Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním

  • Působnost = kompetence = věcně a prostorově vymezená oblast, v jejímž rámci orgán uplatňuje pravomoc´
    • ÚS: územní působnost celostátní, věcná působnost vymezena věcmi, v nichž rozhoduje (čl. 87 Ústavy)
  • Pravomoc = právní prostředky pro výkon působnosti
    • ÚS: oprávnění vydávat nálezy a usnesení
  • pravomoc a působnost Ústavního soudu je taxativně stanovena v čl. 87, odst. 1 a 2 Ústavy - v nich je ÚS příslušný rozhodovat
  • čl. 87 odst. 3 Ústavy pak umožňuje zákonem delegovat rozhodování některých věcí na NSS
  • jednotlivé rozhodovací akty lze meritorně přičlenit k orgánům ÚS – plénu a senátům, dle §11 odst. 2 ZÚS plénum rozhoduje:
  1. o návrzích na zrušení zákonů nebo jiných právních přepisů (resp. jejich částí)
  2. o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky
  3. o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení PS a S o jeho nezpůsobilosti k výkonu úřadu
  4. o souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem
  5. o právnosti rozhodnutí o rozpuštění politické strany (či jiných rozhodnutí týkajících se činnosti takové strany)
  6. o otázkách referenda o přistoupení k EU
  7. o stanovisku k právnímu názoru senátu, které se odchyluje od právního názoru ÚS vysloveného v nálezu
  8. o ustavení senátů a pravidlech rozdělení agendy mezi ně
  • dle §15 odst. 1 ZÚS senáty rozhodují o věcech, které nepřísluší plénu, lze z toho dovodit, že tedy rozhodují:
  1. o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu
  2. o ústavní stížnosti proti zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základných práv a svobod
  3. o opravném prostředku proti rozhodnuté ve věci ověření volby poslance nebo senátora
  4. v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora
  5. spory o rozsah kompetencí státních orgánů
  6. o odmítnutí některých návrhů na zahájení řízení, a to ze všech zákonem stanovených důvodů – nejedná se o meritorní rozhodnutí
  7. o odmítnutí ostatních návrhů z důvodů zjevné neopodstatněnosti – nejedná se o meritorní rozhodnutí
  • v poslední době si ale plénum dle § 11 odst.2 písm. j) zákona vyhrazuje rozhodování v některých blíže určených věcech, ačkoliv podle zákona by rozhodování o nich mělo náležet senátu, plénum si tak na základě §11 odst. 2 písm. j ZÚS prostřednictvím sdělení ÚS č. 446/2006 vyhradilo rozhodování:
  1. sporů o rozsah kompetencí mezi státními orgány a samosprávou
  2. o ústavních stížnostech proti rozhodnutím velkých senátů kolegií NS a rozšířených senátů NSS
  3. o opravném prostředku proti rozhodnuté ve věci ověření volby poslance nebo senátora
  4. v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora
  5. jiné věci, které navrhne některý soudce senátu pro mimořádnou závažnost rozhodované věci anebo nutnost sjednocení judikatury
  • řízení před ÚS upravují v obecné rovině §§ 27-63 ZÚS, jednotlivá řízení jsou upravena §§64-125f ZÚS

