Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR

Druhy ustavování do fcí

1. volbou

  • přímá (poslanci, senátoři, prezident)
  • doplňovací (dílčí) X všeobecné (celý sbor)
  • celostátní x regionální x místní
  • jednokolové volby x vícekolové
  • řádné (po uplynutí určeného voleb. období) X mimořádné
  • = ustavení orgánu/osoby do funkce cestou hlasování (a v něm dosažené stanovené většiny k volbě oprávněných subjektů)
  • musí jít o volby „soutěživé“ - tzn. musí se vybírat z alternativ (2 a více kandidátů)

2. jmenováním

  • jedná se o jednostranný akt, oprávněná osoba či grémium ustavuje osobu do určité fce
  • možné:
  1. bez omezení (první dva pokusy při jmenování předsedy vlády prezidentem-formálně neomezeně)
  2. na návrh (třetí pokus při jmenování předsedy vlády na návrh předsedy PS)
  3. se souhlasem (se souhlasem Senátu jmenuje prezident soudce ÚS)

Ústavní činitelé

  • zákonodárná moc - poslanci, senátoři
  • výkonná moc - prezident, vláda
  • soudní moc - soudci ÚS, NS, NSS, obecných soudů
  • další - NKÚ (prezident, viceprezident, členové), ČNB (guvernér,viceguvernér, členové bankovní rady), státní zástupci

Prezident

  • je hlavou státu, není z výkonu své funkce odpovědný, dokud hrubě neporuší Ústavu nebo jinou součást ústavního pořádku
  • volební období je pětileté
  • Vznik funkce
    • od 1. 10. 2012 je volen v přímých volbách (čl. 54 odst. 2 Ú)
      • dříve na společné schůzi PS a S
    • ujímá se úřadu složením slibu (čl. 55, je tedy právotvornou skutečností, bez které by se ten, který byl zvolen, nestal prezidentem), který skládá do rukou předsedy S (dříve předsedy PS) na společné schůzi obou komor (čl. 59)
    • složení slibu stvrdí podpisem
    • nesloží-li slib nebo složí-li jej s výhradou, hledí se na něj, jako by nebyl zvolen
  • Způsob volby (čl. 56 Ú)
    • právo na návrh kandidáta - +18 let, petice podepsaná nejméně 50000 občany s aktivním volebním právem
      • nebo 20 poslanců či 10 senátorů
    • aktivní volební právo - jako do PS/S (+18 let, občanství, X překážky)
    • pasivní volební právo - jako do Senátu (+40 let, občanství, X překážky)
    • vyhlašuje předseda Senátu
    • koná se mezi 60 a 30 dny před koncem volebního období úřadujícího prezidenta, popř. do 90 dnů po uvolnění úřadu prezidenta (čl. 56 odst. 7)
    • nikdo nemůže být zvolen více než 2x za sebou; zvolen nemůže být ten, kdo nálezem ÚS ztratil způsobilost tento úřad nabýt (impeachment)
    • průběh:
      • 1. kolo - do 2. kola postupují 2 nejúspěšnější kandidáti
        • pokud má některý z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů voličů, je rovnou zvolen
      • 2. kolo - za 14 dnů - prezidentem je zvolen kandidát s vyšším počtem hlasů
  • Zánik funkce:
    1. uplynutím volebního období
    2. vzdáním se úřadu do rukou předsedy S (dříve předsedy PS) - bez zdůvodnění, netřeba souhlasu jiného orgánu, ústně (potřeba o takové abdikaci sepsat zápis, zřejmě za účasti předsedy S)/písemně, účinné je toto rozhodnutí odevzdáním do rukou předsedy S, je pak neodvolatelné
    3. smrtí
    4. impeachmentem - nálezem ÚS o tom, že se prezident republiky dopustil velezrady/hrubého porušení Ú a ztrácí prezidentský úřad i způsobilost znovu jej nabýt

