Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


20. Prezident republiky ČR

Historické postavení

Prozatímní ústava 1918

  • prezident upraven pod zvláštní rubrikou, nezařazen do moci výkonné a nařizovací
  • jeho úřad trval do doby, kdy podle konečné ústavy bude zvolen nový prezident
  • prezidenta volilo Národní shromáždění za přítomnosti 2/3 poslanců 2/3 většinou přítomných → volba aklamací (potleskem a voláním)
  • nacházel-li se mimo hranice/jeho místo bylo uprázdněno → jeho práva vykonávala vláda
  • k vládním úkonům, které vykonává, je třeba kontrasignace odpovědného člena vlády

Ústava 1920

  • Hlava třetí - exekutiva označována jako moc vládní (guvernativa) a výkonná (administrativa) → důsledné oddělení prezidenta a vlády (jakožto vrcholných polit. orgánů) od administrativy (správy, tedy ministerstev a nižších správních úřadů)
  • Individuální a republikánský model
  • Postavení slabé (blízké Fr. prezidentovi x Am. prez.)
    • Každý úkon moci vládní (či výkonné) potřeboval kontrasignaci člena vlády → převzetí odpovědnosti za neodpovědného prezidenta před Parlamentem
  • Volen na 7 let Národním shromážděním (3/5 za přítomnosti min. nadpoloviční většiny všech členů), jedno možné znovuzvolení; volitelný byl občan, který dosáhl 35 let
  • Kompetence
    • výslovně mu v ústavě nebo v jiných zákonech svěřené (taxativně, enumerativní princip)
    • zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, právo rozpustit parlament, jmenuje a odvolává ministry, vrchním velitelem branných sil, právo udělovat milost a vyhlašovat amnestii
    • vše kontrasignované!!!
  • Nemohl-li vykonávat svůj úřad/(nebyl-li zvolen) → výkon jeho fce náležela vládě, trvá-li to déle než 6 měsíců a usnese-li se na tom vláda (za přítomnosti tří čtvrtin svých členů), NS zvolí náměstka
  • Trestně stíhán mohl být jen za velezradu, před senátem na obžalobu PS
  • Formální postavení prezidenta x fakticky silné postavení T. G. Masaryka
    • Vysoká autorita u lídrů hlavních politických stran, veliký podíl na formování vznikajícího státu…

Ústava 1948

  • Kapitola 3. nazvaná Prezident republiky
  • Postavení prezidenta vychází z Ústavy 1920
    • Volen na 7 let Národním shromážděním, min. 35 let, max dvakrát za sebou (to se nevztahovalo na „2. prezidenta ČSR” E. Beneše)
    • Neodpovědnost z funkce, nutnost kontrasignace; za veškeré úkony odpovídá vláda
    • Rozsáhlá imunita, stíhán pouze za velezradu, před Národním shromážděním na obžalobu předsednictva NS a trestem byla ztráta funkce a způsobilosti tento úřad znovu nabýt
  • Opět post náměstka prezidenta, pokud nebyl déle než 6 měsíců schopen vykonávat úřad

Ústava 1960

  • Hlava čtvrtá
  • Individuální hlava státu, i přes diskuze o kolegiální po vzoru SSSR
  • Prezident v čele státu (nikoliv hlavou státu)
  • Volen Národním shromážděním na 5 let (potřeba 3/5 všech členů) a jemu také odpovědný (proto netřeba kontrasignace jeho aktů), nicméně nebylo v Ústavě stanoveno nic o důsledcích takové odpovědnosti, volitelný byl občan volitelný jako poslanec NS (tedy starší 21 let)
  • Při uvolnění jeho úřadu/při nevýkonu úřadu ze závažných důvodů příslušel jeho výkon vládě
  • Funkce spojena s funkcí prvního tajemníka ÚV KSČ
    • Na prvním místě byla však stranická funkce, potom až státní („první tajemník ÚV KSČ a prezident republiky A. Novotný”)

„Malá Ústava“ 1968

  • Hlava čtvrtá
  • Volen Federálním shromážděním, jemu odpovědný (opět nic o důsledcích takové odpovědnosti)
  • Na 5 let, volitelný byl občan volitelný za poslance Federálního shromáždění
  • ÚZ 50/1975 Sb. → pokud prezident více než 1 rok nemůže vykonávat úřad, může NS zvolit nového prezidenta
  • Zákonodárná iniciativa !!!

