Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

ustavni-pravo:pfuk:ustavko:zkouska:komplet [2012/10/19 02:34] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== 1. Předmět a prameny ústavního práva ======
 +
 +===== Předmět ústavního práva =====
 +  * Ústavní právo se od roku 1990 (a zejména pak v souvislosti s přijetím Listiny a s jejím místem v ústavním pořádku) obsahově změnilo. Přestalo být disciplínou převážně ideologickou a politickou, ale stalo se aplikovatelným oborem platného práva.  ​
 +  * **Ústavní právo je právním odvětvím veřejného práva, které se zabývá ústavou a vykládá ji** (ústavní právo ČR ale obsahuje i normy práva soukromého,​ zejména Listina je i základem vztahů soukromoprávních). Předmětem ústavního práva je to, co ÚP zkoumá - tedy ústava, ale záleží na vymezení tohoto pojmu, protože pojem ústava není jednoznačný. Tento pojem můžeme chápat ve dvou rovinách:
 +
 +  * **A) FORMÁLNĚ POJATÁ ÚSTAVA** (důraz kladen na formální stránku - tzn. na označení předpisu, případně na zvláštní způsob přijímání těchto předpisů)
 +    * pojmem ústava se rozumí především zákon, který je takto označený a obsahuje soubor norem nejvyšší právní síly (např. Ústava ČR); může být však označen i jako ústavní zákon, ústavní listina, konstituce atd.
 +    * v širším smyslu se jedná o **ústavní pořádek** dle čl. 112 Ústavy
 +    * tedy předmětem ÚP z formálního hlediska jsou **právní normy nejvyšší právní síly**
 +      * Soubor těchto právních norem nejvyšší právní síly může být obsažen:
 +         * v jednom právním předpise - ústava **monolegální** (Slovensko)
 +         * ve více právních předpisech - ústava **polylegální** (ČR, Jugoslávie,​ Rakousko)
 +
 +  * **B) MATERIÁLNĚ POJATÁ ÚSTAVA** (kritériem je, jakou matérii předpisy upravují)
 +    * z hlediska obsahu právních norem se ústavou rozumí **úprava základních vztahů ve státě**
 +    * ústavou se tyto základní vztahy konstituují (konstituce)
 +    * k těmto základním vztahům patří: forma státu a vlády, název, postavení, kompetence a vzájemné vztahy nejvyšších orgánů státu, vnitřní uspořádání,​ politický režim či práva a povinnosti občanů; zpravidla obsahuje i název státu
 +
 +  * **Ústava je také základním řádem, podle něhož se tvoří státní vůle a uplatňuje se státní moc, stanovuje pravidla pro tvorbu a vydávání zákonů a jiných právních předpisů a pro jejich vynucování státní mocí.**
 +  * Vedle základních vztahů obsahují ústavy i další ustanovení,​ která ústavodárce považuje za tak významná, aby se stala součástí této úpravy. K takovýmto ustanovením patří např. státní monopol a státní ochrana přírodního bohatsví státu, privilegovaný vztah státu k některé církvi nebo náboženství. ​
 +  * Jiným případem jsou **nenaplněná ustanovení ústavy a mezery v ústavě**. Ústava by měla založit způsob řešení všech předvídatelných vztahů mezi ústavními orgány. Mezery mohou vznikat legislativním opomenutím nebo tím, že předpokládané přijetí dalších ústavních předpisů se neuskuteční,​ nebo se nenaplní schválený ústavní text, nebo se neustaví ústavní orgány v ústavě předvídané (např. v ústavní listině 1920 se předpokládalo vytvoření autonomie Podkarpatské Rusi, ÚS předpokládaný ústavním zákonem o československé federaci se do r.1991 neustavil, Prozatimní Senát předpokládaný v Ústavě ČR nebyl nikdy vytvořen)
 +  * V případě, že parlament nebo jiný  ústavou výlučně zmocněný orgán nemůže v ústavou nepředvídané situaci ústavní mezeru zaplnit, může vzniknout **stav ústavní nouze** - v tomto stavu chybí kompetence k řešení ústavní situace pro ústavní orgány
 +  * př. stav ústavní nouze vznikl pro Československo v době 2. světové války, kdy nemohlo být svoláno NS, aby přijalo zákony k řízení odporu proti Německu ​ a zvolilo ústavně předepsaným způsobem prezidenta republiky  ​
 +==== Státní právo ====
 +  * někdy se vykládají základní právní vztahy ve státě v právním oboru nazvaném státní právo
 +  * ⇒ klade důraz nikoli na právní předpisy, ale na samotnou organizaci, postavení a fungování státu
 +  * státní právo se zpravidla vymezuje jako soustava ​ právních pravidel vztahujících se k orgánům státní moci, k příslušnosti a funkcím orgánů státní moci a povinnostem občanů vůči státní moci
 +  * na území ČR se do r. 1948 užívalo označení obojí - ústavní i státní právo
 +  * po r. 1948 spíše pojem státní právo - nastolení komunistické moci s sebou přineslo zdůraznění role státu a potlačení osobních a politických práv občanů
 +  * po pádu komunismu ​ bylo pojetí i výklad státního práva nahrazeny právem ústavním - zdůrazňoval se tím obnovený význam ústavnosti a význam práv a svobod občanů
 +
 +
 +==== Druhy ústav ====
 +
 +  * **Podle formy**
 +    * psaná - kontinentální Evropa a USA
 +    * nepsaná - vytvořena jinými normami práva, jako jsou zvyklosti, soudní precedenty apod.; např. Velká Británie
 +  * **Podle způsobu přijetí**
 +    * oktrojovaná - vydaná pouze z rozhodnutí panovníka (Pillersdorfova,​ Stadionova)
 +    * revoluční - např. Prozatimní ústava 1918
 +    * dohodnutá - je výsledkem dohody převážné části společnosti,​ je stabilní
 +  * **Podle jejího dodržování**
 +    * reálná - je skutečně dodržována,​ jde o základní znak právního státu
 +    * fiktivní - je pouze formální, nedodržována,​ např. Ústava 9. května ​
 +  * **Podle způsobu změny**
 +    * flexibilní - ústavu lze změnit běžným zákonem
 +    * rigidní - změna ústavy je obtížnější než u ostatních právních norem, např. je možno ji vázat na referendum, na vyšší počet potřebných hlasů ke schválení nebo na pravidlo, že ústava smí být změněna jen jednou za pevně daný počet let apod. 
 +  * **Podle charakteru státu**
 +    * demokratické - založené na pluralitě politických stran, které se mohou střídat u moci 
 +    * autokratické - př. ústavy fašistické,​ vyskytující se mezi světovými válkami, vyznačovaly se stručností svých ustanovení,​ jejich jádrem byly zmocňovací zákony, přenášející zákonodárnou moc na exekutivu
 +==== Místo ústavního práva ČR v systému právních odvětví ====
 +  * ústavní právo nelze zařadit jen jako součást práva veřejného,​ protože obsahuje i normy práva soukromého,​ zejména Listina je i základem vztahů soukromoprávních (př. čl. 11 - ochrana a limity práva vlastnického a záruky dědění)
 +  * ústavní právo upravuje základní vztahy mezi občany, zakotvuje způsobilost k právům, právo vlastnické,​ ochranu lidské důstojnosti atd., používá přitom i formulace charakteristické tradičně pro právo občanské (např. čl. 5 LZPS)
 +  * zakotvuje též základní instituty trestního práva procesního i hmotného (př.čl. 39, čl. 40 odst. 6, čl. 6 odst. 3 LZPS)
 +  * čl. 7 Ú a čl.35 LZPS vyjadřují základ práva životního prostředí
 +  * v Listině též najdeme vztah k právu pracovnímu (př. čl.9, čl.28)
 +  * vztah k právu finančnímu lze najít např. v čl. 11 odst. 5 LZPS
 +
 +
 +===== Prameny ústavního práva =====
 +
 +Jsou úzce spjaty se státním režimem - demokratický právní stát má uspořádaný systém pramenů práva, kdežto v nedemokratickém státě spadají mezi prameny i formy, které umožňují zneužití státní moci. Dále závisí na typu právní kultury (kontinentální,​ angloamerická,​ islámská).
 +
 +==== Druhy pramenů ústavního práva ====
 +
 +  * __obecné právní principy__ - jsou hlavním pramenem ÚP
 +  * __hodnotová učení__ - myšlenkové koncepce, doktríny, politické ideje
 +  * __monolegální__ (speciální označení Ústava, Základní zákon apod.) __nebo polylegální právní akt__ (obsažený ve více právních předpisech)
 +  * __zákony, ústavní zákony, mimořádné zákony__ (jsou dočasné, řeší určitou krizi - v Itálii čl. 77 Ústavy: v mimořádné situaci vláda vydá na svou zodpovědnost nařízení se silou zákona, ale musí ho téhož dne předložit sněmovnám ke schválení)
 +  * __tzv.organické zákony__ – kodifikují nějakou základní otázku, třeba status nějakého orgánu, či zákony o referendu (např. Španělsko,​ Francie)
 +  * __soudcovské právo (precedenty)__ - obsahující autentické interpretace ústavy justičních autorit ​
 +  * __prováděcí zákony ústavy__ - např. volební zákony
 +  * __nálezy ÚS__
 +  * __jednací řády Parlamentu__
 +  * __normativní akty VM a hlavy státu__ - dekrety, zákonná opatření; jsou dočasné, musí být dodatečně schváleny Parlamentem
 +  * __mezinárodní a vnitrostátní smlouvy__ (uzavírají je např. autonomní oblasti Španělska)
 +  * __multilaterální pakty o lidských právech__ (např. pakty OSN, Evropská úmluva o lidských právech)
 +  * __ústavněprávní obyčeje__ - třeba ve Velké Británii; např. král musí souhlasit se zákonem, který schválily obě komory
 +  * __sbírka náboženských pravidel__ - především v islámském právu: šaría
 +  * __právo ES/EU__ - platí pro členské státy
 +
 +==== Prameny ústavního práva České republiky ====
 +
 +  * Česká republika je demokratický právní stát a pouze právní předpisy (nikoli politická usnesení či politické směrnice) mohou být pramenem práva. Systém pramenů ústavního práva ČR v zásadě tvoří:
 +
 +  - především **ústavní zákony**, které podle čl. 112. odst. 1 Ústavy ČR tvoří ústavní pořádek: Ústava ČR, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992. Podle nálezu ÚS č. 403/2002 Sb., je třeba do rámce ústavního pořádku zahrnout i ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách. ​
 +  - **mezinárodní smlouvy**, které podle čl. 10 Ústavy jsou bezprostředně závazné a mají aplikační přednost před zákonem
 +  - **akty referenda** - ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává svou moc přímo (doposud byl pouze jeden jednorázový ústavní zákon o přistoupení ČR do EU: úz č. 515/2002 Sb.)
 +  - **rozhodnutí Ústavního soudu** - vykonatelná rozhodnutí ÚS jsou závazná pro všechny orgány a osoby; pramenem práva je ovšem pouze výroková část rozhodnutí,​ jelikož rozhoduje jako "​negativní zákonodárce"​ (ruší či mění zákon nebo podzákonný právní předpis); //​odůvodnění rozhodnutí není nikdy pramenem !//
 +  - **zákony, které se týkají úpravy činnosti ústavních orgánů**, ústavních práv a svobod občanů, státního občanství,​ postavení cizinců apod.
 +  - **zákony podle čl. 112. odst. 3**, které byly přijaty jako ústavní zákony v době federace, ale pozbyly tímto právním ustanovením právní sílu ústavních zákonů a staly se běžnými zákony
 +  - **zákony, jejichž vydání Ústava předpokládá** (volební zákony, jednací řády atd.)
 +  - za prameny lze v určitém smyslu považovat i **zákonná opatření Senátu** podle čl. 33 Ústavy - ovšem dosud k nim nedošlo
 +  - **rozhodnutí prezidenta republiky** - v minulosti k nim patřily dekrety prezidenta Beneše (nález ÚS č. 55/1995 Sb.- kauza Dreithaler: podle článku 112 Ústavy ČR mají ke dni účinnosti této Ústavy jen sílu zákona), v současnosti jsou pramenem práva např. rozhodnutí o vyhlášení amnestie
 +
 +  * Ústava a Listina základních práv a svobod jsou jako součást ústavního pořádku ČR označeny **výslovně** (přímo).
 +
 +  * **Ústava ČR zavedla s účinností od 1.1.1993 termín "​ústavní pořádek"​**,​ který používá v čl. 3 a v čl. 112 . Tím byl vyjádřen fakt, že vedle vlastní Ústavy ČR (ústavní zákon ČNR 1/1993) existují v právním řádu ČR i další ústavní zákony, které stojí vedle Ústavy. Ústavní pořádek ČR je tak pojímán jako neuzavřený soubor všech platných ústavních zákonů, jež dohromady tvoří ústavu ČR v širším smyslu. V současné době máme 26 ústavních zákonů.
 +  * Termín "​ústavní pořádek"​ je termínem pr. řádu ČR – jinde ve světě se zřejmě neobjevuje a ani by mu nerozuměli,​ a to ani ve státech s polylegální ústavou. Může to být i tím, že ani kategorie "​ústavních zákonů"​ není celospolečensky rozšířena a vyskytuje se jen v některých státech.
 +  * Zřejmě vhodnější by bylo, kdyby Ústava ČR použila místo termínu "​ústavní pořádek"​ termín "​**ústavní řád**",​ jež byl a je chápán právě jako soubor ústavních zákonů.
 +  * V historii se už jednou objevil termín "​pořádek"​ v **ústavním dekretu prezidenta republiky č. 11/1944 Úř. věst. čsl., o obnovení právního pořádku**;​ zde "​právní pořádek"​ znamenal obnovení systému práva, ve kterém panoval po přechodu od R-U chaos, jelikož zde fakticky současně platilo více rozdílných právních řádů tzn. "​právní pořádek"​ = náprava "​právního nepořádku"​ na území ČS tím, že bude zaveden úplně nový právní systém.
 +  * Nyní by mohlo vyplývat, že "​ústavní pořádek"​ je také nápravou ústavního nepořádku a nutností vytvořit nový ústavní systém, což ale není pravda !  Nová Ústava ČR totiž neobsahovala úplně nové normy, ale plno zákonů, které byly vytvořeny ještě před vytvořením Ústavy ČR.
 + ==== Nálezy ÚS ====
 + **Pl. ÚS 33/97 principy v ústavním právu**
 +  * Moderní demokratická psaná ústava je společenskou smlouvou, kterou se lid představující ústavodárnou moc ustavuje v jedno politické (státní) těleso, zakotvuje vztah individua k celku a soustavu mocenských (státních) institucí. Dokument insitucionalizující soustavu základních obecně akceptovaných hodnot ​ formující mechanizmus a proces utváření legitimních mocenských rozhodnutí nemůže existovat mimo veřejností akceptovaného kontextu hodnot, spravedlnostních představ, jakož i představ o smyslu, účelu a způsobu fungování demokratických institucí. Jinými slovy, nemůže fungovat mimo minimálního hodnotového a institucionálního konsenzu. **Pro oblast práva z toho plyne závěr, že pramenem práva obecně, jakož i pramenem práva ústavního,​ a to i v systému psaného práva, jsou rovněž základní právní principy a zvyklosti.** ​
 +
 +
 +===== Prameny =====
 +  * V. Pavlíček a kol., Ústavní právo a státověda,​ 1.díl, Obecná státověda,​ Linde Praha a.s 1998; str. 21-23, 42-44
 +  * [[http://​cs.wikipedia.org/​wiki/​Ústava]]
 +  * http://​www.vakobobri.cz/​download.php?​view.1165 str. 2 - typové základní prameny a odstavec pod nimi
 +  * www.pravo.wz.cz/​vyb/​data/​ustavni_systemy0.doc
 +  * ÚZ Ústava ČR, Listina základních práv a svobod
 +  * http://​www.vakobobri.cz/​download.php?​view.1009 rezzzy, kapitola XI., str.1, odst. o ústavním pořádku
 +
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 2. Kontinuita a diskontinuita v ústavním právu ČR, legalita a legitimita v politických zvratech v roce 1918, 1948 a 1989 ======
 +
 +
 +===== Státovědný základ =====
 +==== Legalita a legitimita ====
 +
 +  * státní moc - jeden ze základních znaků státu
 +  * moderní stát zakládá svou autoritu a moc na politické legitimitě a legalitě
 +  * **legitimita moci** = "​ospravedlnění"​ moci, uznání a respektování autority státní moci ze strany společnosti,​ důvěra společnosti k této moci
 +  * 3 důvody legitimnosti panství podle Webera - autorita tradice (tradiční panství), charisma (charismatické panství), legality (panství založené na víře v platnost legálního ustanovení;​ odůvodněné racionálně vytvořenými pravidly)
 +  * státní moc je legitimní tehdy, je-li jí podřízenými osobami považována za oprávněnou - legalita jako základ legitimity
 +  * legitimní moc - 2 stránky - procedurální - legitimní se moc stává tehdy, jestliže je výsledkem obecně akceptované procedury; a hodnotovou - obecně akceptovaný rámec hodnot, ve kterém se legitimní moc má a může pohybovat ​
 +  * svobodné volby - důležité pro politickou legitimitu, ztráta legitimity politické moci - vyslovení nedůvěry v následujících volbách
 +  * uplatňování a působení státní moci ve společnosti - na základě a v rozsahu stanovené právem = na základě legality
 +  * **legalita** - vůle státu, která je závazná nejen pro ostatní, ale i pro stát samotný
 +  * základní principy a postupy legitimity a uplatňování státní moci jsou v právním státě upraveny v ústavách a dalších zákonných předpisech - "​legální legitimita"​
 +  * legitimita státní moci je založena jak na politické legitimitě,​ tak na legalitě - politicko-státoprávní ospravedlnění státní moci
 +
 +==== Kontinuita a diskontinuita ====
 +
 +  * obsahové vymezení pojmů kontinuita a diskontinuita je značně rozdílné a vágní
 +  *  **kontinuita** - nepřetržitý vývoj, charakterizovaný plynulým přechodem jednoho stavu či kvality systému v jiný stav nebo kvalitu, nedochází zde k podstatnému napětí nebo konfliktu
 +  * **diskontinuita** - přerušený vývoj, napětí a prudká negace předcházejícího stavu či kvality a vystřídání starého systému novým
 +  * kontinuitu a diskontinuitu dějinného vývoje nelze stavět do ostrého protikladu, mohou se prolínat a přecházet jedna v druhou
 +  * kontinuita a diskontinuita jsou relativní, vždy je použijeme ve vztahu k něčemu (v rovině legislativy diskontinuita,​ v rovině aplikační kontinuita) ​
 +  * materiální (obsahová) kontinuita - spojena s kontinuitou konkrétního politického systému; diskontinuita v materiálním smyslu je důsledkem kvalitativní změny mocenskopolitických poměrů ve státě
 +  * formální kontinuita - přetrvává v platnosti právo předcházejícího systému
 +  * v našem ústavním vývoji je převažující kontinuita, najdeme tu ale i diskontinuitvní prvky
 +
 + ===== 1918 =====
 +
 +  * československý stát vznikl revolucí proti Rakousku-Uhersku - v politickém i v právním smyslu
 +  * přijata koncepce diskontinuity mezi dřívějším právním řádem rakouským (a uherským) a právem československým - materiální,​ hodnotová diskontinuita
 +  * ohniskem právního řádu československého státu se stává zákon č. 11/1918 Sb.z.a n. - recepční norma - zajišťuje formální kontinuitu
 +  * pro právní postavení Československa má velký význam i Saint-germainská smlouva (podepsaná 10.9.1919) - v preambuli - historické země ve svých tradičních hranicích se staly základem nového státu československého a tedy skutečným nositelem státní kontinuity - mezinárodní uznání Československa
 +  * Masaryk: velký podíl na tvorbě státní ideje, která byla základem pro legitimitu státní moci - více viz [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-7|]]
 +  * nové slovanské státy mají být ve spojení se západními demokraciemi hrází německé dobyvačnosti
 +  * Masaryk vychází z toho, že český stát právně nikdy nezanikl a že má historické právo na přičlenění Slovenska
 +  * podstatu nového státu spatřuje TGM v demokracii a humanismu
 +  * Masaryk zdůrazňoval důslednou ideovou diskontinuitu se státní idejí Rakouska
 +===== 1938-1945 =====
 +  * koncepce kontinuity podle Beneše - myšlenka nepřetržitého trvání Československé republiky v jejích předmnichovských hranicích (změna hranic Mnichovskou dohodou byla protiústavní;​ hranice bylo možné měnit pouze ústavním zákonem!)
 +  * požadavek uznání neplatnosti Mnichovské dohody od samého počátku, protože od ní se pak odvíjely všechny další neústavní kroky
 +  * 30.9.1938 - 4.5.1945 - doba nesvobody - 2. republika, Protektorát - rozbití republiky, ale to se děje pod nátlakem - protiústavní akty
 +  * v zahraničí se ale formuje prozatimní státní zřízení Československé republiky (prezident, vláda, státní rada) - navázání na státoprávní tradice první republiky - zachování mezinárodněprávní i vnitrostátní kontinuity
 +  * ústavní dekret prezidenta republiky č. 11/1944 Úř.věst.čsl.,​ o obnovení právního pořádku:
 +     ​- ​ předpisy vydané do 29.9.'​38 - platný československý právní řád   
 +     ​- ​ předpisy 30.9.1938-4.5.1945 - nejsou součást právního řádu, ty, které se nepříčí Ústavě je možné na přechodnou dobu používat; zásadně vyloučeny předpisy v oblasti soudního práva trestního, soudního řízení trestního, práva osobního a práva rodinného
 +     - prezidentské dekrety vydané na základě ústavního dekretu č. 2/1940 Úř.věst.čsl. zůstaly v platnosti, podléhaly ratihabici
 +
 +===== 1948 =====
 +
 +  * únor 1948 - úplné převzetí moci komunisty
 +  * po formální stránce zdůrazňovala Gottwaldova vláda ústavnost a kontinuitu
 +  * zásadní materiální diskontinuita mezi ústavním řádem dosavadním a nově nastoleným již od února 48 - změnil se obsah právních předpisů a demokratický systém vlády
 +  * v době socialismu došlo k obsahové i formální diskoninuitě právního řádu, formální kontinuita státu trvá
 +  * podstatným rysem demokracie je zajištění práv menšiny, jež jí dává šanci stát se demokratickým způsobem většinou - to bylo porušeno - vláda ztrácí legitimitu, když zničí demokratické instituce, jichž využila při získání k moci!!!
 +  * **Ústava 9. května** (č. 150/1948 Sb., účinná od 9.6.'​48) obsahovala mnoho demokratických prvků (záruky občanských práv a svobod), v řadě ustanovení navazovala na Ústavu 1920, ale nikdy se nestala novým ohniskem právního řádu, moc se na ní nedbalo při tvorbě nových právních předpisů
 +  * přijata všemi přítomnými poslanci (246; celkem jich bylo tehdy 300)
 +  * nově upraveno postavení slovenských národních orgánů
 +  * §171 - výklad a používání ostatních předpisů musí být vždy v souladu s ústavou
 +  * §66 - výklad zákonů a rozhodování o jejich ústavnosti příslušejí předsednictvu Národního shromáždění (možnost libovůle) ​
 +  * Ústava 1920 pozbývá platnosti, stejně tak ostatní ústavní i běžné zákony, které jsou v rozporu s Ústavou 9. května neodporují zásadám lidově demokratického zřízení
 +  * právo se nadále netvoří na základě přijaté Ústavy, záruky zákonnosti byly zrušeny (např. správní soud měl být zaveden podle Ústavy a nebyl)
 +  * teorie 2 ústav - psané a faktické (či také ústava de iure a de facto)
 +  * opuštěna tradiční východiska právní kultury kontinentálního typu
 +  * popírány mnohé zásady (presumpce neviny, individuální zjišťování odpovědnosti...)
 +  * prosazuje se třídní výklad právních předpisů
 +  * nahrazovány ideje, z nichž stát vznikl r. 1918
 +  * princip sociální spravedlnosti a vize budoucí absloutní rovnosti + zkušenosti z 2. světové války - akceptace těchto změn velkou částí společnosti
 +  * **Ústava 1960** (č. 100/1960 Sb.) - spíše ideová proklamace než právní norma
 +  * kontinuita s právem po roce 48, diskontinuita s právem první republiky
 +  * čl.4 - komunistická strana jako vedoucí síla ve společnosti a ve státě
 +  * omezení postavení slovenských nároních orgánů - zachována jen Slovenská národní rada
 +  * **ústavní zákon č. 143/1968 Sb.** - vznik federace - formální změna v kontinuitě státu - ohnisko státní moci ale není v zastupitelských sborech, ale v centralisticky organizované komunistické straně
 +  * vznikají české národní orgány - ne volbou občanů - ČNR zvolena Národním shromážděním
 +  * tento ústavní zákon je zároveň ústavou České republiky a Slovenské republiky, dokud nepřijmou republiky své ústavy
 +  * podle ústavy - 3 normová ohniska - ve skutečnosti - veškerá moc v rukou vedoucích orgánů ÚV KSČ
 +===== 1989 =====
 +  * 17. listopad 1989 - zhroucení komunistického systému v Československu - počátek procesu změn (právní stát, plurarismus,​ demokracie, tržní hospodářství...)
 +  * Sametová revoluce - legitimita státní moci je opět odvozena od vůle lidu jako suveréna
 +  * převaha diskontinuity ve všech oblastech státoprávního života
 +  * ústava z roku 1960 a ústavní zákon o československé federaci novelizovnány a měněny v rozsáhlé míře
 +  * ústavní zákon č. 135/1989 Sb. (29.11.1989)- vypuštěn článek 4. o vedoucí úloze KSČ z Ústavy - zákonný předpoklad pro obnovení politické plurality
 +  * zákony obnovující politickou demokracii a občanské svobody (č.15/1990 Sb., o politických stranách, č. 47/1990 Sb., o volbách do Federálního shromáždění,​ č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů...)
 +  * zákonodárství spojené s nápravou křivd a nespravedlností v komunistickém režimu (č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci,​ č. 298/1990 Sb., o vydání majetku církvím, č. 403/1990 Sb., restituční zákon)
 +  * Listina základních práv a svobod se stává součástí ústavního pořádku
 +  * obnova tržní ekonomiky
 +
 +===== Pl. ÚS 14/94 "​Dreithaler"​ =====
 +  * R. Dreithaler napadá zákonnost dekretu č. 108/1945, o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy
 +  * **jeho argumenty:​**
 +  * moc zákonodárná příšluší podle Ústavy 1920 pouze Národnímu shromáždění (nebo 24 členný výkonný sbor - neodkladná opatření, když Národní shromáždění nezasedalo apod.), ne prezident
 +  * Beneš nebyl v době vydání dekretu prezidentem - abdikoval 5.10.1938
 +  * jeho akty mohly být nanejvýš správní akty moci výkonné a vládní - v rozporu s tehdejším ústavním právem - od začátku neplatné
 +  *  jedné osobě přiznáno být současně zákonodárcem a zároveň mocí vládní a výkonnou - v rozporu se zásadami právního státu
 +  * dekret č. 108/1945 v rozporu i s čl. 2,3,4,11 a 24 Listiny základních práv a svobod
 +  * navrhuje prohlásit tento dekret za akt od samého počátku nulitní, případně tuto právní normu aspoň zrušit
 +  * **Poslanecká sněmovna:​**
 +  * dekret č. 108/1945 byl vydán v mezích oprávnění hlavy státu v době, kdy nebylo ustaveno Národní shromáždění,​ a tvoří platnou součást našeho právního řádu
 +  * oprávnění prezidenta dáno ústavním dekretem č.2/1940 Úř.věst.čsl.,​ o prozatímním výkonu moci zákonodárné
 +  * všechny dekrety byly posléze schváleny Prozatímním Národním shromážděním (ústavní zákon č.57/1946 Sb.) - ratihabice
 +==== Odůvodnění ÚS  ====
 +
 +
 +  * v Ústavě 1920 - princip demokratické legitimity - vazba na hodnotový řád, který je základem i mezinárodního právního řádu - otevřenost k mezinárodnímu právu - dekret č. 108/1945 se opírá o mezinárodní konsens doby
 +  * usnesení vlády ze dne 3. 12. 1942 O další platnosti prezidentského úřadu prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše - Beneškova abdikace r. '38 byla protiprávně vynucena, není považována za platnou; není možné svolat schůzi Národního shromáždění - Beneš zůstává prezidentem dokud nebude možno provést volbu nového prezidenta
 +  * Beneše jako prezidenta (i prozatimní vládu) uznává 27 států
 +  * Beneš zdůrazňuje tendenci zachovat právní kontinuitu s československým právním řádem
 +  * technicky nemožné zachovávat normotvorné řízení podle hlavy II Ústavy 1920 - nezbytně nutné předpisy budou vydávány ve formě dekretů prezidentem republiky k návrhu vlády a zpravidla projednány Státní radou, spolupodepíše je předseda vlády (pověřený člen vlády)
 +  * dekrety podléhají následné ratihabici - pozbývají platnosti 6 měsíců po dni, kdy se sejde Národní shromáždění,​ nebudou-li jako zákony znovu usneseny a vyhlášeny (2/1940)
 +  * ústavní zákon č. 57/1946 Sb., kterým se schvalují a prohlašují za zákony dekrety prezidenta republiky - všechny dekrety je nadále nutno považovat za zákon, ústavní dekrety za ústavní zákon
 +  * konsens českého národa s hodnotovou a právní návazností na 1. republiku - lid si přeje žít v demokratickém a právním státě
 +  *** na prozatímní státní zřízení ČSR je třeba nahlížet jako na mezinárodně uznávaný legitimní ústavní orgán československého státu, na jehož území byl nepřítelem znemožněn výkon svrchované státní moci pramenící z Ústavní listiny 1920 - všechny normativní akty prozatímního státního zřízení, tedy i dekretu č. 108/1945, jsou v důsledku ratihabice výrazem legální činnosti československé zákonodárné moci**
 +  * tento dekret není v rozporu s právními zásadami civilizovaných společností - je adekvátní reakcí (demokracie se může a musí bránit totalitnímu režimu)
 +  * konfiskace "​nepřátelského majetku"​ - nepřátelé Československé republiky jako demokratického státu, ne nepřátelé na primárně národností bázi
 +  * presumpce odpovědnosti osob německé národnosti (musí dokazovat, že zůstaly věrné ČSR, aktivně se podílely na odboji...) - adekvátní - podstatná část německého národa vědomě participovala na nacistickém režimu, Němci v pohraničí dali záminku k Mnichovské dohodě...
 +  * dekret č. 108/1946 podložen i usneseními Postupimské konference
 +  * exilové a bezprostředně poválečné zákonodárství představuje dnes již uzavřený okruh problémů a otázek, souvisejících s válečnými událostmi a hospodářskou obnovou země - z hlediska současnosti vesměs bez aktuálního významu
 +  * ** dekret č. 108/1945 byl v době svého vydání legálním i legitimním aktem**
 +  * zkoumání toho, jestli je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy postrádá jakoukoli právní funkci
 +  * **ÚS návrh zamítá**
 +
 +
 + ===== Prameny =====
 +  * PAVLÍČEK, Václav. O české státnosti : 1/ Český stát a Němci. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2002. O kontinuitě a diskontinuitě,​ s. 36-88.
 +  * HOLLÄNDER, Pavel. Základy všeobecné státovědy. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. 2.1.2 Moc a legitimita, s. 56-62.
 +  * FILIP, Jan; SVATOŇ, Jan; ZIMEK, Jan. Základy státovědy. 2. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 1997. 1.3.2 Státní moc; její legitimita a legalita, s. 18-20.
 +  * ADAMOVÁ, Karolina. K otázce kontinuity a diskontinuity práva v České republice. In Příspěvky k vývoji právního řádu v Československu 1945-1990. Univerzita Karlova v Praze : Nakladatelství Karolinum, 2002. s. 73-78.
 +  * CÍSAŘ, Jaroslav; KINDL, Vladimír. Vývoj zákonodárství na území ČSR 1945-1990. In Příspěvky k vývoji právního řádu v Československu 1945-1990. Univerzita Karlova v Praze : Nakladatelství Karolinum, 2002. s. 79-96.
 +
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 3. Ústavní pořádek ======
 +  * pojem ústavní pořádek je českým unikátem - ani kategorie ústavních zákonů není běžná v Evropě
 +  * do roku 1992 se používal pro soubor právních předpisů ústavní síly ústavní řád
 +     * teoreticky slovakismus - právny poriadok = právní řád, kdežto v češtině pořádek znamená dodržování určitých pravidel (veřejný pořádek) nebo výsledek určitého uspořádání (kdežto ústavní pořádek je ve skutečnosti množinou)
 +     * ústavním základem první republiky postupně: o zřízení samostatného státu (11/1918 Sb.z.a n.), o prozatimní ústavě (37/1918) a zákon uvozující Ústavu (121/1920)
 +       * Ústava nebyla nikdy novelizována za 1. republiky, pouze doplněna několika ústavními zákony (např. o ochraně svobody osobní, domovní a tajemství listovního) + o státních hranicích) ​
 +     * během druhé republiky byly schváleny tři zásadní ústavní zákony: o autonomii Slovenské krajiny, Podkarpatské rusi (299 a 328/1938) a zmocňovací ústavní zákon (330/1938)
 +       * vláda v exilu vydávala i ústavní dekrety (10 z 44 londýnských) - např. o prozatímním výkonu moci zákonodárné,​ o obnovení právního pořádku (11/1944 - užit pojem obnovení právního pořádku, zde se jednalo o "​úklid"​ - výsledek uspořádání,​ nikoli množinu)
 +     * po roce 1945 - ústavní dekret o Prozatímním národním shromáždění (47/1945) a ústavní zákon o Ústavodárném národním shromáždění (65/1946 Sb.), následně se staly nejdůležitějšími Ústava schválená 9. května 1948 (150/1948 Sb.) a socialistická ústava z roku 1960 (100/1960 Sb.) 
 +        * v letech 1968 - 1989 byly nejdůležitějšími ústavními zákony Ústava z roku 1960 (100/1960 Sb.), ú.z. o československé federaci (143/1968 Sb.) a ú.z. o postavení národností v ČSSR (144/1968 Sb.) vedle mnoha dalších
 +     * v letech 1989 - 1992 bylo přijato celkem 51 ústavních zákonů Federálním shromážděním,​ ČNR a SNR - např. vypuštění článku o vedoucí úloze KSČ (29.11.1989),​ ú.z. umožňující odvolávat poslance a na jejich místo kooptovat nové (od 23.1. do 31.3.1990), volný mandát, změna názvu státu, zrušení Národní fronty, o navrácení majetku KSČ a SSM lidu ČSFR, Listina, o ÚS, o referendu umožňující vystoupení,​ o dělení majetku České a Slovenské Federativní republiky (územní princip na nemovitost a příslušenství,​ podíl 2:1 - princip počtu obyvatel - v ostatních případech) či o zániku československé federace (25.11.1992)
 + 
 +  * pojem ústavní pořádek původně zmíněn pouze dvakrát (čl. 3 a 112), po euronovela osmkrát - např. čl. 87 odst. 1 písm. a), podle něhož ÚS rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení,​ jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem (původně ústavní zákon a mez. smlouvy o lidských právech a základních svobodách)
 +
 +  * **pozitivně vymezuje čl. 112 Ústavy:**
 +
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**Článek 112**</​align>​
 +
 +(1) Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté ​ po 6. červnu 1992.
 +
 +(2) Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly,​ a ústavní zákon České národní rady č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České republiky.
 +
 +(3) Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy mají sílu zákona.
 +</​blockquote>​
 +
 +  * **neuzavřený soubor všech platných ústavních zákonů** - ústavní pořádek se rozšiřuje - Ústava však může být doplňována či měněna pouze ústavním zákonem (čl. 9 odst. 1)
 +  * další zmínka v Ústavě v čl. 3 - součástí ústavního pořádku je i Listina
 +  * pět základních oblastí (v současné době 27 ústavních zákonů):
 +    - **Ústava** - 1/1993 Sb. - přijata 16.12.1992, účinná od 1.1.1993
 +    - **Listina základních práv a svobod** - 2/1993 Sb. - přijata dříve Federálním shromážděním v lednu 1991, uvozovací ústavní zákon k Listině č. 23/1991 se stal běžným zákonem na základě odst. 3 čl. 112 Ústavy
 +      * na ústavní úrovni není označena za ústavní zákon - její ústavní síla dovozena ze skutečnosti,​ že je zařazena do ústavního pořádku (již čl. 3 Ú)
 +      * po 31.12.1992 však nemá nadústavní postavení (i výklad ​ a užití ústavních zákonů muselo být v souladu s Listinou)
 +    - **ústavní zákony přijaté podle této Ústavy** - z počátku dvě interpretace:​ ú.z. předvídané Ústavou (úprava názvu vyšších územních samosprávných celků - naplněn, o státním referendu - nenaplněn, o prozatimním Senátu - nikdy nebude naplněn) či přijaté procedurou podle Ústavy
 +      * 347/1997 Sb. o zřízení vyšších územně samosprávných celků a o změně Ústavy - výčet 13 krajů + hl.m. Praha
 +      * 69/1998 Sb. o zkrácení volebního období PSP
 +      * 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR 
 +      * 162/1998 Sb. kterým se mění Listina (čl 8 LZPS- zadržení z 24 hodin na 48)
 +      * 300/2000 Sb. kterým se mění Ústava a ú.z. o bezpečnosti ČR (související se vstupem do NATO, určité pravomoci svěřené vládě)
 +      * 176/2001 Sb. o změně ú.z. o zřízení vyšších samosprávných celků (přejmenování 4 krajů)
 +      * 395/2001 Sb. o změně Ústavy (euronovela - čl. 10 a) )
 +      * 448/2001 Sb. o změně Ústavy (novým hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu)
 +      * 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení ČR k EU a o změně Ústavy (ad hoc referendum, které by se dalo zopakovat nejdříve po dvou letech)
 +      * 319/2009 Sb. o změně Ústavy (možnost seberozpuštění PSP - čl 35 odst. 2 Ústavy)
 +      * 135/2011 Sb. o změně ú.z. o zřízení vyšších samosprávných celků (přejmenování na Kraj Vysočina)
 +      * 71/2012 Sb. kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (přímá volba prezidenta)
 +    - **ústavní zákony upravující státní hranice** - pouze změna, ne její vytyčení - proto nebylo potřeba ústavního zákonu v roce 1993, jelikož šlo pouze o generální vytyčení státních hranic, potřeba jej bylo až v roce 1997 při změně hranic
 +      * 102/1930 Sb. o úpravě st. hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem ​
 +      * 205/1936 Sb. o úpravě st. hranic s Německem
 +      * 62/1958 Sb. o konečném vytyčení st. hranic s Polskem
 +      * ú.z. ČNR č. 30/1974 Sb. a ú.z. č. 66/1974 Sb. o změně st. hranic s Rakouskem (ve federaci byly přijímány ústavní zákony o změně hranic jak každou republikou, tak federálně)
 +      * 121/1981 Sb. (ČNR) a 37/1982 Sb. o změnách st. hranic s Německem
 +      * 43/1988 Sb. (ČNR) a 169/1988 Sb. o změnách st. hranic na hraničních vodních tocích s Polskem
 +      * 74/1997 Sb. o změnách st. hranic se Slovenskem (Židlochovická smlouva)
 +      * 76/2004 Sb. o dílčí změně st. hranic s Rakouskem (několik metrů ohledně dálnice u Rozvadova)
 +      * 633/2004 Sb. o dílčí změně st. hranic s Německem
 +    - **ústavní zákony ČNR přijaté po 6. červnu 1992**
 +      * 4/1993 Sb. o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR (pojistka přijata 15.12.1992, kdyby nebyla schválena ústava - obsahovala recepci právního řádu ČSFR) - pokud by Ústava přijata nebyla, řídila by se nezávislá ČR příslušnými ustanoveními federálních ústavních předpisů, zejména ustanoveními o postavení ČNR a vlády ČR 
 +      * 29/1993 Sb. o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR (převod soudců a prokurátorů)
 +      * svým obsahem i pojetím by oba ústavní zákony patřily do ustanovení přechodných a závěrečných Ústavy, pro svoji délku (a politické důvody) to však bylo nemožné
 +  * **ústavní zákon o bezpečnosti ČR - 110/1998 Sb.**
 +      * zvláštní nástroj k překonávání krizových situací a umožnění efektivního fungování státu ​ během nich
 +      * dovoluje ukládat osobám mimořádné povinnosti a omezovat jejich určitá práva a svobody ​
 +      * stanovuje základní ústavní povinnost státu: ​ // "​Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti ČR, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot"​ //
 +      * aplikuje se v případě ohrožení - dle intenzity může být vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav - zveřejňuje se v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon
 +      * nouzový stav - v případě živelné pohromy, havárie či jiného značného ohrožení životů, zdraví, majetku nebo vnitřního pořádku a bezpečnosti
 +        * doposud vyhlášen dvakrát: v r. 2002 kvůli povodním a v roce 2007 kvůli orkánu Kyrill
 +      * stav ohrožení státu - v případě bezprostředního ohrožení svrchovanosti států, územní celistvosti nebo jeho demokratickcýh základů
 +      * lze prodloužit volební období nejdéle o šest měsíců, není-li umožněno konat volby (jedná se o nepřímou novelizaci Listiny, kde je prodloužení volebního období zakázáno, ale v případě nouzového stavu či stavu ohrožení státu by se řídilo tímto ústavním zákonem jakožto lex specialis), při rozpuštění PSP může zastupovat Senát při vyhlášování stavů
 +      * v případě dvou závažnějších lze zkrátit dobu potřebnou k přijetí vládního návrhu zákona teoreticky na čtyři dny (president nemá právo vrátit, nelze přijmout ústavní zákony)
 + 
 +  * nepřejaté ústavní zákony byly buďto a) zrušeny - derogovány (odst. 2) nebo b) pozbyly síly úst. zákonů - dekonstituovány (odst.3) ​
 +  *  formální pojetí ústavního pořádku (všechny součásti mají stejnou právní sílu + lex posteriori derogat priori) vs. faktické pojetí (nejvýznamnější faktické postavení má Ústava a Listina)
 +  * nezměnitelné jádro Ústavy (materiální ohnisko ústavního pořádku) (čl. 9 odst. 2) specifikováno zvláště v nálezu **Pl. ÚS 27/09 (318/2009 Sb.)** - "kauza Melčák"​
 +      * //"​především svrchovanost lidu a principy obsažené v čl. 5 a 6 Ústavy a přirozenoprávní ustanovení Listiny základních práv a svobod, která zakládají ústavní právo na odpor (čl. 23 Listiny) ... základní principy volebního práva"//​
 +      * jiný z výkladů - předcházející články (1-9) jsou nezměnitelným jádrem Ústavy
 +      * materiální jádro ústavy v Německu i Rakousku => možnost rušit i ústavní zákony
 +      * Poukázání na skutečnost,​ že nezrušením tohoto ústavního zákona by došlo k precedensu, který by mohl mít za následek znepřehlednění právního řádu ČR, obdobná praxe fungovala i za Výmarské republiky, kdy se ustanovení Ústavy často prolamovaly speciálními ústavními zákony, což vedlo k labilitě této Ústavy. ​
 +  * čl. 9 odst. 2 je zmiňován i v nálezu **Pl.ÚS 36/01 (403/2002 Sb.)**, z kterého vyplývá, že nelze zmenšovat ochranu lidských práv
 +      * "​žádnou novelu Ústavy nelze interpretovat v tom smyslu, že by jejím důsledkem ​ bylo omezení ​ již dosažené ​ procedurální úrovně ochrany základních práv a svobod."​
 +  * součástí ústavního pořádku jsou i mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách ​
 +**POZOR NA ČASTOU CHYBU U ZKOUŠEK, ZA KTEROU SE VYHAZUJE: Nález ústavního soudu nelze v žádném případě interpetovat tak, že mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách jsou součástí Ústavního pořádku. Nález ústavního soudu nezměnil znění článku 112, kde je ústavní pořádek vyjmenován __taxativně__. Důsledkem tohoto nálezu je však to, že při porušení práv vyplývajících z těchto smluv se jich lze dovolávat právě u ÚS.**
 +      * před euronovelou v případě rozporu se zákonem se použily, byly přijímáné kvalifikovanou většinou a byly bezprostředně závazné
 +      * euronovela stanovila aplikační přednost všech mezinárodních smluv v případě rozporu se zákonem (čl. 10 Ú) a zrušila čl. 87 odst. 1 písm. a) a b), takže ÚS nemohl rozhodovat o zrušení právních předpisů pro jejich rozpor s lidskoprávní smlouvou
 +      * Ústavní soud judikoval (Pl. ÚS 36/01), že nelze omezit již dosaženou procedurální úroveň ochrany základních práv a svobod, a proto jsou mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách součástí ústavního pořádku: //​**Ústavní zakotvení všeobecné inkorporační normy, a tím překonání dualistické koncepce vztahu ​  ​práva ​  ​mezinárodního ​  ​a ​  ​práva ​ vnitrostátního, ​ nelze interpretovat ​  ​ve ​  ​smyslu ​  ​odstranění ​  ​referenčního ​  ​hlediska ratifikovaných ​ a  vyhlášených ​  ​mezinárodních ​ smluv  o  lidských právech a základních svobodách pro posuzování vnitrostátního práva Ústavním soudem, a to s derogačními důsledky. Proto  rozsah pojmu  ústavního pořádku ​ nelze vyložit ​ toliko s ohledem ​ na ustanovení ​ § 112 odst.  1 Ústavy, ​ nýbrž i vzhledem k ustanovení ​ čl.  1  odst.  2  Ústavy ​ a  do  jeho rámce zahrnout i ratifikované ​ a  vyhlášené ​  ​mezinárodních ​ smlouvy ​ o  lidských právech a základních svobodách.**//​
 +      * s tímto nesouhlasí např. Prof. Pavlíček ​
 +  * jsou jednorázové ústavní zákony (o zkrácení volebního období, o referendu o přistoupení ČR k EU) součástí ústavního pořádku?
 +      * nezodpovězená otázka ​
 +===== Místo principů v ústavním právu =====
 +  * Principy v ústavním řádu jsou různého druhu a významu, zasahují do všech ústavou upravených oblastí- náleží k nim principy ideové, politické, organizační,​ právní a politickoprávní
 +  * Některé z těchto principů mají výlučně nebo převážně procesní povahu (v ústavním textu jsou pojmenovány jako principy, zásady, duchovní hodnoty, aj.)
 +  * Ústavní principy procesní povahy stanovují pravidla závazná pro zákonodárce,​ jak má podrobněji upravit vztahy a řízení v různých oblastech
 +  * Zdrojem ústavních principů musí být nositel moci ústavodárné,​ který je vyjadřuje v pozitivním právu, tedy v předpisech ústavního práva (mají – li být předpisy závazné, musí být součástí právního řádu)
 +  * př. v době války byla dekretální normotvorba zdůvodňována principem, že zdrojem veškeré moci je lid, který určuje i formy, jež mu umožňují v době ústavní nouze vést boj proti nacismu a zajistit tak obnovení podstatných,​ ústavou chráněných hodnot ve státě
 +  * Obsaženy hlavně v preambulích a základních ustanoveních Ústavy a Listiny
 +  * Principy: právní jistota, svrchovanost státu, správní soudnictví,​ neporušitelnost přirozených práv člověka, neporušitelnost práv občana, svrchovanost zákona, neznalost zákona neomlouvá, nepřípustnost retroaktivity atd.
 +  * Právní principy obsažené v ústavě jsou odrazem politického systému dané právní kultury, nejsou ani věcné, ani univerzální,​ mění se v prostoru a v čase
 +  * Právní principy mají různý stupeň obecnosti a dle toho jsou různě klasifikovány a hierarchicky řazeny (k nejobecnějším a základním principům patří např. v preambuli LSZP – neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona → všechny tyto principy mají v ústavním řádu ČR stejný právní význam a tutéž právní sílu → uvedené principy proto musí být podrobně vyjádřeny v právních normách dalších zákonů – ústavních i ostatních (zdůvodňují přijatou úpravu), nelze tyto principy klást proti sobě, ale je nutné je vykládat ve vzájemném souladu, pouze ústavodárce může změnit místo a význam těchto principů)
 +  * K významným procesním institutům patří počítání času – lhůty počítané v letech, měsících,​ dnech i hodinách → **nález ÚS č. 30/1998 Sb - Pl. ÚS 33/1997 **. : V systému psaného práva má obecné právní pravidlo charakter samostatného pramene práva pouze  praeter legem = pokud psané právo nestanoví jinak → I v českém právu platí a je aplikována řada principů, které nejsou výslovně obsaženy v právních předpisech (neznalost práva neomlouvá, atd.)
 +         * Smyslem právního institutu lhůty je snížení entropie při uplatňování práv, resp. pravomocí, časové omezení nejistoty v právních vztazích (důležitá role zejm. v dokazování ve sporech), urychlení procesu rozhodování s cílem reálného dosažení zamýšlených cílů → myšlenkové konstrukce fikce stavění lhůty → vytvoření konstrukce reálně umožňující právo, resp. pravomoc v daném časovém limitu uplatnit.
 +  * Když dochází ke sporu o výklad nějakého ustanovení mezi subjekty aplikující Ústavu, je třeba tento spor řešit ve prospěch možnosti uplatnění ústavní pravomoci, jíž se dané ustanovení týká, čili z hlediska smyslu a účelu dotčeného právního institutu. (př. dělba moci mezi ústavními orgány v zákonodárném procesu)
 +  * Kontinentální právo je založeno na právu psaném, které bylo pokrokem z hlediska právní jistoty. I obecné principy, dnes označované za nepsané byly v psaném právu vyjádřeny a lze je z psaného práva abstrahovat
 +
 +===== Prameny =====
 +  * Ústavní právo a státověda II.díl, Václav Pavlíček a kol. dotisk 2003 
 +  * Komentář k Ústavě a Listině, Karel Klíma a kol., 2. vydání ​
 +  * Ústavní systém ČR, Gerloch, Hřebejk, Zoubek, 4. vydání
 +  * Ústava, přednášky z ÚP
 +  * semináře s Dr. Hřebejkem
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +====== 4.Ústava ČR - vznik, koncepce, forma, obsah ======
 +===== Historický kontext vzniku ústav států střední a východní Evropy =====
 +  * přelom 80. a 90. let – zhroucení systému „reálného“ socialismu v čele se SSSR , konec vlády totalitních režimů ve střední a východní Evropě => snaha formulovat zásady nového hodnotového systému, zásady právního státu
 +  * nové mocenské uspořádání – potřeba legitimity => svobodné a otevřené volby do parlamentů (nové strany a hnutí, ale i dříve existující,​ třeba s novým názvem a novými tvářemi)
 +  * bouřlivý společenský pohyb, nutnost úpravy právních řádů, zpočátku především rychlá úprava politických práv (volební zákony, právo sdružovací,​ právo zakládat politické strany atd.)
 +  * u nás (a ve většině ostatních států) zůstáva dosavadní ústavní úprava v platnosti, poměrně rychle se ale mění její obsah, dochází k novelizacím,​ záskává se tím čas pro přijetí nové ústavy
 +===== Proces vzniku Ústavy ČR =====
 +  * 1. verze návrhu Ústavy vypracován už v roce 1991 komisí expertů, v roce 1992 vládní návrh Ústavy v podobě Pracovního materiálu
 +  * 27.8.1992 – dohoda ODS (Klaus) a HZDS (Hnutí za demokratické Slovensko - Mečiar), že **k 1.1.1993 vzniknou dva samostatné státy ČR a SR**
 +  * červen 1992 po volbách – vláda – koalice ODS – KDS, dále KDU-ČSL a ODA – prohlášení – vláda má mandát k tomu, aby spolu s ČNR položila základy svébytného státního celku, schopného samostatné existence (...) Jedním ze základních úkolů – předložit České národní radě návrh Ústavy ČR
 +
 +  * práce na textu Ústavy – 2 komise
 +      * **vládní komise** –  zřízena 10.7.1992 (předseda komise V.Klaus, místopředseda J.Kalvoda, sekretář C.Svoboda a další)
 +      * **dočasná komise předsednictva ČNR** pro přípravu Ústavy ČR – krátce po vládní
 +  * z činnosti vládní komise nemáme žádné archiválie,​ lepší situace je v archivu PS – zprávy předsednictva ČNR plénu, 9 usnesení z komise předsednictva ČNR
 +  * **práce komise ČNR**
 +      * nejprve se usnesla na „základních tezích“ – 12 obecných doporučení obsahu Ústavy pro vládní komisi plus žádost, aby vládní komise do 22.7. dodala zpracované výstupy
 +      * dále byla připojena stanoviska k jednotlivým ústavním institutům (soudní moc, prezident, vláda, územně správní uspořádání)
 +      * v srpnu rozšíření původních tezí o dalších 24, podrobnějších
 +      * v září připojení stanovisek k pracovnímu návrhu vlády
 +      * **vlastní text Ústavy tedy vznikal převážně na půdě vládní komise**, postupně se angažovaly i politické špičky koaličních stran
 +  * Vláda ČR se zabývala návrhem Ústavy, společně se stanoviskem Legislativní rady k němu, na své mimořádné schůzi 2. listopadu 1992
 +      * po diskuzi byli místopředsedové vlády vyzváni vypracovat preambuli a do 3.11.1992 vypracovat definitivní text Ústavy ČR podle připomínek a doplnění vlády
 +  * 4. listopadu byl vládní návrh Ústavy ČR postoupen předsednictvu ČNR, předán k projednání výborům (s výjimkou mandátového a imunitního),​ posléze rozeslán poslancům ČNR, kteří měli do 30 dnů rozhodnout
 +  * **vládní návrh ústavního zákona ČNR, Ústava ČR byl spolu se společnou zprávou výborů zařazen na program 10. schůze ČNR, 16. prosince 1992**
 +      * celodenní jednání s desítkami návrhů na změnu a doplnění návrhu Ústavy – 6 bylo schváleno
 +      * Ústava ČR byla přijata 172 kladnými hlasy ze 198 přítomných,​ účinnosti nabyla 1. ledna 1993
 +  * Ústava byla přijímána v časovém tlaku, díky tomu však splnila jednu ze základních funkcí ústavních listin – stala se základním právním dokumentem, kterým se konstituuje nový stát
 +  * širší odborná veřejnost se na textu v podstatě nepodílela,​ důležitá je však role **Václava Havla**
 +      * na funkci prezidenta abdikoval 20.6.1992, uvažovalo se o něm však v jako o prvním prezidentovi samostatné ČR – nejen proto se snažil ovlivnit podobu Ústavy
 +      * text **Několik poznámek na téma české ústavy** – 7.8.1992
 +          * autor glosuje obě již známé expertní varianty návrhu Ústavy, připomíná obsah svého dřívějšího návrhu federální ústavy, zvažuje různé alternativy řešení sporných problémů ​
 +      * **dalším dokumentem je text Ústavy se zásahy V.Havla**
 +          * forma Ústavy – mělo jít o 3 dokumenty – Deklarace o vzniku a důvodech vzniku samostatné ČR, Ústava ​ ČR plus jeden ústavní zákon o vzniku a prvních fázích existence ČR
 +          * v samotném úvodu zakotvení hodnotového systému státu (vč. referenda)
 +          * 2. hlava – základní práva a povinnosti občanů
 +          * nerozpustitelný senát volený na regionálním základě se suspenzivním právem veta volený většinovým systémem
 +          * prezident s vlastní neodvozenou politickou legitimitou,​ s vyvažující a stabilizující ústavní a politickou rolí
 +          * přepracoval preambuli – tak byla nakonec i schválena
 +      * největší změny vládního návrhu ústavy pak 7.-12. prosince na výjezdním zasedání ústavně právního zasedání ČNR v Lánech
 +
 +  * další návrhy – listopad a prosinec 1992, z per opozice – neměly šanci na úspěch
 +      * Levý blok
 +      * Československá sociální demokracie
 +      * Československá strana socialistická
 +===== Historická podmíněnost ústavního vývoje =====
 +  * ústavy, jak je chápeme dnes, musíme dát do souvislosti s pojmem **„moderního státu“**
 +      * první takovou byla ústava Virginie z roku 1776 (spolu s Deklarací práv člověka na štěstí, svobodu, ochranu před tyranií)
 +      * Deklarace práv člověka a občana z roku 1789 – „společnost,​ ve které není zajištěna záruka práv ani vytyčena dělba moci, nemá vůbec ústavu“
 +      * v protikladu k absolutismu vzniká nový typ společnosti – občanská společnost,​ moderní stát získává nové poslání – vystupovat jako představitel obecného blaha, ​ zajišťovat civilizovaný chod společnosti => měl by být neutrální a ústavy by to měly zajistit
 +===== Koncepce Ústavy ČR =====
 +  * požadavky na ústavní text – vnitřní logika, vnitřní bezrozpornost a co nejméně „mezer“
 +  * problém – málo času na přijetí ústavy, snaha vstoupit do mezinárodních vztahů s vlastní ústavou => objevily se problémy související s malou konzistentností jejích teoretických východisek
 +  * další problém – nedostatečná kvalifikace většiny expertů z vládní komise pro tvorbu Ústavy – Ústava se nepíše podle modelu, ale podle politických potřeb, přitom se vychází ze zkušeností jiných a z vlastních tradicí. Teoretické znalosti by pomohly zachovat vnitřní logiku textu, omezit mezery a nebezpečí vnitřní rozpornosti,​ zajistit jednotu významu pojmů, apod.
 +  * teoretická východiska Ústavy ČR – liberální stát, demokratické principy, dělba moci, parlamentní systém
 +  * Ústava a Listina tvoří dohromady nejdůležitější součásti Ústavního pořádku ČR
 +  * **inspirace především koncepcí Ústavní listiny z r.1920**
 +      * hlavně pokud jde o strukturu, zařazení preambule, řazení kapitol, hlásení se k parlamentní formě vlády, dělení na ZM (PS, Senát), VM (vč. prezidenta),​ SM
 +      * inspirace Ústavní listinou 1920 je markantní, přestože její koncepce byla převážně pozitivistická a národnostní a koncepce Ústavy ČR je přirozenoprávní a občanská
 +      * **preambule**
 +          * historická kritika naší preambule – zmiňuje státnost Koruny české a Československa,​ ale zapopomíná na dobu Přemyslovců i Velké Moravy (ovšem úprava státních svátků Ústavu nerespektuje – Sv.Václav, Cyril a Metoděj)  ​
 +          * občanský princip – občané ČR v Čechách, na Moravě, ve Slezsku
 +          * hodnoty lidské svobody, důstojnosti,​ vlast rovnoprávních,​ svobodných občanů, kteří jsou si vědomi povinnosti vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku
 +          * svobodný, demokratický stát založený na úctě k LP a na zásadách občanské společnosti,​ principech právního státu
 +          * součást rodiny evropských a světových demokracií
 +      * **Listina jako zvláštní předpis**
 +          * i ústavní listina 1920 byla polylegální,​ některé práva a svobody upraveny mimo ni (jiné ovšem upraveny v Hlavě V. a VI.)
 +      * **zařazení zvláštní hlavy o ČNB**
 +          * vymyká se koncepci Ústavní listiny 1920 => Ústava ČR je založena na suverenitě lidu, ovšem bankovní moc je stěží výrazem suverenity lidu
 +          * tím spíš, když ústavně neodpovědný prezident jmenuje ústavně neodpovědné funkcionáře ČNB
 +      * **ustanovení o mimořádných situacích a občanských povinnostech**
 +          * v Ústavní listině z roku 1920 byly některé základní povinnosti (například volební)
 +          * do našeho ústavního pořádku se dostaly až v souvislosti se vstupem do integrovaných mezinárodních společenství (NATO)
 +      * **demokratický vs. liberální stát**
 +          * Ústavní listina z roku 1920 – demokratický – snaha podněcovat a zabezpečovat co největší účast občanů na správě státu
 +          * Ústava ČR – liberální - je založen na koncepci, aby občan byl co nejvíce osvobozen od poměrně slabého státu
 +      * **úprava ústavního soudníctví**
 +          * i v Ústavní listině z roku 1920, v uvozovacím zákoně, ale tam se výrazněji neprosadilo,​ úzce spjato se SM (i personálně),​ dovršovalo pozitivistickou koncepci svrchovanosti zákona, které se nemůže vyhnout ani Parlament – podléhá kontrole, zda jeho činnost je v ústavních mezích
 +          * dnes je ÚS na soudní moci nezávislý,​ je to spíše politický orgán, který má limitovat ZM, VM i SM
 +          * aktuální problém – zda není ÚS až příliš silný
 +  * **inspirace i Ústavou z roku 1960 a jejími změnami z roku 1968**
 +      * jednota moci, odpovědnost zastupitelským orgánům, vedoucí úloha KSČ – vypuštění tohoto článku v roce 1989 posílilo prezidenta, který zůstal nadále odpovědný Federálnímu shromáždění,​ ale už nebyl ovládán stranou
 +      * dvojí postavení prezidenta
 +          * inspirace Ústavní listinou z roku 1920 – politická a ústavní neodpovědnost a nutnost kontrasignace – princip dělby moci, součást VM
 +          * inspirace Ústavou z roku 1960 a změnami z roku 1968 – plná neodpovědnost a žádná kontrasignace – princip autokratické vlády => otázka, zda je to slučitelné s podstatnými náležitostmi demokratického právního státu
 +**Zjednodušené schéma:**
 +  * **funkce** – regulace fundamentálních společenských vztahů
 +  * **obsah** – pravidla chování, tj. právní normy sloužící k regulaci těchto vztahů
 +  * **předmětem** jsou ony fundamentální společenské vztahy
 +  * **forma** je dvojí – **vnitřní** – podoba uspořádání prvků ústavy mezi sebou, **vnější** – jejichy vystupování navenek vůči jiným právním předpisům
 +===== Forma Ústavy ČR =====
 +  * formou ústavy se rozumí zvláštní podoba uspořádání prvků obsahu ústavy mezi sebou (vnitřní struktura) a jejich vystupování navenek vůči jiným právním předpisům (vnější forma) – Prof. JUDr. Jan Filip, CSc
 +=== Vnitřní forma Ústavy ČR ===
 +  * je tvořena vazbami prvků ústavního obsahu bez ohledu na to, kde se v ústavě nacházejí (Ústava, Listina, další ústavní zákony), struktura ústavy je tak tvořena
 +  * **ústavními normami**
 +      * ne vždy obsahují sankci, to ale neznamená, že právně chráněny nejsou
 +      * když sankce je, pak jde např. o zrušení neústavního nebo nezákonného právního předpisu, vyslovení nedůvěry vládě, ztráta funkce v orgánu, krácení nebo odnětí platu poslanců, odnětí slova, pořádkové opatření atd.
 +  * **ústavními instituty**
 +      * měly by být vytvářeny pouze ústavními normami či jejich spojením, které upravují určitý společenský vztah nebo skupinu stejnorodých společenských vztahů
 +      * instituty se váží na ústavní principy – např. institut demokracie, právního státu, samosprávy
 +  * **ústavním systémem**
 +      * ten je tvořen komplexem všech ústavních norem
 +=== Vnější forma Ústavy ČR ===
 +  * spočívá ve vyjádření ústavního obsahu navenek
 +
 +**1) nadpis Ústavy**
 +  * jde jakoby o zvláštní adresu, na které ústavu najdeme v množství složek právního řádu
 +  * součástí je forma právního předpisu, evidenční číslo v publikačním orgánu a název
 +  * **forma právního předpisu**
 +      * ta je vysloveně předepsána,​ musí být označena jako ústavní zákon podle čl.9 odst. 1 Ústavy
 +      * sem patří i orgán, kterým byl akt přijat – zde ČNR
 +  * **evidenční číslo ročníku Sbírky zákonů a čísla v rámci tohoto ročníku**
 +      * č. 1/1993 Sb.