Obecná úprava řízení před ÚS

  • řízení je osvobozeno od soudního poplatku, náklady na znalecké posudky a tlumočníky hradí soud, ostatní náklady řízení si každá strana hradí sama (soud je může následně proplatit)
  • řízení je zahájeno doručením návrhu oprávněným subjektem → oprávněné subjekty jsou stanoveny v rámci úpravy jednotlivých řízení
  • pro soukromé fyzické a právnické osoby, jsou-li navrhovateli, je předepsáno obligatorní právní zastoupení (jedním advokátem, ten se nemůže dál nechat zastoupit advokátním koncipientem ,⇐ soud che, aby protistrana znala právo), stát zastupuje příslušná organizační složka (za ni jedná vedoucí či jím pověřený zaměstnanec této složky), popř. dle zákona 201/2002 Sb. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (za něj jedná jeho zaměstnanec pověřen ředitelem Úřadu), tím ale není dotčeno právo státu nechat se zastoupit advokátem, za soud jedná předseda senátu
    • vždy pouze 1 advokát x výjimka - § 100 ZÚS Prezident republiky, proti kterému byla podána ústavní žaloba, má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců; alespoň jeden z nich musí být advokátem.
    • mohu zastupovat sám sebe, když jsem advokát?
      • dříve nejednotná judikatura
      • roku 1996 vydáno stanovisko (Pl. ÚS-st. 1/96), že advokát musí mít advokáta
      • roku 2015 vydáno nové stanovisko (Pl. ÚS-st. 42/15), že advokát nemusí být zastoupen advokátem
        • ÚS argumentuje zbytečným formalismem (advokát si to stejně napíše sám a nechá si to podepsat) a zlepšením odborných znalostí (řížení před ÚS vyučováno na PF + dostatek judikatury)
        • někteří soudci ale vydali odlišná stanoviska → obligatorní zastoupení má zajistit objektivnost (advokát se na to může podívat s odstupem, protože není zainteresovaný), rozhodně se nedá říci, že by úroveň podání stoupala, je to nefér vůči ostatním povoláním a hlavně dotyčné ustanovení (§ 30) je kogentní a ÚS tedy vyložil zákon proti jeho znění
  • účastníky jsou navrhovatel a ti, o kterých to stanoví zákon v rámci úpravy jednotlivých druhů řízení
  • náležitosti návrhu:
    • písemně
    • definice navrhovatele a předmětu a typu řízení
    • podpis, datum
    • pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností
    • seznam důkazů
    • návrh petitu
  • soudce zpravodaj po předběžném prostudování předloží návrh k posouzení asistentovi (příp. jej posoudí sám soudce), pokud asistent shledá v návrhu vady, určí navrhovateli lhůtu k jejich odstranění, pokud podání dle obsahu není zjevně návrhem na zahájení řízení, odloží jej a vyrozumí o tom osobu, která jej učinila
  • pokud neshledá žádný důvod k takovému úkonu, vypracuje pro soudce návrh dalšího postupu (popř. řešení)
  • podání je nejprve posuzováno z hlediska formálního (nezkoumá se meritorní stránka), rozhodnutí o jeho odmítnutí je prováděno ve formě usnesení, tudíž ne meritorním rozhodnutím, tudíž neplatí ani ne bis in idem, ani res iudicata
  • soudce zpravodaj je pak sám oprávněn mimo ústní jednání (bez přítomnosti účastníků) usnesením odmítnout, pokud:
  1. navrhovatel ve lhůtě neodstranil vady
  2. návrh je podán po lhůtě stanovené zákonem
  3. návrh je podán neoprávněným navrhovatelem
  4. jde o návrh, k jehož projednání není ÚS příslušný
  5. je-li návrh nepřípustný (nestanoví-li zákon jinak)
  • zjevně neopodstatněné návrhy od 1998 nesmí soudce zpravodaj odmítat sám, musí návrh předložit celému senátu, který se na neopodstatněnosti musí jednohlasně shodnout
  • pokud návrh nebyl odmítnut, následuje ústní jednání (veřejné, účast veřejnosti lze ze zákonných důvodů omezit či vyloučit), předvolání k ústnímu jednání musí být doručeno účastníkům (i těm vedlejším a jejich zástupcům) zpravidla min. 5 dní předem, po ústním jednání se soud odebere k neveřejné poradě a hlasování
  • soudce může zaujmout stanovisko, odlišné od většinového rozhodnutí (separátní votum, příp. menšinové votum - vyjádří-li takový nesouhlas skupina soudců)
  • ve věci samé se rozhoduje nálezem, v¨ostatních (především procesních) věcech usnesením
  • všechna rozhodnutí musí být odůvodněna a obsahovat poučení, že se proti nim nelze odvolat (v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod je lze napadnout u Evropského soudu pro lidská práva)
  • návrh nálezu/usnesení vypracuje soudce zpravodaj (pokud je rozhodnutí výrazně odlišné od návrhu, vypracuje jej předsedou určený soudce)
  • nález se vždy vyhlašuje veřejně jménem republiky (nález pléna vyhlašuje předseda ÚS, nález senátu předseda senátu)
  • toto veřejné vyhlášení ALE není publikací ve formálním smyslu
    • všechny nálezy ÚS se publikují ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS
    • některé se vyhlašují rovněž ve Sbírce zákonů (některé nálezy takovou publikaci předpokládají jako podmínku své vykonatelnosti → obligatorní vyhlášení, u ostatních je oficiální vyhlášení fakultativní)
  • náležitosti rozhodnutí:
    • složení pléna/senátu
    • definice sporu
    • výrok
    • odůvodnění
    • poučení o nemožnosti odvolat se
  • otázka závaznosti nálezů → dle čl. 89 odst. 2 Ústavy vykonatelná rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny orgány a osoby
    • o závaznosti pro strany sporu není pochyb
    • x na všeobecnou závaznost rozhodnutí ÚS se ale vytvořily dva názory (přičemž učebnice se kloní k druhému):
      1. všechna meritorní rozhodnutí (včetně obsažených názorů) jsou obecně závazná
      2. vyjma výroků nálezů, kterými se zrušují právní předpisy, meritorní rozhodnutí obecně závazná nejsou (závazné nejsou ani právní názory obsažené v odůvodnění nálezů)
  • všechny otázky průběhu řízení nejsou zákonem řešeny, pokud se objeví taková mezera, dle §63 ZÚS se přiměřeně použijí ustanovení občanského (resp. trestního při projednávání ústavní žaloby proti prezidentu) soudního řádu
  • rozhodnutí ÚS je v zásadě konečné, nicméně v důsledku §119 ZÚS je možná 1 odchylka, pokud:
    • v trestní věci mezinárodní soud rozhodl, že zásahem orgánu veřejné moci v rozporu s mezinárodní smlouvou bylo porušeno základní lidské právo nebo svoboda,
  • podat návrh na obnovu řízení může ten, kdo byl účastníkem řízení před ÚS a v jehož prospěch rozhodl mezinárodní soud, spolu s ním může podat i návrh na zrušení zákona (jehož uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem návrhu na obnovu řízení)
  • podle §119b odst. 3 ZÚS Ústavní soud v novém nálezu vychází z právního názoru mezinárodního soudu (tudíž není jím vázán, ale musí jej zohlednit)