Vláda

  • skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů
  • je politicky odpovědná PS
  • Vznik fce
    • předsedu vlády jmenuje prezident republiky (ústavní zvyklost - je z vítězné strany X a priori však prezident nevázán žádnými ústavněpr. skutečnostmi, stejně tak není stanovena žádná lhůta, nicméně mělo by to být bez zbytečného odkladu) a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů (čl. 68)
    • vláda předstupuje do 30 dnů po svém jmenování před PS a žádá o vyslovení důvěry (jako celek)
    • hlasuje se podle jmen (abecedně), počáteční písmeno se určí losem
    • k přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců
    • pokud nově jmenovaná vláda nezíská důvěru (musí tak podat demisi, nebo ji prezident odvolá), znovu prezident republiky jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády
    • jestliže ani takto nově jmenovaná vláda nezíská důvěru, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy PS (při opětovném nevyslovení důvěry může prezident PS rozpustit)
    • předseda i další členové vlády se ujímají své funkce jmenováním, po jmenování skládají slib do rukou prezidenta republiky
    • designovaný (předurčený) předseda vlády = osoba pověřená sestavením vlády, i když nebyla jmenována jejím předsedou, prezident totiž může nejprv zahájit politické rozhovory, aby zjistil tu nejvíc způsobilou osobu k takovému úkolu, toto pověření Ústava neupravuje, jednání jsou výlučně politické povahy, tato osoba se však nakonec předsedou stát nemusí
  • Zánik fce
    • předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky, ostatní čelnové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády
    • obligatorní demise vlády → prezident je povinen tuto demisi přijmout, když:
      1. PS zamítla její žádost o vyslovení důvěry - z jakéhokoliv důvodu, i bez jeho udání
      2. PS jí vyslovila nedůvěru (nadpoloviční většinou všech poslanců)
      3. vždy po ustavující schůzi nově zvolené PS
    • prezident republiky odvolává vládu, která nepodala demisi, ačkoli ji byla povinna podat
    • fakultativní demise vlády - vláda se na tom sama usnese, většinou z politických důvodů, prezident tuto demisi nemusí ihned přijmout (může se pokusit vládu přesvědčit, aby demisi vzala zpět)
    • Ústava odlišuje demisi předsedy vlády od demise členů či celé vlády, ale mlčí o jejích důsledcích, velká část ústavní teorie a praxe ji tak považuje za demisi celé vlády (vychází z principů, na kterých jsou budovány vzájemné vztahy mezi předsedou vlády a ostatními členy), podobně Ústava neupravuje výslovně případ smrti předsedy vlády, v obou případech by však prezident nemohl takovou vládu pověřit prozatímním výkonem jejích funkcí do jmenování nové vlády (tak může učinit jen při přijetí demise vlády či jejím odvolání, Ú čl. 62 písm.d))
    • ukončení výkonu funkce člena vlády z vlastní vůle - člen vlády se rozhodne vzdát funkce, podává demisi do rukou prezidenta prostřednictvím předsedy vlády, prezident ji může odmítnout/ihned nepřijmout a sám zahájit jednání s předsedou, aby odvrátil přijetí demise
    • ukončení výkonu fce člena vlády z vůle předsedy vlády - předseda prezidentu navrhne odvolat člena vlády, ten je povinen návrhu vyhovět
    • namísto člena vlády, který podal demisi/byl odvolán, je prezident povinen jmenovat členem vlády osobu navrženou předsedou vlády

Členové Parlamentu ČR

  • mandátem se rozumí pověření osoby zastupovat voliče (zde lid ČR ve fci poslance/senátora), zastupitelský vztah vzniká zvolením v parlamentních volbách
  • Vznik fce (čl. 19 odst. 3)
    • mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením občany ČR → přímá volba (vydáno osvědčení o zvolení Státní volební komisí)
    • (za okamžik zvolení se považuje den voleb)
    • poslanec/senátor ještě před první schůzí Senátu (které se účastní)/ustavující schůzí PS obdrží průkaz opatřený fotografií, razítkem komory a podpisem předsedy komory, na této schůzi pak skládá slib (nesložení slibu → zánik mandátu), na této schůzi se i ověřuje mandát v nově zvoleném mandátovém a imunitním výboru
  • Volby (čl. 17 - 20)
  • aktivní volební právo - +18 let, občanství (překážky: omezení osobní svobody kvůli výkonu trestu odnětí svobody, kvůli ochraně obecného zdraví, ztráta způsobilosti k právním úkonům)
  • pasivní volební právo - +21 let do PS/ +40 let do Senátu, občanství (překážky: ztráta způsobilosti k právním úkonů)
  • volby se konají ve lhůtě 30 dnů před uplynutím volebního období nebo do 60 dnů po rozpuštění PS (čl. 17)
  • vyhlášení voleb a stanovení data, území, sepsány seznamy voličů, kandidátské listiny → samotné hlasování (preferenční hlasy)→ přepočet – proporcionální (PS)/majoritní (Senát) systém
  • Zánik fce
    1. smrtí
    2. odepřením slibu nebo složením s výhradou
    3. uplynutím volebního období, popř. zkrácením volebního období
    4. vzdáním se mandátu - prohlášením osobně na schůzi své komory, za závažných okolností prostřednictvím notářského zápisu do rukou předsedy komory (nesmí být starší než 1 měsíc)
    5. ztrátou volitelnosti - pozbytím st. občanství, zbavením způsobilosti k pr. úkonům
    6. rozpuštěním PS
    7. vznikem neslučitelnosti (čl. 21 - člen obou komor + čl. 22 – prezident, soudce + zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů - rozhodovací funkce vykonávané v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu, ke státnímu zastupitelství nebo soudu, k NKÚ, Kanceláři prezidenta republiky, kancelářím komor Parlamentu, Úřadu vlády ČR, státním fondům, Pozemkovému fondu, Kanceláři Veřejného ochránce práv a funkce v bezpečnostních sborech a ozbrojených silách + „zrcadlové zákony”)
    • zanikne-li mandát poslance v průběhu volebního období → nastoupí náhradník z téže kandidátní listiny ve volebním kraji, v pořadí dle výsledků voleb (osvědčení mu vydá předseda PS), stane-li se tak s mandátem senátora, prezident vyhlásí doplňovací volby v příslušném volebním obvodu (ty se nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období senátora) ⇒ mandát poslance/senátora, který nastupuje za jiného, končí okamžikem, kterým by končil mandát toho, za nějž nastupuje