 +      * stejně to funguje i u běžných zákonů
 +  * **název (titul) právního předpisu**
 +      * má ve zkratce vyjádřit jeho obsah, ovšem u ústav je tomu jinak, protože jejich obsahem jsou fundamentální společenské vztahy => proto je název Ústava ČR
 +      * u nás to tak jednoznačné není, protože Ústava neobsahuje úpravu základních práv a svobod
 +      * Listina i další složky ústavního pořádku svůj název mají
 +
 +**2) systematika Ústavy**
 +  * vnitřní struktura ústavy charakterizuje ústavu jako systém norem a institutů tvořící základ systému práva v určitém státě X systematika je se strukturou těsně spjata, ale není s ní totožná
 +  * snaha pomocí obecné systematiky vyjádřit teoretickou či ideologickou koncepci, na které jsou ústavy vybudovány (př. ve Francii je úprava prezidenta a vlády před parlamentem)
 +  * zvláštní systematika – úprava jednotlivých článků, důležitější a obecnější věci upraveny dříve
 +  * naše ústava – rigidní, psaná, tvoří ji Preambule a 114 článků (pozn. Ústava ČR končí článkem 113, ale článek 103 byl zrušen a ke článku 10 se přidaly články 10a a 10b => dohromady je jich opravdu 114)
 +    * Preambule: prohlášení o obecných tradicích, současnosti a cílích
 +    * další obsah – postupně vyjadřovány základní hodnoty (Základní ustanovení),​ další hlavy vyjadřují princip dělby moci vč. vztahu státní moci a územní samosprávy,​ postavení jednotlivce Ústava v zásadě neupravuje (to je upraveno v Listině)
 +  * systematika je tedy následující
 +      * Preambule - prohlášení
 +      * Základní ustanovení (čl. 1-14)
 +      * Moc zákonodárná (čl. 16-53)
 +      * Moc výkonná – prezident (čl. 53-66) a vláda (čl. 67-80)
 +      * Moc soudní (čl. 81-96) – Ústavní soud (čl.83-89),​ soudy (čl. 90-96)
 +      * NKÚ (čl. 97)
 +      * ČNB (čl. 98)
 +      * Územní samospráva (čl. 99-105)
 +      * Přechodná a závěrečná ustanovení (čl. 106-113)
 +**3) vyšší právní síla Ústavy**
 +  * pojem „právní síla“ je spjat s právním řádem, který je hierarchicky uspořádán (normy jsou všechny stejně závazné, mohou mít ale jinou právní sílu) => **vztahová hirerarchie**
 +    * předpis nižší právní síly nesmí odporovat předpisu vyšší právní síly (typicky primární akty)
 +    * předpis nižší právní síly musí být v souladu s předpisem vyšší právní síly (vztah primárních a sekundárních právních předpisů)
 +        * platí tak tedy, že lex superior derogat legi inferiori
 +        * při stejné právní síle použijeme pravidlo lex specialis derogat legi inferiori, a další lex posterior derogat legi inferiori
 +    * pozn. dále máme i **aplikační hierarchii**,​ která určuje, který pramen se použije přednostně – příkladem je čl. 10 Ú, který určuje aplikačni přednost mezinárodních smluv před zákonem
 +    * pokud je akt nižší právní síly v rozporu s aktem vyšší právní síly, platí presumpce správnosti – akt je platný do doby, než Ústavní soud (podle čl. 87.a),b) nebo obecný soud (podle čl. 95 odst.1) vysloví něco jiného
 +  * **z čeho plyne vyšší síla či nadřazenost Ústavy**
 +    * **materiálně** je podmíněna obsahem Ústavy, který je třeba chránit a prosadit v ostatních složkách právního řádu, rovněž jde o prosazení regulační funkce Ústavy, o zajištění stability obsahu Ústavy, o vědomí nejvyššího právního aktu, který je ostatním nadřazen a tvoří vrchol právního řádu, je zárukou samostatnosti,​ vnitřní jednoty a stálosti obsahu ústavy,​který nemůže být narušen jinými právními předpisy
 +    * **formálně** je to vyjádřeno v nadpisu Ústavy, určením ústavodárné procedury a někdy i přímo v textu – u nás se výslovně nestanoví, že je základním zákonem, spolehlivě to však lze dovodit např. z čl.9, 39 odst.4, 87 odst. 1 písm. a) a b) či čl.95 Ústavy
 +  * v našem ústavním pořádku jsou východiska pro určité odstupňování vlastnosti měnitelnosti jednotlivých ústavních ustanovení
 +      * ústavodárce je v demokratickém právním státě omezen
 +      * jde především o tzv. klauzuli věčnosti – čl. 9 odst. 2 Ú – tohle ustanovení nepřipouští „změnu podstatných náležitostí demokratického právního státu“ – nikde není psáno, co konkrétně ty náležitosti jsou => jde o interpretaci,​ když bychom chtěli být konkrétní,​ pak jde o:
 +        * čl. 1 Listiny – „lidé jsou si svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné,​ nezcizitelné,​ nepromlčitelné a nezrušitelné“
 +        * čl. 1 odst. 1 Ústavy – „úcta k právům a svobodám člověk a občana“
 +        * preambule Ústavy a Listiny – „lidská důstojnost a svoboda“, „přirozená práva člověka, práva občana“ atd
 +      * otázka, jak této neměnitelnosti dosáhnout – čl. 9 odst. 2 je lex imperfekta a klidně se dá i ústavodárcem zrušit
 +      * kromě nezrušitelných ustanovení ústavu rušit, měnit a doplňovat lze a to podle čl. 9 odst. 1 jen a pouze ústavním zákonem
 +
 +**4) ústavodárná procedura**
 +  * slouží k tomu, aby nedošlo ke střetu ústavního ​ zákona s ostatními předpisy, nahradila původní prostředky (př. přísaha na text předpisů),​zvláštnosti ústavodárného procesu:
 +  * **a) výčet subjektů ústavodárné iniciativy**
 +      * výčet užší, širší (Švýcarsko),​ lidová iniciativa (u nás navržena, neschválena)
 +      * podle čl. 41 odst. 2 je u nás ústavodárná iniciativa stejná jako zákonodárná,​ tedy poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda, zastupitelstvo vyššího územně samosprávného celku
 +  * **b) orgán, který je příslušný návrh schválit**
 +      * stejný jako u zákonodárného procesu (orgánem je Parlament - přeneseně lid)
 +  * **c) ve způsobu projednání ústavodárného návrhu**
 +      * nutnost projednání i Senátem (čl. 39 odst. 4 Ú)
 +      * návrh z povahy věci nemusí obsahovat posouzení souladu návrhu s ústavním pořádkem
 +      * návrh nemůže být projednán ve zkráceném jednání po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu ani zkrácenou procedurou v jednom čtení
 +  * **d) v požadované většině pro schválení**
 +      * u nás 3/5 všem poslanců a 3/5 přítomných senátorů – tohle zaručuje poměrnou rigiditu
 +      * jinde ve světe spojeno např. s novými volbami či referendem
 +  * **e) v nemožnosti prezidenta vrátit přijatý zákon**
 +
 +**5) jazyk a délka Ústavy**
 +  * jazyk střízlivý s mírou pro právnický styl vyjadřování,​ jazyk moderní a převážně srozumitelný (problém třeba s termínem ústavní pořádek)
 +  * preambule psána slavnostněji,​ má normativní charakter, obsahuje stavební materiál k tvorbě ústavněprávních norem
 +  * délka je kratší, než je světový průměr (odklon od trendu, že čím novější ústava, tím delší)
 +===== Funkce ústavy ČR =====
 +  * její poslání, slouží k působení na subjekty ústavně právních vztahů, nestanoví ale, co konkrétně mají dělat (to stanoví obsah)
 +  * **funkce právní** (ústava jako základní zákon) – vychází z vyšší právní síly ústavy, základ pro ostatní pravidla, regulace fundamentálních společenských vztahů, které určují povahu státu a regulace konfliktů, které tuto povahu narušují, funkce Ústavy ČR v právním smyslu je právně normativní zajištění:​
 +      * **legitimace k výkonu státní moci** – zdrojem moci může být jen lid jako celek, stanoví pravdla, podle kterých je možno se k moci dostat, legitimován je pouze ten, kdo se může odvolat na ústavní nabytí moci
 +      * **reprezentace** – zakotvuje řád, orgány, prostřednictvím ústavy vystupuje státní moc navenek i dovnitř společnosti
 +      * **integrace** – v Ústavě jsou základní pravidla jejichž zachování je nutné pro pokojnou existenci ve státě, cílem je relativní politická jednota ve společnosti skrz pravidla, na kterých se shodnou i znepřátelené strany
 +      * **kontroly výkonu moci ve státě a společnosti** – Ústava určuje komu patří moc, jak je vykonávána a kontrolována,​ týká se to moci politické i hospodářské (NKÚ, ČNB,..)
 +      * **stabilizace,​ nadřazenosti a relativní neměnnosti určitého právního řádu, pravidel, organizace a vztahů ve státě a společnosti**
 +  * **funkce politická** – ústavy vyjadřují základní pravidla hry o moc, jsou „politickým“ právem, stanoví prostory pro soutěž politických sil
 +  * **funkce ideologická** – ústavy jsou výrazem závazného zaměření státu a společnosti,​ tuto funkci plní, i když v nich nepadne o „ideologii“ ani slovo
 +  * **funkce kulturní** – vyjadřují,​ formují a utváření právní a politickou kulturu společnosti,​ ale i obecné kulturní hodnoty a povahu národa
 +  * tyhle funkce jsou navzájem spjaty, **základní funkcí ústavy je tedy v právním a ústavním státě funkce regulace fundamentálních společenských vztahů**
 +===== Obsah Ústavy ČR =====
 +  * ústavní pořádek obsahuje ústavní normy, které zavazují všechny složky státní a veřené moci ČR
 +  * možno vyjádřit 3 skupiny otázek
 +  - organizace státu, jeho práva a pravidla činnosti (zejména nejvyšších) státních orgánů, popřípadě těch subjektů, které stát plněním svých funkcí pověřil
 +  - vztah státu a společnosti (postavení jedince, vztah k jiným státům) ​
 +  - cíle státu a hodnoty, na kterých mají být založeny jeho organizace, právo a činnost státu a jeho vztahy s jednotlivci
 +  * Ústava ČR neobsahuje všechny tyto věci, je především organizačním dokumentem, tzv. zákonem – státním zřízením;​ vztah státu a jednotlivce je blíže ústavně upraven v Listině, cíle státu a základní hodnoty jsou různě obsaženy ve všech částech ústavního pořádku
 +  ​
 +**1) Ustanovení o organizaci a činnosti státu a jeho práva**
 +  * a) **normy zřizující a rušící stát jako takový** – v ústavách výjimečné,​ zánik ČSFR a vznik ČR podle ústavního zákona č. 542/1992 o zániku ČSFR
 +  * b) **normy určující území a obyvatelstvo státu**
 +      * území upraveno v čl. 11 Ú
 +      * pokud jde o lid, je sporný termín „občan“ – zda jde o státního příslušníka,​ či o každou fyzickou osobu – trochu to řeší Listina – „občan“ se vztahuje na všechny, pokud jde o základní práva a svobody, které Listina přiznává bez ohledu na občanství
 +  * c) **normy upravující otázky výkonu státní moci** – tvoří hlavní obsah Ústavy ČR – vymezují, kdo bude vykonávat jednotlivé státní funkce
 +      * normy kompetenční – převládající,​ svěřují státním orgánům oprávnění a povinnost vykonávat svěřenou funkci
 +      * kompetenční normy negativního obsahu – nejsou výrazné, říkají, co orgán veřejné moci nesmí činit (př.čl.9 odst. 2 Ú zakazuje měnit podstatné náležitosti demokratického státu)
 +      * kreační a organizační normy – zvláštní druh kompetenčních norem
 +          * zřizovací – stanovují existenci státního orgánu (př. vyšetřovací komise)
 +          * ustavovací – pravidla postupu při obsazení funkcí v orgánu (př. volby, jmenování vlády, soudců..)
 +          * též jsou i negativní kreační normy
 +      * organizační pravidla činnosti státních orgánů – též nejsou tak výrazná
 +          * časová – vymezují délku volebního období, funkčí období atd.
 +          * procedurální – proces tvorby zákonů, ustanovení o kvoru, většině,​...
 +      * normy upravující postavení osob, které jsou ve funkcích v orgánech státní moci – slib, neslučitelnost,​ imunita,...
 +  * d) **normy určující charakter právního řádu ČR, jeho složky a vazby navenek** = operativní,​ týkají se nakládání s právními předpisy, vyplývá z nich stupňovitá výstavba právního řádu, vztah k mezinárodnímu právu, způsob vyhlašování právních předpisů a mezinárodních smluv (čl. 9, 10, 39, 52, 112,...)
 +  * e) **normy upravující důsledky rozhodnutí orgánů státní moci**
 +      * pravidla týkající se právních předpisů, zejména zákonů – předpoklady přijetí, ustanovení o platnosti (čl. 52Ú), kdo vůbec může předpisy vydávat, kdy lze jakou věc upravit ústavním zákonem (čl. 9 odst. 1, čl. 11 Ú), kdy zákonem,..
 +      * základní pravidla pro vydávání individuálních právních aktů – usnesení Parlamentu, rozhodnutí prezidenta, rozsudky soudů)
 +  * f) **normy upravující členění státní organizace a státu** – jednotný stát (čl. 1Ú), území tvoří nedílný celek (čl. 11Ú), členění území ČR (čl. 99Ú)
 +  * g) **normy symbolizující stát** – preambule, hlavní město (čl. 13Ú), státní symboly (čl. 14Ú)
 +
 +**2) Vztahová ustanovení - vyjadřující vztah státu ke společnosti a jednotlivcům a jiným státům**
 +  * nesměřují dovnitř státní organizace, ale určují vztah k jejímu okolí
 +  * tradičně sem patří úprava základních práv a svobod – vymezení autonomních prostor jedince chráněných před zásahy státní moci (liberální stát), možnosti jednotlivce podílet se na správě veřejných věcí /​demokratický stát), úkoly státu poskytovat jednotlivci plnění (sociální stát) – ovšem tohle je u nás převážně v Listině
 +  * možná je různá klasifikace těchto norem
 +      * podle povinného subjektu práva, která zavazují každého X jen stát X jen určitou větev či funkci státní moci
 +      * podle oprávněného subjektu práva každého, státních občanů, dětí, žen, rodičů, nemanželských dětí, sdružení občanů (politické strany) atd.
 +      * ustanovení omezující základní práva a svobody – Listina hlavně čl. 4
 +      * vztah státu navenek k jiným státům – čl. 10, 11, 13, 39, 43, 49, 87 Ústavy
 +
 +**3) Ustanovení vyjadřující státní cíle a hodnoty, na které je stát vázán**
 +  * soustava hodnot – principy demokracie, právního státu, úcty k právům a svobodám atd.
 +  * hlavně tedy preambule, základní ustanovení (př. ekologický čl. 7 Ú), cíle ČNB v čl. 98Ú atd.
 +===== Prameny =====
 +  * Historický kontext v Evropě
 +    * vznik Ústavy ČR, Ústava české republiky v praxi - 15 lek platnosti základního zákono - Suchánek, Jirásková et alii, str.11-27
 +  * Hist.podmíněnost ústavního vývoje
 +    * Jan Filip - Ústavní právo české republiky, 4. opravené a doplněné vydání - str.79-82 - hist.podmíněnost ústavního vývoje
 +  * koncepce
 +    * "​Teoretická koncepce Ústavy ČR - (Několik úvah k 10. výročí jejího přijetí)"​ - Prof. JUDr. Václav Pavlíček, CSc. – ve sborníku příspěvků uspořádaném Janem Kyselou "Deset let Ústavy České republiky - východiska,​ stav, perspektivy", ​
 +  * forma, funkce, obsah
 +    * Jan Filip - Ústavní právo České republiky, 4. opravené a doplněné vydání, str 94-133
 +    * Jan Filip - Ústavní právo, Učební text pro bakalářské studium na PrF MU - 2008, str 18-24
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 5. Vztah vnitrostátního a mezinárodního práva v ČR ======
 +
 +===== Přístupy ke vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva =====
 +**Poměr mezi vnitrostátním a mezinárodním právem má 2 dimenze:**
 +  - Materiální
 +      * Vztahy upravené výlučně mezinárodním právem
 +      * Vztahy upravené konkurenčně mezinárodním a vnitrostátním právem
 +      * Vztahy regulované výlučně vnitrostátním právem
 +  - Formální - tzn. platnost právních norem, jejich právní síla, struktura apod.
 +
 +**Poměr mezinárodního a vnitrostátního práva lze pojmout jako:**
 +  - Monistický - právo mezinárodní a vnitrostátní tvoří jediný právní systém (jen Holandsko)
 +  - Dualistický - soužití 2 vzájemně oddělených právních systémů (např. socialistické státy)
 +  - Smíšený - kombinace monismu a dualismu (zpravidla dualismus s monistickými prvky; v praxi nejčastější,​ např. ČR)
 +
 +  * V průběhu času se mění struktura i obsah mezinárodního práva, roste počet norem a zásad mezinárodního práva vyjádřených v mezinárodních smlouvách, mezinárodní právo není navíc již jen právem mezistátním,​ subjekty nejsou jen státy, ale i občani těchto států, kteří se mohou obracet na mezinárodní soudy, a uvedené změny se promítají i do vnitrostátního práva
 +  * Někdy státy v ústavních předpisech definují mezinárodněpolitické principy, jimiž se v mezinárodních vztazích hodlají řídit či výslovně uznávají všeobecné zásady a normy mezinárodního práva (např. Rakousko, Řecko, Portugalsko,​ SRN)
 +  * Některé státy EU ve svých ústavách zakotvují svůj vztah k EU (např. Rakousko, SRN )
 +===== Vývoj vztahu Československa k mezinárodnímu právu =====
 +  * V preambuli k Ústavní listině 1920 Československo vyjádřilo,​ že se chce //​přičlenit do společnosti národů jako člen vzdělaný, mírumilovný,​ demokratický a pokrokový//​
 +  * Ačkoli byla tehdy republika svázána smlouvami k ochraně menšin, tyto závazky jako bezprostředně platné nepřevzala a upravovala je v ústavě autonomně a dokonce šířeji v souladu s dualistickou koncepcí vztahu ústavního a mezinárodního práva
 +  * Dualistická koncepce se prosazovala i po r. 1948 (přístup všech socialistických zemí)
 +  * Po roce 1968 negativní zkušenosti z důsledků mezinárodních ujednání států Varšavské smlouvy nadřadit zájmy tohoto paktu a jeho dominantní mocnosti - Sovětského svazu, politicky, fakticky, ale i právně nad zájmy a suverenitu členských států (teorie omezené suverenity - tzv. Brežněvova doktrína) vzdor obecným zásadám mezinárodního práva
 +  * Touto doktrínou se měla legitimovat zahraniční intervence i do československých vnitřních záležitostí
 +  * Po listopadu 1989 to znovu přispělo ke zdůraznění suverenity státu a svrchovanosti zákona v československých ústavních předpisech a k vyjádření mezinárodního významu (internacionalizaci) lidských práv
 +
 +  * Priorita lidských práv a základních svobod jako zásadní proklamovaná hodnota politického zlomu v listopadu 89 vedla k průlomu do tradičního dualistického pojetí vztahu mezinárodního a ústavního (vnitrostátního) práva
 +  * V ústavním zákoně č. 23/1991 Sb. bylo stanoveno, že **"​Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, Českou a Slovenskou Federativní Republikou ratifikované a vyhlášené,​ jsou na jejím území obecně závazné a mají přednost před zákonem."​ ⇒ pro tuto oblast smluv tím byl založen monistický princip** ​
 +  * Tutéž koncepci přijala i Ústava ČR - pro smlouvy o lidských právech a základních svobodách převzala monistické pojetí, pro ostatní smlouvy zůstalo pojetí dualistické ​
 +    * **Čl. 10 před novelou uváděl: "​Ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je ČR vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem."​**
 +===== Vztah mezinárodního práva a vnitrostátního práva ČR =====
 +  * Ústavní pořádek ČR vyjadřuje místo českého státu v mezinárodním společensví v prembulích k Ústavě a k Listině ​
 +    * Ústava v preambuli proklamuje svou příslušnost k "//​rodině evropských a světových demokracií//"​
 +    * Preambule Listiny se přihlašuje k univerzalitě lidských práv, jež má být zajištěna "//​společným úsilím všech svobodných národů//"​
 +  * ČR v ústavních zákonech upravuje vztah ústavního a mezinárodního práva se zdůraznění principu svrchovanosti státu
 +  * Svrchovanost je předpokladem,​ aby ČR mohla vstupovat do mezinárodněprávních vztahů
 +  * Jen svrchovaný stát může být plnoprávným členem mezinárodních organizací
 +  * Svrchovanost ČR však není pojímána jako neomezená - vztahy vnější suverenity ČR, která ​ omezuje svrchovanost svých orgánů přijatými závazky v oblasti svrchovanosti jednotlivých mocí, jsou upravovány zpravidla mezinárodními smlouvami, které ČR uzavírá ​
 +  * před euronovelou Ústavy se v Ústavě na mezinárodní právo jaksi zapomnělo - upraveny byly pouze smlouvy o lidských právech (celkem 15), Parlament navíc sám rozhodoval, zda je daná smlouva lidskoprávní => rigidní proces přijímání i změn
 +  * **Euronovelou Ústavy (ústavní zákon č. 395/2001 Sb.) bylo znění čl. 1 doplněno o druhý odstavec, který stanoví, že ČR dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva** - ČR stvrzuje povinnost dodržovat mezinárodní závazky a vyjadřuje, že se vztahují na veškeré mez. právo, ať je založeno na právu smluvním nebo obyčejovém
 +  * Mezinárodními závazky se rozumějí také závazky z členství v EU, i když pr. řád EU nelze již v přesném slova smyslu považovat za právo mezinárodní - ESD v minulosti konstatoval,​ že Společenství vytváří nový právní řád mezinárodního práva
 +  * Euronovelou Ústavy byl také zcela **změněn čl.10 Ú, který nyní zní: "//​Vyhlášené mezinárodní smlouvy k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu, stanoví-li MS něco jiného než zákon, použije se MS.//"​**
 +  * Ústava tím v zásadě opustila dualistické pojetí práva mezinárodního a vnitrostátního a způsobem, který stanovila, zavedla monistický princip - ale pouze pro MS spadající do čl.10!
 +  * Zcela také odstraněno privilegované postavení MS o lidských právech a zákl. svobodách
 +  * Doplněn dále čl.10a a 10b, řeší právní vztahy vyplývající z členství ČR v mezinárodních organizacích nebo institucích,​ na které mohou být přeneseny některé pravomoci orgánů ČR  ​
 +  * Přenos těchto pravomocí může znamenat postoupení části suverenity ČR na jiné subjekty, přenesení části suverenity se může týkat orgánů ​ ZM,VM i SM, a také přenesení pravomoci státu, které vykonávají jiné orgány, např. NKÚ nebo ČNB
 +  * MS podle nového znění čl. 10 působí subsidiárně přímo, a to tehdy, když MS stanoví něco jiného než zákon
 +  * __Podmínkou k použití takové MS ve vnitrostátním právu je, že musí být:__
 +    - Vyhlášena
 +    - K její ratifikaci dal Parlament souhlas
 +    - ČR je již touto smlouvou vázána
 +  ​
 +  * Schválení nejvýznamnějších MS Parlamentem vyplývá z principu suverenity lidu
 +  * Pokud MS předmětem své úpravy zasahují do právních vztahů upravených vnitrostátních právem a mají se vnitrostátně aplikovat, stává se tak v ČR pravidelně vnitrostátním předpisem (pokud tak obecně neučinila Ústava svým čl.10)
 +  * Vnitrostátním předpisem se v souladu s dualistickou koncepcí vzahu mez. práva a práva vnitrostátního,​ závazky z MS do vnitrostátního práva prosazují tím,že:
 +    - Obsah smlouvy se zapracuje do vnitrostátního předpisu
 +    - Zákon se odvolává na konkrétní smlouvy odkazem na ni v textu zákona (recepční klauzule)
 +    - Zákon se odvolává obecně na smlouvy upravující vymezený předmět úpravy
 +
 +  * Součástí ústavního pořádku (čl.112 Ú) nejsou podle znění tohoto článku žádné MS (a to ani smlouvy podle čl.10 Ú)
 +  * ÚS ale v nálezu 403/2002 Sb. stanovil, že do rámce ústavního pořádku je třeba zahrnout i ratifikované a vyhlášené MS o lidských právech a zákl. svobodách, viz: [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-3|]] (což vzbudilo pozdvižení - Co je tedy náš ústavní pořádek? (Neexistuje seznam těchto smluv.)
 +
 +==== Ustanovení Ústavy vztahující se k mezinárodnímu právu ====
 +  * čl. 1 odst. 2
 +  * čl. 10
 +  * čl. 10a
 +  * čl. 10b
 +  * čl. 39 odst. 4
 +  * čl. 49 
 +  * čl. 63 odst. 1  b)
 +  * čl. 87 odst. 1  i)
 +  * čl. 87 odst. 2
 +===== Definiční znaky mezinárodních smluv =====
 +=== a) Jde o mezinárodní smlouvy ===
 +  *Podle Vídeňské úmluvy o smluvním právu je takovou smlouvou každá mezinárodní dohoda uzavřená státy písemnou formou, řídící se mezinárodním právem, sepsaná v jedné nebo ve dvou či více věcně souvisejících listinách, ať je jejich název jakýkoliv. ​
 +  *Ohledně smluv přijatých před přijetím této úmluvy je třeba vycházet z pojmu mezinárodní smlouvy do té doby platném, neboť ani tato smluva není retroaktivní!
 +=== b) Smlouvy musí být vyhlášené ===
 +  *Vyhlášení mezinárodních smluv je upraveno v čl. 52 Ústavy ČR a je provedeno v úřední sbírce (v ČR je to od r. 2000 Sbírka mezinárodních smluv – zákon č. 309/1999 Sb., do té doby to byla sbírka zákonů)
 +  *Stát odpovídá za to, aby znění publikované v českém jazyce odpovídalo autentickému znění
 +  *Český překlad schvaluje Parlament ČR
 +  *Tento překlad musí odpovídat českému pojmosloví,​ ale zároveň musí být zachováno autentické znění mezinárodní smlouvy
 +=== c) Smlouvy musí být ratifikované ===
 +  *V ČR ratifikuje mezinárodní smlouvy prezident (Ústava ČR – čl. 63, odst. 1, písmeno b)
 +  *K smlouvám, jež mají být prezidentem ratifikovány je zapotřebí souhlas Parlamentu ČR (Ústava ČR – čl. 49).
 +  *Souhlas Parlamentu je podmínkou k ratifikaci a zároveň doporučením prezidentu republiky, aby svým aktem zakončil proces projednávání a přijímání mezinárodní smlouvy.
 +=== d) Vázanost ČR mezinárodními smlouvami ===
 +  * Je určena mezinárodním právem
 +  * Zásadní úpravu obsahuje Vídeňská úmluva o smluvním právu - Stát musí učinit potřebná opatření, aby již od počátku platnosti této smlouvy byla na jeho území plněna!
 +  * Vázanost ČR mezinárodní smlouvou po její ratifikaci záleží na tom, kdy vstoupila v platnost z hlediska mezinárodního práva
 +  * ČR totiž může přistoupit k již platné mezinárodní smlouvě nebo se může stát účastníkem mezinárodní smlouvy. Jejíž podmínky platnosti ve smlouvě uvedené se ještě nenaplnily např. proto, že:
 +    * Nebylo dosaženo předepsaného počtu účastníků ​
 +    * Nebylo dosaženo časové podmínky, kdy má smlouva vstoupit v platnost apod.
 +
 +==== Mezinárodní smlouvy měnící státní hranice ====
 +  *Mají zvláštní postavení v ústavním řádu ČR
 +  ***Státní hranice** = myšlená čára na zemském povrchu ohraničující území, na něž se vztahuje svrchovanost určitého státu. Tato čára ohraničuje výsostnou oblast země, pod zemí i nad ní, tedy území státu
 +  *Státní hranice Československa byly z větší části prvotně stanoveny mírovými smlouvami
 +  *Počínaje ústavní listinou z r. 1920 bylo stanoveno, že ke změně hranic je třeba ústavního zákona
 +  *Schválení mezinárodní smlouvy ústavním zákonem nevyžaduje MS, kterou se platné hranice toliko stvrzují a předchozí smlouvy se nahrazují smlouvou novou
 +  *Přijetí ústavního zákona nevyžadovala ani smlouva o generálním vymezení společných hranic mezi ČR a SR ze října 92
 +  *V březnu 97 vyslovil ústavním zákonem Parlament souhlas se změnou státních hranic podle tzv. Židlochovické smlouvy
 +==== Schvalování mezinárodní smlouvy ====
 +  * Dle čl.63/1 písm.b) smlouvy sjednává a ratifikuje smlouvy prezident republiky (s kontrasigancí)
 +  * Sjednávání MS může přenést na vládu, nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy
 +  * Takový přenos se může dít ad hoc nebo obecně pro určitý druh MS
 +    * To prezident učinil svým **rozhodnutím č. 144/1993 Sb., o sjednávání MS**, když přenesl:
 +      * a) Sjednávání a schvalování mezinárodních smluv dvoustranných a mezinárodních smluv mnohostranných,​ které nevyžadují souhlas Parlamentu, přístup k nim a jejich přijetí, na vládu
 +      * b) Sjednávání a schvalování mezinárodních smluv dvoustranných a mezinárodních smluv mnohostranných,​ které svým významem nepřesahují rámec působnosti ústředních orgánů státní správy, přístup k nim a jejich přijetí, na člena vlády, pověřeného řízením příslušného ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy
 +  * Na prezidentovo rozhodnutí navazuje směrnice vlády pro sjednávání,​ vnitrostátní projednávání,​ provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv, schválená usnesením vlády č. 131 z 11. 2. 2004
 +    * __Z tohoto vychází dělení MS na: (liší se tím, zda vyžadují k ratifikaci souhlas Parlamentu, a tím kým jsou sjednávány)__
 +         - **Prezidentské** - smlouvy, k jejichž ratifikaci prezidentem republiky je třeba souhlasu obou komor Parlamentu, případně souhlasu daného v referendu (smlouvy podle čl. 10a a čl. 49)
 +         - **Vládní** - smlouvy, které nepodléhají ratifikaci a nevyžadují souhlas Parlamentu, jejichž sjednávání a schvalování přenesl prezident republiky na vládu‚ jsou sjednávány zásadně vládou  ​
 +         - **Rezortní** - smlovy, které nepodléhají ratifikaci a nevyžadují souhlasu Parlamentu, které svým významem nepřesahují rámec působnosti ministrestve či jiných ústředních správních úřadů a jejichž sjednávní a schvalování přenesl prezident republiky se souhlasem vlády na její jednotlivé členy, jsou sjednávány zásadně jednotlivými členy vlády
 +
 +  * K ratifikaci MS uvedené v č. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů
 +  ​
 +  * __K ratifikaci následujících MS je třeba souhlasu obou komor Parlamentu:​__
 +      - upravujících práva a povinnosti osob
 +      - spojeneckých,​ mírových a jiných politických
 +      - z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci
 +      - hospodářských,​ jež jsou všeobecné povahy
 +      - o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu
 + 
 +  * ÚS rozhoduje o souladu MS podle čl. 10a a čl. 49 s ústavním pořádkem, a to před její ratifikací. Do rozhodnutí ÚS nemůže být smlouva ratifikována. viz: [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-25|]] ​
 +===== Prezident republiky =====
 +  * Podle čl. 63 odst. 1 a) Ú zastupuje stát navenek - reprezentuje stát v právních vztazích mezi státy, tradičně se na základě norem mezinárodního práva má za to, že hlava státu, jakožto jeho nejvyšší reprezentant,​ jedná za svůj stát v mezinárodních stycích s účinky, že  všechny jeho právně závazné mezinárodní úkony se pokládají za úkony státu
 +  * Podle čl. 7 odst. 2 Vídeňské úmluvy o smluvním právu se za zástupce svého státu považuje hlava státu (vedle předsedy vlády a ministra zahraničních věcí) již z titulu své funkce a bez předložení plné moci a jako taková je zmocněna ke všem úkonům souvisejícím se sjednáváním smlouvy ​
 +===== Prameny ======
 +  * Ústavní právo a státověda II.díl, část 1., 2., Pavlíček s kol., 2. vydání, s. 251 - 268
 +  * Mezinárodní právo veřejné - jeho obecná část, Jiří Malenovský,​ nakladatelství Doplněk, s. 349 an.
 +  * přednáška MPV z 2.11.2011 (prof. Hofmannová)
 +  * seminář MPV z 24.11.2011 (Ref. Jur. Martin Faix, MJI)
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 6. Vstup ČR do Evropské unie a konsekvence jejího členství v ústavním systému ČR ======
 +===== Členství ČR v EU =====
 +
 +  * ČR přistoupila k EU dnem **1.května 2004**
 +  * Společně s dalšími 9 státy na základě **Smlouvy o přistoupení k Evropské unii** (tzv. Athénská smlouva)
 +    * Souhlas k ratifikaci byl dán //v referendu// ve smyslu čl. 10a Ú, dle **ÚZ č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení ČR k EU**
 +      * //"​Souhlasíte s tím, aby se ČR stala podle smlouvy o přistoupení ČR k EU členským státem EU?"// -> schváleno (více jak 77% odpovědí ANO)
 +    * Skupina poslanců - snaha iniciovat řízení před ÚS, zda je Athénská smlouva v souladu s ústavní pořádkem - podání odmítnuto (nepřípustnost - podáno až po ratifikaci prezidentem)
 +  * __Složitý proces před přistoupením__
 +    * Právní úprava procesu v Evropské dohodě zakládající přidružení mezi ČR na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé
 +    * Sbližování českého práva s právem komunitárním
 +    * Splnění podmínek uvedených ve Smlouvě o EU ( = uznávat zásady svobody, demokracie, lidských práv a svobod, právního státu)
 +    * Od ČR se vyžadovalo i plnění právně-politických a ekonomických kritérií (tzv. //​kodaňská kritéria//​):​
 +      * Podmínky, které musí splňovat stát vstupující do Evropské unie
 +      * Určila je Evropská rada 22. června 1993 v Kodani při přípravě na rozšíření Evropské unie
 +      * Politická kritéria - institucionální stabilita, demokracie a právní stát, dodržování lidských práv a respektování menšin
 +      * Ekonomická kritéria - fungující tržní hospodářství,​ schopnost vydržet tlak konkurence na vnitřním trhu EU
 +      * Schopnost dostát závazkům plynoucím ze členství v EU včetně účasti na hospodářské a měnové unii
 +    * **Nutno změnit Ústavu ČR**
 +      * Tak, aby bylo možno přenést výkon některých pravomocí ČR a jejích orgánů na EU a její orgány
 +      * ÚZ č. **395/2001 Sb.** - euronovela Ústavy
 +    * Poslední změna institucionálních otázek EU i unijních pravomocí provedena **Lisabonskou smlouvou**
 +      * Platnost 1.12.2009, poslední ratifikující stát -> Česká republika
 +      * Změna 2 základních smluv - Smlouva o EU a Smlouva o založení Evropského společenství (zároveň přejmenována na Smlouvu o fungování EU)
 +      * Opuštění pilířové struktury EU
 +      * Zisk právní subjektivity (doposud náležela jen Evropským společenstvím),​ včetně mezinárodněprávní subjektivity
 +      * EU nahradila ES a stala se jejich právní nástupkyní
 +      * Zachována právní subjektivita EUROATOMu
 +      * První MS, která byla v ČR podrobena Ústavnímu soudem přezkumu souladu s ústavním pořádkem (níže) -> Lisabon není v rozporu s ústavním pořádkem ​
 +
 +===== Přenos pravomocí ČR na EU =====
 +
 +  * Neexistuje žádný (více státům společný) obecný model právní úpravy přenosu pravomocí na EU
 +  * Omezení výkonu státní moci legitimované lidem -> nutno vyřešit problém, jak docílit přenosu výkonu výsostných práv ČR na EU tak, aby byl ústavně konformní a nevedl k omezení suverenity ČR nad míru, jež by měla za důsledek "​vyprázdnění státní moci"
 +  * //Otázka// - přistoupit na základě otevřeného integračního ustanovení umožňující přenos výsostných pravomocí v zásadě na jakoukoliv mezinárodní organizaci nebo mezinárodní instituci, bez výslovné vazby na členství v EU **X** výslovné ustanovení o přenosu pravomocí na EU?
 +    * V ČR názor, že do Ú ČR nelze zakotvit ustanovení reflektující přenos pravomocí "​expressis verbis"​ (výslovně) ve vztahu k EU
 +    * **Obecně formulované ustanovení** -> lze pod něj subsumovat nejen EU, ale i jiné mezinárodní instituce/​organizace,​ mající trvalý charakter
 +      * Vhodné k naplňování jiných MP závazků, kdy dochází k částečnému přenosu pravomocí z vnitrostátních orgánů na mezinárodní instituce, aniž by byly organizacemi (Mezinárodní trestní soud)
 +      * Zásada aplikační přednosti práva EU - vyplývá již ze samotného aktu přenesení pravomocí českých ústavních orgánů na orgány EU, ze zakládajících smluv a z judikatury ESD
 +  * Obecný znak přistoupení k EU -> **přenos výsostných pravomocí, nikoli omezení nebo absolutní přenesení suverenity**
 +    * Vychází z koncepce nemožnosti omezení státní suverenity jakoukoliv v Parlamentu dosaženou ústavní většinou a z myšlenky, že suverénním nositelem veškeré moci ve státě je lid a žádný jiný subjekt nemůže delegovat suverenitu na jiného nositele moci, ani mu výkon části svých pravomocí propůjčit
 +    * Nastaveny nepřekročitelné meze přenosu pravomocí orgánů ČR
 +      * Děleny do dvou kategorií
 +        - Meze procesní
 +        - Meze materiální
 +      * Přenos výsostných pravomocí má základ v MS, jejíž ratifikační proces má svá specifika (zvýšení kvóra pro vyslovení souhlasu v parlamentu k ratifikaci nebo obligatorní předložení MS ke schválení v referendu -> demokratická spoluúčast lidu)
 +      * Přezkum ústavnosti MS, včetně přístupové smlouvy k EU, je pouze důsledkem obecného požadavku preventivní kontroly ústavnosti MS před okamžikem jejich konečného schválení v zákonodárném sboru/​ratifikací
 +  * Limitovaný rozsah přenášených pravomocí - nelze připustit předání vnitrostátních pravomocí supranacionální organizaci nebo instituci v takovém rozsahu, aby národní stát ztratil smysl své existence/​byl nucen omezit výkon zbylých vnitrostátních pravomocí
 +  * **Princip subsidiarity** - základní korektiv přenosu pravomocí
 +    * Každou věcnou oblast je třeba regulovat na té úrovni, na které je to nejefektivnější
 +    * Definován v čl. 5 Smlouvy o EU
 +    * Doplněno o korektiv, že činnost EU nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů zakládacích smluv
 +  * **ČR v EU -> nadále suverénní stát nakládající se svými výsostnými pravomocemi,​ kdy zdrojem veškeré státní moci je lid**
 +
 +===== Povaha práva EU =====
 +
 +  * Právo EU - soubor právních norem, které odvozují svůj normativní základ od MPV
 +  * Zakládací smlouvy Evropského společenství a EU jsou mezinárodní smlouvy přijaté v souladu s obecnými zásadami platnými pro vznik mezinárodně smluvních závazků
 +  * **Primární právo** - zakládací smlouvy včetně jejich dodatků
 +    * Musely být přijaty a schváleny ústavně konformním způsobem v souladu s ústavními kautelami členských států
 +    * Někdy označováno jako ústavní evropské právo (minoritní názor)
 +    * Názor, že komunitární právo je svébytným autonomním systémem, který se stále výrazněji vyděluje ze systému MPV
 +  * Rozhodovací činnost ESD - vznik zvláštností v nazírání na evropské právo
 +    * Některé prvky autonomie evropského sekundárního práva
 +    * Rozlišení primárního a sekundárního práva (nařízení,​ směrnice)
 +    * Vytvořen nový mezinárodněprávní řád
 +    * **Problém poměru vnitrostátního X evropského práva**
 +      * V souladu se zásadou //​self-restraint//​ - omezení přezkumu působnosti ve vztahu k evropskému právu pouze na normy sekundárního práva, nepřezkoumatelnost primárního práva v rámci své rozhodovací činnosti
 +      * ESD od počátku postaven před otázku, jak zajistit vymahatelnost autonomního normativního systému na území členských států
 +        * Rozsudek van Gend en Loos (1963) - sekundární právo podléhá z hlediska přezkumu, derogace a výkladu působnosti ESD
 +      * Aplikační přednost
 +        * Costa vs. ENEL (1964) - rozsudek konstatoval,​ že komunitární právo musí být aplikováno národními soudy přednostně před vnitrostátním právem
 +        * Z pohledu ESD se uplatňuje vůči jednoduchému právu i vůči právu ústavnímu
 +        * Mnohé z členských států aplikační přednost komunitárního práva vůči ústavnímu právu neuznává a judikatura ústavních soudů členských států tomuto stanovisku oponuje
 +        * Otázka aplikační přednosti primárního i sekundárního práva je předmětem sporu, jehož řešení se odvíjí od normativního pohledu na základy EU
 +        * Ústavní právo členských států není v judikatuře ESD předmětem přezkumu s primárním či sekundárním právem, neboť případné rozdmýchání sporu o superioritu evropského nebo ústavního práva není jenom právní, ale také politickou otázkou, Lisabon poměr evropského a vnitrostátního ústavního práva neřeší (naopak to byl jeden z bodů v navrhované Ústavě pro Evropu -> odmítnuto jako zásah do suverenity)
 +      * Předmětem otázek je i legitimita rozsudků ESD
 +      * -> Východisko pro řešení sporných otázek -> Vychází komunitární právo z ústavních základů jednotlivých členských států, které dobrovolně přenesly na EU část svých pravomocí? **X** Vychází základ komunitárního práva z úrodně mezinárodněprávní?​
 +        * Základy evropské integrace - mezinárodně smluvní základy (vůle jednotlivých členských států, mechanismy pro přenášení výkonu pravomocí nebo kompetencí na supranacionální organizaci, zakotvených v jejích ústavách)
 +        * ESD konstantně judikuje (s ohledem na cíle evropského integračního procesu), že **sekundární právo EU je systémem sui generis, který vyvěrá z mezinárodních smluv**
 +        * Ani nařízení ani směrnice nevyžadují ke své aplikaci recepci jako vnitrostátního pramene práva
 +  * V Ú ČR nejsou výslovně řešeny účinky evropského práva vůči právu vnitrostátnímu
 +    * Z praktických důvodů, stejný přístup většina členských států (řeší to pouze Irsko, Port, Pol, SVK)
 +  * Costa vs. ENEL - 1964
 +    * ESD vyslovil v souladu s monistickou koncepcí názor, že evropské právo má absolutní přednost před veškerým vnitrostátním právem
 +    * Postoj ESD pochopitelný -> z jeho pohledu nelze připustit, aby v rámci jednotného trhu existovala hierarchicky rozporná pravidla
 +    * Řešení kolizí nemožno s využitím standardních interpretačních postupů, jako např. lex posterior derogat legi priori
 +    * Založen koncept, kdy dle ESD si **členské státy založením ES vytvořily nový právní řád tvořící integrální součást jejich právních řádů, aplikovatelný jejich soudy a zavazující jejich občany i je samé**
 +    * Bezprostřední účinek komunitárního práva - zajištění jednotného používání komunitárního práva ve všech členských zemích, ochrana práv jednotlivců v případech,​ kdy členský stát normu komunitárního práva neprovede nebo ji provede chybně/​pozdě,​ před vnitrostátními soudy a to bez ohledu na případnou nečinnost či chybnou implementaci ze strany členského státu
 +  * EU - subjekt MP oprávněný uzavírat smlouvy
 +    * Původně jen v oblastech a v míře, jaké jim zakládací smlouvy výslovně přiznaly (vnější kompetence)
 +    * Později i MS s třetími subjekty, je-li to nezbytné k realizaci cílů integrace (implicitní vnější kompetence) -> např. jednotný trh, ne však postupná internacionalizace ústavních systémů jednotlivých států, tj. EU nemůže provozovat implicitní vnější pravomoci např. na poli mezinárodněprávní kodifikace LP
 +  * Dynamika a vývoj komunitárního práva - trend členských států chránit na ústavní úrovni svoji identitu před unijním právem
 +    * Členské státy vědí, že mezinárodní organizace, jak nabývá na významu, usiluje o více pravomocí a realizuje je v souladu s principem posilování vlastního postavení
 +    * Národní identita musí být chráněna na úrovni ústav
 +    * Případný budoucí konflikt o superioritu vnitrostátního ústavního práva a evropského "​ústavního"​ práva nebude sporem o právní doktrínu, ale sporem o ideologický obsah národní suverenity
 +    * Ústavy členských států -> ultima ratio mez, schopna odolat náporu expandujícího evropského práva, prostředek zajištění národní identity
 +    * Europeizace ústav nemůže popřít jejich existenci a význam národních států jako symbolů Evropy, která se jejich prostřednictvím vymanila feudalismu
 +===== Vztah práva ČR a práva EU =====
 +
 +  * Zakotvení účinků komunitárního práva v právních řádech členských států - základní předpoklad pro naplňování cílů EU, jež jsou vymezeny v zakládajících smlouvách a jsou mezinárodněprávním závazkem členských států
 +  * Samotným přenosem pravomocí na EU ještě nedochází k definitivnímu vyřešení přednosti komunitárního práva před právem vnitrostátním
 +  * **Vnitrostátní právo odporující komunitárnímu právu zůstává nadále v platnosti, pouze se nepoužije při řešení konkrétního sporu**
 +  * Spolkový ústavní soud: "​Konflikt mezi oběma právními systémy, k němuž v praxi dochází, není nutné řešit až do okamžiku, dokud je komunitárním právem procedurálně i materiálně zajištěna ochrana základních lidských práva a svobod způsobem srovnatelným s jejich ochranou v jednotlivých členských státech."​ (tento názor sdílejí i další ústavní soudy)
 +  * Některé ústavy zakotvují přednost komunitárního práva před právem jednoduchým,​ ne však ústavním (tomu odpovídá i judikatura českého ÚS)
 +  * Z pohledu komunitárního práva a závazků, které ČR převzala přistoupením k EU, je naprosto zásadním **požadavek zakládajících smluv, aby byla zajištěna přednost komunitárního práva před vnitrostátním právem v jakékoliv formě, ať při realizaci soudní či správní rozhodovací činnosti**,​ jinak by nebylo možno naplnit požadavek jednotného právního prostoru na celém území EU nezbytný pro realizaci jejích cílů
 +  * ČR - řešení vztahu komunitárního a vnitrostátního práva vyšla z mezinárodněprávní koncepce chápání EU jako subjektu mezinárodního práva, jehož právní akty jsou závazné pro ČR jako akty mezinárodní organizace
 +    * Čl. 10 Ú - Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal souhlas Parlament a jimiž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu, a stanoví-li něco jiného než český zákon, použije se taková MS, tj. i přístupová smlouva mezi ČR a EU
 +    * Prameny unijního práva (hlavně nařízení a směrnice), nelze ovšem považovat za mezinárodní smlouvy, neboť jejich tvorba se neodvíjí od zvláštních pravidel MPV, ale od pravidel stanovených MS
 +    * Sekundární normativní právo má tedy sice normativní základ v zakládacích smlouvách, dále však s nimi nemá nic společného (ani z materiálního,​ ani z procesního hlediska)
 +    * Existenci pramenů komunitárního práva lze považovat za závazky, které vyplývají z mezinárodního práva, z přístupové smlouvy a ze zakládajících smluv
 +    * Aplikační přednost je tedy zajištěna prostřednictvím
 +      * Čl. 10a odst. 1 Ú ČR - ČR může přenášet některé pravomoci svých orgánů na mezinárodní organizace
 +      * Čl. 1 odst. 2 Ú ČR - ČR je povinna dodržovat závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva
 +      * Čl. 95 Ú ČR - doplňujícím zajištěním aplikační přednosti komunitárního práva, soudce je vázán zákonem a MS, která je součástí právního řádu, je oprávněn posoudit soulad jiného předpisu se zákonem nebo takovou MS
 +        * Pokud je dle soudce prováděcí právní předpis nižší právní síly než zákon v rozporu s MS, včetně přístupové smlouvy/​zakládacích smluv, použije tuto MS
 +        * Obdobně soudce postupuje po zjištění,​ že závazek vyplývající z mezinárodního práva (nařízení EU, které je bezprostředně použitelné v členských státech) obsahuje úpravu, která je v materiálním rozporu s vnitrostátním zákonem
 +          * Soudce pak ve smyslu čl. 1 odst. 2 Ú ČR musí použít přednostně toto nařízení před vnitrostátním zákonem, v souladu se závazkem vyplývajícím ze Smlouvy o fungování EU
 +          * V případě pochybností,​ zda je vnitrostátní úprava v rozporu s právem EU, má navíc vnitrostátní soud možnost položit Soudnímu dvoru EU předběžnou otázku (též dle Smlouvy o fungování EU)
 +          * Z členství v EU (přímo ze zakládacích smluv) pro ČR vyplývá povinnost implementovat do vnitrostátního právního řádu unijní prameny práva (transpozice směrnic, adaptace nařízení) -> není však zdůrazněno Ústavou
 +    * **Působení unijního práva je v ČR koncipováno jako dodržování pravidel mezinárodního práva**, aniž by byla explicitně kodifikována přednost a implementace komunitárního práva (subsumpce komunitárního práva pod MPV - pod ustanovení mezinárodněprávního významu lze zařadit i proces evropské integrace)
 +  * **Povinnost vlády informovat Parlament o otázkách souvisejících s plněním závazků vyplývajících z členství v EU**
 +    * Zvláštní ustanovení Ústavy (čl. 10b)
 +    * Podrobnosti stanovují JŘ jednotlivých komor
 +      * JŘ PS - vláda předkládá prostřednictvím Výboru pro evropské záležitosti návrhy aktů EU + své předběžné stanovisko
 +        * Vláda je povinna předkládat PS právní akty EU, normativní i individuální,​ a to ve stejné době, v jaké jsou předloženy Radě EU
 +        * Povinnost informovat PS o jednáních,​ ke kterým má dojít na jednání Rady a to před tím, než k těmto jednáním dojde
 +      * JŘ S - Vláda Senátu zasílá pravidelné zprávy o vývoji EU, zprávu o přejímání legislativních závazků Českou republikou apod.
 +      * Obě komory Parlamentu - dobré možnosti dozvědět se, ale i ovlivnit postoj ČR, který vláda hodlá na jednáních orgánů EU prezentovat
 +    * Myslí se tím závazky sekundárního práva, ale i informace o možných závazcích,​ které v budoucnosti teprve vzniknou
 +    * Vláda je povinna informovat Parlament o všech chystaných změnách v MS týkajících se základů EU
 +    * Povinnost se plní pravidelně a předem - Parlament by měl být o závazcích informován dříve, než takový závazek ČR vznikne
 +    * Informační povinnost vlády vůči Parlamentu má vyrovnávat demokratický deficit, kterým rozhodování v EU trpí
 +    * Projevem kontrolní funkce Parlamentu vůči vládě
 +  * Přistoupením ČR k EU se témata, která se týkají Ústavy ČR, nevyčerpala - v budoucnu bude možná nutno řešit přistoupení k Evropské měnové unii (debata o nutnosti novely Ú již probíhá) - postavení ČNR jako ústřední banky státu by v takovém případě mělo zůstat zachováno, avšak mělo by být doplněno o skutečnost,​ že ČNR se jako součást Evropského měnového systému bude podílet na naplňování péče o cenovou stabilitu v rámci Evropské měnové unie (dílčí otázky by byly zřejmě řešeny až běžným zákonem)
 +  * Viz  níže nález ÚS - Pl. ÚS 50/04
 +===== Občanství EU =====
 +
 +  * Koncept občanství EU přinesla poprvé Maastrichtská smlouva
 +  * **Každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je** dle čl. 20 Smlouvy o fungování EU **občanem EU**
 +  * Nenahrazuje,​ pouze doplňuje občanství členského státu
 +  * Není státní občanství -> EU není stát
 +  * Zvláštní garance právního postavení občanů členských států v rámci EU jako mezinárodní organizace
 +  * Není to vazba osoby k EU kvalitativně srovnatelná se státním občanstvím,​ nejsou s ní spojeny ani zvláštní občanské povinnosti
 +  * Automatický zánik - jakmile osoba přestane být občanem členského státu
 +  * Vyplývá z něj **řada práv**
 +    * __Aktivní volební právo, pasivní volební právo__ - bezprostřední použitelnost ve všech členských státech, významný průlom do ústavních principů členských států (ty obvykle neumožňují volit osobám, které nejsou jejich občany)
 +      * Volební právo navazuje v komunálních volbách na princip volného pohybu osob - pokud má občan členského státu EU bydliště na jiném území členského státu, lze předpokládat,​ že s územím na kterém žije, je vnitřně spjat jak po stránce osobní a pracovní, že se podílí na občanském životě -> měl by mít právo vyjádřit se ke správě věcí veřejných na tomto území -> český ústavodárce toto právo volit v komunálních volbách nezdůrazňuje,​ Ú ani LZPS toto právo nezakotvují,​ požadavek je promítnut pouze do volebních zákonů
 +    * __Obecná zásada rovného zacházení se všemi občany EU v rámci pravomocí EU__
 +      * Ve všech členských státech stejná práva jako občané členského státu
 +      * Výjimky - zejména přístup k zaměstnání ve veřejné správě (má se to vztahovat pouze na oblast, kde se jedná o výkon výsostných oprávnění státu -> spory o to, kdo to je: souhlas s policisty, hasiči, státními úředníky,​ spory o učitele a lékaře)
 +      * Zákaz diskriminace - krom unijního práva, LZPS a MS je tu i //​antidiskriminační zákon//
 +        * Specifikace a zopakování obecných principů rovného zacházení a zákazu diskriminace v českém právu
 +        * ČR jeden z posledních států, který zákon transponoval do svého právního řádu
 +        * Pojmosloví - přímá a nepřímá diskriminace,​ navádění k diskriminaci,​ obtěžování apod.
 +
 +===== Ústavní orgány ČR a orgány EU =====
 +
 +  * Lisabonská smlouva - nejzásadnější změny přinesla v institucionální oblasti
 +  * **Evropská rada**
 +    * Formálně zakotvena až Lisabonem
 +    * Vrcholný politický orgán EU
 +      * //Hlavy států nebo předsedové vlád jednotlivých členských států//
 +      * //Předseda Evropské rady//
 +        * Momentálně Herman Van Rompuy
 +        * Volen kvalifikovanou většinou na 2,5 roku, odvolatelný též kvalifikovanou většinou
 +        * Vnější zastupování EU v záležitostech týkající se společné zahraniční a bezpečnostní politiky (aniž jsou dotčeny pravomoci Vysokého představitele EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku)
 +        * Hlavním smyslem funkce - zastupování EU jako subjektu MP na summitech se třetími státy
 +        * Vystupuje navenek jménem EU, v mezích unijních pravomocí (tedy v těch, v nichž ČR na EU přenesla pravomoci zejména prezidenta republiky zastupovat stát navenek)
 +      * //Předseda Komise//
 +  * **Evropský parlament** ​
 +    * Především legislativní funkce, na které participuje s Radou
 +    * Složen ze zástupců občanů členských států - voleni přímo lidem na dobu 5 let ve všeobecných a přímých volbách, svobodným a tajným hlasováním - viz  [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-11|]]
 +  * **Rada EU**
 +    * Společně s EP vykonává společnou legislativní a rozpočtovou funkci
 +    * 1 zástupce z každého členského státu na ministerské úrovni, který je zmocněn, aby vládu daného státu přímo zavazoval
 +    * Rozhoduje kvalifikovanou většinou, pouze výjimečně jednomyslně
 +  * **Evropská komise**
 +    * Orgán určený k prosazování obecného zájmu EU
 +    * Legislativní akty EU lze zpravidla přijmout pouze na návrh EK
 +    * Členové vybírání dle "​celkové způsobilosti a evropanství"​ - z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti
 +    * Předsedu EK volí EP (José Manuel Barroso)
 +    * Do 31.10.2014 se skládá z jednoho státního občana každého členského státu, poté má dle Lisabonu dojít ke změně (pouze 2/3 počtu členských států, včetně předsedy EK a vysokého představitele EU pro zahraniční věci a politiku)
 +      * EK může jednomyslným rozhodnutím počet členů zvýšit/​snížit (od listopadu 2014 to má být tedy dle Lisabonu 18 členů z 27 členských států)
 +      * Ale - v rámci politických "​záruk",​ které EK jako vrcholný politický orgán poskytla Irsku k tomu, aby zajistila souhlas irského lidu s přijetím Lisabonu - EK po stupu Lisabonu v platnost přijme rozhodnutí,​ ayb každý členský stát měl v EK i nadále svého státního příslušníka
 +  * **Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku**
 +    * Člen Evropské komise
 +    * Funkce zřízena Lisabonem
 +    * Personální sloučení dosavadní funkce vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, komisaře pro vnější vztahy a předsedy Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy
 +    * Jmenován Evropskou radou, kvalifikovaná většina se souhlasem předsedy Evropské komise
 +  * **Soudní dvůr EU** - soudní orgán EU
 +    * Soudní dvůr - 1 soudce za každý členský stát, jemuž jsou nápomocni generální advokáti
 +    * Tribunál (dřívější soud prvního stupně) - nejméně 1 soudce z každého členského státu
 +    * Specializované soudy - řádným legislativním postupem je může zřídit Evropský parlament společně s Radou jako soudy připojené k Tribunálu
 +  * **Evropská centrální banka**
 +  * **Účetní dvůr**
 +  * Z přehledu orgánů EU a jejich kompetencí je zřejmé, že k přenosu pravomocí ČR na EU došlo v podstatě ve všech oblastech moci, které Ú ČR upravuje
 +
 +
 +===== Nálezy ÚS =====
 +  * **Pl.ÚS 66/04 (eurozatykač)**
 +    * Návrh skupiny poslanců a senátorů na zrušení některých ustanovení trestního zákona a trestního řádu soudního - ZAMÍTNUTO
 +    * Navrhovatelé napadli reflexi institutu eurozatykače v našem právním řádu. Eurozatykač je podle nich protiústavní,​ jelikož porušuje čl. 14(4) Listiny, ve kterém se uvádí, že občan ČR nemůže být nucen k opuštění své vlasti. ÚS však tento návrh zamítl, argumentoval mj. tím, že čeští občané využívají výhod vyplývajících z členství ČR v EU, mají ale také povinnosti a jistou míru odpovědnosti. Všechny členské země EU jsou vázány standardy ochrany lidských práv, a proto je zaručené, že při jejich stíhání v některé ze zemí EU nedojde k porušování lidských práv, ponižování,​ mučení či nelidskému zacházení. Pokud by se v některé členské zemi kvalita ochrany zákl. lidských práv zhoršila, nastává jiná situace a v tom okamžiku by bylo možné pohled na institut eurozatykače podrobit revizi. Navíc skutečnost,​ že dojde k takovémuto vydání napomůže rychlosti soudního řízení, občan ČR tímto způsobem neopouští vlast natrvalo, po vynesení rozsudku, ať už je jakýkoli, se vrací opět do ČR. ÚS ono ustanovení Listiny, na které se navrhovatel odvolával, interpretoval jako spíše historický aspekt, který naráží na období socialismu a zejména pak na akci Asanace, kdy někteří lidé (především signatáři Charty) museli pod nátlakem zemi opustit.
 +  * **Pl.ÚS 19/08 (Lisabon I)**
 +    * Návrh Senátu (podán před jeho vyslovením souhlasu k ratifikaci) na protiústavnost Lisabonské smlouvy - ZAMÍTNUTO
 +    * Návrh sice počítal s posuzováním Lisabonské smlouvy jako celku, s tím ale, že výslovně útočil jen na některá jednotlivá ustanovení,​ ÚS však rozhodl, že bude posuzovat ústavnost pouze těchto jednotlivých ustanovení,​ aby tak možnost napadnout LS u ÚS nebyla odňata i dalším kvalifikovaným subjektům (z důvodu rei iudicatae). ​
 +    * Hlavním problémem, který Senát v LS spatřoval, bylo oslabení suverenity ČR. ÚS však poukázal na skutečnost,​ že přenesení kompetencí národních vlád na evropské orgány je podmíněné a platí pouze tehdy, pokud tím nejsou ohrožena práva členských států. V obecné části zdůvodnění rozhodnutí soud zdůraznil pozitivní přínos evropské integrace a to, že Lisabonská smlouva nemění základní směřování EU. Lisabonská smlouva dále nebrání členským státům odejít z EU.
 +    * Stejně jako u nálezu v kauze Lisabonské smlouvy II, ani zde nebyl žádný disentující soudce => nenalezneme zde žádné separátní votum.
 +  * **Pl. ÚS 29/09 (Lisabon II)**
 +    * Návrh skupiny senátorů na označení Lisabonské smlouvy a její ratifikace za odporující ústavnímu pořádku ČR – ZAMÍTNUTO
 +    * Tentokrát skupina senátorů napadla Lisabonskou smlouvu jako celek. Návrh byl podán až pět měsíců po dání souhlasu k ratifikaci Parlamentem,​ k čemuž se ÚS též vyjádřil, a to v tom smyslu, že jestliže z Ústavy vyplývá povinnost prezidenta republiky bez zbytečného odkladu ratifikovat mezinárodní smlouvu, je i v případě napadnutí mez. smlouvy u ÚS zapotřebí,​ aby k tomu došlo bez zbytečného odkladu, v řádu týdnů, nikoli měsíců (vzhledem k tomu, že tato skutečnost byla ÚS „nalezena“ až v tomto nálezu, bylo to senátorům pro tentokrát odpuštěno). ​
 +    * Navrhovatelem byly podány námitky vůči:
 +      * Nesrozumitelnosti smlouvy = ÚS toto shledal neopodstatněným.
 +      * Demokratickému deficitu v EU; napadeno ustanovení „fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii“ = Dle ÚS toto ustanovení nemíří pouze na Evropský parlament, ale i na parlamenty členských států EU, u kterých je absolutní rovnost voličů pouze těžko dosažitelná.
 +      * Ztrátě suverenity ČR = ÚS konstatoval,​ že suverenita v moderní době slouží k naplňování základních demokratických hodnot a v tomto případě sdílená suverenita může svrchovanost ČR naopak posílit ve společném postupu integrovaného celku.
 +    * Navrhovatel navíc žádal po ÚS, aby ve svém nálezu jasně vymezil, které kompetence může stát mez. organizaci postoupit => to ÚS zamítl a poukázal na fakt, že by se v takovém případě zachoval jako pozitivní zákonodárce. ÚS také poznamenal, že vzhledem k tomu, že nyní byla napadnuta smlouva jako celek a v minulosti již ÚS posuzoval některá její jednotlivá ustanovení,​ nepřísluší mu tato ustanovení posuzovat znovu (rei iudicatae = překážka věci rozhodnuté).
 +  * **Pl. ÚS 50/04 (cukerné kvóty)**
 +    * ÚS se zde na podnět skupiny poslanců zabýval mj. poměrem komunitárního práva EU a domácího pr. ČR, právě v souvislosti s úpravou cukerných kvót v ČR
 +    * ÚS zde vyslovil, že není oprávněn posuzovat otázky platnosti norem komunitárního práva, resp., nepřísluší mu, aby se zabýval ústavní konformitou předpisů komunitárního práva v těch oblastech, kde ČR přenesla na EU výkon některých pravomocí
 +    * Je konstatováno Ústavním soudem, že "​propůjčení"​ pravomocí EU ze strany ČR je podmíněné dodržováním standardů, které lze z hlediska českého ústavního pořádku vymezit jako podstatné náležitosti demokratického právního řádu => tím ÚS navázal na rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, který vyslovil vůči EU podobnou myšlenku, u nás je však problémem, že (na rozdíl od Německa) tyto podstatné náležitosti demokratického právního státu nemáme vymezeny. ​
 +    * Tím, že jsme některé pravomoci předaly orgánům EU, se komunitární právo v některých částech stalo pro ČR bezprostředně závazným, bezprostředně použitelné a aplikovatelné komunitární právo nelze přepisovat do jakékoliv z forem vnitrostátního práva, jelikož tím, že jsme v daných otázkách propůjčili pravomoc EU, vzdali jsme se i možnosti tyto otázky právně regulovat. ​
 +    * ÚS také konstatoval,​ že bude primárně vycházet pouze z těch právních principů, které mají původ u nás, k principům EU může jen přihlížet.
 +    * ÚS si výslovně ponechal možnost v budoucnosti ústavněprávně přezkoumávat vnitrostátní pr. předpisy, které jsou komplementární k právu EU. 