Jednotlivá řízení před ÚS

Řízení o ústavních stížnostech

Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů

  • jde o abstraktní či konkrétní kontrolu ústavnosti norem
  • návrh na zrušení zákona (nebo jeho částí) jsou oprávněni podat:
    1. prezident
    2. min. 41 poslanců/17 senátorů
    3. senát ÚS v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti
    4. vláda, pokud má provést rozhodnutí mezinárodního soudu
    5. ten, kdo podal ústavní stížnost (jejíž předmětem je skutečnost, která nastala uplatněním takového zákona)
    6. ten, kdo podal návrh na obnovu řízení (viz výše)
    7. obecný soud v souvislosti se svou rozhodovací činností dle čl. 95 odst. 2 Ústavy
    8. plénum ÚS, jsou-li dány důvody dle § 78 odst. 2 ZÚS (plénum při rozhodování o ústavní stížnosti zjistí rozpor zákona, na jehož základě vznikla skutečnost, jež je předmětem stížnosti, s ústavním pořádkem)
  • návrh na zrušení podzákonného právního předpisu (nebo jeho částí) jsou oprávnění podat:
    1. vláda
    2. min. 25 poslanců / 10 senátorů
    3. senát ÚS v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti
    4. ten, kdo podal ústavní stížnost
    5. ten, kdo podal návrh na obnovu řízení
    6. zastupitelstvo kraje
    7. Veřejný ochránce práv
    8. plénum ÚS, jsou-li dány důvody dle § 78 odst. 2 ZÚS
    • ministerstvo vnitra smí podat návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce/kraje/Prahy
    • příslušné ministerstvo/ústřední správní úřad smí podat návrh na zrušení nařízení obce/kraje/Prahy
    • ředitel krajského úřadu smí podat návrh na zrušení nařízení obce, která spadá do jeho území
    • zastupitelstvo obce smí podat návrh na zrušení vyhlášky nebo nařízení kraje, do nějž spadá
  • návrh je nepřípustný, jestliže daný pr. předpis pozbyl před doručením návrhu ÚS platnosti nebo nebyl dosud vyhlášen zákonem stanoveným způsobem
  • účastníkem řízení je i ten, kdo vydal takový pr. předpis, soudce zpravodaj mu zašle návrh na zahájení řízení s tím, aby se k návrhu písemně do 30 dnů vyjádřil; návrh na zrušení jiného pr. předpisu (!) zašle soudce zpravodaj i ombudsmanovi (pokud to nebyl jeho návrh) a ten má právo do 10 dnů ÚS sdělit, že vstupuje jako vedlejší účastník do řízení
  • pokud ÚS návrhu vyhoví, předpis (jeho některá ustanovení) se zrušuje dnem, který soud určí v nálezu, nejdříve však dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů → předpis se ruší ex nunc
  • nejsou-li ale dány důvody ke zrušení pr. předpisu → ÚS návrh zamítne

