Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR

  • Pramen práva - pojem, jenž označuje vnější formu, kterou jsou sdělovány právní normy
  • Pojetí pramenů práva
    • formální – pramen práva je nositel a zprostředkovatel právní normy (pro naší otázku relevantní)
    • materiální – pramenem práva je to, co je zdrojem práva a ovlivňuje jej: společenské poměry – kulturní vyspělost společnosti
    • gnoseologické – pramen práva je vše, co svědčí o právu – právní literatura, rozsudky, smlouvy, atd.

Právní úprava

  • Ústava České republiky
    • Čl. 52 Ú
      • (1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen.
      • (2) Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon. (ustanovené též v JŘ PS)
  • Zákon č. 309/1999 Sb., o sbírce zákonů a sbírce mezinárodních smluv
    • Účinnost k 1. 1. 2000
    • Oproti původní právní úpravě z roku 1992 (Zákon ČNR o Sb. zákonů ČR) - rozšíření okruhu aktů vyhlašovaných v oficiální publikační sbírce / rozdělení sbírky na 2 samostatné sbírky - vnitrostátní právní akty a mezinárodní smlouvy + rozhodnutí orgánů mezinárodních organizací / nová právní regulace pravidel (označování, citace, lhůta pro vyhlášení apod.) → právní předpisy, nálezy ÚS a mezinárodní smlouvy vyhlášené dle původní právní úpravy nemusí být znovu vyhlašovány, ponechávají si dále své formální označení
    • Části zákona - Sbírka zákonů, Sbírka mezinárodních smluv, Vydávání Sbírky zákonů a Vydávání Sbírky mezinárodních smluv, Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
  • Zákon č. 222/2016 Sb., o sbírce zákonů a mezinárodních smluv
    • Účinnost k 1. 1. 2020
    • Sjednocuje obě sbírky a zavádí oficiální elektronickou verzi
  • Zákon č. 90/1995 Sb., o JŘ PS
    • Upravuje vyhlašovací formuli → uvozovací věta: „Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:“
    • Užívá se pro všechny zákony, vč. těch, které byly zamítnuty/vráceny Senátem a poté znovu schváleny PS
  • Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
    • upraven způsob vyhlašování obecně závazných vyhlášek a nařízení

Východiska

  • ČR je právní stát → jedním z požadavků je uplatnění principu poznatelnosti práva a principu právní jistoty
  • Adresáti právní normy mají znát svá práva a povinnosti stanovené právním řádem → mají mít možnost se seznámit s formálními prameny práva
    • Ústava se ve čl. 52 Ú (a JŘ PS) vyjadřuje neúplně, když hovoří pouze o zákonech a mezinárodních smlouvách → příliš úzké vymezení, v právním státě nutno publikovat i další právní předpisy
  • Obecná závaznost právních norem - podmíněna veřejným vyhlášením právního předpisu, který je jejím komunikátorem (tím se rozumí jeho uveřejnění/publikace)
  • Bez vyhlášení právního předpisu nemůže nastat jeho platnost ani účinnost
  • Publikace materiální - uvedení právního předpisu v obecnou známost (tedy veřejným předčítáním, vybubnováním, denním tiskem apod.)
  • Publikace formální - provedení formálního aktu publikace, který sice nezaručí, že se rozšíří faktická znalost právního předpisu, ale je způsobilý zaručit možnost, že se od něj může skutečná znalost odvozovat (vydání a rozeslání oficiální psané publikační sbírky nebo vyhlášení právního předpisu zákonem stanoveným způsobem - na úřední desce, apod.)
    • Užití fikce „neznalost zákona neomlouvá“ (ignorantia legis non excusat)

