Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR

  • cíl volebního soudnictví: ochrana legitimity zvoleného orgánu
  • z idey právního státu vychází mimo jiné požadavek možnosti přezkumu rozhodnutí orgánu veřejné moci v prvním stupni, stejně jako právo každého jednotlivce na ochranu před nezákonným rozhodnutím státní moci – to platí jak v případě rozhodnutí státních orgánů a orgánů obcí při plnění úkolů souvisejících se zajišťováním přípravy a průběhu voleb, tak i při vlastní realizaci volebního práva jednotlivcem
  • institut přezkumu voleb a soudní ochrana volebního procesu je zárukou dodržování volebního práva
  • čl. 20 Ústavy: „Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.“ –> tento článek v současné době naplňuje soudní řád správní (č.150/2002 Sb.), volebnímu soudnictví se ve správním řádu věnuje díl 4., konkrétně § 88-93 SŘS
  • původně se volebnímu soudnictví věnovali obecné soudy v čele s NS, od roku 2003 přeneseno na správní soudy (tzn.krajské) v čele s NSS
  • soudnímu přezkumu se věnují správní soudy (krajské), pro volby do Parlamentu ČR a do Evropského Parlamentu je to Nejvyšší správní soud
  • ústavní základy soudního přezkumu jsou také v čl.4 Ú, čl.22 Ú čl.36 odst. 2 LZPS
  • rozsah přezkumu a typy řízení upravují jednotlivé volební zákony
    • Zákonč. 247/1995 Sb.o volbách do Parlamentu ČR a to v oddíle pátém (§ 86-89)
    • zákon o volbách do zastupitelstev obcí - Hlava VII, § 59 - 61
    • zákon o volbách do zastupitelstev krajů - Hlava VII, § 52-54
    • zákon o volbách do EP - Hlava VIII, § 55-58
    • zákon o volbách prezidenta republiky - Hlava VI, § 65-68
  • soudní ochrana je správními soudy zaručena ve věcech:
    • seznamu voličů - § 88 SŘS
    • registrace kandidátních listin a přihlášek k registraci - § 89 SŘS
    • neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování, neplatnost volby kandidáta - § 90 SŘS
    • zániku mandátu člena zastupitelstva na základě usnesení zastupitelstva nebo rozhodnutím ředitele krajského úřadu či ministra vnitra - § 91 SŘS
  • v rámci správního soudnictví je tedy umožněn přezkum přípravného stadia voleb, samotného hlasování i zjištění volebních výsledků a jejich vyhlášení
  • v případě porušení Ústavy či Listiny může spor vyústit až k ÚS (viz nálezy Nádvorník, Lastovecká, komunální volby v Krupce, pražské komunální volby, volby do zastupitelstva Hřenska…)

Soudní ochrana ve věcech seznamu voličů

  • zápis do seznamu voličů je formální podmínkou výkonu volebního práva
  • seznamy voličů vedou obecní úřady a to pro voliče, kteří jsou v dané obci přihlášeni k trvalému pobytu - jedná se o specifický volební dokument, ve kterém jsou zapsáni nebo mohou být zapsáni všichni obyvatelé ČR, kteří ke dni voleb splňují podmínky aktivního volebního práva, každý volič může být zapsán pouze v jediném seznamu voličů, seznamy voličů jsou sestavovány z úřední povinnosti
  • pokud volič zjistí před volbami nahlédnutím do stálého seznamu voličů, že do něj zapsán nebyl, ačkoli splňuje všechny zákonné podmínky, případně že údaje v něm uvedené (jméno a příjmení, datum narození, část obce, ulice a č.p.) jsou chybné, má právo žádat o doplnění nebo provedení oprav - námitkové řízení
  • pokud obecní úřad této žádosti do 48 hodin nevyhoví, může se volič obrátit na krajský soud s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu, účastníky řízení jsou navrhovatel a správní úřad, který nevyhověl žádosti o doplnění či provedení oprav

Soudní ochrana ve věcech registrace kandidátních listin a přihlášek k registraci

  • subjekty kandidující ve volbách se mohou dožadovat soudní ochrany, pokud správní orgán pověřený registrací kandidátních listin a přihlášek k registraci tento dokument odmítl zaregistrovat nebo vyškrtl kandidáta uvedeného na kandidátní listině
  • také se lze domáhat vydání rozhodnutí o zrušení již provedené registrace kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci
  • věcně příslušné k rozhodnutí ve věci registrace ve volbách do zastupitelstev obcí, krajů, PS a Senátu jsou soudy krajské, v případě voleb do Evropského Parlamentu a volby Prezidenta republiky je to Nejvyšší správní soud

Neplatnost voleb, neplatnost hlasování, neplatnost volby některého z kandidátů

  • po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí se může oprávněný občan (občan zapsaný v daném okrsku do stálého seznamu voličů), politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí, domáhat u soudu v závislosti na druhu voleného orgánu a způsobu porušení zákona neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby určitého kandidáta
  • v případě voleb do zastupitelstev krajů a obcí je věcně příslušný krajský soud, u voleb do Parlamentu pak Nejvyšší správní soud
  • účastníky řízení jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena
  • rozhodnutí o neplatnosti voleb – zákon musí být v tomto případě porušen takovým způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb, v důsledku rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb se musí konat volby opakované = opakuje se celý volební proces včetně nového podávání a registrace kandidátních listin
  • rozhodnutí o neplatnosti hlasování – k porušení zákona došlo v průběhu hlasování (např. došlo k porušení procesních pravidel a způsobu hlasování, masovému hlasování neoprávněných voličů apod.), je-li takové rozhodnutí vydáno, pak proběhne opakované hlasování – není třeba měnit seznamy kandidujících stran a osob
  • rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta – porušení ustanovení zákona v tomto případě deformovalo vůli voliče ve vztahu ke konkrétnímu kandidátovi (např. nebyly splněny podmínky volitelnosti, kandidát v příliš vysoké míře porušil pravidla vedení volební kampaně apod.)