Řízení o souladu mezinárodních smluv podle čl. 10a a čl. 49 Ústavy s ústavními zákony

  • preventivní kontrola ústavnosti mezinárodních smluv
  • prozatím 2x kontrolována Lisabonská smlouva
  • předmětem mohou být jen tzv. prezidentské smlouvy (dle čl. 10a a 49. Ústavy)
  • návrh může podat:
    1. jedna z komor PČR od okamžiku, kdy jí byla smlouva předložena k vyslovení souhlasu s ratifikací, do okamžiku, kdy se na vyslovení souhlasu usnese
    2. skupina alespoň 41 poslanců/17 senátorů od vyslovení souhlasu Parlamentem/referendem do ratifikace smlouvy prezidentem
    3. prezident od předložení k ratifikaci do ratifikace
  • účastníkem je vedle navrhovatele vždy též Parlament, vláda a prezident
  • pokud ÚS dojde k názoru, že smlouva je v rozporu s ústavním pořádkem, musí v nálezu uvést, s jakým ustanovením je v rozporu, takový nález brání ratifikaci do doby, než bude nesoulad odstraněn
  • pokud dojde k opačnému názoru, rovněž rozhodne nálezem

Další řízení probíhají zřídka, některá ještě ani jednou neproběhla

Řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora

  • opravný prostředek je oprávněn podat
    • poslanec, senátor, případně volební strana, za níž kandidát kandidoval, proti rozhodnutí, že nebyl platně zvolen
    • ten, jehož volební stížnosti podle volebního zákona bylo vyhověno, proti rozhodnutí příslušné komory Parlamentu nebo jejího orgánu o ověření platnosti volby poslance nebo senátora
  • opravný prostředek lze podat do 10 dnů ode dne, kdy bylo osobě oprávněné podat opravný prostředek oznámeno rozhodnutí
  • vždy ústní jednání
  • účastníci
    • orgán, který přijal rozhodnutí, že poslanec nebo senátor byl nebo nebyl platně zvolen
    • podal-li opravný prostředek poslanec/senátor, je vedlejším účastníkem řízení volební strana, za kterou kadidoval
    • podala-li opravný prostředek volební strana, je vedlejším účastníkem řízení poslanec/senátor, jehož se opravný prostředek týká
  • opravný prostředek nemá odkladný účinek
  • zastavení řízení
    • jestliže ten, kdo opravný prostředek podal, jej vzal zpět
    • ÚS řízení zastaví, jestliže ten, kdo opravný prostředek podal, jej vzal zpět nebo jestliže se poslanec/senátor, jehož se opravný prostředek týkal, vzdal mandátu
    • ÚS řízení zastaví také tehdy, jestliže poslanec/senátor, jehož se opravný prostředek týkal, zemřel X požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v přímé linii do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
  • nález a jeho právní důsledky
    • vyhoví-li ÚS opravnému prostředku, vysloví v nálezu, že poslanec/senátor ne/byl platně zvolen
    • rozhodnutím ÚS pozbývají platnosti rozhodnutí jiných orgánů, která tomuto nálezu odporují
    • o výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným účastníkům a vedlejším účastníkům

Řízení v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 Ústavy

  • v pochybnostech, zda mandát poslance/senátora zanikl z důvodů v čl. 25 písm. d) nebo f) Ústavy
  • návrh jsou oprávněni podat
    • poslanec/senátor, o jehož mandát jde
    • předseda PS (jde-li o poslance) nebo předseda Senátu (jde-li o senátora)
    • skupina nejméně 20 poslanců (u poslance) nebo nejméně 10 senátorů (u senátora)
  • účastníci řízení
    • poslanec + předseda PS/senátor + předseda Senátu (ikdyž nejsou navrhovateli)
  • řízení
    • vždy ústní jednání
    • ÚS řízení zastaví, jestliže navrhovatel vzal svůj návrh zpět nebo jestliže poslanec/senátor zánik svého mandátu uznal
    • ÚS řízení zastaví také tehdy, jestliže poslanec/senátor, o jehož mandát se jedná, zemřel X požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v přímé linii do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
  • nález
    • ÚS rozhodne, zda mandát poslance/senátora z uvedených důvodů zanikl nebo vysloví, že tvrzené skutečnosti nebyly dány
    • o výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení přítomným účastníkům

