Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


11. Volební právo a volební systémy v ČR

Historie

  • 1920 - 38 dvoukomorové Národní shromáždění
    • Volby do jeho obou komor se konaly 1920, 1925, 1929, 1935
    • Komory byly voleny podle zásady poměrného zastoupení (= diskontinuita oproti dosavadnímu rakouskému většinovému systému)
    • Volební právo poskytnuto ženám
    • Zákonem předepsaná volební povinnost
    • Mandát zvolených poslanců byl formálně mandátem volným, ve skutečnosti se ale jejich mandát nacházel plně v dispozici vedení příslušných politických stran /poslanecké reverzy/
    • Za 1. republiky existoval volební soud, kerý rozhodoval o platnosti voleb do PS i Senátu
  • 1946 přímé volby Ústavodárného Národního shromáždění
    • Zvoleno 300 poslanců na 2 roky podle systému poměrného zastoupení
    • Zachována volební povinnost, ale možnost odevzdat bílý lístek
    • Kandidátní listiny přísně vázané, mohly je podávat pouze strany Národní fronty
  • Volby po roce 1948 byly jen formálním prostředkem k obsazení mandátů,nebyly projevem politického soupeření
  • Od roku 1954 zaveden většinový systém - jednomandátové volební obvody, voliči neměli žádný výběr z alternativ, protože v každém obvodu kandidoval jediný kandidát Národní fronty
    • Mandát poslanců byl vázaný
  • V roce 1967 došlo k pokusu o liberalizaci volebního systému - byl přijat zákon (č.113/1967 Sb.), který předpokládal uskutečnění alternativních voleb s tím, že počet kandidátů NF by musel převyšovat počet obsazovaných mandátů, podle tohoto zákona se však žádné volby neuskutečnily
  • Federalizace Československa 1969 - vytvořeno dvoukomorové Federální shromáždění - dosavadní NS se transformovalo do Sněmovny lidu a poslance Sněmovny národů delegovaly ze svých řad národní rady obou subjektů federace (tzn. nepřímé volby)
    • Dvakrát došlo k tzv. rekonstrukcím zákonodárných sborů
      • Poprvé v roce 1968, kdy po několikerém odkladu voleb, jež se původně měly konat v červnu 1968, nakonec mandát poslanců NS zvolených v roce 1964 trval až do voleb 1971, a jedním z opatření nastupujícího „normalizačního období“ bylo přijetí ústavního zákona, podle kterého na návrh příslušného orgánu Národní fronty mohl být poslanec tímto orgánem zbaven své funkce a zastupitelský sbor pak mohl na návrh orgánu Národní fronty doplnit volbou chybějící počet svých členů
      • Obdobný postup byl použit v roce 1990, kdy nejpreve bylo ústavním zákonem (č. 183/1989 Sb.) rozhodnuto, že se nebudou konat doplňovací volby, pokud se uprázdní funkce poslance Federálního shromáždění, a zákonodárný sbor doplní počet svých členů kooptací - část poslanců na výzvu vedení KSČ a dalších stran NF na svůj poslanecký mandát rezignovala, noví poslanci byli kooptováni na návrh politických hnutí Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí

Právní úprava

  • Ústava – č.1/1993 Sb.
    1. základní zásady (všeobecné, rovné, přímé a tajné volby)
    2. věkové hranice pro aktivní a pasivní volební právo
    3. základní lhůty pro volby
  • Listina základních práv a svobod – č. 2/1993 Sb.
  • Zákon o volbách do Parlamentu ČR – č. 247/1995 Sb.
    1. Volby do PČR
    2. Volby do PS ČR
    3. Volby do Senátu
    4. přílohy → první zrušena, druhá určuje maximální počty kandidátu na kandidátních listinách dle volebních krajů, třetí obsahuje seznam volebních obvodů pro volby do S s uvedením jejich sídla (81 - od západu k východu)
  • Zákon o volbách do zastupitelstev obcí – č. 491/2001 Sb.
  • Zákon o volbách do zastupitelstev krajů – č. 130/2000 Sb.
  • Zákon o volbách do Evropského parlamentu - č. 62/2003 Sb.
  • Zákon o volbě prezidenta republiky - č. 275/2012 Sb.
  • Soudní řád správní – č. 150/2002 Sb.
  • Ústavní zákon o bezpečnosti ČR - č.110/1998 Sb.
  • I když jednotlivé volby upravují zvláštní zákony, jedná se o právní předpisy vzájemně provázané, neboť některé volební instituty upravuje sice jeden z volebních zákonů, avšak podle dané úpravy se postupuje při každých volbách
  • Kupř. vedení stálých seznamů voličů zakotvuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí

Volební právo a jeho principy

  • Volby jako jeden z nástrojů demokracie (svobodná soutěž politických stran, vůle většiny vyjádřená hlasováním)
  • Zdrojem moci a legitimity veškerých státních orgánů ČR → lid (volby jako hlavní institut nepřímé, tj. zastupitelské demokracie)
  • Volební právo v objektivním smyslu → soubor právních norem, které upravují přípravu, organizaci a provádění voleb
  • Volební právo v subjektivním smyslu → právo občanů účastnit se formování orgánů veřejné moci, a to jak pasivně (být volen), tak aktivně (volit)
  • Principy volebního práva (VP) představují souhrn závazných požadavků a podmínek, jejichž dodržení je předpokladem zákonnosti prováděných voleb
  • Všeobecné VP - podstatou je určení oprávněných osob a podmínek, za jakých mají právo volit (aktivní VP) a za jakých mají právo ucházet se o zvolení (pasivní VP), všeobecné VP neznamená, že právo volit má každý!!
  • Rovné VP - všichni oprávnění voliči, u nichž neexistují žádné překážky výkonu VP, se voleb účastní za stejných podmínek (jako voliči mají stejná práva a povinnosti), ve vztahu k aktivnímu i pasivnímu VP mají mít voliči rovné podmínky ve všech stádiích volebního procesu
    • Neznamená to jen, že všichni voliči mají stejný počet hlasů, ale i že hlas každého má stejnou váhu
    • Stejná váha hlasu je zajištěna
      • u voleb do PS republikovým mandátovým číslem - vypočítá se, kolik hlasů připadá na jeden mandát, podle toho se přepočítává počet mandátů za jednotlivé volební obvody (kraje)
      • u voleb do Senátu - senátní obvody jsou rozděleny tak, aby v každém byl přibližně stejný počet voličů (možná odchylka max. 15% - jinak je nutná změna hranic volebních obvodů)
    • ALE: ÚS (Pl.ÚS 25/96): „Princip rovnosti nemá absolutní charakter a nelze jej proto chápat mechanicky. Lze tedy spíše hovořit o rovnosti v možnosti výkonu VP, skutečná rovnost VP (hlasů) není dosažitelná.“
  • Přímé volby - voliči hlasují bezprostředně pro navržené kandidáty
    • ÚS (Pl.ÚS 25/96): „Princip přímých voleb má zajistit bezprostřední vztah mezi hlasováním voliče a výsledným obsazením mandátu. Vztah, z něhož je vyloučena následná instance, která by poslance vybírala podle své úvahy. Takovou instancí by mohli být např. volitelé, které voliči volí za tím účelem, aby sbor volitelů určil, kým má být volená funkce obsazena.“
  • Tajné hlasování - hlasování musí probíhat za takových podmínek, které znemožňují zjistit, jak konkrétní volič hlasoval
    • Volič se musí odebrat do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků /za plentu/, jinak mu okrsková volební komise hlasování neumožní (jedná se tedy o povinnost ne právo!)
  • Svobodné volby - takový akt hlasování, který dává skutečnou možnost výběru
    • Subjektivní stránka - volič musí mít možnost projevit svoji skutečnou vůli bez donucení či jiného nátlaku na něj
    • Objektivní stránka - požadavek zajištění svobodných podmínek při přípravě a provádění voleb, přístup k získávání informací, nezávislost volebních orgánů
    • ÚS (Pl.ÚS 3/96): Za svobodné lze považovat takové volby, v nichž existuje svoboda vstupovat se svou politickou alternativou do volebního procesu (tj. existuje svoboda zakládání politických stran a svoboda navrhování kandidátů na funkce poslanců ve většinovém systému), dále svoboda ucházet se o podporu voličů a komunikovat s veřejností, jakož i svoboda voliče vybírat z více politických alternativ, reprezentovaných více politickými stranami a více kandidáty na funkce poslanců.
  • Další principy
    • Ustavování do funkce na předem daný čas
    • Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy

Volební systém

  • Způsob, jakým jsou přidělovány kandidátům mandáty s ohledem na výsledek hlasování ve volbách (Jirásková)
  • Definice č.2: Pravidla, pomocí kterých se na základě počtu hlasů rozdělují ve volbách mandáty mezi strany či jednotlivé kandidáty (T.Lebeda, In: Volební a stranické systémy)
  • V nejširším smyslu je to celý proces přípravy a provádění voleb od jejich vyhlášení až po vyhlášení výsledků
  • Základní systémy
    • Poměrný - mandáty se rozdělují v určitém poměru k počtu získaných hlasů, vícemandátové volební obvody
      • U nás PS, zastupitelstva krajů, obcí a volby do EP
    • Většinový - všechna křesla, která jsou v sázce, získá vítěz (popř. vítězové), jednomandátové volební obvody (ale existují i většinové volební systémy s vícemandátovými obvody)
      • U nás Senát
      • Z povahy věci i Prezident republiky (je pouze jeden, poměrný systém by neměl smysl)
    • (smíšený - kombinují prvky obou hlavních typů)

Volební systémy ČR

  • Přesné parametry volebního systému pro volby do PS a do Senátu jsou upraveny v zákoně o volbách do Parlamentu, musí však respektovat stanovené ústavní limity
  • V případě voleb do zastupitelstev obcí a krajů má naproti tomu zákonodárce podstatně větší volnost, protože volební systém není ústavně stanoven
  • Prezident je dle ústavy volen přímo. V současné době se připravuje prováděcí zákon.
  • PS: „podle zásad poměrného zastoupení“ × Senát: „podle zásad většinového systému“
    • Původní vládní návrh Ústavy (1992) otázku volebního systému vůbec neřešil
    • Po projednání ve výborech ČNR přibyla formulace „při použití odlišných zásad volebních systémů“
    • Výsledné přijaté znění je výsledkem pozměňovacího návrhu poslance Hirše
  • ÚS se vyjádřil k otázce, kdy něco, co se tváří býti poměrným systémem, jím být přestane → „velký volební nález“, viz dole

Ústavní východiska voleb

Listina základních práv a svobod

  • čl.21
  1. Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
  2. Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem.
    • ! Dle ústavního zákona o bezpečnosti ČR č. 110/1998 Sb., čl. 10 uvádí, že v době vyhlášení některého z mimořádných stavů, pokud podmínky na území ČR neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců
  3. Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.
  4. Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Ústava

  • čl.17
  1. Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
  2. Byla-li PS rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění.
  • čl.18
  1. Volby do PS se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.
  2. Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému.
  3. Právo volit má každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let.
  • čl.19
  1. Do PS může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
  2. Do Senátu může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
  3. Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.
  • čl. 56 (volba prezidenta)
  • čl.102
  1. Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
  2. Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období.

Mezinárodněprávní východiska voleb

  • čl.21 Všeobecné deklarace lidských práv (1948)
  • čl.25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (1966)
    • Každý občan má právo se bez jakýchkoliv rozdílů a neodůvodněných omezení podílet na vedení veřejných záležitostí přímo nebo prostřednictvím svobodně zvolených zástupců, stejně jako právo volit a být volen v pravidelných volbách, jež se budou konat na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva, tajným hlasováním zabezpečujícím svobodu hlasování
  • čl.3 Dodatkového protokolu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (1952)
    • Smluvní strany se zavázaly v rozumných intervalech konat svobodné volby s tajným hlasováním a za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidu při volbě do zákonodárného sboru
  • Úmluva o politických právech žen a Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen

Obecná ustanovení voleb do Parlamentu ČR

  • Platí pro PS i S
  • Volby vyhlašuje prezident republiky s kontrasignací předsedy vlády (čl. 63 odst. 1f) nejpozději 90 dnů před jejich konáním, tak, aby se konaly ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končícím dnem jeho uplynutí
    • Za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sb.z., v níž bylo rozhodnutí prezidenta uveřejněno
  • Konají se ve dvou po sobě následujících dnech (den voleb → první den voleb na území ČR)
    • Pátek (14:00 - 22:00)
    • Sobota (8:00 - 14:00)
  • Organizace na územním principu - celorepublikové → Parlament jako orgán celorepublikový
  • Překážky ve výkonu volebního práva
    • Obecně - narozdíl od censů mají jen dočasný charakter, volič neztrácí své volební právo, pouze ho po určitou dobu nemůže vykonávat
    • Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
    • Zbavení způsobilosti k právním úkonům
  • Hlasování probíhá ve
    • Stálé volební okrsky (vytvořeny podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí)
    • Zvláštní stálé volební okrsky při zastupitelských a konzulárních úřadech ČR
  • Seznamy voličů - specifický volební dokument, ve kterém jsou anebo mohou být zapsáni všichni občané, kteří ke dni voleb splňují podmínky AVP (zákonný nárok), formální podmínka účasti na hlasování, sestaveny z úřední povinnosti, každý občan smí být zapsán pouze v jednom seznamu voličů
    • Stálý seznam voličů (veden podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí)
    • Zvláštní seznam
      • Vede obecní úřad, městský úřad, magistrát, úřad městské části nebo městského obvodu, pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu, popř. nemůže z následujících důvodů volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, důvody:
        • Je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo obdobném ústavu
        • Je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody
        • Volí na voličský průkaz
      • Zvláštní seznam vedou rovněž zastupitelské úřady pro voliče, který:
        • Má bydliště mimo území ČR (musí o zápis do zvláštního seznamu požádat)
        • Volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz
      • V případě voleb do Senátu se voliči zapisují do zvláštního seznamu pouze v témže volebním obvodě, ve kterém mají trvalé bydliště
  • Voličské průkazy - vydává se voliči na jeho žádost obecní úřad/zastupitelský úřad (tuto skutečnost poznamená do stálého seznamu voličů)
    • Opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech voleb
      • Do PS v jakémkoli volebním okrsku, popř. zvláštním volebním okrsku
      • Do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebnéího obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu, popř. v jakémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, jde-li o voliče, který nebydlí na území ČR
    • Lze o něj požádat do 7 dní přede dnem voleb
  • Volební orgány (V - výlučně k zajištění voleb)
    • Státní volební komise (V)
      • Stálý volební orgán na úseku voleb pro případy obsazování všech orgánů v ČR všeobecnými volbami
      • Zřízena z.č. 130/2000 Sb. (o volbách do zastupitelstev krajů)
      • Předsedou ministr vnitra, ostatní členové jmenováni a odvoláváni na jeho návrh vládou (Zaměstnanci MV, ČSÚ, MZV, MS, Kanceláře prezidenta republiky apod.)
      • Koordinace přípravy, organizace, průběhu a provedení voleb do PČR
      • Určuje losem čísla, kterými jsou označeni kandidáti voleb do PS
      • Vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do PS a S
      • Vydává osvědčení o zvolení členem PČR
      • Vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí
      • Určuje losem, kterému volebnímu kraji jsou podřazeny zvláštní volební okrsky v zahraničí
    • Ministerstvo vnitra
      • Metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb
      • Řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni okresu
      • Vydává seznamy registrovaných politických stran/hnutí a poskytuje je pověřeným úřadům
      • Poskytuje info z evidence pobytu občanů pro vedení stálých/zvláštních seznamů
    • Ministrestvo zahraničních věcí
      • Organizační a technické zajištění voleb do PS v zahraničí
    • Český statistický úřad
      • Zpracování závazného systému zajišťování a zpracování výsledku voleb
      • Technické zabezpečení systému zpracování výsledků
      • Zpracování celkových výsledků voleb a předání pověřenému úřadu apod.
    • Krajský úřad / Magistrát hl.m. Prahy pro volby do PS
      • Projednává a registruje kandidátní listiny do PS
      • Zajištění průběhu voleb (informuje, zajišťuje, archivuje)
    • Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, v Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu, v Brně, Ostravě a Plzni magistráty, pro volby do Senátu
    • Obecní úřad
    • Starosta obce, primátor statutárního města, starosta městské části
      • 15 dní před dnem voleb zveřejní dobu a místo konání voleb v obci
      • Distribuce hlasovacích lístků
      • Určení počtu členů OVK - min. 5 s výjimkou okrsků pod 300 voličů
      • Svolává první zasedání OVK min 21 dní přede dnem voleb
    • Zastupitelský úřad
    • Okrsková volební komise (V)
      • Dbá o pořádek ve volební místnosti, zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh, sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování
      • Minimálně 5 členů (s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná)
      • Každá politická strana/hnutí/koalice jejíž kandidátní listina pro volby do PS byla zaregistrována a každá politická strana/hnutí/koalice a nezávislý kandidát jejichž přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby do Senátu, může delegovat 1 člena a 1 náhradníka do této komise
      • Na neobsazená místa jmenuje členy starosta
      • Zajištění vlastního průběhu hlasování, dozírání, vyhodnocení a první sčítání odevzdaných hlasů
      • Členem může být - státní občan ČR, v den slibu 18 let, u kterého nenastala žádná překážka k výkonu volebního práva, nesmí být kandidátem pro volby do komory Parlamentu v týž volbách
    • Zvláštní okrsková volební komise pro volby do PS (V) - předseda + min 2 členi
  • Volební kampaň
    • Starosta může vyhradit plochu pro vylepení plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb, možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících subjektů
    • Musí probíhat zákony přípustnými formami - čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje
    • V době počínající 3. dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být zveřejňovány výsledky předvolebních průzkumů
    • Pro volby PS mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující subjekty vyhrazeno v ČRo 14 hodin a v ČT 14 hodin bezplatného vysílacího času
    • V objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v nich probíhá hlasování, zakázána volební agitace
    • Do vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování je členům okrskových komisí zakázáno poskytovat informace o průběhu voleb (krom počtu voličů)
  • Volební místnost - volební schránka, přenosná volební schránka, dostatečné množství hlasovacích lístků, prázdných úředních obálek /úřední razítko, neprůhledné, stejné barvy, velikosti, papíru), psací potřeby, výpis ze stálého seznamu a zvláštního seznamu, zvláštní prostory k zabezpečení tajnosti hlasování, na objektu státní vlajka, ve volební místnosti velký státní znak, hlasovací lístky označené jako „vzor“, prohlášení kandidátů o vzdání se kandidatury (byla-li doručena 48h před zahájením voleb)
  • Zásady hlasování - volič hlasuje osobně a sám (s voličem který - nemůže pro tělesnou vadu/neumí číst a psát - sám upravit lístek a vložit jej do obálky smí být přítomen jiný volič, ne však člen OVK), tajně, ve volební místnosti k tomu určené (výjimkou je hlasování do přenosné volební schránky - na požádání, ze zdravotních důvodů či jiných závažných důvodů, vysláni 2 členi + přenosná volební schránka + úřední obálka + hlasovací lístky)
    • Hlasovací lístky - obdrží je každý volič zapsaný do seznamu voličů
    • Před okrskovou komisí - nutno prokázat totožnost a státní občanství ČR (občanský průkaz, platný cestovní/diplomatický/služební pas), nutno mít u sebe všechny hlasovací lístky, pokud hlasuje na voličský průkaz → odevzdá jej
    • Přerušení hlasování - po prvním dnu zapečetění volební schránky/přenosné volební schránky, před druhým dnem kontrola a sejmutí pečetě
    • Ukončení hlasování - jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, s tím, že se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti/před ní
  • Náklady na volby - hrazeny ze státního rozpočtu
    • Pro kandidující subjekty neexistují zákonná omezení pro shromažďování prostředků určených výhradně na financování volební kampaně, ani zdroje financí a není ani stanovena maximální výše použitých prostředků

Volby do Poslanecké sněmovny

  • Podle zásad poměrného zastoupení
  • 200 poslanců, na 4 roky
  • Pasivní VP - 21 let, aktivní VP - 18 let (tohoto věku stačí dosáhnout druhý den voleb)
  • Volební území - celé území ČR, rozděleno na 14 volebních krajů (vyšší územní samosprávné celky)
  • Zvláštní stálé volební okrsky
    • Mimo území ČR, území vymezeno obvodem příslušného zastupitelského úřadu
    • Občané mající bydliště v oblasti územního obvodu zastupitelského úřadu + pobyt v zahraničí (nutný voličský průkaz)
    • Hlasy těchto voličů jsou losem určeným Státní volební komisí přiřazeny pod některý z volebních krajů
  • Kandidátní listiny
    • Podávají se krajskému úřadu nejpozději 66 dnů před dnem voleb (ten je přezkoumá, zjistí-li nedostatky, vyzve kandidující subjekt nejpozději do 58 dnů přede dnem voleb, aby závady do 50 dnů přede dnem voleb odstranil, pokud se tak nestane, úřad rozhodne o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině, nebo dokonce odmítne vadnou kandidátní listinu registrovat)
    • Registrace pouze bezvadných kandidátních listin - podmínka pro vytištění hlasovacích lístků
    • Mohou podávat pouze registrované politické strany a politická hnutí jejichž činnost nebyla pozastavena a jejich koalice
    • V každém volebním kraji mohou podat pouze 1 kandidátní listinu (koalice musí být ve všech volebních krajích složena ze stejných politických stran/hnutí, člen koalice již nemůže podat kandidátní listinu samostatně)
    • Náležitosti - předepsáno zákonem, název volebního kraje a název politické strany/hnutí/koalice a jejich složení, dále jména, příjmení věk, povolání a trvalé bydliště kandidátů, název politické strany za kterou kandidují, pořadí kandidáta, označení zmocněnce (jméno, příjmení, trvalé bydliště), dále hlavně vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí s návrhem a nenastaly u něj žádné překážky, které by mu bránily kandidovat, případně že překážky pominou ke dni voleb a že nedal souhlas, aby byl uveden i na jiné kandidátní listině ve stejných volbách, místo trvalého pobytu a rodné číslo
    • Přiloženo potvrzení o složení příspěvku na volební náklady 19 000 Kč - skládá strana, hnutí, koalice ve všech volebních krajích v nichž podává kandidátní listinu (na zvláštní účet zřízený nejpozději 72 dní před dnem voleb u ČNB krajským úřadem, příjmem státního rozpočtu, pokud byla kandidátní listina zaregistrována, v žádném případě se nevrací)
    • Po uplynutí 60 dne přede dnem voleb nelze doplňovat kandidátní listiny další členy ani vzájemně měnit jejich pořadí
    • Vzdání se kandidatury - možno 48 před zahájením hlasování, písemně, nelze vzít zpět
  • Hlasování
    • Hlasovací lístek → 1 samostatný pro každou politickou stranu/hnutí/koalici
    • V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků volič vloží do obálky 1 hlasovací lístek
    • Může zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedných na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost → preferenční hlasy
    • Neplatné hlasovací lístky - ty, které nejsou na předepsaném tiskopise, jsou přetržené, či nejsou vloženy do úřední obálky, je-li v obálce více než 1 lístek (ke škrtání, připisování dalších kandidátů, vzkazům okrskové volební komisi aj. se nepřihlíží)
  • Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích
    • Počet poslanců volených v jednotlivých vícemandátových krajích není předem stanoven (záleží na účasti ve volbách, tj. počtu všech odevzdaných platných hlasů)
    • Celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny strany, hnutí, koalice děleno počtem poslanců
    • Číslo takto zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem
    • Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji
    • Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům
    • Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení
  • Uzavírací klauzule - nedosáhne-li jí politická strana/hnutí či koalice, nepostupuje do skrutinia
    • Má zabránit přílišné roztříštěnosti PS a komplikacím s vytvořením stabilní vlády X porušení čisté podoby principu rovnosti ve volbách/rovnosti šancí soupeřících stran
    • 5% pro politické strany a politická hnutí
    • 10% pro koalice složené ze 2 politických stran/hnutí
    • 15% pro koalice složené ze 3 stran
    • 20% pro koalice složené ze 4 a více stran
    • → tzv. aditivní klauzule
    • Pokud by se ale takto do PS dostala jen jedna strana nebo koalice, snižuje se uzavírací klauzule na 4% (u koalic na 6/8/10 %). Pokud by se i tak do PS dostala jen jedna strana nebo koalice, snižuje se na 3% (u koalic na 5/7/9 %).
  • Skrutinium
    • Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se v rámci každého volebního kraje postupně dělí čísly 1; 2; 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším → d‘Hondtova metoda
    • Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku
    • Všechny takto vypočtené podíly se seřadí postupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik mandátů volebnímu kraji připadlo → za každý podíl obsažený v tomto seznamu se politické straně/hnutí nebo koalici přikáže 1 mandát
  • Preferenční hlasy
    • V rámci jednotlivých politických stran/hnutí a koalic obdrží mandáty kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovací lístku
    • Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5% z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto stranu/hnutí/koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi (bez ohledu na původní zařazení na kandidátní listině)
  • Výsledky - ve všech úrovních sčítání zpracovává ČSÚ, celkové výsledky vyhlašuje a uveřejňuje Státní volební komise, na jejich základě vydává zvoleným členům PS do 1 měsíce osvědčení o zvolení
  • Příspěvky
    • Na úhradu volebních nákladů: Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5% z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzadný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč
    • Stálý příspěvek: Politická straně, která ve volbách získala 3%, obdrží 6 000 000 Kč. Za každých započatých 0,1% obdrží strana 200 000 Kč až do výše 10 000 000 Kč.
    • Příspěvek na mandát: Za každého poslance strana obdrží 855 000 Kč.
  • Institut náhradníků
    • Opatření pro mimořádné situace, kdy v průběhu volebního období dojde k zániku mandátu poslance
    • Musí být z téže kandidátní listiny ve volebním kraji, ve kterém kandidoval dosavadní poslanec
    • V pořadí dle výsledků voleb
    • V případě zániku politické strany/hnutí - náhradník nenastupuje, mandát do konce volebního období neobsazen (stejně se řeší, pokud kandidující subjekt náhradníka nemá)
  • Došlo-li k rozpuštění PS, zkracují se lhůty (jak se dozvíte v § 55 zákona o volbách do PČR)