1. Hlava státu

a. Úprava

  • Hlava III. Ústavy - Moc výkonná
  • Zákon o bezpečnosti ČR ( č. 110/1998 Sb.)
  • JŘ PS (č. 90/1995 Sb.)
  • JŘ S (č. 107/1999 Sb.)
  • Zákon o Kanceláři prezidenta republiky (č. 114/1993 Sb.)
  • tradice, obyčeje (právo prezidenta být mezi státními činiteli uváděn na prvním místě, je držitelem klíčů od korunovačních klenotů státu)
  • hodnoty, principy státu (vyjádřené v Ústavě, Listině)

b. Postavení, charakteristika

  • Zařazení prezidenta (před vládu) neodpovídá realitě, ale historickému konceptu, podíl na výkonné moci malý
  • Čl. 54 odst. 1 Ú – Prezident je hlavou státu. X vrcholným orgánem je vláda
  • Čl. 62 Ú - taxativní výčet kompetencí bez kontrasignace
  • Čl. 63 Ú– demonstrativní výčet kompetencí s kontrasignací (člena vlády, odpovědný), ne vše,co je zde zahrnuté, jsou rozhodnutí, přesto u těchto kompetencí musí prezident postupovat společně s vládou
  • Čl. 54 odst. 3 Ú – neodpovědnost z výkonu funkce
    • Povinnost kontrasignace, předsedy vlády (člena) → odpovídá za daný úkon
    • Kontrasignována JEN rozhodnutí, kromě taxativního výčtu v čl. 62 Ústavy
    • Neodpovědnost je ale všestranná, prezident tedy neodpovídá i za ty akty, které nejsou kontrasignovány
    • Vztahuje je se jen na činnost a rozhodování, které se týkají jeho funkce (může tedy odpovídat např. občanskoprávně)
    • Neodpovědnost se nově vztahuje jen do míry, dokud není hrubým porušením Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku
  • Čl. 65 Ú - imunita → nelze po dobu výkonu funkce zadržet, trestně stíhat, ani stíhat pro přestupek či jiný správní delikt
    • imunita nerozlišuje, zda jde o výkon fce či soukromou činnost
    • od 8. 3. 2013 již v Ústavě již není formulace že stíhání je navždy vyloučeno; zda ano či ne záleží na interpretaci
    • dr. Kudrna - po skončení fce je možné prezidenta zažalovat i za činy spáchané po dobu výkonu, dokud nejsou promlčeny
  • Odpovědnost za velezradu a hrubé porušení Ústavy – čl. 65 odst. 2, čl. 87 odst. 1 g) Ú)
    • Velezrada – jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i demokratickému právnímu řádu (zák. o ÚS); ústavní delikt, nikoli TČ (proto nelze nikoho stíhat za spolupachatelství)
    • Hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku - ústavní delikt
    • Soudí ÚS, rozsudek Nálezem ÚS, pro jednání se použije subsidiárně trestní řád
    • Žaloba Senátu - předkládá 1/3 senátorů, jednání neveřejné, hlasování veřejné podle jmen, pro musí být min. 3/5 přítomných senátorů, do 3 měsíců musí dát souhlas PS (3/5 všech poslanců), jinak je žaloba neplatná
    • Žalobu lze odvolat do doby, než se ÚS odebere k závěrečné poradě
    • Prezident má právo si zvolit jednoho či více obhájců
    • Sankce – ztráta funkce a volitelnosti
    • Nelze se odvolat, možná je obnova řízení (bývalý prezident už ale nemůže získat zpět ztracený úřad)
    • Byla-li žaloba podána, řízení pokračuje, i když uplyne volební období nebo prezident podá abdikaci
      • Původně tam nebylo, že by řízení pokračovalo, uplyne-li volební období → proto zatím jediná žaloba na velezradu (2013, prezident Klaus) skončila bez meritorního rozhodnutí
  • Prezident nemá zástupce, Ústava nezná osvobození z úřadu
    • Výjimkou je čl. 66 Ú → Uvolní-li se úřad prezidenta a nový ještě není zvolen či nesložil slib, či nemůže-li prezident ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat, a shodne-li se na tom PS i S, přecházejí některé pravomoci na předsedu vlády (kontrasignované pravomoci), některé na předsedu PS (nekontrasignované pravomoci + vyhlášení voleb do Senátu; při rozpuštění PS na předsedu S), 1 pravomoc (vyhlášení voleb do PS) na předsedu Senátu
      • Není vyčerpán výčet pravomocí prezidenta, některé totiž nepřechází
      • Žádný ze zastupujících úst. činitelů nepotřebuje k výkonu těchto fcí dalšího aktu (tř. slibu), ujímá se jich usnesením komor/nastalou skutečností (úmrtí či abdikace), nestávají se výkonem těchto fcí součástí exekutivy, ani hlavou státu!
      • Proti usnesení PS a S může prezident podat návrh na zrušení takového ustanovení k ÚS (pominuly-li takové okolnosti či vůbec nenastaly)