Řízení o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky

  • Prezidenta je možné žalovat pro velezradu a pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku (před 71/2012 Sb. pouze pro velezradu)
    • Nově je nutné pro přijetí návrhu ústavní žaloby souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů a třípětinové většiny všech poslanců. Pokud sněmovna nevysloví souhlas do tří měsíců od podání žaloby, platí, že souhlas nebyl dán.
  • velezrada (pro účely tohoto zákona) - jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickéhu řádu
  • zahájení řízení - doručením žaloby Senátu Ústavnímu soudu
  • žaloba musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se ústavní žaloba opírá
  • projednáno přednostně
  • zastavení řízení
    • jestliže je ÚS před závěrečnou poradou doručeno usnesení Senátu, že ústavní žalobu odvolává
    • jestliže prezident zemřel X požádá-li o pokračování řízení manžel nebo příbuzný v přímé linii do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje
    • okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení
  • zastupování
    • za Senát jedná jeho předseda nebo osoba, kterou tím Senát pověří
    • prezident má právo zvolit si jednoho nebo více obhájců, alespoň jeden z nich musí být advokátem
  • ústní jednání
    • ÚS doručí prezidentovi ústavní žalobu a současně vyrozumí prezidenta a zástupce Senátu o době a místě konání ústního jednání, a to nejméně 10 dnů předem
    • ÚS prezidenta upozorní, že bude jednáno v jeho nepřítomnosti, nedostaví-li se bez řádné omluvy k jednání nebo se bez dostatečného důvodu v průběhu jednání předčasně vzdálí
    • pokud se některá z předvolaných osob nedostavila, rozhodne Ústavní soud po slyšení stran, zda je možno ústní jednání provést nebo zda je nutno je odročit
    • na výzvu předsedajícího přednese zástupce Senátu ústavní žalobu; prezidentovi a jeho obhájcům je dána možnost se k ní vyjádřit
    • poté se provede důkazní řízení
    • prezident, jeho obhájci a zástupce Senátu mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování
    • není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že další důkazy již prováděny nebudou, ukončí předsedající důkazní řízení a dá zástupci Senátu a poté prezidentovi republiky a jeho obhájcům možnost pronést závěrečnou řeč; poté se ÚS odebere k závěrečné poradě.
    • shledá-li ÚS, že je nutno objasnit další okolnosti, může se usnést, že dokazování bude doplněno, a v řízení dále pokračuje; po doplnění dokazování dá předsedající znovu slovo zástupci Senátu a prezidentu republiky a jeho obhájcům k závěrečným řečem.
  • nález a jeho právní následky
    • ÚS buď ústavní žalobě vyhoví (⇒ prezident se dopustil velezrady) nebo ho ústavní žaloby zprostí
    • po vyhlášení nálezu podle § 56, ztrácí prezident svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt; nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu fce podle zvláštního zákona mu nenáleží
    • o výroku nálezu vystaví předsedající osvědčení, které předá přítomným stranám
  • obnova řízení
    • ten, kdo se podle nálezu ÚS dopustil velezrady, může požádat o obnovu řízení, pokud uvede nové skutečnosti/důkazy, které předtím nemohl uvést, nebo pokud takový nález ÚS byl ovlivněn trestným činem jiné osoby
    • obnovené řízení se koná na základě původní ústavní žaloby
    • je-li v tomto řízení osoba zproštěna ústavní žaloby, nenabývá ztraceného prezidentského úřadu

Řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66 Ústavy

  • návrh
    • usnesou-li se PS a Senát podle čl. 66 Ústavy, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, je prezident republiky oprávněn navrhnout ÚS, aby toto usnesení zrušil
    • návrh je prezident republiky oprávněn podat ode dne přijetí usnesení PS a Senátu podle čl. 66 Ústavy do 10 dnů poté, co podle usnesení PS a Senátu již může svůj úřad vykonávat.
  • zastavení řízení
    • prezident může vzít svůj návrh zpět do okamžiku, než se ÚS odebere k závěrečné poradě ⇒ ÚS řízení zastaví
    • v případě smrti prezidenta
  • účastníci řízení
    • prezident
    • PS a Senát
  • vyžádání dokladů
    • PS a Senát předloží ÚS doklady, z nichž jejich usnesení vychází a navrhnout případně další důkazy o tom, že prezident nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat
  • ústní jednání
    • zahájeno nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy byl návrh doručen ÚS
  • předběžné opatření
    • ÚS může pozastavit výkon pravomocí podle čl. 66 Ústavy a pozastavit vyhlášení podle čl. 52 Ústavy dosud nevyhlášených zákonů
  • Nález a jeho právní následky
    • ÚS rozhodně do 15 dnů od jeho doručení
    • ÚS rozhodne, zda v době přijetí usnesení PS a Senátu podle čl. 66 Ústavy prezident republiky nemohl svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, popř. do kdy taková překážka výkonu úřadu trvala
    • rozhodne-li ÚS, že v době přijetí usnesení nebyly závažné důvody, zruší svým nálezem usnesení PS a Senátu
    • rozhodne-li ÚS, že v době přijetí usnesení byly závažné důvody znemožňující prezidentovi výkon funkce, návrh prezident republiky na zrušení usnesení PS a Senátu zamítne
    • úkony vykonávané namísto prezidenta repoubliky předsedou vlády/předsedou PS/předsedou Senátu v době, kdy podle zjištění ÚS nebyly závažné důvody, pro které by prezident republiky nemohl vykonávat svůj úřad, nepozbývají platnosti

Řízení o opatření nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu

  • mezinárodním soudem se pro účely tohoto zákona rozumí mezinárodní orgán, jehož rozhodnutí jsou pro ČR závazná podle mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu
  • návrh na zrušení právního předpisu
    • shledal-li mezinárodní soud, že zásahem orgánu veřejné moci byl porušen závazek vyplývající pro ČR z mezinárodní smlouvy, zejména pokud bylo tímto zásahem porušeno lidské právo nebo základní svoboda FO/PO, a jestliže takové porušení spočívá v platném právním předpisu, podá vláda ÚS návrh na zrušení takového předpisu (nebo jeho ustanovení) - pokud zrušení nebo změnu nemůže zajistit jiným způsobem
    • neplatí zásada věci rozhodnuté
    • ÚS postupje v řízení jako v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů
  • návrh na obnovu řízení
    • rozhodoval-li ÚS v trestní věci, lze proti takovému rozhodnutí ÚS podat návrh na obnovu řízení
    • návrh na obnovu řízení před ÚS je oprávněn podat ten, v jehož prospěch mezinárodní soud rozhodl
    • návrh na obnovu řízení je možno podat do 6 měsíců ode dne, kdy se vyhlášené rozhodnutí mezinárodního soudu stane konečným
    • návrh musí (vedle obecných záležitostí) obsahovat rozhodnutí ÚS, proti němuž směřuje, označení rozhodnutí mezinárodního soudu, o které se opírá, a vylíčení, v čem je spatřován rozpor rozhodnutí ÚS s rozhodnutím mezinárodního soudu.
    • spolu v návrhem může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu
    • účastníci řízení
      • ti samí účastníci řízení před ÚS, jehož obnova je navrhována, kteří nejsou navrhovateli
      • ti, kteří byli v tomto řízení vedlejšími účastníky a jsou jimi rovněž v řízení o návrhu na obnovu řízení
    • je nepřípustný, jestliže následky porušení lidského práva nebo základní svobody již netrvají a jsou dostatečně napraveny poskytnutím spravedlivého zadostiučinění podle rozhodnutí mezinárodního soudu nebo bylo-li nápravy dosaženo jinak X jestliže veřejný zájem na obnově řízení podstatně převyšuje vlastní zájem navrhovatele, ÚS návrh na obnovu řízení přijme
    • ÚS o návrhu rozhoduje bez ústního jednání
  • pokud je nález ÚS v rozporu s rozhodnutím mezinárodního soudu, ÚS nález zruší; znovu ho projedná a v novém nálezu ÚS vychází z právního názoru mezinárodního soudu
  • pokud novým nálezem ÚS dojde ke zrušení předchozích rozhodnutí, platí zásada z občanského soudního řádu (§ 235i odst. 3 OSŘ) „Právní vztahy někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím o věci dotčeny.“
  • rozhodoval-li ÚS usnesením a tímto usnesením bylo řízení skončeno, použijí se ustanovení týkajících se nálezů přiměřeně