Volby do Senátu

  • Podle zásad většinového systému
    • Volební systém absolutní většiny (50% + 1 hlas, jinak druhé kolo voleb)
    • Rozdílnost volebního systému argumentována potřebou, aby bylo v jednom okamžiku složení zvolených členů v obou komorách Parlamentu odlišné a tím byl vytvořen i předpoklad pro plnění odlišných funkcí
  • 81 senátorů, voleni na 6 let, každé 2 roky se volí třetina senátorů (Senát je nerozpustitelný)
  • Pasivní VP - 40 let, aktivní VP - 18 let (tohoto věku stačí dosáhnout druhý den voleb)
  • 81 přibližně stejně velkých volebních obvodů
    • V každém volen 1 senátor (tj. jednomandátové obvody)
    • Vymezeny v příloze zákona o volbách do PČR
    • Velikost obvodů se čas od času mění, v závislosti na počtu obyvatel, tj. hranice se změní, klesne/zvýší-li se počet obyvatel o 15% proti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v ČR
  • Přihlášky k registraci - kandidáty mohou přihlašovat pomocí zmocněnce registrované politické strany, politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a koalice; kandidovat může též nezávislý kandidát (přihlášku podává sám)
    • Podává se pověřenému obecnímu úřadu (přezkum 66-60 dnů před konáním voleb, výzva k odstranění vad nejpozději 58 dnů přede dnem voleb - odstranění vad musí proběhnout nejpozději do 50 dnů přede dnem voleb, registrace) nejpozději 66 dnů přede dnem voleb
    • Charakter volebního systému nebrání tomu, aby politická strana/hnutí přihlásily v jednom obvodu svého kandidáta v rámci určité koalice, zatímco v jiných obvodech se může jejich kandidát ucházet samostatně nebo jako součást jiné koalice
    • Každý volební subjekt může podat v každém obvodu 1 přihlášku k registraci
    • Pokud subjekt ve stejném volebním obvodu podává přihlášku k registraci samostatně, již nemůže podat přihlášku jako člen koalice
    • Každý kandidát smí kandidovat pouze v jednom volebním obvodu
    • Náležitosti - jméno a příjmení kandidáta, věk, povolání, obec trvalého bydliště, doklad o státním občanství, vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, kterým dává souhlas se svou kandidaturou, určení zmocněnce volebních subjektů a složení kauce + nezávislý kandidát přikládá k přihlášce petici podporující jeho kandidaturu, podepsanou alepoň 1000 oprávněnými voliči z volebního obvodu, v němž kandiduje (volič uvede jméno, příjmení, podpis, rodné číslo a místo trvalého pobytu)
    • Složení volební kauce 20 000 Kč - vrací se kandidátovi, který získá získá v 1. kole ve volebním obvodu alespoň 6% hlasů
    • Vzdání se kandidatury - 48h před zahájením voleb, písemně, nelze vzít zpět
  • Hlasování
    • Každý zaregistrovaný kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku s vylosovaným číslem
    • Volič vkládá do úřední obálky 1 hlasovací lístek, ten nijak neupravuje
    • Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů
    • Nezíská-li žádný kandidát nadpoloviční většinu, šestý sen po ukončení hlasování v prvním kole, se koná 2.kolo
    • Ve 2.kole kandidují v každém volebním obvodu pouze 2 kandidáti, kteří se v 1.kole umístili na prvních dvou místech
    • Jestliže se před 2.kolem voleb kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, postupuje do 2.kola kandidát, který se v 1.kole umístil na 3.místě
    • Ve 2.kole je zvolen ten kandidát, který získá více odevzdaných platných hlasů
    • V případě rovnosti hlasů rozhodne los
  • Výsledky voleb - vyhlašuje a uveřejňuje Státní volební komise na základě sdělení souhrnných výsledků voleb ve volebních obvodech Českým statistickým úřadem
  • Opakované volby
    • Vyhlašuje prezident, jestliže nebyl zvolen žádný kandidát, nebo shledal-li soud návrh na neplatnost voleb opodstatněným
  • Opakované hlasování
    • vyhlašuje prezident, jestliže soud shledal návrh na neplatnost hlasování opodstatněným
  • Doplňovací volby
    • Vyhlásí je prezident, zanikne-li v průběhu volebního období mandát senátora z jakéhokoliv důvodu, konat se mají nejpozději 90 dnů po zániku mandátu senátora
    • Nekonají se v posledním roce před uplynutím volebního období senátora
    • Pouze na zbytek volebního období původního senátora
  • Příspěvky
    • Příspěvek na mandát: Za každý mandát obdrží strana 855.000 Kč.

Volby do zastupitelstev obcí

  • Funkční období zastupitelstva je čtyřleté
  • Volí se podle zásad poměrného zastoupení
  • Počet členů dle počtu obyvatel a velikosti územního obvodu (5-55 členů)
  • Vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů přede dnem voleb (Sb.z.), tak aby se konaly ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí
  • Aktivní VP - 18 let, státní občan ČR, který je v den voleb v dané obci přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní smlouva, jíž je ČR vázána (a která je vyhlášena ve Sb.z.)
    • Do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části statutárně členěného města anebo městské části hl.m. Prahy má právo volit ten volič, který je v den voleb přihlášen k trvalému pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části
  • Pasivní VP - členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu VP trvalejšího charakteru (tj. omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům soudem)
    • Členem zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy může být zvolen ten volič, u kterého není překážka ve výkonu VP a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k trvalému pobytu
    • Snaha zabránit střetu zájmů - neslučitelnost členství v zastupitelstvu obce pro zaměstnance bezprostředně vykonávající státní správu v obci, nebo pokud jsou bezprostředně jmenováni starostou/radou obce, či se na ně vztahuje služební zákon
  • Překážky ve výkonu volebního práva
    • Omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
    • Zbavení způsobilosti k právním úkonům (pro PVP)
    • Výkon vojenské základní nebo náhradní služby (neaplikovatelné)
    • Služba vojáka z povolání v zahraničí
    • Omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody (pro PVP)
  • Kandidátní listiny mohou podávat volební strany
    • Může ji podat pouze volební strana - zákon jimi rozumí politické strany/hnutí jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů
    • Je-li volební stranou nezávislý kandidát/sdružení nezávislých kandidátů - petice na podporu kandidatury, doloženou zákonem ostupňovaným počtem podpisů
    • Podávají se tzv. registračnímu úřadu (pověřené OÚ, či další OÚ ve kterých rada zřídila alespoň dva odbory)
      • Nejpozději do 16:00 hodin 66 dnů přede dnem voleb
      • Zajišťují tisk lístků, vyhlašují výsledky voleb v příslušných obcích (X celkové výsledky voleb Státní volební komise)
    • Kandidát se může do 48h před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury, nelze vzít zpět
  • Hlasovací lístky
    • V záhlaví uveden počet členů zastupitelstva, který má být zvolen
    • Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku → „plachta“, v pořadí určeném volební stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích
  • Volební okrsky
    • V každé obci se vytvářejí stálé volební okrsky, nejmenší územní jednotka
    • Vytvářejí se tak, aby zahrnovaly přibližně 1000 voličů
    • Zde se odevzdávají hlasy a provádí se jejich první sčítání
  • Volební obvody
    • Obec tvoří jeden volební obvod (volební území)
    • Zastupitelstvo obce může nejpozději 85 dnů přede dnem konání voleb vytvořit více volebních obvodů
  • Stálý seznam voličů
    • Vede obecní úřad z úřední povinnosti pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu
    • Voliče, který není státním občanem ČR, zapíše na jeho vlastní žádost obecní úřad do dodatku stálého seznamu voličů
    • Pozbytí práva volit → důvodem k vyškrtnutí
    • Překážka ve výkonu volebního práva → pouze se do seznamu poznamenává
    • OÚ v úředních hodinách umožní přístup voličům, ti si zde mohou seznam ověřit, případně požádat o doplnění chybějících údajů/oprav (OÚ povinen do 48h vyhovět nebo písemně sdělit důvody odmítnutí)
    • Dva dny přede dnem voleb OÚ v 16h stálý seznam uzavře
  • Hlasovánímožnost panašování!
    • Volič může volit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno
    • Volič může na hlasovacím lístku označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti jednotlivých volebních stran
    • Volič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu, zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany, takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů
  • Výsledky voleb
    • Dle systému poměrného zastoupení založeného na metodě volebního dělitele (celkový počet hlasů, který obdržela kandidátní listina se dělí řadou 1; 2; 3 …)
    • Podmínkou pro přidělení mandátu v obci je překonání 5% klauzule
    • Celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu děleno počet kandidátů této volební strany → má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr, postupuje v kandidátní listině na první místo, je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány
  • Volby do zastupitelstva hl.m. Prahy se konají dle tohoto zákona
  • Volební orgány - Státní volební komise; MV; ČSÚ; Krajský úřad a Magistrát hl.m. Prahy; pověřené obecní úřady; OÚ; starostové; OVK
  • Dodatečné volby/opakované volby/opakované hlasování
    • Vyhlašuje ministr vnitra
    • Pro případ že nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože se volby nekonaly pro nedostatečný počet kandidátů, protože sud shledal oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb, anebo okrsková komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování
  • Nové volby
    • Jestliže vznikne nová obec (nový obvod, městská část), jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému podle zákona a nejsou-li náhradníci, či počet členů zastupitelstva klesne pod zákonem stanovenou hranici 5 osob, anebo došlo-li k rozpuštění zastupitelstva obce
    • Nekonají se v posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstva
  • Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování a nové volby se konají v jednom dni (7:00-22:00)
  • Institut náhradníků - uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany, dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu, není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce

Volby do zastupitelstev krajů

  • Funkční období zastupitelstev je čtyřleté
  • Podle zásad poměrného zastoupení
  • Vyhlašuje prezident nejpozději 90 dnů před jejich konáním (Sb.z.), konají se ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období zastupitelstva a končící dnem jeho uplynutí
  • Počet členů zastupitelstva - odvozeno dle počtu obyvatel ke dni 1.ledna toho roku, kdy se konají volby
    • Kraj do 600 000 - 45 členů
    • Kraj nad 600 000 - 55 členů
    • Kraj nad 900 000 - 65 členů
  • Aktivní VP - občan ČR, 18 let, trvalý pobyt v obci, která náleží do územního obvodu kraje
  • Pasivní VP - každý volič, u kterého není překážka ve výkonu VP, funkce člena zastupitelstva je neslučitelná s některými funkcemi (např. fce na ministerstvu/jiném správním orgánu)
  • Překážky ve výkonu volebního práva
    • Omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
    • Zbavení způsobilosti k právním úkonům
    • Výkon vojenské základní nebo náhradní služby (neaplikovatelné)
    • Omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody
  • Kandidátní listiny
    • Mohou podávat politické strany/hnutí jejichž činnost nebyla pozastavena a jejich koalice
    • Každý volební subjekt může podat pro volby do téhož zastupitelstva pouze jednu kandidátní listinu, buď samostatně, či jako součást koalice
    • Podává se krajskému úřadu nejpozději 66 dnů přede dnem voleb (přezkum, výzva k odstranění vad, registrace), zajišťuje též tisk lístků
    • Kandidát se může před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury, nelze vzít zpět
  • Hlasování
    • Hlasovací lístek - každá politická strana/hnutí/koalice - samostatný
    • 1 hlasovací lístek vložit do úřední obálky, volič má 4 preferenční hlasy (vázaná kandidátní listina)
    • Ke změně pořadí kandidáta, tj. připadne mu přednostně mandát, získá-li 5 % z celkového počtu odevzdaných hlasů kandidátní listině, na níž byl uveden
  • Do skrutinia postupují strany/hnutí/koalice, které v rámci kraje získaly alespoň 5 % hlasů
  • Počet platných hlasů pro každou z politických stran/hnutí a koalic se postupně dělí číslem 1,42 a dále celými čísly počínaje číslem 2, vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, vypočtené podíly se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik členů zastupitelstva kraje má být zvoleno, v případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jeho pořadí rozhodující celkový počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los, za každý podíl obsažený v seznamu připadne straně/hnutí nebo koalici jeden mandát
  • Jestliže celkový počet kandidátů všech stran/hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, nedosahuje stanoveného počtu volených členů zastupitelstva, připadne stranám/hnutím a koalicím tolik mandátů, kolik je kandidátů, podmínkou je, aby počet takto získaných mandátů dosahoval alespoň poloviny stanoveného počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen
  • Nové volby do zastupitelstva kraje
    • Konají se, jestliže se počet členů zastupitelstva kraje v témže volebním období sníží o více než polovinu oproti počtu stanovenému zákonem a nejsou-li náhradníci
    • Vyhlašuje ministr vnitra na návrh ředitele krajského úřadu
    • Nekonají se v posledních 6ti měsících funkčního období zastupitelstva kraje (hospodárnost)
  • Dodatečné volby
    • Nedošlo ke zvolení zastupitelstva kraje, tj. soud shledal oprávněným návrh na neplatnost hlasování/voleb, či pokud byla obsazena ve volbách méně než polovina míst v zastupitelstvu kraje
    • Vyhlašuje ministr vnitra
  • Institut náhradníka
    • Na místa uprázdněná v zastupitelstvu kraje v průběhu funkčního období nastupuje na jeho zbytek náhradník z téže kandidátní listiny téže politické strany/hnutí/koalice (není-li náhradník, zůstane mandát neobsazen)
  • Volební orgány - Státní volební komise; MV; ČSÚ; Krajský úřad - vyhlašuje a uveřejňuje výsledky voleb, vydává osvědčení zvoleným zastupitelům, Pověřený obecní úřad; Starosta obce - ze zákona povinnost informovat voliče o konání voleb do zastupitelstva kraje způsobe v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem konání voleb, musí být zřejmé údaje o době, místě konání voleb, adresy volebních místností, upozornění na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství ČR, možno uvést další údaje; OVK; Ředitel krajského úřadu
  • Příspěvky
    • Příspěvek na mandát: Za každý mandát obdrží strana 25 000 Kč