 +
 +----
 +EU - Evropská unie / ES - Evropská společenství / ČR - Česká republika / ESD - Evropský soudní dvůr / Ú ČR - Ústava České republiky / ÚZ - ústavní zákon / MS - mezinárodní smlouva / MPV - Mezinárodní právo veřejné / konsekvence = důsledek, následek
 +
 +===== Prameny =====
 +
 +  * učebnice Ústavní právo a státověda II. - Pavlíček a kol., 3. vydání - 2011, (1061-1095)
 +  * Kodaňská kritéria - http://​cs.wikipedia.org/​wiki/​Koda%C5%88sk%C3%A1_krit%C3%A9ria
 +  * Expressis verbis - http://​www.slovnik-cizich-slov.cz/​expressis_verbis.html
 +  * http://​europa.eu/​about-eu/​institutions-bodies/​index_cs.htm
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 7. Československá a česká státní idea – obsah a ústavně právní význam; aktuální význam ústavních tradic; státní symboly a jiná symbolika ČR======
 +
 +===== Československá a česká státní idea =====
 +  * ideologicky,​ hodnotově a emocionálně upevňuje stát
 +  * TGM: "​státy se udržují těmi ideami, na nichž byly založeny"​
 +  * __měla významnou roli při konstituování a integraci ČSR__ ​
 +    * stmelovala obyvatelstvo nového státu, které bylo odlišné národnostně,​ jazykově, nábožensky,​ kulturně i vzdělaností
 +    * měla přispět k legitimování nové státní moci a nahradit ideu státu rakouského
 +    * vzniká už v 19. století, velkou měrou se podílel T. G. Masaryk, koncipoval ji zejména ve své práci Nová Evropa: stanovisko slovanské, měla přispět k legitimování nové státní moci a nahradit dřívější ideu státu rakouského,​ která ztroskotala
 +    * vyjádřena zejména ve Washingtonské deklaraci (prohlášení československé nezávislosti prozatímní vládou z 18. října 1918) i dalších dokumentech z počátků ČSR
 +    * opírá se o počátky československé státnosti už od 7. století, tradici cyrilometodějskou,​ husitskou, českobratrskou nebo národní obrození
 +    * zakladatelé státu (zejména TGM) ji spojovali s demokratismem,​ s českou státní filozofií formulovanou již Palackým, vzdělaností,​ rovností a svobodou jednotlivců
 +    * měla obohatit i evropskou kulturu vůbec - také snaha zařadit se mezi ostatní evropské státy, které státní ideu měly
 +    * střety s ideou velkoněmeckou a nacistickou,​ fašistickou,​ sovětskou i nacionálně katolickou
 +  * __změna po Mnichově__
 +    * pocity zrady, posun k fašismu, odklon od demokracie → hledání nové státní idey - zdůrazňování,​ že České země byly součástí Svaté říše římské, koncepce „lenního“ vztahu státu k Říši, příklon k fašismu a autoritářství obecně, zdůrazňování svatováclavské idey jako dávné podřízení Německu, příklon ke katolictví,​ které po roce 1918 oslabilo, antisemitismus
 +    * československou ideu prosazoval londýnský exil, v osvobozeném státě se ale neprosadila,​ prosazovala se suverenita Slovenska, po pádu komunismu následoval rozpad
 +  * **v dnešním ústavním pořádku v podstatě opomenuta**,​ měla být v zákoně o státních svátcích, ale není → __nejblíže asi preambule Ústavy__
 +      * " věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé"​
 +    * zákon o státních svátcích - za den české státnosti označeno 28. září + 1. leden jako den obnovy samostatného českého státu -> mnohé symboly české státnosti směřují k jiným hodnotám než československým,​ navazují na Korunu Českou
 + 
 +===== Aktuální význam ústavních tradic =====
 +  * Ústava ČR sleduje **koncepci Ústavní listiny z roku 1920**
 +    * __podobnosti__:​
 +      * struktura, řazení kapitol
 +      * parlamentní forma vlády (dvoukomorový parlament)
 +      * polylegálnost,​ rigidita
 +      * existence Ústavního soudu - za první republiky ale příliš nefungoval a byl více svázán se soudní mocí
 +      * i Listina na ni navazuje
 +    * __odlišnosti__:​
 +      * zvláštní hlava o ČNB
 +      * současná Ústava je obecně liberálnější - např. Ústava 1920 znala občanské povinnosti
 +      * Ústavní soud je součástí samotné Ústavy
 +      * kompetence jednotlivých ústavních orgánů
 +
 +  * **patrné i tradice z dob socialismu**:​
 +    * posílení prezidenta oproti Ústavě 1920 - dáno i autoritou Václava Havla
 +      * částečně součástí moci výkonné (z první republiky), částečně autokratický,​ protože je neodpovědný
 +
 +===== Státní symboly a jiná symbolika ČR =====
 +  * státními symboly státy označují svou svrchovanost,​ a to vnitrostátně i navenek
 +  * jejich prostřednictvím se občané s vlastním státem identifikují nebo jej odmítají (→ pálení vlajek)
 +  * ve státních symbolech je vyjádřena i státní idea, jako jeden ze státotvorných prvků státu
 +  * __trocha historie__
 +    * dvouocasý lev původně heraldickým znakem Přemysla Otakara II., později symbolizoval centrální moc na území celého státu (včetně vedlejších zemí)
 +    * při vzniku ČSR měly své symboly pouze české země → pro Slovensko a Podkarpatskou Rus vytvořeny nové; státní vlajka, barvy i standarta se inspirovaly slovanskou trikolorou; státní pečeť navazovala na pečeť Království českého z 15. století; hymna spojena z písní Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
 +    * změna 1960 - změna státního znaku + ze symbolů odstraněny státní barvy
 +    * ČSFR - návrat k původním symbolům
 +      * podle čl. 3 ústavního zákona o zániku ČSFR stanoveno, že ČR a SR nesmějí užívat symbolů zaniklého státu → ČR nerespektovala
 +
 +  * státní symboly stanoveny **čl. 14 Ústavy**:
 +    * (1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky,​státní pečeť a státní hymna.
 +    * (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon.
 +
 +  * tj. zákon ČNR č. 3/1993 Sb., ze dne 17. 12. 1992, o státních symbolech České republiky
 +
 +{{ http://​upload.wikimedia.org/​wikipedia/​commons/​thumb/​e/​ed/​Coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg/​200px-Coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg.png?​76x91}}
 +
 +==== 1. Velký státní znak ====
 +
 +Velký státní znak tvoří čtvrcený štít, v jehož prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. (( Zbroj jsou ty části těla zvířete, které mohou sloužit jako zbraň - zuby, kly, kopyta, rohy, parohy, spáry, zobák, jazyk... )) Ve druhém modrém poli je stříbrno-červeně šachovaná orlice se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Ve třetím zlatém poli je černá orlice se stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky a uprostřed s křížkem, se zlatou korunou a červenou zbrojí.
 +
 +{{ http://​upload.wikimedia.org/​wikipedia/​commons/​thumb/​2/​20/​Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg/​197px-Small_coat_of_arms_of_the_Czech_Republic.svg.png?​76x91}}
 +
 +==== 2. Malý státní znak ====
 +
 +Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí.
 +
 +==== 3. Státní barvy ====
 +{{ http://​upload.wikimedia.org/​wikipedia/​commons/​thumb/​c/​cb/​Flag_of_the_Czech_Republic.svg/​320px-Flag_of_the_Czech_Republic.svg.png?​100x67}}
 +
 +Státní barvy jsou bílá, červená, modrá v uvedeném pořadí.
 +
 +==== 4. Státní vlajka ====
 +
 +Státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného,​ mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky vlajky k její délce je 2:3.
 +
 +{{ http://​upload.wikimedia.org/​wikipedia/​commons/​thumb/​f/​fc/​Flag_of_the_president_of_the_Czech_Republic.svg/​200px-Flag_of_the_president_of_the_Czech_Republic.svg.png?​100x100}}
 +
 +==== 5. Vlajka prezidenta republiky ====
 +
 +Vlajka prezidenta republiky je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi.
 +
 +==== 6. Státní pečeť ====
 +{{ http://​upload.wikimedia.org/​wikipedia/​commons/​b/​bf/​Seal_of_the_Czech_Republic.png?​100x100}}
 +Státní pečeť tvoří velký státní znak podložený lipovými ratolestmi po stranách, kolem něhož je opis "​ČESKÁ REPUBLIKA"​.
 +Pečetidlo státní pečeti uchovává prezident republiky.
 +
 +==== 7. Státní hymna ====
 +
 +Státní hymnu tvoří první sloka písně Františka Škroupa a Josefa Kajetána Tyla "Kde domov můj".
 +
 +===== Užívání státních symbolů =====
 +  * upraveno **zákonem č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů ČR**
 +  * musí být užívány jen vhodným a důstojným způsobem
 +  * __státní znak__ (oba) mohou užívat jen:
 +    * státní orgány a funkcionáři státu v zákoně vypočtení (např. prezident, parlament, vláda, soudy, ústavní soud, konzulární úřady, ČNB, NKÚ...)
 +    * orgány územní samosprávy
 +    * školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku
 +    * právnické a fyzické osoby, kterým je zákonem (nebo na základě zákona) svěřen výkon státní správy
 +    * sportovci při reprezentaci ČR
 +  * __velký státní znak__
 +    * součástí závěsného znaku starostů
 +    * užíván k vyznačení státních hranic
 +    * na dresu sportovců reprezentujících ČR
 +    * na budovy, kde oprávněné osoby sídlí...
 +  * __malý státní znak__
 +    * na listinách osvědčujících důležité skutečnosti,​ vydávaných při výkonu státní moci
 +    * úředních razítkách
 +  * __státní vlajka se užívá:__
 +    * na sídlech osob, které smějí užívat státní znak
 +    * při státních svátcích a příležitostech celostátního významu (zejm. v den smutku nebo v den státního smutku, vyhlášených vládou)
 +    * na budovách, v nichž sídlí oprávněné osoby užívající státní znak, může být státní vlajka vyvěšena trvale
 +    * služební dopravní prostředky vedoucích diplomatických misí při slavnostních příležitostech a pokud je to v zemích jejich působení obvyklé
 +    * ostatní fyzické a právnické osoby a organizační složky státu mohou užívat státní vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv
 +    * Vyvěšují-li se se státní vlajkou __současně státní vlajky jiných států__, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt
 +      * a) vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek,
 +      * b) uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek,
 +      * c) v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek,
 +      * d) první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než pět.
 +    * __další pravidla:__
 +      * při vodorovném umístění směřuje modrý klín vpravo a bílá barva je nahoře
 +      * při svislém umístění modrý klín směřuje dolů a bílá barva je vlevo 
 +      * vlajka se vyvěšuje jen na čelní straně budovy
 +      * při smutku se spustí na půl žerdi
 +      * při vztyčování a snímání se nesmí dotýkat země
 +      * nesmí se používat v poškozeném nebo znečištěném stavu
 +
 +  * užívání státních symbolů je chráněno i sankcí za přestupky a správní delikty
 +  * fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneužije, úmyslně poškodí, nebo hrubě zneváží státní symbol ČR (pokuta až 10 000 Kč) 
 +
 +===== Další zákonné a neoficiální formy symbolizující ČR =====
 +
 +  * nejsou státními symboly podle Ústavy
 +
 +==== Státní svátky ====
 +
 +  * je třeba odlišit symboliku státní a církevní
 +  * úprava v **zákonu č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu** - odlišil:
 +    - __Státní svátky:​__ ​
 +      * 1.  leden - Den obnovy samostatného českého státu
 +      * 8. květen - Den vítězství
 +      * 5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
 +      * 6.  červenec ​ -  Den  upálení ​ mistra ​ Jana  Husa
 +      * 28. září - Den české státnosti
 +      * 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu
 +      * 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii
 +    - __Ostatní svátky:​__ ​
 +      * 1. leden - Nový rok
 +      * Velikonoční pondělí
 +      * 1. květen ​ -  Svátek ​ práce
 +      * 24. prosinec - Štědrý den
 +      * 25. prosinec - 1. svátek vánoční
 +      * 26. prosinec - 2. svátek vánoční
 +    - __Dny pracovního klidu__ (= státní svátky + ostatní svátky)
 +    - __Významné dny__ (jsou pracovní):
 +      * 27. leden - Den památky obětí holocaustu ​  ​a ​ předcházení ​ zločinům ​ proti  lidskosti
 +      * 8.  březen - Mezinárodní ​ den  žen
 +      * 12.  březen ​ -  Den  přístupu České republiky k Severoatlantické ​ smlouvě (NATO)
 +      * 7. duben - Den vzdělanosti
 +      * 5. květen -  Květnové povstání českého lidu
 +      * 15. květen - Den rodin
 +      * 10. červen - Vyhlazení ​ obce  Lidice
 +      * 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu
 +      * 11.  listopad ​ -  Den válečných veteránů
 +
 +==== Státní vyznamenání ====
 +  * **zák. č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky**,​ zřídil: ​
 +    * Řád Bílého lva - osoby, které se zasloužily o ČR zvlášť vynikajícím způsobem
 +    * Řád Tomáše Garrigua Masaryka - osoby, které se zasloužily o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv
 +    * Medaili Za hrdinství - vyznamenání za hrdinství v boji a vyznamenání osob, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot ​
 +    * Medaili Za zásluhy - osoby, které se zasloužily o stát nebo územní samosprávný celek
 +  * řádovými dny jsou 1. leden a __28. říjen__
 +
 +====Ostatní====
 +  * symbolický (nikoli normativní) význam má zákon č. 292/2004 Sb., o zásluhách Edvarda Beneše ("​Edvard Beneš se zasloužil o stát"​),​ který pokračuje v československé tradici obdobných zákonů (Masaryk, Štefánik)
 +
 +  * dále např. heslo "​Pravda vítězí",​ oficiální název Česká republika, český jazyk, výtvarná podoba české koruny, historické skvosty (Korunovační klenoty, Pražský hrad), lípa jako národní strom, uniformy, krajské a městské znaky a vlajky,...
 +
 +===== Prameny =====
 +  * Ústavní právo a státověda,​ II. díl, Ústavní právo ČR, část 1, str 46 -47, 86 - 88, 309 - 316
 +  * Ústavní systém České republiky, Gerloch, Hřebejk, Zoubek, 2002,str. 132 - 147
 +  * Deset let Ústavy České republiky, uspořádal Jan Kysela, 2003 - příspěvek prof. Pavlíčka Teoretická koncepce Ústavy ČR
 +  * Pocta Vladimíru Mikule k 65. narozeninám,​ příspěvek prof. Pavlíčka Československo - deset let poté, str. 37 - 46
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 8. Ústavní charakteristika ČR; ČR jako demokratický právní stát, ČR jako sekulární stát  ======
 +
 +===== Ústavní vymezení ČR =====
 +    * **__je obsaženo především v__**:
 +                  * v hlavě I. („Základní ustanovení“) Ústavy
 +                  * v Obecných ustanoveních Listiny + v některých dalších jejích článcích → Zvláštní význam některých ustanovení Listiny vyplývá historicky z toho, že ÚZ č. 23/1991 Sb. s Listinou základních práv a svobod se měly stát určujícím východiskem pro formování ústavních poměrů československého státu. → Listina se stala součástí Ústavního pořádku ČR
 +                  * v úvodních ustanoveních ÚZ o bezpečnosti České republiky (ÚZ č. 110/1998 Sb.)
 +
 +**Čl. 1 odst. 1 Ústavy: ČR je svrchovaný,​ jednotný a demokratický právní stát, založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.**
 +  * Česká republika - označení názvu a formy státu, forma státu je podstatnou charakteristikou - všechny ústavní instituce a ústavní procedury vychází z ustanovení o formě státu
 +    * název ČR je použit již v samotném názvu ÚZ č. 1/1993 Sb, "​Ústava České republiky"​
 +    * z názvu státu vyplývá, že ČR je republikou, toto konstatování Ústava ve svých dalších ustanoveních neosvětluje,​ republikánské zřízení ale vyplývá z ústavy jakožto normativního celku:
 +        * zdrojem veškeré státní moci je lid (čl. 2 Ú)
 +        * zákonodárná moc náleží Parlamentu, jehož obě komory jsou voleny
 +        * hlavou státu je volený prezident  ​
 +  * **svrchovanost** – podstatný znak novodobého samostatného státu, jen svrchované státy mohou být subjekty mezinárodního práva, svou svrchovanost uplatňují na svém území svou nejvyšší mocí (územní výsost) a uplatňují ji i vůči každému občanovi státu, ať žije kdekoliv
 +        * vnitřní: nejvyšší moc nad územím a občany
 +        * vnější: plnohodnotný subjekt MP
 +  * jako svrchovaný stát je ČR plně způsobilá k právům a právním činům, je plnoprávným subjektem mezinárodního práva a je nezávislá na jakékoli jiné moci vevnitř i vně státu
 +               
 +  * návaznost na tradice státnosti československé(preambule Ús.), tak i na kontinuitu státní moci ČR (usnesení ČNR č.74/1992 a č.5/1993) → v roce 1993 nebyla česká státnost obnovena, 1. 1. 1993 zanikla státnost československá,​ která se zrodila jako plné obnovení české státnosti ​ 28. 10. 1918 → Česká státnost je kontinuální se státností československou,​ což vyjadřuje i státními symboly
 + 
 +  * **jednotnost** = ČR se nemůže stát státem složeným, tzn. nejde o žádnou formu federace či konfederace (a dále také čl. 11 Ú "​Území ČR tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ÚZ)
 +  * Ústava vysloveně nespojuje práva a svobody s přirozenoprávním pojetím – ale Listina je součástí ústavního pořádku (dle čl. 3 a 112 Ústavy) - tím přebírá i toto přirozenoprávní pojetí; k požadavkům úcty k právům člověka a občana přispívá i systém ochrany lidských práv založený na právu mezinárodním a vnitrostátním
 +
 +    ​
 +===== ČR jako demokratický právní stát =====
 +  * pojem demokratický právní stát není nikde právně definován, jeho výklad je prakticky ponechán zejména moci soudní, především pak Ústavnímu soudu
 +  * okolnost, že mezi slovy "​demokratický"​ a "​právní"​ není čárka ani spojka má patrně svůj význam: obě vlastnosti se mají prolínat, právo má být tvořeno i uplatňováno v demokratických formách
 +  * hodnoty obsažené ve spojení demokratický právní stát se během času mohou měnit, rozšiřovat,​ takže jde vlastně o trvalou cestu k ideálu
 +  * obsah pojmu dotvářen v dalších ustanoveních norem ústavního pořádku
 +  * //dle judikatury ÚS//: ​
 +      * **14/1994 Sb.** - náleží k podstatným náležitostem demokratického právního státu především svrchovanost lidu a demokratický politický režim, který vylučuje jakýkoli mocenský monopol ​
 +      * **142/1996 Sb.** - znaky právního státu – princip právní jistoty (zákaz retroaktivity atd.)
 +  * **principy právního státu:​** ​
 +    * právní stát = znamenal i rovnost před zákonem a svrchovaný stát (2. polovina 19. století - rakouská a německá právní oblast)- nebyl však spojen se svrchovaností lidu a demokratickými principy - to přináší až pojetí demokratického právního státu - předpokládá odstranit demokratický deficit ve všech složkách státní moci, jakož i odmítnout separaci jednotlivých složek moci navzájem i od zdroje této moci - klade důraz na demokracii a na odpovědnost při vykonávání funkcí
 +      * limity působení jednotlivých složek moci mohou být stanoveny pouze ústavním předpisem, normami vydanými ústavodárcem,​ nemohou být určovány výroky orgánů moci výkonné nebo soudní (ani ÚS) - jen ústavodárce má moc ustavující a může stanovit vztahy mezi orgány
 +      * právo na soudní a jinou ochranu (hlava V. Listiny)
 +      * nezávislé soudnictí (čl. 81, 82 Ústavy)
 +      * působení ÚS při ochraně ústavnosti
 +     * základním znakem právního státu je vázanost státu (jeho orgánů) platným právním řádem, který v demokratickém právním státě vzniká demokratickým způsobem, má respektovat společností uznávané hodnoty a reguluje všechny druhy státní činnosti
 +     * lidé nejsou poddanými, nýbrž občany a jejich vztahy vůči státu jsou vztahy právními ​
 +**Další principy demokratického právního státu:**
 +  * princip suverenity lidu
 +  * princip legality (vázanosti státní moci zákonem)
 +  * ukládání povinností pouze na základě zákona
 +  * princip proporcionality
 +  * zákaz retroaktivity
 +  * princip právní jistoty
 +  * princip časově omezené vlády
 +  * princip rovnosti
 +  * princip obecnosti zákona
 +  * princip ochrany nabytých práv
 +  * svobodná soutěž politických stran
 +  * princip ochrany legitimního očekávání
 +  * princip autonomi vůle a svobody jednání soukromé osoby
 +  * vyloučení svévole ...
 + 
 +  * Český stát je **parlamentní republika**,​ která je založena **na principu reprezentativní demokracie**
 +        * demokratické principy vyjádřené v obsahu pojmu demokratického právního státu se mají uplatňovat ve všechn oblastech a složkách státní moci ve vzájemném souladu a vzájemné kontrole
 +        * jednotlivé složky státní moci a vytvořené instituce zajišťují odlišné stránky demokratického právního státu
 +        * žádná moc ve státě nemůže působit bez kontroly a zpravidla ani bez možnosti vyvozovat odpovědnost za uskutečňování moci
 +        * Výkonná moc: odpovědna lidu a jeho zvolené reprezentaci,​ může působit jen na časově omezenou dobu
 +        * Ústavní soud: neplní jiné funkce než jako soudní orgán - soudními prostředky ochraňuje ústavnost (čl. 83 Ú), nemůže však měnit limity působnosti jednotlivých orgánů v Ústavě stanovené)
 +        * Ústava vylučuje stát korporativistický,​ nebo samosprávu úředníků státu nepodléhajících kontrole lidu při plnění úkolu státu
 +        * demokratický právní stát ČR připouští přímou demokracii jak na centrální,​ tak na místní úrovni
 +                   * Nejvýraznější uplatnění principu přímé demokracie - ÚZ 515/2002 Sb. - rozhodování o přistoupení ČR k EU - občané rozhodli v referendu o této základní ústavněprávní otázce, která ovlivňuje postavení ČR v Evropě i ve světě; týkala se suverenity státu a suverenity lidu ve státě
 +  * **demokratické hodnoty** (čl. 2 odst. 1,2 a násl. Ú):       
 +        * čl. 2 odst. 1: Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,​ výkonné a soudní.
 +                   * zakotvení demokratické legitimity státní moci a principu tripartity moci (vychází z parlamentní formy vlády)
 +                   * státní moc vychází z lidu jako z celku
 +                   * lid je samostatný ústavní subjekt, který si k plnění své vůle vytváří stát 
 +        * čl. 2 odst. 2: Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává moc přímo - Lid je v demokracii suverén  ​
 +                   * stát má monopol legálního násilí (M. Weber) - Ústava nepřipouští,​ aby státní moc byla vykonávána jinými orgány, než těmi, které uvádí ve svých předpisech
 +        * čl. 2 odst. 3: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech,​ v mezích a způsoby, které stanoví zákon. - státní moc nemá sloužit jejím držitelům
 +        * čl. 5: Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítající násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. - zakotvení politického pluralismu
 +                   * svobodná politická soutěž: čl 22 LZPS: Zákonná úprava všech politických práv a svobod a její výklad a používání musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. - nejen politické strany, ale také občanská sdružení atd.
 +                   * další politická práva čl. 20 odst. 4  LZPS: Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu. ​
 +        * čl. 6 (níže): základní ústavní princip - vůle většiny
 +                   * ústavní ochrana menšiny: také čl. 21 odst. 2 LZPS: Demokracie je vždy vládou na čas. Proto i volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem. ​
 +
 +  * ČR není v čl.1 odst. 1 výslovně označena jako **sociální stát** (jak je tomu např. v ústavních zákonech Německa nebo Francie)
 +  * to však neznamená, že by sociální práva a sociální problematiku mohla ignorovat
 +      * Listina zahrnuje hospodářská,​ sociální a kulturní práva
 +      * téže jsou relevantní ustanovení mezinárodních smluv (Mezinárodní pakt o hospodářských,​ sociálních a kulturních právech, Evropská sociální charta...) ​     ​
 +
 +**Ústavní zákon o bezpečnosti ČR č. 110/1998 Sb.** ve svém čl. 1 rozšířil a specifikoval charakteristiku ČR ustanovením,​ podle něhož, **základní povinností státu je zajištění svrchovanosti a územní celistvosti ČR, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot**
 +                  ​
 +                 
 +===== Ústavní sebeomezení státu =====
 +
 +  * ústavní sebeomezení především právy a svobodami člověka a uznáním mezinárodně dohodnutých standardů lidských práv a svobod
 +  * čl. 1 odst. 2 Ú: ČR dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z MP (suverenita ČR není neomezená)
 +  * Suverenita vyjádřená v čl. 1 odst. 1 Ú není neomezená, ale uplatňuje se v souladu s pravidly mezinárodního práva - pravidla mezinárodního práva vyplývají především z Charty OSN, ale v souladu s ní i z dalších mezinárodních smluv dvoustranných i vícestranných,​ jimiž je ČR vázána - součástí závazků a pravidel mezinárodního práva je nejen právo smluvní, ale i obyčejové - ČR deklaruje, že dodržuje závazky o lidských právech a základních svobodách a všechny ostatní mezinárodní závazky
 +  * Stát je tvůrcem práva, ale vzniklým právem je i vázán (čl. 2 odst. 3 Ústavy) - každá státní moc musí být opřena o právní zmocnění, všechny postupy státu musí být v souladu se závaznými právními procedurami (čl. 2 odst. 2 LZPS)
 +  * čl. 2 odst. 3 Ú: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech,​ v mezích a způsoby, které stanoví zákon – zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí
 +  * čl. 2 odst. 2 LZPS: Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
 +  * čl. 2 odst. 4 Ú: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá – zásada legální licence
 +  * čl.9 odst. 2 Ú: Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná
 +            * není však uvedeno, co se tím rozumí (svrchovanost lidu, princip sebeomezení státu..)
 +  * čl. 6: politická rozhodnutní vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšiny ​       ​
 +  * čl. 9 odst. 3 Ú: Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokracie.
 +  * Právo na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny (čl. 23 LZPS)
 +              ​
 +===== ČR jako sekulární stát  ===== 
 +  * **čl. 2 odst. 1 LZPS:** //Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání.//​
 +      * = tím jsou vyjádřeny hodnoty státu demokratického sekulárního státu a státu neideologického
 +      * žádná ideologie ve státě nemůže být výlučná a stát se s ní nesmí svazovat, ale musí respektovat ideologickou pluralitu, nesmí se vázat ani na náboženské vyznání, ani na ateismus, a to i když je značná část obyvatelstva ateistická nebo mezi věřícími určitá církev převažuje
 +      * stát musí tuto ideologickou a náboženskou neutralitu na svém území zabezpečit
 +      * je nepřípustné,​ aby orgány státu spojovaly své úkony s úkony náboženskými nebo protináboženskými nebo aby veřejnoprávní sdělovací prostředky preferovaly určitou ideologii nebo náboženské vyznání nebo aby stát závazně určoval, jak mají být interpretovány jeho dějiny a zasahoval tak ideologicky do svobody vědeckého bádání - vybočení zákonem 181/2007 Sb., kterým se zřizuje Ústav pro studium totalitních režimů - hodnotí některé úseky dějin - pod dohledem Senátu a Rady – toto nemá ústavní zakotvení
 +  * ČR je tedy laický stát, ve kterém se uplatňuje svrchovanost zákona a žádné náboženské či církevní předpisy nemohou právnímu řádu ČR konkurovat
 +  * **čl. 15 LZPS:** //Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, jakož i svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby jsou zaručeny// – nemohou být tedy podřízeny žádné ideologii
 +  * **čl. 16 LZPS:** //Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti,​ zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řehole a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.//​
 +      * = charakteristický rys laického státu a odluky církve od státu
 +  * ale dle čl. 16 odst. 4 LZPS – stát smí omezit tato práva, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu veřejné bezpečnosti,​ pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých ​
 +  * spory nebo vztahy mezi katolickou církví a státem jsou někdy řešeny smlouvami (někdy označované jako konkordáty)
 +  * jejich obsah je různorodý,​ někdy se v nich upravuje podíl státu a Svatého stolce na jmenování církevních hodnostářů
 +  ​
 +  * ČR jako demokratický právní stát má vyjadřovat obecné zájmy společnosti
 +  * Úkolem státu je dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství (čl. 7 Ústavy), aby svou činností zajistil střežení a rozvíjení zděděného přírodního a kulturního,​ hmotného a duchovního bohatství (preambule Ústavy)
 +
 +===== Nálezy ÚS =====
 +**Pl. ÚS 19/93 - komunismus a retroaktivita** ​
 +    * Návrh skupiny poslanců na zrušení zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu = ZAMÍTNUTO
 +    * Poslancům se nelíbilo:
 +    *  1) že první ​  ​čtyři ​  ​paragrafy ​ zákona ​ se  zabývají ​ povahou ​ režimu, ​ jeho specifickými ​ cíli, ​ metodami ​ a  strukturálními ​ rysy,  nikoli povahou jednotlivců, ​ kteří ​ z  těch či oněch pohnutek byli členy organizací,​ o něž se režim opíral => ÚS: Ústavní ​ zřízení demokratického státu neupírá Parlamentu právo vyjádřit svou  vůli i svá morální a politická stanoviska způsobem, který v rámci obecných právních zásad pokládá za vhodný a přiměřený - a to případně i formou ​ právního ​ zákona
 +    *  2) ustanovení:​ "​do ​ promlčecí ​ doby  trestných ​ činů ​ se nezapočítává ​ doba  od  25.  února ​ 1948  do 29. prosince 1989, pokud z politických ​ důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického ​ státu ​ nedošlo ​ k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby",​ podle jejich argumentace nečinnost již neexistujících orgánů nesmí být pachatelům na újmu. => ÚS: vzhledem k tomu, že některé zločiny byly komunistickým režimem prakticky chráněny či tolerovány,​ lze v tomto období institut promlčení považovat za fiktivní, jelikož pro to, aby tento institut fungoval, musí existovat vůle státu trestné činy potrestat - a ta tu ne vždy byla. Takto u některých případů byl prakticky trestný čin promlčen ještě než byl spáchán. Právní jistota pachatelů zde je v rozporu s právní jistotou občanů.
 +    *  3) ustanovení,​ které umožňuje posouzení trestných ​ činů, ​ u  nichž ​ došlo ​ k  odsouzení, prokáže-li se během ​ řízení, ​ že  jednání ​ odsouzeného směřovalo k ochraně základních lidských ​ a  občanských ​ práv  a  svobod, ​ a  to  nikoli ​ nepřiměřenými prostředky,​ soud na návrh zruší či zmírní dříve uložený trest (rehabilitace). Poslanci argumentují tím, že trestnost trestného činu se má posuzovat podle zákona účinného v době jeho spáchání. ÚS => Retroaktivita zde přípustná je, jelikož je ve prospěch pachatele (viz  čl. 40 odst. LZPS)
 +
 +**Pl. ÚS 06/02 - církve**
 +    * Návrh skupiny senátorů na zrušení některých ustanovení zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností = VYHOVĚNO
 +    * Zákon vetoval Senát i prezident, ale vždy došlo k přehlasování Poslaneckou sněmovnou. Senátoři považují za protiústavní skutečnost,​ že vznik církevních právnických osob je podmíněno rozhodnutím státního orgánu. Ekumenická rada církví v ČR vyslovila nesouhlas s tím, že zákon určuje, co církevní instituce mohou a nemohou dělat, k čemu mohou používat svůj zisk a především,​ že může ministerstvo tyto instituce rušit. ​
 +    * ÚS: "​Omezování církví a náboženských společností svobodně disponovat svými legálně nabytými příjmy toliko na oblast vyznávání náboženské víry proto představuje svévolný zásah ze strany státu do soukromoprávní podstaty těchto subjektů, přičemž tento zásah zjevně není legitimován žádným relevantním veřejným zájmem“, poukázal např. i na nemyslnost zrušení církevní právnické osoby na základě nedodání výroční zprávy, což je pouze její informační povinnost. Dále "​vypíchl"​ skutečnost,​ že církevní právnické osoby vykazují i charitativní činnost a není proto možné jim omezit možnosti užívání finančních prostředků. ​
 +**I.ÚS 546/03**
 +  * Základním atributem právního státu (čl. 1 odst. 1 Ú) je ochrana základních práv jednotlivce,​ do nichž je státní moc oprávněna zasahovat pouze ve výjimečných případech zejména tehdy, pokud jednotlivec svými projevy (včetně projevů volních, které mají odraz v konkrétním jednání) zasahuje do práv třetích osob, nebo pokud je takový zásah ospravedlněn určitým veřejným zájmem, který však musí vést v konkrétním případě k proporcionálnímu omezení příslušného základního práva. Jinými slovy, podmínkou fungování právního státu je respektování autonomní sféry jednotlivce,​ která také používá ochrany ze strany státu tak, že na jedné straně stát zajišťuje takovou ochranu proti zásahům ze strany třetích subjektů, jednak sám vyvíjí pouze takovou aktivitu, kterou do této sféry sám nezasahuje, resp. zasahuje pouze v případech,​ které jsou odůvodněny určitým veřejným zájmem, a kdy je takový zásah proporcionální (přiměřený) s ohledem na cíle, jichž má být dosaženo.
 +
 +===== Prameny =====
 +  * Ústavní právo a státověda II./1.díl - Václav Pavlíček a kolektiv (2. vydání), str. 279-292
 +  * Ústavní právo a státověda II./2.díl, s. 57-59
 +  * Ústava ​
 +  * Listina ​
 +  * Komentář, k Ústavě, Syllová, Sládeček, Mikule, s.6-14
 +  * Nálezy ÚS: zákon č. 14/1994 Sb. + www.soudnisoustava.ic.cz ​
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 9. Jednota a dělba moci v ústavním vývoji, uplatnění principu dělby moci v konstrukci Ústavy ČR ======
 +  * Úprava technologie veřejné moci a zakotvení vztahů ústavních orgánů (ústavní systém) je jednou ze základních obsahových složek ústav. Právě vztah jednoty a dělby moci je z tohoto hlediska klíčový.
 +  * Uplatnění principu dělby moci je nezbytnou součástní **demokratického právního státu**.
 +===== Státovědný základ =====
 +  * **__Veřejná a státní moc__**
 +    * Veřejná moc je svrchovaná a nadřazená. Státní moc je druhem veřejné moci.
 +    * Orgány disponujicí veřejnou mocí (kromě státu je to samospráva,​ nebo např. lékařská komora či Česká televize) mají právo jednostraně vnutit své autoritativní rozhodnutí ostatním subjektům.
 +==== Horizontální dělba moci ====
 +  * Představuje samostatnost a funkční oddělenost jednotlivých složek moci a zároveň jejich **vzájemné kontrolní působení**. ​
 +  * Její provedení definuje **formu vlády** (státní zřízení) konkrétního státu (např. prezidentská rep., parlamentní rep. nebo absolutistická monarchie atd.) 
 +  * Podle klasické koncepce dělby moci, kterou vytvořil **Ch. Montesquieu** (//O duchu zákonů//) a rozpracovali tvůrci Ústavy USA (Hamilton, Madison, Jay) rozlišujeme moc **zákonodárnou**,​** výkonnou** a **soudní** (**tripartice moci**)
 +
 +  * **__Systém brzd a protiváh (checks and balances)__** ​
 +    * Zakotvuje zajištění rovnováhy mocí a jejich vzájemnou kontrolu i rovnováhu mezi politickou reprezentací a profesionálním (apolitickým) výkonným státním aparátem.
 +  ​
 +  * __**Pluralita moci**__
 +      * Představuje dělbu kompetencí a vzájemnou kontrolu mezi ústavními orgány v rámci jedné složky moci (např. dvě komory bikamerálního parlamentu navzájem nebo prezident a vláda v rámci moci výkonné)
 +
 +==== Vertikální dělba moci (decentralizace moci) ====
 +   * Zajišťuje reálnou decentralizaci moci a uplatnění **principu subsidiarity** (rozhodování ve veřejném sektoru má probíhat na nejnižším stupni správy, nejblíže k občanům, jak je to možné) ​
 +   * V klasickém smyslu určuje jakou mírou pravomocí disponují centrální orgány a jakou mírou orgány **místní autonomie** nebo **územní a zájmové samosprávy**.
 +   * Vertikální dělba moci definuje jakým způsobem je stát **územně uspořádán** (Rozlišit tak můžeme unitární stát, unitární stát s místní autonomií, federaci atd.) 
 +   * Jejím dalším aspektem je dělba moci mezi státem a mezinárodními institucemi a organizacemi,​ případně odlišení moci státu (jako zákonodárce) a ústavodárce.
 + 
 +   * **__Decentralizace moci a dekoncentrace moci__**
 +     * Decentralizaci moci je nutné odlišit od pouhé dekoncentrace moci, která představuje organizační rozdělění výkonu veřejné správy, nikoli však skutečnou nezávislost na centrální moci (např. výkon moci výkonné v rámci přenesené působnosti samosprávných celků, nebo soustava finančních úřadů podřízenách ministerstvu financí.)
 +
 +===== Jednota a dělba moci v ústavním vývoji =====
 +  * **__Recepční zákon 11/1918 Sb. z. a n.__**
 +    * Na přechodné období stanovil popření tripartice moci. Moc je soustředěna do rukou **Národního výboru**, který je //orgánem jednomyslné vůle národa a státní svrchovanosti//​. Představuje VM (je pověřen zákon provést), ZM a vykonává i funkce typické pro hlavu státu (vyhlásil amnestii).
 +  * __**Prozatimní ústava 37/1918 Sb.**__
 +    * Zakotvila formu vlády, která lze označit za vládu parlamentu založenou na jednotě moci. Vláda jako reprezentant VM měla postavení výboru voleného zákonodárným sborem.
 +    * Po příjetí ústavy byl Národní výbor rozšířen podle Švehlova klíče na **Revoluční národní shromáždění**,​ habsburský rod byl detronizován a **aklamací** byl zvolen prezident Masaryk.
 +    * Větší dělba moci nastala až s novelizací ústavy v květnu 1919 zejm. bylo posíleno postavení prezidenta. ​
 +  * __**Ústavní listina 121/1920 Sb.**__
 +    * V rámci horizontální dělby byla rozlišena ZM (dvoukomorové Národní shromáždění;​ komory velmi podobné - minimální brzdící funkce; zasedání nebyla stálá; v praxi uplatňovány **volební reverzy** - úzké propojení s politickými stranami; představovalo zároveň funkci kontrolní),​ moc vládní a výkonná (prezident její součástí,​ neodpovědný,​ podléhal v pravomocích kontrasignaci vlády, výrazná jeho pravomoc rozpouštět komory Národního shromáždění) a moc soudcovská (chybělo rozpracování ústavního soudu, významný byl naopak NSS) 
 +    * Z hlediska vertikální dělby Československou republiku definuje jako **unitární stát s územní autonomií** v oblasti Podkarpatské Rusi (ta byla formálně zakotvena jako //​nejširší možná autonomie slučitelná s jednotou republiky//,​ to ale nebylo nikdy materiálně naplněno)
 +    * Územní samospráva nebyla ústavně zakotvena, řešil ji zároveň přijatý **Župní zákon** (jeho naplnění bylo problematikcé a nakonec neúspešné).
 +  * __**Válečné období 1938-1945**__
 +    * Prvním vážným narušením dělby moci byl **zmocňovací zákon č. 330/1938 Sb**. Prakticky likvidoval pravomoci parlamentu, ZM byla svěřena vládě, ústavodárce suploval prezident svými dekrety. ​
 +    * V rámci decentralizačních tendencí byl za druhé republiky přijaty **ústavní zákony o autonomii Slovenskej krajiny a o autonomii Podkarpatské Rusi**.
 +    * V rámci protektorátu horizontální dělba moci v podstatě vůbec nefungovala,​ vetrikální dělbu moci představovalo oddělení **říšských a autonomních orgánů** (do působnosti autonomie ale bylo bezostyšně zasahováno).
 +    * V rámci prozatimního zřízení v emigraci působil nejdříve **Národní výbor** později se oddělila exilová vláda (VM) a prezident vykonávajicí ZM 
 +    * Prezident vydával dekrety až do ustavení Prozatimního Národního shromáždění,​ které 1946 nahradilo **Ústavodárné Národní shromáždění** vzešlé z voleb
 +  * __**Ústava 9. května 150/1948 Sb.**__
 +    * Ústavní systém navazoval na prvorepublikovou ústavu. Bylo zakotveno formální provedení horizontální dělby moci. Ve vztazích mezi parlamentem,​ prezidentem a vládou výcházela ústava ze zásad parlamentatismu. Projevil se však propastný rozdíl mezi ústavou na papíře a v praxi. Reálné mocenské centrum (politbyro KSČ) fungovalo mimo ústavní struktury, stálo de facto nad státem a představovalo **jednotu moci**
 +    * Nezávislost SM byla porušena (zlidovění soudnictví,​ politické procesy). Úplně byl zavržen koncept Ústavního soudu, legální výklad mělo podávat Národní shromáždění (konflikty se však v praxi řešily vnitrostranicky)
 +    * Na vertikální úrovni bylo novinkou asymetrické uspořádání na Slovensku a ústavní zakotvení **SNR** a **Sboru pověřenců** ​  * Zakotvila systém **národních výborů** (orgánů státní moci a lidové správy)
 +  * __**Socialistická ústava 100/1960 Sb.**__
 +    * Ústava přijatá z čistě politických důvodů se otevřeně přihlásila k **popření principu dělby moci** když v čl. 4 stanoví: //Vedoucí silou ve společnosti i ve státě je předvoj dělnické třídy, Komunistická strana Československa,​ dobrovolný bojový svazek nejaktivnějších a nejuvědomělejších občanů z řad dělníků, rolníků a inteligence.// ​
 +    * V klasické struktuře ústavních orgánů došlo zejména k formální změně postavení prezidenta. Jeho pravomoce byly omezeny a stal se odpovědný parlamentu z výkonu funkce. Teoreticky se stal orgánem ZM.
 +    * V rámci asymetrického uspořádání Slovenska došlo k větší centralizaci,​ Sbor pověřenců byl zrušen.
 +  * __**Ústavní zákon o československé federaci 143/1968 Sb.**__
 +    * Zakotvil decentralizaci,​ byl uplatněn **zákaz majorizace**. Unitární stát byl přeměněn na //"​federativní stát dvou rovnoprávných bratrských národů"//​. **Federace** si ponechala výlučně některé pravomoce, další byly vykonávány společně. Ostatní spadaly do působnosti republikám. ​
 +    * Národní shromáždění se přeměnilo na **Sněmovnu lidu Federálního shromáždění**;​ na národnostním principu vytvořena druhá rovnoprávná komora - **Sněmovna národů**.
 +
 +//​Podrobněji o historii viz  vypracované otázky ke zkoušce z Čecha!//
 +===== Dělba moci v konstrukci Ústavy ČR =====
 +==== Horizontální dělba moci ====
 +  * Princip dělby moci je v Ústavě ČR zakotven v **čl. 2**: //(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,​ výkonné a soudní.//
 +  * Podle doktrinálního výkladu patří toto ustanovení mezi **podstatné náležitosti demokratického právního státu** a jeho změna je nepřípustná (podle **čl. 9 odst. 2 Ú**).
 +  * Ústava zároveň zohledňuje že státní moc může být vykonávána lidem přímo (tento blanket zatím nenaplněn). ​
 +  * Ústavní systém ČR naplňuje typické znaky parlamentní demokracie. Jednotlivé složky moci jsou oddělěny pouze nedokonale a především ve vztahu zákonodárné a výkonné moci se projevuje mnohovrstvá provázanost. (V prezidentském systému jsou ZM a VM naopak striktně odděleny.)
 +  * Dělba moci se projevuje v konstrukci ústavy rozdělením ústavních orgánu do jednotlivých hlav a jejich pojmenováním. ​
 +
 +  * **__Moc zákonodárná - hlava druhá__**
 +     * Je tvořena Senátem a Poslaneckou sněmovnou.
 +     * Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně prostřednictvím institutu vyslovení důvěry a odvozuje od ní svoji legitimitu. ​
 +     * Jako narušení systému dělby moci se jeví nezakotvení **inkompatibility funkcí** poslanců a členů vlády. ​
 +     * Důležitá je stabilizační a brzdící funkce Senátu voleného na jiném principu než PS a obměňovaného postupně.  ​
 +
 +  * **__Moc výkonná - hlava třetí__**
 +     * Zahrnuje Prezidenta, vládu a její orgány a státní zastupitelství ​
 +     * Postavení vlády v ústavním systému je velmi silné nejen kvůli dlouhodobé tendenci oslabování role Parlamentu, ale především vlivem faktického působení vládních politických stran jako rozhodující politické síly v Parlamentu.
 +     * Rozsah pravomocí vlády je vymezen pouze negativně, tzn. že může rozhodovat o všech otázkách nenáležících ostatním ústavním orgánům.
 +  * Ústavní praxe ukazuje, že zvolený model trpí klasickým neduhem parlamentních demokracií a napomáhá **partitokracii** (vládě politických stran). ​
 +     * Prezident republiky je neodpovědný,​ ale volený Parlamentem (tudíž částečně závislý). Jeho postavení je spíše slabší. Je vybaven jistou autonomií vůči vládě a může figurovat jako prostředník mezi vládou a Parlamentem. ​
 +     * S vládou je svázán především ve svých pravomocích vyžadujících kontrasignaci (**čl. 63 Ú**) naopak v některých pravomocích bez kontrasignace (**čl. 62 Ú** - jmenování vlády, jmenování ústavních soudců) je omezen Parlamentem. ​
 +     * Prvek brzd a protiváh představuje jeho pravomoc **suspenzivního veta**, ​ a právo (byť omezené) rozpouštět PS. 
 +  ​
 +  * Dělba moci je také narušována výkonem stejných pravomocí několika orgány (např. extenze legislativy do exekutivy a naopak) a výkonem více pravomocí jedním orgánem (např. parlament kumuluje některé funkce zákonodárné,​ kontrolní, kreační rozpočtové i výkonné).
 +
 +  * **__Moc soudní - hlava čtvrtá__**
 +        * Ústavní soud, soustava soudů.
 +        * Moc soudní stojí stranou a její oddělení není v zásadě ohroženo. ​
 +        * Do jejího výkonu ale zasahuje prezident svou pravomocí udělit **milost** (**čl 62 g) Ú**) a **amentstii** (**čl 63 j) Ú**). Ovlivňuje také personální složení soudů při jmenování soudců (event. při výběru ústavních soudců).
 +        * Ústavní soud představuje důležitý konrolní a brzdící prvek nejen vůči Parlamentu (v rámci abstraktní kontroly ústavnosti),​ ale i jiným orgánům.
 +  * V moderním demokratickém státu je klasická **tripartice moci** již překonaná a uplatňuje se spíše metodologicky. V konstrukci ústav jsou (zejména od 80. let) používány sofistikovanější postupy. ​
 +  * Ústavní systém již nelze v horizontální rovině ústavních vztahů vtěsnat do klasické triády a tato skutečnost se projevuje i v Ústavě ČR existencí samostatně upravených orgánů.
 +
 +  * __**Nejvyšší kontrolní úřad - hlava pátá (Moc konrolní)**__
 +       * Historicky se vyděluje z moci soudní a v ČR ji představuje Nejvyšší konrolní úřad a implicitně **Ochránce veřejných práv** (tento insitut není zakotven ústavně, upravuje ho **zákon č. 349/1999 Sb. o veřejném ochránci práv**, ale v materiálmím smyslu se svým postavením blíží ústavnímu orgánu).
 +
 +  * **__Česká národní banka - hlava šestá (Moc bankovní)__**
 +       * Vyděluje se z moci výkonné, její zakotvení není z hlediska ústavní komparatistiky příliš obvyklé.
 +
 +==== Vertikální dělba moci (decentralizace moci) ====
 +
 +  * Z hlediska vertikální dělby moci je ČR decentralizovaný **unitární stát** (**čl. 11 Ú**: //Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.//​) se zaručenou uzemní samosprávou uplatňujicí princip subsidiarity (**čl. 8 Ú**: //Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.//​). ​
 +  * A) Decentralizace moci se uplatňuje v rámci systému dvoustupňové územní samosprávy:​
 +    * __**Krajská samospráva**__
 +    * __**Obecní samospráva**__
 +  * B) Vertikální dělba moci ve zvláštním smyslu vyplývá jednak z přijetí mezinárodních právních závazků, jednak z přenesení některých pravomocí na mezinárodní organizace. Představuje dělbu moci mezi těmito organizacemi a státem.
 +    * **čl. 10 Ú**: //(1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.//​
 +    * Projevuje se zde stále sílící tendence omezení suverénní státní moci.   
 +  * C) **__Ústavodárná moc__**
 +    * Z hlediska vertikální dělby moci má zvláštní povahu, je svým způsobem nejvyšší mocí ve státě. Je to **moc konstitujicí** (pouvoir constituant) nadřazená **moci** již **ustavené** (pouvoir constitué). ​
 +    * Disponuje jí parlament jako celek.
 +
 +===== Nálezy ÚS =====
 +  * **Pl. ÚS 24/04 (jezy na Labi) - těžko říct, kam to přiřadit, patrně ale právě sem, pod dělbu moci**
 +    * Návrh skupiny senátorů na zrušení ustanovení § 3a zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě = VYHOVĚNO
 +    * Senátoři se odvolávali na porušení závazků ČR vyplývající z Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť - postavení jezů na Labi by totiž ohrožilo životy X druhů rostlin a zvířat, které se v dané lokalitě nacházejí. Dále ovšem bylo poukázáno i na to, že zákonodárce v tomto zákoně stanovil, že vytvoření této vodní cesty je ve veřejném zájmu = jeden individuálně určený případ označil termínem, který má velmi obecnou rovinu. ​
 +    * ÚS se ztotožnil především z druhým argumentem navrhovatelů = určení toho, co je ve veřejném zájmu, nepřísluší zákonodárci. Veřejný zájem určují správní orgány a toto rozhodnutí pak podléhá kontrole správních soudů. Pokud však veřejný zájem určil zákonodárce,​ diskvalifikoval justici od možnosti tohoto přezkumu - soudce je vázán zákonem a pokud by byl veřejný zájem určen již v zákoně, bylo by rozhodnutí soudu jasné.  ​
 +===== Prameny =====
 +  * Pavlíček, V. a kol.: Ústavní právo a státověda I. díl Obecná státověda,​ Praha, Linde, 1998 str. 104-108.
 +  * Gerloch, A., Hřebejk, J. Zoubek, V.: Ústavní systém České republiky; Praha, Prospectum, 2002, str. 21-54; 301-310.
 +  * semináře Judr. Hřebejka; letní semestr 2010/2011
 +  * Vypracované otázky ke zkoušce z Čecha, 2011
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 10. Suverenita lidu a formy jejího uskutečňování v ČR; právo na odpor ====== ​
 +
 +===== Státovědný základ =====
 +  * Stěžejním ústavním principem demokratického státu je svrchovanost lidu, zásada, podle níž je lid zdrojem veškeré státní moci 
 +  * Lid představuje legitimizační základnu organizace státu a od něj odvozené státní moci
 +  * Myšlenka suverenity lidu je úzce spjata s demokratickými právy občanů, jejich svobodou a rovností
 +  * Princip svrchovanosti lidu je spojen s demokratickou legitimitou vlády ​
 +  * Pouze svobodní občané mohou legitimovat státní moc a uskutečňovat ji bezprostředně nebo prostřednictvím svých zvolených zástupců
 +  * Politickou legitimitu můžeme rozlišovat jednak bezprostřední - cestou přímé demokracie (referenda),​ přímých voleb, nebo odvozenou, zprostředkovanou
 +  * Tato nepřímá politická legitimita je odvozena od přímo volených parlamentních nebo jiných přímo volených státních orgánů, jde např. o parlamentní (tj. parlamentem schválenou,​ akceptovanou) vládu, prezidenta voleného nepřímo parlamentem.. ​  
 +  * Z principu svrchovanosti lidu vyplývá, že stát a jeho orgány vykonávají moc jménem lidu → lid má v souladu s tímto principem ústavodárnou moc, na tomto principu je též založeno rozlišování moci ustavující (ústavodárné) a ustavené (zákonodárné)
 +  * Principy demokratického ústavního a politického systému jsou limitujícím kritériem v zásadě neomezené svrchovanosti lidu
 +      * Z. Neubauer: "I při zásadním uznání svrchovanosti lidu nesmí lid delegovat moc nikomu neodvolatelně,​ tj. tak, aby tento zmocněnec již nikdy nepotřeboval dalšího zmocnění, aby byl lidem nesesaditelný a aby jeho nástupce byl dosazován jinak, než svobodnou lidovou volbou." ​
 +  * Suverenita lidu je omezena přirozenými lidskými právy, kvůli jejichž zachování jsou vláda či stát konstituovány - zato zásada se v českém ústavním pořádku odráží v čl.1 LZPS //"​základní práva a svobody jsou nezadatelné,​ nezcizitelné,​ nepromlčitelné a nezrušitelné"//​
 + 
 +  * Je-li suverenita lidu významně narušena, má lid právo na odpor
 +  * ČR jako parlamentní republika je založena na principech reprezentativní demokracie
 +  * Státní moc vychází z lidu jako celku, žádná část lidu si ji nemůže přivlastnit a založit svá privilegia
 +  * Pravomoc lidu jako zdroje veškeré státní moci není od nikoho jiného odvozena, ale naopak všechny ostatní státní orgány odvozují svou pravomoc od něho
 +  * **Pojem lid**
 +    * Lid je samostatný ústavní subjekt a k plnění své vůle si vytváří stát
 +    * Lid označily za samostatný subjekt vlastnického práva také ústavní zákon č.496/1990 Sb., o navrácení majetku Komunistické strany Československa lidu České a Slovenské federativní republiky, a ústavní zákon č. 497/1990 Sb., o navrácení majetku Socialistického svazu mládeže lidu ČSFR
 +  * Pojem lid můžeme rozlišit do 2 skupin
 +      * Občané a obyvatelé státu
 +      * Rozhodování o státních orgánech prostřednictvím voleb je omezeno na občany státu (čl. 20 a 21 LZPS) × ale i cizinci jímž to umožňuje mezinárodní smlouva mohou volit do zastupitelstev obcí
 +      * I pro "​neobčany"​ je nutno garantovat ta základní politická práva, která umožní základní vyjádření politické vůle (čl.17, 19 a 20 LZPS)
 +
 +===== Historická geneze =====
 +  * Suverenitu lidu opíraje se o přirozenoprávní teorii proklamuje již **Marsilius z Padovy** ​
 +  * Pod vlivem filosofie **J. J. Rousseaua** a francouzské revoluce se původ svrchované moci spatřoval v národu, tento princip byl vyjádřen v **Deklaraci práv člověka a občana z roku 1789** („Každá suverenita vychází ve svém principu z Národa. Žádný sbor, žádný jednotlivec nemůže vykonávat moc, která z Národa výslovně nevychází."​) ​
 +  * Rousseau hájí nedělitelnost suverenity, která nemůže být přenesena na jiný orgán. Postupně místo jednoty moci se proklamuje dělba moci, neboť moc může být omezena jen mocí. Koncepce dělby moci se promítá i do teorie suverenity.
 +  * Suverenita lidu byla implicitně vyjádřena v americké **Deklaraci nezávislosti z roku 1776** („ustavují se mezi lidmi vlády, odvozujíce své pravomoci výhradně od souhlasu těch, jimž vládnou"​)
 +  * Pojetí suverenity v 18. století už obsahovalo základní pojmové znaky, přijímané dosud - hlavním obsahovým prvkem je zásada samosprávy občanů: všechny státní orgány jsou odvozeny od rozhodnutí občanů
 +  * Koncepce suverenity lidu se v historii realizovala postupně tak, jak se rozšiřovala kategorie plnoprávných občanů a vyvinula jejich rovnoprávnost a rovná váha hlasu ve volbách
 +
 +===== Ústavní zakotvení suverenity lidu =====
 +**Ústava**
 +  * čl.2
 +  - Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,​ výkonné a soudní.
 +  - Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo
 +  - Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech,​ mezích a způsoby, které stanoví zákon.
 +  - Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
 +**Listina**
 +  * čl.2 odst.3
 +      //Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. (× Ústava v čl.2 odst. 4 hovoří pouze o občanech)//​
 +  * čl.21 odst.1 ​
 +      //Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.//​
 +===== Suverenita lidu × suverenita státu =====
 +  * Pl. ÚS 19/​08...pojem "​lid"​ jako zdroj veškeré státní moci (čl. 2 odst. 1 Ú) nelze zaměňovat se svrchovaností ČR jako státu, o které hovoří článek 1 odst. 1 Ú
 +  * Suverenita státu vychází ze suverenity lidu
 +
 +===== Formy uskutečňování suverenity lidu =====
 +  * Vůle většiny může být vyjádřena ve volbách, referendem, nebo jinou formou přímé demokracie
 +  * Ve volbách a referendu mohou lidé vyjádřit svou vůli i bojkotem hlasování
 +
 +==== Volby ====
 +  * Zastupitelská demokracie (tj. nepřímá)
 +  * Orgány vytvářené volbou: PS a Senát Parlamentu, zastupitelstva krajů, zastupitelstva obcí, Evropský parlament
 +  * Viz  [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-11|]]
 +
 +==== Přímá demokracie ====
 +  * přímá demokracie jako prostředek realizace veřejné moci bezprostředně suverénem - lidem, sloužící jako doplněk reprezentativní demokracie
 +  * ČR je reprezentativní demokracií,​ ale v čl. 21. odst. 1 LZPS a v čl 2. odst 2 Ú je ústavně vyjádřen institut přímé demokracie
 +  * Možné formy přímé demokracie: referendum, petice (čl.18 LZPS, zákon č.85/1990 Sb. o právu petičním, viz otázka č.43,) lidová iniciativa (§16 zákona o obcích - "​obecní lidová iniciativa",​ právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně),​ odvolání-recall (není v ČR), town-meetings (využíváno př. ve Švýcarsku) ​
 +  * Již ústavní listina 1920 připouští hlasování lidu, ale omezuje je výlučně na případ, kdy Národní shromáždění odmítlo schválit vládní návrh zákona, prováděcí zákon ale nikdy nebyl přijat, proto institut nebyl realizován
 +  * Ústava 1948 proklamovala "stát lidové demokracie, v němž si lid svými zástupci zákony nejen dává, nýbrž je i svými zástupci také sám vykonává"​
 +  * Ustanovení ústavy 1960 o tom, že poslanci jsou lidem voleni, lidu odpovědni a mohou být lidem odvoláni, vyjadřovalo charakter poslaneckého mandátu jako mandátu imperativního  ​
 +  * Roku 1990 novelizovaný čl. 86 odst. 3 Ústavy ČSFR zakotvil, že "o věcech místní samosprávy rozhodují občané na obecních shromážděních nebo referendem anebo prostřednictvím zastupitelstva obce"
 +  * 1991 přijat ústavní zákon o referendu (č.327/​1991 Sb.), který byl jednou z uvažovaných možností řešení vztahu uvniř čs. federace, když stanovil, že "o návrhu na vystoupení ČR nebo SR z ČSFR lze rozhodnout jen referendem"​
 +      * Přijetí návrhu předloženého v celostátním referendu ústavodárce vázal na souhlas nadpoloviční většiny oprávněných voličů v každé z obou republik
 +      * Výsledek referenda měl mít závaznost ústavního zákona
 +      * Pokud by referendum o vystoupení z ČSFR bylo přijato alespoň v jedné z republiky, zanikla by ČSFR uplynutím jednoho roku od vyhlášení výsledků referenda
 +      * Nikdy se nerealizovalo
 +  * **čl. 2 odst.2 Ústavy**
 +    * Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo
 +    * Není zakotveno, jak obecným či konkrétním způsobem musí být forma  přímé demokracie upravena, může tedy jít o jednorázové referendum, nebo o obecnou úpravu podmínek referenda, může jít o referendum obligatorní i fakultativní,​ schvalovací či potvrzovací
 +    * Sám ústavní zákon přitom nemusí stanovit konkrétní podmínky referenda, to může stanovit zákon prováděcí
 +  * **Krajské referendum**
 +    * Zákon č.118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů
 +    * Účinnost od 1.1.2011 ​
 +    * Zákon se nepoužije pro referendum na území hl.m.Prahy
 +    * Právo hlasovat má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva kraje
 +    * Tajné hlasování,​ všeobecné,​ rovné a přímé hlasovací právo
 +    * Rozhoduje se o věcech, které patří do samostatné působnosti kraje
 +    * Podnět k referendu dává
 +      * Zastupitelstvo kraje
 +      * Přípravný výbor - tvoří jej nejméně 3 oprávněné osoby, takovýto návrh musí podpisem podpořit alespoň 6% oprávněných osob s trvalým pobytem v kraji
 +    * Položená otázka zní ano/ne
 +    * K platnosti rozhodnutí v krajském referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob
 +    * Rozhodnutí je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se krajského referenda zúčastnily,​ a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob
 +    * Rozhodnutí v krajském referendu je pro zastupitelstvo kraje a orgány kraje závazné
 +  * **Místní referendum**
 +    * Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů
 +    * týká se referenda v obcích, v městských částek a v městských obvodech, na území statutárních měst, jakož i na území hl.m. Prahy (§1 daného zákona)
 +    * Právo hlasovat má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce (18 let, státní občan ČR, který je v den voleb v dané obci přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jiného státu, který dosáhl 18 let, je přihlášen v obci k trvalému pobytu a jemuž právo volit přiznává mezinárodní smlouva, jíž je ČR vázána)
 +    * Koná se tajným hlasováním,​ na základě všeobecného,​ rovného a přímého hlasovacího práva
 +    * V místním referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města (§6 tohoto zákona)
 +    * dále zákon obsahuje negativní výčet, o čem místn íreferendum konat nelze
 +    * Otázka navržená pro referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem "​ano"​ nebo "​ne"​
 +    * Podnět k referendu dává
 +      * Zastupitelstvo obce/​statutárního města buď zvlastní iniciativy, nebo na návrh přípravného výboru - takovýto návrh musí být podpořen podpisy oprávněných osob (§8 odst. 2 tohoto zákona)
 +    * K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob (§48 - novelizovaný v r. 2008)
 +    * Rozhodnutí v místním referendu je závazné (§49), hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily,​ a alespoň 25 % oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob
 +    * Jde-li o místní referendum, v němž se rozhoduje o oddělení části obce nebo o sloučení obcí, anebo o připojení obce k jiné obci, je rozhodnutí přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob,
 +      * V případě oddělení, v té části obce, popřípadě částech obce, která se má oddělit,
 +      * V případě sloučení obcí nebo připojení obce v té obci, ve které byl návrh přípravného výboru podán
 +    * Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města závazné
 +    * je možné podat návrh na soudní přezkum, ten se řídí soudním řádem správním
 +  * **Referendum o přistoupení k EU**
 +    * Ústavní zákon č. 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení ČR k EU a o změně ústavního zákona č.1/1993 Sb.
 +    * Zákon č.114/2003 Sb.,o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zvláštní zákon o provádění referenda) - tento zákon vznikl na základě ústavního zákona č. 515/2002 (viz čl. 6)
 +    * Realizace čl.10a odst.2 Ústavy - referendum jako jeden z možných způsobů vyjádření souhlasu s ratifikací mezinárodní smlouvy, kterou jsou přenášeny některé pravomoci orgánů ČR na mezinárodní organizaci nebo instituci
 +    * Otázka zněla: "​Souhlasíte s tím, aby se ČR stala podle smlouvy o přistoupení ČR k EU členským státem EU?"
 +    * Právo hlasovat má každý občan ČR, 18 let (dle čl. 21 odst. 1 LZPS)
 +    * Referendum vyhlašuje prezident republiky
 +    * Pro musí být nadpoloviční většina hlasujících (čl. 5 odst. 2 zákona č. 515/2002)
 +    * Referendum bylo obligatorní (čl.1 odst.1 zákona č. 515/2002 Sb."O přistoupení ČR k EU lze rozhodnout jen referendem."​)
 +    * Konalo se 13. a 14.6. 2003, pro vstup bylo 77,33%, proti vstupu 22,67 %, účast byla 55,21% oprávněných voličů
 +    * jedná se o liberální princip, kdy stačí většina těch, kteří se hlasování zúčastnili (oproti demokratickému principu, kde by byla požadována přinejmenším nadpoloviční účast oprávněných voličů)
 +
 +=== Aktuální návrhy ===
 +
 +  * Sněmovní tisk č.519/0 - **poslanecký návrh ústavního zákona o referendu o vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi**
 +      * Navržená otázka: "​Souhlasíte s tím, aby Česká republika, její kraje a obce, považujíce své vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ke dnešnímu dni za jednou provždy uzavřené, na ně nadále nepřeváděly žádný další majetek?"​
 +      * tento návrh byl zamítnut v 1. čtení
 +  * Sněmovní tisk č. 520/0 - **poslanecký návrh ústavního zákona o celostátním referendu**
 +      * Občané by mohli v referednu rozhodovat o:
 +           * Zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu
 +           * Návrhu zákona, kromě zákona ústavního,​ nebo
 +           * Souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy, kterou mají být některé pravomoci orgánů ČR přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci
 +       * v současné době, k 28.12.11, je návrh v 1.čtení
 +  * (Nečas, říjen 2011: Češi by před případným přijetím eura měli o kroku hlasovat v referendu. Eurozóna se totiž prý od vstupu ČR do EU výrazně změnila a z monetární unie se stala unií dluhovou a transferovou.)