c. Základní pravomoci hlavy státu v mezinárodních vztazích

  • Zastupuje stát navenek (čl. 63 odst. 1 a) Ú) – jeho právně závazné mezinárodní úkony jsou úkony státu
  • Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy (čl. 63 odst. 1 b) Ú)
    • Výkon suverenity
    • Sjednávání lze přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy → resortní smlouvy, k ratifikaci není potřeba souhlasu Parlamentu ČR
    • Prezidentské smlouvy – čl.49 a 10a Ú – k ratifikaci nutný souhlas Parlamentu ČR (či souhlas prostřednictvím referenda)
  • Přijímá, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí (čl. 63 odst. 1 d) Ú)
    • Velvyslanci, nunciové, vyslanci…
    • Kontrasignace
  • Reprezentuje stát navenek při návštěvách, při vystupování na zasedáních mezin. organizací či shromáždění hlav států - při výkonu zahraniční politiky je povinen dbát obsahu svého slibu, obsah výkonné moci v této oblasti je specifikován kompetenčním zákonem (č. 2/1969 Sb.)

d. Akty prezidenta republiky

  • Jen ústavní předpis může ukládat hlavě státu povinnosti, tedy i náležitosti, kterými musí být jeho rozhodnutí opatřena, jeho akty jsou ústavními akty, kterými prezident zasahuje do ZM, VM i SM, a to proto, že je hlavou státu
  • x nicméně při vydávání některých rozhodnutí je svázán s vládou, potřebují totiž ke své perfekci kontrasignaci (z toho vyplývá, že taková rozhodnutí musí být vždy písemná), další možné náležitosti: návrh či souhlas dalšího úst. orgánu (odvolání člena vlády na návrh předsedy vlády), zdůvodnění (u uplatnění veta v legislativním procesu), složení bez výhrad (slibu), složení do rukou (abdikace do rukou předsedy PS)
  1. Rozhodnutí
    • Jmenuje a odvolává vládu, přijímá demisi - VM
    • Svolává zasedání PS, rozpouští ji; podepisuje nebo vrací zákony – ZM
    • Ratifikuje, sjednává mezinárodní smlouvy – diplomatická oblast, mezinárodní právo
    • Jmenování soudců a funkcionářů; milost, amnestie – SM
    • Rozhodnutí vrchního velitele ozbrojených sil, jmenování generálů – obrana
    • Udělování vyznamenání…
  2. Jiné právní akty
    • akt, kde vystupuje jako procesní strana u soudu - nevystupuje zde jako rozhodovací orgán
    • návrh kandidáta na fci ombudsmana - rozhoduje PS
  3. Politické akty
    • Vystoupení v zahraničí

e. Skládání slibů a rezignací do rukou prezidenta

  • Slib do rukou prezidenta skládají
    • předseda a členové vlády (čl. 69 Ú)
    • soudci ÚS (čl. 85 Ú)
    • prezident a viceprezident NKÚ
  • Ukončení funkce rezignací do rukou prezidenta
    • demise vlády a členů vlády – bez kontrasignace, jde o rozhodnutí prezidenta
    • v ostatních případech jen přijímá jednostranné právní akty, nerozhoduje o platnosti těchto úkonů (jen v případě sporu může osvědčovat, že se uskutečnily), soudci ÚS se vzdávají fce osobně či doručením prohlášení ve formě notářského zápisu do jeho rukou, vice/prezident NKÚ doručením

f. Udělování státních vyznamenání

  • propůjčuje a uděluje st. vyznamenání (řády a medaile), oceňuje tak zásluhy (za budování svobodné, demokr. společnosti atd); kontrasignace, návrhy podávají obě komory Parlamentu a vláda, prezident může udělit vyznamenání i mimo tyto návrhy
  • řády lze udělit za zásluhy o stát i těm , kteří nejsou občany ČR

g. Vlajka prezidenta republiky a státní pečeť

  • Standarta – označuje sídlo za přítomnosti v ČR, označuje dopravní prostředek prezidenta…
  • Uchovává pečetidlo státní pečeti

