Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
ustavni-pravo:pfuk:ustavko:zkouska:otazka-15 [2017/12/06 19:35]
147.251.239.200 [1) Zákonodárná iniciativa]
ustavni-pravo:pfuk:ustavko:zkouska:otazka-15 [2018/01/10 08:01] (aktuální)
Štěpánka Smolíková [2) Projednání v Parlamentu]
Řádek 81: Řádek 81:
  
   * Úprava legislativního procesu není pro všechny zákony shodná, liší se hlavně podílem PS/S   * Úprava legislativního procesu není pro všechny zákony shodná, liší se hlavně podílem PS/S
-    ​* **Běžný (standartní) legislativní proces** (viz níže) +      ​* **Běžný (standartní) legislativní proces** ​ (viz níže) 
-      * Nejčastější,​ dle čl. 41-42 a 44-52 Ú, zkrácený proces v čl. 8 ÚZ o bezpečnosti ČR +        * Nejčastější,​ dle čl. 41-42 a 44-52 Ú, zkrácený proces v čl. 8 ÚZ o bezpečnosti ČR 
-      * 3 subjekty - PS, S a prezident +        * 3 subjekty - PS, S a prezident 
-    * **Legislativní proces s rovnoprávným postavením komor** +      * **Legislativní proces s rovnoprávným postavením komor** 
-      * Pro přijetí zákona je třeba výslovné schválení oběma komorami +        * Pro přijetí zákona je třeba výslovné schválení oběma komorami 
-      * Senát nelze přehlasovat,​ Senát nemůže vyjádřit vůli se návrhem nezabývat, pokud návrh zamítne, je zamítnut s konečnou platností a jeho projednávání končí +        * Senát nelze přehlasovat,​ Senát nemůže vyjádřit vůli se návrhem nezabývat, pokud návrh zamítne, je zamítnut s konečnou platností a jeho projednávání končí 
-      * Ústavní zákony, zákony dle čl. 40 Ú - volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek, zákon o JŘ S +        * Ústavní zákony, zákony dle čl. 40 Ú - volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek, zákon o JŘ S 
-      * __Návrhy ÚZ__ +        * __Návrhy ÚZ__ 
-        * PS se usnáší 3/5 (kvalifikovanou) většinou všech poslanců - pokud jde o přijetí ÚZ jako celku / o usnesení o zamítnutí ÚZ, o usnesení o vrácení předkladateli či o pozměňovacích návrzích běžnou většinou  +          * PS se usnáší 3/5 (kvalifikovanou) většinou všech poslanců - pokud jde o přijetí ÚZ jako celku / o usnesení o zamítnutí ÚZ, o usnesení o vrácení předkladateli či o pozměňovacích návrzích běžnou většinou 
-        * S se usnáší 3/5 většinou všech přítomných senátorů +          * S se usnáší 3/5 většinou všech přítomných senátorů 
-        * Prezident republiky nemá pravomoc ÚZ vrátit +          * Prezident republiky nemá pravomoc ÚZ vrátit 
-      * __O návrzích dle čl. 40 Ú__ se hlasuje běžnými většinami (a S není vázán 30ti denní lhůtou) +        * __O návrzích dle čl. 40 Ú__  se hlasuje běžnými většinami (a S není vázán 30ti denní lhůtou) 
-        * Pokud jsou tyto zákony vráceny PS s pozměňovacími návrhy, musí jej komora schválit ve znění pozměňovacích návrhů S, a to nadpoloviční většinou většinou přítomných poslanců, jinak zákon nebude přijat +          * Pokud jsou tyto zákony vráceny PS s pozměňovacími návrhy, musí jej komora schválit ve znění pozměňovacích návrhů S, a to nadpoloviční většinou většinou přítomných poslanců, jinak zákon nebude přijat 
-        * Prezident republiky má na tyto zákony právo veta stejně, jako na ostatní Parlamentem přijaté zákony +          * Prezident republiky má na tyto zákony právo veta stejně, jako na ostatní Parlamentem přijaté zákony 
-      * __Ratifikace mezinárodních smluv__ +        * __Ratifikace mezinárodních smluv__ 
-        * dle čl.49 - souhlasu obou komor Parlamentu je třeba při ratifikaci těchto mezinárodních smluv: +          * dle čl.49 - souhlasu obou komor Parlamentu je třeba při ratifikaci těchto mezinárodních smluv: 
-          * upravujících práva a povinnosti osob +            * upravujících práva a povinnosti osob 
-          * spojeneckých,​ mírových a jiných politických +            * spojeneckých,​ mírových a jiných politických 
-          * z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci +            * z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci 
-          * hospodářských,​ jež jsou všeobecné povahy +            * hospodářských,​ jež jsou všeobecné povahy 
-          * o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu +            * o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu 
-    * **Legislativní proces v jediné komoře** +      * **Legislativní proces v jediné komoře** 
-      * **__Pouze PS__** - návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu, Senát jej neprojednává vůbec (čl. 42 Ú) +        * **__Pouze PS__** 
-        * Upraveno zvláštní částí JŘ PS + - návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu, Senát jej neprojednává vůbec (čl. 42 Ú) 
-        * Nevztahují se na něj obecná ustanovení JŘ o legislativním procesu - zejména lhůty +          * Upraveno zvláštní částí JŘ PS 