Volby do Evropského parlamentu

  • Přistoupením ČR do EU → občané ČR = občané EU → právo volit/být volen do EP
  • Smlouva o EU
    • čl.14
    1. EP vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkce. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Volí předsedu Komise. - EP se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesátšest míst. (…)
    2. Členové EP jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním
  • EP - v současnosti 750+1 poslanců
  • ČR - 22 poslanců (2009 - 2014), 2004 - 2009 měla ČR 24 europoslanců, v současnosti - 21 europoslanců
  • Podle zásad poměrného zastoupení, vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dní před jejich konáním (vázán časovým obdobím stanoveným jednotně pro všechny členské státy Radou EU), uveřejněno ve Sb.z.
  • Poslanci na 5 let
  • 1 volební obvod - celá ČR, každý volič rozhoduje o všech mandátech
  • Aktivní VP - 18 let (alespoň druhý den voleb), občané ČR a občané jiných členských států, kteří jsou po dobu nejméně 45 dnů vedeni v evidenci obyvatel (census pobytu)
    • Volič, který požádá o zápis do volební evidence ve více členských státech se dopouští přestupku (pokuta až 5 tisíc Kč)
    • Každý volič může v týchž volbách do EP hlasovat pouze jednou
  • Překážky ve výkonu VP
    • Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
    • Zbavení způsobilosti k právním úkonům
  • Pasivní VP - občan ČR, občan jiného členského státu, který je na území ČR nejméně po dobu 45 dní veden v evidenci obyvatel, 21 let, není zbaven způsobilosti k právním úkonům, a jde-li o občana jiného členského státu, není v členském státě, jehož je státním občanem zbaven práva být volen do EP, jde-li o občana jiného členského státu, který je zároveň občanem více členských států, nesmí být zbaven práva být volen do EP ani v jednom z nich
    • Každý může v týchž volbách do EP kandidovat pouze jednou
  • Kandidátní listiny
    • Mohou podávat politické strany/hnutí a jejich koalice, jejichž činnost nebyla pozastavena
    • Podávají se Ministerstvu vnitra nejpozději 66 dnů přede dnem voleb
    • Počet kandidátu uvedených na listině může až o třetinu překročit počet poslanců volených na území ČR
    • Potvrzení o složení příspěvku na volební náklady ve výši 19 000 Kč
    • Kandidát se může písemným prohlášením doručeným do 48 hodin před zahájením voleb vzdát své kandidatury, nelze vzít zpět
  • Hlasovací lístky - samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici
  • Seznam voličů
    • Vede obecní úřad samostatně pro každé volby do EP
    • Voliče vedené ve stálém seznamu voličů v nich uvádí z úřední povinnosti
    • Ostatní osoby na jejich žádost (oprávněné osoby jiných členských států, osoby ve zdravotnických zařízeních/ústavech sociální péče/policejní cele/místě výkonu vazby či trestu odnětí svobody)
  • Voličský průkaz - opravňuje voliče k hlasování v jakémkoliv volebním okrsku POUZE na území ČR
    • Vydává příslušný obecní úřad nebo zastupitelské úřady v zahraničí
    • Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb (písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 15 dnů přede dnem voleb obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu)
  • Preferenční hlasy - na hlasovacím lístku může volič zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost, to přináší efekt, získá-li alespoň 5% z celkového počtu platných odevzdaných hlasů, jež dostala kandidátní listina, na níž byl zařazen
  • Skrutinium
    • Postupuje každá politická strana/hnutí a koalice, která získala alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů
    • d‘Hondtova metoda (tzn. stejné jako do PS - 1; 2; 3 …)
  • Mandát poslance EP vzniká zahájením první schůze EP v novém pětiletém funkčním období EP (tzn. mandát nevzniká již zvolením)
    • Osvědčení o zvolení vydává SVK
    • Smrt, ztráta volitelnosti, vzdání se mandátu, vznik neslučitelnosti funkcí, uplynutí období → SVK usnesením vysloví zánik mandátu, funguje tu institut náhradníka, není-li náhradníka téže politické strany, politického hnutí nebo koalice, zůstane mandát až do konce volebního období uprázdněn
  • Příspěvek na úhradu volebních nákladů - politické straně/hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč
  • Výdaje správních úřadů a volebních orgánů spojené s volbami do EP → ze státního rozpočtu
  • Volební kampaň - čestná, poctivá, bez nepravdivých údajů, nárok na podíl v rámci bezplatně poskytnutého vysílacího času (celkem 14 hodin pro všechny) v ČT a ČRo, 3 dny před volbami opět nesmí být zveřejňovány výsledky průzkumů (fyzická osoba se dopustí přestupku a bude sankcionována až 30 tisíci Kč) a ve dnech voleb zakázána agitace ve volebních místnostech a bezprostředním okolí
  • Volební orgány - v zásadě stejné jako u voleb do PČR, plní však další specifické úkoly → SVK předávání výsledků konaných v ČR Evropskému parlamentu, MV projednává a reguluje kandidátní listiny, dbá na zamezení možnosti dvojího hlasování a plní úlohu komunikační centrály s jinými členskými státy

11. Volební právo a volební systémy v ČR

Historie

  • 1920 - 38 dvoukomorové Národní shromáždění
    • Volby do jeho obou komor se konaly 1920, 1925, 1929, 1935
    • Komory byly voleny podle zásady poměrného zastoupení (= diskontinuita oproti dosavadnímu rakouskému většinovému systému)
    • Volební právo poskytnuto ženám
    • Zákonem předepsaná volební povinnost
    • Mandát zvolených poslanců byl formálně mandátem volným, ve skutečnosti se ale jejich mandát nacházel plně v dispozici vedení příslušných politických stran /poslanecké reverzy/
    • Za 1. republiky existoval volební soud, kerý rozhodoval o platnosti voleb do PS i Senátu
  • 1946 přímé volby Ústavodárného Národního shromáždění
    • Zvoleno 300 poslanců na 2 roky podle systému poměrného zastoupení
    • Zachována volební povinnost, ale možnost odevzdat bílý lístek
    • Kandidátní listiny přísně vázané, mohly je podávat pouze strany Národní fronty
  • Volby po roce 1948 byly jen formálním prostředkem k obsazení mandátů,nebyly projevem politického soupeření
  • Od roku 1954 zaveden většinový systém - jednomandátové volební obvody, voliči neměli žádný výběr z alternativ, protože v každém obvodu kandidoval jediný kandidát Národní fronty
    • Mandát poslanců byl vázaný
  • V roce 1967 došlo k pokusu o liberalizaci volebního systému - byl přijat zákon (č.113/1967 Sb.), který předpokládal uskutečnění alternativních voleb s tím, že počet kandidátů NF by musel převyšovat počet obsazovaných mandátů, podle tohoto zákona se však žádné volby neuskutečnily
  • Federalizace Československa 1969 - vytvořeno dvoukomorové Federální shromáždění - dosavadní NS se transformovalo do Sněmovny lidu a poslance Sněmovny národů delegovaly ze svých řad národní rady obou subjektů federace (tzn. nepřímé volby)
    • Dvakrát došlo k tzv. rekonstrukcím zákonodárných sborů
      • Poprvé v roce 1968, kdy po několikerém odkladu voleb, jež se původně měly konat v červnu 1968, nakonec mandát poslanců NS zvolených v roce 1964 trval až do voleb 1971, a jedním z opatření nastupujícího „normalizačního období“ bylo přijetí ústavního zákona, podle kterého na návrh příslušného orgánu Národní fronty mohl být poslanec tímto orgánem zbaven své funkce a zastupitelský sbor pak mohl na návrh orgánu Národní fronty doplnit volbou chybějící počet svých členů
      • Obdobný postup byl použit v roce 1990, kdy nejpreve bylo ústavním zákonem (č. 183/1989 Sb.) rozhodnuto, že se nebudou konat doplňovací volby, pokud se uprázdní funkce poslance Federálního shromáždění, a zákonodárný sbor doplní počet svých členů kooptací - část poslanců na výzvu vedení KSČ a dalších stran NF na svůj poslanecký mandát rezignovala, noví poslanci byli kooptováni na návrh politických hnutí Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí

Právní úprava

  • Ústava – č.1/1993 Sb.
    1. základní zásady (všeobecné, rovné, přímé a tajné volby)
    2. věkové hranice pro aktivní a pasivní volební právo
    3. základní lhůty pro volby
  • Listina základních práv a svobod – č. 2/1993 Sb.
  • Zákon o volbách do Parlamentu ČR – č. 247/1995 Sb.
    1. Volby do PČR
    2. Volby do PS ČR
    3. Volby do Senátu
    4. přílohy → první zrušena, druhá určuje maximální počty kandidátu na kandidátních listinách dle volebních krajů, třetí obsahuje seznam volebních obvodů pro volby do S s uvedením jejich sídla (81 - od západu k východu)
  • Zákon o volbách do zastupitelstev obcí – č. 491/2001 Sb.
  • Zákon o volbách do zastupitelstev krajů – č. 130/2000 Sb.
  • Zákon o volbách do Evropského parlamentu - č. 62/2003 Sb.
  • Zákon o volbě prezidenta republiky - č. 275/2012 Sb.
  • Soudní řád správní – č. 150/2002 Sb.
  • Ústavní zákon o bezpečnosti ČR - č.110/1998 Sb.
  • I když jednotlivé volby upravují zvláštní zákony, jedná se o právní předpisy vzájemně provázané, neboť některé volební instituty upravuje sice jeden z volebních zákonů, avšak podle dané úpravy se postupuje při každých volbách
  • Kupř. vedení stálých seznamů voličů zakotvuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí

Volební právo a jeho principy

  • Volby jako jeden z nástrojů demokracie (svobodná soutěž politických stran, vůle většiny vyjádřená hlasováním)
  • Zdrojem moci a legitimity veškerých státních orgánů ČR → lid (volby jako hlavní institut nepřímé, tj. zastupitelské demokracie)
  • Volební právo v objektivním smyslu → soubor právních norem, které upravují přípravu, organizaci a provádění voleb
  • Volební právo v subjektivním smyslu → právo občanů účastnit se formování orgánů veřejné moci, a to jak pasivně (být volen), tak aktivně (volit)
  • Principy volebního práva (VP) představují souhrn závazných požadavků a podmínek, jejichž dodržení je předpokladem zákonnosti prováděných voleb
  • Všeobecné VP - podstatou je určení oprávněných osob a podmínek, za jakých mají právo volit (aktivní VP) a za jakých mají právo ucházet se o zvolení (pasivní VP), všeobecné VP neznamená, že právo volit má každý!!
  • Rovné VP - všichni oprávnění voliči, u nichž neexistují žádné překážky výkonu VP, se voleb účastní za stejných podmínek (jako voliči mají stejná práva a povinnosti), ve vztahu k aktivnímu i pasivnímu VP mají mít voliči rovné podmínky ve všech stádiích volebního procesu
    • Neznamená to jen, že všichni voliči mají stejný počet hlasů, ale i že hlas každého má stejnou váhu
    • Stejná váha hlasu je zajištěna
      • u voleb do PS republikovým mandátovým číslem - vypočítá se, kolik hlasů připadá na jeden mandát, podle toho se přepočítává počet mandátů za jednotlivé volební obvody (kraje)
      • u voleb do Senátu - senátní obvody jsou rozděleny tak, aby v každém byl přibližně stejný počet voličů (možná odchylka max. 15% - jinak je nutná změna hranic volebních obvodů)
    • ALE: ÚS (Pl.ÚS 25/96): „Princip rovnosti nemá absolutní charakter a nelze jej proto chápat mechanicky. Lze tedy spíše hovořit o rovnosti v možnosti výkonu VP, skutečná rovnost VP (hlasů) není dosažitelná.“
  • Přímé volby - voliči hlasují bezprostředně pro navržené kandidáty
    • ÚS (Pl.ÚS 25/96): „Princip přímých voleb má zajistit bezprostřední vztah mezi hlasováním voliče a výsledným obsazením mandátu. Vztah, z něhož je vyloučena následná instance, která by poslance vybírala podle své úvahy. Takovou instancí by mohli být např. volitelé, které voliči volí za tím účelem, aby sbor volitelů určil, kým má být volená funkce obsazena.“
  • Tajné hlasování - hlasování musí probíhat za takových podmínek, které znemožňují zjistit, jak konkrétní volič hlasoval
    • Volič se musí odebrat do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků /za plentu/, jinak mu okrsková volební komise hlasování neumožní (jedná se tedy o povinnost ne právo!)
  • Svobodné volby - takový akt hlasování, který dává skutečnou možnost výběru
    • Subjektivní stránka - volič musí mít možnost projevit svoji skutečnou vůli bez donucení či jiného nátlaku na něj
    • Objektivní stránka - požadavek zajištění svobodných podmínek při přípravě a provádění voleb, přístup k získávání informací, nezávislost volebních orgánů
    • ÚS (Pl.ÚS 3/96): Za svobodné lze považovat takové volby, v nichž existuje svoboda vstupovat se svou politickou alternativou do volebního procesu (tj. existuje svoboda zakládání politických stran a svoboda navrhování kandidátů na funkce poslanců ve většinovém systému), dále svoboda ucházet se o podporu voličů a komunikovat s veřejností, jakož i svoboda voliče vybírat z více politických alternativ, reprezentovaných více politickými stranami a více kandidáty na funkce poslanců.
  • Další principy
    • Ustavování do funkce na předem daný čas
    • Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy

Volební systém

  • Způsob, jakým jsou přidělovány kandidátům mandáty s ohledem na výsledek hlasování ve volbách (Jirásková)
  • Definice č.2: Pravidla, pomocí kterých se na základě počtu hlasů rozdělují ve volbách mandáty mezi strany či jednotlivé kandidáty (T.Lebeda, In: Volební a stranické systémy)
  • V nejširším smyslu je to celý proces přípravy a provádění voleb od jejich vyhlášení až po vyhlášení výsledků
  • Základní systémy
    • Poměrný - mandáty se rozdělují v určitém poměru k počtu získaných hlasů, vícemandátové volební obvody
      • U nás PS, zastupitelstva krajů, obcí a volby do EP
    • Většinový - všechna křesla, která jsou v sázce, získá vítěz (popř. vítězové), jednomandátové volební obvody (ale existují i většinové volební systémy s vícemandátovými obvody)
      • U nás Senát
      • Z povahy věci i Prezident republiky (je pouze jeden, poměrný systém by neměl smysl)
    • (smíšený - kombinují prvky obou hlavních typů)

Volební systémy ČR

  • Přesné parametry volebního systému pro volby do PS a do Senátu jsou upraveny v zákoně o volbách do Parlamentu, musí však respektovat stanovené ústavní limity
  • V případě voleb do zastupitelstev obcí a krajů má naproti tomu zákonodárce podstatně větší volnost, protože volební systém není ústavně stanoven
  • Prezident je dle ústavy volen přímo. V současné době se připravuje prováděcí zákon.
  • PS: „podle zásad poměrného zastoupení“ × Senát: „podle zásad většinového systému“
    • Původní vládní návrh Ústavy (1992) otázku volebního systému vůbec neřešil
    • Po projednání ve výborech ČNR přibyla formulace „při použití odlišných zásad volebních systémů“
    • Výsledné přijaté znění je výsledkem pozměňovacího návrhu poslance Hirše
  • ÚS se vyjádřil k otázce, kdy něco, co se tváří býti poměrným systémem, jím být přestane → „velký volební nález“, viz dole

Ústavní východiska voleb

Listina základních práv a svobod

  • čl.21
  1. Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
  2. Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem.
    • ! Dle ústavního zákona o bezpečnosti ČR č. 110/1998 Sb., čl. 10 uvádí, že v době vyhlášení některého z mimořádných stavů, pokud podmínky na území ČR neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců
  3. Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.
  4. Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Ústava

  • čl.17
  1. Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
  2. Byla-li PS rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění.
  • čl.18
  1. Volby do PS se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.
  2. Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému.
  3. Právo volit má každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let.
  • čl.19
  1. Do PS může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
  2. Do Senátu může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
  3. Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.
  • čl. 56 (volba prezidenta)
  • čl.102
  1. Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
  2. Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období.

Mezinárodněprávní východiska voleb

  • čl.21 Všeobecné deklarace lidských práv (1948)
  • čl.25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (1966)
    • Každý občan má právo se bez jakýchkoliv rozdílů a neodůvodněných omezení podílet na vedení veřejných záležitostí přímo nebo prostřednictvím svobodně zvolených zástupců, stejně jako právo volit a být volen v pravidelných volbách, jež se budou konat na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva, tajným hlasováním zabezpečujícím svobodu hlasování
  • čl.3 Dodatkového protokolu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (1952)
    • Smluvní strany se zavázaly v rozumných intervalech konat svobodné volby s tajným hlasováním a za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidu při volbě do zákonodárného sboru
  • Úmluva o politických právech žen a Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen

Obecná ustanovení voleb do Parlamentu ČR

  • Platí pro PS i S
  • Volby vyhlašuje prezident republiky s kontrasignací předsedy vlády (čl. 63 odst. 1f) nejpozději 90 dnů před jejich konáním, tak, aby se konaly ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končícím dnem jeho uplynutí
    • Za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sb.z., v níž bylo rozhodnutí prezidenta uveřejněno
  • Konají se ve dvou po sobě následujících dnech (den voleb → první den voleb na území ČR)
    • Pátek (14:00 - 22:00)
    • Sobota (8:00 - 14:00)
  • Organizace na územním principu - celorepublikové → Parlament jako orgán celorepublikový
  • Překážky ve výkonu volebního práva
    • Obecně - narozdíl od censů mají jen dočasný charakter, volič neztrácí své volební právo, pouze ho po určitou dobu nemůže vykonávat
    • Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
    • Zbavení způsobilosti k právním úkonům
  • Hlasování probíhá ve
    • Stálé volební okrsky (vytvořeny podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí)
    • Zvláštní stálé volební okrsky při zastupitelských a konzulárních úřadech ČR
  • Seznamy voličů - specifický volební dokument, ve kterém jsou anebo mohou být zapsáni všichni občané, kteří ke dni voleb splňují podmínky AVP (zákonný nárok), formální podmínka účasti na hlasování, sestaveny z úřední povinnosti, každý občan smí být zapsán pouze v jednom seznamu voličů
    • Stálý seznam voličů (veden podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí)
    • Zvláštní seznam
      • Vede obecní úřad, městský úřad, magistrát, úřad městské části nebo městského obvodu, pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu, popř. nemůže z následujících důvodů volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, důvody:
        • Je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo obdobném ústavu
        • Je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody
        • Volí na voličský průkaz
      • Zvláštní seznam vedou rovněž zastupitelské úřady pro voliče, který:
        • Má bydliště mimo území ČR (musí o zápis do zvláštního seznamu požádat)
        • Volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz
      • V případě voleb do Senátu se voliči zapisují do zvláštního seznamu pouze v témže volebním obvodě, ve kterém mají trvalé bydliště
  • Voličské průkazy - vydává se voliči na jeho žádost obecní úřad/zastupitelský úřad (tuto skutečnost poznamená do stálého seznamu voličů)
    • Opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech voleb
      • Do PS v jakémkoli volebním okrsku, popř. zvláštním volebním okrsku
      • Do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebnéího obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu, popř. v jakémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, jde-li o voliče, který nebydlí na území ČR
    • Lze o něj požádat do 7 dní přede dnem voleb
  • Volební orgány (V - výlučně k zajištění voleb)
    • Státní volební komise (V)
      • Stálý volební orgán na úseku voleb pro případy obsazování všech orgánů v ČR všeobecnými volbami
      • Zřízena z.č. 130/2000 Sb. (o volbách do zastupitelstev krajů)
      • Předsedou ministr vnitra, ostatní členové jmenováni a odvoláváni na jeho návrh vládou (Zaměstnanci MV, ČSÚ, MZV, MS, Kanceláře prezidenta republiky apod.)
      • Koordinace přípravy, organizace, průběhu a provedení voleb do PČR
      • Určuje losem čísla, kterými jsou označeni kandidáti voleb do PS
      • Vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do PS a S
      • Vydává osvědčení o zvolení členem PČR
      • Vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí
      • Určuje losem, kterému volebnímu kraji jsou podřazeny zvláštní volební okrsky v zahraničí
    • Ministerstvo vnitra
      • Metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb
      • Řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni okresu
      • Vydává seznamy registrovaných politických stran/hnutí a poskytuje je pověřeným úřadům
      • Poskytuje info z evidence pobytu občanů pro vedení stálých/zvláštních seznamů
    • Ministrestvo zahraničních věcí
      • Organizační a technické zajištění voleb do PS v zahraničí
    • Český statistický úřad
      • Zpracování závazného systému zajišťování a zpracování výsledku voleb
      • Technické zabezpečení systému zpracování výsledků
      • Zpracování celkových výsledků voleb a předání pověřenému úřadu apod.
    • Krajský úřad / Magistrát hl.m. Prahy pro volby do PS
      • Projednává a registruje kandidátní listiny do PS
      • Zajištění průběhu voleb (informuje, zajišťuje, archivuje)
    • Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, v Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu, v Brně, Ostravě a Plzni magistráty, pro volby do Senátu
    • Obecní úřad
    • Starosta obce, primátor statutárního města, starosta městské části
      • 15 dní před dnem voleb zveřejní dobu a místo konání voleb v obci
      • Distribuce hlasovacích lístků
      • Určení počtu členů OVK - min. 5 s výjimkou okrsků pod 300 voličů
      • Svolává první zasedání OVK min 21 dní přede dnem voleb
    • Zastupitelský úřad
    • Okrsková volební komise (V)
      • Dbá o pořádek ve volební místnosti, zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh, sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování
      • Minimálně 5 členů (s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná)
      • Každá politická strana/hnutí/koalice jejíž kandidátní listina pro volby do PS byla zaregistrována a každá politická strana/hnutí/koalice a nezávislý kandidát jejichž přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby do Senátu, může delegovat 1 člena a 1 náhradníka do této komise
      • Na neobsazená místa jmenuje členy starosta
      • Zajištění vlastního průběhu hlasování, dozírání, vyhodnocení a první sčítání odevzdaných hlasů
      • Členem může být - státní občan ČR, v den slibu 18 let, u kterého nenastala žádná překážka k výkonu volebního práva, nesmí být kandidátem pro volby do komory Parlamentu v týž volbách
    • Zvláštní okrsková volební komise pro volby do PS (V) - předseda + min 2 členi
  • Volební kampaň
    • Starosta může vyhradit plochu pro vylepení plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb, možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících subjektů
    • Musí probíhat zákony přípustnými formami - čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje
    • V době počínající 3. dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být zveřejňovány výsledky předvolebních průzkumů
    • Pro volby PS mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující subjekty vyhrazeno v ČRo 14 hodin a v ČT 14 hodin bezplatného vysílacího času
    • V objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v nich probíhá hlasování, zakázána volební agitace
    • Do vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování je členům okrskových komisí zakázáno poskytovat informace o průběhu voleb (krom počtu voličů)
  • Volební místnost - volební schránka, přenosná volební schránka, dostatečné množství hlasovacích lístků, prázdných úředních obálek /úřední razítko, neprůhledné, stejné barvy, velikosti, papíru), psací potřeby, výpis ze stálého seznamu a zvláštního seznamu, zvláštní prostory k zabezpečení tajnosti hlasování, na objektu státní vlajka, ve volební místnosti velký státní znak, hlasovací lístky označené jako „vzor“, prohlášení kandidátů o vzdání se kandidatury (byla-li doručena 48h před zahájením voleb)
  • Zásady hlasování - volič hlasuje osobně a sám (s voličem který - nemůže pro tělesnou vadu/neumí číst a psát - sám upravit lístek a vložit jej do obálky smí být přítomen jiný volič, ne však člen OVK), tajně, ve volební místnosti k tomu určené (výjimkou je hlasování do přenosné volební schránky - na požádání, ze zdravotních důvodů či jiných závažných důvodů, vysláni 2 členi + přenosná volební schránka + úřední obálka + hlasovací lístky)
    • Hlasovací lístky - obdrží je každý volič zapsaný do seznamu voličů
    • Před okrskovou komisí - nutno prokázat totožnost a státní občanství ČR (občanský průkaz, platný cestovní/diplomatický/služební pas), nutno mít u sebe všechny hlasovací lístky, pokud hlasuje na voličský průkaz → odevzdá jej
    • Přerušení hlasování - po prvním dnu zapečetění volební schránky/přenosné volební schránky, před druhým dnem kontrola a sejmutí pečetě
    • Ukončení hlasování - jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, s tím, že se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti/před ní
  • Náklady na volby - hrazeny ze státního rozpočtu
    • Pro kandidující subjekty neexistují zákonná omezení pro shromažďování prostředků určených výhradně na financování volební kampaně, ani zdroje financí a není ani stanovena maximální výše použitých prostředků

