Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


1. Předmět a prameny ústavního práva

Předmět ústavního práva

  • Ústavní právo se od roku 1990 (a zejména pak v souvislosti s přijetím Listiny a s jejím místem v ústavním pořádku) obsahově změnilo. Přestalo být disciplínou převážně ideologickou a politickou, ale stalo se aplikovatelným oborem platného práva.
  • Ústavní právo je právním odvětvím veřejného práva, které se zabývá ústavou a vykládá ji (ústavní právo ČR ale obsahuje i normy práva soukromého, zejména Listina je i základem vztahů soukromoprávních). Předmětem ústavního práva je to, co ÚP zkoumá - tedy ústava, ale záleží na vymezení tohoto pojmu, protože pojem ústava není jednoznačný. Tento pojem můžeme chápat ve dvou rovinách:
  • A) FORMÁLNĚ POJATÁ ÚSTAVA (důraz kladen na formální stránku - tzn. na označení předpisu, případně na zvláštní způsob přijímání těchto předpisů)
    • pojmem ústava se rozumí především zákon, který je takto označený a obsahuje soubor norem nejvyšší právní síly (např. Ústava ČR); může být však označen i jako ústavní zákon, ústavní listina, konstituce atd.
    • v širším smyslu se jedná o ústavní pořádek dle čl. 112 Ústavy
    • tedy předmětem ÚP z formálního hlediska jsou právní normy nejvyšší právní síly
      • Soubor těchto právních norem nejvyšší právní síly může být obsažen:
        • v jednom právním předpise - ústava monolegální (Slovensko)
        • ve více právních předpisech - ústava polylegální (ČR, Jugoslávie, Rakousko)
  • B) MATERIÁLNĚ POJATÁ ÚSTAVA (kritériem je, jakou matérii předpisy upravují)
    • z hlediska obsahu právních norem se ústavou rozumí úprava základních vztahů ve státě
    • ústavou se tyto základní vztahy konstituují (konstituce)
    • k těmto základním vztahům patří: forma státu a vlády, název, postavení, kompetence a vzájemné vztahy nejvyšších orgánů státu, vnitřní uspořádání, politický režim či práva a povinnosti občanů; zpravidla obsahuje i název státu
  • Ústava je také základním řádem, podle něhož se tvoří státní vůle a uplatňuje se státní moc, stanovuje pravidla pro tvorbu a vydávání zákonů a jiných právních předpisů a pro jejich vynucování státní mocí.
  • Vedle základních vztahů obsahují ústavy i další ustanovení, která ústavodárce považuje za tak významná, aby se stala součástí této úpravy. K takovýmto ustanovením patří např. státní monopol a státní ochrana přírodního bohatsví státu, privilegovaný vztah státu k některé církvi nebo náboženství.
  • Jiným případem jsou nenaplněná ustanovení ústavy a mezery v ústavě. Ústava by měla založit způsob řešení všech předvídatelných vztahů mezi ústavními orgány. Mezery mohou vznikat legislativním opomenutím nebo tím, že předpokládané přijetí dalších ústavních předpisů se neuskuteční, nebo se nenaplní schválený ústavní text, nebo se neustaví ústavní orgány v ústavě předvídané (např. v ústavní listině 1920 se předpokládalo vytvoření autonomie Podkarpatské Rusi, ÚS předpokládaný ústavním zákonem o československé federaci se do r.1991 neustavil, Prozatimní Senát předpokládaný v Ústavě ČR nebyl nikdy vytvořen)
  • V případě, že parlament nebo jiný ústavou výlučně zmocněný orgán nemůže v ústavou nepředvídané situaci ústavní mezeru zaplnit, může vzniknout stav ústavní nouze - v tomto stavu chybí kompetence k řešení ústavní situace pro ústavní orgány
  • př. stav ústavní nouze vznikl pro Československo v době 2. světové války, kdy nemohlo být svoláno NS, aby přijalo zákony k řízení odporu proti Německu a zvolilo ústavně předepsaným způsobem prezidenta republiky