-        * Odlišný legislativní proces ​-> JŘ PS zakazuje prostřednictvím zákona o státním rozpočtu změny jiných zákonů +          * Nevztahují se na něj obecná ustanovení JŘ o legislativním procesu - zejména lhůty 
-        * Návrh je oprávněna předložit pouze vláda, návrh se projednává na veřejné schůzi PS +          * Odlišný legislativní proces ​→ JŘ PS zakazuje prostřednictvím zákona o státním rozpočtu změny jiných zákonů 
-        * Způsob vypracování návrhu stanovuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ČR +          * Návrh je oprávněna předložit pouze vláda, návrh se projednává na veřejné schůzi PS 
-          * Vypracovává jej ministerstvo financí v součinnosti se správci jednotlivých kapitol státního rozpočtu, územně samosprávnými celky a státními fondy (výjimkou návrhy rozpočtů kapitol PS, Senát, Kancelář prezidenta republiky, ÚS, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv -> ti si rozpočty vypracovávají samy, Ministerstvo financí je do návrhu zákona o státním rozpočtu pouze zařadí a předloží vládě, ta pokud s nimi nesouhlasí,​ rozhodne rozpočtový výbor PS o jejich podobě ještě před jednáním vlády o návrhu zákona o státním rozpočtu +          * Způsob vypracování návrhu stanovuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ČR 
-          * Vlastní návrh zákona se skládá z vlastního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na příslušný rok a jeho příloh +            * Vypracovává jej ministerstvo financí v součinnosti se správci jednotlivých kapitol státního rozpočtu, územně samosprávnými celky a státními fondy (výjimkou návrhy rozpočtů kapitol PS, Senát, Kancelář prezidenta republiky, ÚS, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv → ti si rozpočty vypracovávají samy, Ministerstvo financí je do návrhu zákona o státním rozpočtu pouze zařadí a předloží vládě, ta pokud s nimi nesouhlasí,​ rozhodne rozpočtový výbor PS o jejich podobě ještě před jednáním vlády o návrhu zákona o státním rozpočtu 
-          * Struktura - celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu, schodek a způsob jeho vypořádání,​ finanční vztahy k rozpočtu EU, celková výše dotací a příspěvků rozpočtům obcí a krajů a zmocnění ministra financí +            * Vlastní návrh zákona se skládá z vlastního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na příslušný rok a jeho příloh 
-          * Zákon má 11 příloh - např. úhrnná bilance příjmů a výdajů, celkový přehled příjmů a výdajů dle kapitol apod. +            * Struktura - celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu, schodek a způsob jeho vypořádání,​ finanční vztahy k rozpočtu EU, celková výše dotací a příspěvků rozpočtům obcí a krajů a zmocnění ministra financí 
-          * Kromě toho se PS předkládá řada doprovodných zpráv a tabulek  +            * Zákon má 11 příloh - např. úhrnná bilance příjmů a výdajů, celkový přehled příjmů a výdajů dle kapitol apod. 
-          * Dle JŘ PS předkládá vláda PS návrh zákona nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku (do konce září předchozího roku) +            * Kromě toho se PS předkládá řada doprovodných zpráv a tabulek 
-          * Je výslovně dovoleno předkládat k již předloženému návrhu dodatky, aniž by musela předkládat návrh zákona znovu (nejpozději 15 dnů před schůzí, kde má dojít k prvnímu čtení zákona) +            * Dle JŘ PS předkládá vláda PS návrh zákona nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku (do konce září předchozího roku) 
-        * Organizační výbor PS obvykle vypracovává zvláštní harmonogram schůzí PS, aby bylo možno projednávání zákona o státním rozpočtu stihnout do začátku rozpočtového roku +            * Je výslovně dovoleno předkládat k již předloženému návrhu dodatky, aniž by musela předkládat návrh zákona znovu (nejpozději 15 dnů před schůzí, kde má dojít k prvnímu čtení zákona) 
-        * Předseda PS přikáže návrh rozpočtovému výboru +          * Organizační výbor PS obvykle vypracovává zvláštní harmonogram schůzí PS, aby bylo možno projednávání zákona o státním rozpočtu stihnout do začátku rozpočtového roku 
-        * První čtení návrhu - nejdůležitější částí +          * Předseda PS přikáže návrh rozpočtovému výboru 
-          * Uvede navrhovatel (vláda), vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru +          * První čtení návrhu - nejdůležitější částí 
-          * Obecná rozprava - pouze základní údaje o státním rozpočtu (výši příjmů, výdajů, schodek a způsob vypořádání schodku rozpočtu, celkový vztah k rozpočtům územně samosprávných celků a rozsah zmocnění výkonných orgánů) ​-> po schválení již nelze v druhém čtení měnit +            * Uvede navrhovatel (vláda), vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru 
-          * Rozhoduje se zde o rozpočtové politice, tedy odhadované výši příjmů, dovolované výši výdajů a schodku státního rozpočtu +            * Obecná rozprava - pouze základní údaje o státním rozpočtu (výši příjmů, výdajů, schodek a způsob vypořádání schodku rozpočtu, celkový vztah k rozpočtům územně samosprávných celků a rozsah zmocnění výkonných orgánů) ​→ po schválení již nelze v druhém čtení měnit 