 +
 +==== Právo na samosprávu ====
 +  * Viz  [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-30|]]
 +  * čl. 8 Ú: //Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.//
 +
 +===== Právo na odpor =====
 +
 +  * **Čl.23 LZPS: Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.**
 +  * V systematice Listiny zařazeno jako poslední politické právo
 +  * Právo na odpor je založeno na přirozenoprávním principu lidských práv
 +  * Je spojeno s principem svrchovanosti moci lidu
 +  * Navazuje na čl. 9 odst. 2 Ú, který říká, že změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná
 +  * Jedná se o krajní prostředek,​ poslední ústavní pojistka proti ohrožení demokratického právního státu
 +  * Jeho cílem může být jen udržet či obnovit demokratický řád lidských práv a základních svobod
 +  * Podle znění Listiny je dáno občanům, nikoliv cizinci, osobám bez státní příslušnosti,​ ani jednotlivci - samo ohrožení bráno za věc bytostně se dotýkajících většiny, ne pouze jednotlivců nebo úzké skupiny
 +  * Je dáno občanům proti komukoli - proti vnější moci, která zemi okupuje, i proti domácí vládě, jež získá moc jakýmikoliv prostředky (tedy i prostředky ústavnímu včetně referenda)a odstraňuje základy demokratického právního státu, zejména řád lidských práv a základních svobod založený Listinou a garantovaný i mezinárodními smlouvami o lidských právech
 +  * Právo postavit se na odpor a nerespektovat příkazy orgánů státu, nejsou dány tehdy, jestliže jde jen o porušování jednotlivých práv a nápravy se lze reálně domoci jinými ústavními či zákonými prostředky ​
 +  * Práva na odpor se nelze dovolat tehdy, jestliže toliko některá ustanovení ústavy nejsou naplněna, a proto dostatečně nepůsobí instituce ochraňující demokratický řád lidských práv a lze-li legálními prostředky,​ např. volbami, dosáhnout změny tohoto stavu 
 +  * Možnost použití tohoto práva nastává nejen tehdy, když činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny právně (př. rozpuštěním parlamentu, odstoupením prezidenta republiky a vlády), ale i fakticky, když ústavní orgány své pravomoce ve skutečnosti nevykonávají
 +**V historii ČSR**
 +  * Na území Československa právo na odpor využito za druhé světové války
 +  * Prezident republiky vyzval z emigrace národ k odporu a k znovunabytí svobody a vyhlásil princip kontinuity československého státu a jeho demokratického ústavního řádu
 +  * Označil za bezprávné vše, co bylo vynucené od září 1938 a všechny závazky založené na nacistickém právu
 +  * Činnost ústavních orgánů byla tehdy znemožněna zejména obsazením československého území německými vojsky a vyjádřena ve výnosu A. Hitlera ze 16.3.1939
 +  * Právnost jednání souvisejících s bojem za znovunabytí svobody byla stvrzena z. č. 115/1946 Sb. 
 +  * Na odpor proti invazi pěti zemí Varšavské smlouvy se postavili občané v roce 1968, kdy běžná činnost ústavních orgánů byla znemožněna
 +
 +===== Související instituty platného práva ČR =====
 +
 +==== Právo na stávku ====
 +  * Čl. 27 odst. 4 LZPS: //Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům,​ příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.//
 +  * Čl. 41 odst. 1 LZPS: //Práv uvedených v čl. 26, **čl. 27 odst. 4**, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.//​
 +      * zahrnuto právo na stávku - lze se jej domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí
 +
 +==== Nutná obrana podle Trestního zákoníku ====
 +  * § 29 odst.1: //Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tretsním zákonem, není trestným činem.//
 +==== Svémoc podle Občanského zákoníku ===
 +  * § 6 //Jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně,​ může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. //
 +
 +----
 +
 +Použité zkratky: NF - Národní fronta / NS - Národní shromáždění
 +
 +===== Prameny =====
 +  * Učebnice ústavka a státovědy I., II. díl 1.(2.vydání,​ s.364-373)a 2.část (s.164 - 175)  ​
 +  * Ústava
 +  * Ústava a ústavní řád ČR, Komentář 2.díl, Práva a svobody, Pavlíček a kol., 2.vydání, s.15-34 ​
 +  * Právo na odpor a občanskou neposlušnost,​ Jan Kysela, 2006
 +  * http://​www.psp.cz/​sqw/​text/​tiskt.sqw?​O=6&​CT=519&​CT1=0
 +  * http://​www.psp.cz/​sqw/​text/​tiskt.sqw?​O=6&​CT=520&​CT1=0
 +
 +
 +
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 11. Volební právo a volební systémy v ČR ======
 +
 +===== Historie =====
 +
 +  * **1920 - 38** dvoukomorové Národní shromáždění
 +    * Volby do jeho obou komor se konaly 1920, 1925, 1929, 1935
 +    * Komory byly voleny podle zásady poměrného zastoupení (= diskontinuita oproti dosavadnímu rakouskému většinovému systému)
 +    * Volební právo poskytnuto ženám
 +    * Zákonem předepsaná volební povinnost
 +    * Mandát zvolených poslanců byl formálně mandátem volným, ve skutečnosti se ale jejich mandát nacházel plně v dispozici vedení příslušných politických stran /​poslanecké reverzy/
 +    * Za 1. republiky existoval //volební soud//, kerý rozhodoval o platnosti voleb do PS i Senátu ​
 +  * **1946 přímé volby Ústavodárného Národního shromáždění** ​
 +    * Zvoleno 300 poslanců na 2 roky podle systému poměrného zastoupení
 +    * Zachována volební povinnost, ale možnost odevzdat //bílý lístek//
 +    * Kandidátní listiny přísně vázané, mohly je podávat pouze strany Národní fronty
 +  * **Volby po roce 1948** byly jen formálním prostředkem k obsazení mandátů,​nebyly projevem politického soupeření
 +  * Od roku **1954** zaveden většinový systém - jednomandátové volební obvody, voliči neměli žádný výběr z alternativ, protože v každém obvodu kandidoval jediný kandidát Národní fronty
 +    * Mandát poslanců byl vázaný
 +  * V roce **1967 došlo k pokusu o liberalizaci volebního systému** - byl přijat zákon (č.113/​1967 Sb.), který předpokládal uskutečnění alternativních voleb s tím, že počet kandidátů NF by musel převyšovat počet obsazovaných mandátů, podle tohoto zákona se však žádné volby neuskutečnily  ​
 +  * **Federalizace Československa 1969** - vytvořeno dvoukomorové Federální shromáždění - dosavadní NS se transformovalo do Sněmovny lidu a poslance Sněmovny národů delegovaly ze svých řad národní rady obou subjektů federace (tzn. nepřímé volby)
 +    * Dvakrát došlo k **tzv. rekonstrukcím zákonodárných sborů**
 +      * Poprvé v roce 1968, kdy po několikerém odkladu voleb, jež se původně měly konat v červnu 1968, nakonec mandát poslanců NS zvolených v roce 1964 trval až do voleb 1971, a jedním z opatření nastupujícího "​normalizačního období"​ bylo přijetí ústavního zákona, podle kterého na návrh příslušného orgánu Národní fronty mohl být poslanec tímto orgánem zbaven své funkce a zastupitelský sbor pak mohl na návrh orgánu Národní fronty doplnit volbou chybějící počet svých členů
 +      * Obdobný postup byl použit v roce 1990, kdy nejpreve bylo ústavním zákonem (č. 183/1989 Sb.) rozhodnuto, že se nebudou konat doplňovací volby, pokud se uprázdní funkce poslance Federálního shromáždění,​ a zákonodárný sbor doplní počet svých členů kooptací - část poslanců na výzvu vedení KSČ a dalších stran NF na svůj poslanecký mandát rezignovala,​ noví poslanci byli kooptováni na návrh politických hnutí Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí
 +
 +===== Právní úprava =====
 +
 +  * **Ústava** – č.1/1993 Sb.
 +  * **Listina základních práv a svobod** – č. 2/1993 Sb.
 +  * **Zákon o volbách do Parlamentu ČR** – č. 247/1995 Sb.
 +    - Volby do PČR
 +    - Volby do PS ČR
 +    - Volby do Senátu
 +    - přílohy -> první zrušena, druhá určuje maximální počty kandidátu na kandidátních listinách dle volebních krajů, třetí obsahuje seznam volebních obvodů pro volby do S s uvedením jejich sídla (81 - od západu k východu)
 +  * **Zákon o volbách do zastupitelstev obcí** – č. 491/2001 Sb.
 +  * **Zákon o volbách do zastupitelstev krajů** – č. 130/2000 Sb.
 +  * **Zákon o volbách do Evropského parlamentu** ​ - č. 62/2003 Sb.
 +  * **Soudní řád správní** – č. 150/2002 Sb.
 +  * **Ústavní zákon o bezpečnosti ČR** - č.110/1998 Sb.
 +
 +  * I když jednotlivé volby upravují zvláštní zákony, **jedná se o právní předpisy vzájemně provázané**,​ neboť některé volební instituty upravuje sice jeden z volebních zákonů, avšak podle dané úpravy se postupuje při každých volbách
 +  * Kupř. vedení stálých seznamů voličů zakotvuje zákon o volbách do zastupitelstev obcí
 +
 +===== Volební právo a jeho principy =====
 +
 +  * Volby jako jeden z nástrojů demokracie (svobodná soutěž politických stran, vůle většiny vyjádřená hlasováním)
 +  * Zdrojem moci a legitimity veškerých státních orgánů ČR -> lid (volby jako hlavní institut nepřímé, tj. zastupitelské demokracie)
 +  * //Volební právo v objektivním smyslu// -> soubor právních norem, které upravují přípravu, organizaci a provádění voleb
 +  * //Volební právo v subjektivním smyslu// -> právo občanů účastnit se formování orgánů veřejné moci, a to jak pasivně (být volen), tak aktivně (volit) ​
 +  * **Principy volebního práva (VP) představují souhrn závazných požadavků a podmínek, jejichž dodržení je předpokladem zákonnosti prováděných voleb**
 +  * __**Všeobecné VP**__ - podstatou je určení oprávněných osob a podmínek, za jakých mají právo volit (aktivní VP) a za jakých mají právo ucházet se o zvolení (pasivní VP), všeobecné VP neznamená, že právo volit má každý!!
 +  * __**Rovné VP**__ - všichni oprávnění voliči, u nichž neexistují žádné překážky výkonu VP, se voleb účastní za stejných podmínek (jako voliči mají stejná práva a povinnosti),​ ve vztahu k aktivnímu i pasivnímu VP mají mít voliči rovné podmínky ve všech stádiích volebního procesu
 +    * Neznamená to jen, že všichni voliči mají stejný počet hlasů a hlas každého má stejnou váhu
 +    * ÚS (Pl.ÚS 25/96): "​Princip rovnosti nemá absolutní charakter a nelze jej proto chápat mechanicky. Lze tedy spíše hovořit o rovnosti v možnosti výkonu VP, skutečná rovnost VP (hlasů) není dosažitelná."​
 +  * __**Přímé volby**__ - voliči hlasují bezprostředně pro navržené kandidáty
 +    * ÚS (Pl.ÚS 25/96): "​Princip přímých voleb má zajistit bezprostřední vztah mezi hlasováním voliče a výsledným obsazením mandátu. Vztah, z něhož je vyloučena následná instance, která by poslance vybírala podle své úvahy. Takovou instancí by mohli být např. volitelé, které voliči volí za tím účelem, aby sbor volitelů určil, kým má být volená funkce obsazena."​
 +  * __**Tajné hlasování**__ - hlasování musí probíhat za takových podmínek, které znemožňují zjistit, jak konkrétní volič hlasoval ​
 +    * Volič se musí odebrat do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků /za plentu/, jinak mu okrsková volební komise hlasování neumožní (jedná se tedy o povinnost ne právo!)
 +  * __**Svobodné volby**__ - takový akt hlasování,​ který dává skutečnou možnost výběru
 +    * Subjektivní stránka - volič musí mít možnost projevit svoji skutečnou vůli bez donucení či jiného nátlaku na něj 
 +    * Objektivní stránka - požadavek zajištění svobodných podmínek při přípravě a provádění voleb, přístup k získávání informací, nezávislost volebních orgánů
 +    * ÚS (Pl.ÚS 3/96): Za svobodné lze považovat takové volby, v nichž existuje svoboda vstupovat se svou politickou alternativou do volebního procesu (tj. existuje svoboda zakládání politických stran a svoboda navrhování kandidátů na funkce poslanců ve většinovém systému), dále svoboda ucházet se o podporu voličů a komunikovat s veřejností,​ jakož i svoboda voliče vybírat z více politických alternativ, reprezentovaných více politickými stranami a více kandidáty na funkce poslanců.
 +  * Další principy
 +    * Ustavování do funkce na předem daný čas
 +    * Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy
 +
 +===== Volební systém =====
 +
 +  * //Způsob, jakým jsou přidělovány kandidátům mandáty s ohledem na výsledek hlasování ve volbách// (Jirásková)
 +  * Definice č.2: //Pravidla, pomocí kterých se na základě počtu hlasů rozdělují ve volbách mandáty mezi strany či jednotlivé kandidáty//​ (T.Lebeda, In: Volební a stranické systémy)
 +  * V nejširším smyslu je to __celý proces přípravy a provádění voleb od jejich vyhlášení až po vyhlášení výsledků__
 +  * Základní systémy
 +      * **Poměrný** - mandáty se rozdělují v určitém poměru k počtu získaných hlasů, vícemandátové volební obvody
 +        * U nás PS, zastupitelstva krajů, obcí a volby do EP
 +      * **Většinový** - všechna křesla, která jsou v sázce, získá vítěz (popř. vítězové),​ jednomandátové volební obvody (ale existují i většinové volební systémy s vícemandátovými obvody)
 +        * U nás Senát
 +        * Z povahy věci i Prezident republiky (je pouze jeden, poměrný systém by neměl smysl)
 +      * (smíšený - kombinují prvky obou hlavních typů) ​
 +
 +**Volební systémy ČR**
 +  * Přesné parametry volebního systému pro volby do PS a do Senátu jsou upraveny v zákoně o volbách do Parlamentu, musí však respektovat stanovené ústavní limity
 +  * V případě voleb do zastupitelstev obcí a krajů má naproti tomu zákonodárce podstatně větší volnost, protože volební systém není ústavně stanoven ​
 +  * Prezident je dle ústavy volen přímo. V současné době se připravuje prováděcí zákon.
 +  * PS: "podle zásad poměrného zastoupení"​ **×** Senát: "podle zásad většinového systému"​
 +      * Původní vládní návrh Ústavy (1992) otázku volebního systému vůbec neřešil
 +      * Po projednání ve výborech ČNR přibyla formulace "při použití odlišných zásad volebních systémů"​
 +      * Výsledné přijaté znění je výsledkem pozměňovacího návrhu poslance Hirše
 +
 +===== Ústavní východiska voleb =====
 +
 +__Listina základních práv a svobod__
 +  * čl.21
 +  - Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.
 +  - Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná volební období stanovená zákonem.
 +       * **!** Dle ústavního zákona o bezpečnosti ČR č. 110/1998 Sb., čl. 10 uvádí, že v době vyhlášení některého z mimořádných stavů, pokud podmínky na území ČR neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit,​ nejdéle však o šest měsíců
 +  - Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.
 +  - Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.
 +
 +__Ústava__
 +  * čl.17
 +  - Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí. ​
 +  - Byla-li PS rozpuštěna,​ konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění.
 +  * čl.18
 +  - Volby do PS se konají tajným hlasováním na základě všeobecného,​ rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.
 +  - Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného,​ rovného a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému.
 +  - Právo volit má každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let.
 +  * čl.19
 +  - Do PS může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.
 +  - Do Senátu může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
 +  - Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením. ​
 +  * čl.102
 +  - Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného,​ rovného a přímého volebního práva.
 +  - Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období.
 +
 +===== Mezinárodněprávní východiska voleb =====
 +
 +  * čl.21 Všeobecné deklarace lidských práv (1948)
 +  * čl.25 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (1966)
 +    * Každý občan má právo se bez jakýchkoliv rozdílů a neodůvodněných omezení podílet na vedení veřejných záležitostí přímo nebo prostřednictvím svobodně zvolených zástupců, stejně jako právo volit a být volen v pravidelných volbách, jež se budou konat na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva, tajným hlasováním zabezpečujícím svobodu hlasování
 +  * čl.3 Dodatkového protokolu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (1952)
 +    * Smluvní strany se zavázaly v rozumných intervalech konat svobodné volby s tajným hlasováním a za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidu při volbě do zákonodárného sboru
 +  * Úmluva o politických právech žen a Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen
 +
 +===== Obecná ustanovení voleb do Parlamentu ČR ===== 
 +
 +  * Platí pro PS i S
 +  * Volby **vyhlašuje prezident republiky** s kontrasignací předsedy vlády (čl. 63 odst. 1f) nejpozději 90 dnů před jejich konáním, tak, aby se konaly ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končícím dnem jeho uplynutí
 +    * Za den vyhlášení voleb se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sb.z., v níž bylo rozhodnutí prezidenta uveřejněno
 +  * Konají se ve dvou po sobě následujících dnech (den voleb -> první den voleb na území ČR)
 +    * Pátek (14:00 - 22:00)
 +    * Sobota (8:00 - 14:00)
 +  * Organizace na územním principu - **celorepublikové** -> Parlament jako orgán celorepublikový
 +  * **Překážky ve výkonu volebního práva** ​
 +      * Obecně - narozdíl od censů mají jen dočasný charakter, volič neztrácí své volební právo, pouze ho po určitou dobu nemůže vykonávat
 +      * Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
 +      * Zbavení způsobilosti k právním úkonům
 +  * **Hlasování probíhá ve**
 +      * //Stálé volební okrsky// (vytvořeny podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí)
 +      * //​Zvláštní stálé volební okrsky// při zastupitelských a konzulárních úřadech ČR 
 +  * **Seznamy voličů** - specifický volební dokument, ve kterém jsou anebo mohou být zapsáni všichni občané, kteří ke dni voleb splňují podmínky AVP (zákonný nárok), formální podmínka účasti na hlasování,​ sestaveny z úřední povinnosti, každý občan smí být zapsán pouze v jednom seznamu voličů
 +    * //Stálý seznam voličů// (veden podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí)
 +    * //​Zvláštní seznam//
 +      * Vede obecní úřad, městský úřad, magistrát, úřad městské části nebo městského obvodu, pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu, popř. nemůže z následujících důvodů volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, důvody:
 +          * Je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo obdobném ústavu
 +          * Je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody
 +          * Volí na voličský průkaz
 +      * Zvláštní seznam vedou rovněž zastupitelské úřady pro voliče, který:
 +          * Má bydliště mimo území ČR (musí o zápis do zvláštního seznamu požádat)
 +          * Volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz ​
 +      * V případě voleb do Senátu se voliči zapisují do zvláštního seznamu pouze v témže volebním obvodě, ve kterém mají trvalé bydliště
 +  * **Voličské průkazy** - vydává se voliči na jeho žádost obecní úřad/​zastupitelský úřad (tuto skutečnost poznamená do stálého seznamu voličů)
 +      * Opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech voleb
 +          * Do PS v jakémkoli volebním okrsku, popř. zvláštním volebním okrsku
 +          * Do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebnéího obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalému pobytu, popř. v jakémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, jde-li o voliče, který nebydlí na území ČR
 +      * Lze o něj požádat do 7 dní přede dnem voleb
 +  * **Volební orgány** (V - výlučně k zajištění voleb)
 +      * __Státní volební komise__ (V)
 +          * Stálý volební orgán na úseku voleb pro případy obsazování všech orgánů v ČR všeobecnými volbami
 +          * Zřízena z.č. 130/2000 Sb. (o volbách do zastupitelstev krajů)
 +          * Předsedou ministr vnitra, ostatní členové jmenováni a odvoláváni na jeho návrh vládou (Zaměstnanci MV, ČSÚ, MZV, MS, Kanceláře prezidenta republiky apod.)
 +          * Koordinace přípravy, organizace, průběhu a provedení voleb do PČR
 +          * Určuje losem čísla, kterými jsou označeni kandidáti voleb do PS
 +          * Vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do PS a S
 +          * Vydává osvědčení o zvolení členem PČR
 +          * Vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí
 +          * Určuje losem, kterému volebnímu kraji jsou podřazeny zvláštní volební okrsky v zahraničí
 +      * __Ministerstvo vnitra__
 +          * Metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb
 +          * Řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni okresu
 +          * Vydává seznamy registrovaných politických stran/​hnutí a poskytuje je pověřeným úřadům
 +          * Poskytuje info z evidence pobytu občanů pro vedení stálých/​zvláštních seznamů
 +      * __Ministrestvo zahraničních věcí__
 +          * Organizační a technické zajištění voleb do PS v zahraničí
 +      * __Český statistický úřad__
 +          * Zpracování závazného systému zajišťování a zpracování výsledku voleb
 +          * Technické zabezpečení systému zpracování výsledků
 +          * Zpracování celkových výsledků voleb a předání pověřenému úřadu apod.
 +      * __Krajský úřad__ / __Magistrát hl.m. Prahy__ pro volby do PS
 +          * Projednává a registruje kandidátní listiny do PS
 +          * Zajištění průběhu voleb (informuje, zajišťuje,​ archivuje)
 +      * __Pověřený obecní úřad__ v sídle volebního obvodu, v Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu, v Brně, Ostravě a Plzni magistráty,​ pro volby do Senátu
 +      * __Obecní úřad__
 +      * __Starosta obce, primátor statutárního města, starosta městské části__
 +        * 15 dní před dnem voleb zveřejní dobu a místo konání voleb v obci
 +        * Distribuce hlasovacích lístků
 +        * Určení počtu členů OVK - min. 5 s výjimkou okrsků pod 300 voličů
 +        * Svolává první zasedání OVK min 21 dní přede dnem voleb
 +      * __Zastupitelský úřad__
 +      * __Okrsková volební komise__ (V)
 +          * Dbá o pořádek ve volební místnosti, zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh, sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování
 +          * Minimálně 5 členů (s výjimkou volebních okrsků do 300 voličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná)
 +          * Každá politická strana/​hnutí/​koalice jejíž kandidátní listina pro volby do PS byla zaregistrována a každá politická strana/​hnutí/​koalice a nezávislý kandidát jejichž přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby do Senátu, může delegovat 1 člena a 1 náhradníka do této komise
 +          * Na neobsazená místa jmenuje členy starosta
 +          * Zajištění vlastního průběhu hlasování,​ dozírání,​ vyhodnocení a první sčítání odevzdaných hlasů
 +          * Členem může být - státní občan ČR, v den slibu 18 let, u kterého nenastala žádná překážka k výkonu volebního práva, nesmí být kandidátem pro volby do komory Parlamentu v týž volbách
 +      * __Zvláštní okrsková volební komise__ pro volby do PS (V) - předseda + min 2 členi
 +  * **Volební kampaň**
 +      * Starosta může vyhradit plochu pro vylepení plakátů, a to 16 dnů přede dnem voleb, možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících subjektů
 +      * Musí probíhat zákony přípustnými formami - čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech zveřejňovány nepravdivé údaje
 +      * V době počínající 3. dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování nesmějí být zveřejňovány výsledky předvolebních průzkumů
 +      * Pro volby PS mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující subjekty vyhrazeno v ČRo 14 hodin a v ČT 14 hodin bezplatného vysílacího času
 +      * V objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v nich probíhá hlasování,​ zakázána volební agitace
 +      * Do vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování je členům okrskových komisí zakázáno poskytovat informace o průběhu voleb (krom počtu voličů)
 +  * **Volební místnost** - volební schránka, přenosná volební schránka, dostatečné množství hlasovacích lístků, prázdných úředních obálek /úřední razítko, neprůhledné,​ stejné barvy, velikosti, papíru), psací potřeby, výpis ze stálého seznamu a zvláštního seznamu, zvláštní prostory k zabezpečení tajnosti hlasování,​ na objektu státní vlajka, ve volební místnosti velký státní znak, hlasovací lístky označené jako "​vzor",​ prohlášení kandidátů o vzdání se kandidatury (byla-li doručena 48h před zahájením voleb)
 +  * **Zásady hlasování** - volič hlasuje osobně a sám (s voličem který - nemůže pro tělesnou vadu/neumí číst a psát - sám upravit lístek a vložit jej do obálky smí být přítomen jiný volič, ne však člen OVK), tajně, ve volební místnosti k tomu určené (výjimkou je hlasování do přenosné volební schránky - na požádání,​ ze zdravotních důvodů či jiných závažných důvodů, vysláni 2 členi + přenosná volební schránka + úřední obálka + hlasovací lístky)
 +    * Hlasovací lístky - obdrží je každý volič zapsaný do seznamu voličů
 +    * Před okrskovou komisí - nutno prokázat totožnost a státní občanství ČR (občanský průkaz, platný cestovní/​diplomatický/​služební pas), nutno mít u sebe všechny hlasovací lístky, pokud hlasuje na voličský průkaz -> odevzdá jej
 +    * //​Přerušení hlasování//​ - po prvním dnu zapečetění volební schránky/​přenosné volební schránky, před druhým dnem kontrola a sejmutí pečetě
 +    * //​Ukončení hlasování//​ - jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování,​ s tím, že se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti/​před ní
 +  * **Náklady na volby** - hrazeny ze státního rozpočtu
 +    * Pro kandidující subjekty neexistují zákonná omezení pro shromažďování prostředků určených výhradně na financování volební kampaně, ani zdroje financí a není ani stanovena maximální výše použitých prostředků
 +
 +===== Volby do Poslanecké sněmovny =====
 +
 +  * Podle zásad **poměrného zastoupení**
 +  * **200 poslanců**,​ na **4 roky**
 +  * __Pasivní VP__ - 21 let, __aktivní VP__ - 18 let (tohoto věku stačí dosáhnout druhý den voleb)
 +  * **Volební území** - celé území ČR, rozděleno na 14 volebních krajů (vyšší územní samosprávné celky)
 +  * Zvláštní stálé volební okrsky
 +    * Mimo území ČR, území vymezeno obvodem příslušného zastupitelského úřadu
 +    * Občané mající bydliště v oblasti územního obvodu zastupitelského úřadu + pobyt v zahraničí (nutný voličský průkaz)
 +    * Hlasy těchto voličů jsou losem určeným Státní volební komisí přiřazeny pod některý z volebních krajů
 +  * **Kandidátní listiny**
 +    * Podávají se __krajskému úřadu__ nejpozději 66 dnů před dnem voleb (ten je přezkoumá,​ zjistí-li nedostatky, vyzve kandidující subjekt nejpozději do 58 dnů přede dnem voleb, aby závady do 50 dnů přede dnem voleb odstranil, pokud se tak nestane, úřad rozhodne o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině, nebo dokonce odmítne vadnou kandidátní listinu registrovat)
 +    * Registrace pouze bezvadných kandidátních listin - podmínka pro vytištění hlasovacích lístků
 +    * Mohou podávat pouze registrované politické strany a politická hnutí jejichž činnost nebyla pozastavena a jejich koalice
 +    * V každém volebním kraji mohou podat pouze 1 kandidátní listinu (koalice musí být ve všech volebních krajích složena ze stejných politických stran/​hnutí,​ člen koalice již nemůže podat kandidátní listinu samostatně)
 +    * Náležitosti - předepsáno zákonem, název volebního kraje a název politické strany/​hnutí/​koalice a jejich složení, dále jména, příjmení věk, povolání a trvalé bydliště kandidátů,​ název politické strany za kterou kandidují, pořadí kandidáta, označení zmocněnce (jméno, příjmení,​ trvalé bydliště),​ dále hlavně vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí s návrhem a nenastaly u něj žádné překážky,​ které by mu bránily kandidovat, případně že překážky pominou ke dni voleb a že nedal souhlas, aby byl uveden i na jiné kandidátní listině ve stejných volbách, místo trvalého pobytu a rodné číslo
 +    * Přiloženo potvrzení o __//​složení příspěvku na volební náklady 15 000 Kč//__ - skládá strana, hnutí, koalice ve všech volebních krajích v nichž podává kandidátní listinu (na zvláštní účet zřízený nejpozději 72 dní před dnem voleb u ČNB krajským úřadem, příjmem státního rozpočtu, pokud byla kandidátní listina zaregistrována,​ v žádném případě se nevrací)
 +    * Po uplynutí 60 dne přede dnem voleb nelze doplňovat kandidátní listiny další členy ani vzájemně měnit jejich pořadí
 +    * Vzdání se kandidatury - možno 48 před zahájením hlasování,​ písemně, nelze vzít zpět
 +  * **Hlasování**
 +      * Hlasovací lístek -> 1 samostatný pro každou politickou stranu/​hnutí/​koalici
 +      * V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků volič vloží do obálky 1 hlasovací lístek
 +      * Může zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedných na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost -> //​preferenční hlasy//
 +      * Neplatné hlasovací lístky - ty, které nejsou na předepsaném tiskopise, jsou přetržené,​ či nejsou vloženy do úřední obálky, je-li v obálce více než 1 lístek (ke škrtání, připisování dalších kandidátů,​ vzkazům okrskové volební komisi aj. se nepřihlíží)
 +  * **Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích**
 +      * Počet poslanců volených v jednotlivých vícemandátových krajích není předem stanoven (záleží na účasti ve volbách, tj. počtu všech odevzdaných platných hlasů)
 +      * Celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny strany, hnutí, koalice děleno počtem poslanců
 +      * Číslo takto zaokrouhlené na jednotky je //​republikovým mandátovým číslem//
 +      * Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji
 +      * Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům
 +      * Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení
 +  * **Uzavírací klauzule** - nedosáhne-li jí politická strana/​hnutí či koalice, nepostupuje do skrutinia
 +      * Má zabránit přílišné roztříštěnosti PS a komplikacím s vytvořením stabilní vlády X porušení čisté podoby principu rovnosti ve volbách/​rovnosti šancí soupeřících stran
 +      * 5% pro politické strany a politická hnutí
 +      * 10% pro koalice složené ze 2  politických stran/​hnutí
 +      * 15% pro koalice složené ze 3 stran
 +      * 20% pro koalice složené ze 4 a více stran
 +      * -> tzv. //aditivní klauzule//
 +  * **Skrutinium**
 +      * Počet platných hlasů pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, se v rámci každého volebního kraje postupně dělí čísly 1; 2; 3 a dále vždy číslem o 1 vyšším -> //​d‘Hondtova metoda//
 +      * Vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku
 +      * Všechny takto vypočtené podíly se seřadí postupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik mandátů volebnímu kraji připadlo -> za každý podíl obsažený v tomto seznamu se politické straně/​hnutí nebo koalici přikáže 1 mandát
 +  * **Preferenční hlasy**
 +      * V rámci jednotlivých politických stran/​hnutí a koalic obdrží mandáty kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovací lístku
 +      * Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5% z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto stranu/​hnutí/​koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi (bez ohledu na původní zařazení na kandidátní listině) ​
 +  * **Výsledky** - ve všech úrovních sčítání zpracovává ČSÚ, celkové výsledky vyhlašuje a uveřejňuje Státní volební komise, na jejich základě vydává zvoleným členům PS do 1 měsíce osvědčení o zvolení
 +  * **Příspěvek na úhradu volebních nákladů**
 +      * Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5% z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzadný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč
 +  * **Institut náhradníků**
 +    * Opatření pro mimořádné situace, kdy v průběhu volebního období dojde k zániku mandátu poslance
 +    * Musí být z téže kandidátní listiny ve volebním kraji, ve kterém kandidoval dosavadní poslanec
 +    * V pořadí dle výsledků voleb
 +    * V případě zániku politické strany/​hnutí - náhradník nenastupuje,​ mandát do konce volebního období neobsazen (stejně se řeší, pokud kandidující subjekt náhradníka nemá)
 +  * Došlo-li k rozpuštění PS, zkracují se lhůty (jak se dozvíte v § 55 zákona o volbách do PČR)
 +
 +===== Volby do Senátu =====
 +
 +  * Podle zásad **většinového systému**
 +    * //Volební systém absolutní většiny// (50% + 1 hlas, jinak druhé kolo voleb)
 +    * Rozdílnost volebního systému argumentována potřebou, aby bylo v jednom okamžiku složení zvolených členů v obou komorách Parlamentu odlišné a tím byl vytvořen i předpoklad pro plnění odlišných funkcí
 +  * **81 senátorů**,​ voleni na **6 let**, každé 2 roky se volí třetina senátorů (Senát je nerozpustitelný)
 +  * __Pasivní VP__ - 40 let, __aktivní VP__ - 18 let (tohoto věku stačí dosáhnout druhý den voleb)
 +  * 81 přibližně stejně velkých volebních obvodů
 +    * V každém volen 1 senátor (tj. jednomandátové obvody)
 +    * Vymezeny v příloze zákona o volbách do PČR
 +    * Velikost obvodů se čas od času mění, v závislosti na počtu obyvatel, tj. hranice se změní, klesne/​zvýší-li se počet obyvatel o 15% proti průměrnému počtu obyvatel připadajícímu na jeden mandát v ČR
 +  * **Přihlášky k registraci** - kandidáty mohou přihlašovat pomocí zmocněnce registrované politické strany, politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,​ a koalice; kandidovat může též nezávislý kandidát (přihlášku podává sám)
 +    * Podává se __pověřenému obecnímu úřadu__ (přezkum 66-60 dnů před konáním voleb, výzva k odstranění vad nejpozději 58 dnů přede dnem voleb - odstranění vad musí proběhnout nejpozději do 50 dnů přede dnem voleb, registrace) nejpozději 66 dnů přede dnem voleb
 +    * Charakter volebního systému nebrání tomu, aby politická strana/​hnutí přihlásily v jednom obvodu svého kandidáta v rámci určité koalice, zatímco v jiných obvodech se může jejich kandidát ucházet samostatně nebo jako součást jiné koalice
 +    * Každý volební subjekt může podat v každém obvodu 1 přihlášku k registraci
 +    * Pokud subjekt ve stejném volebním obvodu podává přihlášku k registraci samostatně,​ již nemůže podat přihlášku jako člen koalice
 +    * Každý kandidát smí kandidovat pouze v jednom volebním obvodu
 +    * Náležitosti - jméno a příjmení kandidáta, věk, povolání, obec trvalého bydliště, doklad o státním občanství,​ vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, kterým dává souhlas se svou kandidaturou,​ určení zmocněnce volebních subjektů a složení kauce + nezávislý kandidát přikládá k přihlášce petici podporující jeho kandidaturu,​ podepsanou alepoň 1000 oprávněnými voliči z volebního obvodu, v němž kandiduje (volič uvede jméno, příjmení,​ podpis, rodné číslo a místo trvalého pobytu)
 +    * __//​Složení volební kauce 20 000 Kč//__ - vrací se kandidátovi,​ který získá získá v 1. kole ve volebním obvodu alespoň 6% hlasů
 +    * Vzdání se kandidatury - 48h před zahájením voleb, písemně, nelze vzít zpět
 +  * **Hlasování**
 +    * Každý zaregistrovaný kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku s vylosovaným číslem
 +    * Volič vkládá do úřední obálky 1 hlasovací lístek, ten nijak neupravuje
 +    * Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů
 +    * Nezíská-li žádný kandidát nadpoloviční většinu, šestý sen po ukončení hlasování v prvním kole, se koná 2.kolo
 +    * Ve 2.kole kandidují v každém volebním obvodu pouze 2 kandidáti, kteří se v 1.kole umístili na prvních dvou místech
 +    * Jestliže se před 2.kolem voleb kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, postupuje do 2.kola kandidát, který se v 1.kole umístil na 3.místě
 +    * Ve 2.kole je zvolen ten kandidát, který získá více odevzdaných platných hlasů
 +    * V případě rovnosti hlasů rozhodne los
 +  * **Výsledky voleb** - vyhlašuje a uveřejňuje Státní volební komise na základě sdělení souhrnných výsledků voleb ve volebních obvodech Českým statistickým úřadem
 +  * **Opakované volby**
 +    * Vyhlašuje prezident, jestliže nebyl zvolen žádný kandidát, nebo shledal-li soud návrh na neplatnost voleb opodstatněným
 +  *  **Opakované hlasování**
 +    * vyhlašuje prezident, jestliže soud shledal návrh na neplatnost hlasování opodstatněným
 +  * **Doplňovací volby**
 +      * Vyhlásí je prezident, zanikne-li v průběhu volebního období mandát senátora z jakéhokoliv důvodu, konat se mají nejpozději 90 dnů po zániku mandátu senátora
 +      * Nekonají se v posledním roce před uplynutím volebního období senátora
 +      * Pouze na zbytek volebního období původního senátora
 +
 +===== Volby do zastupitelstev obcí =====
 +
 +  * Funkční období zastupitelstva je **čtyřleté**
 +  * Volí se podle zásad **poměrného zastoupení**
 +  * Počet členů dle počtu obyvatel a velikosti územního obvodu (5-55 členů)
 +  * Vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů přede dnem voleb (Sb.z.), tak aby se konaly ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí
 +  * __Aktivní VP__ - 18 let, státní občan ČR, který je v den voleb v dané obci přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní smlouva, jíž je ČR vázána (a která je vyhlášena ve Sb.z.)
 +    * Do zastupitelstva městského obvodu nebo městské části statutárně členěného města anebo městské části hl.m. Prahy má právo volit ten volič, který je v den voleb přihlášen k trvalému pobytu v tomto městském obvodu nebo městské části
 +  * __Pasivní VP__ - členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu VP trvalejšího charakteru (tj. omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům soudem)
 +    * Členem zastupitelstva městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy může být zvolen ten volič, u kterého není překážka ve výkonu VP a který je v den voleb v tomto městském obvodu nebo městské části přihlášen k trvalému pobytu
 +    * Snaha zabránit střetu zájmů - neslučitelnost členství v zastupitelstvu obce pro zaměstnance bezprostředně vykonávající státní správu v obci, nebo pokud jsou bezprostředně jmenováni starostou/​radou obce, či se na ně vztahuje služební zákon
 +  * **Překážky ve výkonu volebního práva**
 +      * Omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
 +      * Zbavení způsobilosti k právním úkonům (pro PVP)
 +      * Výkon vojenské základní nebo náhradní služby (neaplikovatelné)
 +      * Služba vojáka z povolání v zahraničí
 +      * Omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody (pro PVP)
 +  * **Kandidátní listiny** mohou podávat volební strany
 +    * Může ji podat pouze __volební strana__ ​ - zákon jimi rozumí politické strany/​hnutí jejichž činnost nebyla pozastavena,​ a jejich koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů
 +    * Je-li volební stranou nezávislý kandidát/​sdružení nezávislých kandidátů - petice na podporu kandidatury,​ doloženou zákonem ostupňovaným počtem podpisů
 +    * Podávají se tzv. __registračnímu úřadu__ (pověřené OÚ, či další OÚ ve kterých rada zřídila alespoň dva odbory)
 +      * Nejpozději do 16:00 hodin 66 dnů přede dnem voleb
 +      * Zajišťují tisk lístků, vyhlašují výsledky voleb v příslušných obcích (X celkové výsledky voleb Státní volební komise)
 +    * Kandidát se může do 48h před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury,​ nelze vzít zpět
 +  * **Hlasovací lístky**
 +      * V záhlaví uveden počet členů zastupitelstva,​ který má být zvolen
 +      * Kandidáti každé volební strany jsou uvedeni //na společném hlasovacím lístku// -> "​plachta",​ v pořadí určeném volební stranou, a to v samostatných zarámovaných sloupcích
 +  * **Volební okrsky**
 +      * V každé obci se vytvářejí stálé volební okrsky, nejmenší územní jednotka
 +      * Vytvářejí se tak, aby zahrnovaly přibližně 1000 voličů
 +      * Zde se odevzdávají hlasy a provádí se jejich první sčítání
 +  * **Volební obvody**
 +      * Obec tvoří jeden volební obvod (volební území)
 +      * Zastupitelstvo obce může nejpozději 85 dnů přede dnem konání voleb vytvořit více volebních obvodů
 +  * **Stálý seznam voličů**
 +      * Vede obecní úřad z úřední povinnosti pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu
 +      * Voliče, který není státním občanem ČR, zapíše na jeho vlastní žádost obecní úřad do dodatku stálého seznamu voličů
 +      * Pozbytí práva volit -> důvodem k vyškrtnutí
 +      * Překážka ve výkonu volebního práva -> pouze se do seznamu poznamenává
 +      * OÚ v úředních hodinách umožní přístup voličům, ti si zde mohou seznam ověřit, případně požádat o doplnění chybějících údajů/​oprav (OÚ povinen do 48h vyhovět nebo písemně sdělit důvody odmítnutí)
 +      * Dva dny přede dnem voleb OÚ v 16h stálý seznam uzavře
 +  * **Hlasování** → __//​možnost panašování!//​__
 +      * Volič může volit nejvýše tolik kandidátů,​ kolik členů zastupitelstva obce má být zvoleno
 +      * Volič může na hlasovacím lístku označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti jednotlivých volebních stran
 +      * Volič může na hlasovacím lístku označit křížkem ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty volební strany nejvýše jednu volební stranu, zároveň může označit v rámečku před jménem kandidáta křížkem další kandidáty, pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní volební strany, takto volí předně jednotlivě označené kandidáty, dále tolik kandidátů označené volební strany, kolik činí rozdíl počtu členů zastupitelstva,​ kteří mají být zvoleni, a označených jednotlivých kandidátů
 +  * **Výsledky voleb**
 +      * Dle systému poměrného zastoupení založeného na metodě volebního dělitele (celkový počet hlasů, který obdržela kandidátní listina se dělí řadou 1; 2; 3 ...)
 +      * Podmínkou pro přidělení mandátu v obci je překonání 5% klauzule
 +      * Celkový počet hlasů odevzdaných pro volební stranu děleno počet kandidátů této volební strany -> má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr, postupuje v kandidátní listině na první místo, je-li takových kandidátů více, určí se jejich pořadí podle počtu hlasů, které byly pro ně odevzdány
 +  * Volby do zastupitelstva hl.m. Prahy se konají dle tohoto zákona ​
 +  * **Volební orgány** - Státní volební komise; MV; ČSÚ; Krajský úřad a Magistrát hl.m. Prahy; pověřené obecní úřady; OÚ; starostové;​ OVK
 +  * **Dodatečné volby/​opakované volby/​opakované hlasování**
 +    * Vyhlašuje ministr vnitra
 +    * Pro případ že nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce, protože se volby nekonaly pro nedostatečný počet kandidátů,​ protože sud shledal oprávněným návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb, anebo okrsková komise neodevzdala zápis o průběhu a výsledku hlasování
 +  * **Nové volby**
 +    * Jestliže vznikne nová obec (nový obvod, městská část), jestliže se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému podle zákona a nejsou-li náhradníci,​ či počet členů zastupitelstva klesne pod zákonem stanovenou hranici 5 osob, anebo došlo-li k rozpuštění zastupitelstva obce
 +    * Nekonají se v posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstva
 +  * Dodatečné volby, opakované volby a opakované hlasování a nové volby se konají v jednom dni (7:​00-22:​00)
 +  * **Institut náhradníků** - uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu obce, nastupuje za člena tohoto zastupitelstva náhradník z kandidátní listiny téže volební strany, dnem následujícím po dni, kdy došlo k zániku mandátu, není-li náhradník,​ zůstane mandát uprázdněn do konce funkčního období zastupitelstva obce
 +
 +
 +===== Volby do zastupitelstev krajů =====
 +
 +  * Funkční období zastupitelstev je **čtyřleté**
 +  * Podle zásad **poměrného zastoupení**
 +  * Vyhlašuje prezident nejpozději 90 dnů před jejich konáním (Sb.z.), konají se ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období zastupitelstva a končící dnem jeho uplynutí
 +  * Počet členů zastupitelstva - odvozeno dle počtu obyvatel ke dni 1.ledna toho roku, kdy se konají volby
 +    * Kraj do 600 000 - 45 členů
 +    * Kraj nad 600 000 - 55 členů
 +    * Kraj nad 900 000 - 65 členů
 +  * __Aktivní VP__ - občan ČR, 18 let, trvalý pobyt v obci, která náleží do územního obvodu kraje
 +  * __Pasivní VP__ - každý volič, u kterého není překážka ve výkonu VP, funkce člena zastupitelstva je neslučitelná s některými funkcemi (např. fce na ministerstvu/​jiném správním orgánu)
 +  * **Překážky ve výkonu volebního práva**
 +      * Omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
 +      * Zbavení způsobilosti k právním úkonům
 +      * Výkon vojenské základní nebo náhradní služby (neaplikovatelné)
 +      * Omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody
 +  * **Kandidátní listiny**
 +    * Mohou podávat politické strany/​hnutí jejichž činnost nebyla pozastavena a jejich koalice
 +    * Každý volební subjekt může podat pro volby do téhož zastupitelstva pouze jednu kandidátní listinu, buď samostatně,​ či jako součást koalice
 +    * Podává se __krajskému úřadu__ nejpozději 66 dnů přede dnem voleb (přezkum, výzva k odstranění vad, registrace),​ zajišťuje též tisk lístků
 +    * Kandidát se může před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury,​ nelze vzít zpět
 +  * **Hlasování**
 +    * Hlasovací lístek - každá politická strana/​hnutí/​koalice - samostatný
 +    * 1 hlasovací lístek vložit do úřední obálky, volič má __4 preferenční hlasy__ (vázaná kandidátní listina)
 +    * Ke změně pořadí kandidáta, tj. připadne mu přednostně mandát, získá-li 10% z celkového počtu odevzdaných hlasů kandidátní listině, na níž byl uveden
 +  * Do skrutinia postupují strany/​hnutí/​koalice,​ které v rámci kraje získaly alespoň 5 % hlasů
 +  * Počet platných hlasů pro každou z politických stran/​hnutí a koalic se postupně dělí číslem **1,42** a dále celými čísly počínaje číslem 2, vypočte se tolik podílů, kolik kandidátů je uvedeno na hlasovacím lístku, vypočtené podíly se seřadí sestupně podle velikosti a uvede se seznam tolika podílů, kolik členů zastupitelstva kraje má být zvoleno, v případě rovnosti 2 a více podílů v této řadě je pro jeho pořadí rozhodující celkový počet hlasů pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, a je-li i tento shodný, rozhodne o pořadí podílu los, za každý podíl obsažený v seznamu připadne straně/​hnutí nebo koalici jeden mandát
 +  * Jestliže celkový počet kandidátů všech stran/​hnutí a koalic, které postoupily do skrutinia, nedosahuje stanoveného počtu volených členů zastupitelstva,​ připadne stranám/​hnutím a koalicím tolik mandátů, kolik je kandidátů,​ podmínkou je, aby počet takto získaných mandátů dosahoval alespoň poloviny stanoveného počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen
 +  * **Nové volby** do zastupitelstva kraje
 +    * Konají se, jestliže se počet členů zastupitelstva kraje v témže volebním období sníží o více než polovinu oproti počtu stanovenému zákonem a nejsou-li náhradníci ​
 +    * Vyhlašuje ministr vnitra na návrh ředitele krajského úřadu
 +    * Nekonají se v posledních 6ti měsících funkčního období zastupitelstva kraje (hospodárnost)
 +  * **Dodatečné volby**
 +    * Nedošlo ke zvolení zastupitelstva kraje, tj. soud shledal oprávněným návrh na neplatnost hlasování/​voleb,​ či pokud byla obsazena ve volbách méně než polovina míst v zastupitelstvu kraje
 +    * Vyhlašuje ministr vnitra
 +  * **Institut náhradníka**
 +    * Na místa uprázdněná v zastupitelstvu kraje v průběhu funkčního období nastupuje na jeho zbytek náhradník z téže kandidátní listiny téže politické strany/​hnutí/​koalice (není-li náhradník,​ zůstane mandát neobsazen)
 +  * **Volební orgány** - Státní volební komise; MV; ČSÚ; Krajský úřad - vyhlašuje a uveřejňuje výsledky voleb, vydává osvědčení zvoleným zastupitelům,​ Pověřený obecní úřad; Starosta obce - ze zákona povinnost informovat voliče o konání voleb do zastupitelstva kraje způsobe v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem konání voleb, musí být zřejmé údaje o době, místě konání voleb, adresy volebních místností,​ upozornění na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství ČR, možno uvést další údaje; OVK; Ředitel krajského úřadu
 +
 +===== Volby do Evropského parlamentu =====
 +
 +  * Přistoupením ČR do EU -> občané ČR = občané EU -> právo volit/být volen do EP
 +  * **Smlouva o EU**
 +    * čl.14
 +    - EP vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkce. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Volí předsedu Komise.
 +    - EP se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesátšest míst. (...)
 +    - **Členové EP jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním **
 +  * EP - v současnosti 736 poslanců
 +  * **ČR - 22 poslanců** (2009 - 2014), 2004 - 2009 měla ČR 24 europoslanců
 +  * Podle zásad **poměrného zastoupení**,​ vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dní před jejich konáním (vázán časovým obdobím stanoveným jednotně pro všechny členské státy Radou EU), uveřejněno ve Sb.z.
 +  * Poslanci na **5 let**
 +  * 1 volební obvod - celá ČR, každý volič rozhoduje o všech mandátech
 +  * __Aktivní VP__ - 18 let (alespoň druhý den voleb), občané ČR a občané jiných členských států, kteří jsou po dobu nejméně 45 dnů vedeni v evidenci obyvatel (//census pobytu//)
 +    * Volič, který požádá o zápis do volební evidence ve více členských státech se dopouští přestupku (pokuta až 5 tisíc Kč)
 +    * Každý volič může v týchž volbách do EP hlasovat pouze jednou
 +  * **Překážky ve výkonu VP**
 +      * Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
 +      * Zbavení způsobilosti k právním úkonům
 +  * __Pasivní VP__ - občan ČR, občan jiného členského státu, který je na území ČR nejméně po dobu 45 dní veden v evidenci obyvatel, 21 let, není zbaven způsobilosti k právním úkonům, a jde-li o občana jiného členského státu, není v členském státě, jehož je státním občanem zbaven práva být volen do EP, jde-li o občana jiného členského státu, který je zároveň občanem více členských států, nesmí být zbaven práva být volen do EP ani v jednom z nich
 +    * Každý může v týchž volbách do EP kandidovat pouze jednou
 +  * **Kandidátní listiny** ​
 +    * Mohou podávat politické strany/​hnutí a jejich koalice, jejichž činnost nebyla pozastavena
 +    * Podávají se Ministerstvu vnitra nejpozději 66 dnů přede dnem voleb
 +    * Počet kandidátu uvedených na listině může až o třetinu překročit počet poslanců volených na území ČR
 +    * Potvrzení o __//​složení příspěvku na volební náklady ve výši 15 000 Kč//__
 +    * Kandidát se může písemným prohlášením doručeným do 48 hodin před zahájením voleb vzdát své kandidatury,​ nelze vzít zpět
 +  * **Hlasovací lístky** - samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici
 +  * **Seznam voličů**
 +    * Vede obecní úřad samostatně pro každé volby do EP
 +    * Voliče vedené ve stálém seznamu voličů v nich uvádí z úřední povinnosti
 +    * Ostatní osoby na jejich žádost (oprávněné osoby jiných členských států, osoby ve zdravotnických zařízeních/​ústavech sociální péče/​policejní cele/​místě výkonu vazby či trestu odnětí svobody)
 +  * **Voličský průkaz** - opravňuje voliče k hlasování v jakémkoliv volebním okrsku POUZE na území ČR
 +    * Vydává příslušný obecní úřad nebo zastupitelské úřady v zahraničí
 +    * Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb (písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 15 dnů přede dnem voleb obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu)
 +  * **Preferenční hlasy** - na hlasovacím lístku může volič zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost, to přináší efekt, získá-li alespoň 5% z celkového počtu platných odevzdaných hlasů, jež dostala kandidátní listina, na níž byl zařazen
 +  * **Skrutinium**
 +    * Postupuje každá politická strana/​hnutí a koalice, která získala alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů
 +    * d‘Hondtova metoda (tzn. stejné jako do PS - 1; 2; 3 ...)
 +  * //Mandát poslance EP vzniká zahájením první schůze EP// v novém pětiletém funkčním období EP (tzn. mandát nevzniká již zvolením)
 +    * Osvědčení o zvolení vydává SVK
 +    * Smrt, ztráta volitelnosti,​ vzdání se mandátu, vznik neslučitelnosti funkcí, uplynutí období -> SVK usnesením vysloví zánik mandátu, funguje tu //institut náhradníka//,​ není-li náhradníka téže politické strany, politického hnutí nebo koalice, zůstane mandát až do konce volebního období uprázdněn
 +  * Příspěvek na úhradu volebních nákladů - politické straně/​hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč
 +  * Výdaje správních úřadů a volebních orgánů spojené s volbami do EP -> ze státního rozpočtu
 +  * **Volební kampaň** - čestná, poctivá, bez nepravdivých údajů, nárok na podíl v rámci bezplatně poskytnutého vysílacího času (celkem 14 hodin pro všechny) v ČT a ČRo, 3 dny před volbami opět nesmí být zveřejňovány výsledky průzkumů (fyzická osoba se dopustí přestupku a bude sankcionována až 30 tisíci Kč) a ve dnech voleb zakázána agitace ve volebních místnostech a bezprostředním okolí
 +  * **Volební orgány** - v zásadě stejné jako u voleb do PČR, plní však další specifické úkoly -> SVK předávání výsledků konaných v ČR Evropskému parlamentu, MV projednává a reguluje kandidátní listiny, dbá na zamezení možnosti dvojího hlasování a plní úlohu komunikační centrály s jinými členskými státy
 +
 +===== Co se (možná) chystá, aneb z Programového prohlášení vlády (4.srpen 2010)  =====
 +
 +  * Vláda zajistí zpracování analýzy s cílem vytvořit podmínky pro **možnou přímou volby starostů** v malých obcích, popř. v ostatních typech územních samosprávných celků
 +  * Vláda připraví **návrh volebního kodexu**, který komplexně upraví organizaci všechz druhů voleb konaných v ČR **s možností elektronického hlasování ve volbách**
 +  * Vláda zpracuje návrh novely Ústavy, který umožní **přímou volby prezidenta**,​ a **návrh ústavního zákona o podmínkách vyhlášení a průběhu referenda**
 +  * Vláda přijme opatření ke zprůhlednění financování politických stran, přičemž vláda zváží i **možnost zavedení limitů na výdaje ve volebních kampaních**
 +
 +===== Nálezy ÚS =====
 +
 +  * **Pl.ÚS 3/96 volební kauce - volby do PS **
 +      * Právní otázkou je, zdali je volební kauce takovým komponentem zákonné úpravy volebního práva, jenž omezuje svobodnou soutěž politických stran
 +      * Podle tehdejšího ZVP (§35/2) byla ve volbách do PS politická strana nebo koalice povinna složit kauci 200 000 Kč ve všech volebních krajích, v nichž byla kandidátní listina politické strany nebo koalice zaregistrována. Kauce se politické straně nebo koalici vrací, pokud tato postoupila do prvního skrutinia, tj. v případě, jestliže politická strana získala více než 5 % hlasů. Složení kauce bylo podmínkou zahájení tisku hlasovacích lístků.
 +      * ÚS: Ústavní systém ČR je založen na principu reprezentativní demokracie. Princip reprezentativnosti obsahuje i požadavek minimální reprezentativnosti subjektů (politických stran) zůčatněných na politické soutěži. Smysl volební kauce ve volbách do PS je působení ve směru omezení účasti ve volbách stranám, jejichž reprezentativnost je nižší než 3 % odevzdaných hlasů (v opačném případě je totiž garantován státní příspěvek.
 +      * Při poměřování omezení možnosti účasti ve volbách volební kaucí a smyslu a účelu volební kauce je potřeba zejména zvážit intenzitu tohoto omezení, tj. skutečnost,​ do jaké míry výška kauce pro nezávislé kandidáty a politické strany z pohledu požadavku minimální reprezentativnosti je podmínkou ústavně nepřijatelnou.
 +      * Pokud má kauce plnit svůj účel a smysl a současně neomezovat svobodnou a volnou soutěž politických sil, musí v propočtu na počet sympatizantů,​ naplňující podmínku minimální reprezentativnosti,​ představovat nepatrnou sumu, neomezující ani nejběžnější osobní výdaje. Tato podmínka je v právní úpravě voleb do obou komor Parlamentu ČR splněna, i když u voleb do PS na mezní hranici únosnosti.
 +  * **Pl.ÚS 25/96 ústavnost 5% klauzule**
 +      * Právní otázka: Je 5% uzavírací kluzule ústavně oprávněná a je slučitelná s obecným principem rovnosti volebního práva?
 +      * ÚS: Smyslem hlasování je diferenciace voličského sboru. Cílem voleb však není pouze pořízení zrcadlového obrazu politických postojů voličů. Z voleb má vzejít taková sněmovna, která svým složením umožňuje vznik politické většiny schopné jak vytvořit vládu, tak i vykonávat zákonodárnou činnost. Proto je přípustné zabudovat do volebního mechanizmu určité integrační stimuly tam, kde pro to existují závažné důvody, zejména pak za předpokladu,​ že neomezenou proporcionální soustavou dojde k roztříštění hlasů mezi velký počet politických stran. Existenci omezovací klauzule je třeba v každém případě podmínit pouze závažnými důvody, přičemž stoupající hranice omezovací klauzule je odůvodnitelná zvláště intenzivní závažností. Je třeba poznamenat, že zvyšování hranice omezovací klauzule nemůže být neomezené, takže např. desetiprocentní klauzuli lze již považovat za takový zásah do proporcionálního systému, který ohrožuje jeho demokratickou substanci. ​
 +      * 5 % klauzule tedy je ústavní  ​
 +  * **Pl.ÚS 30/98**
 +      * Návrh na zrušení části § 85 třetí věty zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, která zní: "​která ve volbách získala nejméně tři procenta z celkového počtu platných hlasů,“ ... 3% byly minimálním volebním výsledkem, aby politická strana mohla získat od ministerstva financí finanční úhradu volebních nákladů = VYHOVĚNO
 +      * ÚS: doporučil zákonodárci tuto hranici stanovit stejně, jako tomu je v Německu, tedy na 1% (nakonec je to dle platné právní úpravy 1,5%)
 +  * **Pl.ÚS 42/2000 "​velký volební nález"​** !tento nález by bylo nejspíš dobré si přečíst!
 +      * V době opoziční smlouvy byla provedena volební reforma, volební zákon byl schválen v červenci 2000, záhy skupina senátorů a též prezident republiky podali ústavní stížnost
 +      * Co ÚS zrušil:
 +          * 35 volebních krajů (do té doby bylo 8, dnes je 14)
 +          * Tzv. vyrovnávací d‘Hondtova metoda volebního dělitele(1,​42;​2;​3...)
 +          * Nejnižší počet mandátů ve volebním kraji - 4
 +          * Kauce 40 000 Kč, kterou měla složit politická strana/​hnutí/​koalice za každý volební kraj, v němž podává kandidátní listinu (dnes je příspěvek na úhradu volebních nákladů)
 +          * Ustanovení,​ dle něhož politické straně/​hnutí/​koalici,​ která ve volbách získala nejméně 2 %, z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas uhrazeno 30 Kč (dnes je 1,5 %, 100 Kč za hlas)
 +      * Co zůstalo:
 +          * Aditivní klauzule (5,10,15,20 %)
 +      * ÚS: "​...zvýšení počtu volebních krajů na 35, stanovení nejnižšího počtu mandátů v kraji na 4 a způsob výpočtu podílů a přikazování mandátu pomocí upravené d‘Hondtovy formule představuje ve svém úhrnu takovou koncentraci integračních prvků, jež ve svých důsledcích vede již k opuštění kontinua ještě způsobilého zaznamenávat alespoň "​přivrácení"​ k modelu poměrného zastoupení."​
 +  * **Pl.ÚS 73/04 (kauza Nádvorník)**
 +      * Opravný prostředek proti usnesení NSS ohledně neplatnosti volby do Senátu v jednom z obvodů = VYHOVĚNO
 +      * NSS prohlásil senátorské volby v jednom obvodu za neplatné, protože se v tisku objevily nepravdivé informace o jednom z kandidátů,​ což mělo mít za následek ovlivnění volby
 +      * ÚS: Existuje vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. O neplatnosti voleb, tedy projevu lidu jako suveréna, může rozhodnout soud pouze v případě, že porušování zákona bylo tak intenzivní,​ že volby jistojistě ovlivnilo. Zde se takováto míra porušení nepotvrdila. ​
 +      * De facto stejným problémem se zabýval (a stejně i rozhodl) ÚS v tzv. kauze Lastovecká r. 1999 - byla zpochybněna volba senátorky Lastovecké. ​
 +  * **Pl.ÚS 13/05 pojem volebního zákona dle čl. 40 Ústavy** ​
 +      * Čl.40 Ú: K přijetí __volebního zákona__ a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, __aby byl schválen PS i Senátem__.
 +      * Právní otázkou je výklad pojmu volební zákon →je jím jak zákon o volbách do Parlamentu, tak zákon o volbách do zastupitelstev obcí, zákon o volbách do zastupitelstev krajů, a též zákon o volbách do Evropského parlamentu
 +
 +===== Další způsoby ustavování do funkcí =====
 +
 +  * Jmenování,​ aklamace, kooptace, konkurs, virilita, dědění (následnictví),​ los
 +  * Viz  [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-18|]]
 +
 +===== Prameny =====
 +
 +  * Výše uvedené právní předpisy
 +  * Učebnice ústavka, 2.vydání, kapitola XIII. (s.321 - 360) 
 +  * Principy voleb v ČR, Marek Antoš, Linde
 +  * Vlastní poznámky z předmětu Volební právo a volební systémy
 +  * DFŠ: doplněná judikatura z www.soudnisoustava.ic.cz
 +  * Programové prohlášení vlády z: http://​www.vlada.cz/​cz/​jednani-vlady/​programove-prohlaseni/​programova-prohlaseni-74856/​
 +
 +  * viz též otázka [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-12|]]
 +
 +=== Další možné zdroje informací ===
 +
 +  * {{:​ustavko:​zkouska:​volebni_pravo.pdf|}}
 +  * prezentace prof. Jana Filipa z PF MU
 +    * zdroj: http://​is.muni.cz/​vyhledavani/?​search=volebni%20pravo%20agenda:​el%7Cosn
 +
 +  * **věcný záměr nového volebního zákoníku:​** http://​eklep.vlada.cz/​eklep/​page.jsf
 +
 +
 +
 +  ​
 +
 +
 +
 +
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 12. Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR ======
 +  * cíl volebního soudnictví:​ **ochrana legitimity zvoleného orgánu**
 +  * z idey právního státu vychází mimo jiné požadavek možnosti přezkumu rozhodnutí orgánu veřejné moci v prvním stupni, stejně jako právo každého jednotlivce na ochranu před nezákonným rozhodnutím státní moci – to platí jak v případě rozhodnutí státních orgánů a orgánů obcí při plnění úkolů souvisejících se zajišťováním přípravy a průběhu voleb, tak i při vlastní realizaci volebního práva jednotlivcem
 +  * institut přezkumu voleb a soudní ochrana volebního procesu je __zárukou dodržování volebního práva__
 +  * **čl. 20 Ústavy**: //​„Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.“//​ --> tento článek v současné době naplňuje **soudní řád správní** (//​č.150/​2002 Sb.//), volebnímu soudnictví se ve správním řádu věnuje díl 4., konkrétně § 88-93 SŘS
 +  * původně se volebnímu soudnictví věnovali obecné soudy v čele s NS, **od roku 2003 přeneseno na správní soudy (tzn.krajské) v čele s NSS**
 +  * soudnímu přezkumu se věnují správní soudy (krajské), pro volby do Parlamentu ČR a do Evropského Parlamentu je to Nejvyšší správní soud
 +  * ústavní základy soudního přezkumu jsou také v čl.4 Ú, čl.22 Ú čl.36 odst. 2 LZPS
 +  * rozsah přezkumu a typy řízení upravují jednotlivé volební zákony
 +    * **Zákon** //č. 247/1995 Sb.// **o volbách do Parlamentu ČR** a to v oddíle pátém (§ 86-89)
 +    * zákon o volbách do zastupitelstev obcí - Hlava VII, § 59 - 61
 +    * zákon o volbách do zastupitelstev krajů - Hlava VII, § 52-54
 +    * zákon o volbách do EP - Hlava VIII, § 55-58
 +  * __soudní ochrana je správními soudy zaručena ve věcech__:
 +       * seznamu voličů - § 88 SŘS
 +       * registrace kandidátních listin a přihlášek k registraci - § 89 SŘS
 +       * neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování,​ neplatnost volby kandidáta - § 90 SŘS
 +       * zániku mandátu člena zastupitelstva na základě usnesení zastupitelstva nebo rozhodnutím ředitele krajského úřadu či ministra vnitra - § 91 SŘS
 +  * v rámci správní soudnictví je tedy umožněn přezkum přípravného stadia voleb, samotného hlasování i zjištění volebních výsledků a jejich vyhlášení
 +  * v případě porušení Ústavy či Listiny může spor vyústit až k ÚS (viz nálezy Nádvorník,​ Lastovecká,​ komunální volby v Krupce, pražské komunální volby, volby do zastupitelstva Hřenska...)