Soudci

Soudci obecných soudů

  • jmenováni prezidentem republiky bez časového omezení (nutná kontrasignace), jsou při výkonu své fce nezávislí, nelze je proti jejich vůli odvolat (ALE - dříve možno odvolat funkcionáře obecných soudů a NSS dle 6/2002 Sb., ale zrušeno ÚS), výjimky vyplývají zejména z kárné odpovědnosti
  • ujímají se fce složením slibu do rukou prezidenta
  • podmínky:
    1. bezúhonnost - budoucí soudce nesmí být odsouzen za trestný čin, ledaže se na něj hledí, jako by odsouzen nebyl
    2. občanství ČR
    3. vysokoškolské právnické vzdělání v ČR (stupeň Mgr.)
    4. + dle 6/2002 Sb. dále způsobilost k právním úkonům
    5. zkušenosti a morální vlastnosti
    6. v den ustanovení min. 30 let
    7. souhlas s ustavením za soudce a přidělením k určitému soudu
    8. složení odborné justiční zkoušky - možno nahradit zkouškami jiných právních povolání (např. advokátní zkouškou)
    9. splnění předpokladů dle lustračního zákona (451/1991 Sb.) - v letech 1948-1989 nesměl být např. agentem StB, tajemníkem okresního a vyššího orgánu KSČ, apod.
  • fce soudce je neslučitelná s fcí prezidenta, člena Parlamentu, fcí ve veřejné správě
  • ministr spravedlnosti přiděluje soudce k soudům (okresní - hned, krajské a vrchní soudy – potřeba min. 8 let výkonu právnické činnosti, NS – min. 10 let)
  • zánik fce:
    1. uplynutím kalendářního roku, ve kterém soudce dosáhl 70 let
    2. dnem právní moci rozhodnutí o nezpůsobilosti vykonávat tuto fci
    3. dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce odsouzen za úmyslný TČ nebo k nepodmínečnému trestu odnětí svobody za TČ spáchaný z nedbalosti
    4. dnem právní moci rozhodnutí o kárném opatření odvolání z fce
    5. dnem právní moci rozhodnutí o zbavení/omezení způsobilosti k právním úkonům
    6. pozbytím státního občanství
    7. smrtí/dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého
    8. vzdáním se fce do rukou prezidenta

Nejvyšší soud

  • prezident jmenuje předsedu a místopředsedy (bez kontrasignace (čl. 62) z předsedů kolegií a senátů a z dalších soudců NS (nevymezeno Ústavou, ale Pl. ÚS 87/06), 6/2002 Sb. hovoří o místopředsedovi v singuláru

Nejvyšší správní soud

  • prezident jmenuje předsedu a místopředsedu z řad soudců tohoto soudu (s kontrasignací (čl. 63) na 10 let