-          * PS má dvě možností +            * Rozhoduje se zde o rozpočtové politice, tedy odhadované výši příjmů, dovolované výši výdajů a schodku státního rozpočtu 
-            * Návrh schválí ​-> doporučí jednotlivé kapitoly k projednání výborům podle jejich odbornosti, ty na projednání musí mít minimálně 30 dnů a svá usnesení předkládají rozpočtovému výboru (mohou navrhovat změny v jim přikázaných kapitolách,​ vzhledem k tomu že již nelze změnit základní údaje státního rozpočtu, musí hledat prostředky v téže kapitole, nebo u jiných výborů - na to vláda poslední dobou pamatuje, když do kapitoly Všeobecná pokladní správa zařazuje podkapitolu Vládní rozpočtová rezerva ​-> (ne)souhlas pak vyslovuje rozpočtový výbor, pod jehož pravomoc tato kapitola spadá) +            * PS má dvě možností 
-            * Doporučí vládě změny a stanoví termín nového předložení zákona +              * Návrh schválí ​→ doporučí jednotlivé kapitoly k projednání výborům podle jejich odbornosti, ty na projednání musí mít minimálně 30 dnů a svá usnesení předkládají rozpočtovému výboru (mohou navrhovat změny v jim přikázaných kapitolách,​ vzhledem k tomu že již nelze změnit základní údaje státního rozpočtu, musí hledat prostředky v téže kapitole, nebo u jiných výborů - na to vláda poslední dobou pamatuje, když do kapitoly Všeobecná pokladní správa zařazuje podkapitolu Vládní rozpočtová rezerva ​→ (ne)souhlas pak vyslovuje rozpočtový výbor, pod jehož pravomoc tato kapitola spadá) 
-        * Druhé čtení +              * Doporučí vládě změny a stanoví termín nového předložení zákona 
-          * Spolu s návrhem zákona se projednává se usnesení rozpočtového výboru  +          * Druhé čtení 
-          * Jedná se o přesunech mezi výdaji jednotlivých kapitol +            * Spolu s návrhem zákona se projednává se usnesení rozpočtového výboru 
-          * Pouze podrobná rozprava - možno podávat pozměňovací návrhy +            * Jedná se o přesunech mezi výdaji jednotlivých kapitol 
-        * Třetí čtení +            * Pouze podrobná rozprava - možno podávat pozměňovací návrhy 
-          * Nejdříve po 48 hodinách po druhém čtení, hlasuje se o pozměňovacích návrzích (to jsou rovněž ty, které jsou schváleny usnesením rozpočtového výboru) +          * Třetí čtení 
-          * Poté se hlasuje o přijetí státního rozpočtu jako celku +            * Nejdříve po 48 hodinách po druhém čtení, hlasuje se o pozměňovacích návrzích (to jsou rovněž ty, které jsou schváleny usnesením rozpočtového výboru) 
-          * Přijetí v PS -> postoupení přímo prezidentu republiky (ten jej může vetovat) +            * Poté se hlasuje o přijetí státního rozpočtu jako celku 
-          * Není-li zákon přijat do konce roku, nastane tzv. //​rozpočtové provizorium//​ - hospodaření státu se v zásadě řídí rozpočtem minulého roku +            * Přijetí v PS → postoupení přímo prezidentu republiky (ten jej může vetovat) 
-            * Výdaje státního rozpočtu se uvolňují jednotlivým kapitolám do výše 1/12 celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria rozhodnutím ministerstva +            * Není-li zákon přijat do konce roku, nastane tzv. //​rozpočtové provizorium// ​ - hospodaření státu se v zásadě řídí rozpočtem minulého roku 
-            * Vznikne-li v průběhu roku potřeba úhrady (ke které dochází v přímé souvislosti s financováním uloženým zákonem), která není zajištěna ve státním rozpočtu, je vláda oprávněna dle zákona o rozpočtových pravidlech (nebo na základě pověření vlády ministr financí) povolit přesun prostředků do výše 5% objemu rozpočtové kapitoly prostřednictvím tzv. //​rozpočtového opatření//​ +              * Výdaje státního rozpočtu se uvolňují jednotlivým kapitolám do výše 1/12 celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria rozhodnutím ministerstva 
-            * Pokud je zákon přijat před 1. dnem rozpočtového roku, ale účinnost je až po 1. dni rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření od 1. dne rozpočtového roku do doby nabytí účinnosti zákona schváleným zákonem o státním rozpočtu +              * Vznikne-li v průběhu roku potřeba úhrady (ke které dochází v přímé souvislosti s financováním uloženým zákonem), která není zajištěna ve státním rozpočtu, je vláda oprávněna dle zákona o rozpočtových pravidlech (nebo na základě pověření vlády ministr financí) povolit přesun prostředků do výše 5% objemu rozpočtové kapitoly prostřednictvím tzv. //​rozpočtového opatření//​ 
-      * **__Pouze Senát__** - zákonná opatření Senátu, pokud je PS rozpuštěna a není možno schvalovat zákony (čl. 33 Ú) +              * Pokud je zákon přijat před 1. dnem rozpočtového roku, ale účinnost je až po 1. dni rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření od 1. dne rozpočtového roku do doby nabytí účinnosti zákona schváleným zákonem o státním rozpočtu 