Volby do Poslanecké sněmovny

  • Podle zásad poměrného zastoupení
  • 200 poslanců, na 4 roky
  • Pasivní VP - 21 let, aktivní VP - 18 let (tohoto věku stačí dosáhnout druhý den voleb)
  • Volební území - celé území ČR, rozděleno na 14 volebních krajů (vyšší územní samosprávné celky)
  • Zvláštní stálé volební okrsky
    • Mimo území ČR, území vymezeno obvodem příslušného zastupitelského úřadu
    • Občané mající bydliště v oblasti územního obvodu zastupitelského úřadu + pobyt v zahraničí (nutný voličský průkaz)
    • Hlasy těchto voličů jsou losem určeným Státní volební komisí přiřazeny pod některý z volebních krajů
  • Kandidátní listiny
    • Podávají se krajskému úřadu nejpozději 66 dnů před dnem voleb (ten je přezkoumá, zjistí-li nedostatky, vyzve kandidující subjekt nejpozději do 58 dnů přede dnem voleb, aby závady do 50 dnů přede dnem voleb odstranil, pokud se tak nestane, úřad rozhodne o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině, nebo dokonce odmítne vadnou kandidátní listinu registrovat)
    • Registrace pouze bezvadných kandidátních listin - podmínka pro vytištění hlasovacích lístků
    • Mohou podávat pouze registrované politické strany a politická hnutí jejichž činnost nebyla pozastavena a jejich koalice
    • V každém volebním kraji mohou podat pouze 1 kandidátní listinu (koalice musí být ve všech volebních krajích složena ze stejných politických stran/hnutí, člen koalice již nemůže podat kandidátní listinu samostatně)
    • Náležitosti - předepsáno zákonem, název volebního kraje a název politické strany/hnutí/koalice a jejich složení, dále jména, příjmení věk, povolání a trvalé bydliště kandidátů, název politické strany za kterou kandidují, pořadí kandidáta, označení zmocněnce (jméno, příjmení, trvalé bydliště), dále hlavně vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí s návrhem a nenastaly u něj žádné překážky, které by mu bránily kandidovat, případně že překážky pominou ke dni voleb a že nedal souhlas, aby byl uveden i na jiné kandidátní listině ve stejných volbách, místo trvalého pobytu a rodné číslo
    • Přiloženo potvrzení o složení příspěvku na volební náklady 19 000 Kč - skládá strana, hnutí, koalice ve všech volebních krajích v nichž podává kandidátní listinu (na zvláštní účet zřízený nejpozději 72 dní před dnem voleb u ČNB krajským úřadem, příjmem státního rozpočtu, pokud byla kandidátní listina zaregistrována, v žádném případě se nevrací)
    • Po uplynutí 60 dne přede dnem voleb nelze doplňovat kandidátní listiny další členy ani vzájemně měnit jejich pořadí
    • Vzdání se kandidatury - možno 48 před zahájením hlasování, písemně, nelze vzít zpět
  • Hlasování
    • Hlasovací lístek → 1 samostatný pro každou politickou stranu/hnutí/koalici
    • V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků volič vloží do obálky 1 hlasovací lístek
    • Může zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedných na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost → preferenční hlasy
    • Neplatné hlasovací lístky - ty, které nejsou na předepsaném tiskopise, jsou přetržené, či nejsou vloženy do úřední obálky, je-li v obálce více než 1 lístek (ke škrtání, připisování dalších kandidátů, vzkazům okrskové volební komisi aj. se nepřihlíží)
  • Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích
    • Počet poslanců volených v jednotlivých vícemandátových krajích není předem stanoven (záleží na účasti ve volbách, tj. počtu všech odevzdaných platných hlasů)
    • Celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny strany, hnutí, koalice děleno počtem poslanců
    • Číslo takto zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem
    • Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji
    • Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům
    • Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení
  • Uzavírací klauzule - nedosáhne-li jí politická strana/hnutí či koalice, nepostupuje do skrutinia
    • Má zabránit přílišné roztříštěnosti PS a komplikacím s vytvořením stabilní vlády X porušení čisté podoby principu rovnosti ve volbách/rovnosti šancí soupeřících stran
    • 5% pro politické strany a politická hnutí
    • 10% pro koalice složené ze 2 politických stran/hnutí
    • 15% pro koalice složené ze 3 stran
    • 20% pro koalice složené ze 4 a více stran
    • → tzv. aditivní klauzule
    • Pokud by se ale takto do PS dostala jen jedna strana nebo koalice, snižuje se uzavírací klauzule na 4% (u koalic na 6/8/10 %). Pokud by se i tak do PS dostala jen jedna strana nebo koalice, snižuje se na 3% (u koalic na 5/7/9 %).
  • Skrutinium
    • Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se v rámci každého volebního kraje postupně dělí čísly 1; 2; 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším → d‘Hondtova metoda
    • Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku
    • Všechny takto vypočtené podíly se seřadí postupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik mandátů volebnímu kraji připadlo → za každý podíl obsažený v tomto seznamu se politické straně/hnutí nebo koalici přikáže 1 mandát
  • Preferenční hlasy
    • V rámci jednotlivých politických stran/hnutí a koalic obdrží mandáty kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovací lístku
    • Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5% z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto stranu/hnutí/koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi (bez ohledu na původní zařazení na kandidátní listině)
  • Výsledky - ve všech úrovních sčítání zpracovává ČSÚ, celkové výsledky vyhlašuje a uveřejňuje Státní volební komise, na jejich základě vydává zvoleným členům PS do 1 měsíce osvědčení o zvolení
  • Příspěvek na úhradu volebních nákladů
    • Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5% z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzadný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč
  • Institut náhradníků
    • Opatření pro mimořádné situace, kdy v průběhu volebního období dojde k zániku mandátu poslance
    • Musí být z téže kandidátní listiny ve volebním kraji, ve kterém kandidoval dosavadní poslanec
    • V pořadí dle výsledků voleb
    • V případě zániku politické strany/hnutí - náhradník nenastupuje, mandát do konce volebního období neobsazen (stejně se řeší, pokud kandidující subjekt náhradníka nemá)
  • Došlo-li k rozpuštění PS, zkracují se lhůty (jak se dozvíte v § 55 zákona o volbách do PČR)

Volby do Senátu

  • Podle zásad většinového systému
    • Volební systém absolutní většiny (50% + 1 hlas, jinak druhé kolo voleb)
    • Rozdílnost volebního systému argumentována potřebou, aby bylo v jednom okamžiku složení zvolených členů v obou komorách Parlamentu odlišné a tím byl vytvořen i předpoklad pro plnění odlišných funkcí
  • 81 senátorů, voleni na 6 let, každé 2 roky se volí třetina senátorů (Senát je nerozpustitelný)
  • Pasivní VP - 40 let, aktivní VP - 18 let (tohoto věku stačí dosáhnout druhý den voleb)
  • 81 přibližně stejně velkých volebních obvodů
    • V každém volen 1 senátor (tj. jednomandátové obvody)
    • Vymezeny v příloze zákona o volbách do PČR
    • Velikost obvodů se čas od času mění, v závislosti na počtu obyvatel, tj. hranice se změní, klesne/zvýší-li se počet obyvatel o 15% proti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v ČR
  • Přihlášky k registraci - kandidáty mohou přihlašovat pomocí zmocněnce registrované politické strany, politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a koalice; kandidovat může též nezávislý kandidát (přihlášku podává sám)
    • Podává se pověřenému obecnímu úřadu (přezkum 66-60 dnů před konáním voleb, výzva k odstranění vad nejpozději 58 dnů přede dnem voleb - odstranění vad musí proběhnout nejpozději do 50 dnů přede dnem voleb, registrace) nejpozději 66 dnů přede dnem voleb
    • Charakter volebního systému nebrání tomu, aby politická strana/hnutí přihlásily v jednom obvodu svého kandidáta v rámci určité koalice, zatímco v jiných obvodech se může jejich kandidát ucházet samostatně nebo jako součást jiné koalice
    • Každý volební subjekt může podat v každém obvodu 1 přihlášku k registraci
    • Pokud subjekt ve stejném volebním obvodu podává přihlášku k registraci samostatně, již nemůže podat přihlášku jako člen koalice
    • Každý kandidát smí kandidovat pouze v jednom volebním obvodu
    • Náležitosti - jméno a příjmení kandidáta, věk, povolání, obec trvalého bydliště, doklad o státním občanství, vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, kterým dává souhlas se svou kandidaturou, určení zmocněnce volebních subjektů a složení kauce + nezávislý kandidát přikládá k přihlášce petici podporující jeho kandidaturu, podepsanou alepoň 1000 oprávněnými voliči z volebního obvodu, v němž kandiduje (volič uvede jméno, příjmení, podpis, rodné číslo a místo trvalého pobytu)
    • Složení volební kauce 20 000 Kč - vrací se kandidátovi, který získá získá v 1. kole ve volebním obvodu alespoň 6% hlasů
    • Vzdání se kandidatury - 48h před zahájením voleb, písemně, nelze vzít zpět
  • Hlasování
    • Každý zaregistrovaný kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku s vylosovaným číslem
    • Volič vkládá do úřední obálky 1 hlasovací lístek, ten nijak neupravuje
    • Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů
    • Nezíská-li žádný kandidát nadpoloviční většinu, šestý sen po ukončení hlasování v prvním kole, se koná 2.kolo
    • Ve 2.kole kandidují v každém volebním obvodu pouze 2 kandidáti, kteří se v 1.kole umístili na prvních dvou místech
    • Jestliže se před 2.kolem voleb kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, postupuje do 2.kola kandidát, který se v 1.kole umístil na 3.místě
    • Ve 2.kole je zvolen ten kandidát, který získá více odevzdaných platných hlasů
    • V případě rovnosti hlasů rozhodne los
  • Výsledky voleb - vyhlašuje a uveřejňuje Státní volební komise na základě sdělení souhrnných výsledků voleb ve volebních obvodech Českým statistickým úřadem
  • Opakované volby
    • Vyhlašuje prezident, jestliže nebyl zvolen žádný kandidát, nebo shledal-li soud návrh na neplatnost voleb opodstatněným
  • Opakované hlasování
    • vyhlašuje prezident, jestliže soud shledal návrh na neplatnost hlasování opodstatněným
  • Doplňovací volby
    • Vyhlásí je prezident, zanikne-li v průběhu volebního období mandát senátora z jakéhokoliv důvodu, konat se mají nejpozději 90 dnů po zániku mandátu senátora
    • Nekonají se v posledním roce před uplynutím volebního období senátora
    • Pouze na zbytek volebního období původního senátora

Volby do zastupitelstev obcí

  • Funkční období zastupitelstva je čtyřleté
  • Volí se podle zásad poměrného zastoupení
  • Počet členů dle počtu obyvatel a velikosti územního obvodu (5-55 členů)
  • Vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů přede dnem voleb (Sb.z.), tak aby se konaly ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí
  • Aktivní VP - 18 let, státní občan ČR, který je v den voleb v dané obci přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní smlouva, jíž je ČR vázána (a která je vyhlášena ve Sb.z.)
    • Do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části statutárně členěného města anebo městské části hl.m. Prahy má právo volit ten volič, který je v den voleb přihlášen k trvalému pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části
  • Pasivní VP - členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu VP trvalejšího charakteru (tj. omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům soudem)
    • Členem zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy může být zvolen ten volič, u kterého není překážka ve výkonu VP a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k trvalému pobytu
    • Snaha zabránit střetu zájmů - neslučitelnost členství v zastupitelstvu obce pro zaměstnance bezprostředně vykonávající státní správu v obci, nebo pokud jsou bezprostředně jmenováni starostou/radou obce, či se na ně vztahuje služební zákon
  • Překážky ve výkonu volebního práva
    • Omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
    • Zbavení způsobilosti k právním úkonům (pro PVP)
    • Výkon vojenské základní nebo náhradní služby (neaplikovatelné)
    • Služba vojáka z povolání v zahraničí
    • Omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody (pro PVP)
  • Kandidátní listiny mohou podávat volební strany
    • Může ji podat pouze volební strana - zákon jimi rozumí politické strany/hnutí jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů
    • Je-li volební stranou nezávislý kandidát/sdružení nezávislých kandidátů - petice na podporu kandidatury, doloženou zákonem ostupňovaným počtem podpisů
    • Podávají se tzv. registračnímu úřadu (pověřené OÚ, či další OÚ ve kterých rada zřídila alespoň dva odbory)
      • Nejpozději do 16:00 hodin 66 dnů přede dnem voleb
      • Zajišťují tisk lístků, vyhlašují výsledky voleb v příslušných obcích (X celkové výsledky voleb Státní volební komise)
    • Kandidát se může do 48h před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury, nelze vzít zpět
  • Hlasovací lístky
    • V záhlaví uveden počet členů zastupitelstva, který má být zvolen
    • Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni na společném hlasovacím lístku → „plachta“, v pořadí určeném volební stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích
  • Volební okrsky
    • V každé obci se vytvářejí stálé volební okrsky, nejmenší územní jednotka
    • Vytvářejí se tak, aby zahrnovaly přibližně 1000 voličů
    • Zde se odevzdávají hlasy a provádí se jejich první sčítání
  • Volební obvody
    • Obec tvoří jeden volební obvod (volební území)
    • Zastupitelstvo obce může nejpozději 85 dnů přede dnem konání voleb vytvořit více volebních obvodů
  • Stálý seznam voličů
    • Vede obecní úřad z úřední povinnosti pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu
    • Voliče, který není státním občanem ČR, zapíše na jeho vlastní žádost obecní úřad do dodatku stálého seznamu voličů
    • Pozbytí práva volit → důvodem k vyškrtnutí
    • Překážka ve výkonu volebního práva → pouze se do seznamu poznamenává
    • OÚ v úředních hodinách umožní přístup voličům, ti si zde mohou seznam ověřit, případně požádat o doplnění chybějících údajů/oprav (OÚ povinen do 48h vyhovět nebo písemně sdělit důvody odmítnutí)
    • Dva dny přede dnem voleb OÚ v 16h stálý seznam uzavře
  • Hlasovánímožnost panašování!
    • Volič může volit nejvýše tolik kandidátů, kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno
    • Volič může na hlasovacím lístku označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti jednotlivých volebních stran
    • Volič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu, zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany, takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva, kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů
  • Výsledky voleb
    • Dle systému poměrného zastoupení založeného na metodě volebního dělitele (celkový počet hlasů, který obdržela kandidátní listina se dělí řadou 1; 2; 3 …)
    • Podmínkou pro přidělení mandátu v obci je překonání 5% klauzule
    • Celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu děleno počet kandidátů této volební strany → má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr, postupuje v kandidátní listině na první místo, je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány
  • Volby do zastupitelstva hl.m. Prahy se konají dle tohoto zákona
  • Volební orgány - Státní volební komise; MV; ČSÚ; Krajský úřad a Magistrát hl.m. Prahy; pověřené obecní úřady; OÚ; starostové; OVK
  • Dodatečné volby/opakované volby/opakované hlasování
    • Vyhlašuje ministr vnitra
    • Pro případ že nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože se volby nekonaly pro nedostatečný počet kandidátů, protože sud shledal oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb, anebo okrsková komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování
  • Nové volby
    • Jestliže vznikne nová obec (nový obvod, městská část), jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému podle zákona a nejsou-li náhradníci, či počet členů zastupitelstva klesne pod zákonem stanovenou hranici 5 osob, anebo došlo-li k rozpuštění zastupitelstva obce
    • Nekonají se v posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstva
  • Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování a nové volby se konají v jednom dni (7:00-22:00)
  • Institut náhradníků - uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany, dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu, není-li náhradník, zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce

Volby do zastupitelstev krajů

  • Funkční období zastupitelstev je čtyřleté
  • Podle zásad poměrného zastoupení
  • Vyhlašuje prezident nejpozději 90 dnů před jejich konáním (Sb.z.), konají se ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období zastupitelstva a končící dnem jeho uplynutí
  • Počet členů zastupitelstva - odvozeno dle počtu obyvatel ke dni 1.ledna toho roku, kdy se konají volby
    • Kraj do 600 000 - 45 členů
    • Kraj nad 600 000 - 55 členů
    • Kraj nad 900 000 - 65 členů
  • Aktivní VP - občan ČR, 18 let, trvalý pobyt v obci, která náleží do územního obvodu kraje
  • Pasivní VP - každý volič, u kterého není překážka ve výkonu VP, funkce člena zastupitelstva je neslučitelná s některými funkcemi (např. fce na ministerstvu/jiném správním orgánu)
  • Překážky ve výkonu volebního práva
    • Omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
    • Zbavení způsobilosti k právním úkonům
    • Výkon vojenské základní nebo náhradní služby (neaplikovatelné)
    • Omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody
  • Kandidátní listiny
    • Mohou podávat politické strany/hnutí jejichž činnost nebyla pozastavena a jejich koalice
    • Každý volební subjekt může podat pro volby do téhož zastupitelstva pouze jednu kandidátní listinu, buď samostatně, či jako součást koalice
    • Podává se krajskému úřadu nejpozději 66 dnů přede dnem voleb (přezkum, výzva k odstranění vad, registrace), zajišťuje též tisk lístků
    • Kandidát se může před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury, nelze vzít zpět
  • Hlasování
    • Hlasovací lístek - každá politická strana/hnutí/koalice - samostatný
    • 1 hlasovací lístek vložit do úřední obálky, volič má 4 preferenční hlasy (vázaná kandidátní listina)
    • Ke změně pořadí kandidáta, tj. připadne mu přednostně mandát, získá-li 5 % z celkového počtu odevzdaných hlasů kandidátní listině, na níž byl uveden
  • Do skrutinia postupují strany/hnutí/koalice, které v rámci kraje získaly alespoň 5 % hlasů
  • Počet platných hlasů pro každou z politických stran/hnutí a koalic se postupně dělí číslem 1,42 a dále celými čísly počínaje číslem 2, vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, vypočtené podíly se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik členů zastupitelstva kraje má být zvoleno, v případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jeho pořadí rozhodující celkový počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los, za každý podíl obsažený v seznamu připadne straně/hnutí nebo koalici jeden mandát
  • Jestliže celkový počet kandidátů všech stran/hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, nedosahuje stanoveného počtu volených členů zastupitelstva, připadne stranám/hnutím a koalicím tolik mandátů, kolik je kandidátů, podmínkou je, aby počet takto získaných mandátů dosahoval alespoň poloviny stanoveného počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen
  • Nové volby do zastupitelstva kraje
    • Konají se, jestliže se počet členů zastupitelstva kraje v témže volebním období sníží o více než polovinu oproti počtu stanovenému zákonem a nejsou-li náhradníci
    • Vyhlašuje ministr vnitra na návrh ředitele krajského úřadu
    • Nekonají se v posledních 6ti měsících funkčního období zastupitelstva kraje (hospodárnost)
  • Dodatečné volby
    • Nedošlo ke zvolení zastupitelstva kraje, tj. soud shledal oprávněným návrh na neplatnost hlasování/voleb, či pokud byla obsazena ve volbách méně než polovina míst v zastupitelstvu kraje
    • Vyhlašuje ministr vnitra
  • Institut náhradníka
    • Na místa uprázdněná v zastupitelstvu kraje v průběhu funkčního období nastupuje na jeho zbytek náhradník z téže kandidátní listiny téže politické strany/hnutí/koalice (není-li náhradník, zůstane mandát neobsazen)
  • Volební orgány - Státní volební komise; MV; ČSÚ; Krajský úřad - vyhlašuje a uveřejňuje výsledky voleb, vydává osvědčení zvoleným zastupitelům, Pověřený obecní úřad; Starosta obce - ze zákona povinnost informovat voliče o konání voleb do zastupitelstva kraje způsobe v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem konání voleb, musí být zřejmé údaje o době, místě konání voleb, adresy volebních místností, upozornění na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství ČR, možno uvést další údaje; OVK; Ředitel krajského úřadu

Volby do Evropského parlamentu

  • Přistoupením ČR do EU → občané ČR = občané EU → právo volit/být volen do EP
  • Smlouva o EU
    • čl.14
    1. EP vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkce. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Volí předsedu Komise. - EP se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesátšest míst. (…)
    2. Členové EP jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním
  • EP - v současnosti 750+1 poslanců
  • ČR - 22 poslanců (2009 - 2014), 2004 - 2009 měla ČR 24 europoslanců, v současnosti - 21 europoslanců
  • Podle zásad poměrného zastoupení, vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dní před jejich konáním (vázán časovým obdobím stanoveným jednotně pro všechny členské státy Radou EU), uveřejněno ve Sb.z.
  • Poslanci na 5 let
  • 1 volební obvod - celá ČR, každý volič rozhoduje o všech mandátech
  • Aktivní VP - 18 let (alespoň druhý den voleb), občané ČR a občané jiných členských států, kteří jsou po dobu nejméně 45 dnů vedeni v evidenci obyvatel (census pobytu)
    • Volič, který požádá o zápis do volební evidence ve více členských státech se dopouští přestupku (pokuta až 5 tisíc Kč)
    • Každý volič může v týchž volbách do EP hlasovat pouze jednou
  • Překážky ve výkonu VP
    • Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
    • Zbavení způsobilosti k právním úkonům
  • Pasivní VP - občan ČR, občan jiného členského státu, který je na území ČR nejméně po dobu 45 dní veden v evidenci obyvatel, 21 let, není zbaven způsobilosti k právním úkonům, a jde-li o občana jiného členského státu, není v členském státě, jehož je státním občanem zbaven práva být volen do EP, jde-li o občana jiného členského státu, který je zároveň občanem více členských států, nesmí být zbaven práva být volen do EP ani v jednom z nich
    • Každý může v týchž volbách do EP kandidovat pouze jednou
  • Kandidátní listiny
    • Mohou podávat politické strany/hnutí a jejich koalice, jejichž činnost nebyla pozastavena
    • Podávají se Ministerstvu vnitra nejpozději 66 dnů přede dnem voleb
    • Počet kandidátu uvedených na listině může až o třetinu překročit počet poslanců volených na území ČR
    • Potvrzení o složení příspěvku na volební náklady ve výši 19 000 Kč
    • Kandidát se může písemným prohlášením doručeným do 48 hodin před zahájením voleb vzdát své kandidatury, nelze vzít zpět
  • Hlasovací lístky - samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici
  • Seznam voličů
    • Vede obecní úřad samostatně pro každé volby do EP
    • Voliče vedené ve stálém seznamu voličů v nich uvádí z úřední povinnosti
    • Ostatní osoby na jejich žádost (oprávněné osoby jiných členských států, osoby ve zdravotnických zařízeních/ústavech sociální péče/policejní cele/místě výkonu vazby či trestu odnětí svobody)
  • Voličský průkaz - opravňuje voliče k hlasování v jakémkoliv volebním okrsku POUZE na území ČR
    • Vydává příslušný obecní úřad nebo zastupitelské úřady v zahraničí
    • Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb (písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 15 dnů přede dnem voleb obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu)
  • Preferenční hlasy - na hlasovacím lístku může volič zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost, to přináší efekt, získá-li alespoň 5% z celkového počtu platných odevzdaných hlasů, jež dostala kandidátní listina, na níž byl zařazen
  • Skrutinium
    • Postupuje každá politická strana/hnutí a koalice, která získala alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů
    • d‘Hondtova metoda (tzn. stejné jako do PS - 1; 2; 3 …)
  • Mandát poslance EP vzniká zahájením první schůze EP v novém pětiletém funkčním období EP (tzn. mandát nevzniká již zvolením)
    • Osvědčení o zvolení vydává SVK
    • Smrt, ztráta volitelnosti, vzdání se mandátu, vznik neslučitelnosti funkcí, uplynutí období → SVK usnesením vysloví zánik mandátu, funguje tu institut náhradníka, není-li náhradníka téže politické strany, politického hnutí nebo koalice, zůstane mandát až do konce volebního období uprázdněn
  • Příspěvek na úhradu volebních nákladů - politické straně/hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč
  • Výdaje správních úřadů a volebních orgánů spojené s volbami do EP → ze státního rozpočtu
  • Volební kampaň - čestná, poctivá, bez nepravdivých údajů, nárok na podíl v rámci bezplatně poskytnutého vysílacího času (celkem 14 hodin pro všechny) v ČT a ČRo, 3 dny před volbami opět nesmí být zveřejňovány výsledky průzkumů (fyzická osoba se dopustí přestupku a bude sankcionována až 30 tisíci Kč) a ve dnech voleb zakázána agitace ve volebních místnostech a bezprostředním okolí
  • Volební orgány - v zásadě stejné jako u voleb do PČR, plní však další specifické úkoly → SVK předávání výsledků konaných v ČR Evropskému parlamentu, MV projednává a reguluje kandidátní listiny, dbá na zamezení možnosti dvojího hlasování a plní úlohu komunikační centrály s jinými členskými státy

Transparentnost voleb

Limity výdajů na volební kampaň

  • částka, kterou mohou strany maximálně utratit v rámci volební kampaně
  • PS: 90 milionů
  • Senát: 2 miliony na 1. kolo, 2,5 milionu na druhé kolo
  • Krajské zastupitelstvo: 7 milionů
  • Zastupitelstvo obcí: nejsou
  • Evropský parlament: 50 milionů
  • Prezident: 40 milionů v 1. kole, 50 milionů v 2. kole

Limity na volební kampaň vedenou třetí osobou

  • částka, kterou může třetí osoba utratit v rámci volební kampaně
  • třetí osoba musí být registrována ve zvláštním registru před Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
  • třetí osobou nesmí být: stát, územní samosprávné celky, podnik s majetkovou účastí státu, zahraniční osoba
  • PS: 1,8 milionu
  • Senát: 40 tisíc na 1. kolo, 50 tisíc na druhé kolo
  • Krajské zastupitelstvo: 140 tisíc/kraj
  • Zastupitelstvo obcí: nejsou
  • Evropský parlament: 1 milion
  • Prezident: 800 tisíc v 1. kole, 1 milion v 2. kole

Transparentní účet

  • strany a hnutí a politické instituty vedou oddělené účty pro:
    • příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění;
    • plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu ke straně a hnutí a politickému institutu;
    • financování volebních kampaní za podmínek stanovených volebními zákony;
    • ostatní příjmy a výdaje.

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

  • sídlo v Brně
  • organizační struktura
    • předseda: jmenuje prezident na 6 let, vybírá e 2 kandidátů navržených PS a S, maximálně pro 2 za sebou jdoucí funkční období (Vojtěch Weis)
    • členové (4): jmenuje prezident na 6 let, kandidáti jsou voleni Senátem na návrh prezidenta NKÚ, Poslanecké sněmovny, jednotlivých členů senátu
    • ostatní zaměstnanci
  • pravomoci:
    • vykonává dohled nad hospodařením stran a hnutí a politických institutů;
    • zpracovává a uveřejňuje na svých internetových stránkách zprávu o své činnosti za příslušný kalendářní rok,
    • uveřejňuje na svých internetových stránkách úplné výroční finanční zprávy stran a hnutí a poznatky, které z jeho činnosti vyplynuly,
    • sděluje Ministerstvu financí zda mu výroční finanční zpráva strany a hnutí za předcházející rok byla předložena a zda je podle jeho zjištění úplná;
    • projednává přestupky a ukládá správní tresty,
    • vykonává působnost stanovenou jiným právním předpisem v oblasti financování volebních kampaní.