Sbírka zákonů

  • Ve Sbírce zákonů se vyhlašují jednak právní předpisy, jednak další akty státních orgánů
  • Uveřejněním plného znění v českém jazyce se vyhlašují tyto právní předpisy
    1. ústavní zákony
    2. zákony
    3. zákonná opatření Senátu
    4. nařízení vlády
    5. vyhlášky = právní předpisy vydávané ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady; právní předpisy jiných správních úřadů a právnických osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s celostátní působností
  • Od 1.1.2006 mají být ve Sb. vyhlašovány též právní předpisy jiných správních úřadů a právnických osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s celostátní působností, i ty se pak označují jako vyhláška (např. vyhláška ČNB)
  • Platnost - právní předpis jí nabývá dnem vyhlášení ve Sb.
    • Den vyhlášení → den rozeslání příslušné částky Sb., uvedený v jejím záhlaví, od tohoto dne musí být částka každému dostupná alespoň v každé obci
    • Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu a též schvalující orgán je jím vázán
    • Platnost je podmínkou účinnosti (princip zákazu zpětné působnosti zákonů → zákaz retroaktivity)
  • Účinnost - nutno odlišit od platnosti
    • Den, kdy právní předpis zakládá, mění nebo ruší právní vztahy, tedy „vstupuje v život“
    • Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené → právně vynutitelné
    • Obvykle stanovena výslovně (nalezneme zpravidla na konci právního předpisu), ke konkrétnímu datu nebo ke dni, kdy nastane nějaká právní skutečnost
    • Pokud není výslovně stanoveno datum účinnosti, platí obecné pravidlo (dle zákonu č. 309/1999 Sb.) → není-li stanovena účinnost pozdější, nabývá právní předpis účinnost 15. dnem po vyhlášení X Vyžaduje-li naléhavý obecný zájem účinnost dřívější, lze tak výjimečně učinit, nikdy však nesmí být datum účinnosti dříve, než datum platnosti
    • Pro podzákonné předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, jiných správních úřadů, popř. PO) navíc platí, že mohou být vyhlášeny nejdříve dnem, v němž je vyhlášen zákon, k jehož provedení jsou vázány a účinnost mohou nabýt nejdříve dnem, k němuž nabývá příslušný zákon účinnosti
  • Legisvakance - (z latinského vacatio legis) období mezi platností a účinností právní normy
  • Ve Sb. se dále vyhlašují tyto akty státních orgánů
    1. nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího správního soudu, pokud tak stanoví zákon
      • Dle zákona č. 182/1993 Sb., o ÚS - rozhodnutí o návrhu zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, o ústavní žalobě proti prezidentu republiky, o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení PS a S, o návrhu na posouzení souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem → vyhlašuje se výrok a taková část odůvodnění, ze které je jasné, jaký je právní názor ÚS a co jej k němu vedlo
    2. sdělení Ústavního soudu, jestliže o jejich vyhlášení Ústavní soud rozhodne
    3. usnesení PS o zákonném opatření Senátu, anebo sdělení předsedy PS, že se PS na své první schůzi o zákonném opatření neusnesla
    4. rozhodnutí prezidenta republiky, oznámení prezidenta republiky o výsledku referenda, usnesení komor Parlamentu a usnesení vlády, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo jestliže o jejich vyhlášení tyto orgány rozhodnou
      • rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb, či usnesení vlády / komor Parlamentu - rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu, válečném stavu → zveřejnění v hromadných sdělovacích prostředcích + vyhlášení stejně jako zákon, účinnosti nabývají okamžikem, stanoveným v daném rozhodnutí
    5. sdělení ministerstev, jiných ústředních správních úřadů nebo ČNB o skutečnostech a přijatých rozhodnutích, pokud povinnost vyhlásit je ve Sb. stanoví zvláštní zákon
      • dle zákona je ČNB oprávněna vydávat v mezích zákona a na základě zákonného zmocnění opatření závazná pro zákonem vyjmenované subjekty, dále úřední sdělení, jimiž oficiálně informuje o zákonem stanovených skutečnostech → obojí musí být vyhlášeno ve Věstníku ČNB, není však nutné tyto akty publikovat též ve Sb.
    6. úplná znění ÚZ a zákonů, zmocňuje-li k vyhlášení jejich úplného znění předsedu vlády ÚZ nebo zákon, toto znovuvyhlášení (republikace), k němuž dochází vždy na základě zvláštního zákonného zmocnění, však neobsahuje vlastní text zákona, ale pouze jeho platné znění ke dni, k němuž se úplné znění publikuje (právně závazná jsou proto jen původní vyhlášení zákona a jeho novel, jen tato se citují)

sbirka_zakonu.jpg

Sbírka mezinárodních smluv

  • Sdělením Ministerstva zahraničních věcí se vyhlašují
    1. platné mezinárodní smlouvy, jimiž je ČR vázána
    2. oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a o jiných skutečnostech důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv
    3. rozhodnutí přijatá mezinárodními orgány a orgány mezinárodních organizací, jimiž je ČR vázána
  • Deleguje-li čl. 52 odst. 2 Ú určení způsobu vyhlášení mezinárodní smlouvy na zákon, lze dovodit, že jde pouze o platnost vnitrostátní, nikoli platnost z hlediska mezinárodního práva
  • Dnem vyhlášení je den rozeslání příslušné částky Sb. m. s. uvedený v jejím záhlaví
  • Všechny mezinárodní smlouvy se uveřejňují zásadně v plném znění (s výjimkou mezinárodních smluv, které neschvaluje Parlament a týkají se pouze malého počtu fyzických a právnických osob - mohou být uveřejněny bez plného znění jejich příloh, Ministerstvo zahraničních věcí pak uvede výčet příloh a údaj, kde do nich lze nahlédnout a pořizovat výpisy a opisy)
  • Jazyk - znění rozhodné podle mezinárodního práva pro jejich výklad (tj. autentický jazyk) a zároveň v překladu do ČJ (pokud není české znění rozhodné), má-li mezinárodní smlouva více rozhodných znění, uveřejňuje se v 1 jazyce, pokud k nim patří AJ, zveřejňuje se právě v AJ
    • Závaznost autentického znění a překladu do ČJ - zákon určil pravidlo, že v případě rozdílu má přednost autentické znění
  • Obdobná pravidla platí i při vyhlašování rozhodnutí mezinárodních orgánů a mezinárodních organizací

Společná ustanovení pro Sb. a Sb. m. s.