 +
 +===== Soudní ochrana ve věcech seznamu voličů ​ ===== 
 +  * zápis do seznamu voličů je __formální podmínkou__ výkonu volebního práva
 +  * seznamy voličů vedou obecní úřady a to pro voliče, kteří jsou v dané obci přihlášeni k trvalému pobytu - jedná se o specifický volební dokument, ve kterém jsou zapsáni nebo mohou být zapsáni všichni obyvatelé ČR, kteří ke dni voleb splňují podmínky aktivního volebního práva, každý volič může být zapsán pouze v jediném seznamu voličů, seznamy voličů jsou sestavovány z úřední povinnosti
 +  * pokud volič zjistí před volbami nahlédnutím do stálého seznamu voličů, že do něj __zapsán nebyl__, ačkoli splňuje všechny zákonné podmínky, případně že údaje v něm uvedené (jméno a příjmení,​ datum narození, část obce, ulice a č.p.) jsou __chybné__,​ má právo **žádat o doplnění nebo provedení oprav** -  námitkové řízení
 +  * pokud obecní úřad této žádosti do 48 hodin nevyhoví, může se volič obrátit na **krajský soud** s návrhem na vydání **rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu**, účastníky řízení jsou navrhovatel a správní úřad, který nevyhověl žádosti o doplnění či provedení oprav
 + 
 +
 +===== Soudní ochrana ve věcech registrace kandidátních listin a přihlášek k registraci =====
 +
 +  * subjekty kandidující ve volbách se mohou dožadovat soudní ochrany, pokud správní orgán pověřený registrací kandidátních listin a přihlášek k registraci tento dokument __odmítl zaregistrovat__ nebo __vyškrtl kandidáta__ uvedeného na kandidátní listině
 +  * také se lze domáhat vydání rozhodnutí o __zrušení již provedené registrace__ kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci
 +  * věcně příslušné k rozhodnutí ve věci registrace ve volbách do zastupitelstev obcí, krajů, PS a Senátu jsou **soudy krajské**, v případě voleb do Evropského Parlamentu je to **Nejvyšší správní soud**
 +
 +  ​
 +===== Neplatnost voleb, neplatnost hlasování,​ neplatnost volby některého z kandidátů =====
 +
 +  * po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí se může oprávněný občan (občan zapsaný v daném okrsku do stálého seznamu voličů), politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí, domáhat u soudu v závislosti na druhu voleného orgánu a způsobu porušení zákona neplatnosti voleb, ​ neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby určitého kandidáta
 +  * v případě voleb do zastupitelstev krajů a obcí je věcně příslušný **krajský soud**, u voleb do Parlamentu pak **Nejvyšší správní soud**
 +  * účastníky řízení jsou navrhovatel,​ příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena
 +  * **rozhodnutí o neplatnosti voleb** – zákon musí být v tomto případě porušen takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb, v důsledku rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb se musí konat __volby opakované__ = opakuje se celý volební proces včetně nového podávání a registrace kandidátních listin
 +  * **rozhodnutí o neplatnosti hlasování** – k porušení zákona došlo v průběhu hlasování (např. došlo k porušení procesních pravidel a způsobu hlasování,​ masovému hlasování neoprávněných voličů apod.), je-li takové rozhodnutí vydáno, pak proběhne __opakované hlasování__ – není třeba měnit seznamy kandidujících stran a osob
 +  * **rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta** – porušení ustanovení zákona v tomto případě deformovalo vůli voliče ve vztahu ke konkrétnímu kandidátovi (např. nebyly splněny podmínky volitelnosti,​ kandidát v příliš vysoké míře porušil pravidla vedení volební kampaně apod.)
 +
 +===== Ochrana ve věcech zániku mandátu =====
 +
 +  * za podmínek stanovených zvláštními zákony (Zákon //​č.130/​2000 Sb.//, o volbách do zastupitelstev krajů a Zákon //​č.491/​2001 Sb.//, o volbách do zastupitelstev obcí) může člen zastupitelstva,​ jehož mandát zanikl, nebo politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů,​ na jejichž kandidátní listině byl člen zastupitelstva zařazen, domáhat __zrušení usnesení zastupitelstva__ nebo __zrušení rozhodnutí správního orgánu__, který o zániku mandátu člena zastupitelstva rozhodl
 +  * věcně a místně příslušným je **krajský soud** v sídle příslušného územně samosprávného celku
 +
 +===== Soudní řízení ve věcech volebních =====
 +
 +  * vyznačuje se řadou **specifických znaků**
 +  * hlavní důraz je kladen na __rychlost rozhodnutí__ – o podaných návrzích se rozhoduje v zákonem přesně stanovených lhůtách, které jsou relativně krátké ​
 +   * __soud musí rozhodnout__ ​
 +        * do **3** dnů ve věcech seznamu voličů
 +        * do **15** dnů ve věci registrace
 +        * do **20** dnů v případě podání ve věci neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování a zániku mandátu
 +   * relativně krátké jsou také __lhůty pro podání__ a zmeškání této lhůty nelze prominout
 +        * **2** dny od doručení rozhodnutí ve věci registrace a doručení rozhodnutí o zánku mandátu
 +        * **10** dnů po vyhlášení výsledků voleb v případě návrhu na neplatnost voleb či neplatnost hlasování
 +   * typicky bez ústního jednání
 +   * jednoinstančnost (buď krajský soud nebo NSS) 
 +   * usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu
 +   * žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
 +
 +
 +----
 +
 +
 +  * právní úprava volebního soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení, tedy takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování,​ a všechny možné vady a pochybení jsou v tomto smyslu považována za relativní, jelikož je //jejich význam třeba poměřovat s jejich konkrétním dopadem na výsledek voleb či hlasování//​ – volební soudnictví je tedy z ústavního pohledu založeno na __příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru__
 +  * výsledkem rozhodnutí soudu o neplatnosti hlasování nebo voleb tedy nemusí být nutně opakování voleb, soud může např. určit, který z kandidátů byl či nebyl platně zvolen a může nařídit opravu zápisu výsledků voleb
 +  * __**ochrana ve věcech místního/​krajského referenda**__
 +       * návrhem se lze u soudu domáhat ​
 +            * určení, že návrh na konání místního/​krajského referenda nemá nedostatky,
 +            * vyhlášení místního/​krajského referenda,
 +            * vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním/​krajském referendu,
 +            * vyslovení neplatnosti hlasování v místním/​krajském referendu.
 +       * soud rozhodne usnesením do 30 dnů
 +  * __**vztahy související s volbami mohou být též předmětem rozhodování Ústavního soudu**__
 +       * __abstraktní kontrola volebních zákonů__
 +       * __ústavní stížnost__ subjektů volebního práva proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod
 +       * __řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora__
 +            * zabývá se jím oddíl třetí (§85-91) **zákona** //č. 182/1993 Sb.// **o Ústavním soudu**
 +            * ÚS rozhoduje v opravném prostředku __proti ověření volby poslance nebo senátora příslušným orgánem komory či Nejvyšším správním soudem__, v nálezu rozhodne, zda byl poslanec či senátor platně zvolen
 +            * opravný prostředek je oprávněn podat 
 +                 * poslanec, senátor, případně volební strana, za níž poslanec nebo senátor kandidoval, proti rozhodnutí,​ že nebyl platně zvolen ​
 +                 * ten, jehož volební stížnosti podle volebního zákona bylo vyhověno, proti rozhodnutí příslušné komory Parlamentu nebo jejího orgánu o ověření platnosti volby poslance nebo senátora
 +            * opravný prostředek lze podat do 10 dnů od doručení rozhodnutí
 +            * účastníkem řízení o opravném prostředku je také orgán, který přijal rozhodnutí,​ že poslanec nebo senátor byl nebo nebyl platně zvolen
 +            * ÚS rozhodne nálezem, kterým opravnému prostředku vyhoví anebo jej zamítne, tj. rozhodne, zda byl poslanec či senátor platně zvolen nebo nikoli
 +  * do volebního soudnictví určitým způsobem též zasahuje **právo trestní** – trestní zákon stanoví jako jednu ze skutkových podstat trestného činu __Maření přípravy a průběhu voleb a referenda § 351 TZ__
 +
 +===== Nálezy ÚS =====
 +
 +  * viz otázka [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-11|]]
 +
 +**IV.ÚS 787/06** - Volby do Zastupitelstva městské části Brno
 +  * Ve volebním soudnictví nejde jen o to, zda byl porušen volební zákon objektivně či subjektivně,​ nýbrž je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu a intenzitu a způsob porušení volebního zákona. Nikoliv každé porušení volebního zákona vyvolává (je-li napadeno) neplatnost voleb. Každý případ je nutno posuzovat a vyhodnocovat nikoliv formálně, nýbrž materiálně:​ vždy individuálně a s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem.
 +**Pl.ÚS 57/10** - Komunální volby v Krupce
 +  * Zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu
 +
 +  ​
 +
 +
 +
 +===== Prameny =====
 +
 +  * Ústavní právo a státověda,​ II.díl, část 1., Václav Pavlíček a kol., 2.vydání (2008) - str. 361-364
 +  * Soudní řád správní (č.150/​2002 Sb.)
 +  * Zákon č.182/1993 Sb. o Ústavním soudu 
 +  * Zákon č.247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 13. Zákonodárná moc v ČR ======
 +===== Historický vývoj =====
 +   * **__Ústava 1920 (121/1920 Sb.)__**
 +         * Národní shromáždění tvořené ze dvou sněmoven – PS a Senátu
 +         * Poslanecká sněmovna – aktivní volební právo: 21 let, pasivní volební právo: 30 let; délka funkčního období: 6 let
 +         * Senát – aktivní volební právo: 26 let, pasivní volební právo: 45 let, délka funkčního období: 8 let 
 +         * Platí systém poměrného zastoupení  ​
 +         * Systému fungování parlamentu = sesiový – časová koncentrace legislativy do dvou řádných zasedání (jarní a podzimní)
 +         * Stálý výbor – mohl měnit zákonodárství a kontrolovat vládu v době, kdy komory nezasedaly ​
 +         * Vyloučení imperativního mandátu – nedodržovalo se (neposlušní poslanci byli zbavováni mandátu volebním soudem)
 +         * vláda odpovědná Národnímu shromáždění
 +         * NS volí prezidenta republiky
 +   * po 2.světové válce zvoleno jednokomorové prozatímní Národní shromáždění
 +   * **__Ústava 9. května (150/1948 Sb.)__**
 +         * Národní shromáždění - jednokomorový parlament; 300 poslanců volených na šest let
 +         * Formálně zachováván systém poměrného zastoupení (ve skutečnosti existence jednotné kandidátky Národní fronty)
 +         * Změna: ústavní zákon č. 26/1954 Sb. - zavedení volebního systému podle sovětského vzoru – založení jednomandátových obvodů, o jejich mandát se ucházel vždy jeden kandidát Národní fronty
 +         * Tato změna vedla k pohyblivému počtu poslanců, který byl obnoven ústavním zákonem č. 35/1960 Sb. opět na 300
 +         * Ústavně není zakotven imperativní mandát (de facto tu byl, ústava nezakotvovala ústavní ani volební soud
 +         * Ústava zvýraznila postavení 24-členného Předsednictva Národního shromáždění voleného na dobu jednoho roku, které podávalo závazný výklad zákonů a rozhodovalo,​ zda zákon Národního shromáždění odporuje Ústavě - v době, kdy NS nezasedalo mělo předsednictvo právo vydávat optaření, která musela být následně schválena Národním shromážděním
 +         * Národní shromáždění volí prezidenta republiky
 +   *** __Ústava 1960 (100/1960 Sb.)__**
 +         * Národní shromáždění – nositel úplnosti moci = koncepce jednoty moci, v čl. 39 odst.1 označeno jako "​nejvyšší orgán státní moci"
 +           * jednomokorové
 +           * všechny ostatní orgány odvozovaly od něj svůj vznik
 +           * 300 poslanců volených na 4 roky, na základě volebního systému zavedeného v r. 1954
 +           * Jednomandátové volební obvody
 +           * Zasedání Národního shromáždění svolával prezident dvakrát do roka (v rámci zasedání se konaly schůze)
 +           * Volí prezidenta, Nejvyšší soud
 +           * Volí 30-ti členné Předsednictvo Národního shromáždění – vydává zákonná opatření
 +           * vláda i prezident republiky odpovědni Národnímu shromáždění
 +   * __**Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci**__
 +         * Federální shromáždění - nejvyšší orgán státní moci, skládá se ze 2 komor: Sněmovna lidu (200 poslanců) a Sněmovna národů (150 poslanců, 75 poslanců z každé země)
 +         * Vzniklo podle čl. 147 ústavního zákona č. 143/​1968 ​ - dosavadní Národní shromáždění se stalo Sněmovnou lidu a poslance Sněmovny národů zvolily obě Národní rady ze svých členů, kteří nebyli členy Národního shromáždění
 +         * Obě komory měly být voleny na 4 roky, přímé volby se však odkládaly → zákon č. 117/1969 Sb. - umožnil provádět Federálnímu shromáždění čistky (zbavovat mandátu poslance, kteří narušují politiku Národní fronty) a obsazovat politické mandáty kooptací→ volby do obou komor se konaly až v listopadu roku 1971 (zákon č. 44/1971)
 +         * ústavní zákon č. 43/1971 – volební období prodlouženo na 5 let v obou komorách
 +         * Obě komory koncipovány jako rovnoprávné,​ usnášení schopné byly za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců Sněmovny lidu, resp. nadpoloviční většiny zvolených v obou republikách (Sněmovny národů) → k platnosti usnesení bylo třeba v každé sněmovně nadpoloviční většiny přítomných poslanců – čl. 40
 +         * Čl. 41 – ve vymezených případech bylo třeba 3/5 většiny ve Sněmovně lidu a obou částech Sněmovny národů
 +         * Zákaz majorizace – taxativně stanoveno v čl. 42 (v zákonu o federaci) – k platnosti usnesení nadpoloviční počet poslanců zvolených v obou republikách
 +         * Zákonodárná moc – V čl. 37 odst. 2 a 3 vymezena šířeji než vyplývalo z dělby působnosti (čl. 7,8, 10 – 28a), do pravomoci Federálního Shromáždění patřilo i přijetí základních zákoníků,​ a pokud to vyžaduje jednota právního řádu, tak i zákonodárná úprava dalších oblastí
 +         * Koncipován jako nositel úplnosti moci ve státě, ale fakticky se od roku 1969 stalo jen komparsem systému (malá frekvence schůzí, jednomyslnost hlasování) – dále se podstatně zvýšila úloha 40 členného předsednictva Federálního Shromáždění ​ (složen paritně z 20 poslanců obou komor, přičemž i složení ze Sněmovny národů bylo paritní) – mělo pravomoc (čl. 58) ve vymezených případech plnit pravomoc Federálního shromáždění (s některými výjimkami) a činit neodkladná opatření, ke kterým bylo třeba zákona – zákonná opatření Předsednictva Federálního shromáždění (musela být schválena na nejbližším zasedání federálního shromáždění)
 +         * zákonodárnou moc náležející do působnosti republik vykonávaly ČNR a SNR
 +===== Právní úprava zákonodárné moci =====
 +
 +  * __**Ústava ČR**__ ([[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​ustava|1/​1993 Sb.]])
 +      * Hlava druhá – Moc zákonodárná (čl.15-53)
 +      * Hlava třetí – Moc výkonná – volba a skládání slibu prezidenta, pravomoci prezidenta, výkon prezidentských pravomocí v době, kdy je prezidentský úřad uvolněn, žaloba Senátu na prezidenta, vyslovení důvěry a nedůvěry vládě a další
 +      * Hlava čtvrtá – Moc soudní – neslučitelnost funkcí, jmenování a trestní stíhání soudců Ústavního soudu
 +      * Hlava pátá – NKÚ – jmenování prezidenta a viceprezidenta NKÚ
 +  * __**Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek**__
 +      * **čl.40** Ústavy ČR: //„K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.“// ​
 +      * Ústava tedy předpokládá přijetí zákona o zásadách jednání a styku obou komor, ale k 1.1.1993 existovala pouze Poslanecká sněmovna, takže stykový zákon dle čl.40 nebylo možné přijmout ​
 +      * byl přijat pouze nový jednací řád pro PS, při jehož přípravě se ukázalo nezbytné upravit též vztahy PS vůči vládě, prezidentovi i dalším orgánům a též vůči Senátu
 +      * o stykovém zákoně se mezi komorami několikrát neoficiálně jednalo, ale zákon dosud nebyl přijat, zákonná úprava styku obou komor je proto v současné době obsažena v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a v zákoně o jednacím řádu Senátu
 +  * __**Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny**__ ([[http://​portal.gov.cz/​zakon/​90/​1995|90/​1995 Sb.]])
 +      * po vzniku ČR (tj. od 1.1.1993) platil nejprve Jednací řád České národní rady, teprve později byl přijat jednací řád nový
 +      * jednací řád PS se skládá z
 +          * vlastního textu zákona
 +          * příloh, které mají stejnou platnost jako zákon
 +              * Jednací řád vyšetřovací komise
 +              * Volební řád pro volby konané Poslaneckou sněmovnou a pro nominace vyžadující souhlas Poslanecké sněmovny
 +  * __**Zákon o jednacím řádu Senátu**__ ([[http://​portal.gov.cz/​zakon/​107/​1999|107/​1999 Sb.]])
 +      * podobná skladba jako jednací řád PS
 +          * vlastní text zákona
 +          * příloha: Volební řád pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu
 +
 +pozn. Úprava jednání komor zákonem je na našem území tradiční. Zákon na jedné straně zabezpečuje právní jistotu a stabilní úpravu jednání komor, na druhé straně ale omezuje autonomii komor Parlamentu a určitou pružnost jednání.
 +
 +Kromě jednacích řádů komor upravují některé otázky týkající se Parlamentu ČR některé další zákony, např.: ​
 +  * **Zákon o střetu zájmů** //(238/1992 Sb.)//, nahrazen novým zákonem o střetu zájmů [[http://​portal.gov.cz/​159/​2006|159/​2006 Sb.]] – neslučitelnost funkcí
 +  * **Zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci** ([[http://​portal.gov.cz/​zakon/​236/​1996|236/​1996 Sb.]])
 +  * **Zákon o sídle Parlamentu ČR** ([[http://​portal.gov.cz/​zakon/​59/​1996|59/​1996 Sb.]])
 +  * **Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky** ([[http://​portal.gov.cz/​zakon/​110/​1998|110/​1998 Sb.]]) – zkrácená jednání o návrzích zákonů, nouzový stav aj.
 +
 +===== Parlamentarismus v České republice =====
 +  * z hlediska postavení nejvyšších orgánů je ČR parlamentní republikou, přičemž jediným přímo voleným ústředním orgánem je Parlament, rovnováhu VM a ZM v parlamentní republice zajišťuje odpovědnost vlády parlamentu, omezené volební období parlamentu, odvolatelnost vlády parlamentem a rozpustitelnost parlamentu
 +  * Parlament ČR se utvářel postupně - po rozpadu ČSFR se dnem účinnosti nové Ústavy stala Česká národní rada Poslaneckou sněmovnou (**čl. 106 odst.1** Ústavy) a konec jejího volebního období byl stanoven na 6.červen 1996
 +  * funkce Senátu měl podle **článku 106** vykonávat Prozatímní Senát, který měl být ustaven ústavním zákonem, do nabytí účinnosti tohoto zákona měla funkce Senátu vykonávat Poslanecká sněmovna, která byla v té době nerozpustitelná – zmíněný ústavní zákon ale přijat nebyl, takže funkce Senátu vykonávala až do řádných voleb v roce 1996 PS
 +
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**Článek 106**</​align>​
 +
 +(1) Dnem účinnosti této Ústavy se Česká národní rada stává Poslaneckou sněmovnou, jejíž volební období skončí dnem 6. června 1996.
 +
 +(2) Do doby zvolení Senátu podle Ústavy vykonává funkce Senátu Prozatímní Senát. Prozatímní Senát se ustaví způsobem, který stanoví ústavní zákon. Do nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává funkce Senátu Poslanecká sněmovna.
 +
 +(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit, dokud vykonává funkci Senátu podle odstavce 2.
 +
 +(4) Do přijetí zákonů o jednacím řádu komor se postupuje v jednotlivých komorách podle jednacího řádu České národní rady.
 +</​blockquote>​
 +
 +  * Poslanecké sněmovně je jako jediné z komor parlamentu vláda odpovědná,​ vláda po svém jmenování žádá PS o vyslovení důvěry, dále existují i další kontrolní mechanismy PS vůči vládě; Senát má spíše postavení komory kontrolní a stabilizující,​ významný vliv má především při tvorbě a změně Ústavy
 +  * Parlament volí prezidenta republiky a i další státní orgány jsou přímo či nepřímo odvozeny od Parlamentu, jelikož ten je jediný státní orgán přímo volený občany
 +  * Parlament ČR má výlučnou zákonodárnou pravomoc, ostatní státní orgány do procesu tvorby zákonů různou měrou zasahují – např. vláda má zákonodárnou iniciativu a vydává podzákonné prováděcí předpisy, prezident má právo veta,…
 +  * v rámci parlamentarismu je dodržována dělba moci (//čl.2 odst.1// Ústavy = //„Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,​ výkonné a soudní.“//​) = rozdělení moci do 3 základních složek = moc výkonná, moc zákonodárná,​ moc soudní
 +  * dělba moci je dána úpravou vztahů Parlamentu ČR k ostatním státním orgánům:
 +      * **Parlament x vláda**
 +          * neexistuje striktní oddělení moci, funguje spíše jakési prolínání
 +          * vláda vyvstává z parlamentu, poslanec či senátor může být zároveň členem vlády – existují ale výjimky v **čl.32** Ústavy: ​ //​„Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí.“//​
 +      * **Parlament x prezident**
 +          * prezident může rozpustit PS za podmínek stanovených v čl.35 Ústavy
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**Článek 35**</​align>​
 +(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže//
 +
 +a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
 +
 +b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
 +
 +c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,//​
 +
 +d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.
 +
 +(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.
 +
 +(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
 +</​blockquote>​
 +          * v parlamentarismu bývá obvykle možné rozpustit Parlament (resp. jeho komoru) kdykoli, u nás je Senát zcela nerozpustitelný a PS lze rozpustit jen  značně obtížně a ve výjimečných případech – cílem takovéhoto mechanismu rozpuštění PS bylo zajištění větší stability nejvyšších orgánů státní moci
 +          * úprava zajišťuje až příliš velkou stabilitu Parlamentu a celkové oslabení exekutivy ve prospěch Parlamentu (zejména Poslanecké sněmovny)
 +      * **exekutiva + legislativa x moc soudní**
 +           * soudci jsou jmenováni prezidentem republiky (pro jmenování soudců ÚS je třeba souhlasu Senátu, jmenování zbylých soudců je kontrasignováno předsedou vlády)
 +           * jinak jsou soudy i soudci ve výkonu soudní moci na ostatních orgánech nezávislí
 +           * Ústavní soud se účastní dělby moci prostřednictvím kontroly ústavnosti,​ institutu ústavní žaloby na prezidenta republiky a institutu odvolání proti usnesení komor, že prezident nemůže vykonávat svůj úřad
 +
 +
 +===== Pravomoci Parlamentu České republiky =====
 +
 +==== 1.Zákonodárná pravomoc ====
 +
 +  * **//Čl. 15 Ú://​** ​ //(1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.//​
 +  * Parlament ČR má výlučné právo přijímat zákony a je jediným orgánem v ČR, který má pravomoc vydávat ​ všeobecně závazné předpisy s celostátní působností (mimo Parlament by podle Ústavy mohl zákonodárnou moc vykonávat lid přímo – především prostřednictvím referenda, ale ústavní zákon upravující referendum dosud nebyl přijat)
 +  * zákonodárná pravomoc zahrnuje jak moc ústavodárnou (přijímání Ústavy a ústavních zákonů), tak i pravomoc vydávat běžné zákony
 +  * věcný rozsah toho zákonodárné pravomoci není nikde v Ústavě jasně taxativně vymezen, Ústava neobsahuje souhrnný výčet případů, kdy musí být právní úprava provedena zákonem
 +  * existuje ale několik případů, u kterých je vysloveně řečeno, jakou formou mají být upraveny (např. Ústava sama stanoví, že formu ústavního zákona musí mít úprava referenda, tvorba či rušení vyšších územních samosprávných celků, změna státních hranic, změna a doplňky Ústavy)
 +  * na úpravu zákonem se odkazuje velký počet ustanovení Ústavy i Listiny, některé odkazy jsou dosti obecné, jiné zas velmi konkrétní --> **„výhrady zákona“** = konkretizace ustanovení Ústavy a Listiny zákonem tam, kde je to třeba, přičemž platí, že //„změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná“//​ (čl.9 odst.2 Ú)
 +
 +==== 2.Pravomoc vyjadřovat souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv ====
 +
 +  * souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv musí vyjádřit obě komory Parlamentu
 +  * mezinárodní smlouvy, s jejichž ratifikací Parlament vyjadřuje souhlas, se dělí do 2 základních skupin:
 +      * **smlouvy podle článku 10a Ústavy, kterými „mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci“** ​
 +          * taková smlouva přenáší výsostné pravomoci ČR vyplývající z její suverenity na mezinárodní subjekt, přičemž článek je nutné použít jak pro smlouvu novou, tak i pro novelizaci smlouvy již existující
 +          * k ratifikaci takové smlouvy je třeba souhlasu __3/5 většiny všech poslanců a 3/5 většiny přítomných senátorů__ (smlouva se schvaluje stejně jako ústavní zákon)
 +          * v případě smluv uvedených v článku 10a také může zvláštní ústavní zákon stanovit, že k ratifikaci dané smlouvy je zapotřebí __souhlas v referendu__,​ pak se ratifikace smlouvy Parlament neúčastní
 +           * jedinou takovou smlouvou je **Smlouva o přistoupení České republiky k EU** (//​č.44/​2004 Sb.m.s//), ale k její ratifikaci došlo podle //​ústavního zákona č. 515/2002// na základě souhlasu daného v referendu
 +      * **ostatní smlouvy, k jejichž ratifikaci je nezbytný souhlas Parlamentu na základě čl.49 Ústavy**
 +          * smlouvy upravující práva a povinnosti osob, smlouvy spojenecké,​ mírové a jiné politické, smlouvy, z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci, smlouvy hospodářské,​ které jsou všeobecné povahy a smlouvy o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonem
 +          * tyto smlouvy musí být přijaté __oběma komorami__ Parlamentu a to __většinou přítomných__ (čl.39 odst.2)
 +          * tyto smlouvy sjednává prezident, proto jsou často označovány jako __prezidentské__ (jejich sjednávání prezident nepřenesl na vládu podle čl.63 odst.1 b)
 +      * zvláštní kategorií mezinárodních smluv jsou **mezinárodní smlouvy upravující státní hranice** – tyto smlouvy je nutné schválit ústavním zákonem, ústavním zákonem Parlament souhlasí se změnou státních hranic sjednanou ve smlouvě se sousedním státem
 +
 +==== 3.Pravomoc vyjadřovat se k připravovaným rozhodnutím EU ====
 +
 +  * pravomoc, kterou Parlament ČR získal na základě tzv. **euronovely Ústavy** (//​ústavní zákon č.395/2001 Sb.//​) ​
 +  * euronovela připravila mechanismus,​ kterým bude Parlament získávat informace o tom, jak jsou v orgánech EU vykonávány přenesené pravomoci a kterým budou obě komory Parlamentu zapojeny do rozhodování v EU (vychází se z toho, že na EU byla delegována též zákonodárná pravomoc na úkor obou komor Parlamentu)
 +  * Česká republika je v orgánech EU zastupována představiteli exekutivy, čl.10b Ú pak umožňuje, aby vláda včas zohlednila názor komor Parlamentu na rozhodnutí,​ která se připravují v orgánech EU, a aby zástupci vlády podle tohoto názoru jednali
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**Čl. 10b**</​align>​
 +
 +(1) Vláda pravidelně a předem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími z členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v čl.10a.
 +
 +(2) Komory Parlamentu se vyjadřují k připravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce způsobem, který stanoví jejich jednací řády.
 +
 +
 +(3) Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek, může svěřit výkon působnosti komor podle odstavce 2 společnému orgánu komor.
 +</​blockquote>​
 +  * projednávání záležitostí EU  v komorách Parlamentu detailně upravují jednací řády komor, obě komory zřizují vlastní výbor, který se specializuje na záležitosti EU, možnost dle odst.3 využita nebyla, jelikož dosud nebyl přijat stykový zákon
 +
 +==== 4.Pravomoc PS přijímat státní rozpočet ====
 +
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**Čl. 42 Ú**</​align>​
 +
 +(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda.
 +
 +(2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se na nich jen Poslanecká sněmovna.
 +</​blockquote>​
 +
 +  * pravomoc přijímat státní rozpočet patří mezi základní funkce každého Parlamentu, přičemž v ČR má tuto pravomoc //pouze Poslanecká sněmovna// (čl.42 Ú) a to i přesto, že se státní rozpočet přijímá ve formě zákona (v řádném legislativním procesu jsou zákony projednávány oběma komorami)
 +  * rozpočet se v PS přijímá zvláštní procedurou, upravenou v jednacím řádu PS (§101 - §106)
 +  * vedle státního rozpočtu přijímá PS také **státní závěrečný účet**, který stejně jako návrh zákona o státním rozpočtu předkládá PS vláda, Senát nemá právo se projednávání těchto záležitostí účastnit
 +==== 5.Kontrolní a kreační pravomoci Parlamentu a jeho komor ====
 +
 +  * **kreační funkce** = funkce při vytváření jiných orgánů
 +  * některé kontrolní a kreační funkce jsou Parlamentu ČR  svěřeny přímo Ústavou – většina z nich souvisí především s ustanovením čl.68 odst.1, dle kterého je vláda odpovědna PS, další významné kreační funkce se pojí s volbou prezidenta Parlamentem ČR, další kontrolní a kreační pravomoci zabezpečují dělbu moci prostřednictvím pravomocí Parlamentu vůči moci soudní a NKÚ
 +  * mezi kontrolní pravomoci Parlamentu řadíme též pravomoc dle čl.10b, tedy pravomoc vyjadřovat se k připravovaným rozhodnutím orgánů EU 
 +  * kontrolní a kreační pravomoci Parlamentu = tzv. **„nástroje Parlamentu“**
 +  * **nástroje Parlamentu vůči vládě**
 +      * //nástroje zajišťující odpovědnost vlády vůči PS//
 +          * vyslovení **důvěry** a **nedůvěry** vládě (čl.68, 71 a 72 Ú)
 +          * právo poslance **interpelovat** vládu a členy vlády (čl.53 odst.1 Ú)
 +              * interpelacím členů vlády se věnují §110-112 Jednacího řádu PS
 +              * interpelace jsou podávány ústně na schůzi Sněmovny nebo písemně prostřednictvím předsedy Sněmovny
 +              * pro interpelace je na schůzích Sněmovny vyčleněn čtvrtek, poslanci se pro podání ústní interpelace hlásí předem u předsedy Sněmovny, člen vlády odpovídá na ústní interpelaci bezprostředně po jejím přednesení,​ poté může interpelující poslanec položit ještě doplňující otázku
 +              * písemnou interpelaci zasílá předseda Sněmovny předsedovi vlády a případně též členovi vlády, na kterého je směřována,​ člen vlády odpoví na interpelaci na schůzi Sněmovny ústně nebo písemně do 30 dnů od jejího podání
 +          * usnesení PS či jejích výborů a komisí o tom, že je člen vlády povinen se **osobně dostavit** na schůzi PS, v komisích a výborech je přípustné zastoupení (čl.38 odst.2 Ú)
 +          * právo poslanců na **informace** od členů vlády a od vedoucích správních úřadů
 +          * oprávnění PS zřídit **vyšetřovací komisi** pro šetření ve věci obecného zájmu (čl.30 Ú), zřízení vyšetřovací komice musí navrhnout nejméně pětina poslanců
 +          * povinnost vlády informovat PS o rozhodnutích připravovaných orgány EU a možnost PS se k těmto rozhodnutím vyjádřit (čl.10b Ú)
 +      * //nástroje zajišťující povinnosti vlády vůči Senátu//
 +          * povinnost vlády informovat Senát o rozhodnutích připravovaných orgány EU a oprávnění Senátu se k těmto rozhodnutím vyjádřit (čl.10b Ú)
 +          * právo senátorů na informace od členů vlády a od vedoucích správních úřadů
 +  * **nástroje Parlamentu ve vztahu k prezidentu republiky**
 +      * //nástroje obou komor//
 +          * volba prezidenta republiky na společné schůzi obou komor Parlamentu
 +          * přijetí usnesení, že prezident nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat (podle čl.66 Ú) oběma komorami Parlamentu
 +      * //nástroje senátu vůči prezidentu republiky//
 +          * žaloba Senátu pro velezradu (čl.65 odst.2 Ú)
 +  * **nástroje Parlamentu ve vztahu k orgánům moci soudní**
 +      * souhlas Senátu se jmenováním soudců Ústavního soudu
 +  * **nástroje Parlamentu vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu**
 +      * PS dává návrh na jmenování prezidenta a viceprezidenta
 +  * řada kontrolních a kreačních pravomocí je PS nebo Senátu svěřena též běžným zákonem, ale těmito běžnými zákony by neměl být narušen Ústavou stanovený systém dělby moci – Parlament na sebe nemůže brát pravomoci, jež jsou Ústavou svěřeny jiným orgánům
 +  * **zákon o Veřejném ochránci práv** (//​č.349/​1999 Sb.//) - Veřejný ochránce práv = ombudsman je volen Poslaneckou sněmovnou na 6 let z kandidátů,​ které po dvou jmenuje prezident a Senát, ombudsman předkládá Poslanecké sněmovně informace o své činnosti, zprávy o jednotlivých věcech, doporučení k vydání právního předpisu a další
 +  * Poslanecká sněmovna je také základním kontrolním a kreačním orgánem pro **mediální exekutivu** (= orgány v oblasti sdělovacích prostředků) – PS se podílí na volbě tzv. mediálních rad (navrhuje předsedovi vlády členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,​ volí Radu České televize, Radu Českého rozhlasu, Radu České tiskové kanceláře)
 +  * dále se komory Parlamentu účastní volby řady kontrolních orgánů fondů určených pro správu majetku státu a pro podporu státních investic a také v některých případech kontrolují jejich činnost (např. dozorčí rada Pozemkového fondu, Rada Státního fondu pro podporu české kinematografie,​ část správní a dozorčí rady a ředitel VZP atd.), také kontrolují orgány vnitřní bezpečnosti (př. tajné služby)
 +
 +==== 6. Pravomoci související s bezpečností státu ====
 +
 +  * zvláštní bezpečnostní pravomoci týkající se bezpečnosti státu má Parlament v těchto ohledech
 +      * vyhlašování válečného stavu
 +      * usnášení se o souhlasu s vysláním ozbrojených sil mimo území státu
 +      * usnášení se o souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na našem území
 +      * usnášení se o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace
 +      * vyhlašování stavu ohrožení státu
 +  * tyto pravomoci vykonávají obě komory rovnoprávně
 +
 +==== 7.Komunikační funkce ====
 +
 +  * komory Parlamentu ČR i jejich orgány mají právo vyjádřit se k jakékoli otázce bez ohledu na to, zda daný problém spadá do vlastní působnosti zákonodárného sboru nebo do působnosti exekutivy
 +  * tato funkce Parlamentu je charakteristickým rysem demokratického parlamentu
 +  * komory Parlamentu (zejména PS)  často přijímají **doporučení pro vládu**, příp. žádosti o vypracování určitých dokumentů – vláda sice není z právního hlediska povinna doporučením a žádostem Parlamentu vyhovět, ve většině případů jim ale věnuje značnou pozornost a bere je na vědomí, především vzhledem ke své odpovědnosti vůči PS
 +
 +==== 8. Samosprávná funkce ====
 +
 +  * každá z komor má funkci samosprávnou (autonomní) = vytváří si vlastní orgány a pravidla jednání
 +  * obě komory mohou v rámci jednacího řádu usnesením upravit své vnitřní poměry a podrobnější pravidla pro jednání komory jako celku i jejích orgánů
 +
 +===== Komory Parlamentu České republiky =====
 +
 +  * ČR má **dvoukomorový** Parlament, který se skládá z **Poslanecké sněmovny** a **Senátu**
 +  * koncepce dvoukomorového parlamentu vychází z tradice první republiky (Národní shromáždění se skládalo z PS a Senátu) a z Federálního shromáždění,​ přihlédnuto bylo také k fungujícím dvoukomorovým systémům v současných demokratických státech, dvoukomorový systém má zejména funkci kontrolní a také funkci dvojí ochrany stability Ústavy.
 +
 +==== Poslanecká sněmovna (= dolní komora Parlamentu) ====
 +
 +  * **200** poslanců volených na **4** roky systémem **poměrného zastoupení**
 +  * aktivní volební právo **18** let, pasivní volební právo **21** let
 +  * PS může být **rozpuštěna prezidentem republiky** z důvodů taxativně vymezených v **čl. 35 Ú**
 +
 +
 +==== Senát (= horní komora Parlamentu) ====
 +
 +  * **81** poslanců volených na **6** let s tím, že  každé **2** roky se obmění **1/3** senátorů
 +  * volba je **dvoukolová**,​ volí se **většinovým systémem**
 +  * aktivní volební právo **18** let, pasivní volební právo **40** let
 +  * senát je stále činný a **nerozpustitelný**
 +
 +==== Vzájemný vztah obou komor ====
 +
 +  * má být upraven v stykovým zákonem, ten však dosud nebyl přijat
 +  * vztah obou komor je dán především jejich **rolí v legislativním procesu** (čl. 39-48 Ú)
 +  * rozhodující slovo při zákonodárné činnosti má Poslanecká sněmovna, může totiž Senát při přijímání běžných zákonů přehlasovat a to nadpoloviční většinou všech poslanců
 +  * rovnocenné postavení má Senát při přijímání ústavních zákonů a také zákonů podle čl.40 Ú (= volební zákon, stykový zákon, zákon o jednacím řádu Senátu), kdy nemůže být přehlasován
 +  * dále mají komory rovné postavení při vyjadřování souhlasu s mezinárodními smlouvami a při přijímání některých dalších rozhodnutí,​ zejména těch týkajících se bezpečnosti ČR
 +  * Senát má významnou úlohu zejména v případě, je-li PS rozpuštěna (čl.**33** Ústavy)
 +      * Senát může v této době přijímat na návrh vlády **zákonná opatření** ve věcech, které nesnesou odkladu a jinak by k přijetí vyžadovaly formu zákona
 +      * Senát v tomto období **nemůže** ​
 +          * přijímat zákonná opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu a volebních zákonů
 +          * sám vyjadřovat souhlas s ratifikací mezinárodních smluv
 +      * Senát v tomto období naopak **může** sám rozhodnout ​
 +          * o mimořádných stavech
 +          * o souhlasu s vysláním ozbrojených sil ČR do zahraničí
 +          * o souhlasu s pobytem cizích ozbrojených sil na našem území
 +          * o přijetí usnesení o účasti ČR v ozbrojených systémech mezinárodních organizací,​ jejíž je ČR členem
 +      * zákonné opatření smí Senátu navrhnout jen vláda, vyhlašuje se stejně jako zákony, ale musí být PS schváleno na její první schůzi, jinak pozbývá platnost
 +
 +===== Orgány a funkcionáři komor Parlamentu ČR =====
 +
 +  * v ČR mají své vlastní orgány jen komory, žádný společný orgán obou komor (tedy Parlamentu jako celku) neexistuje (Ústava v článku 10b předpokládá zřízení společného orgánu obou komor pro záležitosti EU, zatím ale žádný takový orgán zřízen nebyl)
 +  * je důležité odlišit pojem zřízení orgánu a ustavení orgánu
 +      * **zřízení** orgánu = rozhodnutí,​ že v komoře bude určitý orgán jednat
 +      * **ustavení** orgánu = volba členů daného orgánu
 +  * Ústava v čl.30 a 31 stanoví, že komory Parlamentu jako své orgány zřizují **výbory** a **komise** – ty jsou zřizovány usnesením komor; Ústava nepředpisuje,​ které výbory a komise má komora zřídit, z jednacích řádů komor ale vyplývá, že komora je povinna zřídit ty výbory a komise, které mají zákonem stanovené funkce
 +  * podle JŘPS musí PS zřídit výbor **mandátový a imunitní**,​ **petiční**,​ **organizační**,​ **rozpočtový**,​ **kontrolní** a **výbor pro evropské záležitosti**
 +  * podle JŘS musí Senát zřídit výbor **organizační**,​ **mandátový a imunitní** a **výbor pro záležitosti EU**
 +  * samotné výbory si mohou zřizovat své **podvýbory** jako orgány výboru (nikoli orgány komory)
 +  * výbory jsou vždy zřizovány na ustavující schůzi PS resp. na první schůzi v novém funkčním období Senátu, během volebního období sice lze zřídit nový výbor, ale běžně se to nestává
 +  * komise bývají zřizovány k určité dílčí problematice a to buď jako komise stálé nebo ad hoc
 +  * po volbách je v každé komoře jako první orgán ustavena **volební komise** jako orgán, který hraje důležitou roli při volbě funkcionářů i orgánů komor
 +  * v čl. 30 a 31 Ú je taxativně určeno, že orgány Parlamentu jsou komise a výbory (příp. vyšetřovací komise), proto se pro předsedu a místopředsedu používá označení **funkcionáři komory**, nemůžeme pro ně použít označení orgán
 +  * Ústava zřizuje tyto orgány a funkcionáře komor:
 +      * **Funkcionáři PS**: předseda PS, místopředsedové PS
 +      * **Orgány PS**: výbory, komise, vyšetřovací komise (orgán sui generis, nikoli komise)
 +      * **Funkcionáři Senátu**: předseda Senátu, místopředsedové Senátu
 +      * **Orgány Senátu**: výbory, komise
 +  * na každé schůzi jsou z členů komor voleni tzv. **ověřovatelé**,​ kteří ověřují správnost vyhotovení usnesení komory, ale ti nejsou považováni za funkcionáře
 +
 +{{ :​ustavko:​zkouska:​organy_funkcionari.jpg?​nolink&​ |}}
 +
 +==== Ustavení funkcionářů a orgánů ====
 +
 +  * **__předseda a místopředsedové komor__**
 +      * voleni příslušnými komorami na základě čl. 29 Ú a to **většinovým způsobem tajným hlasováním**
 +      * návrhy na kandidáty na předsedu a místopředsedy komory jsou v PS oprávněny podávat jen poslanecké kluby, v Senátu mohou návrhy podávat i senátoři
 +      * přesněji proceduru voleb určují jednací řády komor, konkrétně jejich přílohy (volební řády pro volby a nominace)
 +      * předsedové komor se volí ve **dvou kolech**, a to v případě, že v prvním kole nebyl předseda komory zvolen nadpoloviční většinou přítomných,​ ve druhém kole se rozhoduje mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola
 +      * předseda a místopředsedové komor nemohou být zároveň členy výboru příslušné komory kromě výboru organizačního,​ mohou ale být členy komise komory
 +      * odvolat předsedu nebo místopředsedu lze pouze zvláštním postupem stanoveným JŘ
 +  * **__výbory a komise__**
 +      * jedná se o //​kolektivní orgány//, jejich ustavení je složitější než ustavení funkcionářů
 +      * Ústava způsob ustavení těchto orgánů neupravuje, proto tato otázka představovala jeden z nejzávažnějších problémů při tvorbě JŘPS
 +      * způsob volby výborů a komisí obsahuje **čl.3** Volebního řádu pro volby konané PS a pro nominace vyžadující souhlas PS a **čl.2** Volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu
 +      * výbory jsou ustavovány dle zásady **poměrného zastoupení**,​ kandidátky pro každý výbor jsou navrženy poslaneckými kluby včetně stanoveného pořadí poslanců a předány //volební komisi//, ta vypočte počet míst, které náleží v každém výboru jednotlivým poslaneckým klubům a tím určí, kteří poslanci z odevzdané kandidátky jsou navrženi za členy výboru – takto navržený výbor pak PS potvrdí jako celek v jednom hlasování
 +      * stejný způsob ustavení platí též pro //​organizační výbor PS//, který má postavení řídícího orgánu, jeho členy jsou navíc předseda PS (je zároveň předsedou organizačního výboru) a místopředsedové PS
 +      * podle JŘPS může být poslanec členem **max. 2 výborů** (nepočítá se výbor mandátový a imunitní, petiční a organizační) a zároveň každý poslanec musí být členem **alespoň 1 výboru**
 +      * **komise** mohou být ustavovány jak **proporčně** (tedy jako výbory), tak i **většinově**
 +      * Vyšetřovací komise PS je volena většinově
 +      * orgánem výborů (nikoli komor) jsou předsedové a místopředsedové výboru, předseda výboru je volen členy výboru na první schůzi výboru a funkce se ujímá po potvrzení volby Poslaneckou sněmovnou, místopředsedové potvrzeni sněmovnou být nemusí; poslanec může být předsedou pouze jediného výboru
 +      * JŘS upravuje ustanovování výborů, komisů a předsedů výborů podle stejných zásad jako JŘPS
 +      * Senát nemá pravomoc vytvořit vyšetřovací komisi (není komorou, které je vláda odpovědná)
 +
 +==== Pravomoci funkcionářů a orgánů komor ====
 +
 +  * **__předseda Poslanecké sněmovny__**
 +      * jeho pravomoci jsou stanoveny Ústavou a vyjmenovány v §29 JŘPS, předseda pak plní také další úkoly dle pověření Sněmovny
 +      * funkce na základě Ústavy = funkce svým způsobem **samostatné a osobní**, v nichž předseda PS není zastupitelný místopředsedy
 +          * **navrhování předsedy vlády** (čl.68 odst.3 Ú) a to v případě, kdy se dvakrát nepodaří vyslovit důvěru vládě
 +          * **výkon části pravomocí prezidenta republiky** v době, kdy není funkce prezidenta obsazena nebo ji prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat (čl.66 Ú)
 +          * **funkce vztahující se ke vzniku a zániku úřadu prezidenta republiky** – předseda PS přijímá slib prezidenta a přijímá prohlášení prezidenta, kterým se vzdává úřadu
 +      * v dalších pravomocích je předseda PS zastupitelný místopředsedy
 +          * **zastupování PS navenek** – předseda postupuje návrhy zákonů Senátu a prezidentu republiky, zasílá zákony předsedovi vlády k podpisu, podepisuje zákony a usnesení PS a vykonává další funkce stanovené zákony
 +          * **vnitřní pravomoci** – svolává, zahajuje, ukončuje, přerušuje a řídí schůzi, vyhlašuje stav legislativní nouze, povolává náhradníky za poslance atd.
 +      * ústavní povahy je též pravomoc poskytnout souhlas k předání zadrženého poslance soudu pokud byl dopaden při spáchání trestného činu (čl.27 odst.5 Ú)
 +      * předsedu PS zastupují místopředsedové a to v určeném pořadí nebo na jeho pokyn
 +  * **__předseda Senátu__**
 +      * zastupuje Senát navenek, vykonává podobné vnější a vnitřní funkce pro Senát jako předseda PS, v případě potřeby jej zastupují místopředsedové Senátu
 +      * nepodepisuje zákony, ale **podepisuje zákonná opatření** Senátu
 +      * nemá žádnou zvláštní osobní funkci, pouze v případě rozpuštění PS vykonává předseda Senátu **pravomoci prezidenta republiky** podle čl.66 Ú
 +  * **__výbory komor__**
 +      * nejdůležitější orgány komor Parlamentu, výbory mají úlohu legislativní (projednávají návrhy zákonů a mezinárodních smluv) i úkoly další (např. kontrola exekutivy)
 +      * činnost výborů je poměrně podrobně upravena jednacími řády, zejména jejich činnost v rámci legislativního procesu, kdy jsou výbory ve své funkci nezastupitelné
 +      * **výbory Poslanecké sněmovny**
 +          * výbory mají především dva hlavní úkoly = **zákonodárnou činnost** a **kontrolu vlády** v jednotlivých rezortech
 +          * člen vlády je povinen se dostavit na jednání výboru kdykoli o to výbor svým usnesením požádá (čl.38 odst.2 Ú), může se ale nechat zastoupit svým náměstkem nebo jiným členem vlády; dále si výbor může vyžádat též účast vedoucích ústředních správních orgánů
 +          * výbory mohou zřizovat pro dílčí otázky **podvýbory**,​ jejichž členy mohou být pouze poslanci, podvýbory nemají rozhodovací funkci, pouze poradní
 +          * jednání výborů je veřejné pokud výbor nerozhodne jinak
 +          * výbory se zvláštními funkcemi:
 +              * **mandátový a imunitní** - ověřuje mandáty poslanců na ustavující schůzi PS
 +              * **petiční** – projednává petice adresované Poslanecké sněmovně, má též funkci běžného výboru pro oblast lidských práv
 +              * **organizační** – úloha řídícího orgánu v PS, organizuje a koordinuje práci orgánů sněmovny, připravuje schůzi sněmovny a navrhuje její pořad
 +              * **volební** – zřízen JŘPS pro účely volby členů Rady ČT a Rady Českého rozhlasu
 +              * **výbor pro evropské záležitosti** – má zvláštní postavení, zabývá se informacemi o připravovaných rozhodnutích na půdě orgánů EU, které vláda poskytuje Parlamentu ​
 +      * **výbory Senátu**
 +          * jejich činnost upravena podobně jako u PS
 +          * člen vlády nemá povinnost dostavit se do Senátu a jeho orgánů, proto je kontrola vlády v činnosti orgánů Senátu omezená; výbory Senátu také nemají zákonem stanovené právo na informace od členů vlády a vedoucích správních orgánů
 +          * i Senát zřizuje výbor pro záležitosti EU, který se zabývá připravovanými rozhodnutími orgánů EU, vláda musí výboru poskytnout potřebné informace ​
 +  * **__komise__**
 +      * nemají Ústavou ani zákonem stanoveny žádné zvláštní pravomoci
 +      * členem komisí mohou být na rozdíl od výborů **i jiné osoby než jen členové Parlamentu**
 +      * např. Stálá komise pro práci Kanceláře PS, Stálá komise PS pro sdělovací prostředky atd.
 +  * **__delegace__** = zvláštní sbory, které Parlament vytváří pro zastupování Parlamentu nebo ČR v mezinárodních organizacích,​ které mají orgán parlamentního typu – např. Delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Delegace do Parlamentního shromáždění NATO
 +  * **__Vyšetřovací komise__** ​
 +      * může jí zřídit jen **Poslanecká sněmovna** a to pro **vyšetření věci veřejného zájmu**, její zřízení musí navrhnout nejméně **1/5** poslanců (čl. 30 Ú)
 +      * výsledkem její činnosti je předložení zprávy na schůzi PS
 +      * řízení před Vyšetřovací komisí upravuje JŘPS ve své příloze
 +
 +===== Organizace jednání komor Parlamentu ČR =====
 +
 +==== Jednání v Poslanecké sněmovně ====
 +
 +  * činnost komor Parlamentu ČR je organizována téměř výhradně odděleně, společná schůze komor se koná jen při volbě prezidenta a složení slibu prezidenta (svolává jí předseda PS a řídí se JŘPS)
 +  * **zasedání** PS trvá po celé volební období, v jeho rámci se konají jednotlivé **schůze** (= několikadenní,​ většinou dvoutýdenní,​ jednání pléna)
 +  * zasedání PS //svolává prezident// tak, aby bylo zahájeno nejpozději **30.den** po dni voleb, pokud tak neučiní, PS se sejde 30. den po dni voleb sama
 +  * zasedání končí s koncem volebního období, příp. rozpuštěním PS
 +  * zasedání může být usnesením PS **přerušeno** a to max. na **120 dní** v roce, PS ale v praxi zasedání zásadně nepřerušuje
 +  * zasedání se skládá z jednotlivých schůzí pléna se stanoveným pořadem a z dalších činností PS a jejích orgánů – schůze svolává předseda PS, organizační výbor obvykle vytváří delší časový harmonogram pro konání schůzí; kromě běžných schůzí je možné svolat též schůze mimořádné,​ pokud o to požádá alespoň 1/5 poslanců
 +  * **ustavující schůze** má zvláštní program jednání = volí se funkcionáři i orgány komory
 +  * schůze PS jsou //​veřejné//,​ veřejnost může být vyloučena podle čl.36 Ústavy jen za podmínek stanovených v zákoně (tj. JŘPS)-projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu, návrhu státního závěrečného účtu, návrhů daňových zákonů a zákonů o poplatcích je vždy veřejné
 +  * schůzí se kromě poslanců mohou účastnit též členové vlády a prezident republiky
 +  * **organizační výbor PS** – organizuje práci celé PS, připravuje schůze a navrhuje termíny jejich konání a jejich pořad (= navrhovaný program schůze), pořad schůze jako celek se schvaluje vždy při zahájení schůze PS, poslanci mohou navrhnout změnu pořadu, o které se pak hlasuje
 +  * **projednávání bodu pořadu**, pokud nejde o návrh zákona, se odehrává v jediném čtení, které se skládá z několika částí – uvede se bod pořadu a jeho navrhovatel,​ vystoupí zpravodaj výboru a zahájí se všeobecná a poté podrobná rozprava, ve které je možné podávat pozměňovací návrhy
 +  * prezidentu republiky a členu vlády se v rozpravě udělí slovo, kdykoli o to požádají;​ na základě JŘPS náleží toto právo též předsedovi a místopředsedům PS a předsedům poslaneckých klubů
 +  * po skončení rozpravy má závěrečné slovo navrhovatel a zpravodaj, poté se hlasuje o případných pozměňovacích návrzích a o bodu programu jako celku 
 +  * JŘPS stanovuje některé pevné body pořadu schůze – např. interpelace členů vlády se konají vždy ve čtvrtek v určitých hodinách
 +
 +==== Jednání v Senátu ====
 +
 +  * v Senátu běží jediné zasedání a to od jeho svolání prezidentem a trvat bude stále, jelikož Senát se plynule každé 2 roky obměňuje pouze z 1/3 a je nerozpustitelný
 +  * zasedání může být **přerušeno** usnesením Senátu a to max. na **120** dní v roce
 +  * první schůze má zvláštní pořad, koná se nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění výsledků voleb do 1/3 Senátu a zahajuje nové funkční období Senátu
 +  * pravidla ohledně rozpravy a hlasování upravena obdobně jako u PS s tím rozdílem, že rozprava není rozdělena na všeobecnou a podrobnou
 +  * Senát organizuje též tzv. **veřejná slyšení**,​ při níž se určitá otázka projednává se znalci a jinými osobami, které o ni mohou podat informace
 +  * schůze Senátu jsou veřejné, přičemž se Senát podle jednacího řádu může usnést na tom, že schůze nebo její část bude neveřejná,​ projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření stejně tak jako hlasování o nich je ale vždy veřejné
 +
 +===== Usnášení komor a hlasování =====
 +
 +==== Kvórum ====
 + 
 +  * stanoví nejmenší počet členů, kteří musí být přítomni, aby byla komora způsobilá se usnášet - pro kterékoliv usnesení komory upraveno v **čl. 39 odst.1 Ú**
 +  * //„komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň **1/3** svých členů“//​
 +  * kvorum platí pro usnášení,​ nikoli pro samotné jednání¨
 +
 +==== Většina ====
 +
 +  * většina nutná k přijetí usnesení, stanovena v **čl.39 odst.2 Ú**
 +  * k přijetí usnesení komory je třeba souhlasu **nadpoloviční většiny přítomných** poslanců nebo senátorů – to platí pro všechny případy, nestanoví-li Ústava jinak (zákonem tedy většinu není možné měnit)
 +  * **kvalifikovaná většina** = jakákoli vyšší většina než většina stanovená v čl.39 odst.2
 +  * některá rozhodnutí vyžadují přijetí shodných usnesení v obou komorách, u některých stačí souhlas komory jedné, v rámci legislativního procesu je rozhodující jeho fáze
 +  * **3/5 většina všech poslanců a 3/5 většina přítomných senátorů**
 +      * přijetí ústavního zákona ​
 +      * schválení mezinárodní smlouvy podle čl.10a Ú
 +  * **nadpoloviční většina všech poslanců**
 +      * vyhlášení válečného stavu
 +      * souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR
 +      * souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR
 +      * účast ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je ČR členem
 +      * vyhlášení stavu ohrožení státu
 +      * zrušení rozhodnutí vlády podle čl. 43 odst.4 Ú(případy krátkodobého vyslání či pobytu cizích ozbrojených sil), stačí usnesení jedné komory
 +      * návrh zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu (přehlasování Senátu)
 +      * usnesení, kterým PS setrvává na zákonu vráceném prezidentem republiky
 +      * vyslovení nedůvěry vládě
 +  * **nadpoloviční většina všech senátorů**
 +      * vyhlášení válečného stavu
 +      * souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR
 +      * souhlas s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR
 +      * účast ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je ČR členem
 +      * vyhlášení stavu ohrožení státu
 +      * zrušení rozhodnutí vlády podle čl.43 odst.4 Ú (případy krátkodobého vyslání či pobytu cizích ozbrojených sil), stačí usnesení jedné komory
 +
 +==== Hlasování ====
 +
 +  * v jednacích řádech upraveny dva způsoby hlasování:​ veřejné a tajné
 +  * **veřejné** hlasování = hlasovacím zařízením a zdvižením ruky, hlasování podle jmen (podle jmen se povinně hlasuje při vyslovení důvěry či nedůvěry vládě)
 +  * **tajné** hlasování = hlasovací lístky, tak se volí předsedové a místopředsedové komor a předsedové a místopředsedové výborů a komisí
 +
 +
 +----
 +
 +
 +==== Změny jednacího řádu PS novelou nabývající účinnosti dne 1.12.2011 (č.265/​2011 Sb.) ====
 +
 +  * výbory PS přijímají o výsledcích svého jednání usnesení – pokud takovéto usnesení výbor nepřijme, vyhotoví předseda výboru __záznam o jednání výboru__, ve kterém informuje o projednání věci výborem
 +  * § 67 – „Kdykoli o to požádají,​ udělí se slovo: prezidentu republiky, členovi vlády, předsedovi a místopředsedům Sněmovny, předsedovi poslaneckého klubu a __poslanci, který je předsedou politické strany nebo politického hnutí, k nimž příslušejí poslanci, kteří jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období__.“
 +  * především __upřesněna pravidla a lhůty pro doručování sněmovních tisků__ (návrhů zákonů, usnesení výborů, oponentních zpráv či záznamů o jednání výboru, pozměňovacích návrhů, návrhů na projednání mezinárodní smlouvy,​...) ​
 +  * pokud není poslanec spokojen s odpovědí na jeho písemnou interpelaci,​ může požádat o zařazení této interpelace na pořad schůze, projednávání této písemné interpelace je pa zařazeno na pořad nejbližší schůze a to na __čtvrtek od 9.00 do 11.00 hod.__ (pozn. ústní interpelace probíhají ve čtvrtek od 14.30 do 18.00, čas do 16.00 je vyhrazen předsedovi vlády)
 +
 +
 +----
 +
 +
 +==== Související otázky ====
 +
 +  * [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-11|11. Volební právo a volební systémy v ČR]]
 +  * [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-14|14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik]]
 +  * [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-15|15. Legislativní proces v ČR]]
 +
 +==== Prameny ====
 +
 +  * Ústava ČR
 +  * Jednací řád PS, Jednací řád Senátu
 +  * Ústavní právo a státověda,​ II.díl, část 1., Václav Pavlíček a kol., 2.vydání (2008) - str. 374-412
 +
 +
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 14. Mandát poslance a senátora – vznik, obsah, záruky, zánik ======
 +
 +===== Mandát =====
 +
 +  * **pověření osoby zastupovat voliče, resp. lid ČR ve funkci poslance nebo senátora**
 +  * „zmocnění voličů vůči poslancům či senátorům“
 +  * vzniká zvolením
 +  * obsah funkce = **status poslance nebo senátora** = souhrn práv a povinností upravených Ústavou a zákony (hlavně zákony o jednacích řádech komor) ​
 +  * pevně spojen s členstvím v komoře Parlamentu → pokud je komora rozpuštěna nebo jinak přestává existovat, zaniká
 +
 +===== Vznik mandátu =====
 +
 +  * Čl. 19 odst.3 Ústavy – **mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením**
 +  * → voliči jsou rozhodujícím činitelem pro vznik mandátu
 +  * za **okamžik zvolení** se považuje (2.)**den voleb** → senátoři zvolení už v prvním kole nabývají mandátu o 7 dní dřív než ti, kteří jsou zvoleni až ve druhém kole
 +  * ještě před ustavující schůzí (v případě Senátu první, které se zúčastní) dostane zvolený poslanec nebo senátor **__průkaz__** ​
 +    * obsah: fotografie, razítko komory, podpis předsedy komory Parlamentu
 +    * ověřuje, že nositel je členem komory + má práva a povinnosti člena komory + slouží jako osobní průkaz potvrzující totožnost
 +  * po zvolení se poslanec nebo senátor musí dostavit na první schůzi (ustavující schůze PS, první schůze S) 
 +    * nově ustavený **mandátový a imunitní výbor:​** ​
 +        * zkoumá, zda jednotliví poslanci a náhradníci za poslance byli platně zvoleni, a svá zjištění předkládá Sněmovně
 +        * zkoumá, zda mandát poslance nezanikl, a v pochybnostech o zániku mandátu poslance pro ztrátu volitelnosti nebo pro neslučitelnost funkce s výkonem funkce poslance předkládá svá zjištění předsedovi Sněmovny
 +        * zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání poslance
 +        * vede disciplinární řízení proti poslanci a rozhoduje v něm
 +    * poslanec i senátor musí složit **slib**
 +  * __**náhradník**__
 +    * mají je **pouze poslanci**, senátoři ne
 +    * zvolen společně s poslancem, mandátu nabývá okamžikem zániku mandátu poslance, za něhož nastupuje → nabytí konstatuje předseda PS, který povolává náhradníka a vydává mu osvědčení
 +  * **__slib__**
 +    * čl. 23 Ústavy
 +    * skládá se na první schůzi komory, které se nově zvolený člen účastní
 +    * člen Parlamentu je povinen ho složit
 +    * znění: //​„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ // 
 +    * **složení nemá vliv na vznik mandátu**, protože ten vznikl již zvolením, ale v případě, že jej nesloží, nebo složí s výhradou - mandát zaniká (čl. 25 Ú)
 +    * povinnosti v něm stanovené nejsou bezprostředně sankcionovány,​ některé jsou ale sankcionovány prostřednictvím dalších ustanovení Ústavy, jednacích řádů či dalších zákonů → př. nebude-li člen Parlamentu dodržovat zákon, může být zbaven imunity a potrestán, popř. mu hrozí disciplinární řízení
 +
 +===== Obsah mandátu =====
 +  * souhrn práv a povinností poslance nebo senátora = **status poslance nebo senátora**
 +  * práva a povinnosti člena Parlamentu jsou dány Ústavou, jednacími řády komor a dalšími zákony, upravujícími zejména střet zájmů a plat členů Parlamentu
 +  * u nás funguje **volný mandát** = poslanec nebo senátor může svá práva a povinnosti vykonávat zcela nezávisle (× imperativní mandát = vázaný)
 +    * čl.26 Ústavy: //​„Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.“//​ → člen Parlamentu tedy není při výkonu mandátu (zejména při hlasování) právně vázán žádným příkazem ani politickou stranou nebo klubem, ani svými voliči
 +    * pokud by se nějakými příkazy řídil, je to zcela jeho svobodné vůle
 +    * s volným mandátem souvisí také skutečnost,​ že **člen Parlamentu ČR je zcela neodvolatelný** ​
 +  * **člen komory musí vykonávat mandát osobně** (čl.26Ú) → nikdo jej nesmí ve funkci zastoupit → např. není možné, aby  poslanec stiskl hlasovací tlačítko za svého kolegu → úkon učiněný za poslance/​senátora není považován za jeho úkon a pokud takový úkon může činit pouze poslanec/​senátor,​ je irelevantní
 +  * __**práva členů parlamentu:​**__
 +    - **účastnit se jednání ** a rozhodování komory a jejích orgánů
 +    - **požadovat informace** a vysvětlení od členů vlády a vedoucích správních orgánů potřebné pro výkon funkce
 +    - **podávat interpelace** podle čl.53 Ú
 +      * interpelace = výzva ke složení účtů z činnosti vlády nebo člena vlády ve formě kvalifikovaného dotazu člena Parlamentu
 +      * v ČR mohou vládu a její členy ve věcech její působnosti ​ interpelovat pouze poslanci, senátoři nikoli
 +      * jeden z projevů odpovědnosti vlády vůči PS
 +      * __2 druhy:__ (podle JŘPS - část 16.)