Nálezy ÚS

  • Pl.ÚS 3/96 volební kauce - volby do PS
    • Právní otázkou je, zdali je volební kauce takovým komponentem zákonné úpravy volebního práva, jenž omezuje svobodnou soutěž politických stran
    • Podle tehdejšího ZVP (§35/2) byla ve volbách do PS politická strana nebo koalice povinna složit kauci 20 000 Kč ve všech volebních krajích, v nichž byla kandidátní listina politické strany nebo koalice zaregistrována. Kauce se politické straně nebo koalici vrací, pokud tato postoupila do prvního skrutinia, tj. v případě, jestliže politická strana získala více než 5 % hlasů. Složení kauce bylo podmínkou zahájení tisku hlasovacích lístků.
    • ÚS: Ústavní systém ČR je založen na principu reprezentativní demokracie. Princip reprezentativnosti obsahuje i požadavek minimální reprezentativnosti subjektů (politických stran) zůčatněných na politické soutěži. Smysl volební kauce ve volbách do PS je působení ve směru omezení účasti ve volbách stranám, jejichž reprezentativnost je nižší než 3 % odevzdaných hlasů (v opačném případě je totiž garantován státní příspěvek.
    • Při poměřování omezení možnosti účasti ve volbách volební kaucí a smyslu a účelu volební kauce je potřeba zejména zvážit intenzitu tohoto omezení, tj. skutečnost, do jaké míry výška kauce pro nezávislé kandidáty a politické strany z pohledu požadavku minimální reprezentativnosti je podmínkou ústavně nepřijatelnou.
    • Pokud má kauce plnit svůj účel a smysl a současně neomezovat svobodnou a volnou soutěž politických sil, musí v propočtu na počet sympatizantů, naplňující podmínku minimální reprezentativnosti, představovat nepatrnou sumu, neomezující ani nejběžnější osobní výdaje. Tato podmínka je v právní úpravě voleb do obou komor Parlamentu ČR splněna, i když u voleb do PS na mezní hranici únosnosti.
  • Pl.ÚS 25/96 ústavnost 5% klauzule
    • Právní otázka: Je 5% uzavírací kluzule ústavně oprávněná a je slučitelná s obecným principem rovnosti volebního práva?
    • ÚS: Smyslem hlasování je diferenciace voličského sboru. Cílem voleb však není pouze pořízení zrcadlového obrazu politických postojů voličů. Z voleb má vzejít taková sněmovna, která svým složením umožňuje vznik politické většiny schopné jak vytvořit vládu, tak i vykonávat zákonodárnou činnost. Proto je přípustné zabudovat do volebního mechanizmu určité integrační stimuly tam, kde pro to existují závažné důvody, zejména pak za předpokladu, že neomezenou proporcionální soustavou dojde k roztříštění hlasů mezi velký počet politických stran. Existenci omezovací klauzule je třeba v každém případě podmínit pouze závažnými důvody, přičemž stoupající hranice omezovací klauzule je odůvodnitelná zvláště intenzivní závažností. Je třeba poznamenat, že zvyšování hranice omezovací klauzule nemůže být neomezené, takže např. desetiprocentní klauzuli lze již považovat za takový zásah do proporcionálního systému, který ohrožuje jeho demokratickou substanci.
    • 5 % klauzule tedy je ústavní
  • Pl.ÚS 30/98
    • Návrh na zrušení části § 85 třetí věty zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, která zní: „která ve volbách získala nejméně tři procenta z celkového počtu platných hlasů,“ … 3% byly minimálním volebním výsledkem, aby politická strana mohla získat od ministerstva financí finanční úhradu volebních nákladů = VYHOVĚNO
    • ÚS: doporučil zákonodárci tuto hranici stanovit stejně, jako tomu je v Německu, tedy na 1% (nakonec je to dle platné právní úpravy 1,5%)
  • Pl.ÚS 42/2000 „velký volební nález“ !tento nález by bylo nejspíš dobré si přečíst!
    • V době opoziční smlouvy byla provedena volební reforma, volební zákon byl schválen v červenci 2000, záhy skupina senátorů a též prezident republiky podali ústavní stížnost
    • Co ÚS zrušil:
      • 35 volebních krajů (do té doby bylo 8, dnes je 14)
      • Tzv. vyrovnávací d‘Hondtova metoda volebního dělitele(1,42;2;3…)
      • Nejnižší počet mandátů ve volebním kraji - 4
      • Kauce 40 000 Kč, kterou měla složit politická strana/hnutí/koalice za každý volební kraj, v němž podává kandidátní listinu (dnes je příspěvek na úhradu volebních nákladů)
      • Ustanovení, dle něhož politické straně/hnutí/koalici, která ve volbách získala nejméně 2 %, z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas uhrazeno 30 Kč (dnes je 1,5 %, 100 Kč za hlas)
    • Co zůstalo:
      • Aditivní klauzule (5,10,15,20 %)
    • ÚS: „…zvýšení počtu volebních krajů na 35, stanovení nejnižšího počtu mandátů v kraji na 4 a způsob výpočtu podílů a přikazování mandátu pomocí upravené d‘Hondtovy formule představuje ve svém úhrnu takovou koncentraci integračních prvků, jež ve svých důsledcích vede již k opuštění kontinua ještě způsobilého zaznamenávat alespoň „přivrácení“ k modelu poměrného zastoupení.“
  • Pl.ÚS 73/04 (kauza Nádvorník)
    • Opravný prostředek proti usnesení NSS ohledně neplatnosti volby do Senátu v jednom z obvodů = VYHOVĚNO
    • NSS prohlásil senátorské volby v jednom obvodu za neplatné, protože se v tisku objevily nepravdivé informace o jednom z kandidátů, což mělo mít za následek ovlivnění volby
    • ÚS: Existuje vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. O neplatnosti voleb, tedy projevu lidu jako suveréna, může rozhodnout soud pouze v případě, že porušování zákona bylo tak intenzivní, že volby jistojistě ovlivnilo. Zde se takováto míra porušení nepotvrdila.
    • De facto stejným problémem se zabýval (a stejně i rozhodl) ÚS v tzv. kauze Lastovecká r. 1999 - byla zpochybněna volba senátorky Lastovecké.
  • Pl.ÚS 13/05 pojem volebního zákona dle čl. 40 Ústavy
    • Čl.40 Ú: K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen PS i Senátem.
    • Právní otázkou je výklad pojmu volební zákon →je jím jak zákon o volbách do Parlamentu, tak zákon o volbách do zastupitelstev obcí, zákon o volbách do zastupitelstev krajů, a též zákon o volbách do Evropského parlamentu

Další způsoby ustavování do funkcí

Prameny

Další možné zdroje informací

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Nálezy ÚS

  • Pl.ÚS 3/96 volební kauce - volby do PS
    • Právní otázkou je, zdali je volební kauce takovým komponentem zákonné úpravy volebního práva, jenž omezuje svobodnou soutěž politických stran
    • Podle tehdejšího ZVP (§35/2) byla ve volbách do PS politická strana nebo koalice povinna složit kauci 200 000 Kč ve všech volebních krajích, v nichž byla kandidátní listina politické strany nebo koalice zaregistrována. Kauce se politické straně nebo koalici vrací, pokud tato postoupila do prvního skrutinia, tj. v případě, jestliže politická strana získala více než 5 % hlasů. Složení kauce bylo podmínkou zahájení tisku hlasovacích lístků.
    • ÚS: Ústavní systém ČR je založen na principu reprezentativní demokracie. Princip reprezentativnosti obsahuje i požadavek minimální reprezentativnosti subjektů (politických stran) zůčatněných na politické soutěži. Smysl volební kauce ve volbách do PS je působení ve směru omezení účasti ve volbách stranám, jejichž reprezentativnost je nižší než 3 % odevzdaných hlasů (v opačném případě je totiž garantován státní příspěvek.
    • Při poměřování omezení možnosti účasti ve volbách volební kaucí a smyslu a účelu volební kauce je potřeba zejména zvážit intenzitu tohoto omezení, tj. skutečnost, do jaké míry výška kauce pro nezávislé kandidáty a politické strany z pohledu požadavku minimální reprezentativnosti je podmínkou ústavně nepřijatelnou.
    • Pokud má kauce plnit svůj účel a smysl a současně neomezovat svobodnou a volnou soutěž politických sil, musí v propočtu na počet sympatizantů, naplňující podmínku minimální reprezentativnosti, představovat nepatrnou sumu, neomezující ani nejběžnější osobní výdaje. Tato podmínka je v právní úpravě voleb do obou komor Parlamentu ČR splněna, i když u voleb do PS na mezní hranici únosnosti.
  • Pl.ÚS 25/96 ústavnost 5% klauzule
    • Právní otázka: Je 5% uzavírací kluzule ústavně oprávněná a je slučitelná s obecným principem rovnosti volebního práva?
    • ÚS: Smyslem hlasování je diferenciace voličského sboru. Cílem voleb však není pouze pořízení zrcadlového obrazu politických postojů voličů. Z voleb má vzejít taková sněmovna, která svým složením umožňuje vznik politické většiny schopné jak vytvořit vládu, tak i vykonávat zákonodárnou činnost. Proto je přípustné zabudovat do volebního mechanizmu určité integrační stimuly tam, kde pro to existují závažné důvody, zejména pak za předpokladu, že neomezenou proporcionální soustavou dojde k roztříštění hlasů mezi velký počet politických stran. Existenci omezovací klauzule je třeba v každém případě podmínit pouze závažnými důvody, přičemž stoupající hranice omezovací klauzule je odůvodnitelná zvláště intenzivní závažností. Je třeba poznamenat, že zvyšování hranice omezovací klauzule nemůže být neomezené, takže např. desetiprocentní klauzuli lze již považovat za takový zásah do proporcionálního systému, který ohrožuje jeho demokratickou substanci.
    • 5 % klauzule tedy je ústavní
  • Pl.ÚS 30/98
    • Návrh na zrušení části § 85 třetí věty zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, která zní: „která ve volbách získala nejméně tři procenta z celkového počtu platných hlasů,“ … 3% byly minimálním volebním výsledkem, aby politická strana mohla získat od ministerstva financí finanční úhradu volebních nákladů = VYHOVĚNO
    • ÚS: doporučil zákonodárci tuto hranici stanovit stejně, jako tomu je v Německu, tedy na 1% (nakonec je to dle platné právní úpravy 1,5%)
  • Pl.ÚS 42/2000 „velký volební nález“ !tento nález by bylo nejspíš dobré si přečíst!
    • V době opoziční smlouvy byla provedena volební reforma, volební zákon byl schválen v červenci 2000, záhy skupina senátorů a též prezident republiky podali ústavní stížnost
    • Co ÚS zrušil:
      • 35 volebních krajů (do té doby bylo 8, dnes je 14)
      • Tzv. vyrovnávací d‘Hondtova metoda volebního dělitele(1,42;2;3…)
      • Nejnižší počet mandátů ve volebním kraji - 4
      • Kauce 40 000 Kč, kterou měla složit politická strana/hnutí/koalice za každý volební kraj, v němž podává kandidátní listinu (dnes je příspěvek na úhradu volebních nákladů)
      • Ustanovení, dle něhož politické straně/hnutí/koalici, která ve volbách získala nejméně 2 %, z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas uhrazeno 30 Kč (dnes je 1,5 %, 100 Kč za hlas)
    • Co zůstalo:
      • Aditivní klauzule (5,10,15,20 %)
    • ÚS: “…zvýšení počtu volebních krajů na 35, stanovení nejnižšího počtu mandátů v kraji na 4 a způsob výpočtu podílů a přikazování mandátu pomocí upravené d‘Hondtovy formule představuje ve svém úhrnu takovou koncentraci integračních prvků, jež ve svých důsledcích vede již k opuštění kontinua ještě způsobilého zaznamenávat alespoň „přivrácení“ k modelu poměrného zastoupení.“
  • Pl.ÚS 73/04 (kauza Nádvorník)
    • Opravný prostředek proti usnesení NSS ohledně neplatnosti volby do Senátu v jednom z obvodů = VYHOVĚNO
    • NSS prohlásil senátorské volby v jednom obvodu za neplatné, protože se v tisku objevily nepravdivé informace o jednom z kandidátů, což mělo mít za následek ovlivnění volby
    • ÚS: Existuje vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. O neplatnosti voleb, tedy projevu lidu jako suveréna, může rozhodnout soud pouze v případě, že porušování zákona bylo tak intenzivní, že volby jistojistě ovlivnilo. Zde se takováto míra porušení nepotvrdila.
    • De facto stejným problémem se zabýval (a stejně i rozhodl) ÚS v tzv. kauze Lastovecká r. 1999 - byla zpochybněna volba senátorky Lastovecké.
  • Pl.ÚS 13/05 pojem volebního zákona dle čl. 40 Ústavy
    • Čl.40 Ú: K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen PS i Senátem.
    • Právní otázkou je výklad pojmu volební zákon →je jím jak zákon o volbách do Parlamentu, tak zákon o volbách do zastupitelstev obcí, zákon o volbách do zastupitelstev krajů, a též zákon o volbách do Evropského parlamentu

Další způsoby ustavování do funkcí

Prameny

Další možné zdroje informací

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code