  • Sbírky se vydávají v postupně číslovaných částkách označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku
  • Číslování stran obou sbírek se provádí od počátku kalendářního roku v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku
  • Právní předpisy a další právní akty (ve Sb.) i sdělení ministerstva zahraničních věcí (ve Sb. m. s.) se označují od počátku kalendářního roku pořadovými čísly v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku
  • Sb. a Sb. m. s. vydává Ministerstvo vnitra, které zajišťuje také její tisk a distribuci
    • Lehce rozpor se zákonem → Obě sbírky vydává a tiskne příspěvková organizace Tiskárna Ministerstva vnitra (zřízena Ministerstvem vnitra v r. 1996) - dle zákona to má být přímo Ministerstvo vnitra / Distribuci provádí v praxi soukromá firma MORAVIAPRESS, a.s., je jí svěřeno celoroční předplatné i objednávky jednotlivých částek
  • Právní předpisy, další právní akty i sdělení Ministerstva zahraničních věcí musí být vyhlášeny neprodleně, nejpozději do 30 dnů ode dne jejich doručení Ministerstvu vnitra
  • Za správnost textů ve Sb. zodpovídá ten, kdo je Ministerstvu vnitra předal
  • Za správnost textů ve Sb. m. s. (včetně správnosti překladu do ČJ) zodpovídá příslušné ministerstvo, jiný příslušný ústřední správní úřad nebo ČNB
  • Ve sbírkách se též vyhlašují sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby
  • Citace → zkratka „Sb.“ a „Sb. m. s.
  • Zákon stanovuje povinnost všem obcím, městským obvodům a městským částem územně členěných statutárních měst umožnit v pracovních dnech každému bezplatné nahlížení do Sb., totéž platí pro kraje a hl.město Prahu, těm však navíc ukládá povinnost umožnit nahlížení i do Sb. m. s. (důvod - každá fyzická a právnická osoba má mít možnost zjistit obsah právních předpisů a tudíž znát svá práva a povinnosti)
    • Dnes to není úplně v souladu s principem právní jistoty → po přijetí euronovely jsou součástí právního řádu všechny vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal souhlas Parlament a jimiž je ČR vázána, proto by měly být tyto smlouvy (vyhlášené ve Sb. m. s.) být každému dostupné stejně jako zákony a jiné právní předpisy, tedy i v obcích (zvlášť s ohledem, že pokud mezinárodní smlouva stanoví něco jiného než zákon, užije se mezinárodní smlouva - aplikační přednost viz čl. 10 Ú)
  • papírová vs. elektronická verze
    • Vedle Sb. a Sb. m. s. je Ministerstvo vnitra též povinno zveřejňovat stejnopis Sbírky zákonů vydávané po 4.5.1945 a Sbírky mezinárodních smluv způsobem umožňující dálkový přístup (internet)
    • Nepovažují se ze zákona za oficiální vydání sbírek
    • Ani další znění zveřejňována soukromoprávními publikacemi nejsou oficiální (ani knižní podoba, ani elektronické informační systémy) - např. edice ÚZ, ASPI, Lex Galaxy apod.
    • Vyjádření ÚS v nálezu publikovaném jako 37/2007 Sb. (Pl. ÚS 77/06, 37/2007 Sb. (legislativní přílepky)) o zrušení jistých ustanovení v zákoně o bankách - kromě kritiky přílepků ÚS také kritizuje situaci, kdy se adresát právní normy v právním řádu nemůže orientovat bez použití informačních technologií, o jejichž použití však zákon mlčí (přitom bez nich se již v právním řádu ČR nelze vyznat a při uplatnění zásady neznalost zákona neomlouvá se tak stává právo pro své adresáty zcela nepředvídatelné a tato zásada je problematicky uplatnitelná - tato zásada se nemá vykládat jen k tíži adresátů práva, ale i jako závazek veřejné moci učinit právo poznatelným, protože jen takovým právem se lze řídit)
    • proto byl schválen nový zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Změny:
      • závazná elektronická verze
      • spolu s novelou vyjde úplné znění
      • propojení elektronického systému vydávání právních předpisů (eSbírka) s elektronickým systémem legislativního procesu (eLegislativa)
      • účinnost od roku 2020