 +        - **interpelace ústní**
 +          * je jim pravidelně určena doba ve čtvrtek odpoledne → členové vlády jsou v této době povinni účastnit se schůze PS
 +          * pořadí se určí losem
 +          * interpelovaný odpoví zpravidla bezprostředně po jejím přednesení → nejprve odpovídá předseda vlády, potom členové ​
 +          * přednesení interpelace nesmí překročit 2 min a přednesení doplňující otázky 1 min → přednesení odpovědi nesmí překročit 5 min a doplňující odpovědi 2 min
 +        - **interpelace písemné**
 +          * vláda nebo její členové jsou povinni na ně odpovědět buď na schůzi PS (ústně v době určené písemným ​ interpelacím) nebo písemně do 30 dnů od podání → není-li poslanec s odpovědí spokojen, může požádat předsedu Sněmovny o její projednání na schůzi → projednání zařazeno na program nejbližší schůze a o odpovědi se vede rozprava → nesouhlasí-li sněmovna s odpovědí, musí interpelovaný člen vlády vypracovat novou
 +    - **sdružovat se v poslaneckých či senátorských klubech** (§ 77 JŘPS, § 20 JŘS)
 +      * podle příslušnosti k politické straně, za kterou kandidovali ve volbách
 +      * umožňuje efektivní prosazení stranických zájmů při hlasování v Parlamentu
 +      * není upraveno Ústavou, ale pouze jednacími řády
 +      * poslanec či senátor může být členem jen 1 klubu, politická strana může utvořit jen 1 klub
 +      * k ustanovení klubu je **třeba nejméně 3 poslanců nebo 5 senátorů**,​ kluby se mohou slučovat
 +      * **předsedové klubu** – určitá privilegia při jednání komory (př. mohou vystoupit na schůzi, kdykoli o to požádají)
 +      * náklady klubů hradí příspěvek z rozpočtu PS (podle počtu členů; výše příspěvků pro nevládní strany v PS se násobí koeficientem 1,3) + kluby mohou používat místnosti a technické prostředky v prostorách komory
 +      * __problém nezařazených členů komory__
 +        - **PS:** všichni poslanci jsou kandidáty politické strany → sdružování podle stranické příslušnosti,​ podle kandidátních listin → vystoupení z klubu i z politické strany je možné (z důvodu volného mandát) → vystoupí-li poslanec, může mandát vykonávat bez členství v klubu, může se stát členem jiné politické strany nebo spolu s jinými poslanci vytvoří nový klub (ten musí mít aspoň 10 členů a nemá nárok na poměrné zastoupení v orgánech, pokud PS nerozhodne jinak, nemá nárok na příspěvek z rozpočtu PS)
 +        - **S:​** ​ senátory mohou být členové politických stran i nezávislí kandidáti + některé politické strany nemusí získat dostatečný počet senátorů pro vytvoření klubu + senátoři, kteří vystoupili z klubu strany, za níž byli zvoleni → tzv. nezařazení mohou přistoupit k jinému klubu nebo vytvoří vlastní klub (nejméně 5 členů, žádný nárok na poměrné zastoupení v orgánech, pokud S nerozhodne jinak × mají nárok na příspěvek z rozpočtu S podle počtu členů stejně jako ostatní kluby)
 +   * členové Parlamentu by se měli **účastnit schůzí** komory a orgánů, do nichž byl zvolen
 +      * nemůže-li,​ omluví se předsedovi toho orgánu, o jehož jednání jde
 +      * vede se evidence účasti, včetně důvodů neúčasti, pokud je člen uvede
 +      * žádné následky však nehrozí
 +
 +===== Záruky výkonu mandátu =====
 +  * vi též. [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-17|]]
 +  * kromě práv a povinností srovnatelných s jinou veřejnou funkcí mají členové Parlamentu zvláštní práva a povinnosti spojené s výjimečným postavením Parlamentu jako zákonodárného orgánu
 +  * **__právo odepřít svědectví__**
 +    * poslanec nebo senátor může odmítnout svědčit o skutečnostech,​ které se dozvěděl v souvislosti s výkonem mandátu a to i poté, co přestal být členem Parlamentu → odlišný režim při poskytování svědecké výpovědi
 +    * čl. 28 Ú
 +    * platí u všech typů řízení, ale **netýká se soukromých otázek** poslance/​senátora
 +  * nejdůležitější je **__poslanecká imunita__**
 +    * zajišťuje,​ že Parlament je za všech okolností nezávislý ​ a má možnost se za všech okolností bez překážek sejít a jednat
 +    * **vynětí (exempce) člena Parlamentu z obecného právního režimu**
 +    * čl. 27 Ú
 +    * 2 formy
 +      - __indemnita__
 +        * čl.27 odst.1 a 2 Ú
 +        * //(1) „Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.“//​
 +        * //(2) „Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat.// Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.“
 +        * **= neodpovědnost,​ hmotněprávní imunita v trestním právu**
 +        * taková exempce, že trestný čin vůbec nemůže být spáchán
 +        * za hlasování v komorách Parlamentu není poslanec nebo senátor trestně odpovědný;​ za hlasování ho nelze postihnout ani trestněprávně,​ ani správněprávně a ani disciplinárně = **úplná indemnita**
 +        * za projevy v komorách a jejich orgánech rovněž není člen Parlamentu trestně odpovědný,​ podléhá ale disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem = **částečná indemnita** (myslí se projevy ústní i písemné – př. legislativní a jiné návrhy, podpisy na dokumentech,​ písemné interpelace,​…)
 +      - __imunita procesněprávní__
 +        * čl. 27 odst.4 Ú: //​„Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.“
 +//        * **= nestíhatelnost,​ procesní exempce z trestního stíhání**
 +        * trestný čin se mohl stát, ale poslanec či senátor za něj nemůže být stíhán orgány činnými v trestním řízení bez souhlasu komory, jejímž je členem
 +        * podklady pro rozhodování komory připravuje mandátový a imunitní výbor
 +        * svým souhlasem může komora svého člena zbavit procesněprávní imunity → může být vzat do vazby, stíhán a potrestán jako každý jiný občan
 +        * pokud komora souhlas odepře, nemůže už být pro daný skutek nikdy stíhán
 +        * platí i pro skutky spáchané před nabytím mandátu
 +        * čl.27 odst.5 Ú: **člena Parlamentu lze zadržet, byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté**
 +          * příslušný orgán to musí ihned oznámit předsedovi komory ​
 +            * a) nedá-li předseda do 24 h od zadržení souhlas k vydání zadrženého soudu, musí ho příslušný orgán propustit
 +            * b) dá-li souhlas, postoupí oznámení mandátovému a imunitnímu výboru k projednání a podání návrhu komoře (provede patřičná šetření, dá poslanci možnost se vyjádřit) → na následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností (rozhoduje tedy výhradně příslušná komora, předseda jen vyslovuje předběžný souhlas se zadržením při přistižení člena při činu) ​
 +      * žádost příslušného orgánu o vyslovení souhlasu komory musí zejména obsahovat vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci → komora rozhodně usnesením, které orgánu zašle
 +        * **odpovědnost za přestupky:​** čl.27 odst.3 -  přestupky mohou být stíhány jen v disciplinárním řízení příslušné komory
 +        * → __novela zákona o přestupcích:​__ (//**zákon č.78/2002 Sb. novelizující zákon o přestupcích č.200/1990 Sb. a oba jednací řády komor**//) pro stíhání přestupku si může poslanec nebo senátor vybrat, zda se podrobí běžnému postupu, nebo zda bude přestupek projednán v komoře ​
 +
 +===== Zánik mandátu =====
 +  * § 3 a 6 JŘPS, §  3 a 6 JŘS
 +  * __Čl. 25 Ústavy – mandát poslance nebo senátora zaniká__
 +    * **odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou**
 +    * **uplynutím volebního období** (PS 4 roky, S 6 let)
 +    * **vzdáním se mandátu** – rezignace (čl.24 Ú) → prohlášením učiněným osobně na schůzi komory; brání-li mu v tom závažné okolnosti, prohlášením v podobě notářského zápisu ne staršího než 1 měsíc doručeného do rukou předsedy komory ​
 +    * **ztrátou volitelnosti** – pozbytím státního občanství ČR nebo zbavením způsobilosti k právním úkonům (§10 odst.1 Obč.zák. – o zbavení rozhoduje soud)
 +    * u poslanců **rozpuštěním PS, popř. zkrácením volebního období** → zánik pro všechny najednou, čl 35 Ú
 +    * **vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl.22** (s funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce + další funkce stanovené zákonem)
 +  * mandát zaniká také **smrtí** poslance nebo senátora
 +
 +
 +===== Další informace =====
 +  * __**Disciplinární řízení**__
 +    * souvisí s imunitou
 +    * zavádí se dle JŘPS (§13-18), JŘS (§14-19)
 +      - proti členu komory, který se svým projevem učiněným v PS nebo S nebo v jejich orgánech dopustí **jednání,​ pro které by jinak mohl být trestně stíhán
 +**      - proti členu komory, který svým projevem v PS, S či jejich orgánech **urazí poslance, senátora, ústavního soudce nebo jinou osobu**
 +      - proti členu komory, který **se dopustí přestupku**
 +    * řízení **zahajuje mandátový a imunitní výbor** – při urážce na návrh uraženého,​ jinak na návrh předsedy komory nebo z vlastního podnětu
 +    * __sankce__
 +      * za 1. a 2. lze stanovit povinnost omluvit se ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu
 +      * za 3. (přestupek,​ pokud je projednán ve výboru) lze stanovit napomenutí nebo pokutu do výše, kterou za přestupek stanoví příslušný zákon
 +    * proti rozhodnutí výboru se může člen komory odvolat ke komoře do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí
 +    * kromě řízení ve věcech imunity a disciplinárního řízení existuje ještě tzv. __**uložení pořádkového opatření**__
 +      * může ho uložit předseda komory **za nepřístojné chování**
 +      * napomenutí → při opakovaném nepřístojném chování může být člen vykázán z jednacího sálu nejdéle do konce dne, v němž k vykázání došlo
 +      * je možné odvolat se ke komoře bezprostředně po uložení opatření → komora rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší, její rozhodnutí je konečné
 +      * vykázaný člen musí mít možnost zúčastnit se hlasování
 +  * __**Inkompatibilita**__
 +    * **neslučitelnost funkcí**
 +    * __cíl__
 +      - dodržení dělby moci ve státě
 +      - zabránění koncentrace moci v rukou jedné osoby
 +      - aby se příslušný činitel dostatečně věnoval funkci, do které byl zvolen či jmenován
 +    * týká se hlavně členů Parlamentu, soudů a jiných osob ve veřejných funkcích
 +    * čl. 21 Ú: //​**„Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu.“**//​
 +    * nejde o nevolitelnost (ineligibilitu) – př. senátor může kandidovat do PS, pokud se vzdá stávajícího mandátu nejdéle v den zvolení, neučiní-li tak, původní mandát zaniká podle čl.22 odst.2 Ú – dnem, kdy se ujme člen Parlamentu neslučitelné funkce, jeho mandát zaniká
 +    * čl. 22 odst. 2 Ú: //**„S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, soudce a další funkce, které stanoví zákon.“ ​
 +**// → př. prezident Václav Klaus pozbyl poslaneckého mandátu dnem, kdy se stal prezidentem (r.2003)
 +    * __problém__:​ situace, kdy ten, kdo už vykonává neslučitelnou funkci, nabude mandátu, Ústava explicitně neupravuje → není jisté, zanikne-li jeho původní funkce (např. Veřejný ochránce práv) nebo nově nabytý mandát
 +    * o neslučitelnosti funkce člena Parlamentu **v první instanci rozhoduje mandátový a imunitní výbor** příslušné komory, popř. příslušná komora → **v pochybnostech** rozhodne **Ústavní soud** ve zvláštním řízení na základě čl.87 odst.1 písm. f) Ú
 +    * **mandát člena Parlamentu je slučitelný s členstvím ve vládě** (jeden ze znaků postavení vlády v parlamentní formě vlády), ale člen vlády nemůže vykonávat žádné funkce v komorách, být členem výboru, komise ani vyšetřovací komise (čl.32 Ú)
 +    * __důležité zákony:__
 +      - //**zákon ČNR č.238/1992 Sb. o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti funkcí**// (zákon o střetu zájmů) – k 1.1.2007 nahrazen následujícím zákonem
 +      - //**zákon č.159/2006 Sb. o střetu zájmů**//
 +        * s funkcí poslance nebo senátora jsou neslučitelné rozhodovací funkce vykonávané v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu, ke státnímu zastupitelství nebo soudu, k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, kancelářím komor parlamentu, Úřadu vlády ČR, státním fondům, Pozemkovému fondu, Kanceláři Veřejného ochránce lidských práv a funkce v bezpečnostních sborech a ozbrojených silách
 +        * kromě něj je **celá řada dalších zákonů, které upravují zrcadlově neslučitelnost určité funkce s výkonem funkce člena parlamentu** → př. funkce prezidenta, viceprezidenta a člena NKÚ jsou neslučitelné s funkcí poslance nebo senátora; stejně tak funkce Veřejného ochránce lidských práv; funkce poslance Evropského parlamentu; členství v radě ČNB, v Radě Českého rozhlasu, v Radě České televize, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání,​ Radě ČTK; výkon úřadu ředitele krajského úřadu, státního zástupce, funkce předsedy a inspektora Úřadu na ochranu osobních údajů, funkce ředitele Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami a další funkce
 +  * __**Úprava střetu zájmů**__
 +    * __cíl__: aby poslanec nezneužíval svého výjimečného postavení pro soukromý zájem
 +    * byl upraven rovněž v //​**zákoně č.238/1992 Sb.**// – vztahoval se nejen na členy Parlamentu, ale i na další funkcionáře státu, tato právní úprava postrádala účinné sankce → snaha o podstatnou revizi → //**novela zákona č.93/2005 Sb.**// – obsahovala možnost v řízení uložit za nesplnění určitých povinností pokutu, úprava střetu zájmů i pro funkcionáře krajů a obcí → tato novela byla zrušena Ústavním soudem pro pochybení parlamentu v zákonodárné proceduře (Pl. ÚS 12/02 Sb. n. u. Nález č.127) → 2006 přijat zcela nový //**zákon č.159/2006 Sb. o střetu zájmů**// (účinnost od 1.1.2007)
 +      * člen Parlamentu musí vykonávat svou funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jeho osobními zájmy a zájmy, které je povinen hájit z titulu své funkce; nesmí svého postavení využívat k majetkovému nebo jinému prospěchu nebo aby získal výhodu pro sebe či jinou osobu; nesmí se na svou funkci odvolávat v záležitostech,​ které souvisejí s jeho osobními zájmy; nesmí svou funkci ve spojení se svým jménem využívat ke komerčním reklamním účelům
 +      * člen Parlamentu musí oznamovat skutečnosti umožňující veřejnou kontrolu činností konaných vedle výkonu funkce, kontrolu majetku nabytého během výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo prospěchu → tzv. **čestná prohlášení** = oznámení o osobním zájmu, o činnostech,​ o majetku, příjmech, darech a závazcích → jejich soubor se nazývá **registr oznámení** – pro poslance ho vede mandátový a imunitní výbor PS, pro senátory stejný výbor S, každý má právo do něj nahlédnout a pořídit si opis, ten však nesmí zveřejnit
 +      * o porušení povinností členů Parlamentu podle tohoto zákona **rozhodují soudy ve správním soudnictví** – návrh na zahájení řízení podává evidenční orgán (příslušný výbor) nebo ten, kdo má důvodné podezření,​ že veřejný funkcionář porušil povinnost uloženou zákonem → trest: pokuta do 30 000 Kč, nebyla-li dodržena lhůta na podání oznámení; do 100 000 Kč, uvedl-li funkcionář nesprávné údaje nebo se na svou funkci odvolal v osobních záležitostech nebo nepodal oznámení o osobním zájmu; do 500 000 Kč, pokud využil svého postavení k získání neoprávněného prospěchu nebo výhody nebo dal svolení k uvedení svého jména nebo vyobrazení ke komerčním reklamním účelům
 +  * __**Plat členů parlamentu**__
 +    * spolu s platy členů EP a dalších státních funkcionářů (prezidenta republiky, členů vlády, prezidenta + viceprezidenta + členů NKÚ, soudců ÚS a obecných soudů,…) ho upravuje //**zákon č.236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu**// ​
 +    * __představitelům státní moci a soudcům náleží tyto odměny:__
 +      - **plat**
 +      - **náhrady výdajů**
 +      - **naturální plnění** (př. ubytování v místě sídla orgánu,​…)
 +      - **odchodné**
 +    * úprava platu pro různé funkcionáře je různá, spojuje ji tzv. měsíční základna, z které vychází měsíční plat všech jmenovaných funkcionářů (př. členové Parlamentu pobírají základní plat + značné množství různých náhrad výdajů, soudci a ostatní naopak pobírají odpovídající plat + minimální náhrady)
 +    * vykonává-li osoba víc funkcí, pobírá vždy jen jeden plat
 +===== Historie =====
 +  * **Ústavní listina 1920**
 +      * "​Členové NS vykonávají svůj mandát osobně, nesmějí od nikoho přijímati příkazů."​
 +      * tzn. ústava vychází z koncepce volného mandátu, přes to byl poslanec/ senátor považován za zástupce politické strany, za niž byl zvolen
 +      * dle nálezu volebního soudu: "​princip ​ vázaných kandidátních listin vede k tomu, že voličstvo své hlasy neodevzdává jednotlivým osobám, nýbrž jen volebním stranám a že následkem toho jsou to jen volební strany, jež z voleb práva na určitý počet mandátů nabývají."​
 +      * poslanci mohli být mandátu zbaveni na základě dohody, kteru předem uzavřeli se svou stranu (revers)
 +  * **ústava 1948**
 +      * žádné ustanovení o zákazu příkazů či volném mandátu neobsahovala
 +  * **ústava 1960**
 +      * zakotvuje v čl.39 odst. 2 imperativní mandát socialistického typu
 +      * "NS má 300 poslanců, kteří jsou lidem voleni, lidu odpovědni a mohou být lidem odvoláni."​
 +===== Klouzavý mandát =====
 +  * v některých státech, v případě, že se poslanec stane současně členem vlády, musí se vzdát (trvale nebo dočasně) svého poslaneckého mandátu a na jeho místo nastupuje náhradník
 +  * ČR: Programové prohlášení současné vlády říká: „vláda navrhne zavedení tzv. klouzavého mandátu zákonodárce,​ aby poslanec nebo senátor v době, kdy se stal členem vlády nevykonával svůj a na jeho místo by nastoupil náhradník kandidátky téže politické strany“ ​
 +
 +
 +
 +===== Poznámky =====
 +  * JŘPS - Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
 +  * JŘS - Zákon o jednacím řádu Senátu
 +===== Prameny =====
 +  * Pavlíček a kolektiv: Ústavní právo a státověda II. díl. Ústavní právo České republiky. ČÁST 1. kapitola XV.§8
 +  * Jednací řád PS + S
 +  * Ústava ČR HLAVA DRUHÁ
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 15. Legislativní proces v ČR ======
 +
 +  * Ústavou a zákony stanovený proces tvorby zákonů (v širším slova smyslu proces tvorby práva, tedy i dalších právních předpisů),​ jedním z ucelených procesů ústavního práva - spolu s volebním procesem a procesem řízení před ÚS
 +  * Legislativní proces jako
 +    * Prostředek artikulace zájmů
 +    * Způsob prosazování vládní politiky
 +    * Způsob parlamentní kontroly vlády
 +    * Způsob plnění závazků vyplývajících z mezinárodního práva
 +
 +  * V širším slova smyslu -  __tvorba všech právních předpisů__
 +    * **Právní předpisy v České republice**
 +      * Ústava, Listina základních práv a svobod a ústavní zákony
 +      * Zákony a zákonná opatření Senátu
 +      * Vyhlášky (ústředního orgánu státní správy nebo jiného úřadu zmocněného k jejich vydávání,​ obce nebo kraje)
 +      * Nařízení (vlády, obce nebo kraje)
 +      * Součástí právního řádu ČR a právním předpisem v širším smyslu jsou i Parlamentem ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy a po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 i samovykonatelná ustanovení unijní legislativy
 +  * V užším slova smyslu - __tvorba zákonů__ -> **zákonodárný proces**
 +    * Proces přípravy, tvorby, projednávání a schvalování legislativy ze strany vlády, Parlamentu a prezidenta republiky, který končí jejím vyhlášením ve Sbírce zákonů -> upraveno souhrnem norem, zakládajících postup orgánů státu při přípravě a přijetí zákonů
 +    * Zákonodárná a ústavodárná moc náleží výhradně Parlamentu (čl. 15 Ú) - PS a Senát tu mají nerovné postavení (slabší úloha S), je to jedna ze základních funkcí Parlamentu
 +      * čl. 2 odst. 2 Ú - "​ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo"​ -> tím se rozumí i výkon moci zákonodárné
 +      * Ústava neumožňuje,​ aby předpisy s mocí zákonů vydával prezident ani vláda svými dekrety nebo jinak nazvanými právními akty a to ani v době mimořádných situací, např. na základě zmocňovacích zákonů
 +    * Ústavní předpisy upravují **kompetenční výsost zákona a kompetenční výsost ústavního zákona** (tzv. výhrada zákona / výhrada ústavního zákona)
 +      * Ústavodárce může stanovit, které vztahy mohou být upraveny jen zákonem a musí být předmětem zákonodárného procesu
 +      * Např. čl. 9 odst. 1 Ú stanoví, že Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony
 +      * čl. 11 Ú stanoví, že státní hranice mohou být měněny pouze ústavním zákonem
 +      * čl. 2 odst. 2 Listiny a v čl. 2 odst. 3 Ú se určuje, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem který zákon stanoví (apod.)
 +      * je možná úprava vztahů vyhrazených zákonu ústavním zákonem, nikoli však naopak
 +    * **princip svrchovanosti zákona** - postavení zákona v systému předpisů států (v LZPS v preambuli - "​uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona"​)
 +      * Souvisí s čl. 2 odst. 1 Ú - lid vykonává státní moc prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,​ výkonné a soudní
 +      * Jen zákon (vč. ÚZ) je primárním celostátním předpisem a jen díky němu může být prosazena moc na území státu a vůči obyvatelstvu státu + jen Parlament může stanovit, které mezinárodní smlouvy mohou být bezprostředně závazné na území ČR
 +
 +===== Právní úprava zákonodárného procesu =====
 +
 +  * **Ústava** - Hlava druhá (Zákonodárná moc), čl. 41 - 42 a 44-52
 +  * Některé vztahy v zákonodárném procesu lze najít i v **LZPS**
 +  * V době mimořádných situacích obsahuje dílčí úpravu **ústavní zákon o bezpečnosti ČR č. 110/1998 Sb.**
 +  * další právní úprava - JŘ PS, JŘ Senátu
 +    * **90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny**
 +    * **107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu**
 +  * Zákony č. **129/2000 Sb., o krajích** a **131/2000 Sb., o hl. městě Praze** - upravuje zákonodárnou iniciativu zastupitelstev
 +  * Zákon č. **218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ČR**
 +  * **Zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb.**
 +
 +===== Fáze legislativního procesu =====
 +
 +  * Legislativní proces lze rozdělit do několika fází
 +
 +==== 1) Zákonodárná iniciativa ====
 +
 +  * Počátek procesu
 +  * Právo podat návrh zákona (lze podat pouze v PS, ne v S) a zároveň povinnost zákonodárného sboru se tímto návrhem jako návrhem zákona zabývat (pokračovat v zákonodárném procesu projednáváním návrhu)
 +  * S právem zákonodárné iniciativy souvisí i právo navrhovatele vzít svůj návrh zpět (to lze dle JŘ PS jen do ukončení druhého čtení v PS, poté jen a pouze se souhlasem PS - pokud je již návrh v Senátu, zpět jej vzít nelze)
 +  * čl. 41 odst. 2 Ú - **Návrh zákona může podat** ​
 +    * //​Poslanec//​
 +    * //Skupina poslanců//
 +    * //Senát// (jako celek)
 +    * //Vláda// (a pouze vláda při //návrhu zákona o státním rozpočtu// / //návrh státního závěrečného účtu// -> o těchto dvou se pak usnáší pouze PS) -> preferována,​ většina návrhů pochází od vlády + zmocnění k sekundární normotvorbě (nařizovací moc vlády - čl. 78 Ú)
 +    * //​Zastupitelstvo vyšších územních samosprávných celků// (krajská zastupitelstva a zastupitelstvo hlavního města Prahy, toto ustanovení nalezneme i v zákoně č. 129/2000 Sb. o krajích a 131/2000 Sb. o hl. městě Praze)
 +  * Návrh se podává PS (respektive jejímu předsedovi - aktuálně Miroslava Němcová)
 +    * Má-li být k zákonu vydán také prováděcí předpis, může si organizační výbor vyžádat od navrhovatele také jeho návrh, a obligatorně musí být předložen tehdy, pokud má nabýt účinnosti zároveň se zákonem
 +    * **Náležitosti návrhu stanovuje JŘ PS** 
 +      * __Písemný__ návrh přesného znění toho, na čem se má Parlament usnést (+ navíc předložit na technickém nosiči dat v elektronické podobě)
 +      * Návrh zákona __v paragrafovaném znění__ (ÚZ na články) - obsah normativních vět, členění
 +      * __Důvodová zpráva__
 +        * Obecná část a zvláštní část
 +        * Poskytuje poslancům informace potřebné k projednávání návrhu
 +        * Dokumentování záměrů tvůrců zákona (důležité pro budoucí výklad, interpretaci)
 +        * Hodnocení současného platného právního stavu a vysvětlení,​ proč je nutná právní úprava nová, předkládá a odůvodňuje principy nové právní úpravy jednak v jejím celku, jednak ke každému ustanovení návrhu, obsahuje předpokládaný hospodářský a finanční dopad (zejména náklady na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí), zhodnocení souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl.10 Ú
 +      * Jde-li o návrh na změnu platného zákona, předkládá se spolu se zněním platného zákona tak, že navrhované změny a doplňky jsou vyznačeny v předchozím znění zákona
 +      * Je-li navrhovatelem S, musí být "​přednávrh"​ zákona v S projednán a přijat předtím, než může být jako návrh zákona podán v PS (jelikož zákonodárnou iniciativu má Senát jako celek)
 +        * Procedura "​přednávrhu"​ je upravena v JŘ S
 +        * Může jej podat jediný senátor, skupina senátorů, výbor nebo komise Senátu
 +        * Musí obsahovat náležitosti řádného návrhu zákona, jak jej vymezuje JŘ PS (paragrafované znění s důvodovou zprávou)
 +        * Navrhovatel jej předkládá předsedovi S, ten jej postoupí organizačnímu výboru a neprodleně rozešle senátorům a senátorským klubům, na doporučení organizačního výboru jej zařadí na pořad schůze S
 +        * S jedná o přednávrhu ve dvou čteních, není při tom vázán žádnou lhůtou
 +        * Po prvním čtení následuje projednání ve výborech, poté druhé čtení v plénu Senátu
 +        * Jestliže byl návrh senátního návrhu zákona Senátem schválen, pověří S předsedu Senátu, aby jej postoupil PS a zároveň pověří některého ze senátorů, aby odůvodnil návrh při projednávání v PS
 +
 +==== 2) Projednání v Parlamentu ====
 +
 +  * Úprava legislativního procesu není pro všechny zákony shodná, liší se hlavně podílem PS/S
 +    * **Běžný (standartní) legislativní proces** (viz níže)
 +      * Nejčastější,​ dle čl. 41-42 a 44-52 Ú, zkrácený proces v čl. 8 ÚZ o bezpečnosti ČR
 +      * 3 subjekty - PS, S a prezident
 +    * **Legislativní proces s rovnoprávným postavením komor**
 +      * Pro přijetí zákona je třeba výslovné schválení oběma komorami
 +      * Senát nelze přehlasovat,​ Senát nemůže vyjádřit vůli se návrhem nezabývat, pokud návrh zamítne, je zamítnut s konečnou platností a jeho projednávání končí
 +      * Ústavní zákony, zákony dle čl. 40 Ú - volební zákon, zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek, zákon o JŘ S
 +      * __Návrhy ÚZ__
 +        * PS se usnáší 3/5 (kvalifikovanou) většinou všech poslanců - pokud jde o přijetí ÚZ jako celku / o usnesení o zamítnutí ÚZ, o usnesení o vrácení předkladateli či o pozměňovacích návrzích běžnou většinou ​
 +        * S se usnáší 3/5 většinou všech přítomných senátorů
 +        * Prezident republiky nemá pravomoc ÚZ vrátit
 +      * __O návrzích dle čl. 40 Ú__ se hlasuje běžnými většinami (a S není vázán 30ti denní lhůtou)
 +        * Pokud jsou tyto zákony vráceny PS s pozměňovacími návrhy, musí jej komora schválit ve znění pozměňovacích návrhů S, a to nadpoloviční většinou většinou přítomných poslanců, jinak zákon nebude přijat
 +        * Prezident republiky má na tyto zákony právo veta stejně, jako na ostatní Parlamentem přijaté zákony
 +      * __Ratifikace mezinárodních smluv__
 +        * dle čl.49 - souhlasu obou komor Parlamentu je třeba při ratifikaci těchto mezinárodních smluv:
 +          * upravujících práva a povinnosti osob
 +          * spojeneckých,​ mírových a jiných politických
 +          * z nichž vzniká členství ČR v mezinárodní organizaci
 +          * hospodářských,​ jež jsou všeobecné povahy
 +          * o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu
 +    * **Legislativní proces v jediné komoře**
 +      * **__Pouze PS__** - návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu, Senát jej neprojednává vůbec (čl. 42 Ú)
 +        * Upraveno zvláštní částí JŘ PS
 +        * Nevztahují se na něj obecná ustanovení JŘ o legislativním procesu - zejména lhůty
 +        * Odlišný legislativní proces -> JŘ PS zakazuje prostřednictvím zákona o státním rozpočtu změny jiných zákonů
 +        * Návrh je oprávněna předložit pouze vláda, návrh se projednává na veřejné schůzi PS
 +        * Způsob vypracování návrhu stanovuje zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech ČR
 +          * Vypracovává jej ministerstvo financí v součinnosti se správci jednotlivých kapitol státního rozpočtu, územně samosprávnými celky a státními fondy (výjimkou návrhy rozpočtů kapitol PS, Senát, Kancelář prezidenta republiky, ÚS, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv -> ti si rozpočty vypracovávají samy, Ministerstvo financí je do návrhu zákona o státním rozpočtu pouze zařadí a předloží vládě, ta pokud s nimi nesouhlasí,​ rozhodne rozpočtový výbor PS o jejich podobě ještě před jednáním vlády o návrhu zákona o státním rozpočtu
 +          * Vlastní návrh zákona se skládá z vlastního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na příslušný rok a jeho příloh
 +          * Struktura - celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu, schodek a způsob jeho vypořádání,​ finanční vztahy k rozpočtu EU, celková výše dotací a příspěvků rozpočtům obcí a krajů a zmocnění ministra financí
 +          * Zákon má 11 příloh - např. úhrnná bilance příjmů a výdajů, celkový přehled příjmů a výdajů dle kapitol apod.
 +          * Kromě toho se PS předkládá řada doprovodných zpráv a tabulek ​
 +          * Dle JŘ PS předkládá vláda PS návrh zákona nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku (do konce září předchozího roku)
 +          * Je výslovně dovoleno předkládat k již předloženému návrhu dodatky, aniž by musela předkládat návrh zákona znovu (nejpozději 15 dnů před schůzí, kde má dojít k prvnímu čtení zákona)
 +        * Organizační výbor PS obvykle vypracovává zvláštní harmonogram schůzí PS, aby bylo možno projednávání zákona o státním rozpočtu stihnout do začátku rozpočtového roku
 +        * Předseda PS přikáže návrh rozpočtovému výboru
 +        * První čtení návrhu - nejdůležitější částí
 +          * Uvede navrhovatel (vláda), vystoupí zpravodaj rozpočtového výboru
 +          * Obecná rozprava - pouze základní údaje o státním rozpočtu (výši příjmů, výdajů, schodek a způsob vypořádání schodku rozpočtu, celkový vztah k rozpočtům územně samosprávných celků a rozsah zmocnění výkonných orgánů) -> po schválení již nelze v druhém čtení měnit
 +          * Rozhoduje se zde o rozpočtové politice, tedy odhadované výši příjmů, dovolované výši výdajů a schodku státního rozpočtu
 +          * PS má dvě možností
 +            * Návrh schválí -> doporučí jednotlivé kapitoly k projednání výborům podle jejich odbornosti, ty na projednání musí mít minimálně 30 dnů a svá usnesení předkládají rozpočtovému výboru (mohou navrhovat změny v jim přikázaných kapitolách,​ vzhledem k tomu že již nelze změnit základní údaje státního rozpočtu, musí hledat prostředky v téže kapitole, nebo u jiných výborů - na to vláda poslední dobou pamatuje, když do kapitoly Všeobecná pokladní správa zařazuje podkapitolu Vládní rozpočtová rezerva -> (ne)souhlas pak vyslovuje rozpočtový výbor, pod jehož pravomoc tato kapitola spadá)
 +            * Doporučí vládě změny a stanoví termín nového předložení zákona
 +        * Druhé čtení
 +          * Spolu s návrhem zákona se projednává se usnesení rozpočtového výboru ​
 +          * Jedná se o přesunech mezi výdaji jednotlivých kapitol
 +          * Pouze podrobná rozprava - možno podávat pozměňovací návrhy
 +        * Třetí čtení
 +          * Nejdříve po 48 hodinách po druhém čtení, hlasuje se o pozměňovacích návrzích (to jsou rovněž ty, které jsou schváleny usnesením rozpočtového výboru)
 +          * Poté se hlasuje o přijetí státního rozpočtu jako celku
 +          * Přijetí v PS -> postoupení přímo prezidentu republiky (ten jej může vetovat)
 +          * Není-li zákon přijat do konce roku, nastane tzv. //​rozpočtové provizorium//​ - hospodaření státu se v zásadě řídí rozpočtem minulého roku
 +            * Výdaje státního rozpočtu se uvolňují jednotlivým kapitolám do výše 1/12 celkové roční částky v každém měsíci období rozpočtového provizoria rozhodnutím ministerstva
 +            * Vznikne-li v průběhu roku potřeba úhrady (ke které dochází v přímé souvislosti s financováním uloženým zákonem), která není zajištěna ve státním rozpočtu, je vláda oprávněna dle zákona o rozpočtových pravidlech (nebo na základě pověření vlády ministr financí) povolit přesun prostředků do výše 5% objemu rozpočtové kapitoly prostřednictvím tzv. //​rozpočtového opatření//​
 +            * Pokud je zákon přijat před 1. dnem rozpočtového roku, ale účinnost je až po 1. dni rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření od 1. dne rozpočtového roku do doby nabytí účinnosti zákona schváleným zákonem o státním rozpočtu
 +      * **__Pouze Senát__** - zákonná opatření Senátu, pokud je PS rozpuštěna a není možno schvalovat zákony (čl. 33 Ú)
 +        * Senát je nerozpustitelný
 +        * Přijímání zákonných opatření není zákonodárným procesem v pravém slova smyslu, výsledkem není zákon (plná zákonodárná pravomoc náleží Parlamentu jako celku)
 +        * Stejná právní síla jako zákon, je možno jej měnit, doplňovat či rušit zákonem
 +        * Přesně stanovené podmínky - pozitivní kumulativní výčet věcí, kterého se zákonné opatření může týkat
 +          * Věci, které nesnesou odkladu (posouzení je záležitostí Senátu, který je omezen pouze výhradní iniciační pravomocí vlády)
 +          * Věci, které by jinak vyžadovaly přijetí zákona
 +          * Zákonné opatření musí být navrženo vládou
 +          * Výjimky - nelze přijímat zákonná opatření ve věcech Ústavy (nutno chápat extenzivně - ani ÚZ, LZPS), státního rozpočtu (přijímá výhradně PS, S není vybaven znalostmi ani orgány) a ve věcech volebního zákona ​
 +        * Zatím nebylo použito, PS nebyla dosud rozpuštěna
 +        * Návrh podává vláda předsedovi S, ten jej postoupí organizačnímu výboru, návrh je rozeslán všem senátorům a senátorským klubům
 +        * organizační výbor přikáže návrh výboru/​výborům a určí lhůtu, do kdy musí být projednán, současně je návrh zařazen na pořad schůze S (do 5 dnů od uplynutí lhůty pro projednání ve výborech)
 +        * Plenární schůze S - nejprve obecná rozprava (možno podat návrh na zamítnutí,​ vrácení, či schválení návrhu - pokud není nic z toho přijato, přeruší se projednávání návrhu)
 +        * Podrobná rozprava se koná nejdříve po 24 hodinách (podávají se tu pozměňovací návrhy, poté se hlasuje o pozměňovacích návrzích a o návrhu zákonného opatření jako celku)
 +        * Podepisuje předseda Senátu a postoupí jej k podepsání prezidentu republiky (ten jej nemůže vrátit), podepisuje taktéž předseda vlády
 +        * Podmíněná platnost - nutná dodatečná ratihabice -> na první schůzi PS
 +          * Pozbývá platnosti ex nunc (od nyní), pokud bylo přijato usnesení o neschválení,​ nebo nebylo-li zákonné opatření projednáno/​neskončila schůze věcným usnesením ​
 +        * Nestává se formálně zákonem, zůstává zákonným opatřením,​ tak jak bylo publikováno ve Sb.
 +        * Vyhlášení upraveno zákonem č. 309/1999 Sb. o Sb. a Sb. m. s. (stejně jako zákon + publikace usnesení PS o zákonném opatření Senátu, nebo sdělení předsedy PS, že se PS o zákonném opatření neusnesla)
 +  * __**Poslanecká sněmovna**__
 +    * PS a její orgány se v rámci běžného legislativního procesu zabývají návrhem jediného zákona několikrát
 +      * projednání návrhu od podání do přijetí zákona v PS
 +        * viz dále
 +      * projednání po jeho zamítnutí/​vrácení Senátem
 +        * Zamítnutý - předseda PS rovnou předloží návrh zákona PS ke hlasování (ne dříve než po 10ti dnech od zamítnutí S), nepřipouští se pozměňovací návrhy, rozprava je možná a PS je povinna hlasovat znovu -> nutná nadpoloviční většina všech poslanců (tj. 101/200)
 +        * Vrácený s pozměňovacími návrhy - předseda PS rozešle usnesení S všem poslancům, po 10ti dnech od doručení usnesení je možno hlasovat, není možno podávat pozměňovací návrhy, rozprava je možná
 +          * Hlasování probíhá ve dvou fázích - nejprve se hlasuje o návrhu zákona ve znění, jak jej vrátil S jako o celku -> přijat pokud jej schválí nadpoloviční většina přítomných X pokud jej takto nepřijme, hlasuje se ve znění, které původně schválila PS -> přijat, přehlasuje-li PS Senát nadpoloviční většinou všech poslanců ​
 +      * projednání po jeho vrácení prezidentem
 +        * 1/2 všech poslanců (zákon se vyhlásí, prezident jej nepodepisuje a PS jej k podpisu po přehlasování ani nepředkládá,​ což je sice „contra constitutione“,​ ale tato praxe mohla vzniknout proto, že podpis prezidenta nemá pro vznik zákona význam a nemá ani promulgační funkci), pokud se přehlasovat prezidenta nepodaří, platí ústavní fikce že zákon nebyl přijat
 +    * Projednávání návrhu zákona od podání do přijetí
 +      * Návrh zákona se podává předsedovi PS, ten jej postoupí organizačnímu výboru, zároveň rozešle návrh všem poslancům a poslaneckým klubům
 +      * Poté, co má předseda PS k dispozici stanovisko vlády k nevládnímu návrhu zákona (a u vládních návrhů po jejich obdržení),​ musí projednat došlý návrh organizační výbor PS -> doporučí/​nedoporučí předsedovi PS zařadit do pořadu schůze PS první čtení tohoto návrhu + jakému výboru po prvním čtení návrh přikázat -> výbor návrh musí doporučit, pokud má všechny stanovené náležitosti a předseda je pak povinen jej zařadit do pořadu nejbližší schůze (musí být však dodržena lhůta stanovená pro seznámení se poslanců se stanoviskem vlády)
 +      * __První čtení__
 +        * Jeho úkolem je rozhodnout, zda je zákon jako celek způsobilý k projednání
 +        * Návrh zákona uvede zástupce navrhovatele
 +        * Po navrhovateli vystoupí zpravodaj k návrhu zákona, jenž je určen organizačním výborem nebo předsedou PS
 +        * O návrhu zákona se koná obecná rozprava (názory na účel zákona, na zpracování zákona, podávání procedurálních návrhů), po níž se PS může usnést:
 +          * že jej vrátí navrhovateli k dopracování,​ nebo
 +          * že jej zamítá, nebo
 +          * jej hlasováním přikáže k projednání výboru (příp. výborům), dle návrhu organizačního výboru nebo předsedy PS
 +            * lhůta na projednání ve výboru je 60 dní od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání
 +            * PS může tuto lhůtu prodloužit,​ max o 20 dní (více jen se souhlasem navrhovatele),​ ale i zkrátit, a to o 30 dní a o více než 30 dní pouze nevznesou-li proti tomu námitku nejméně 2 poslanecké kluby nebo 50 poslanců)
 +            * pro projednání ve výboru je určen zpravodaj, ten vypracuje o návrhu zákona zprávu
 +            * při projednávání ve výboru vystoupí zástupce navrhovatele a dále zpravodaj se svou zprávou
 +            * následuje obecná rozprava, po ní podrobná -> tehdy se podávají pozměňovací návrhy členů výboru, o kterých se pak hlasuje, pokud jsou přijaty, jsou součástí usnesení, který výbor vypracovává
 +            * výbor(y), jimž byl návrh zákona přikázán,​ po jeho projednání předloží předsedovi PS usnesení, v němž zejména doporučí návrh
 +              * schválit, nebo
 +              * doporučí změny nebo doplňky návrhu zákona, které přesně formuluje
 +            * Nejméně pětina členů výboru může předložit PS oponentní zprávu, obsahující odlišné stanovisko od většiny výboru
 +        * //pozn. Právo poslanců podávat pozměňovací návrhy se vztahuje jak pro projednávání ve výborech, tak ve druhém čtení v PS//
 +      * __Druhé čtení__
 +        * Vlastní projednání návrhu předloženého textu, který je zařazen dle doporučení organizačního výboru předsedou PS na pořad další schůze sněmovny ke druhému čtení
 +        * Předseda PS zajistí vytištění usnesení výboru, příp. oponentní zprávy, a doručí je všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení
 +        * Návrh zákona uvede navrhovatel,​ po něm vystoupí zpravodaj(ové) výboru(ů)
 +        * O návrhu zákona se koná obecná rozprava, po ní může PS vrátit návrh zákona výboru k novému projednání
 +        * pokud zazněl ve druhém čtení návrh na zamítnutí zákona, Sněmovna o něm hlasuje ve třetím čtení po ukončení rozpravy
 +        * Nerozhodla-li PS výše uvedenými způsoby, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná
 +          * Během ní se předkládají k návrhu zákona pozměňovací,​ příp. jiné návrhy
 +          * Po podrobné rozpravě může PS návrh zákona vrátit výboru k novému projednání
 +          * Pro dobu trvání druhého čtení není zákonem stanovená žádná lhůta
 +        * Mezi druhým a třetím čtením se dají všechny pozměňovací návrhy vytisknout a rozešlou se všem poslancům
 +      * __Třetí čtení__
 +        * Lze zahájit nejdříve 72 hodin po doručení pozměňovacích,​ příp. jiných návrhů poslancům (může být zkráceno nejvýše na 48 hodin)
 +        * Koná se rozprava - lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení (pokud si poslanci nejsou jisti, že je návrh zákona v pořádku či shledají nutnost podat další pozměňovací návrhy)
 +        * Na závěr třetího čtení hlasuje PS nejdříve o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích,​ příp. jiných návrzích k návrhu zákona z druhého čtení
 +        * Poté se PS usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas (pořadí je důležité,​ již jednou přijatý pozměňovací návrh nelze pozdějším návrhem změnit - postup hlasování navrhuje zpravodaj, i o postupu hlasování PS hlasuje)
 +        * Praxe - před každým pozměňovacím návrhem vystupuje zpravodaj zákona a jeho navrhovatel se stručným stanoviskem (souhlasím,​ nesouhlasím,​ neutrální postoj)
 +        * Po hlasování o návrzích z druhého čtení se hlasuje o návrzích ze třetího čtení
 +        * Nakonec se hlasuje o tom, zda PS vyslovuje souhlas s návrhem zákona jako celkem, ve znění dříve přijatých pozměňovacích návrhů
 +          * Vysloví-li se pro -> postoupení předsedou PS bez zbytečného odkladu Senátu
 +          * Proti -> konec legislativního procesu (případné nové projednávání zákona možné až po opětovném podání návrhu) ​
 +  * __**Senát**__
 +    * čl. 46-48 Ú
 +    * Pro návrhy zákonů v běžném legislativním procesu platí, že se musí S usnést k návrhu zákona do 30 dnů od postoupení PS a jestliže se nevyjádří v této lhůtě, je zákon přijat
 +    * Jediné čtení, projednání zákona ve výborech Senátu se koná před tímto čtením
 +    * Předseda PS postoupí návrh předsedovi S, ten jej ihned předá organizačnímu výboru Senátu a zároveň rozešle všem senátorům a senátorským klubům
 +    * organizační výbor nejpozději do 5 dnů od postoupení návrhu zákona přikáže návrh výboru, příp. výborům a doporučí předsedovi S, aby jej zařadil na pořad schůze S (JŘ S stanoví, že má být zařazen tak, aby byl projednáván nejpozději 5 dní před uplynutím třicetidenní lhůty)
 +      * Pokud je návrh přikázán více výborům, organizační výbor určí, který je výborem garančním
 +      * Předseda výboru určí zpravodaje
 +      * Jednání garančního výboru se účastní zástupce navrhovatele a zpravodaj, poté se koná obecná rozprava, po ní následuje podrobná rozprava -> zákon se rozebere po částech a podávají se pozměňovací návrhy
 +      * V průběhu obou částí rozpravy je možno navrhnout, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, nebo aby byl návrh zákona schválen, zamítnut či vrácen PS s pozměňovacími návrhy
 +      * Po ukončení rozpravy se hlasuje, nejprve se však hlasuje o návrhu, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat (pokud byl vznesen) -> pokud přijato, projednání ve výboru končí
 +      * Schválení ve znění postoupeném PS -> projednání ve výboru končí
 +      * Pokud nebyl žádný z těchto dvou návrhů přijat, je možno hlasovat o podaných pozměňovacích návrzích
 +        * Pokud je alespoň jeden z nich přijat -> výbor se usnese, zda doporučí Senátu vrátit návrh zákona s pozměňovacími návrhy
 +       * Zpravodaj garančního výboru zpracuje pro jednání Senátu společnou zprávu, obsahující usnesení všech výborů + přehled pozměňovacích návrhů
 +    * Jednání o návrhu zákona na plenární schůzi Senátu
 +      * Vystoupení navrhovatele + zpravodaje výboru
 +      * Možno projevit vůli návrhem se nezabývat -> návrh přijat
 +      * Pokud se Senát rozhodne zabývat, pokračuje se obecnou rozpravou, která může skončit
 +        * schválení návrhu zákona ve znění postoupeném PS -> návrh přijat
 +        * zamítnutý návrh -> vrací se do PS
 +      * Pokud nedojde ani ke schválení ani k zamítnutí,​ koná se podrobná rozprava s podáváním pozměňovacích návrhů a byl-li alespoň jeden přijat, hlasuje S, zda návrh zákona vrátí PS s pozměňovacími návrhy, které přijal (JŘ S neupravuje co se stane, pokud S přijme pozměňovací návrh a poté se neusnese, že návrh vrací PS, ale dle ustálené praxe tím projednávání končí a návrh je po třicetidenní lhůtě od postoupení ve znění schváleném PS přijat)
 +
 +==== 3) Prezident ====
 +
 +  * Prezident se též podílí na zákonodárném procesu
 +    * Dle čl. 62 i) Ú - podepisuje zákony (pravomoc bez kontrasignace)
 +  * Prošel-li návrh zákona úspěšně celým legislativním procesem v Parlamentu, je zákon přijat, následuje podpis předsedy PS a postoupení zákona k podpisu prezidentu republiky
 +  * **Pravomoc vrátit přijatý zákon**
 +    * Dle čl. 50 odst. 1 Ú - prezident má právo vrátit přijatý zákon s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen
 +    * Dle čl. 62 h) Ú - má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního
 +    * Bez kontrasignace
 +    * Pouze zákony obyčejné, ne ÚZ + ne zákon přijatý ve zkráceném jednání dle ÚZ o bezpečnosti ČR
 +    * Pokud je zákon včas vrácen, rozešle se stanovisko prezidenta poslancům a předseda PS je povinen předložit vrácený zákon PS ke hlasování na nejbližší schůzi, nejdříve však 10 dnů po jeho doručení - poslanci nemohou podávat žádné pozměňovací návrhy
 +      * V roce 1997 Václav Havel vrátil návrh zákona na ochranu zvířat proti týrání 16. den po jeho postoupení,​ jednalo se však o pondělí. PS považovala toto vrácení po stanovené lhůtě a v tomto směru vyslovila i usnesení a návrh zákona byl vyhlášen. Havel podal návrh na zrušení zákona u ÚS z důvodu jeho přijetí protiústavním způsobem a ÚS zákon zrušil, hlavně z důvodu existence právního principu, podle něhož, připadne-li poslední den lhůty na SO, NE nebo státní svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den
 +    * Přehlasování - nadpoloviční většinou všech poslanců (zákon se vyhlásí, prezident jej nepodepisuje a PS jej k podpisu po přehlasování ani nepředkládá,​ což je sice "​contra constitutione",​ ale tato praxe mohla vzniknout proto, že podpis prezidenta nemá pro vznik zákona význam a nemá ani promulgační funkci)
 +    * Pokud se přehlasovat prezidenta nepodaří, platí ústavní fikce, že zákon nebyl přijat
 +  * **Podpis zákona**
 +    * Pokud prezident republiky zákon nevrátí, je povinen jej podepsat
 +    * Podpis - vyjádření toho, že nehodlá zákon vetovat
 +      * Po podepsání není nutno čekat na uplynutí 15ti denní lhůty a podepsaný zákon lze poslat k podpisu předsedovi vlády a poté jej vyhlásit
 +    * Prezident Václav Klaus - několik zákonů ani nevrátil, ani nepodepsal - i v takovém případě po uplynutí 15ti denní lhůty je zákon poslán předsedovi vlády a poté vyhlášen
 +
 +
 +==== 4) Vyhlášení ====
 +
 +  * Přijaté zákony podepisuje tedy předseda PS, prezident a nakonec předseda vlády
 +  * K platnosti zákona je potřeba, aby byl vyhlášen
 +  * Vyhlášení - viz [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-16|]]
 +
 +===== Zvláštní procedury =====
 +
 +  * Možné použití - návrhy zákonů, které se jinak projednávají v normální proceduře, pro návrhy zákonů, které vyžadují výslovné schválení oběma komorami i pro návrh zákona o státním rozpočtu
 +
 +
 +==== Zkrácené jednání o návrzích zákonů po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu ====
 +
 +  * Nelze schvalovat ÚZ
 +  * Upraveno ÚZ č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
 +  * Stav ohrožení státu a válečný stav - vyhlašuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu nebo jeho demokratické zásady (je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů)
 +  * Vláda může požadovat, aby byl vládní návrh zákona Parlamentem projednán ve zkráceném čtení
 +  * Předmět zákona není omezen, může jít o jakýkoli zákon, který nemusí přímo souviset se stavem ohrožení nebo válečného stavu
 +  * O přijetí/​zamítnutí takového návrhu je PS povinna usnést se do 72 hodin od jeho podání
 +  * Předseda PS přikáže návrh zákona neprodleně po jeho obdržení jednomu z výborů a současně stanoví nepřekročitelnou lhůtu, do které má výbor předložit usnesení se stanoviskem k věci
 +  * K projednání návrhu zákona svolá předseda PS neprodleně schůzi PS, koná-li se již schůze, zařadí projednávání návrhu zákona přednostně na její pořad
 +  * Ustanovení JŘ PS o prvém čtení se nepoužijí,​ ani jako ustanovení upravující jednotlivé lhůty v legislativním procesu
 +  * Pokud PS projednala návrh zákona ve zkráceném jednání dle ÚZ o bezpečnosti ČR, je Senát povinen se usnést na takovém návrhu do 24 hodin od jeho postoupení PS a S má možnost v této lhůtě zákon schválit (pokud se v této lhůtě nevyjádří,​ platí, že je zákon nevyužitím této lhůty přijat), vyjádřit vůli se nezabývat (-> zákon přijat), nebo zákon zamítne/​vrátí s pozměňovacími návrhy -> návrh se vrací do PS a ta může S přehlasovat stejně, jako u obecné zákonodárné procedury (pokud jde o zákon, který by se jinak projednával běžnou zákonodárnou procedurou s možností přehlasování)
 +  * Zákon přijatý dle ÚZ o bezpečnosti ČR nemůže být prezidentem republiky vrácen, ačkoli jej jako každý jiný zákon podepisuje
 +
 +==== Zvláštní procedury dle JŘ PS ====
 +
 +  * Urychlení zákonodárného procesu
 +  * Pro tyto procedury jinak platí obecná ustanovení JŘ PS upravující legislativní proces
 +
 +  * **Procedura schválení zákona v prvém čtení** (§90 odst 2-7 JŘ PS)
 +    * Nelze schvalovat ÚZ, návrh zákona o státním rozpočtu nebo mezinárodní smlouvy podle čl.10
 +    * Zavedeno novelou JŘ v roce 2000
 +    * Určena pro zákony, které nemají kontroverzní charakter
 +    * Návrh zákona může být přijat již v prvém čtení, tedy bez projednání ve výborech a bez procedury navrhování pozměňovacích návrhů (bez druhého a třetího čtení)
 +    * Návrh k aplikaci této procedury musí dát předkladatel zákona spolu s návrhem zákona, návrh na použití procedury musí být odůvodněn (v případě že důvodem je provedení závazků vyplývajících z MS, kterými je ČR vázána, musí být přiložen český překlad úplného znění těch norem upravujících závazky, které mají být provedeny)
 +    * Námitka - 2 poslanecké kluby / 50 poslanců -> nelze návrh touto procedurou projednat ​
 +    * Pokud se PS usnese o souhlasu s touto procedurou (hlasováním po obecné rozpravě v prvním čtení), následuje podrobná rozprava (nelze podávat pozměňovací/​jiné návrhy, lze jen navrhnout opravu data účinnosti,​ opravu legislativně technických,​ gramatických,​ písemných nebo tiskových chyb)
 +    * Na závěr prvého čtení se PS usnese po závěrečném vystoupení navrhovatele a zpravodaje, zda s návrhem vyslovuje souhlas
 +    * Nepodaří-li se s návrhem zákona souhlas vyslovit, nejde o jeho zamítnutí,​ ale je možno s návrhem zákona pracovat, jako s jiným návrhem zákona v prvním čtení (možno jej vrátit/​zamítnout a pokud se tak nestane, je návrh zákona sněmovnou přikázán výborům a následuje zákonodárná procedura ve třech čteních)
 +  * **Jednání o návrhu zákona, se kterým spojila vláda žádost o vyslovení důvěry** (§86-95 JŘ PS)
 +    * Pokud vláda spojila žádost o skončení projednání určitého návrhu zákona do 3 měsíců s žádostí o vyslovení důvěry vládě (dle čl. 44 odst. 3 Ú), platí pro postup jeho projednávání § 96 JŘ PS - o časovém postupu jednání v tomto návrhu zákona na návrh OV jednotlivě vždy rozhodne PS
 +    * PS určí, kdy dojde k jednotlivým krokům v rámci legislativního procesu, není nutno dodržovat všechny lhůty, stanovené pro legislativní proces JŘ PS 
 +    * Žádost vlády o vyslovení důvěry PS - vláda je PS politicky odpovědná jako celek (ne její členové individuálně)
 +      * Vedle povinné žádosti vlády do 30ti dnů po jejím jmenování jsou další případy, kdy vláda může o vyslovení důvěry požádat, zejména není-li si jistá, zda má ještě v PS oporu
 +  * **Stav legislativní nouze** (§99 JŘ PS)
 +    * Používá se zřídka (díky tomu že již lze použít přijetí v prvním čtení -> rychlejší a operativnější)
 +    * je možno jej vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody
 +    * Vyhlašuje jej předseda PS na návrh vlády, vyhlášen na určitou dobu
 +    * Lze jej použít pouze pro určitý návrh zákona, ne pro všechny, které jsou v době vyhlášené legislativní nouze projednávány
 +    * Předseda PS může rozhodnout, že předložený vládní návrh zákona bude projednán ve zkráceném jednání
 +    * Procedura nemá první čtení, předseda PS přikáže návrh přímo výboru a určí nepřekročitelnou lhůtu, v níž musí výbor předložit usnesení (krom běžného rozhodování obsahuje i návrh, jaké rozpravy se mají k návrhu konat a kdy má být jednání ukončeno)
 +    * Když se nepodaří výboru do vypršení lhůty, je návrh zařazen do pořadu schůze PS, PS rozhodne, zda stav legislativní nouze trvá
 +    * Pokud PS dojde k závěru, že podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze pominuly, může jej zrušit
 +    * PS se může rozhodnout, že nebude o návrhu zákona jednat ve zkráceném jednání, pokud před jeho projednáváním usoudí, že podmínky pro zkrácené jednání nejsou dány
 +    * -> pokud není přijato žádné ze dvou výše uvedených usnesení, koná se ihned druhé čtení návrhu zákona
 +      * Může být upuštěno od obecné rozpravy
 +      * Řečnická doba může být zkrácena na 5 minut
 +    * Třetí čtení se může konat hned po druhém čtení
 +  * **Zákonodárný proces k provedení rozhodnutá Rady bezpečnosti OSN o akcích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti**
 +    * Za podmínky, že toto rozhodnutí vyžaduje neodkladné vydání zákona
 +    * Použije se zkrácené jednání, jako je u stavu legislativní nouze (aniž by bylo třeba vyhlásit stav legislativní nouze)
 +
 +==== Zvláštní procedury dle JŘ S ====
 +
 +  * Pokud byl návrh zákona projednán v PS ve stavu legislativní nouze, nebo pokud šlo o zákonodárný proces k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti - na požádání vlády může být projednán ve zkráceném jednání i v S
 +  * Neprodlené postoupení organizačnímu výboru, rozeslání senátorům a poslaneckým klubům
 +  * organizační výbor návrh přikáže výboru a určí lhůtu, do kdy jej musí projednat
 +  * Předseda S je povinen svolat schůzi tak, aby byla zahájena nejpozději do 10 dnů od postoupení návrhu zákona Senátu, zařadí návrh na její začátek
 +  * Jinak se postupuje dle obecných ustanovení JŘ S
 +
 +===== Význam vlády při legislativním procesu =====
 +
 +  * Role při zákonodárném procesu - **zákonodárná iniciativa**
 +    * Významná role, odpovídá za úroveň návrhů zákonů, které předkládá PS, návrhů zákonných opatření, které podává Senátu a za úroveň nařízení vlády, které přijímá
 +  * **Legislativní pravidla vlády**
 +    * Základním předpisem upravujícím legislativní činnost vlády, přijato formou usnesení vlády
 +    * Účelem je sjednotit postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů
 +    * Upravují 2 základní oblasti
 +      * Postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při projednávání a tvorbě právních předpisů
 +      * Požadavky týkající se obsahu a formy připravovaných právních předpisů
 +  * **Příprava vládního návrhu zákona**
 +    * Měla by mu předcházet podrobná analýza právního a skutkového stavu věci
 +    * Orgán, který návrh připravuje,​ má dbát souladu s právními předpisy vyšší právní síly, s nálezy ÚS, s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána a se závazky vyplývajícími ze členství v EU
 +    * Koncepce přehledná,​ formulace jednoznačná,​ srozumitelná,​ jazykově a stylisticky bezvadná
 +    * Za řádnou přípravu návrhu odpovídá orgán, který jej připravuje
 +    * __První etapa - věcný záměr zákona__
 +      * Zpracovatelem mohou být ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy, předkládají jej k projednání vládě ještě před samotným vypracováním návrhu zákona
 +      * Obligatorní,​ pokud je věcný záměr obsažen //v plánu legislativních prací vlády// (plán legislativních prací se obvykle zpracovává na období dlouhodobé - dle volebního období PS, později se aktualizuje,​ a dále se zpracovává na období jednoroční)
 +      * Má zde být obsažen seznam právních předpisů, ke kterým se věcný záměr váže, základní zásady, a účel, který je sledován, zhodnocení stávající právní úpravy, návrh věcného řešení, předpokládaný finanční a hospodářský dosah, vliv na podnikatelské prostředí,​ sociální dopady, vliv na rovnost mužů a žen, dopady na životní prostředí
 +      * Orgán, který věcný záměr zpracoval, musí uvést, jaké mezinárodní smlouvy se na danou oblast vztahují, jaký je jejich hlavní obsah a účel a jak budou do vnitrostátního řešení promítnuty
 +      * Pokud jde o závazky vyplývající z práva EU, musí věcný záměr uvést, které akty EU jsou ve věcném závěru zohledněny,​ případně implementovány (vč. lhůty do kdy mají být implementovány)
 +      * Pokud byly konzultovány při přípravě věcného záměru zákona některé orgány EU, musí to být také uvedeno
 +    * __Druhá etapa - připomínkové řízení k věcnému záměru zákona__
 +      * Připomínkovými místy jsou vždy ostatní ministerstva a ty úřady, kterých se věcný záměr zákona přímo týká (ústřední úřady, v jejichž čele nestojí ministr, zmocněnec vlády pro LP, kraje, Kancelář prezidenta republiky, kanceláře komor Parlamentu, ÚS, NS, NSS a další)
 +      * Věcný záměr zákona se vždy posílá Odboru kompatibility Úřadu vlády - posouzení z hlediska slučitelnosti s právem EU
 +      * Považuje-li orgán, který věcný záměr vypracoval, za potřebné, může jej poslat k připomínkám i dalším připomínkovým místům
 +      * Orgán, který věcný záměr zaslal k připomínkám,​ projedná uplatněné připomínky tak, aby odstranily rozpory (rozpor vzniká, pokud připomínkové místo označí určitou připomínku jako zásadní), musí se dbát toho, aby nevznikly nové rozpory s jinými orgány, které se připomínkového řízení účastní
 +      * Pokud se nepodaří odstranit rozpor ani na úrovni člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního správního orgánu státní správy, předkládá se rozpor k rozhodnutí vládě
 +      * Současně se zasláním věcného záměru vládě se zasílá tento věcný záměr k zaujetí stanoviska i Legislativní radě vlády
 +    * __Třetí etapa - vypracování návrhu zákona__
 +      * Na základě vládou schváleného věcného záměru vypracovává příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy
 +      * Součástí důvodová zpráva, náležitosti viz výše (dle JŘ PS)
 +      * Legislativní pravidla vlády stanoví další nezbytné části důvodové zprávy vládního návrhu zákona
 +        * Obecná část - zhodnocení slučitelnosti s akty práva EU, judikaturou ESD, obecnými zásadami práva EU, legislativními záměry a návrhy aktů EU, výsledky jednání a konzultací s orgány EU, předpokl. hospodářský a finanční dosah záměru, dopady na podnikatelské prostředí,​ sociální dopady, vliv na rovnost mužů a žen, dopad na životní prostředí
 +    * __Čtvrtá etapa - připomínkové řízení k návrhu zákona__
 +      * Obdobný způsob jako u věcného záměru zákona
 +    * Pokud jde o návrh zákona, který je povinna vláda konzultovat s Evropskou centrální bankou, je návrh zákona po proběhnutí připomínkového řízení zasílán ECB, výsledek konzultace se uvede v důvodové zprávě
 +    * Pokud má být navrhovaným zákonem zajišťována transpozice / promítnutí) směrnic práva EU do právního řádu ČR nebo přizpůsobení právního řádu ustanovením zakládacích smluv a nařízení EU, je návrh zákona graficky upraven tak, aby bylo zřejmé, kterými ustanoveními zákona k transpozici nebo přizpůsobení dochází - zaslání k předběžné konzultaci výboru pro evropské záležitosti PS (slouží k včasnému seznámení se poslanců výboru s tím, jak budou závazky vyplývající ze členství v EU implementovány)
 +    * Návrh zákona, upravený dle výsledků připomínkového řízení se zašle k projednání vládě a __Legislativní radě vlády__ (expertní poradní sbor vlády, složený z odborníků v různých oborech práva, je povinna projednat každý návrh zákona do 60 dnů ode dne, kdy jí byl návrh zákona zaslán)
 +    * Návrh zákona schválí vláda - v navrženém znění nebo v pozměněném znění
 +      * Podepisuje člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, který návrh vládě předkládal
 +      * Podepsaný návrh zákona se zašle k podepsání předsedovi vlády -> ten jej podepíše a zašle jej předsedovi PS
 +    * **Legislativně technické požadavky vládního návrhu zákona**
 +      * Obsaženy v Legislativních pravidlech vlády
 +      * __Požadavky formální__
 +        * členění předpisů na části, hlavy, díly, oddíly
 +        * každý právní předpis s výjimkou ÚZ a novely zákona se člení na paragrafy, odstavce, pododstavce,​ body 
 +        * novela se člení na články, a pokud je navrhováno členění uvnitř právního předpisu, člení se na body
 +        * poslední část předpisu obsahuje vždy ustanovení o nabytí účinnosti
 +      * __Požadavky materiální__
 +        * ustanovení normativní povahy
 +        * paragraf (u ÚZ článek) smí obsahovat ustanovení týkající se pouze téže věci
 +        * zákonem nelze měnit nařízení vlády nebo vyhlášku, nařízením vlády nelze měnit vyhlášku, zákonem lze však nařízení vlády nebo vyhlášku zrušit, ruší-li se zároveň příslušné zmocnění
 +        * nařízení,​ jako prováděcí předpis, nesmí překračovat meze zákona, k jemuž je nařízení vydáno a které tato zákon provádějí,​ nesmí nově upravovat věci, jejichž úprava patří zákonu, jestliže zákon předpokládá vydání vyhlášky, musí obsahovat zmocnění k jejímu vydání a musí označit zmocněný orgán + vymezit věci, které mají být vyhláškou upraveny
 +        * terminologická jednotnost uvnitř, s použitou terminologií navazujících a souvisejících právních předpisů, respekt všeobecného významu slov, pokud jich má více, musí být z právního předpisu jasné, který význam se používá, cizí slova jen výjimečně,​ užívá-li se běžně a nelze jej vhodně nahradit českým výrazem
 +        * zpravidla se nepřijímají ustanovení jiného právního předpisu (recepce)
 +        * poznámka pod čarou smí obsahovat pouze citaci právního předpisu, vč. právních předpisů EU
 +        * ve zrušovacím ustanovení výslovné uvedení všech právních předpisů, které se navrhovaným právním předpisem zrušují
 +        * ustanovení o účinnosti - den, měsíc a rok, stanovení nabytí účinnosti dnem vyhlášení se má omezit na případy časově naléhavé, nelze navrhovat zpětnou účinnost (retroaktivitu)
 +  * Vláda má dále **právo vyjádřit se ke všem nevládním návrhům zákona**
 +    * dle čl. 44 odst. 1, 2 Ú
 +    * Předseda PS zašle návrh zákona vládě a požádá jí, aby se do 30 dnů od doručení žádosti k návrhu vyjádřila svým stanoviskem
 +    * Vláda zasílá stanovisko zpět předsedovi PS (souhlasí, souhlasí s připomínkami X nesouhlasí s návrhem zákona)
 +    * Nesouhlas či připomínky bývají podrobně odůvodněny
 +    * Pokud vláda své stanovisko do 30 dnů nezašle, platí dle Ú, že //vláda se vyjádřila kladně//, PS může pokračovat po uplynutí lhůty v legislativním procesu, tato právní fikce nemá však pro (ne)přijetí návrhu zákona zásadní vliv, protože PS se může seznámit se skutečným stanoviskem vlády, i když je doručeno dodatečně nebo když je při projednávání návrhu zákona zástupcem vlády sděleno
 +  * čl. 44 odst. 3 Ú - vláda je oprávněna žádat, aby PS skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení,​ pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení důvěry
 +  * **Ústavní zmocnění k sekundární normotvorbě** (nařizovací moc vlády, čl. 78 Ú) - viz [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-22|]]
 +
 +
 +===== Role Ústavního soudu =====
 +
 +  * Více otázky 24.-27. o Ústavním soudu
 +  * Soudní orgán ochrany ústavnosti
 +  * Negativní zákonodárce - ústavní pravomoc rušit zákony nebo jejich jednotlivá ustanovení,​ jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem (ruší pouze na návrh)
 +  * Dbá v mezích své pravomoci i na to, aby ústavnost byla respektována v zákonodárném procesu i Parlamentem,​ aby nebyly překračovány limity dané především ústavními předpisy
 +  * Do tvorby právních předpisů zasahuje i nepřímo - vláda v legislativních pravidlech ukládá, aby byl předpokládaný právní předpis v souladu s judikaturou ÚS
 +
 +===== Relevantní nálezy ÚS =====
 +
 +  * [[ustavni-pravo:​pl-us-77-06|Pl.ÚS 77/06]] – __problematika věcně nesouvisejících záležitostí (přílepky)__ - VYHOVĚNO
 +    * Skupina senátorů navrhla zrušit část zákona o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), a zákon další, kterým se měnil zákon o bankách.