Státní právo

  • někdy se vykládají základní právní vztahy ve státě v právním oboru nazvaném státní právo
  • ⇒ klade důraz nikoli na právní předpisy, ale na samotnou organizaci, postavení a fungování státu
  • státní právo se zpravidla vymezuje jako soustava právních pravidel vztahujících se k orgánům státní moci, k příslušnosti a funkcím orgánů státní moci a povinnostem občanů vůči státní moci
  • na území ČR se do r. 1948 užívalo označení obojí - ústavní i státní právo
  • po r. 1948 spíše pojem státní právo - nastolení komunistické moci s sebou přineslo zdůraznění role státu a potlačení osobních a politických práv občanů
  • po pádu komunismu bylo pojetí i výklad státního práva nahrazeny právem ústavním - zdůrazňoval se tím obnovený význam ústavnosti a význam práv a svobod občanů

Druhy ústav

  • Podle formy
    • psaná - kontinentální Evropa a USA
    • nepsaná - vytvořena jinými normami práva, jako jsou zvyklosti, soudní precedenty apod.; např. Velká Británie
  • Podle způsobu přijetí
    • oktrojovaná - vydaná pouze z rozhodnutí panovníka (Pillersdorfova, Stadionova)
    • revoluční - např. Prozatimní ústava 1918
    • dohodnutá - je výsledkem dohody převážné části společnosti, je stabilní
  • Podle jejího dodržování
    • reálná - je skutečně dodržována, jde o základní znak právního státu
    • fiktivní - je pouze formální, nedodržována, např. Ústava 9. května
  • Podle způsobu změny
    • flexibilní - ústavu lze změnit běžným zákonem
    • rigidní - změna ústavy je obtížnější než u ostatních právních norem, např. je možno ji vázat na referendum, na vyšší počet potřebných hlasů ke schválení nebo na pravidlo, že ústava smí být změněna jen jednou za pevně daný počet let apod.
  • Podle charakteru státu
    • demokratické - založené na pluralitě politických stran, které se mohou střídat u moci
    • autokratické - př. ústavy fašistické, vyskytující se mezi světovými válkami, vyznačovaly se stručností svých ustanovení, jejich jádrem byly zmocňovací zákony, přenášející zákonodárnou moc na exekutivu

Místo ústavního práva ČR v systému právních odvětví

  • ústavní právo nelze zařadit jen jako součást práva veřejného, protože obsahuje i normy práva soukromého, zejména Listina je i základem vztahů soukromoprávních (př. čl. 11 - ochrana a limity práva vlastnického a záruky dědění)
  • ústavní právo upravuje základní vztahy mezi občany, zakotvuje způsobilost k právům, právo vlastnické, ochranu lidské důstojnosti atd., používá přitom i formulace charakteristické tradičně pro právo občanské (např. čl. 5 LZPS)
  • zakotvuje též základní instituty trestního práva procesního i hmotného (př.čl. 39, čl. 40 odst. 6, čl. 6 odst. 3 LZPS)
  • čl. 7 Ú a čl.35 LZPS vyjadřují základ práva životního prostředí
  • v Listině též najdeme vztah k právu pracovnímu (př. čl.9, čl.28)
  • vztah k právu finančnímu lze najít např. v čl. 11 odst. 5 LZPS

Prameny ústavního práva

Jsou úzce spjaty se státním režimem - demokratický právní stát má uspořádaný systém pramenů práva, kdežto v nedemokratickém státě spadají mezi prameny i formy, které umožňují zneužití státní moci. Dále závisí na typu právní kultury (kontinentální, angloamerická, islámská).

Druhy pramenů ústavního práva

  • obecné právní principy - jsou hlavním pramenem ÚP
  • hodnotová učení - myšlenkové koncepce, doktríny, politické ideje
  • monolegální (speciální označení Ústava, Základní zákon apod.) nebo polylegální právní akt (obsažený ve více právních předpisech)
  • zákony, ústavní zákony, mimořádné zákony (jsou dočasné, řeší určitou krizi - v Itálii čl. 77 Ústavy: v mimořádné situaci vláda vydá na svou zodpovědnost nařízení se silou zákona, ale musí ho téhož dne předložit sněmovnám ke schválení)
  • tzv.organické zákony – kodifikují nějakou základní otázku, třeba status nějakého orgánu, či zákony o referendu (např. Španělsko, Francie)
  • soudcovské právo (precedenty) - obsahující autentické interpretace ústavy justičních autorit
  • prováděcí zákony ústavy - např. volební zákony
  • nálezy ÚS
  • jednací řády Parlamentu
  • normativní akty VM a hlavy státu - dekrety, zákonná opatření; jsou dočasné, musí být dodatečně schváleny Parlamentem
  • mezinárodní a vnitrostátní smlouvy (uzavírají je např. autonomní oblasti Španělska)
  • multilaterální pakty o lidských právech (např. pakty OSN, Evropská úmluva o lidských právech)
  • ústavněprávní obyčeje - třeba ve Velké Británii; např. král musí souhlasit se zákonem, který schválily obě komory
  • sbírka náboženských pravidel - především v islámském právu: šaría
  • právo ES/EU - platí pro členské státy