-        * Senát je nerozpustitelný +        * **__Pouze Senát__** 
-        * Přijímání zákonných opatření není zákonodárným procesem v pravém slova smyslu, výsledkem není zákon (plná zákonodárná pravomoc náleží Parlamentu jako celku) + - zákonná opatření Senátu, pokud je PS rozpuštěna a není možno schvalovat zákony (čl. 33 Ú) 
-        * Stejná právní síla jako zákon, je možno jej měnit, doplňovat či rušit zákonem +          * Senát je nerozpustitelný 
-        * Přesně stanovené podmínky - pozitivní kumulativní výčet věcí, kterého se zákonné opatření může týkat +          * Přijímání zákonných opatření není zákonodárným procesem v pravém slova smyslu, výsledkem není zákon (plná zákonodárná pravomoc náleží Parlamentu jako celku) 
-          * Věci, které nesnesou odkladu (posouzení je záležitostí Senátu, který je omezen pouze výhradní iniciační pravomocí vlády) +          * Stejná právní síla jako zákon, je možno jej měnit, doplňovat či rušit zákonem 
-          * Věci, které by jinak vyžadovaly přijetí zákona +          * Přesně stanovené podmínky - pozitivní kumulativní výčet věcí, kterého se zákonné opatření může týkat 
-          * Zákonné opatření musí být navrženo vládou +            * Věci, které nesnesou odkladu (posouzení je záležitostí Senátu, který je omezen pouze výhradní iniciační pravomocí vlády) 
-          * Výjimky - nelze přijímat zákonná opatření ve věcech Ústavy (nutno chápat extenzivně - ani ÚZ, LZPS), státního rozpočtu (přijímá výhradně PS, S není vybaven znalostmi ani orgány) a ve věcech volebního zákona  +            * Věci, které by jinak vyžadovaly přijetí zákona 
-        * Zatím nebylo použito, PS nebyla dosud rozpuštěna +            * Zákonné opatření musí být navrženo vládou 
-        * Návrh podává vláda předsedovi S, ten jej postoupí organizačnímu výboru, návrh je rozeslán všem senátorům a senátorským klubům +            * Výjimky - nelze přijímat zákonná opatření ve věcech Ústavy (nutno chápat extenzivně - ani ÚZ, LZPS), státního rozpočtu (přijímá výhradně PS, S není vybaven znalostmi ani orgány) a ve věcech volebního zákona 
-        * organizační výbor přikáže návrh výboru/​výborům a určí lhůtu, do kdy musí být projednán, současně je návrh zařazen na pořad schůze S (do 5 dnů od uplynutí lhůty pro projednání ve výborech) +          * Zatím nebylo použito, PS nebyla dosud rozpuštěna 
-        * Plenární schůze S - nejprve obecná rozprava (možno podat návrh na zamítnutí,​ vrácení, či schválení návrhu - pokud není nic z toho přijato, přeruší se projednávání návrhu) +          * Návrh podává vláda předsedovi S, ten jej postoupí organizačnímu výboru, návrh je rozeslán všem senátorům a senátorským klubům 
-        * Podrobná rozprava se koná nejdříve po 24 hodinách (podávají se tu pozměňovací návrhy, poté se hlasuje o pozměňovacích návrzích a o návrhu zákonného opatření jako celku) +          * organizační výbor přikáže návrh výboru/​výborům a určí lhůtu, do kdy musí být projednán, současně je návrh zařazen na pořad schůze S (do 5 dnů od uplynutí lhůty pro projednání ve výborech) 
-        * Podepisuje předseda Senátu a postoupí jej k podepsání prezidentu republiky (ten jej nemůže vrátit), podepisuje taktéž předseda vlády +          * Plenární schůze S - nejprve obecná rozprava (možno podat návrh na zamítnutí,​ vrácení, či schválení návrhu - pokud není nic z toho přijato, přeruší se projednávání návrhu) 
-        * Podmíněná platnost - nutná dodatečná ratihabice ​-> na první schůzi PS +          * Podrobná rozprava se koná nejdříve po 24 hodinách (podávají se tu pozměňovací návrhy, poté se hlasuje o pozměňovacích návrzích a o návrhu zákonného opatření jako celku) 
-          * Pozbývá platnosti ex nunc (od nyní), pokud bylo přijato usnesení o neschválení,​ nebo nebylo-li zákonné opatření projednáno/​neskončila schůze věcným usnesením  +          * Podepisuje předseda Senátu a postoupí jej k podepsání prezidentu republiky (ten jej nemůže vrátit), podepisuje taktéž předseda vlády 
-        * Nestává se formálně zákonem, zůstává zákonným opatřením,​ tak jak bylo publikováno ve Sb. +          * Podmíněná platnost - nutná dodatečná ratihabice ​→ na první schůzi PS 
-        * Vyhlášení upraveno zákonem č. 309/1999 Sb. o Sb. a Sb. m. s. (stejně jako zákon + publikace usnesení PS o zákonném opatření Senátu, nebo sdělení předsedy PS, že se PS o zákonném opatření neusnesla) +            * Pozbývá platnosti ex nunc (od nyní), pokud bylo přijato usnesení o neschválení,​ nebo nebylo-li zákonné opatření projednáno/​neskončila schůze věcným usnesením 
-  * __**Poslanecká sněmovna**__ +          * Nestává se formálně zákonem, zůstává zákonným opatřením,​ tak jak bylo publikováno ve Sb. 