Řízení spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy

  • spory o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy (kompetenční spory)
  • návrh je oprávněn podat
    • státní orgán v kompetenčním sporu mezi státem a územním samosprávným celkem nebo v kompetenčním sporu mezi státními orgány navzájem
    • zastupitelstvo územního samosprávného celku v kompetenčním sporu mezi územním samosprávným celkem a státem nebo v kompetenčním sporu mezi územními samosprávnými celky navzájem
  • účastníci
    • státní orgány
    • samosprávné celky
  • nepřípustnost návrhu
    • přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláštního zákona
    • přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu orgánu společně nadřízenému orgánům, mezi nimiž kompetenční spor vznikl
  • zastavení řízení
    • navrhovatel jej může vzít zpět jen se souhlasem ÚS
  • nález a jeho právní důsledky
    • ÚS rozhodne, který orgán je příslušný vydat rozhodnutí v e věci uvedené v návrhu
    • jde-li o kompetenční spor mezi státním orgánem a územním samosprávným celkem, ÚS rozhodne, zda věc spadá do kompetence státu nebo územní samosprávy
    • jestliže orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním sporu, už vydal rozhodnutí v navrhované věci a ÚS k vydání rozhodnutí určil jiný orgán, ÚS svým nálezem takové rozhodnutí zruší
    • jestliže orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním sporu, vydal rozhodnutí, kterým svoji kompetenci popřel, a podle zjištění ÚS je k vydání rozhodnutí ve věci příslušný, ÚS takové rozhodnutí svým nálezem zruší

Řízení ve věcech referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii

Řízení o nevyhlášení referenda

  • podání návrhu
    • opravný prostředek proti rozhodnutí prezidenta republiky, že opakované referendum o přistoupení ČR k EU nevyhlásí
    • podává vláda nebo společně nejméně 2/5 poslanců nebo společně 2/5 senátorů ve lhůtě 20 dnů ode dne rozhodnutí prezidenta nebo ode dne uplynutí třicetidenní lhůty podle čl. 4 ÚZ o referendu o přistoupení ČR k EU, aniž by prezident republiky referendum vyhlásil nebo rozhodl, že referendum nevyhlásí
    • návrh skupiny poslanců/senátorů musí být vlastnoručně podepsán stanoveným počtem poslanců/senátorů
    • o návrhu ÚS uvědomí neprodleně prezidenta republiky
    • ÚS projedná návrh mimo pořadí a bez zbytečného odkladu
  • účastníci řízení
    • navrhovatel, prezident republiky, vládá
  • nález a jeho právní důsledky
    • vyhoví-li ÚS návrhu, vysloví, že prezident je povinen referendum vyhlásit do 10 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí ÚS tak, aby se referendum konalo ve lhůtě počínající třicátým dnem a končící šedesátým dnem od vyhlášení referenda
    • potvrdí-li ÚS rozhodnutí prezidenta republiky, návrh zamítne

Řízení o nezákonnosti postupu při referendu

  • podání návrhu
    • návrh na vydání rozhodnutí o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení ČR k EU je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení ČR k EU nebo se zákonem vydaným k jeho provedení, může podat každý občan oprávněný hlasovat v referendu, a to nejpozději do 10 dnů ode dne, v němž skončilo hlasování v referendu
    • ÚS neprodleně uvědomí prezidenta republiky
    • ÚS projedná návrh mimo pořadí a bez zbytečného odkladu
  • účastníci řízení
    • navrhovatel, příslušný orgán pro referendum
  • nález a jeho právní následky
    • dojde-li ÚS k závěru, že poustup při provádění referenda nebyl v souladu s ÚZ o referendu o přistoupení ČR k EU nebo se zákonem vydaným k jeho provedení, a mohl-li být zjištěným nesouladem ovlivněn výsledek referenda, ÚS soud vysloví, že:
      • postup při provádění referenda nebyl v souladu s uvedenými právními předpisy a uvede, která ustanovení ústavního zákona o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebo která ustanovení zákona vydaného k jeho provedení byla porušena
      • výsledek referenda se nevyhlásí
      • prezident republiky vyhlásí referendum znovu
    • dojde-li ÚS k závěru, že postup při provádění referenda byl v souladu s ÚZ o referendu o přistoupení ČR k EU a se zákonem vydaným k jeho provedení, nálezem vysloví, že:
      • referendum proběhlo v pořádku a návrh zamítne
      • dojde-li po provedeném řízení k závěru, že postup při provádění referenda nebyl v pořádku, avšak výsledek referenda nemohl být zjištěným nesouladem ovlivněn, ÚS návrh zamítne

