsou neveřejná, (místo)předseda soudu se mohou účastnit zasedání, činit návrhy a vyjadřovat se k projednávaným otázkám a na zasedání mohou být přizvány další osoby
  • může se platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů, k přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů
  • zánik funkce člena soudcovské rady:
    1. zánikem fce soudce
    2. přeložením k výkonu fce soudce k jinému soudu
    3. jmenování do fce předsedy/místopředsedy/předsedy kolegia
    4. uplynutím kalendářního měsíce, v němž bylo předsedovi soudu doporučeno oznámení o vzdání se funkce člena soudcovské rady
    5. nevykonává-li funkci soudce ze zdravotních nebo jiných důvodů po dobu 6 po sobě následujících měsíců
    6. přestal-li soudce splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 55 odst. 2.
  • zanikne-li členu soudcovské rady jeho funkce, stává se členem soudcovské rady v pořadí první náhradník

§ 25 zákona č. 150/2002 Sb.

obdobně je to upraveno i pro ostatní soudcovské rady

(1) Soudcovská rada [NSS]

a) vyjadřuje se ke kandidátům na jmenování do funkce předsedy kolegia a předsedy senátu Nejvyššího správního soudu,

b) vyjadřuje se k soudcům, kteří mají být přiděleni nebo přeloženi k výkonu funkce u Nejvyššího správního soudu nebo kteří mají být přeloženi od Nejvyššího správního soudu k jinému soudu,

c) projednává návrhy rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu a jeho změn,

d) vyjadřuje se k zásadním otázkám státní správy Nejvyššího správního soudu,

e) může požádat předsedu Nejvyššího správního soudu o svolání pléna a navrhnout mu program zasedání pléna,

f) plní i další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon.

(2) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až d) předkládá soudcovské radě předseda Nejvyššího správního soudu; současně určí lhůtu, v níž má být návrh soudcovskou radou projednán, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů. Nevyjádří-li se soudcovská rada v této lhůtě, platí, že s návrhem souhlasí.

Nálezy ÚS

* Pl. ÚS 18/06

  • ÚS zde řešil odvolatelnost funkcionáře soudu při rádném neplnění jeho povinností, konkrétně předsedkyně NS Iva Brožová napadla rozhodnutí prezidenta republiky, které vedlo k jejímu odvolání z této funkce. ÚS zde rozhodl tak, že není možné z pravomoce prezidenta jmenovat předsedu a místopředsedy NS dovodit, že má možnost je z této funkce také odvolat. To by de facto znamenalo, že exekutiva je justici nadřazena. ÚS dále zdůraznil, že funkcionáře obecného soudu je možné odvolat pouze na základě kárného řízení = rozhodnutí padne v rámci soudní moci. Později zákonodárce problém neodvolatelnosti funkcionáře soudu jiným způsobem než karným řízením vyřešil novelou zákona o soudech a soudcích: funkcionáři NS jsou jmenováni na dobu 10 let, vrchní/krajský/okresní soud ⇒ funkcionáři jmenováni na 7 let.

Prameny

  • zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
  • zákon č. 6/2002 Sb., Zákon o soudech a soudcích
  • Ústavní systém České republiky - A. Gerloch, J. Hřebejk, V. Zoubek, str. 256 - 261
  • Ústava a ústavní řád České republiky, 1. díl: Ústavní systém - Prof. JUDr. V. Pavlíček, CSc., JUDr. J. Hřebejk, str. 270 - 277, 312 - 319

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code