-    ​* PS a její orgány se v rámci běžného legislativního procesu zabývají návrhem jediného zákona několikrát +          * Vyhlášení upraveno zákonem č. 309/1999 Sb. o Sb. a Sb. m. s. (stejně jako zákon + publikace usnesení PS o zákonném opatření Senátu, nebo sdělení předsedy PS, že se PS o zákonném opatření neusnesla) 
-      * projednání návrhu od podání do přijetí zákona v PS +  * __**Poslanecká sněmovna**__ ​     * PS a její orgány se v rámci běžného legislativního procesu zabývají návrhem jediného zákona několikrát 
-        * viz dále +        * projednání návrhu od podání do přijetí zákona v PS 
-      * projednání po jeho zamítnutí/​vrácení Senátem +          * viz dále 
-        * Zamítnutý - předseda PS rovnou předloží návrh zákona PS ke hlasování (ne dříve než po 10ti dnech od zamítnutí S), nepřipouští se pozměňovací návrhy, rozprava je možná a PS je povinna hlasovat znovu -> nutná nadpoloviční většina všech poslanců (tj. 101/200) +        * projednání po jeho zamítnutí/​vrácení Senátem 
-        * Vrácený s pozměňovacími návrhy - předseda PS rozešle usnesení S všem poslancům, po 10ti dnech od doručení usnesení je možno hlasovat, není možno podávat pozměňovací návrhy, rozprava je možná +          * Zamítnutý - předseda PS rovnou předloží návrh zákona PS ke hlasování (ne dříve než po 10ti dnech od zamítnutí S), nepřipouští se pozměňovací návrhy, rozprava je možná a PS je povinna hlasovat znovu → nutná nadpoloviční většina všech poslanců (tj. 101/200) 
-          * Hlasování probíhá ve dvou fázích - nejprve se hlasuje o návrhu zákona ve znění, jak jej vrátil S jako o celku -> přijat pokud jej schválí nadpoloviční většina přítomných X pokud jej takto nepřijme, hlasuje se ve znění, které původně schválila PS -> přijat, přehlasuje-li PS Senát nadpoloviční většinou všech poslanců  +          * Vrácený s pozměňovacími návrhy - předseda PS rozešle usnesení S všem poslancům, po 10ti dnech od doručení usnesení je možno hlasovat, není možno podávat pozměňovací návrhy, rozprava je možná 
-      * projednání po jeho vrácení prezidentem +            * Hlasování probíhá ve dvou fázích - nejprve se hlasuje o návrhu zákona ve znění, jak jej vrátil S jako o celku → přijat pokud jej schválí nadpoloviční většina přítomných X pokud jej takto nepřijme, hlasuje se ve znění, které původně schválila PS → přijat, přehlasuje-li PS Senát nadpoloviční většinou všech poslanců 
-        * 1/2 všech poslanců (zákon se vyhlásí, prezident jej nepodepisuje a PS jej k podpisu po přehlasování ani nepředkládá,​ což je sice „contra constitutione“,​ ale tato praxe mohla vzniknout proto, že podpis prezidenta nemá pro vznik zákona význam a nemá ani promulgační funkci), pokud se přehlasovat prezidenta nepodaří, platí ústavní fikce že zákon nebyl přijat +        * projednání po jeho vrácení prezidentem 
-    * Projednávání návrhu zákona od podání do přijetí +          * 1/2 všech poslanců (zákon se vyhlásí, prezident jej nepodepisuje a PS jej k podpisu po přehlasování ani nepředkládá,​ což je sice „contra constitutione“,​ ale tato praxe mohla vzniknout proto, že podpis prezidenta nemá pro vznik zákona význam a nemá ani promulgační funkci), pokud se přehlasovat prezidenta nepodaří, platí ústavní fikce že zákon nebyl přijat 
-      * Návrh zákona se podává předsedovi PS, ten jej postoupí organizačnímu výboru, zároveň rozešle návrh všem poslancům a poslaneckým klubům +      * Projednávání návrhu zákona od podání do přijetí 
-      * Poté, co má předseda PS k dispozici stanovisko vlády k nevládnímu návrhu zákona (a u vládních návrhů po jejich obdržení),​ musí projednat došlý návrh organizační výbor PS -> doporučí/​nedoporučí předsedovi PS zařadit do pořadu schůze PS první čtení tohoto návrhu + jakému výboru po prvním čtení návrh přikázat ​-> výbor návrh musí doporučit, pokud má všechny stanovené náležitosti a předseda je pak povinen jej zařadit do pořadu nejbližší schůze (musí být však dodržena lhůta stanovená pro seznámení se poslanců se stanoviskem vlády) +        * Návrh zákona se podává předsedovi PS, ten jej postoupí organizačnímu výboru, zároveň rozešle návrh všem poslancům a poslaneckým klubům 
-      * __První čtení__ +        * Poté, co má předseda PS k dispozici stanovisko vlády k nevládnímu návrhu zákona (a u vládních návrhů po jejich obdržení),​ musí projednat došlý návrh organizační výbor PS → doporučí/​nedoporučí předsedovi PS zařadit do pořadu schůze PS první čtení tohoto návrhu + jakému výboru po prvním čtení návrh přikázat ​→ výbor návrh musí doporučit, pokud má všechny stanovené náležitosti a předseda je pak povinen jej zařadit do pořadu nejbližší schůze (musí být však dodržena lhůta stanovená pro seznámení se poslanců se stanoviskem vlády) 
-        * Jeho úkolem je rozhodnout, zda je zákon jako celek způsobilý k projednání +        * __První čtení__ 