Ústavní soud

  • 15 soudců jmenovaných prezidentem republiky se souhlasem Senátu (čl. 84(2),62e) na dobu 10 let
  • podmínky:
    1. bezúhonnost
    2. občanství ČR
    3. starší 40 let
    4. způsobilost k právním úkonům
    5. vysokoškolské právnické vzdělání
    6. min. 10 činný v právnickém povolání
    7. neslučitelnost s členstvím v politické straně/hnutí, s jinou placenou fcí či výdělečnou činností (až na výjimky, jako např. správa vlastního majetku, literární činnost..)
  • ujímá se fce složením slibu do rukou prezidenta republiky (odepření slibu/složení s výhradou → jako by nebyl jmenován)
  • předsedu a dva místopředsedy jmenuje prezident ze soudců ÚS (čl. 62)

Zánik fce místo/předsedy soudu, předsedy kolegia NS či kolegia NSS:

  1. odvoláním na základě pravomocného rozhodnutí o uložení kárného opatření
  2. zánikem fce soudce
  3. vzdáním se fce
  4. u místo/předsedy i uplynutím funkčního období
  • zánik takové fce nemá za následek zánik fce soudce

Přísedící u soudů

  • podmínky:
    1. bezúhonnost
    2. občanství ČR
    3. způsobilost k právním úkonům
    4. jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou fci řádně zastávat
    5. v den ustanovení min. 30 let
    6. souhlas se svým ustanovením a přidělením k určitému soudu
    7. trvalý pobyt (či práce) v obvodu zastupitelstva, jímž je do funkce volen, a v obvodu soudu, pro který je do funkce volen
  • ujímají se fce složením slibu (byl-li přísedící zvolen znovu, slib nemusí znovu skládat) do rukou předsedy soudu, k němuž byli zvoleni
  • voleni na funkční období 4 let
  • volby
    • přísedící okresních soudů volí zastupitelstva obcí v obvodu příslušného okresního soudu, v hlavním městě Praze volí přísedící obvodních soudů zastupitelstva městské části v obvodu příslušného obvodního soudu
    • přísedící krajských soudů volí zastupitelstva krajů, jejichž území je alespoň zčásti v obvodu příslušného krajského soudu, v hlavním městě Praze volí přísedící Městského soudu v Praze zastupitelstvo hlavního města Prahy
    • kandidáty navrhují členové příslušného zastupitelstva, zastupitelstvo si vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu
  • počet přísedících stanoví předseda příslušného soudu - je nutné přihlížet k tomu, aby jednotliví přísedící nezasedali více jak 20 dní v roce
    • je-li v obvodu příslušného soudu více zastupitelstev, stanoví předseda potřebný počet přísedících zvlášť pro jednotlivá zastupitelstva, přihlíží k počtu obyvatel obce apod.
  • neslučitelnost s funkcí člena Parlamentu a dalšími, které stanoví zákon
  • nezávislost, vázanost pouze zákonem
  • povinen zdržet se v občanském životě všeho, co by mohlo narušit jeho důstojnost či ohrozit důvěru v jeho nezávislost
  • náleží jim za každý den jednání paušální náhrada za výkon fce (vyplácí stát ve výši, kterou stanoví vyhláška ministerstva)
    • přísedícímu náleží náhrada mzdy (jsou-li v pracovním poměru)/ušlého výdělku (nejsou-li) za dobu, kterou strávil výkonem této veřejné funkce (průměrný výdělek, poskytuje stát)
    • stát dále hradí přísedícímu výdaje, které vznikly v souvislosti s výkonem funkce přísedícího
  • zánik fce
    1. uplynutím funkčního období
    2. dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čin
    3. dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům (nebo omezením způsobilosti)
    4. pozbytím občanství ČR
    5. smrtí nebo prohlášením za mrtvého
    6. odvoláním
      • na návrh příslušného předsedy soudu
      • kvůli závažnému porušení povinností,
      • či přestal splňovat zákonné podmínky (bezúhonnost, státní občanství apod.),
      • nebo špatný zdravotní stav neumožňující řádné vykonávání povinností
    7. přísedící se může fce sám vzdát
    • x odlišit dočasné zproštění výkonu fce
      • jestliže je trestně stíhán (do pravomocného skončení trestního stíhání)
      • byl podán návrh na jeho odvolání (na dobu do rozhodnutí o návrhu na odvolání)
      • rozhoduje předseda příslušného soudu

Nejvyšší kontrolní úřad

  • členové a vice/prezident NKÚ smí být členy polit. stran/hnutí, ale nesmí zde zastávat funkce