Publikace dalších právních předpisů

  • Obdobné principy právního státu, které stíhají vyhlašování zákonů a mezinárodních smluv, by měly platit i pro publikaci právních předpisů vydávaných orgány územních samosprávných celků → obcí a krajů (i v Ústavě, ale o tom jak to provést ponechává Ústava na zákonodárci)
  • Právní předpisy kraje - obecně závazné vyhlášky a nařízení kraje
    • Dle zákona o krajích (č. 129/2000 Sb.)
    • Platnosti nabývají dnem vyhlášení ve Věstníku právních předpisů kraje
    • Věstník musí být přístupný na krajském úřadu, na obecních úřadech v kraji a na Ministerstvu vnitra
    • Kraj musí umožnit zveřejnění stejnopisu Věstníku na internetu
    • Účinnosti nabývá 15. dnem po vyhlášení, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti (s výjimkou naléhavého obecného zájmu → lze dřív, pak je nutno v právním předpisu dřívější účinnost uvést, zveřejnit to na úřední desce krajského úřadu a obecních úřadů kterých se to dotýká + zajistit materiální publikaci)
  • Právní předpisy obce - obecně závazné vyhlášky a nařízení obce
    • Dle zákona o obcích (č. 128/2000 Sb.)
    • Vyhlášení je též podmínkou platnosti, nikoli však formou vydávání sbírky, ale vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů
    • Dnem vyhlášení je první den jeho vyvěšení na úřední desce
    • Obec může právní předpis zveřejnit kromě toho i jinak - např. rozhlasem
    • Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývá předpis účinnosti 15. dnem od vyvěšení, vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze i dříve, ne však účinnost před platnost
    • Obec vede evidenci právních předpisů - obsahují číslo, název, datum schválení, datum nabytí platnosti a účinnosti, příp. pozbytí platnosti
    • Právní předpisy a jejich evidence musí být každému přístupny u obecního úřadu, v obci, která jej vydala
    • Nařízení vydané obcí vykonávající rozšířenou působnost musí být každému přístupné též u obecních úřadů působícím v jejím správním obvodu
    • Právní předpis zašle obce neprodleně po jeho vyhlášení příslušnému krajskému úřadu a také Ministerstvu vnitra (pokud o to požádá)
  • Právní předpisy EU
    • 1.5.2004 - vstoupila v platnost Smlouva o přistoupení ČR do EU → počátek platnosti právních předpisů ES (komunitárního práva), resp. práva EU (na základě čl. 10a Ú)
    • Úřední věstník Evropské unie - Official Journal of the European union
      • Vyhlašování nařízení, směrnic a rozhodnutí
      • Písemná (ale jen ta disponuje formální publicitou a autentičností) i elektronická podoba → eur-lex.europa.eu
      • Vychází ve všech úředních jazycích EU
      • Právní akty vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak 20. dnem po vyhlášení
      • Vydáván Úřadem pro úřední tisky Evropské unie se sídlem v Lucembursku
      • Usnesení vlády z r. 2004 - členové vlády a vedoucí ostatních úředních orgánů státní správy musí uveřejnit na internetových stránkách ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy informace o možnostech získání textů právních předpisů ES a EU + doporučení primátorům statutárních měst, vč. hl.města Prahy a starostům obcí s rozšířenou působností, aby zajistili poskytnutí odborné pomoci veřejnosti při vyhledávání těchto textů
        • Až novela zákona o Sb. a Sb. m. s. s účinností od 1.1.2006 → povinnost všem krajům a hlavnímu městu Praze umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Úředního věstníku EU
      • Dnes zajišťují české znění předpisů ES/EU a rozsudků ESD orgány EU (ČJ jedním z úředních jazyků EU), které také odpovídají za správnost českého znění
  • Existence dalších věstníků
    • Věstník NKÚ
      • Publikuje se zde výroční zpráva a závěry kontrol (nejsou právními předpisy)
    • Věstník ČNB
      • Publikace opatření a úředních sdělení (nejsou právními předpisy)
      • Vyhlášky ČNB (například o stažení papírové padesátikoruny) se publikují ve Sb.

ČJ - český jazyk / ČNB - Česká národní banka / Sb. - Sbírka zákonů / Sb. m. s. - Sbírka mezinárodních smluv / ES - Evropské společenství / ESD - Evropský soudní dvůr

Prameny

  • Ústava České republiky
  • 309/1999 Sb., o sbírce zákonů a sbírce mezinárodních smluv
  • ​​​​​​​222/2016 Sb., o sbírce zákonů a mezinárodních smluv​​​​​​​
  • Ústavní právo a státověda, II.díl, část 1., Václav Pavlíček a kol., 2.vydání (2008) - str. 465-478
  • Ústavní systém České republiky, Základy českého ústavního práva, Gerloch/Hřebejk/Zoubek, 4.vydání (2002) - str. 189

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code