-        * Návrh zákona uvede zástupce navrhovatele +          * Jeho úkolem je rozhodnout, zda je zákon jako celek způsobilý k projednání 
-        * Po navrhovateli vystoupí zpravodaj k návrhu zákona, jenž je určen organizačním výborem nebo předsedou PS +          * Návrh zákona uvede zástupce navrhovatele 
-        * O návrhu zákona se koná obecná rozprava (názory na účel zákona, na zpracování zákona, podávání procedurálních návrhů), po níž se PS může usnést: +          * Po navrhovateli vystoupí zpravodaj k návrhu zákona, jenž je určen organizačním výborem nebo předsedou PS 
-          * že jej vrátí navrhovateli k dopracování,​ nebo +          * O návrhu zákona se koná obecná rozprava (názory na účel zákona, na zpracování zákona, podávání procedurálních návrhů), po níž se PS může usnést: 
-          * že jej zamítá, nebo +            * že jej vrátí navrhovateli k dopracování,​ nebo 
-          * jej hlasováním přikáže k projednání výboru (příp. výborům), dle návrhu organizačního výboru nebo předsedy PS +            * že jej zamítá, nebo 
-            * lhůta na projednání ve výboru je 60 dní od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání +            * jej hlasováním přikáže k projednání výboru (příp. výborům), dle návrhu organizačního výboru nebo předsedy PS 
-            * PS může tuto lhůtu prodloužit,​ max o 20 dní (více jen se souhlasem navrhovatele),​ ale i zkrátit, a to o 30 dní a o více než 30 dní pouze nevznesou-li proti tomu námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců) +              * lhůta na projednání ve výboru je 60 dní od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání 
-            * pro projednání ve výboru je určen zpravodaj, ten vypracuje o návrhu zákona zprávu +              * PS může tuto lhůtu prodloužit,​ max o 20 dní (více jen se souhlasem navrhovatele),​ ale i zkrátit, a to o 30 dní a o více než 30 dní pouze nevznesou-li proti tomu námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců) 
-            * při projednávání ve výboru vystoupí zástupce navrhovatele a dále zpravodaj se svou zprávou +              * pro projednání ve výboru je určen zpravodaj, ten vypracuje o návrhu zákona zprávu 
-            * následuje obecná rozprava, po ní podrobná ​-> tehdy se podávají pozměňovací návrhy členů výboru, o kterých se pak hlasuje, pokud jsou přijaty, jsou součástí usnesení, který výbor vypracovává +              * při projednávání ve výboru vystoupí zástupce navrhovatele a dále zpravodaj se svou zprávou 
-            * výbor(y), jimž byl návrh zákona přikázán,​ po jeho projednání předloží předsedovi PS usnesení, v němž zejména doporučí návrh +              * následuje obecná rozprava, po ní podrobná ​→ tehdy se podávají pozměňovací návrhy členů výboru, o kterých se pak hlasuje, pokud jsou přijaty, jsou součástí usnesení, který výbor vypracovává 
-              * schválit, nebo +              * výbor(y), jimž byl návrh zákona přikázán,​ po jeho projednání předloží předsedovi PS usnesení, v němž zejména doporučí návrh 
-              * doporučí změny nebo doplňky návrhu zákona, které přesně formuluje +                * schválit, nebo 
-            * Nejméně pětina členů výboru může předložit PS oponentní zprávu, obsahující odlišné stanovisko od většiny výboru +                * doporučí změny nebo doplňky návrhu zákona, které přesně formuluje 
-        * //pozn. Právo poslanců podávat pozměňovací návrhy se vztahuje jak pro projednávání ve výborech, tak ve druhém čtení v PS// +              * Nejméně pětina členů výboru může předložit PS oponentní zprávu, obsahující odlišné stanovisko od většiny výboru 
-      * __Druhé čtení__ +          * //pozn. Právo poslanců podávat pozměňovací návrhy se vztahuje jak pro projednávání ve výborech, tak ve druhém čtení v PS// 
-        * Vlastní projednání návrhu předloženého textu, který je zařazen dle doporučení organizačního výboru předsedou PS na pořad další schůze sněmovny ke druhému čtení +        * __Druhé čtení__ 
-        * Předseda PS zajistí vytištění usnesení výboru, příp. oponentní zprávy, a doručí je všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení +          * Vlastní projednání návrhu předloženého textu, který je zařazen dle doporučení organizačního výboru předsedou PS na pořad další schůze sněmovny ke druhému čtení 
-        * Návrh zákona uvede navrhovatel,​ po něm vystoupí zpravodaj(ové) výboru(ů) +          * Předseda PS zajistí vytištění usnesení výboru, příp. oponentní zprávy, a doručí je všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení 
-        * O návrhu zákona se koná obecná rozprava, po ní může PS vrátit návrh zákona výboru k novému projednání +          * Návrh zákona uvede navrhovatel,​ po něm vystoupí zpravodaj(ové) výboru(ů) 
-        * pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy +          * O návrhu zákona se koná obecná rozprava, po ní může PS vrátit návrh zákona výboru k novému projednání 