 +    * ÚS napadené ustanovení zrušil, když posuzoval (k výslovné námitce navrhovatele),​ zda napadený zákon byl přijat ústavně předepsaným způsobem (o kompetenci parlamentu v daném případě neměl pochyb), obsah zákona neposuzoval.
 +    * Napadené ustanovení bylo do původního návrhu zákona, jímž se mění zákon o zrušení Fondu národního majetku, vloženo ve 2. čtení návrhu zákona při jeho projednávání v PS pozměňovacím návrhem poslance M. Doktora, jako tzv. **legislativní přílepek**.
 +    * ÚS se zabýval tím, zda byl návrh skutečně pozměňovacím návrhem v materiálním smyslu, uplatnil tzv. **pravidlo úzkého vztahu**. Podle ÚS, ústavně konformní výklad ustanovení zákona o JŘ PS, jež upravují //právo podávat pozměňovací návrhy//, vyžaduje, aby pozměňovací návrh skutečně pozměňoval předkládaný návrh právní úpravy, tzn. **musí se týkat téhož předmětu návrhu, jeho základní účel musí mít úzký vztah k základnímu účelu projednávaného návrhu zákona a nesmí extenzívně vybočit z takto omezeného prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům**.
 +    * ÚS zjistil, že obsah a účel původního návrhu zákona a obsah a účel posuzovaného pozměňovacího návrhu se zásadně lišily (pozměňovací návrh pouze ve smyslu formálním,​ ne materiálním),​ krom toho došlo k obejití institutu zákonodárné iniciativy a porušení práva vlády vyjádřit se k návrhu zákona. Také tím byl prorušen princip předívdatelnosti zákona, právo se tak stává pro své adresáty nepředvídatelné.
 +  * [[ustavni-pravo:​pl-us-5-2002|Pl.ÚS 5/​02]] ​ -  476/2002 Sb. - __revokace usnesení Poslanecké sněmovny – zákaz postupu praeter legem – námitky proti výsledku hlasování__ - VYHOVĚNO (není přípustná revokace usnesení, platí zásada res iudicata – překážka věci rozsouzené;​ nesmí se k tomu parlament vracet, leda že by mu to umožňoval zákon (JŘPS))
 +    * **Revokace = odvolání/​zrušení dřívějšího rozhodnutí**
 +    * Záměry zákonodárce,​ pokud nejsou vyjádřeny v přiměřené formě a rozsahu v samotné právní normě (zákoně), jako motivy zákonodárcova jednání, na její obsah a platnost (účinnost) nemají vliv a v souvislosti s nimi nemohou být (samostatně) posuzovány,​ přesněji, nemohou z nich být vyvozeny exkulpační (exkulpace - zbavení viny, ospravedlnění) důvody pro porušení procedurálních pravidel (zásad), jestliže k němu v průběhu zákonodárného procesu došlo, a to bez ohledu na to, zda vady zákona zjištěné ex post přivodila nepozornost zákonodárce při hlasování nebo jeho nedostatečná znalost materie, která s projednáním návrhu zákona byla spojena.
 +    * Opakované hlasování,​ lhostejno zda o pozměňovacím návrhu nebo o usnesení, jímž se s návrhem zákona vyslovuje souhlas jako s celkem, je tak limitováno dvěma podmínkami,​ totiž bezprostředně vznesenou námitkou poslance a kladným rozhodnutím PS o ní a //lze je vztáhnout toliko k vadám (omylům) při vlastním hlasovacím aktu//, tedy v podstatě k technice hlasování //nebo ke zjištění jeho výsledku//,​ nikoli však k meritu projednávaného návrhu (věcné nesprávnosti).
 +    * Zákonodárný proces ve fázi, v níž je plénu PS předložen návrh usnesení, jímž má být s návrhem zákona hlasování vysloven souhlas jako s celkem, je totiž již jen závěrem rozhodovacího procesu, v němž poslanec již nemá jiné možnosti než hlasovat buď pro nebo proti (případně nehlasovat vůbec), neboť v průběhu předchozích fází toho procesu měl natolik dostatku času a příležitostí k uplatnění svých návrhů (vyjádření svých politických postojů), aby jeho hlasování vůbec, a zejména v této závěrečné fázi, bylo výrazem (důsledkem) jeho vlastního politického rozhodnutí,​ v němž posléze toto rozhodnutí,​ jako výsledný celek (kompromis),​ vychází z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním.
 +    * Na usnesení PS, vyslovující s návrhem zákona souhlas, je proto nutno nahlížet jako na rozhodnutí obsahující (v dané procesní fázi) výrok konečné platnosti, jímž byl zákonodárný proces v PS ukončen; požadavek zákona, aby (Poslaneckou sněmovnou) schválený návrh zákona byl předsedou PS zaslán Senátu bez zbytečného odkladu, nemá ani věcnou ani časovou spojitost s vlastním rozhodovacím procesem PS a vlastně jako pokyn technické povahy, jímž se má čelit administrativním průtahům mezi (ukončeným) zákonodárným procesem v PS a rozhodovací pravomocí Senátu, nemá na vlastní rozhodovací proces PS nijaký vliv, tím méně by jej pak mohl obnovit.
 +    * V zákonodárném procesu vystupuje do popředí požadavek stálosti, přesvědčivosti a nezbytnosti právních aktů, na nichž právní stát, a souvztažně také život občanů v něm, spočívá; takovýchto aktů, a také dosažení potřebné autority zákonodárných sborů nelze však dojíti jinak, než respektem k pravidlům (zásadám legislativní činnosti), které si ostatně PS jako významný nositel zákonodárné moci pro tuto svou činnost zákonem sama stanovila.
 +  * [[ustavni-pravo:​pl-us-21-2001|Pl.ÚS 21/​01]] ​ -  95/2002 Sb. - __termín „zákon o státním rozpočtu“ – důsledky pro legislativní proces__
 +    * Napadení zákona č. 217/2000 Sb., jehož součástí byla novela zákona o státním rozpočtu z roku 1993, skupinou senátorů pro formálně nesprávný ústavní postup přijetí – ZAMÍTNUTO
 +    * Navrhovatelé napadli projednání návrhu Senátem, neboť zákon obsahoval novelu zákona o státním rozpočtu, čímž měla být Senátu odejmuta možnost se návrhem zabývat. PS zákon nakonec schválila ve znění Senátem přijatých pozměňovacích návrhů. K návrhu uvedla, že zákon měnil část zákona o státním rozpočtu, která se ale státního rozpočtu přímo netýkala (rušila některá ustanovení úpravy platů ústavních funkcionářů),​ domnívala se, že "​změna zákona o státním rozpočtu"​ nespadá pod režim čl. 42 (není totéž jako "​návrh zákona"​).
 +    * ÚS vyslovil stanovisko, že pojem **"​zákon o státním rozpočtu"​** v materiálním pojetí je nutno interpretovat takovým způsobem, že se jedná o **zákon bezprostředně upravující příjmovou a výdajovou složku rozpočtu na rozpočtové roky**. Pouze takto koncipovaný zákon je nutno podřadit pod čl. 42 odst. 2, a pouze takovýto návrh zákona proto Senát není oprávněn projednávat. Zároveň podotkl, že ústavodárce tento zákon vyňal z běžného legislativního režimu, čímž vyjádřil vůli směřující k tomu, aby zákonodárce posuzoval materii státního rozpočtu uceleně a odděleně od materií, které se státním rozpočtem nesouvisejí (není přípustné do zákona o státním rozpočtu včleňovat jinou materii). Dospěl k závěru, že napadený zásah nelze považovat za zásah do zákona o státním rozpočtu v materiálním smyslu.
 +  * [[ustavni-pravo:​pl-us-33-1997|Pl. ÚS 33/​97]] ​ -  30/1998 Sb. - __veto prezidenta – lhůty – počítání času – principy__
 +    * Návrh prezidenta republiky na zrušení novely zákona na ochranu zvířat proti týrání, z důvodu jeho přijetí způsobem odporujícím čl. 50 Ústavy - VYHOVĚNO
 +    * Prezident zákon vetoval v sobotu (15tý den od postoupení) a doručen byl PS v pondělí. Dle přesvědčení prezidenta počátek 15ti denní lhůty pro vrácení zákona začal běžet dnem následujícím po dni postoupení zákona, v souladu se zvyklostí, jež se vyvinula od účinnosti Ústavy.
 +    * Za počátek lhůty však PS považovala den postoupení,​ nikoliv den následující. Lhůtu považovala za promarněnou a zákon vyhlásila. Prezident se dovolával **principu, dle něhož, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní de**n. Dle PS se musí Ústava v tomto vykládat doslovně (jelikož žádné ustanovení o počítání lhůt neobsahuje). Za vrácení zákona je dle PS nutno považovat den doručení. Poukázala také na možnost doručení ze strany kanceláře PS, která je připravena zajistit přijetí rozhodnutí i v uvedených dnech.
 +    * ÚS se zabýval lhůtami, jak je stanovuje OZ, OSŘ, TŘ a SŘ, z čehož plyne podpora argumentů navrhovatele. Poukázal, že jazykový výklad je nutno vnímat pouze jako prvotní přiblížení se k aplikované právní normě; mechanická aplikace abstrahující smysl a účel právní normy činí z práva nástroj odcizení a absurdity. V situaci, kdy mezi subjekty aplikujícími Ústavu dochází ke sporu o výklad určitého ustanovení,​ nutno tento spor řešit ve prospěch možnosti uplatnění ústavní pravomoci, jíž se dané ustanovení týká.
 +  * [[ustavni-pravo:​pl-us-23-2004|Pl.ÚS 23/​04]] ​ -  331/05 Sb. - __legislativní proces – legislativně-technické opravy__
 +    * Návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, pro údajnou neústavnost spočívající ve způsobu projednání návrhu zákona – ZAMÍTNUTO
 +    * Navrhovatelé poukazovali na nesoulad mezi zněním zákona schváleným PS a zněním postoupeným Senátu, na což Senát reagoval žádostí o zaslání znění, které bylo skutečně schváleno. Tomu PS vyhověla a obě strany považovaly lhůtu pro projednání Senátem za běžící od tohoto nového postoupení. Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy a doplnil ho usnesením, ve kterém konstatoval,​ že ani opakovaně postoupený návrh zákona nebyl v souladu se zněním schváleným PS. Senát však i přesto zákon projednal. Rozdíl mezi prvním postoupením a druhým byl jen v odstranění jedné chyby, která měla věcný význam, zbylých 13 nesrovnalostí se týkalo pouze legislativně-technických oprav, které byly v návrhu provedeny až po schválení ve třetím čtení.
 +    * ÚS se přiklonil k názoru, že legislativně-technická redakce návrhu zákona nezměnila tento návrh ani obsahově ani právně proti znění, které bylo dodatečně postoupeno Senátu. Dále několikrát poukázal na neexistenci "​stykového zákona",​ který by měl danou problematiku řešit. Ústavně stanovená pravidla zákonodárného procesu shledal za neporušená.
 +  * [[ustavni-pravo:​pl-us-1-2000|Pl.ÚS 1/2000]] - 107/2000 Sb.- __dělba moci – oddělení zákonodárné moci od samosprávy__
 +    * Návrh Zastupitelstva města Ústí n. Labem a Zastupitelstva městského obvodu Ústí n. Labem - Neštěmice na zrušení ustanovení zákona o obcích - Z ČÁSTI VYHOVĚNO
 +    * Stěžovatelé uvedli, že usnesením PS, kterým zrušili usnesení Zastupitelstva městského obvodu Ún/L Neštěmice,​ bylo porušeno právo na samosprávu,​ zaručené územím samosprávným celkům Ústavou a zákonem o obcích -> dovozují, že rozhodnutí o realizaci stavebních úprav v Matiční ulici zcela nepochybně patří do samostatné působnosti obce a jakýkoli zásah do této samosprávné působnosti je možný jen, vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem). Proto mají stěžovatelé za to, že státní moc - v daném případě moc zákonodárná - postupovala v rozporu s tímto ustanovením Ústavy.
 +    * Upozorňují také na to, že Ú ČR (1/1993 Sb.) zrušila dosavadní Ústavu a ústavní zákon o čs federaci, a tak změnila od základu ústavní postavení státu a jeho orgánů. Zejména ČNR přestala být dne 31. 12. 1992 „Nejvyšším orgánem státní moci“ a dne 1. 1. 1993 se stala PS ČR s novým ústavním postavením založeným na dělbě státních mocí na moc zákonodárnou (hlava druhá), moc výkonnou (hlava třetí) a moc soudní (hlava čtvrtá) -> splněn požadavek na ustavení právního a demokratického státu, neboť došlo k derogaci některých ustanovení zákona o obcích, zejména v oblasti státního dozoru nad zákonností výkonu samosprávy,​ obsažených v napadených ustanovení. Garantem ústavnosti a zákonnosti tohoto výkonu obecní samosprávy se stal ÚS dle zákona o ÚS. Obecné soudy přezkoumávají ovšem jen rozhodnutí orgánů územní samosprávy,​ vydaná ve správním řízení nebo rozhodnutí,​ která zakládají,​ mění nebo ruší oprávnění fyzických nebo právnických osob. Z uváděných argumentů pak stěžovatelé dovozují, že zrušení usnesení Zastupitelstva městského obvodu Ústí n. Labem - Neštěmice PS byl neústavním zásahem do činnosti územního samosprávného celku.
 +    * Přijetím Ústavy (ústavní zák. č. 1/1993 Sb.) byl především odstraněn jeden ze základů starého ústavního řádu, jímž byl systém NV budovaný podle sovětského vzoru od místních přes okresní a krajské NV až po Českou národní radu (jakožto „NV nejvyššího stupně“) koncipovaných jako orgánů státní správy a státní moci a Česká národní rada dokonce jako „nejvyšší orgán státní moci“ podle čl. 102 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., ve znění dalších ústavních zákonů, platného do 31. 12. 1992. Tento systém byl nahrazen právním státem, založeným na dělbě státních mocí: zákonodárné,​ výkonné a soudní, v němž Parlament České republiky, tvořený PS a Senátem, má jen moc zákonodárnou a jakoukoli výkonnou/​soudní pravomoc postrádá. Jediná výkonná pravomoc PS spočívá v možnosti disciplinárně stíhat své členy a rozhodovat o souhlasu s jejich trestním stíháním;​ dále ještě vykonává nezákonodárné funkce, spočívající v možnosti zřídit vyšetřovací komisi pro vyšetřování věcí veřejného zájmu a možnost interpelovat vládu a její členy. PS tedy nesmí jakkoli do moci výkonné a do samosprávy zasahovat, s výjimkou podnětu, resp. doporučení apod.
 +  * [[ustavni-pravo:​pl-us-55-10|Pl. ÚS 55/10]] - __zrušení zákona přijatého ve stavu legislativní nouze__ - VYHOVĚNO
 +    * **Podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze je existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem, anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody**. Takovou okolností může být jen situace, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších,​ anebo může jít o situaci přírodní katastrofy (ne však nesouhlas opozice s urychleným projednáním návrhu zákona v prvním čtení: účelem tohoto institutu je totiž zkrácení parlamentní procedury z důvodu výskytu mimořádné okolnosti, nikoliv z důvodu dosažení konsenzu v parlamentu, byť třeba dosaženého i napříč politickým spektrem). Musí být také zcela jasné, jaká konkrétní nebezpečí při nevyužití tohoti institutu hrozí. Závěr o existenci této mimořádné okolnosti musí mít rozumný základ a musí být podložen skutkovými okolnostmi. Její typová závažnost musí být přitom srovnatelná s čl. 8 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. ​
 +    * Plénum ÚS nálezem vyhovělo návrhu skupiny poslanců, zrušilo zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.
 +    * Podsta návrhu - tvrzení, že napadený zákon nebyl přijat ústavně předepsaným způsobem -> navrhovatelé namítali, že vládní většina při přijímání zákona jednala zcela nepřiměřeně a svévolně, když zneužila institut legislativní nouze, nepředvídatelně svolala mimořádnou schůzi PS, neodůvodněně vypustila obecnou rozpravu a odepřela právo hlasovat již zvoleným senátorům. Tím měla legislativní procedura porušovat blíže rozvedené ústavní principy a hodnoty.
 +    * ÚS se věnoval vztahu principu většinového rozhodování a ochrany menšin (parlamentní opozice) v podmínkách parlamentních procedur. Odkázal na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy -> nejzákladnější práva parlamentní opozice: garance prosté účasti v parlamentním projednání,​ možnosti hlasovat, právo aktivně vystoupit v rozpravě a vyjádřit se k projednávanému bodu či interpelovat zúčastěného člena vlády, dále i garance možnosti ovlivnit samotnou projednávanou agendu (pořad) následující parlamentní schůze (neměla by být pouze v rukou vládnoucí většiny), včetně možnosti vyvolat mimořádné schůze, docílit zařazení nového bodu na pořad jednání, či naopak možnost její blokace nebo oddálení projednávání určitého bodu programu cestou tzv. obstrukcí.
 +    * Stav legislativní nouze - dle ÚS uvedl jde o institut zkracující proceduru přijetí vládních návrhů zákonů, při němž nezbytně dochází nejen k omezení či zkrácení výše zmíněných práv parlamentní opozice, nýbrž v konečném důsledku i k narušení či relativizování demokratických principů ovládajících legislativní proces. ÚS současně upozornil, že na úrovni ústavního pořádku počítá právní úprava s možností projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze v ÚZ o bezpečnosti ČR. To nevylučuje,​ aby na úrovni zákona byly zakotveny další případy projednávání zákonů ve zkráceném řízení (stavu legislativní nouze), jejich výklad a aplikace by měly dopadat na situace odpovídající závažnosti situací, s nimiž počítá pro zkrácené projednání návrhu zákona ústavní pořádek (stav ohrožení státu, válečný stav).
 +    * ÚS dospěl k závěru, že požadovaný prvek mimořádnosti nelze spatřovat v údajných „obstrukcích“ ze strany parlamentní opozice, ÚS dovodil, že institut legislativní nouze byl právě použit proto, aby zákon nabyl účinnosti do konce r. 2010, což by bylo znemožněno postupem opozice. Tento důvod však není legitimní a došlo tím k "​odstavení"​ funkce parlamentní opozice (která je ale také povinnována k plnění role odpovědné a konstruktivní opozice) , jež je pro fungování demorkacie jedním z nejdůležitějších předpokladů.
 +    * Ústavní pořádek explicitně připouští možnost projednat vládní návrh zákona ve zkráceném jednání pouze na základě ústavního zákona o bezpečnosti České republiky (v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu). Stanoví-li tedy ústavní pořádek takovouto možnost pouze v jediném případě, je zřejmé, že za jiných situací to obecně možné není. Nejde přitom o mezeru v Ústavě, pokud ústavní pořádek možnost projednat návrh zákona ve zkráceném jednání zná, ale je možno to připustit jen v extrémních a mimořádných situacích. Lze připustit, že na úrovni zákona (JŘ) se zakotví další případy, kdy lze zákony projednat ve zkráceném řízení (legislativní nouze), avšak protože jde o úpravu praeter constitutionem a protože smyslem ústavněprávní reglementace zkráceného projednávání je ochrana práv a principů ovládajících legislativní proces v demokratickém právním státě, využití institutu legislativní nouze je možné jen za předpokladu **širokého konsenzu v Parlamentu**.
 +
 +----
 +PS - Poslanecká sněmovna / S - Senát /  ÚZ - ústavní zákon / EU - Evropská unie / ESD - Evropský soudní dvůr / ECB - Evropská centrální banka / LP - lidská práva / ÚS - Ústavní soud / NS - Nejvyšší soud / NSS - Nejvyšší správní soud / ÚSC - územní samosprávný celek / NV - národní výbor
 + 
 +
 +
 +===== Prameny =====
 +
 +  * Ústava České republiky
 +  * Jednací řád Poslanecké sněmovny + Jednací řád Senátu
 +  * Ústavní zákon o bezpečnosti ČR
 +  * Ústavní právo a státověda,​ II.díl, část 1., Václav Pavlíček a kol., 2.vydání - str. 427-464
 +  * Ústavní systém České republiky, Základy českého ústavního práva, Gerloch/​Hřebejk/​Zoubek,​ 4.vydání - str. 184-189
 +  * http://​icv.vlada.cz/​cz/​cotoje/​co-je-legislativni-proces--59870/​tmplid-560/​
 +  * http://​cs.wikipedia.org/​wiki/​Pr%C3%A1vn%C3%AD_p%C5%99edpis
 +  * obrázek - http://​www.volny.cz/​jiri.payne/​Image66.gif
 +  * http://​www.usoud.cz/​clanek/​5000
 +  * rezzzy
 +  * http://​nalus.usoud.cz/​Search/​Search.aspx
 +  * http://​aplikace.mvcr.cz/​archiv2008/​rs_atlantic/​data/​files/​kolar02.pdf
 +
 +=== Diagramy legislativního procesu ===
 +  * {{:​ustavko:​zkouska:​vyvojove_diagramy_legislativniho_proces.pdf|}}
 +  * zdroj: http://​www.psp.cz/​sqw/​ppi.sqw?​d=1&​t=5 (web Parlamentního institutu)
 +=== Plán legislativních prací vlády ===
 +  * http://​www.vlada.cz/​cz/​media-centrum/​aktualne/​plan-legislativnich-praci-vlady-80681/​
 +
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 16. Publikace zákonů a jiných pramenů práva v ČR ======
 +
 +  * **Pramen práva** - pojem, jenž označuje vnější formu, kterou jsou sdělovány právní normy
 +  * Pojetí pramenů práva
 +    * **formální – pramen práva je nositel a zprostředkovatel právní normy** (pro naší otázku relevantní)
 +    * materiální – pramenem práva je to, co je zdrojem práva a ovlivňuje jej: společenské poměry – kulturní vyspělost společnosti
 +    * gnoseologické – pramen práva je vše, co svědčí o právu – právní literatura, rozsudky, smlouvy, atd.
 +
 +===== Právní úprava =====
 +
 +  * **Ústava České republiky**
 +    * Čl. 52 Ú
 +      * (1) K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen.
 +      * (2) Způsob vyhlášení zákona a mezinárodní smlouvy stanoví zákon. (ustanovené též v JŘ PS)
 +  * **Zákon č. 309/1999 Sb., o sbírce zákonů a sbírce mezinárodních smluv**
 +    * Účinnost k 1.1.2000
 +    * Oproti původní právní úpravě z roku 1992 (Zákon ČNR o Sb. zákonů ČR) - rozšíření okruhu aktů vyhlašovaných v oficiální publikační sbírce / rozdělení sbírky na 2 samostatné sbírky - //​vnitrostátní právní akty// a //​mezinárodní smlouvy + rozhodnutí orgánů mezinárodních organizací//​ / nová právní regulace pravidel (označování,​ citace, lhůta pro vyhlášení apod.) -> právní předpisy, nálezy ÚS a mezinárodní smlouvy vyhlášené dle původní právní úpravy nemusí být znovu vyhlašovány,​ ponechávají si dále své formální označení
 +    * Části zákona - Sbírka zákonů, Sbírka mezinárodních smluv, Vydávání Sbírky zákonů a Vydávání Sbírky mezinárodních smluv, Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
 +  * **Zákon č. 90/1995 Sb., o JŘ PS**
 +    * Upravuje vyhlašovací formuli -> uvozovací věta: //"​Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:"//​
 +    * Užívá se pro všechny zákony, vč. těch, které byly zamítnuty/​vráceny Senátem a poté znovu schváleny PS
 +  * **Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích**
 +    * upraven způsob vyhlašování obecně závazných vyhlášek a nařízení
 +
 +===== Východiska =====
 +
 +  * ČR je právní stát -> jedním z požadavků je uplatnění **principu poznatelnosti práva a principu právní jistoty**
 +  * Adresáti právní normy mají znát svá práva a povinnosti stanovené právním řádem -> mají mít možnost se seznámit s formálními prameny práva
 +    * Ústava se ve čl. 52 Ú (a JŘ PS) vyjadřuje neúplně, když hovoří pouze o zákonech a mezinárodních smlouvách -> příliš úzké vymezení, v právním státě nutno publikovat i další právní předpisy
 +  * Obecná závaznost právních norem - podmíněna veřejným vyhlášením právního předpisu, který je jejím komunikátorem (tím se rozumí jeho uveřejnění/​publikace)
 +  * Bez vyhlášení právního předpisu nemůže nastat jeho platnost ani účinnost
 +  * **Publikace materiální** - uvedení právního předpisu v obecnou známost (tedy veřejným předčítáním,​ vybubnováním,​ denním tiskem apod.)
 +  * **Publikace formální** - provedení formálního aktu publikace, který sice nezaručí, že se rozšíří faktická znalost právního předpisu, ale je způsobilý zaručit možnost, že se od něj může skutečná znalost odvozovat (vydání a rozeslání oficiální psané publikační sbírky nebo vyhlášení právního předpisu zákonem stanoveným způsobem - na úřední desce, apod.)
 +    * Užití fikce "​neznalost zákona neomlouvá"​ //​(ignorantia legis non excusat)//
 +
 +===== Sbírka zákonů =====
 +
 +  * Ve Sbírce zákonů se vyhlašují jednak právní předpisy, jednak další akty státních orgánů
 +  * Uveřejněním plného znění v českém jazyce se vyhlašují tyto __právní předpisy__
 +    - //ústavní zákony//
 +    - //zákony//
 +    - //zákonná opatření Senátu// (dosud nepřijato, zatím nedošlo k rozpuštění PS - info z 2008)
 +    - //​nařízení vlády//
 +    - //právní předpisy vydávané ministerstvy a ostatními ústředními správními úřady; právní předpisy jiných správních úřadů a právnických osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s celostátní působností//​ (tj. vyhlášky)
 +  * Od 1.1.2006 mají být ve Sb. vyhlašovány též právní předpisy jiných správních úřadů a právnických osob, pokud na základě zvláštního zákona vydávají právní předpisy s celostátní působností,​ i ty se pak označují jako vyhláška (např. vyhláška ČNB)
 +  * **Platnost** - právní předpis jí nabývá dnem vyhlášení ve Sb.
 +    * Den vyhlášení -> den rozeslání příslušné částky Sb., uvedený v jejím záhlaví, od tohoto dne musí být částka každému dostupná alespoň v každé obci
 +    * Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu a též schvalující orgán je jím vázán
 +    * Platnost je podmínkou účinnosti (princip zákazu zpětné působnosti zákonů -> zákaz retroaktivity)
 +  * **Účinnost** - nutno odlišit od platnosti
 +    * Den, kdy právní předpis //​zakládá,​ mění nebo ruší právní vztahy//, tedy "​vstupuje v život"​
 +    * Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené -> právně vynutitelné
 +    * Obvykle stanovena výslovně (nalezneme zpravidla na konci právního předpisu), ke konkrétnímu datu nebo ke dni, kdy nastane nějaká právní skutečnost
 +    * Pokud není výslovně stanoveno datum účinnosti,​ platí obecné pravidlo (dle zákonu č. 309/1999 Sb.) -> není-li stanovena účinnost pozdější,​ nabývá právní předpis účinnost __15. dnem po vyhlášení__ X Vyžaduje-li naléhavý obecný zájem účinnost dřívější,​ lze tak výjimečně učinit, nikdy však nesmí být datum účinnosti dříve, než datum platnosti
 +    * Pro podzákonné předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev,​ jiných správních úřadů, popř. PO) navíc platí, že mohou být vyhlášeny nejdříve dnem, v němž je vyhlášen zákon, k jehož provedení jsou vázány a účinnost mohou nabýt nejdříve dnem, k němuž nabývá příslušný zákon účinnosti
 +  * **Legisvakance** - (z latinského //vacatio legis//) období mezi platností a účinností právní normy
 +  * Ve Sb. se dále vyhlašují tyto __akty státních orgánů__
 +    - //nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího správního soudu//, pokud tak stanoví zákon
 +        * Dle zákona č. 182/1993 Sb., o ÚS - rozhodnutí o návrhu zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení,​ o ústavní žalobě proti prezidentu republiky, o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení PS a S, o návrhu na posouzení souladu mezinárodních smluv s ústavním pořádkem -> vyhlašuje se výrok a taková část odůvodnění,​ ze které je jasné, jaký je právní názor ÚS a co jej k němu vedlo
 +    - //sdělení Ústavního soudu//, jestliže o jejich vyhlášení Ústavní soud rozhodne
 +    - //usnesení PS o zákonném opatření Senátu//, anebo //sdělení předsedy PS//, že se PS na své první schůzi o zákonném opatření neusnesla
 +    - //​rozhodnutí prezidenta republiky, oznámení prezidenta republiky o výsledku referenda, usnesení komor Parlamentu a usnesení vlády//, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo jestliže o jejich vyhlášení tyto orgány rozhodnou
 +        * rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb, či usnesení vlády / komor Parlamentu - rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu, válečném stavu -> zveřejnění v hromadných sdělovacích prostředcích + vyhlášení stejně jako zákon, účinnosti nabývají okamžikem, stanoveným v daném rozhodnutí
 +    - //sdělení ministerstev,​ jiných ústředních správních úřadů nebo ČNB// o skutečnostech a přijatých rozhodnutích,​ pokud povinnost vyhlásit je ve Sb. stanoví zvláštní zákon
 +        * dle zákona je ČNB oprávněna vydávat v mezích zákona a na základě zákonného zmocnění __opatření__ závazná pro zákonem vyjmenované subjekty, dále __úřední sdělení__,​ jimiž oficiálně informuje o zákonem stanovených skutečnostech -> obojí musí být vyhlášeno ve Věstníku ČNB, není však nutné tyto akty publikovat též ve Sb.
 +    - //úplná znění ÚZ a zákonů//, zmocňuje-li k vyhlášení jejich úplného znění předsedu vlády ÚZ nebo zákon, toto znovuvyhlášení (republikace),​ k němuž dochází vždy na základě zvláštního zákonného zmocnění, však neobsahuje vlastní text zákona, ale pouze jeho platné znění ke dni, k němuž se úplné znění publikuje (právně závazná jsou proto jen původní vyhlášení zákona a jeho novel, jen tato se citují)
 +
 +{{:​ustavko:​zkouska:​sbirka_zakonu.jpg|}}
 +
 +===== Sbírka mezinárodních smluv =====
 +
 +  * **Sdělením Ministerstva zahraničních věcí** se vyhlašují
 +    - //platné mezinárodní smlouvy, jimiž je ČR vázána//
 +    - //​oznámení o výpovědi mezinárodních smluv a o jiných skutečnostech důležitých pro provádění jednotlivých mezinárodních smluv//
 +    - //​rozhodnutí přijatá mezinárodními orgány a orgány mezinárodních organizací,​ jimiž je ČR vázána//
 +  * Deleguje-li čl. 52 odst. 2 Ú určení způsobu vyhlášení mezinárodní smlouvy na zákon, lze dovodit, že jde pouze o platnost vnitrostátní,​ nikoli platnost z hlediska mezinárodního práva
 +  * Dnem vyhlášení je den rozeslání příslušné částky Sb. m. s. uvedený v jejím záhlaví
 +  * Všechny mezinárodní smlouvy se uveřejňují zásadně __v plném znění__ (s výjimkou mezinárodních smluv, které neschvaluje Parlament a týkají se pouze malého počtu fyzických a právnických osob - mohou být uveřejněny bez plného znění jejich příloh, Ministerstvo zahraničních věcí pak uvede výčet příloh a údaj, kde do nich lze nahlédnout a pořizovat výpisy a opisy)
 +  * Jazyk - __znění rozhodné podle mezinárodního práva pro jejich výklad__ (tj. **autentický jazyk**) a zároveň v __překladu do ČJ__ (pokud není české znění rozhodné), má-li mezinárodní smlouva více rozhodných znění, uveřejňuje se v 1 jazyce, pokud k nim patří AJ, zveřejňuje se právě v AJ
 +    * Závaznost autentického znění a překladu do ČJ - zákon určil pravidlo, že //v případě rozdílu má přednost autentické znění//
 +  * Obdobná pravidla platí i při vyhlašování rozhodnutí mezinárodních orgánů a mezinárodních organizací
 +
 +===== Společná ustanovení pro Sb. a Sb. m. s. =====
 +
 +  * Sbírky se vydávají v postupně číslovaných **částkách** označených pořadovými čísly, jejichž řada se uzavírá koncem každého kalendářního roku
 +  * Číslování stran obou sbírek se provádí od počátku kalendářního roku v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku
 +  * Právní předpisy a další právní akty (ve Sb.) i sdělení ministerstva zahraničních věcí (ve Sb. m. s.) se označují od počátku kalendářního roku pořadovými čísly v souvislé řadě, která se uzavírá koncem každého kalendářního roku
 +  * **Sb. a Sb. m. s. vydává Ministerstvo vnitra, které zajišťuje také její tisk a distribuci**
 +    * Lehce rozpor se zákonem -> Obě sbírky vydává a tiskne příspěvková organizace Tiskárna Ministerstva vnitra (zřízena Ministerstvem vnitra v r. 1996) - dle zákona to má být přímo Ministerstvo vnitra / Distribuci provádí v praxi soukromá firma MORAVIAPRESS,​ a.s., je jí svěřeno celoroční předplatné i objednávky jednotlivých částek
 +  * Právní předpisy, další právní akty i sdělení Ministerstva zahraničních věcí musí být vyhlášeny neprodleně,​ nejpozději do 30 dnů ode dne jejich doručení Ministerstvu vnitra
 +  * Za správnost textů ve Sb. zodpovídá ten, kdo je Ministerstvu vnitra předal
 +  * Za správnost textů ve Sb. m. s. (včetně správnosti překladu do ČJ) zodpovídá příslušné ministerstvo,​ jiný příslušný ústřední správní úřad nebo ČNB
 +  * Ve sbírkách se též vyhlašují sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby
 +  * **Citace** -> zkratka "​**Sb.**"​ a "**Sb. m. s.**"
 +  * Zákon stanovuje povinnost všem obcím, městským obvodům a městským částem územně členěných statutárních měst umožnit v pracovních dnech každému **bezplatné nahlížení** do Sb., totéž platí pro kraje a hl.město Prahu, těm však navíc ukládá povinnost umožnit nahlížení i do Sb. m. s. //(důvod - každá fyzická a právnická osoba má mít možnost zjistit obsah právních předpisů a tudíž znát svá práva a povinnosti)//​
 +    * Dnes to není úplně v souladu s principem právní jistoty -> po přijetí euronovely jsou součástí právního řádu všechny vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal souhlas Parlament a jimiž je ČR vázána, proto by měly být tyto smlouvy (vyhlášené ve Sb. m. s.) být každému dostupné stejně jako zákony a jiné právní předpisy, tedy i v obcích (zvlášť s ohledem, že pokud mezinárodní smlouva stanoví něco jiného než zákon, užije se mezinárodní smlouva - aplikační přednost viz čl. 10 Ú)
 +  * Vedle Sb. a Sb. m. s. je Ministerstvo vnitra též povinno zveřejňovat stejnopis Sbírky zákonů vydávané po 4.5.1945 a Sbírky mezinárodních smluv způsobem umožňující dálkový přístup (internet)
 +    * Nepovažují se ze zákona za oficiální vydání sbírek
 +    * Ani další znění zveřejňována soukromoprávními publikacemi nejsou oficiální (ani knižní podoba, ani elektronické informační systémy) - např. edice ÚZ, ASPI, Lex Galaxy apod.
 +    * **Vyjádření ÚS v nálezu publikovaném jako 37/2007 Sb.** ([[ustavni-pravo:​pl-us-77-06|]]) o zrušení jistých ustanovení v zákoně o bankách - kromě kritiky přílepků ÚS také kritizuje situaci, kdy se adresát právní normy v právním řádu nemůže orientovat bez použití informačních technologií,​ o jejichž použití však zákon mlčí (přitom bez nich se již v právním řádu ČR nelze vyznat a při uplatnění zásady neznalost zákona neomlouvá se tak stává právo pro své adresáty zcela nepředvídatelné a tato zásada je problematicky uplatnitelná - tato zásada se nemá vykládat jen k tíži adresátů práva, ale i jako závazek veřejné moci učinit právo poznatelným,​ protože jen takovým právem se lze řídit)
 +
 +===== Publikace dalších právních předpisů =====
 +
 +  * Obdobné principy právního státu, které stíhají vyhlašování zákonů a mezinárodních smluv, by měly platit i pro publikaci právních předpisů vydávaných orgány územních samosprávných celků -> obcí a krajů (i v Ústavě, ale o tom jak to provést ponechává Ústava na zákonodárci)
 +  * **Právní předpisy kraje** - obecně závazné vyhlášky a nařízení kraje
 +    * Dle zákona o krajích (č. 129/2000 Sb.)
 +    * Platnosti nabývají dnem vyhlášení ve __Věstníku právních předpisů kraje__
 +    * Věstník musí být přístupný na krajském úřadu, na obecních úřadech v kraji a na Ministerstvu vnitra
 +    * Kraj musí umožnit zveřejnění stejnopisu Věstníku na internetu
 +    * Účinnosti nabývá 15. dnem po vyhlášení,​ pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti (s výjimkou naléhavého obecného zájmu -> lze dřív, pak je nutno v právním předpisu dřívější účinnost uvést, zveřejnit to na úřední desce krajského úřadu a obecních úřadů kterých se to dotýká + zajistit materiální publikaci)
 +  * **Právní předpisy obce** - obecně závazné vyhlášky a nařízení obce
 +    * Dle zákona o obcích (č. 128/2000 Sb.)
 +    * Vyhlášení je též podmínkou platnosti, nikoli však formou vydávání sbírky, ale __vyvěšením na úřední desce obecního úřadu__ po dobu 15 dnů
 +    * Dnem vyhlášení je první den jeho vyvěšení na úřední desce
 +    * Obec může právní předpis zveřejnit kromě toho i jinak - např. rozhlasem
 +    * Pokud není stanovena účinnost pozdější,​ nabývá předpis účinnosti 15. dnem od vyvěšení,​ vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze i dříve, ne však účinnost před platnost
 +    * Obec vede //evidenci právních předpisů//​ - obsahují číslo, název, datum schválení,​ datum nabytí platnosti a účinnosti,​ příp. pozbytí platnosti
 +    * Právní předpisy a jejich evidence musí být každému přístupny u obecního úřadu, v obci, která jej vydala
 +    * Nařízení vydané obcí vykonávající rozšířenou působnost musí být každému přístupné též u obecních úřadů působícím v jejím správním obvodu
 +    * Právní předpis zašle obce neprodleně po jeho vyhlášení příslušnému krajskému úřadu a také Ministerstvu vnitra (pokud o to požádá)
 +  * **Právní předpisy EU**
 +    * 1.5.2004 - vstoupila v platnost Smlouva o přistoupení ČR do EU -> počátek platnosti právních předpisů ES (komunitárního práva), resp. práva EU (na základě čl. 10a Ú)
 +    * __Úřední věstník Evropské unie__ - //Official Journal of the European union//
 +      * Vyhlašování nařízení,​ směrnic a rozhodnutí
 +      * Písemná (ale jen ta disponuje //​formální publicitou a autentičností//​) i elektronická podoba -> [[http://​eur-lex.europa.eu|eur-lex.europa.eu]]
 +      * Vychází ve všech úředních jazycích EU
 +      * Právní akty vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak 20. dnem po vyhlášení
 +      * Vydáván //Úřadem pro úřední tisky Evropské unie// se sídlem v Lucembursku
 +      * Usnesení vlády z r.2004 - členové vlády a vedoucí ostatních úředních orgánů státní správy musí uveřejnit na internetových stránkách ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy informace o možnostech získání textů právních předpisů ES a EU + doporučení primátorům statutárních měst, vč. hl.města Prahy a starostům obcí s rozšířenou působností,​ aby zajistili poskytnutí odborné pomoci veřejnosti při vyhledávání těchto textů
 +        * Až novela zákona o Sb. a Sb. m. s. s účinností od 1.1.2006 -> povinnost všem krajům a hlavnímu městu Praze umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Úředního věstníku EU
 +      * Dnes zajišťují české znění předpisů ES/EU  a rozsudků ESD orgány EU (ČJ jedním z úředních jazyků EU), které také odpovídají za správnost českého znění
 +  * Existence dalších věstníků
 +    * **Věstník NKÚ**
 +      * Publikuje se zde výroční zpráva a závěry kontrol (nejsou právními předpisy)
 +    * **Věstník ČNB**
 +      * Publikace opatření a úředních sdělení (nejsou právními předpisy)
 +      * Vyhlášky ČNB (například o stažení papírové padesátikoruny) se publikují ve Sb.
 +
 +----
 +ČJ - český jazyk / ČNB - Česká národní banka / Sb. - Sbírka zákonů / Sb. m. s. - Sbírka mezinárodních smluv / ES - Evropské společenství / ESD - Evropský soudní dvůr
 +
 +===== Prameny =====
 +
 +  * Ústava České republiky
 +  * 309/1999 Sb. O sbírce zákonů a sbírce mezinárodních smluv
 +  * Ústavní právo a státověda,​ II.díl, část 1., Václav Pavlíček a kol., 2.vydání (2008) - str. 465-478
 +  * Ústavní systém České republiky, Základy českého ústavního práva, Gerloch/​Hřebejk/​Zoubek,​ 4.vydání (2002) - str. 189
 +
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 17. Imunita ústavních činitelů; význam slibu a délka funkčního období ústavních činitelů ======
 +
 +===== Pojem ústavní činitel =====
 +
 +  * souhrnné označení pro volené i jmenované představitele státu a nejvyšší úředníky,​ pokud jsou jejich funkce výslovně uvedeny v Ústavě ​
 +  * __dělení:​__
 +    * zákonodárná moc: **poslanci** a **senátoři**
 +    * výkonná moc: **prezident** a **členové vlády**
 +    * soudní moc: **soudci ÚS, NS, NSS a běžných soudů** (okresní, krajské, vrchní)
 +    * ostatní:** prezident a viceprezident NKÚ, guvernér + viceguvernér + členové Bankovní rady ČNB** (v širším pojetí i státní zástupci – okresní + krajští)
 +
 +===== Imunita =====
 +  * vynětí ústavního činitele z obecně platného právního režimu
 +  * __2 formy__
 +        *  **indemnita = neodpovědnost,​ hmotněprávní imunita** - v trestním právu; taková exempce, že trestný čin vůbec nemohl být spáchán
 +        * **nestíhatelnost = imunita procesněprávní** - procesní exempce z trestního stíhání; trestný čin se mohl stát, ale ústavní činitel za něj nemůže být stíhán orgány činnými v trestním řízení nebo jen za určitých podmínek (např. se souhlasem příslušné komory)
 +    ​
 +==== 1) Imunita poslanců a senátorů====
 +    * příčinou vytvoření institutu poslanecké imunity v historii parlamentarismu byla snaha chránit členy volených shromáždění před panovníkem,​ úřady, policií, zejména snaha znemožnit zadržení členů parlamentu během cesty na shromáždění,​ zároveň se paralelně vytvářelo privilegium poslanců ve formě svobody projevu na půdě parlamentu ​
 +    * nejdůležitější záruka výkonu mandátu poslance / senátora
 +    * zajišťuje,​ že Parlament je za všech okolností nezávislý ​ a má možnost se za všech okolností bez překážek sejít a jednat
 +    * **vynětí (exempce) člena Parlamentu z obecného právního režimu**
 +    * viz čl.27 Ústavy
 +    * __2 formy:__
 +      a) __**indemnita**__
 +        * čl.27 odst.1 a 2 Ú: (1) //​„Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.“//​
 +        * (2) //„Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.“//​
 +        * **= neodpovědnost,​ hmotněprávní imunita v trestním právu**
 +        * taková exempce, že trestný čin vůbec nemůže být spáchán
 +        * za hlasování v komorách Parlamentu není poslanec nebo senátor trestně odpovědný;​ za hlasování ho nelze postihnout ani trestněprávně,​ ani správněprávně a ani disciplinárně = **úplná indemnita**
 +        * za projevy v komorách a jejich orgánech rovněž není člen Parlamentu trestně odpovědný,​ podléhá ale disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem = **částečná indemnita** (myslí se projevy ústní i písemné – př. legislativní a jiné návrhy, podpisy na dokumentech,​ písemné interpelace,​…)
 +      b) __**imunita procesněprávní**__
 +        * čl. 27 odst.4 Ú: //​„Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.“//​
 +        * **nestíhatelnost,​ procesní exempce z trestního stíhání**
 +        * trestný čin se mohl stát, ale poslanec či senátor za něj nemůže být stíhán orgány činnými v trestním řízení bez souhlasu komory, jejímž je členem
 +        * podklady pro rozhodování komory připravuje mandátový a imunitní výbor
 +        * svým souhlasem může komora svého člena zbavit procesněprávní imunity → může být vzat do vazby, stíhán a potrestán jako každý jiný občan
 +        * pokud komora souhlas odepře, nemůže už být pro daný skutek nikdy stíhán
 +        * platí i pro skutky spáchané před nabytím mandátu
 +        * čl. 27 odst. 5 Ú: člena Parlamentu lze zadržet, byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté
 +          * příslušný orgán to musí ihned oznámit předsedovi komory ​
 +          * a) nedá-li předseda do 24 h od zadržení souhlas k vydání zadrženého soudu, musí ho orgán propustit
 +          * b) dá-li souhlas, postoupí oznámení mandátovému a imunitnímu výboru k projednání a podání návrhu komoře (provede patřičná šetření, dá poslanci možnost se vyjádřit) → na následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností (rozhoduje tedy výhradně příslušná komora, předseda jen vyslovuje předběžný souhlas se zadržením při přistižení člena při činu) ​
 +        * žádost příslušného orgánu o vyslovení souhlasu komory musí zejména obsahovat vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci → komora rozhodně usnesením, které orgánu zašle
 +        * **odpovědnost za přestupky:​** čl.27 odst.3 Ú -  přestupky mohou být stíhány jen v disciplinárním řízení příslušné komory
 +          * __novela zákona o přestupcích:​__ (//**zákon č.78/2002 Sb. novelizující zákon o přestupcích č.200/1990 Sb. a oba jednací řády komor**//) pro stíhání přestupku si může poslanec nebo senátor vybrat, zda se podrobí běžnému postupu, nebo zda bude přestupek projednán v komoře ​
 +==== 2) Imunita prezidenta republiky ====
 +    * charakteristická je **neodpovědnost z výkonu funkce a imunita** -  toto privilegium pochází z monarchistických zřízení, ústavodárci v ČR se inspirovali vzorem 1.republiky
 +    * __**neodpovědnost z výkonu funkce**__
 +      * čl. 54 odst. 3 Ú: //​„Prezident republiky není ze své funkce odpovědný.“//​
 +      * v demokratických státech zpravidla spojována s povinností kontrasignace jeho aktů ústavním činitelem, který za takové úkony odpovídá
 +      * **Ústava 1920:** nutná byla kontrasignace všech rozhodnutí + veškerých jeho úkonů moci vládní a výkonné (třeba i novoroční projev) × **dnes** tomu tak není - kontrasignována musí být jen rozhodnutí,​ která musí mít písemnou povahu, a to s výjimkou těch, která jsou zvlášť vyjmenovány v čl. 62 Ú
 +        * rozhodnutím prezidenta zde myšleným není např. návrh – prezident může návrh k ÚS  podávat bez kontrasignace
 +      * rozpor s demokratickým právním řádem: má být v republice vůbec někdo neodpovědný a pokud ano, měl by moci něco rozhodovat sám? (př. neodpovědný prezident jmenuje neodpovědnou bankovní radu, která disponuje s miliony) → __neodpovědnost je vyvažována:​__
 +        - **kontrasignace**
 +        - **impeachment** = speciální ústavní delikt, jen prezident se může dopustit velezrady (u ostatních vlastizrada) – čl. 65 odst. 2 a čl. 87 odst.1 písm.g)
 +      * je všestranná,​ týká se všeho, co z výkonu funkce vyplývá, nejen rozhodnutí
 +      * nevztahuje se na činnost a rozhodování prezidenta, která se netýkají výkonu jeho funkce (př. správa jeho osobního majetku)
 +      * souvisí s tím, že v ČR je parlamentní forma vlády s reprezentativní demokracií
 +    * __**imunita**__
 +      * čl. 65 Ú
 +      * prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt, a to bez rozdílu, zda jde o výkon funkce nebo nikoli
 +      * **trestní stíhání pro trestné činy spáchané během výkonu jeho funkce je navždy vyloučeno**
 +      * **prezident republiky může být stíhán pouze za velezradu** ​
 +        * před ÚS na základě žaloby Senátu (návrh musí podat aspoň 1/3 senátorů)
 +        * **velezrada** = //"​jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky,​jakož i proti jejímu demokratickému řádu“//;​ je to **ústavní delikt, ne trestný čin!!!**
 +        * jednání Senátu o návrhu na podání žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné,​ hlasuje se veřejně a podle jmen
 +        * takové řízení před ÚS nemá povahu trestního řízení, ale charakter impeachmentu a vztahuje se jen k prezidentu republiky
 +        * řízení o ústavní žalobě prezidentu republiky je upraveno v //​**§96-108 zákona č.182/1993 o ÚS**//; za Senát v něm jedná jeho předseda nebo osoba Senátem pověřená,​ prezident má právo si zvolit jednoho nebo více obhájců
 +        * ÚS buď rozhodne, že se prezident dopustil velezrady nebo ho obvinění zprostí → **jakmile je nález, jímž bylo ústavní žalobě vyhověno, vyhlášen, ztrácí prezident svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt**; je možná obnova řízení, ale pokud v obnoveném řízení dojde ke zproštění z ústavní žaloby, bývalý prezident nenabývá svůj úřad zpět
 +==== 3) Imunita soudců ====
 +    * __**soudci ÚS**__
 +      * čl.86 Ú + //**zákon č.182/1993 Sb. o Ústavním soudu**//
 +      * **soudce ÚS nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu**, pokud S souhlas odepře, je trestní stíhání navždy vyloučeno
 +      * zadržet lze soudce ÚS jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté → příslušný orgán to musí oznámit předsedovi Senátu → nedá-li ten do 24hod od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, musí být zadržený propuštěn → na první následující schůzi rozhodne S o přípustnosti trestního stíhání
 +      * soudce ÚS má **právo odepřít svědectví** o skutečnostech,​ které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce a to i poté, co přestal být soudcem ÚS
 +      * soudce ÚS **nelze vůbec stíhat za přestupky** - to není garantováno Ústavou, ale pouze zákonem → po zániku funkce by mohl být soudce za přestupek stíhán, za předpokladu,​ že by k projednání došlo do 1 roku od jeho spáchání;​ jiných správních deliktů se imunita netýká
 +      * soudce ÚS je odpovědný za **kárné provinění** = jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování ÚS + jiné zaviněné porušení povinnosti soudce + jednání, které má znaky přestupku → o tom se rozhoduje v __kárném řízení__ (//**zákon č.182/1993 Sb. §134-142**//​)
 +        * o zahájení rozhoduje předseda ÚS, spolu s předsedou se na něm může usnést plénum na návrh aspoň 3 soudců
 +        * lze ho zahájit do 1 roku ode dne, kdy došlo k provinění
 +        * během něj nesmí soudce činit žádné úkony související s výkonem soudcovské funkce
 +        * usnesení předsedy ÚS se přeloží plénu + obviněnému musí být umožněno se vyjádřit → zastaví-li plénum řízení, nelze je v téže věci již znovu zahájit × nezastaví-li ho, zvolí ze svého středu 5-ti členný kárný senát, který věc projedná a rozhodne → ten buď jednání uvedené v usnesení soudci vytkne nebo kárné řízení zastaví, nebylo-li kárné provinění prokázáno
 +        * proti usnesení kárného senátu o zastavení kárného řízení může do 15 dnů ode dne jeho doručení podat námitku předseda ÚS nebo soudci, kteří podali návrh na zahájení → rozhoduje plénum
 +        * nebyly-li námitky nebo je plénum nepotvrdilo,​ hledí se na soudce, jako by kárné řízení nebylo zahájeno ​ + v téže věci ho již nelze zahájit
 +        * proti usnesení kárného senátu, které soudci jednání vytklo, může soudce do 15 dnů od jeho doručení podat námitky → rozhoduje plénum – potvrdí nebo zruší nebo vrátí kárnému senátu k novému projednání
 +    * __**soudci obecných soudů**__
 +      * mají jisté **omezené imunity ve vztahu k trestnímu řízení** → pokud je v souvislosti s jejich osobu zahájeno, musí o tom orgán činný v trestním řízení vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti a předsedu daného soudu; jde-li o trestní stíhání pro čin spáchaný při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s tím, je možné soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky
 +
 +
 +===== Význam slibu =====
 +  * složení slibu může mít právní význam pro začátek výkonu funkce či úřadu - to však zpravidla platí jen pro funkce individuální (př. prezident repubilky se složením slibu ujímá úřadu), nikoli pro funkce spočívající v kolektivních sborech (typicky mandát poslance/​senátora - vzniká zvolením)
 +==== a) Slib členů Parlamentu ČR (poslanců a senátorů)==== ​   ​
 +    * čl. 23 Ústavy
 +    * skládá se na první schůzi komory, které se nově zvolený člen účastní
 +    * člen Parlamentu je povinen ho složit (odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou mandát zaniká)
 +    * __znění:​__ //​„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“//  ​
 +    * složení **nemá vliv na vznik mandátu**, protože ten vznikl již zvolením
 +    * povinnosti v něm stanovené nejsou bezprostředně sankcionovány,​ některé jsou ale sankcionovány prostřednictvím dalších ustanovení Ústavy, jednacích řádů či dalších zákonů → př. nebude-li člen Parlamentu dodržovat zákon, může být zbaven imunity a potrestán, popř. disciplinární řízení
 +    * závazek věrnosti státu znamená trvalou loajalitu vůči státu, spočívající v dodržování a aktivním prosazování jeho zájmů
 +    * slib výkonu mandátu " v zájmu všeho lidu" - navazuje na čl.2 odst.1 Ú ("lid je zdrojem veškeré státní moci"​) ​
 +    * i když znění slibu jmenuje jen Ústavu a zákony, znamená to, že poslanci i senátoři jsou povinni zachovávat celý právní řád
 +    * slib má tedy význam spíše morálního charakteru, souvisí s osobním svědomím ​
 +==== b) Slib prezidenta republiky ====
 +    * **složením slibu se prezident ujímá svého úřadu** → složení slibu je tedy právotvornou okolností, bez níž by se ten, který byl zvolen, prezidentem nestal
 +    * odmítne-li slib složit nebo ho složí s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen
 +    * __znění:​__ čl. 59 odst. 2 Ú: //​„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“//​
 +    * slibem se prezident zavazuje k __plnění základních ústavních povinností__ spojených s jeho funkcí:
 +         * **věrnost** – prvořadá povinnost hlavy státu, povinnost hájit svrchovanost a celistvost republiky a její demokratický řád, prezident nemůže dát přednost jinému mezinárodnímu subjektu před věrností republice → pokud by se zpronevěřil tomuto závazku a jeho jednání by směřovalo proti těmto chráněným hodnotám, naplnil by skutkovou podstatu velezrady
 +         * **zachovávání Ústavy a zákonů** – prezident je vázán vnitrostátně i mezinárodními smlouvami podle čl.10 a 10a Ú, které mají přednost před zákony a jsou bezprostředně závazné → prezident nemůže svými akty jednat proti skutečnostem chráněným tímto ustanovením – nemůže uzavřít nebo ratifikovat mezinárodní smlouvu, která by tento příkaz nesplňovala a uvedené hodnoty nerespektovala,​ jinak by se dopustil velezrady
 +         * **zastávání úřadu v zájmu všeho lidu** – nemůže z toho žádnou skupinu lidí vylučovat, či zvýhodňovat některou část lidu, třídu, skupinu či vrstvu → z toho plyne i povinnost jednat se všemi politickými stranami, kterým dal lid důvěru, aby ho zastupovaly v Parlamentu
 +    * svůj slib skládá **do rukou předsedy PS na společné schůzi obou komor** (pravidla stanoví JŘ PS)
 +    * složení slibu **stvrzuje** svým **podpisem**
 +==== c) Slib členů vlády ====
 +    * členové vlády skládají slib do rukou prezidenta republiky
 +    * __znění:​__ čl.69 odst.2 Ú //​„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“//​
 +    * vyplývají z něj __základní povinnosti člena vlády:__
 +         * **být věrný ČR** – nezpronevěřit se jí činností, která by byla v rozporu se zájmy našeho státu (př. spolupráce s nepřátelskou cizí mocí)
 +         * **zachovávat Ústavu a zákony a uvádět je v život** – dbát na jejich dodržování a každodenní naplňování (zejména činnost v rámci podzákonné normotvorby + vydávání individuálních právních aktů)
 +         * **zastávat svůj úřad svědomitě** – plně se věnovat výkonu své funkce (účastnit se schůzí vlády, plnit uložené úkoly + řádně řídit úřad, jehož řízením byl pověřen)
 +         * **nezneužít své postavení** – nečerpat jakýchkoli neoprávněných výhod plynoucích z jeho postavení, které by mu jinak podle zákona nepříslušely
 +==== d) Slib soudců ÚS ====
 +    * __znění:​__ čl. 85 odst. 2 //​„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.“//​
 +    * soudce ÚS ho skládá **do rukou prezidenta republiky**
 +    * **složením slibu se ujímá své funkce**
 +    * odmítne-li slib složit nebo ho složí s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován
 +    * zárukou nezávislosti a nestrannosti je mimo jiné pravidlo, že soudce ÚS nemůže být proti své vůli odvolán nebo přeložen k jinému soudu + procesní imunita
 +==== e) Slib soudců obecných soudů ====
 +    * __znění__ § 62 v zákoně č. 6/2002 o soudech a soudcích: //"​Slibuji na svou čest a svědomí, že se budu řídit právním řádem České republiky, že jej budu vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že v souladu s ním budu rozhodovat nezávisle, nestranně a spravedlivě."//​
 +    * do funkce je soudce jmenován prezidentem republiky bez časového omezení
 +    * **složením slibu se soudce ujímá své funkce**
 +    * odmítnutí složení slibu nebo jeho složení s výhradou má za následek, že se na soudce hledí, jako by nebyl jmenován ​
 +==== f) Slib prezidenta a viceprezidenta NKÚ ====
 +    * skládá se **do rukou prezidenta republiky**
 +    * **složením slibu se ujímají funkce**
 +
 +
 +===== Délka funkčních období ústavních činitelů =====
 +
 +  * stanovena Ústavou nebo ústavními zákony
 +  * __ústavní činitelé:​__
 +    * **poslanec** – 4 roky (čl.16 odst. 1 Ú)
 +    * **senátor** – 6 let (čl. 16 odst. 2 Ú); poznámka: každé 2 roky se volí 1/3
 +    * **prezident republiky** – 5 let
 +    * **soudci ÚS** – 10 let
 +    * **soudci** - bez časového omezení (resp. do 70 let věku) ​
 +    * __další funkce:__ (pro zajímavost) ​
 +      * **člen krajského zastupitelstva** - 4 roky
 +      * **člen městského nebo obecního zastupitelstva** - 4 roky
 +      * **europoslanci** - 5 let
 +      * **evropští komisaři** - 5 let
 +      * **prezident Evropské unie** - 2,5 roku
 +    * **president a vicepresident NKÚ** - 9 let (také ústavní činitelé; jmenuje je prezident republiky na návrh PS; Poslanecká sněmovna volí 15 členů Úřadu na návrh prezidenta Úřadu)
 +    * **Bankovní rada ČNB** - sedmičlenná - guvernér, 2 viceguvernéři a další 4 členové, jmenuje je a odvolává prezident republiky na 6 let (bez kontrasignace)
 +   
 +===== Aktuální návrhy =====
 +  * **v současné době je v PS ve druhém čtení - obecné rozpravě, poslanecký návrh novely Ústavy (sněmovní tisk 469/0), který navrhuje změnit:**
 +      * nahradit čl. 27 odst. 4 věta druhá (Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání __navždy__ vyloučeno.)větou:​ "​Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání __po dobu trvání mandátu vyloučeno__."​
 +      * nahradit čl. 87 odst. 1 věta druhá (Soudce ÚS nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání __navždy__ vyloučeno.) větou: "​Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání __po dobu trvání funkce soudce ÚS__ vyloučeno." ​  
 +
 +
 +
 +===== Prameny =====
 +  * Pavlíček a kolektiv: Ústavní právo a státověda II. díl. Ústavní právo České republiky. ČÁST 1. kapitola XV.§8, kapitola XV. §2, kapitola XX. § 629
 +  * Ústava ČR
 +  * zákon č.182/1993 Sb., o Ústavním soudu
 +  * http://​cs.wikipedia.org/​wiki/​%C3%9Astavn%C3%AD_%C4%8Dinitel
 +  * http://​cs.wikipedia.org/​wiki/​Soudce#​Imunity
 +  * http://​cs.wikipedia.org/​wiki/​Funk%C4%8Dn%C3%AD_obdob%C3%AD  ​
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 18. Způsoby ustavování do funkcí v ústavním systému ČR ======
 +
 +
 +==== Druhy ustavování do fcí ====
 + **1. volbou** ​
 +      * přímá (poslanci, senátoři, prezident) ​
 +      * doplňovací (dílčí) X všeobecné (celý sbor)
 +      * celostátní x regionální x místní
 +      * jednokolové volby x vícekolové
 +      * řádné (po uplynutí určeného voleb. období) X mimořádné
 +      * = ustavení orgánu/​osoby do funkce cestou hlasování (a v něm dosažené stanovené většiny k volbě oprávněných subjektů)
 +      * musí jít o volby "​soutěživé"​ - tzn. musí se vybírat z alternativ (2 a více kandidátů)
 + **2. jmenováním** ​
 +    * jedná se o jednostranný akt, oprávněná osoba či grémium ustavuje osobu do určité fce
 +    * možné:
 +  - bez omezení (první dva pokusy při jmenování předsedy vlády prezidentem-formálně neomezeně)
 +  - na návrh (třetí pokus při jmenování předsedy vlády na návrh předsedy PS)
 +  - se souhlasem (se souhlasem Senátu jmenuje prezident soudce ÚS)
 +
 +===== Ústavní činitelé =====
 + 
 +  *  **zákonodárná** moc - poslanci, senátoři
 +  * **výkonná** moc - prezident, vláda ​
 +  * **soudní** moc - soudci ÚS, NS, NSS, obecných soudů
 +  * další - NKÚ (prezident, viceprezident,​ členové), ČNB (guvernér,​viceguvernér,​ členové bankovní rady), státní zástupci
 +
 +==== Prezident ====
 +
 +<note important>​Ústavní zákon č. 71/2012 zavedl přímou volbu prezidenta. Text otázky je nutné přepracovat s ohledem na tuto skutečnost.</​note>​
 +
 +  * je hlavou státu, není z výkonu své funkce odpovědný
 +  * volební období je pětileté
 +
 +  * **Vznik funkce**
 +    *   je **volen** na společné schůzi obou komor Parlamentu (čl. 54 Ú) → **nepřímá volba**
 +    * ujímá se úřadu **složením slibu** (čl. 55, je tedy právotvornou skutečností,​ bez které by se ten, který byl zvolen, nestal prezidentem),​ který skládá do rukou předsedy PS na společné schůzi obou komor (čl. 59) (nesloží-li slib nebo složí-li jej s výhradou, hledí se na něj, jako by nebyl zvolen), složení slibu stvrdí podpisem
 +   
 +  * **Způsob volby (čl. 58 Ú)** 
 +      * koná se v posledních 30 dnech volebního období úřadujícího prezidenta, popř. do 30 dnů po uvolnění úřadu prezidenta (čl. 56)
 +      * JŘ PS stanoví, že volba se uskutečňuje buď tajným nebo veřejným hlasováním (za platnosti české Ú zatím jen tajně)
 +      * __podmínky volitelnosti__ :
 +        - státní občanství
 +        - právo volit
 +        - dosažení věku 40 let
 +      * tj. zvolen může být občan, který je volitelný do Senátu
 +      * nikdo nemůže být zvolen více než 2x za sebou; zvolen nemůže být ten, kdo rozhodnutím ÚS ztratil způsobilost tento úřad nabýt (trest za velezradu)
 +      * navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně 10 poslanců nebo 10 senátorů, a to nejpozději do 48 hodin před dnem volby (návrhy se předkládají společné volební komisi z členů obou komor)
 +      * __průběh:​__
 +        * společnou schůzi komor svolává předseda PS (řídí pak i volbu a oznamuje výsledky hlasování),​ pro tuto schůzi platí jednací řád PS
 +        * **1. kolo** - zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i všech senátorů
 +        * při nezvolení se do 14 dnů koná **2. kolo** - postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v PS, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu, je-li více kandidátů,​ kteří získali stejný nejvyšší počet v některé z komor, sečtou se hlasy pro ně odevzdané v obou komorách a do 2.kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů
 +        * ve 2. kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů (přítomna musí být min. 1/3 členů komory)
 +        * nebyl-li prezident zvolen ani ve 2. kole, koná se do 14 dnů kolo 3.