Kárné řízení

  • kárné provinění - jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování ÚS; dále jiné zaviněné porušení povinností soudce; též jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů
  • zahájení
    • rozhoduje předseda ÚS usnesením, které musí být odůvodněno a doručuje se soudci, proti němuž se kárné řízení zahajuje
    • o zahájení kárného řízení s předsedou ÚS se může usnést plénum na společný návrh nejméně 3 soudců
    • lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy k jednání, které je důvodem k zahájení kárného řízení, došlo.
  • po dobu kárného řízení pro kárné provinění nemůž soudce činit žádné úkony související s výkonem soudvoské funkce
    • je-li soudce předsedou senátu nebo členem senátu, určí předseda ÚS, který z ostatních soudců bude zastupujícím členem senátu
    • je-li soudce předsedou Ústavního soudu, vykonává jeho funkci místopředseda
    • platí i pro dobu, po kterou je proti soudci vedeno trestní stíhání
  • usnesení předsedy úS o zahájení kárného řízení se předloží plénu
  • soudci, proti kterému bylo kárné řízení zahájeno, musí být umožněno vyjádřit se k důvodům usnesení o zahájení kárného řízení a zúčastnit se jednání pléna v této věci (s výjimkou porady a hlasování)
  • pro dokazování v kárném řízení se použijí přiměřeně příslušná ustanovení zákona o trestním řízení soudním.
  • zastavení řízení
    • plénum kárné řízení zastaví, neshledá-li je důvodným
    • v téže věci již nelze kárné řízení zahájit
  • kárný senát
    • pokud kárné řízení nebylo zastaveno
    • volen plénem ze svého středu
    • 5 členů
    • úkol - projednat věc a rozhodnout
    • na 1. jednání si zvolí ze svých členů předsedu, který jednání řídí
    • způsobilost k jednání - při přítomnosti všech členů
    • unáší se většinou hlasů
    • při rozhodování je vázán důvody kárného řízení uvedenými v usnesení o jeho zahájení
    • soudce, se kterým je kárné řízení vedeno, má právo zúčastnit se jednání kárného senátu (s výjimkou porady a hlasování), vyjádřit se k důvodům kárného řízení a k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.
  • rozhodnutí
    • jednání, uvedené v usnesení o zahájení kárného řízení, soudci vytkne
    • nebylo-li kárné provinění prokázáno, kárné řízení zastaví
      • proti usnesení kárného senátu o zastavení kárného řízení mohou podat do 15 dnů ode dne jeho doručení námitky předseda ÚS, popřípadě soudci, kteří podali návrh na zahájení kárného řízení
      • o námitce rozhodne plénum - usnesení kárného senátu buď potvrdí, nebo je zruší a vrátí mu věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát vázán
    • jestliže proti usnesení kárného senátu námitky podány nebyly anebo jestliže plénum takové usnesení potvrdilo, hledí se na soudce, jako by s ním kárné řízení nebylo zahájeno
    • proti usnesení kárného senátu, kterým bylo soudci jeho jednání vytknuto, může do 15 dnů ode dne jeho doručení podat tento soudce námitky; o námitkách rozhodne plénum tak, že buď usnesení kárného senátu potvrdí, nebo je zruší, popřípadě vrátí mu věc k novému projednání; pokyny pléna k doplnění řízení je kárný senát vázán

Současná situace

  • v poslední době nastaly 3 zásadní průlomy v českém ústavním soudnictví
    1. preventivní kontrola mezinárodních smluv
      • v důsledku tzv. euronovely (úst. zák. č. 395/2001 Sb.)
    2. ústavní soud nemusí mít konečné slovo
      • §119 zák. 182/1993 Sb.
      • možnost obnovy řízení v trestní věci v důsledku rozhodnutí mezinárodního soudu
    3. zrušení ústavního zákona
      • 318/2009 Sb.
      • zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období Sněmovny
  • pozor na terminologii
    • nález (= meritorní) x usnesení (= procesní)
    • odmítnutí (= bez projednání, možnost nového podání ) x zamítnutí (= meritorní a konečné rozhodnutí)

Prameny

  • učebnice
  • poznámky z Hřebejkovy přednášky
  • Gronského semináře
  • Ústava
  • zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code