-        * Nerozhodla-li PS výše uvedenými způsoby, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná +          * pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy 
-          * Během ní se předkládají k návrhu zákona pozměňovací,​ příp. jiné návrhy +          * Nerozhodla-li PS výše uvedenými způsoby, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná 
-          * Po podrobné rozpravě může PS návrh zákona vrátit výboru k novému projednání +            * Během ní se předkládají k návrhu zákona pozměňovací,​ příp. jiné návrhy 
-          * Pro dobu trvání druhého čtení není zákonem stanovená žádná lhůta +            * Po podrobné rozpravě může PS návrh zákona vrátit výboru k novému projednání 
-        * Mezi druhým a třetím čtením se dají všechny pozměňovací návrhy vytisknout a rozešlou se všem poslancům +            * Pro dobu trvání druhého čtení není zákonem stanovená žádná lhůta 
-      * __Třetí čtení__ +          * Mezi druhým a třetím čtením se dají všechny pozměňovací návrhy vytisknout a rozešlou se všem poslancům 
-        * Lze zahájit nejdříve ​72 hodin po doručení pozměňovacích,​ příp. jiných návrhů poslancům (může být zkráceno nejvýše na 48 hodin+        * __Třetí čtení__ 
-        * Koná se rozprava - lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení (pokud si poslanci nejsou jisti, že je návrh zákona v pořádku či shledají nutnost podat další pozměňovací návrhy) +          * Lze zahájit nejdříve ​za 14 dnů po doručení pozměňovacích,​ příp. jiných návrhů poslancům (může být zkráceno nejvýše na 7 dnů, návrh na zkrácení lhůty musí být podán ve 2. čtení v rámci podrobné rozpravy
-        * Na závěr třetího čtení hlasuje PS nejdříve o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích,​ příp. jiných návrzích k návrhu zákona z druhého čtení +          * Koná se rozprava - lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení (pokud si poslanci nejsou jisti, že je návrh zákona v pořádku či shledají nutnost podat další pozměňovací návrhy) 
-        * Poté se PS usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas (pořadí je důležité,​ již jednou přijatý pozměňovací návrh nelze pozdějším návrhem změnit - postup hlasování navrhuje zpravodaj, i o postupu hlasování PS hlasuje) +          * Na závěr třetího čtení hlasuje PS nejdříve o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích,​ příp. jiných návrzích k návrhu zákona z druhého čtení 
-        * Praxe - před každým pozměňovacím návrhem vystupuje zpravodaj zákona a jeho navrhovatel se stručným stanoviskem (souhlasím,​ nesouhlasím,​ neutrální postoj) +          * Poté se PS usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas (pořadí je důležité,​ již jednou přijatý pozměňovací návrh nelze pozdějším návrhem změnit - postup hlasování navrhuje zpravodaj, i o postupu hlasování PS hlasuje) 
-        * Po hlasování o návrzích z druhého čtení se hlasuje o návrzích ze třetího čtení +          * Praxe - před každým pozměňovacím návrhem vystupuje zpravodaj zákona a jeho navrhovatel se stručným stanoviskem (souhlasím,​ nesouhlasím,​ neutrální postoj) 
-        * Nakonec se hlasuje o tom, zda PS vyslovuje souhlas s návrhem zákona jako celkem, ve znění dříve přijatých pozměňovacích návrhů +          * Po hlasování o návrzích z druhého čtení se hlasuje o návrzích ze třetího čtení 
-          * Vysloví-li se pro -> postoupení předsedou PS bez zbytečného odkladu Senátu +          * Nakonec se hlasuje o tom, zda PS vyslovuje souhlas s návrhem zákona jako celkem, ve znění dříve přijatých pozměňovacích návrhů 
-          * Proti -> konec legislativního procesu (případné nové projednávání zákona možné až po opětovném podání návrhu)  +            * Vysloví-li se pro → postoupení předsedou PS bez zbytečného odkladu Senátu 
-  * __**Senát**__ +            * Proti → konec legislativního procesu (případné nové projednávání zákona možné až po opětovném podání návrhu) 
-    ​* čl. 46-48 Ú +  * __**Senát**__ ​     * čl. 46-48 Ú 
-    * Pro návrhy zákonů v běžném legislativním procesu platí, že se musí S usnést k návrhu zákona do 30 dnů od postoupení PS a jestliže se nevyjádří v této lhůtě, je zákon přijat +      * Pro návrhy zákonů v běžném legislativním procesu platí, že se musí S usnést k návrhu zákona do 30 dnů od postoupení PS a jestliže se nevyjádří v této lhůtě, je zákon přijat 
-    * Jediné čtení, projednání zákona ve výborech Senátu se koná před tímto čtením +      * Jediné čtení, projednání zákona ve výborech Senátu se koná před tímto čtením 
-    * Předseda PS postoupí návrh předsedovi S, ten jej ihned předá organizačnímu výboru Senátu a zároveň rozešle všem senátorům a senátorským klubům +      * Předseda PS postoupí návrh předsedovi S, ten jej ihned předá organizačnímu výboru Senátu a zároveň rozešle všem senátorům a senátorským klubům 