Prameny ústavního práva České republiky

  • Česká republika je demokratický právní stát a pouze právní předpisy (nikoli politická usnesení či politické směrnice) mohou být pramenem práva. Systém pramenů ústavního práva ČR v zásadě tvoří:
  1. především ústavní zákony, které podle čl. 112. odst. 1 Ústavy ČR tvoří ústavní pořádek: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992. Podle nálezu ÚS č. 403/2002 Sb., je třeba do rámce ústavního pořádku zahrnout i ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách.
  2. mezinárodní smlouvy, které podle čl. 10 Ústavy jsou bezprostředně závazné a mají aplikační přednost před zákonem
  3. akty referenda - ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává svou moc přímo (doposud byl pouze jeden jednorázový ústavní zákon o přistoupení ČR do EU: úz č. 515/2002 Sb.)
  4. rozhodnutí Ústavního soudu - vykonatelná rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny orgány a osoby; pramenem práva je ovšem pouze výroková část rozhodnutí, jelikož rozhoduje jako „negativní zákonodárce“ (ruší či mění zákon nebo podzákonný právní předpis); odůvodnění rozhodnutí není nikdy pramenem !
  5. zákony, které se týkají úpravy činnosti ústavních orgánů, ústavních práv a svobod občanů, státního občanství, postavení cizinců apod.
  6. zákony podle čl. 112. odst. 3, které byly přijaty jako ústavní zákony v době federace, ale pozbyly tímto právním ustanovením právní sílu ústavních zákonů a staly se běžnými zákony
  7. zákony, jejichž vydání Ústava předpokládá (volební zákony, jednací řády atd.)
  8. za prameny lze v určitém smyslu považovat i zákonná opatření Senátu podle čl. 33 Ústavy - První zákonná opatření přijal Senát v roce 2013, týkala se daní, veřejných zakázek a zdravotního pojištění.
  9. rozhodnutí prezidenta republiky - v minulosti k nim patřily dekrety prezidenta Beneše (nález ÚS č. 55/1995 Sb.- kauza Dreithaler: podle článku 112 Ústavy ČR mají ke dni účinnosti této Ústavy jen sílu zákona), v současnosti jsou pramenem práva např. rozhodnutí o vyhlášení amnestie
  • Ústava a Listina základních práv a svobod jsou jako součást ústavního pořádku ČR označeny výslovně (přímo).
  • Ústava ČR zavedla s účinností od 1.1.1993 termín „ústavní pořádek“, který používá v čl. 3 a v čl. 112 . Tím byl vyjádřen fakt, že vedle vlastní Ústavy ČR (ústavní zákon ČNR 1/1993) existují v právním řádu ČR i další ústavní zákony, které stojí vedle Ústavy. Ústavní pořádek ČR je tak pojímán jako neuzavřený soubor všech platných ústavních zákonů, jež dohromady tvoří ústavu ČR v širším smyslu. V současné době máme 26 ústavních zákonů.
  • Termín „ústavní pořádek“ je termínem pr. řádu ČR – jinde ve světě se zřejmě neobjevuje a ani by mu nerozuměli, a to ani ve státech s polylegální ústavou. Může to být i tím, že ani kategorie „ústavních zákonů“ není celospolečensky rozšířena a vyskytuje se jen v některých státech.
  • Zřejmě vhodnější by bylo, kdyby Ústava ČR použila místo termínu „ústavní pořádek“ termín „ústavní řád“, jež byl a je chápán právě jako soubor ústavních zákonů.
  • V historii se už jednou objevil termín „pořádek“ v ústavním dekretu prezidenta republiky č. 11/1944 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku; zde „právní pořádek“ znamenal obnovení systému práva, ve kterém panoval po přechodu od R-U chaos, jelikož zde fakticky současně platilo více rozdílných právních řádů tzn. „právní pořádek“ = náprava „právního nepořádku“ na území ČS tím, že bude zaveden úplně nový právní systém.
  • Nyní by mohlo vyplývat, že „ústavní pořádek“ je také nápravou ústavního nepořádku a nutností vytvořit nový ústavní systém, což ale není pravda ! Nová Ústava ČR totiž neobsahovala úplně nové normy, ale plno zákonů, které byly vytvořeny ještě před vytvořením Ústavy ČR.