Prezident a viceprezident

  • jmenováni na návrh PS prezidentem republiky na 9 let (bez kontrasignace)
  • podmínky:
    1. občan ČR
    2. způsobilý k právním úkonům
    3. bezúhonný a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat
    4. ukončené vysokoškolské vzdělání
    5. dosáhl věku 35 let
  • skládají slib do rukou prezidenta republiky, složením slibu se ujímají funkce
  • s funkcí prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, prokurátora, jakákoliv funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politických stranách a hnutích + nesmí vykonávat činnost, která by narušovala důstojnost nebo ohrožovala důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu
  • výkon funkce končí:
    1. uplynutím funkčního období
    2. rezignací
    3. dnem nabytí právní moci soudního rozhodnutí o zbavení/omezení způsobilosti k pr. úkonům
    4. dnem nabytí právní moci soudního rozhodnutí, kterým byly odsouzeni pro trestný čin
    5. odvoláním prezidentem na návrh PS, třeba kontrasignace (dle zák. NKÚ) X PS takový návrh smí podat, jen nevykonávají-li po dobu déle než 6 měsíců svou fci, či na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory NKÚ

Členové NKÚ

  • 15 členů NKÚ volení PS (na návrh prezidenta NKÚ) na dobu neurčitou
  • podmínky:
    1. občan ČR
    2. způsobilý k právním úkonům
    3. bezúhonný a jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat
    4. má ukončené vysokoškolské vzdělání
    5. dosáhl věku 30 let
  • skládá slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, složením slibu se člen Úřadu ujímá funkce
  • s funkcí člena Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, prokurátora, jakákoliv funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politických stranách a hnutích
  • zánik jejich fce:
    1. rezignace
    2. věk min. 65 let
    3. dnem nabytí právní moci soudních rozsudků (jak u vice/prezidenta)
    4. odvolání na návrh PS na základě rozhodnutí Kárné komory NKÚ

Česká národní banka

  • 7 členů bankovní rady ČNB jmenuje prezident (čl. 62) a dle ústavní zvyklosti potvrzené ÚS (nález 285/2001 Sb.), mezi těchto 7 členů patří i guvernér a 2 viceguvernéři (vše na 6 let a bez kontrasignace)
  • podmínky:
    1. občan ČR
    2. způsobilý k pr. úkonům
    3. ukončené VŠ (jakékoliv) vzdělání
    4. bezúhonný
    5. v měnových záležitostech a v oblasti finančního trhu uznávaná a zkušená osobnost
  • nelze tuto fci zastávat více než 2x (zřejmě za život)
  • neslučitelnost s fcí poslance (NEzmíněn senátor), člena vlády, členství v řídících, dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a podnikatel. subjektů, nesmí vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou vědecké, literární atd. a správy vlastního majetku a nesmí vykonávat ani činnost, která může způsobit střet zájmů se členstvím v Radě
  • zánik funkce:
    1. uplynutí funkčního období (6 let)
    2. odvolání (prezidentem, nutná kontrasignace) - v případě vzniku inkompatibility, porušení podmínky bezúhonnosti, zbavením/omezením způsobilosti k pr. úkonům, při nevykonávání fce víc jak 6 měsíců
    3. rezignace
  • je-li odvolán guvernér, tak tento odvolaný guvernér či Rada guvernérů Evropské centrální banky se mohou domáhat přezkoumání tohoto odvolacího rozhodnutí u Evropského soudního dvora, a to v případě, že se domnívají, že tímto rozhodnutím došlo k porušení Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie nebo jiného právního předpisu vydaného k jejímu provedení

Státní zástupci

  • podmínky:
    1. občan ČR
    2. způsobilost k pr. úkonům
    3. bezúhonný
    4. min. 25 let
    5. ukončené VŠ magisterské studium na VŠ v ČR
    6. složení závěrečné zkoušky
    7. jeho morální vlastnosti zaručují řádný výkon fce
    8. jeho souhlas s jmenováním a přidělením k určitému st. zastupitelství
  • nejvyšší státní zástupce jmenován vládou na návrh ministra spravedlnosti, vláda může na návrh ministra spravedlnosti nejvyššího státního zástupce z funkce odvolat
  • vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce (stejně tak odvolává)
  • krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován
  • okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován
  • ministr spravedlnosti může jmenovat nebo odvolat krajského nebo okresního státního zástupce též na návrh nejvyššího státního zástupce
  • zánik funkce státního zástupce:
    1. nesložením slibu/složením s výhradou
    2. dodatečným odvoláním souhlasu s prvým přidělením
    3. pozbytím státního občanství ČR
    4. jmenováním soudcem, zvolením členem Parlamentu či zastupitelstva územního samosprávného celku
    5. vznikem fce ve veřejné správě
    6. uplynutím kalendářního roku, ve kterém dosáhl st. zástupce věku 70 let
    7. smrtí/prohlášením za mrtvého
    8. zbavením /omezením způsobilosti k právním úkonům
    9. odsouzení pro úmyslný tr. čin či k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro nedbalostní trestný čin
    10. vznikem nezpůsobilosti k výkonu fce státního zástupce (např. dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav)
    11. uložením kárného opatření