-    * organizační výbor nejpozději do 5 dnů od postoupení návrhu zákona přikáže návrh výboru, příp. výborům a doporučí předsedovi S, aby jej zařadil na pořad schůze S (JŘ S stanoví, že má být zařazen tak, aby byl projednáván nejpozději 5 dní před uplynutím třicetidenní lhůty) +      * organizační výbor nejpozději do 5 dnů od postoupení návrhu zákona přikáže návrh výboru, příp. výborům a doporučí předsedovi S, aby jej zařadil na pořad schůze S (JŘ S stanoví, že má být zařazen tak, aby byl projednáván nejpozději 5 dní před uplynutím třicetidenní lhůty) 
-      * Pokud je návrh přikázán více výborům, organizační výbor určí, který je výborem garančním +        * Pokud je návrh přikázán více výborům, organizační výbor určí, který je výborem garančním 
-      * Předseda výboru určí zpravodaje +        * Předseda výboru určí zpravodaje 
-      * Jednání garančního výboru se účastní zástupce navrhovatele a zpravodaj, poté se koná obecná rozprava, po ní následuje podrobná rozprava ​-> zákon se rozebere po částech a podávají se pozměňovací návrhy +        * Jednání garančního výboru se účastní zástupce navrhovatele a zpravodaj, poté se koná obecná rozprava, po ní následuje podrobná rozprava ​→ zákon se rozebere po částech a podávají se pozměňovací návrhy 
-      * V průběhu obou částí rozpravy je možno navrhnout, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, nebo aby byl návrh zákona schválen, zamítnut či vrácen PS s pozměňovacími návrhy +        * V průběhu obou částí rozpravy je možno navrhnout, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, nebo aby byl návrh zákona schválen, zamítnut či vrácen PS s pozměňovacími návrhy 
-      * Po ukončení rozpravy se hlasuje, nejprve se však hlasuje o návrhu, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat (pokud byl vznesen) ​-> pokud přijato, projednání ve výboru končí +        * Po ukončení rozpravy se hlasuje, nejprve se však hlasuje o návrhu, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat (pokud byl vznesen) ​→ pokud přijato, projednání ve výboru končí 
-      * Schválení ve znění postoupeném PS -> projednání ve výboru končí +        * Schválení ve znění postoupeném PS → projednání ve výboru končí 
-      * Pokud nebyl žádný z těchto dvou návrhů přijat, je možno hlasovat o podaných pozměňovacích návrzích +        * Pokud nebyl žádný z těchto dvou návrhů přijat, je možno hlasovat o podaných pozměňovacích návrzích 
-        * Pokud je alespoň jeden z nich přijat ​-> výbor se usnese, zda doporučí Senátu vrátit návrh zákona s pozměňovacími návrhy +          * Pokud je alespoň jeden z nich přijat ​→ výbor se usnese, zda doporučí Senátu vrátit návrh zákona s pozměňovacími návrhy 
-       ​* Zpravodaj garančního výboru zpracuje pro jednání Senátu společnou zprávu, obsahující usnesení všech výborů + přehled pozměňovacích návrhů +        * Zpravodaj garančního výboru zpracuje pro jednání Senátu společnou zprávu, obsahující usnesení všech výborů + přehled pozměňovacích návrhů 
-    * Jednání o návrhu zákona na plenární schůzi Senátu +      * Jednání o návrhu zákona na plenární schůzi Senátu 
-      * Vystoupení navrhovatele + zpravodaje výboru +        * Vystoupení navrhovatele + zpravodaje výboru 
-      * Možno projevit vůli návrhem se nezabývat ​-> návrh přijat +        * Možno projevit vůli návrhem se nezabývat ​→ návrh přijat 
-      * Pokud se Senát rozhodne zabývat, pokračuje se obecnou rozpravou, která může skončit +        * Pokud se Senát rozhodne zabývat, pokračuje se obecnou rozpravou, která může skončit 
-        * schválení návrhu zákona ve znění postoupeném PS -> návrh přijat +          * schválení návrhu zákona ve znění postoupeném PS → návrh přijat 
-        * zamítnutý návrh ​-> vrací se do PS +          * zamítnutý návrh ​→ vrací se do PS 
-      * Pokud nedojde ani ke schválení ani k zamítnutí,​ koná se podrobná rozprava s podáváním pozměňovacích návrhů a byl-li alespoň jeden přijat, hlasuje S, zda návrh zákona vrátí PS s pozměňovacími návrhy, které přijal (JŘ S neupravuje co se stane, pokud S přijme pozměňovací návrh a poté se neusnese, že návrh vrací PS, ale dle ustálené praxe tím projednávání končí a návrh je po třicetidenní lhůtě od postoupení ve znění schváleném PS přijat)+        * Pokud nedojde ani ke schválení ani k zamítnutí,​ koná se podrobná rozprava s podáváním pozměňovacích návrhů a byl-li alespoň jeden přijat, hlasuje S, zda návrh zákona vrátí PS s pozměňovacími návrhy, které přijal (JŘ S neupravuje co se stane, pokud S přijme pozměňovací návrh a poté se neusnese, že návrh vrací PS, ale dle ustálené praxe tím projednávání končí a návrh je po třicetidenní lhůtě od postoupení ve znění schváleném PS přijat) 
  
 ==== 3) Prezident ==== ==== 3) Prezident ====
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code