Nálezy ÚS

Pl. ÚS 33/97 principy v ústavním právu

  • Moderní demokratická psaná ústava je společenskou smlouvou, kterou se lid představující ústavodárnou moc ustavuje v jedno politické (státní) těleso, zakotvuje vztah individua k celku a soustavu mocenských (státních) institucí. Dokument insitucionalizující soustavu základních obecně akceptovaných hodnot formující mechanizmus a proces utváření legitimních mocenských rozhodnutí nemůže existovat mimo veřejností akceptovaného kontextu hodnot, spravedlnostních představ, jakož i představ o smyslu, účelu a způsobu fungování demokratických institucí. Jinými slovy, nemůže fungovat mimo minimálního hodnotového a institucionálního konsenzu. Pro oblast práva z toho plyne závěr, že pramenem práva obecně, jakož i pramenem práva ústavního, a to i v systému psaného práva, jsou rovněž základní právní principy a zvyklosti.

Prameny

Navigace

Okruh A
1. Předmět a prameny ústavního práva | 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 | 3. Ústavní pořádek ČR; vztah Ústavy a jiných součástí ústavního pořádku | 4. Ústava ČR – vznik, koncepce, forma, obsah | 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR | 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR | 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR | 8. Ústavní charakteristika České republiky; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát | 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR | 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor | 11. Volební právo a volební systémy v ČR | 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR | 13. Zákonodárná moc v ČR | 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik | 15. Legislativní proces v ČR | 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR | 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů | 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR | 19. Výkonná moc v ČR | 20. Prezident republiky – postavení v ústavním systému ČR | 21. Pravomoci prezidenta republiky | 22. Vláda ČR | 23. Soudní moc v ČR; ústavní principy soudcovské nezávislosti a nestrannosti a jejich záruky | 24. Ústavní soud v ústavním systému ČR | 25. Působnost Ústavního soudu a řízení před ním | 26. Řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem | 27. Rozhodnutí Ústavního soudu a jejich význam v ústavním právu | 28. Soustava soudů v ČR, jmenování a odvolávání soudců, soudcovské rady | 29. Prostředky kontroly a dozoru v ústavním systému ČR | 30. Územní členění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR | 31. Zajišťování bezpečnosti v ČR – ústavní a zákonná úprava

Okruh B
32. Státní občanství – vznik, právní úprava, zánik. | 33. Listina základních práv a svobod – vznik, ideové zdroje, postavení v ústavním řádu ČR, obsah, vztah k mezinárodním smlouvám | 34. Subjekty práv a svobod v Listině | 35. Základní práva a svobody – pojem, prameny, funkce | 36. Obecná ustanovení Listiny | 37. Formy a způsoby omezení základních práv a svobod v ČR; úprava povinností v Listině | 38. Princip rovnosti a zákaz diskriminace, uplatnění v rozhodování Ústavního soudu | 39. Svoboda jednotlivce a její ústavní záruky v ČR | 40. Vlastnické právo a jeho ústavní záruky v ČR | 41. Politická práva v Listině – subjekty, obsah, omezení, soutěž politických sil, záruky | 42. Svoboda projevu a právo na informace v ČR | 43. Petiční právo v ČR | 44. Shromažďovací právo v ČR | 45. Sdružovací právo v ČR | 46. Politické strany v právním řádu ČR | 47. Ústavní ochrana menšin v ČR | 48. Principy sociálního státu v Listině | 49. Ochrana životního prostředí v Ústavě a v Listině | 50. Právo na spravedlivý proces v Listině | 51. Prostředky ochrany základních práv a svobod

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code