Veřejný ochránce práv

  • volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období 6 let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát (volba se koná ve lhůtě 60 dnů před uplynutím funkčního období ochránce či u předčasného ukončení fce ochránce do 60 dnů)
  • může být zvolen pouze na 2 bezprostředně po sobě jdoucí funkční období
  • ochráncem může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu
  • ochránce se ujímá výkonu fce složením slibu do rukou předsedy PS, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy uplynulo funkční období dosavadního ochránce (nesložení slibu do 10 dnů od zvolení/složení s výhradou → jakoby nebyl zvolen)
  • zánik fce:
    1. uplynutím funkčního období
    2. pravomocným odsouzením pro trestný čin
    3. ztrátou volitelnosti do Senátu
    4. vznikem neslučitelnosti (x fce prezidenta, poslance, senátora, soudce, jinou fcí ve veřejné správě, člen polit. strany/hnutí)
    5. rezignací (písemně předsedovi PS)

Další způsoby ustavování do funkcí

Aklamace

  • výraz odvozený z lat. „acclamatio“, což značí souhlasné, jásavé volání
  • veřejné a zjevné vyjádření souhlasu (nebo nesouhlasu) nějakého shromáždění - dupání, tleskání apod. - výsledek se určuje odhadem, dle zjevné převahy
  • takto ustaven do fce prezidenta např. Masaryk

Kooptace

  • předem daná uzavřená skupina dle předem dohodnutých pravidel vybírá dalšího svého člena
  • např. ústavním zákon č. 183/1989 Sb., bylo rozhodnuto, že se nebudou konat doplňovací volby, pokud se uprázdní fce poslance Federálního shromáždění, a zákonodárný sbor doplní počet svých členů kooptací, část poslanců na výzvu vedení KSČ a dalších stran Národní fronty na svůj poslanecký mandát rezignovala a noví poslanci byli kooptováni na návrh politických hnutí Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí

Konkurs

  • nezávislý sbor (nemělo by jít o vztah nadřízenosti a podřízenosti) dle stanovených kritérií vybírá nejvhodnějšího kandidáta

Virilita

  • osoba, zastávající určitou funkci, z titulu této fce zastává i fci jinou
  • př. ministr vnitra je z titulu této funkce také předsedou Státní volební komise

Ustavení rodem

  • v důsledku příslušnosti např. k panovnickému rodu (nejde o dědění, ale původ)
  • př. zákon č. 141/1867 (část prosincové ústavy) uváděl, že členy sněmovny panské jsou zletilí princové císařského domu

Ustavení následnictvím

  • fce přechází automaticky na potomky jejího původního držitele
  • neslučuje se s principem rovnosti
  • dnes zachováno v parlamentních monarchiích, ale tito dědiční představitelé zemí se vzásadě vzdali rozhodovacích pravomocí (př. VB - královně formálně náleží mnohé pravomoci, ale reálně je nevykonává)

Los

  • typicky se fce losovaly v antickém Řecku
  • pokud se provádí los dnes, musí být splněny v zásadě tyto podmínky
    • všichni kandidáti jsou si rovni
    • je proveden „předvýber“ a z takto vybraných lidí již nezáleží, kdo z nich bude fci vykonávat
  • dnes se užívá, pokud se po použití jiných možností situace zdá být bezvýchodná (např. v druhém kole senátních voleb, pokud oba kandidáti získají stejný počet hlasů, rozhodne los), nebo je rozhodnutí záměrně svěřeno náhodě (př. okrsková volební komise určuje losem ze svých členů předsedu a místopředsedu)

Prameny

  • Václav Pavlíček a kol., Ústavní právo a státověda, II. díl, část 1. 2008, s.394-396,500-504, 530-540, 613-616, 628-630, 703-704
  • Ústava ČR ve znění novely 71/2012 Sb.
  • Zákon o volbě prezidenta republiky (275/2012 Sb.)

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code