2. Vznik, trvání a zánik funkce prezidenta republiky

a. Vznik, volba a zánik funkce

b. Funkční období

  • Trvá 5 let, počítá se ode dne složení slibu, konec dnem který předchází dni volby po 5 letech
  • Lze prodloužit maximálně o 6 měsíců, podle čl. 10 ÚZ 110/1998 Sb. O bezpečnosti ČR
    • Není-li možné konat volby ve stanovených lhůtách – stav nouze, ohrožení, válka
  • Nelze jej odvolat, ani při trvání důvodu v čl. 66 Ú – mezera v Ústavě

3-4. Pravomoci prezidenta

5. Sídlo a kancelář prezidenta, ochrana, plat

a. Kancelář prezidenta

  • Zákon č.114/1993 Sb. O Kanceláří prezidenta ČR → je rozpočtovou organizací se samostatnou kapitolou ve st. rozpočtu
  • Obstarává záležitosti potřebné pro výkon pravomocí, protokolárních povinností a veřejné činnosti prezidenta
  • Stará se o nemovitý majetek ČR (Pražský hrad, Lány + ostatní nemovitosti, tvořící s nimi jeden funkční celek) → sídlo prezidenta + hospodaří s movitostmi, které souvisí s těmito nemovitostmi historicky/funkčně či souvisí s činností kanceláře; právo hospodaření s těmito nemovitostmi vykonává prostřednictvím příspvkových organizací Správa Pražskéh hradu a Lesní správa Lány
  • Ze svého rozpočtu vyplácí rentu a paušální náhradu bývalému prezidentu, zajišťuje mu i vozidlo s řidičem (i bez něho) k jeho osobní dispozici
  • Pečuje o české korunovační klenoty (v chrámu sv. Víta)
  • V čele kanceláře je vedoucí (zastupuje Kancelář navenek, řídí její činnosti a odpovídá za ni), jmenován/odvoláván prezidentem (stejně tak jmenuje/odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky - to je vojenský útvar ozbrojených sil ČR, který zajišťuje úkoly související s pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbr. sil, vede agendu Bezpečnostní rady státu), prezident je zmocněn též stanovit vnitřní organizaci Kanceláře a okruh vedoucích pracovníků (které jmenuje a odvolává)
  • Dle JŘ vlády se jednání schůze účastní i zástupce Kanceláře prezidenta, je zván i na schůzi Legislativní rady vlády
  • Součástí Kanceláře je útvar Protokol - zajišťuje výkon úst. pravomocí prezidenta jako zástupce státu navenek, např. státní návštěvy, vyřizuje agendu přenášení pravomocí prezidenta sjednávat mezin. smlouvy, zajišťuje uchování pečetidla st. pečeti i agendu st. vyznamenání
  • Útvar legislativy a práva - připravuje návrhy pro rozhodnutí prezidenta (pro legislativní proces, pro ÚS na zrušení zákonů, pro NSS k zastavení/zrušení polit. strany), připravuje vydání souhlasu k trestnímu stíhání soudců, připravuje a zabezpečuje publikaci rozhodnutí prezidenta o amnestii a vyhlášení voleb

b. Ochrana

  • Prezidentu přísluší zvláštní ochrana, stát dle mezinárodního práva odpovídá i za bezpečnost hostů hlavy státu
  • Hradní stráž
    • Součást ozbrojených sil, zákon č. 219/1990 Sb. O ozbrojených silách
    • Slouží k ochraně hlavy státu
    • Vnější ochrana areálu Pražského hradu, vnější ostraha objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, organizuje vojenské pocty (hlavně při oficiálních návštěvách představitelů jiných států)
  • Policie
    • Nařízení vlády č. 138/1998 Sb. O ochraně ústavních činitelů ČR
    • Prezidentu náleží trvalá ochrana, v závislosti na bezpečnostní situaci a možné míře ohrožení

c. Plat

  • Plat, další peněžní náležitosti a naturální plnění
  • Podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu ústavních činitelů, … (není tedy stanoven zvláštním zákonem, ani pevnou částkou jako v minulosti)

d. Sídlo

  • Není uvedeno v žádném ústavním zákonu x nepřímo vyplývá ze zákona o Kanceláři prezidenta republiky → sídlem jsou všechny budovy uvedené zde jako majetek ČR (Pražský hrad, zámek Lány a další nemovitosti tvořící s nimi jeden celek)

Aktuálně - přímá volba prezidenta

Prameny

  • Pavlíček a kol.: Ústavní právo a státověda II.díl, 2.podstatně rozšířené a dopněné vydání
    • Kapitola XVII. Prezident republiky
    • Kapitola II. Československá ústava z roku 1920
    • Kapitola VI. Ústava 9.května a další vývoj
    • Kapitola VII. Ústava z roku 1960
    • Kapitola VIII. Československá federace

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code