Ochrana ve věcech zániku mandátu

  • za podmínek stanovených zvláštními zákony (Zákon č.130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a Zákon č.491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí) může člen zastupitelstva, jehož mandát zanikl, nebo politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl člen zastupitelstva zařazen, domáhat zrušení usnesení zastupitelstva nebo zrušení rozhodnutí správního orgánu, který o zániku mandátu člena zastupitelstva rozhodl
  • věcně a místně příslušným je krajský soud v sídle příslušného územně samosprávného celku

Soudní řízení ve věcech volebních

  • vyznačuje se řadou specifických znaků
  • hlavní důraz je kladen na rychlost rozhodnutí – o podaných návrzích se rozhoduje v zákonem přesně stanovených lhůtách, které jsou relativně krátké
  • soud musí rozhodnout
    • do 3 dnů ve věcech seznamu voličů
    • do 15 dnů ve věci registrace
    • do 20 dnů v případě podání ve věci neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování a zániku mandátu
  • relativně krátké jsou také lhůty pro podání a zmeškání této lhůty nelze prominout
    • 2 dny od doručení rozhodnutí ve věci registrace a doručení rozhodnutí o zánku mandátu
    • 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb v případě návrhu na neplatnost voleb či neplatnost hlasování
  • typicky bez ústního jednání
  • jednoinstančnost (buď krajský soud nebo NSS)
  • usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu
  • žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

  • právní úprava volebního soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení, tedy takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování, a všechny možné vady a pochybení jsou v tomto smyslu považována za relativní, jelikož je jejich význam třeba poměřovat s jejich konkrétním dopadem na výsledek voleb či hlasování – volební soudnictví je tedy z ústavního pohledu založeno na příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru
  • výsledkem rozhodnutí soudu o neplatnosti hlasování nebo voleb tedy nemusí být nutně opakování voleb, soud může např. určit, který z kandidátů byl či nebyl platně zvolen a může nařídit opravu zápisu výsledků voleb
  • ochrana ve věcech místního/krajského referenda
    • návrhem se lze u soudu domáhat
      • určení, že návrh na konání místního/krajského referenda nemá nedostatky,
      • vyhlášení místního/krajského referenda,
      • vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním/krajském referendu,
      • vyslovení neplatnosti hlasování v místním/krajském referendu.
    • soud rozhodne usnesením do 30 dnů
  • vztahy související s volbami mohou být též předmětem rozhodování Ústavního soudu
    • abstraktní kontrola volebních zákonů
    • ústavní stížnost subjektů volebního práva proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod
    • řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora
      • zabývá se jím oddíl třetí (§85-91) zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu
      • ÚS rozhoduje v opravném prostředku proti ověření volby poslance nebo senátora příslušným orgánem komory či Nejvyšším správním soudem, v nálezu rozhodne, zda byl poslanec či senátor platně zvolen
      • opravný prostředek je oprávněn podat
        • poslanec, senátor, případně volební strana, za níž poslanec nebo senátor kandidoval, proti rozhodnutí, že nebyl platně zvolen
        • ten, jehož volební stížnosti podle volebního zákona bylo vyhověno, proti rozhodnutí příslušné komory Parlamentu nebo jejího orgánu o ověření platnosti volby poslance nebo senátora
      • opravný prostředek lze podat do 10 dnů od doručení rozhodnutí
      • účastníkem řízení o opravném prostředku je také orgán, který přijal rozhodnutí, že poslanec nebo senátor byl nebo nebyl platně zvolen
      • ÚS rozhodne nálezem, kterým opravnému prostředku vyhoví anebo jej zamítne, tj. rozhodne, zda byl poslanec či senátor platně zvolen nebo nikoli
  • do volebního soudnictví určitým způsobem též zasahuje právo trestní – trestní zákon stanoví jako jednu ze skutkových podstat trestného činu Maření přípravy a průběhu voleb a referenda § 351 TZ

Nálezy ÚS

IV.ÚS 787/06 - Volby do Zastupitelstva městské části Brno

  • Ve volebním soudnictví nejde jen o to, zda byl porušen volební zákon objektivně či subjektivně, nýbrž je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu a intenzitu a způsob porušení volebního zákona. Nikoliv každé porušení volebního zákona vyvolává (je-li napadeno) neplatnost voleb. Každý případ je nutno posuzovat a vyhodnocovat nikoliv formálně, nýbrž materiálně: vždy individuálně a s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem.

Pl.ÚS 57/10 - Komunální volby v Krupce

  • Zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu

Prameny

  • Ústavní právo a státověda, II.díl, část 1., Václav Pavlíček a kol., 2.vydání (2008) - str. 361-364
  • Soudní řád správní (č.150/2002 Sb.)
  • Zákon č.182/1993 Sb. o Ústavním soudu
  • Zákon č.247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code