 +        * **3. kolo** - zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů (tvoří společný sbor volitelů)
 +        * nebyl-li prezident zvolen ani ve 3. kole, konají se nové volby
 +
 +  * **Zánik funkce:​** ​
 +      - uplynutím volebního období
 +      - vzdáním se úřadu do rukou předsedy PS - bez zdůvodnění,​ netřeba souhlasu jiného orgánu, ústně (potřeba o takové abdikaci sepsat zápis, zřejmě za účasti předsedy PS)/​písemně,​ účinné je toto rozhodnutí odevzdáním do rukou předsedy PS, je pak neodvolatelné
 +      - smrtí
 +      - nálezem ÚS o tom, že se prezident republiky dopustil velezrady a ztrácí prezidentský úřad i způsobilost znovu jej nabýt
 +==== Vláda ====
 +  * skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů
 +  * je politicky odpovědná PS
 +
 +  * **Vznik fce**
 +    * předsedu vlády jmenuje prezident republiky (ústavní zvyklost - je z vítězné strany X //a priori// však prezident nevázán žádnými ústavněpr. skutečnostmi,​ stejně tak není stanovena žádná lhůta, nicméně mělo by to být bez zbytečného odkladu) a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů (čl. 68)
 +    * vláda předstupuje do 30 dnů po svém jmenování před PS a žádá o vyslovení důvěry (jako celek)
 +    * hlasuje se podle jmen (abecedně),​ počáteční písmeno se určí losem
 +    * k přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu **nadpoloviční většiny přítomných poslanců**
 +    * pokud nově jmenovaná vláda nezíská důvěru (musí tak podat demisi, nebo ji prezident odvolá), znovu prezident republiky jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády
 +    * jestliže ani takto nově jmenovaná vláda nezíská důvěru, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy PS (při opětovném nevyslovení důvěry může prezident PS rozpustit)
 +    * předseda i další členové vlády se ujímají své funkce **jmenováním**,​ po jmenování skládají slib do rukou prezidenta republiky
 +    * __designovaný (předurčený) předseda vlády__ = osoba pověřená sestavením vlády, i když nebyla jmenována jejím předsedou, prezident totiž může nejprv zahájit politické rozhovory, aby zjistil tu nejvíc způsobilou osobu k takovému úkolu, toto pověření Ústava neupravuje, jednání jsou výlučně politické povahy, tato osoba se však nakonec předsedou stát nemusí
 +
 +  * **Zánik fce** 
 +    * předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky, ostatní čelnové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády
 +    * __obligatorní demise vlády__ → prezident je povinen tuto demisi přijmout, když:
 +      - PS zamítla její žádost o vyslovení důvěry - z jakéhokoliv důvodu, i bez jeho udání
 +      - PS jí vyslovila nedůvěru (nadpoloviční většinou všech poslanců)
 +      - vždy po ustavující schůzi nově zvolené PS
 +    * prezident republiky odvolává vládu, která nepodala demisi, ačkoli ji byla povinna podat
 +    *  __fakultativní demise vlády__ - vláda se na tom sama usnese, většinou z politických důvodů, prezident tuto demisi nemusí ihned přijmout (může se pokusit vládu přesvědčit,​ aby demisi vzala zpět)
 +    * Ústava odlišuje demisi předsedy vlády od demise členů či celé vlády, ale mlčí o jejích důsledcích,​ velká část ústavní teorie a praxe ji tak považuje za demisi celé vlády (vychází z principů, na kterých jsou budovány vzájemné vztahy mezi předsedou vlády a ostatními členy), podobně Ústava neupravuje výslovně případ smrti předsedy vlády, v obou případech by však prezident nemohl takovou vládu pověřit prozatímním výkonem jejích funkcí do jmenování nové vlády (tak může učinit jen při přijetí demise vlády či jejím odvolání, Ú čl. 62 písm.d))
 +    * __ukončení výkonu funkce člena vlády z vlastní vůle__ - člen vlády se rozhodne vzdát funkce, podává demisi do rukou prezidenta prostřednictvím předsedy vlády, prezident ji může odmítnout/​ihned nepřijmout a sám zahájit jednání s předsedou, aby odvrátil přijetí demise
 +    * __ukončení výkonu fce člena vlády z vůle předsedy vlády__ - předseda prezidentu navrhne odvolat člena vlády, ten je povinen návrhu vyhovět ​
 +    * namísto člena vlády, který podal demisi/byl odvolán, je prezident povinen jmenovat členem vlády osobu navrženou předsedou vlády
 + 
 +==== Členové Parlamentu ČR ====
 +
 +  * mandátem se rozumí pověření osoby zastupovat voliče (zde lid ČR ve fci poslance/​senátora),​ zastupitelský vztah vzniká zvolením v parlamentních volbách
 +
 +  * **Vznik fce (čl. 19 odst. 3)**
 +    * mandát poslance nebo senátora **vzniká zvolením** občany ČR → **přímá volba** (vydáno osvědčení o zvolení Státní volební komisí)
 +    * (za okamžik zvolení se považuje den voleb)
 +    * poslanec/​senátor ještě před první schůzí Senátu (které se účastní)/​ustavující schůzí PS obdrží průkaz opatřený fotografií,​ razítkem komory a podpisem předsedy komory, na této schůzi pak skládá slib (nesložení slibu → zánik mandátu), na této schůzi se i ověřuje mandát v nově zvoleném mandátovém a imunitním výboru
 +    ​
 +  * **Volby (čl. 58)** 
 +  * __aktivní volební právo__ - +18 let, občanství (překážky:​ omezení osobní svobody kvůli výkonu trestu odnětí svobody, kvůli ochraně obecného zdraví, ztráta způsobilosti k právním úkonům)
 +  * __pasivní volební právo__ - +21 let do PS/ +40 let do Senátu, občanství (překážky: ​ ztráta způsobilosti k právním úkonů)
 +  * volby se konají ve lhůtě 30 dnů před uplynutím volebního období nebo do 60 dnů po rozpuštění PS (čl. 17)
 +  * vyhlášení voleb a stanovení data, území, sepsány seznamy voličů, kandidátské listiny → samotné hlasování (preferenční hlasy)→ přepočet – proporcionální (PS)/​majoritní (Senát) systém
 +
 +  * **Zánik fce** 
 +    - smrtí
 +    - odepřením slibu nebo složením s výhradou
 +    - uplynutím volebního období, popř. zkrácením volebního období
 +    - vzdáním se mandátu - prohlášením osobně na schůzi své komory, za závažných okolností prostřednictvím notářského zápisu do rukou předsedy komory (nesmí být starší než 1 měsíc)
 +    - ztrátou volitelnosti - pozbytím st. občanství,​ zbavením způsobilosti k pr. úkonům
 +    - rozpuštěním PS
 +    - vznikem neslučitelnosti (čl. 21 - člen obou komor + čl. 22 – prezident, soudce + zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů - rozhodovací funkce vykonávané v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k ministerstvu nebo jinému správnímu úřadu, ke státnímu zastupitelství nebo soudu, k NKÚ, Kanceláři prezidenta republiky, kancelářím komor Parlamentu, Úřadu vlády ​ ČR, státním fondům, Pozemkovému fondu, Kanceláři Veřejného ochránce práv a funkce v bezpečnostních sborech a ozbrojených silách + „zrcadlové zákony”)
 +    * zanikne-li mandát poslance v průběhu volebního období → nastoupí náhradník z téže kandidátní listiny ve volebním kraji, v pořadí dle výsledků voleb (osvědčení mu vydá předseda PS), stane-li se tak s mandátem senátora, prezident vyhlásí doplňovací volby  v příslušném volebním obvodu (ty se nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období senátora) ⇒ mandát poslance/​senátora,​ který nastupuje za jiného, končí okamžikem, kterým by končil mandát toho, za nějž nastupuje
 +
 +==== Soudci ====
 +**Soudci obecných soudů** ​
 +  * **jmenováni** prezidentem republiky bez časového omezení (nutná kontrasignace),​ jsou při výkonu své fce nezávislí,​ nelze je proti jejich vůli odvolat (ALE - dříve možno odvolat funkcionáře obecných soudů a NSS dle 6/2002 Sb., ale zrušeno ÚS), výjimky vyplývají zejména z kárné odpovědnosti
 +  * ujímají se fce **složením slibu** do rukou prezidenta
 +  * __podmínky:​__
 +      - bezúhonnost
 +      - občanství ČR
 +      - vysokoškolské právnické vzdělání
 +      - + dle 6/2002 Sb. dále způsobilost k právním úkonům
 +      - zkušenosti a morální vlastnosti
 +      - v den ustanovení min. 30 let
 +      - souhlas s ustavením za soudce a přidělením k určitému soudu
 +      - složení odborné justiční zkoušky
 +  * fce soudce je neslučitelná s fcí prezidenta, člena Parlamentu, fcí ve veřejné správě
 +  * ministr spravedlnosti přiděluje soudce k soudům (okresní - hned, krajské a vrchní soudy – potřeba min. 8 let výkonu právnické činnosti, NS – min. 10 let)
 +  *  **zánik fce:**
 +       - uplynutím kalendářního roku, ve kterém soudce dosáhl 70 let  ​
 +       - dnem právní moci rozhodnutí o nezpůsobilosti vykonávat tuto fci
 +       - dnem právní moci rozhodnutí,​ kterým byl soudce odsouzen za úmyslný TČ nebo k nepodmínečnému trestu odnětí svobody za TČ spáchaný z nedbalosti
 +      - dnem právní moci rozhodnutí o kárném opatření odvolání z fce
 +      - dnem právní moci rozhodnutí o zbavení/​omezení způsobilosti k právním úkonům
 +      - pozbytím státního občanství
 +      - smrtí/dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého
 +      - vzdáním se fce do rukou prezidenta
 +
 +**Nejvyšší soud**
 +  * prezident **jmenuje** předsedu a místopředsedy (bez kontrasignace (čl. 62) z předsedů kolegií a senátů a z dalších soudců NS (nevymezeno Ústavou, ale Pl. ÚS 87/06), 6/2002 Sb. hovoří o místopředsedovi v singuláru
 +
 +**Nejvyšší správní soud**
 +  * prezident **jmenuje** předsedu a místopředsedu z řad soudců tohoto soudu (s kontrasignací (čl. 63) na 10 let
 +
 +**Ústavní soud**
 +  * 15 soudců **jmenovaných** prezidentem republiky se souhlasem Senátu (čl. 84(2),62e) na dobu 10 let
 +  * __podmínky:​__
 +      - bezúhonnost
 +      - občanství ČR
 +      - starší 40 let
 +      - způsobilost k právním úkonům
 +      - vysokoškolské právnické vzdělání
 +      - min. 10 činný v právnickém povolání
 +      - neslučitelnost s členstvím v politické straně/​hnutí,​ s jinou placenou fcí či výdělečnou činností (až na výjimky, jako např. správa vlastního majetku, literární činnost..)
 +  * ujímá se fce složením slibu do rukou prezidenta republiky (odepření slibu/​složení s výhradou → jako by nebyl jmenován)
 +  * předsedu a dva místopředsedy jmenuje prezident ze soudců ÚS (čl. 62) 
 + 
 +__Zánik fce místo/​předsedy soudu, předsedy kolegia NS či kolegia NSS:__
 +  - odvoláním na základě pravomocného rozhodnutí o uložení kárného opatření
 +  - zánikem fce soudce
 +  - vzdáním se fce
 +  - u místo/​předsedy i uplynutím funkčního období
 +  * zánik takové fce nemá za následek zánik fce soudce
 +
 +==== Přísedící u soudů ====
 +
 +  *__podmínky:​__
 +     - bezúhonnost
 +     - občanství ČR
 +     - způsobilost k právním úkonům
 +     - jeho zkušenosti ​ a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou fci řádně zastávat
 +     - v den ustanovení min. 30 let
 +     - souhlas se svým ustanovením a přidělením k určitému soudu
 +     - trvalý pobyt (či práce) v obvodu zastupitelstva,​ jímž je do funkce volen, a v obvodu soudu, pro který je do funkce volen  ​
 +  * ujímají se fce **složením slibu** (byl-li přísedící zvolen znovu, slib nemusí znovu skládat) do rukou předsedy soudu, k němuž byli zvoleni
 +  * voleni na funkční období 4 let
 +  * **volby**
 +      * přísedící **okresních soudů** volí zastupitelstva obcí v obvodu příslušného okresního soudu, v hlavním městě Praze volí přísedící obvodních soudů zastupitelstva městské části v obvodu příslušného obvodního soudu
 +      * přísedící **krajských** soudů volí zastupitelstva krajů, jejichž území je alespoň zčásti v obvodu příslušného krajského soudu, v hlavním městě Praze volí přísedící Městského soudu v Praze zastupitelstvo hlavního města Prahy
 +      * kandidáty navrhují členové příslušného zastupitelstva,​ zastupitelstvo si vyžádá vyjádření předsedy příslušného soudu
 +  * počet přísedících stanoví předseda příslušného soudu - je nutné přihlížet k tomu, aby jednotliví přísedící nezasedali více jak 20 dní v roce
 +      * je-li v obvodu příslušného soudu více zastupitelstev,​ stanoví předseda potřebný počet přísedících zvlášť pro jednotlivá zastupitelstva,​ přihlíží k počtu obyvatel obce apod.
 +   * neslučitelnost s funkcí člena Parlamentu a dalšími, které stanoví zákon
 +   * nezávislost,​ vázanost pouze zákonem
 +   * povinen zdržet se v občanském životě všeho, co by mohlo narušit jeho důstojnost či ohrozit důvěru v jeho nezávislost
 +   * náleží jim za každý den jednání paušální náhrada za výkon fce (vyplácí stát ve výši, kterou stanoví vyhláška ministerstva)
 +       * přísedícímu náleží náhrada mzdy (jsou-li v pracovním poměru)/​ušlého výdělku (nejsou-li) za dobu, kterou strávil výkonem této veřejné funkce (průměrný výdělek, poskytuje stát)
 +       * stát dále hradí přísedícímu výdaje, které vznikly v souvislosti s výkonem funkce přísedícího
 +  * **zánik fce**
 +      - uplynutím funkčního období
 +      - dnem právní moci rozhodnutí,​ kterým byl odsouzen pro trestný čin
 +      - dnem právní moci rozhodnutí,​ kterým byl zbaven způsobilosti k právním úkonům (nebo omezením způsobilosti)
 +      - pozbytím občanství ČR
 +      - smrtí nebo prohlášením za mrtvého
 +      - odvoláním ​
 +            * na návrh příslušného předsedy soudu
 +            * kvůli závažnému porušení povinností,​
 +            * či přestal splňovat zákonné podmínky (bezúhonnost,​ státní občanství apod.), ​
 +            * nebo špatný zdravotní stav neumožňující řádné vykonávání povinností ​
 +      - přísedící se může fce sám vzdát
 +      * x odlišit dočasné zproštění výkonu fce
 +            * jestliže je trestně stíhán (do pravomocného skončení trestního stíhání)
 +            * byl podán návrh na jeho odvolání (na dobu do rozhodnutí o návrhu na odvolání)
 +            * rozhoduje předseda příslušného soudu
 +==== Nejvyšší kontrolní úřad ====
 +  * členové a vice/​prezident NKÚ smí být členy polit. stran/​hnutí,​ ale nesmí zde zastávat funkce
 +
 +=== Prezident a viceprezident ===
 +  * **jmenováni** na návrh PS prezidentem republiky na 9 let (bez kontrasignace)
 +  * __podmínky:​__
 +      - občan ČR
 +      - způsobilý k právním úkonům
 +      - bezúhonný a jeho  zkušenosti ​ a  morální ​ vlastnosti ​ dávají ​ záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat
 +      - ukončené vysokoškolské vzdělání
 +      - dosáhl věku 35 let
 +  * skládají ​ slib do rukou prezidenta republiky, složením ​ slibu  se ujímají funkce
 +  * s funkcí ​ prezidenta Úřadu a viceprezidenta Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, prokurátora,​ jakákoliv funkce ve veřejné ​ správě, ​ funkce ​ člena ​ orgánů ​ územní ​ samosprávy ​ a funkce v politických stranách a hnutích + nesmí vykonávat činnost, která by narušovala důstojnost nebo ohrožovala důvěru ​ v  nezávislost ​ a nestrannost Úřadu
 +  * výkon funkce **končí:​**
 +    - uplynutím funkčního období
 +    - rezignací
 +    - dnem nabytí právní moci soudního rozhodnutí o zbavení/​omezení způsobilosti k pr. úkonům
 +    - dnem nabytí právní moci soudního rozhodnutí,​ kterým byly odsouzeni pro trestný čin
 +    - odvoláním prezidentem na návrh PS, třeba kontrasignace (dle zák. NKÚ) X PS takový návrh smí podat, jen nevykonávají-li po dobu déle než 6 měsíců svou fci, či na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory NKÚ
 +
 +=== Členové NKÚ ===
 +  * 15 členů NKÚ **volení** PS (na návrh prezidenta NKÚ) na dobu neurčitou ​
 +  * __podmínky:​__
 +      - občan ČR
 +      - způsobilý k právním úkonům
 +      - bezúhonný a jeho  zkušenosti ​ a  morální ​ vlastnosti ​ dávají ​ záruku, že bude svoji funkci řádně zastávat
 +      - má ukončené vysokoškolské vzdělání
 +      - dosáhl věku 30 let
 +  * skládá slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, složením slibu se člen Úřadu ujímá funkce
 +  * s funkcí člena Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, ​ prokurátora, ​ jakákoliv funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politických stranách a hnutích
 +  * **zánik jejich fce:**
 +      - rezignace
 +      - věk min. 65 let
 +      - dnem nabytí právní moci soudních rozsudků (jak u vice/​prezidenta)
 +      - odvolání na návrh PS na základě rozhodnutí Kárné komory NKÚ
 +
 +==== Česká národní banka ====
 +  * 7 členů bankovní rady ČNB **jmenuje** prezident (čl. 62) a dle ústavní zvyklosti potvrzené ÚS (nález 285/2001 Sb.), mezi těchto 7 členů patří i guvernér a 2 viceguvernéři (vše na 6 let a bez kontrasignace)
 +  * __podmínky:​__
 +      - občan ČR
 +      - způsobilý k pr. úkonům
 +      - ukončené VŠ (jakékoliv) vzdělání
 +      - bezúhonný
 +      - v měnových záležitostech a v oblasti finančního trhu uznávaná a zkušená osobnost
 +  * nelze tuto fci zastávat více než 2x (zřejmě za život)
 +  * neslučitelnost s fcí poslance (NEzmíněn senátor), člena vlády, členství v řídících,​ dozorčích a kontrolních orgánech jiných bank a podnikatel. subjektů, nesmí vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou vědecké, literární atd. a správy vlastního majetku a nesmí vykonávat ani činnost, která může způsobit střet zájmů se členstvím v Radě
 +  * **zánik funkce:​** ​
 +      - uplynutí funkčního období (6 let)
 +      - odvolání (prezidentem,​ nutná kontrasignace) - v případě vzniku inkompatibility,​ porušení podmínky bezúhonnosti,​ zbavením/​omezením způsobilosti k pr. úkonům, při nevykonávání fce víc jak 6 měsíců
 +      - rezignace ​
 +  * je-li odvolán guvernér, tak tento odvolaný guvernér či Rada  guvernérů ​ Evropské ​ centrální banky se mohou domáhat přezkoumání tohoto odvolacího rozhodnutí u Evropského soudního dvora, a to  v  případě, ​ že se domnívají,​ že tímto rozhodnutím došlo k porušení Smlouvy ​ o  Evropské ​ unii  nebo Smlouvy o fungování Evropské unie nebo jiného právního předpisu vydaného k jejímu provedení
 +
 +==== Státní zástupci ====
 +  * __podmínky:​__
 +      - občan ČR
 +      - způsobilost k pr. úkonům
 +      - bezúhonný
 +      - min. 25 let
 +      - ukončené VŠ magisterské studium na VŠ v ČR
 +      - složení závěrečné zkoušky
 +      - jeho morální vlastnosti zaručují řádný výkon fce
 +      - jeho souhlas s jmenováním a přidělením k určitému st. zastupitelství
 +  * nejvyšší státní zástupce **jmenován** vládou na návrh ministra spravedlnosti,​ vláda může na návrh ministra spravedlnosti nejvyššího státního zástupce z funkce odvolat
 +  * vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce (stejně tak odvolává)
 +  * krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství,​ v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován
 +  * okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství,​ v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován
 +  * ministr spravedlnosti může jmenovat nebo odvolat krajského nebo okresního státního zástupce též na návrh nejvyššího státního zástupce
 +  * **zánik funkce státního zástupce:​**
 +      - nesložením slibu/​složením s výhradou
 +      - dodatečným odvoláním souhlasu s prvým přidělením
 +      - pozbytím státního občanství ČR
 +      - jmenováním soudce, zvolením členem Parlamentu či zastupitelstva územního samosprávného celku
 +      - vznikem fce ve veřejné správě
 +      - uplynutím kalendářního roku, ve kterém dosáhl st. zástupce věku 70 let
 +      - smrtí/​prohlášením za mrtvého
 +      - zbavením /omezením způsobilosti k právním úkonům
 +      - odsouzení pro úmyslný tr. čin či k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro nedbalostní trestný čin
 +      - vznikem nezpůsobilosti k výkonu fce státního zástupce (např. dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav)
 +      - uložením kárného opatření
 +
 +==== Veřejný ochránce práv ====
 +  * **volen** Poslaneckou sněmovnou na funkční období 6 let z kandidátů,​ z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát (volba se koná ve lhůtě 60 dnů před uplynutím funkčního období ochránce či u předčasného ukončení fce ochránce do 60 dnů)
 +  * může být zvolen pouze na 2 bezprostředně po sobě jdoucí funkční období
 +  * ochráncem může být zvolen každý, kdo je volitelný do Senátu
 +  * ochránce se ujímá výkonu fce **složením slibu** do rukou předsedy PS, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy uplynulo funkční období dosavadního ochránce (nesložení slibu do 10 dnů od zvolení/​složení s výhradou → jakoby nebyl zvolen)
 +  * **zánik fce:**
 +      - uplynutím funkčního období
 +      - pravomocným odsouzením pro trestný čin
 +      - ztrátou volitelnosti do Senátu
 +      - vznikem neslučitelnosti (x fce prezidenta, poslance, senátora, soudce, jinou fcí ve veřejné správě, člen polit. strany/​hnutí)
 +      - rezignací (písemně předsedovi PS)
 +===== Další způsoby ustavování do funkcí =====
 +**Aklamace**
 +  * výraz odvozený z lat. "​acclamatio",​ což značí souhlasné, jásavé volání ​
 +  * veřejné a zjevné vyjádření souhlasu (nebo nesouhlasu) nějakého shromáždění - dupání, tleskání apod. - výsledek se určuje odhadem, dle zjevné převahy
 +  * takto ustaven do fce prezidenta např. Masaryk ​
 +**Kooptace**
 +  * předem daná uzavřená skupina dle předem dohodnutých pravidel vybírá dalšího svého člena
 +  * např. ústavním zákon č. 183/1989 Sb., bylo rozhodnuto, že se nebudou konat doplňovací volby, pokud se uprázdní fce poslance Federálního shromáždění,​ a zákonodárný sbor doplní počet svých členů kooptací, část poslanců na výzvu vedení KSČ a dalších stran Národní fronty na svůj poslanecký mandát rezignovala a noví poslanci byli kooptováni na návrh politických hnutí Občanského fóra a Veřejnosti proti násilí
 +**Konkurs**
 +  * nezávislý sbor (nemělo by jít o vztah nadřízenosti a podřízenosti) dle stanovených kritérií vybírá nejvhodnějšího kandidáta
 +**Virilita**
 +  * osoba, zastávající určitou funkci, z titulu této fce zastává i fci jinou
 +  * př. ministr vnitra je z titulu této funkce také předsedou Státní volební komise ​
 +**Ustavení rodem**
 +  * v důsledku příslušnosti např. k panovnickému rodu (nejde o dědění, ale původ)
 +  * př. zákon č. 141/1867 (část prosincové ústavy) uváděl, že členy sněmovny panské jsou zletilí princové císařského domu
 +**Ustavení následnictvím**
 +  * fce přechází automaticky na potomky jejího původního držitele
 +  * neslučuje se s principem rovnosti
 +  * dnes zachováno v parlamentních monarchiích,​ ale tito dědiční představitelé zemí se vzásadě vzdali rozhodovacích pravomocí (př. VB - královně formálně náleží mnohé pravomoci, ale reálně je nevykonává)
 +**Los**
 +  * typicky se fce losovaly v antickém Řecku
 +  * pokud se provádí los dnes, musí být splněny v zásadě tyto podmínky
 +      * všichni kandidáti jsou si rovni
 +      * je proveden "​předvýber"​ a z takto vybraných lidí již nezáleží,​ kdo z nich bude fci vykonávat
 +  * dnes se užívá, pokud se po použití jiných možností situace zdá být bezvýchodná (např. v druhém kole senátních voleb, pokud oba kandidáti získají stejný počet hlasů, rozhodne los), nebo je rozhodnutí záměrně svěřeno náhodě (př. okrsková volební komise určuje losem ze svých členů předsedu a místopředsedu)
 +
 +====== Prameny ======
 +  * Václav Pavlíček a kol., Ústavní právo a státověda,​ II. díl, část 1. 2008, s.394-396,​500-504,​ 530-540, 613-616, 628-630, 703-704
 +    * ÚZ Ústava ČR
 +  * http://​www.vakobobri.cz/​e107_files/​public/​stavko.pdf
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 19. Výkonná moc ČR ======
 +
 +  * podle Ústavy je zdrojem veškeré státní moci lid - moc výkonná je tedy vedle SM a ZM jednou z mocí, pomocí níž lid uplatňuje svou vůli při správě věcí veřejných
 +  * VM obstarává především __záležitosti podstatné části veřejné správy__, jejímž subjektem je **stát**, který ji vykonává skrze **vládu**, **ministerstva** a **jiné správní úřady**, popř. i orgány územní samosprávy (čl. 79 odst. 3, čl. 105 Ú)
 +  * za orgány moci výkonné lze považovat __veškeré orgány, které nenáležejí ani do moci zákonodárné,​ ani do moci soudní__
 +  * moc výkonná - Hlava III Ústavy ČR
 +
 +===== Prezident republiky =====
 +  * [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-20|20. Prezident republiky]] ​
 +  * [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-21|21. Pravomoci prezidenta]]
 +
 +
 +===== Vláda =====
 +  * [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-22|22. Vláda ČR]]
 +
 +===== Ministerstva a jiné ústřední správní úřady =====
 +  * __enumerativnost veřejnoprávních pretenzí__ (čl. 2 odst. 3 Ú, čl. 2 odst. 2 LZSP) - "v případech,​ v mezích a způsoby, které stanoví zákon"​
 +  * pro oblast veřejné správy je tento princip konkretizován v čl. 79 odst. 1 Ú → ministerstva a jiné (především ústřední,​ ale též místní) správní orgány __lze zřídit a jejich působnost stanovit__ **pouze zákonem** ​
 +    * → zákaz vytvářet správní úřady aktem výkonné moci
 +    * → zákaz možnosti měnit podzákonným předpisem či administrativním aktem působnost správních úřadů, která je stanovena zákonem
 +  * 2 typy ústředních správních úřadů: ministerstva a jiné ústřední správní úřady ​
 +  * **__ústřední správní úřady__** – typické znaky: __působnost pro území celého státu__ a __nadřízenost ostatním správním úřadům v oboru jejich působnosti__ (princip subordinace)
 +  * tyto úřady byly zřízeny **„kompetečním zákonem”** – __zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů st. správy ČR__ (platí dodnes, též stanoven okruh působnosti ministerstev,​ výčet ÚSO a výčet dalších ÚSO a způsoby jmenování jejich vedoucích)
 +
 +
 +|                            ^ V čele orgánu ​     ^ Působnost ​                                                         ^
 +^ Ministerstvo ​              ​|člen vlády - ministr| sice dílčí věcná působnost, ale zahrnuje celé obory veřejné správy |
 +^ Jiný ústřední správní úřad | někdo jiný         | užší věcná působnost v rámci těchto oborů ​                         |
 +
 +\\
 +
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**čl. 79 Ústavy**</​align>​
 +
 +(1) Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.
 +
 +(2) Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.
 +
 +(3) Ministerstva,​ jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
 +</​blockquote>​
 +
 +==== Ministerstva ====
 +
 +  * __monokratický orgán__ – v čele ministr (na základě pověření - čl. 68 odst. 2 Ú), jmenován prezidentem na návrh předsedy vlády
 +  * ministr je oprávněn __delegovat__ určité pravomoci na vedoucí zaměstnance ministerstva (zejména náměstky) x ale odpovědnost ministra za rozhodnutí vydané úřadem
 +  * ministr __ústavně-politicky odpovědný předsedovi vlády__, který může navrhnout odvolání člena vlády → ministr ale nemá právní odpovědnost premiérovi (tu může nést pouze v případě, má-li na konkrétní rozhodnutí skutečně vliv)
 +  * okruh působnosti ministerstev vymezuje zákon ČNR č. 2/1969 Sb. ("​kompetenční zákon"​),​ v dalších zákonech je působnost pak dále rozšiřována a měněna
 +  * sídla ministerstev nejsou žádným právním předpisem určena, všechna se nacházejí v hlavním městě (x u jiných ústředních správních úřadů je Praha za sídlo určena zákony, kterými jsou tyto úřady zřízeny, výjimkou je ÚOHS se sídlem v Brně a ERÚ sídlící v Jihlavě)
 +
 +  * **soustava ministerstev ke dni 1.11.2011** (zdroj: [[http://​www.vlada.cz/​cz/​clenove-vlady/​ministerstva/​default.htm]]):​
 +  - __Ministerstvo pro místní rozvoj__ - Ing. Kamil Jankovský, [[http://​www.mmr.cz]];​ kompetence [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​14|§14 č.2/1969 Sb.]]
 +  - __Ministerstvo životního prostředí__ - Mgr. Tomáš Chalupa, [[http://​www.mzp.cz]];​ [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​19|§19 č.2/1969 Sb.]] , podřízena Česká inspekce životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav
 +  - __Ministerstvo práce s a sociálních věcí__ - Dr. Ing. Jaromír Drábek, [[http://​www.mpsv.cz]];​ [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​9|§9 č. 2/1969 Sb.]] 
 +  - __Ministerstvo vnitra__ - Jan Kubice, [[http://​www.mvcr.cz]];​ [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​12|§12 č. 2/1969 Sb.]]
 +  - __Ministerstvo zahraničních věcí__ - Karel Schwarzenberg,​ [[http://​www.mzv.cz]];​ kompetence [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​6|§6 č. 2/1969 Sb.]]
 +  - __Ministerstvo obrany__ - RNDr. Alexandr Vondra, [[http://​www.army.cz]];​ [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​16|§16 č.2/1969 Sb.]]
 +  - __Ministerstvo průmyslu a obchodu__ - MUDr. Martin Kuba, [[http://​www.mpo.cz]];​ [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​13|§13 č.2/1969 Sb.]], podřízena Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, Puncovní úřad a Licenční úřad
 +  - __Ministerstvo zdravotnictví__ - doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., [[http://​www.mzcr.cz]];​ [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​10|§10 č.2/1969 Sb.]], součástí MZ je Český inspektorát lázní a zřídel a Inspektorát omamných a psychotropních látek
 +  - __Ministerstvo spravedlnosti__ - JUDr. Jiří Pospíšil, [[http://​portal.justice.cz]];​ [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​11|§11 č.2/1969 Sb.]]
 +  - __Ministerstvo financí__ - Ing. Miroslav Kalousek, [[http://​www.mfcr.cz]];​ kompetence [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​4|§4 č.2/1969 Sb.]]
 +  - __Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy__ - Mgr. Josef Dobeš, [[http://​www.msmt.cz]];​ kompetence [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​7|§7 č. 2/1969 Sb.]], podřízena Česká školní inspekce
 +  - __Ministerstvo dopravy__ - Mgr. Pavel Dobeš, [[http://​www.mdcr.cz]];​ [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​17|§17 č.2/1969 Sb.]]
 +  - __Ministerstvo zemědělství__ - Ing. Petr Bendl, [[http://​eagri.cz]];​ [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​15|§15 č.2/1969 Sb.]], řídí Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Českou plemenářskou inspekci
 +  - __Ministerstvo kultury__ - Mgr. Alena Hanáková, [[http://​www.mkcr.cz]];​ [[http://​portal.gov.cz/​zakon/​2/​1969/​8|§8 č. 2/1969 Sb.]] 
 +
 +
 +===== Jiné ústřední správní úřady =====
 +
 +  * níže uvedené úřady ústřední správy jsou zřízeny zákonem ČNR č. 2/1969 Sb. v platném znění, ALE okruh jejich působnosti NENÍ vymezen v tomto kompetenčním zákoně, ale je stanoven vždy zákonem nebo zákony zvláštními
 +
 +  * **jiné ústřední správní úřady:** - zřízeny zákonem 2/1969 Sb. V PLATNÉM ZNĚNÍ, ale okruh působnosti zde není vymezen (to je v jiných zákonech)
 +  - **Český statistický úřad** - zřízen zákonem 2/1969 Sb.; koordinuje sběr a zpracování údajů pro statistické údaj, které provádějí jednotlivá ministerstva,​ tyto statistické informace poskytuje pak státním orgánům, orgánům územní samosprávy,​ veřejnosti a do zahraničí,​ jako volební orgán zajišťuje zpracování výsledků voleb a hlasování v referendu o přistoupení ČR k EU; v čele stojí předseda, kterého jmenuje na návrh vlády prezident republiky; hospodaří jako rozpočtová organizace; sídlí v Praze a v krajích má svá regionální pracoviště
 +  - **Český úřad zeměměřičský a katastrální** - zřízen zákonem 359/1992 Sb. o zeměměřičských a katastrálních orgánech; hlavním úkolem je zajištění státní správy v oblasti evidence nemovitostí a věcných práv k nim (katastr nemovitostí),​ dále provádí zeměměřičské činnosti; v čele stojí předseda jmenován vládou; sídlo v Praze
 +  - **Český báňský úřad** - zřízen zákonem 2/1969 Sb.; zajišťuje státní dozor nad hornickou činností a jinou činností prováděnou hornickým způsobem, kontroluje požární ochranou v podzemí a řádné odvádění úhrad za dobývací prostor a vydobyté vyhrazené nerosty; provádí kontrolu nad pracovními podmínkami v hornických organizacích;​ v čele předseda jmenovaný vládou; hlavní sídlo v Praze, dále 9 obvodních báňských úřadů (Sokolov, Most, Plzeň, Kladno, Příbram, Liberec, Trutnov, Brno, Ostrava) - ČBÚ rozhoduje o odvoláních proti jejich odvolání
 +  - **Úřad průmyslového vlastnictví** - zřízen zákonem 21/1993 Sb.; chrání průmyslové vlastnictví,​ plní zejm. funkci patentového a známkového úřadu (rejstřík ochranných známek); v čele předseda, kterého jmenuje vláda; sídlo v Praze
 +  - **Úřad pro ochranu hospodářské soutěže** - původně vznikl 1. července 1991 jako Český úřad pro hospodářskou soutěž, mezi lety 1992-96 působil jako Ministerstvo pro hospodářskou soutěž; zřízen zákonem 272/1996 Sb., v současnosti je působnost Úřadu je vymezena zákonem č. 273/1996 Sb., ve znění zákona číslo 187/1999 Sb.; vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování,​ vykonává dohled nad při zadávání veřejných zakázek; v čele předseda jmenován na návrh vlády prezidentem na funkční období 6 let, max. 2 funkční období, předseda nesmí být členem žádné politické strany nebo hnutí; sídlo v Brně
 +  - **Správa státních hmotných rezerv** - zajišťuje opatření pro krizové stavy, státní hmotné rezervy a ropnou bezpečnost;​ v čele je předseda jmenován vládou na návrh ministra průmyslu a obchodu v dohodě s ministrem financí; sídlo v Praze
 +  - **Státní úřad pro jadernou bezpečnost** - zajišťuje bezpečnost státu z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, jednou ročně předkládá zprávu o své činnosti vládě a veřejnosti;​ v čele stojí předseda, jmenován vládou; sídlo v Praze
 +  - **Národní bezpečnostní úřad** - zřízen zákonem č. 148/1998 Sb.; vykonává správu v oblasti utajování informací a bezpečnostní způsobilosti,​ vede ústřední registr utajovaných informací; zajišťuje činnost několika orgánů - např. Národního střediska komunikační bezpečnosti,​ Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu; sídlo v Praze
 +  - **Energetický regulační úřad** - zřízen zákonem č. 458/2000 Sb.; podporuje hospodářskou soutěž v energetice, chrání zájmy spotřebitelů v energetických odvětvích,​ podporuje využívání obnovitelných zdrojů; uveřejňuje seznam držitelů licencí; jednou ročně překládá zprávu o své činnosti vládě a PS; předseda jmenován vládou na 5 let; sídlo v Jihlavě, pobočka v Praze
 +  - **Úřad vlády ČR** – původně jen jako pomocný orgán (organizační úkoly apod.), od 28.5.2002 ústřední správní úřad (zákon 219/2002 Sb.);  zajišťuje odborné, organizační a technické zabezpečení činnosti vlády, stará se o plynulý chod práce vlády (zajišťuje plnění úkolů předsedy a místopředsedů vlády, i poradních orgánů vlády); v čele je vedoucí, který je jmenován vládou a je odpovědný vládě a jejímu předsedovi;​ sídlo ve Strakově akademii (Malá Strana)
 +  - **Český telekomunikační úřad** - zřízen byl zákonem č. 151/2000 Sb., ale mezi ústřední orgány byl zařazen až 2005; reguluje trh a stanovuje podmínky pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb; v čele Rada - jeden z členů Rady je předsedou - členy Rady a jejího předsedu jmenuje vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu, funkční období 5 let (každý rok je jmenován jeden člen Rady); sídlo v Praze; hodnocen jako jeden z nejhorších regulátorů v Evropě ​
 +
 +=== Vedoucí ===
 +  * v čele těchto ústředních správních úřadů stojí **předseda**,​ **ředitel** či **vedoucí**
 +  * jsou zásadně **odpovědni vládě** ​
 +    * __ředitel NBÚ jen předsedovi vlády__ nebo pověřenému členovi vlády
 +  * **vláda je též jmenuje a odvolává** ​
 +    * __kromě předsedy ČSÚ a ÚOHS__ – na návrh vlády prezident
 +    * __ředitel NBÚ__ – vláda ho může jmenovat až po projednání ve výboru PS příslušném ve věcech bezpečnosti
 +    * __předseda SSHR__ – jmenován a odvoláván vládou na návrh ministra průmyslu a obchodu po dohodě s ministrem financí
 +  * **jmenováni na dobu neurčitou, mohou být kdykoliv odvoláni**
 +    * __kromě předsedy ERÚ a ÚOHS__ – funkční období je 5/6leté a mohou být odvoláni jen z důvodu stanovených zákonem ​
 +
 +\\
 +
 +==== Zásady činnosti ústředních orgánů státní správy ====
 +
 +  * stanoveny především v kompetenčním zákonu (zákon ČNR č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších návrhů):
 +
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**§ 20**</​align>​
 +
 +Ministerstva ​ a  ostatní ​ ústřední orgány státní správy uvedené v části první ​ (dále ​ jen  "//​**ministerstva**//"​) plní v okruhu své působnosti __úkoly stanovené ​ v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech__ a __úkoly ​ vyplývající ​ z  členství ​ České ​ republiky ​ v  Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních__ a mezinárodních organizacích,​ pokud jsou pro Českou republiku závazné.
 +
 +<align center>​**§ 21**</​align>​
 +
 +Ministerstva ​ se  ve  veškeré ​ své  činnosti __řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády__.
 +
 +<align center>​**§ 22**</​align>​
 +
 +Ministerstva ​  ​__zkoumají ​  ​společenskou ​  ​problematiku ​  ​v ​  ​okruhu ​ své působnosti__, ​ analyzují ​ dosahované ​ výsledky ​ a  __činí opatření k řešení aktuálních ​ otázek__. ​ Zpracovávají ​ koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení ​ stěžejních ​ otázek, ​ které předkládají vládě České republiky. O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost.
 +
 +<align center>​**§ 23**</​align>​
 +
 +Ministerstva ​ předkládají ​ za  svěřená ​ odvětví ​ __podklady ​ potřebné pro sestavení ​ návrhů ​ státních ​ rozpočtů ​ republiky ​ a pro přípravu jiných opatření ​  ​širšího ​  ​dosahu__. ​ Zaujímají ​ __stanovisko ​ k  návrhům__, ​ které předkládají ​ vládě ​ České ​ republiky jiná ministerstva,​ pokud se týkají okruhu jejich působnosti.
 +
 +<align center>​**§ 24**</​align>​
 +
 +Ministerstva ​ pečují ​ o  náležitou ​ právní ​ úpravu ​ věcí ​ patřících ​ do působnosti ​ České republiky;​__ připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů__ ​ týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti,​ jakož i návrhy, ​ jejichž ​ přípravu ​ jim  vláda ​ uložila; ​ dbají ​ o  zachovávání zákonnosti ​ v  okruhu ​ své  působnosti ​ a  činí ​ podle  zákonů potřebná opatření k nápravě.
 +
 +<align center>​**§ 25**</​align>​
 +
 +Ministerstva ​  ​zabezpečují ​ ve  své  působnosti ​ __úkoly ​ související ​ se sjednáváním ​ mezinárodních ​ smluv, ​ s  rozvojem ​ mezistátních ​ styků ​ a mezinárodní ​ spolupráce__. ​ Zabezpečují ​ ve  své  působnosti úkoly, které vyplývají ​ pro  Českou ​ republiku ​ z  mezinárodních ​ smluv, ​ jakož ​ i z členství v mezinárodních organizacích.
 +
 +<align center>​**§ 26**</​align>​
 +
 +//zrušen//
 +
 +<align center>​**§ 27**</​align>​
 +
 +Ministerstva ​ si __navzájem vyměňují potřebné informace a podklady__. Nižší orgány ​ státní ​ správy ​ jim  podávají ​ zprávy a sdělují údaje, které si příslušná ​ ministerstva ​ vyžadují ​ v rozsahu nezbytně nutném pro plnění svých úkolů.
 +
 +<align center>​**§ 28**</​align>​
 +
 +(1) Činnost ​ ministerstev ​ **řídí, ​ kontroluje ​ a sjednocuje vláda** České republiky.
 +
 +(2) Úkoly ​ spojené ​ s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti ​ vlády ​ České ​ republiky a jejích orgánů plní **Úřad vlády České republiky**. ​  ​Organizační ​ jednotkou ​ Úřadu ​ vlády ​ České ​ republiky ​ je __Generální ředitelství státní služby__.
 +
 +(3) Vedoucího ​ Úřadu ​ vlády ​ České ​ republiky jmenuje a odvolává vláda České republiky. Činnost Úřadu vlády České republiky řídí vedoucí Úřadu vlády ​ České ​ republiky, ​ s výjimkou organizačních věcí státní služby a služebních ​ vztahů ​ státních ​ zaměstnanců; ​ v  těchto ​ věcech postupuje vedoucí Úřadu vlády České republiky podle služebního zákona.
 +</​blockquote>​
 +
 +  * pokud dnes zákon svěří určitou pravomoc výslovně ministrovi, nemůže do ní zasahovat ani vláda
 +
 +===== Další orgány státu s celostátní územní působností =====
 +
 +  * náležejí materiálně z hlediska své kompetence do moci výkonné, ale nejsou podle kompetenčního zákona zahrnuty mezi ústřední orgány státní správy
 +  * stát si je zřizuje k samostatnému spravování specifických oblastí veřejné správy
 +  * musí být zřizovány a jejich působnost stanovena zákonem (dle čl. 79 odst. 1 Ú)
 +
 +  * **orgány, které jsou vázány k některému ústřednímu orgánu státní správy** - v čele ředitel (u ÚZSVM generální ředitel) - jmenováni a odvoláváni příslušným ministrem; příslušné ministerstvo tyto úřady buď samo řídí, nebo vykonává nad činností odborný dohled
 +    * __Úřad pro dohled nad družstevními záložnami__ - Ministerstvo financí; zřízen zákonem č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech atd.; má hybridní povahu - působí jako státní úřad a současně je právnickou osobou (družstevní záložny =  družstva, jejichž činností je primárně přijímání vkladů, poskytování úvěrů a další finanční a peněžní služby, tyto služby jsou poskytovány členům družstva, kteří družstevní záložnu společně vlastní a řídí)
 +    * __Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových__ - Ministerstvo financí; zřízen stejnojmenným zákonem č. 201/2002 Sb.; vystupuje za stát v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem v řízení před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku státu
 +    * __Česká správa sociálního zabezpečení__ - Ministerstvo práce a sociálních věcí; upravuje zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
 +
 +
 +  * **orgány na vládě zcela či částečně nezávislé** - nezávislost ale neznamená úplnou nezávislost,​ ale pouze nezávislost vzhledem k vládě tím, že nepodléhají jejím příkazům / často ale bývají odpovědné jedné z komor Parlamentu
 +    * __Rada pro rozhlasové a televizní vysílání__ - dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti vysílání a převzatého vysílání,​ dbá na jeho obsahovou nezávislost a na dodržování právních předpisů v oblasti vysílání;​ povinna předkládat PS a premiérovi výroční zprávu, radu tvoří 13 členů jmenovaných na 6 let předsedou vlády na návrh PS, podmínkou jmenování je české občanství,​ trvalý pobyt v České republice, svéprávnost a bezúhonnost a minimální věk 25 let (nelze jmenovat osobu, která funkci člena již vykonávala po dvě po sobě jdoucí funkční období),​nesmějí zastávat funkce v politických stranách, Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem své povinnosti nebo pokud opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu
 +    * __Úřad pro ochranu osobních údajů__ - snaží se chránit občana před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života a neoprávněným shromažďováním,​ zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů; předkládá výroční zprávu PS, Senátu a vládě jen pro informaci; předseda (na 5 let, max. 2x za sebou) a inspektoři (na 10 let) jmenování prezidentem republiky na návrh Senátu, odvoláváni též prezidentem na návrh Senátu, prezident potřebuje kontrasignaci
 +
 +
 +\\
 +
 +===== Orgány územní samosprávy =====
 +  * [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-30|30. ​ Územní učlenění státu a ústavní základy územní samosprávy v ČR]]
 +
 +\\
 +
 +===== Normotvorba jiných správních úřadů =====
 +
 +  * podle čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou ministerstva,​ jiné správní úřady a orgány územní samosprávy vydávat __právní předpisy na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny__
 +  * předpisy vydané ministerstvy a jinými ústředními správními úřady → **vyhlášky**
 +  * předpisy orgánů územní samosprávy při výkonu státní moci → **nařízení kraje** a **nařízení obce** (x obecně závazné vyhlášky - při výkonu samostatné působnosti zastupitelstev)
 +
 +  * na rozdíl od nařízení vlády (vydávány k provedení zákona) jsou tyto předpisy vydávány __na základě zákona__, tedy zákon by měl v podstatných rysech obsahovat všechny prvky podzákonné úpravy  ​
 +    * **požadavky na obsah zákonného zmocnění k vydání vyhlášky**,​ které musí vymezit: (dle čl. 49 Legislativních pravidel vlády)
 +      * uvedení konkrétní věci, která má být vyhláškou upravena
 +      * rozsah, v jaké mají být určité věci upraveny
 +    * __vyloučeno "vedle zákona"​__ - //praeter legem//
 +    * __vyloučeno "proti zákonu__"​ - //contra legem//
 +    * vyhláška zůstává v platnosti a v účinnosti i poté, co zákon (na jehož podkladě byla vyhláška vydána) byl zrušen či novelizován ​
 +    * k vydání těchto podzákonných předpisů je nutné __výslovné zákonné zmocnění__ s určením příslušného orgánu, který vyhlášku vydá → **speciální zmocnění**
 +    * podle **nálezu ÚS č. 568/2004 Sb.** - zákonodárce __nemůže vydat zmocnění ke zrušení podzákonného předpisu__,​ protože jde o svébytnou sféru výkonné moci, která v tomto případě není vázána na ZM
 +
 +
 +\\
 +
 +===== Státní zastupitelství =====
 +
 +  * v Ústavě pouze jediný článek (Hlava III), zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (do doby zřízení státního zastupitelství podle tohoto zákona jeho fce vykonávala prokuratura ČR - čl. 109 Ú)
 +  * je součástí exekutivy x zákon 283/1993 Sb. poskytuje státní zastupitelství záruky před svévolných zasahováním do jeho činnosti (např. věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají pouze státní zástupci)
 +
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**čl. 80 Ústavy**</​align>​
 +(1) Státní zastupitelství **zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení**;​ vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon.\\ (2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon
 +</​blockquote>​
 +
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**Zákon č. 283/1993 Sb., o státím zastupitelství**</​align>​
 +
 +<align center>​**§ 4**</​align>​
 +
 +(1)  Státní zastupitelství v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem
 +
 +a)  je  orgánem ​ veřejné ​ žaloby ​ v  trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu,
 +
 +b)  vykonává ​ dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává ​ vazba, ​ trest  odnětí svobody, ochranné léčení, zabezpečovací detence, ​ ochranná ​ nebo  ústavní ​ výchova, ​ a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda,
 +
 +c) působí v jiném než trestním řízení,
 +
 +d) vykonává další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon.
 +
 +(2)  Státní ​ zastupitelství ​ se  v  souladu ​ se svou zákonem stanovenou působností ​ podílí ​ na prevenci kriminality a poskytování pomoci obětem trestných činů.
 +</​blockquote>​
 +
 +
 +  * __veřejnou žalobu__ proti obviněnému ze spáchání trestného činu podává **stát** (na rozdíl od např. Německa a Rakouska nejsou v ČR možné tzv. soukromé žaloby) a v řízení před soudem __zastupuje veřejnou žalobu jen státní zástupce__
 +
 +  * podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, v platném znění - státní zástupci jsou orgány činnými v trestním řízení ​
 +  * zákonnou úpravou trestního řízení (účelem je zjištění tr. činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů) dochází k naplnění ústavního příkazu dle čl. 8 odst. 2 Listiny
 +
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**čl. 8 odst. 2 LZPS**</​align>​
 +(2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody pouze pro neschopnost dostát smluvnímu závazku.
 +</​blockquote>​
 +
 +  * **zásada legality** (státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví) a **zásada obžalovací** (trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání,​ které podává státní žalobce)
 +
 +  * dle čl. 80 odst. 1 Ústavy též státní zástupce **vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon** (hlavně úkoly netrestní povahy)
 +    * __podat ve vyjmenovaných věcech návrh na zahájení řízení před soudem__ (např.: [[http://​portal.gov.cz/​wps/​portal/​_s.155/​701/​.cmd/​ad/​.c/​313/​.ce/​10821/​.p/​8411/​_s.155/​701?​PC_8411_number1=2/​1991&​PC_8411_p=21&​PC_8411_l=2/​1991&​PC_8411_ps=10#​10821|§21 č. 2/1991 Sb.]], [[http://​portal.gov.cz/​wps/​portal/​_s.155/​701/​.cmd/​ad/​.c/​313/​.ce/​10821/​.p/​8411/​_s.155/​701?​PC_8411_number1=2/​1991&​PC_8411_p=29&​PC_8411_l=2/​1991&​PC_8411_ps=10#​10821|§29 č. 2/1991 Sb.]], [[http://​portal.gov.cz/​wps/​portal/​_s.155/​701/​.cmd/​ad/​.c/​313/​.ce/​10821/​.p/​8411/​_s.155/​701?​PC_8411_number1=94/​1963&​PC_8411_p=62&​PC_8411_l=94/​1963&​PC_8411_ps=10#​10821|§ 62 č. 94/1963 Sb., o rodině v platném znění]] a [[http://​portal.gov.cz/​wps/​portal/​_s.155/​701/​.cmd/​ad/​.c/​313/​.ce/​10821/​.p/​8411/​_s.155/​701?​PC_8411_number1=94/​1963&​PC_8411_p=62a&​PC_8411_l=94/​1963&​PC_8411_ps=10#​10821|§ 62a č. 94/1963 Sb., o rodině v platném znění]])
 +    * __vstoupit do již zahájeného řízení jako účastník__ ([[http://​portal.gov.cz/​wps/​portal/​_s.155/​701/​.cmd/​ad/​.c/​313/​.ce/​10821/​.p/​8411/​_s.155/​701?​PC_8411_number1=99/​1963&​PC_8411_p=35&​PC_8411_l=99/​1963&​PC_8411_ps=10#​10821|§35 občanského soudního řádu - č.99/1963 Sb. v platném znění]]) - plní zde roli orgánu, který dbá na ochranu veřejného zájmu
 +    * __nejvyšší st. zástupce může podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu__ (podle soudního řádu správního - č. 150/2002 Sb. v platném znění), jestliže k tomu shledá závažný veřejný zájem; navrhnout mu to může Veřejný ochránce práv
 +
 +  * každý je povinen dostavit se na výzvu ke státnímu zastupitelství a podat potřebné vysvětlení
 +
 +==== Soustava ====
 +
 +  - __Nejvyšší státní zastupitelství__ - nejvyššího státního zastupitele jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti,​ která jej může kdykoliv bez udání důvodu odvolat
 +  - __vrchní státní zastupitelství__ - státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh bezprostředně nadřízeného státního zástupce, ministr spravedlnosti je odvolá, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti
 +  - __krajská státní zastupitelství__ -  --||--, v  obvodu ​ hlavního ​ města ​ Prahy  působnost ​ krajského ​ státního ​  ​zastupitelství ​  ​vykonává ​ Městské ​ státní ​ zastupitelství ​ v  Praze
 +  - __ okresní státní zastupitelství__ - --||--, v  obvodu ​ hlavního ​ města ​ Prahy   ​působnost ​ okresních ​ státních zastupitelství vykonávají obvodní státní zastupitelství a v obvodu ​ města ​ Brna  Městské státní zastupitelství v Brně
 +  - v době branné pohotovosti __vyšší a nižší polní státní zastupitelství__
 +
 +    * (krajského,​ okresního) státní zástupce může ministr spravedlnosti jmenovat TÉŽ na návrh nejvyššího státního zástupce
 +    * nejblížší vyšší státní zastupitelství může vykonávat dohled nad nejblíže nižším státním zastupitelství (ve svém obvodu) a může mu podávat písemné pokyny k jeho postupu, stejně tak rozhoduje o odnětí a přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství (je-li původní vedoucí nižší státní zástupce vyloučen z projednávání věci) a o opravných prostředcích podaných proti rozhodnutí nejblíže nižšího státního zastupitelství ​
 +    * státní ​ zastupitelství ​ si  vzájemně ​ poskytují ​ informace, ​ které potřebují ​ k  plnění ​ svých ​ úkolů (informací se pro tyto účely rozumí údaje ​ o  postupu ​ státního zastupitelství při výkonu jeho působnosti v určité ​ věci  a  údaje, ​ které v této souvislosti státní zastupitelství zjistilo)
 +    * sídla se shodují se sídly a obvody soudů
 +    * ministr spravedlnost může kdykoliv požádat kterékoli státní zastupitelství o informaci ke stavu řízení (potřebuje-li to k plnění úkolů svého ministerstva či jako člen vlády)
 +    * Nejvyšší státní zástupce je povinen nejpozději do poloviny kalendářního roku předkládat __vládě zprávu o činnosti státního zastupitelství__ (prostřednistvím ministra spravedlnosti)
 +    * __Ministerstvo spravedlnosti__ je ústředním orgánem správy st. zastupitelství (po personální,​ organizační a finanční stránce), stanovuje počty st. zástupců
 +
 +==== Postavení státních zástupců ====
 +
 +  * **podmínky:​** státní občan ČR + způsobilost k právním úkonům + bezúhonnost + ke dni jmenování věk nejméně 25 let + vysokoškolské právnické magisterské vzdělání na vysoké škole v ČR + úspěšné složení závěrečné zkoušky + morální vlastnosti + souhlasí se svým jmenováním a přidělením
 +  * funkce vzniká jmenováním;​ skládá slib do rukou ministra spravedlnosti (odepření složení slibu či složení slibu s výhradou znamená zánik funkce)
 +  * je povinen postupovat odborně, svědomitě,​ nestranně, spravedlivě a bez zbytečných průtahů
 +  * je povinen vyvarovat se jakéhokoliv chování, které by mohlo vzbuzovat pochybnosti o dodržování povinností
 +  * **zánik fce** viz [[ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​otazka-18|]]
 +
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**čl. 27 odst. 4 Listiny**</​align>​
 +
 +(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům,​ příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.
 +
 +<align center>​**čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny**</​align>​
 +
 +(1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
 +
 +(2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.
 +</​blockquote>​
 +
 +  * omezení jejich podnikatelské a hospodářské činnosti
 +
 +<​blockquote>​
 +<align center>​**čl. 20 odst. 2 a 3 Listiny**</​align>​
 +(2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich.
 +
 +(3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.
 +</​blockquote>​
 +  * omezení jejich práva zakládat politické strany a hnutí a sdružovat se v nich
 +
 +
 +===== Prameny =====
 +  * zákon ČNR č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších návrhů ([[http://​portal.gov.cz]])
 +  * [[http://​www.vlada.cz/​]]
 +  * Ústava ČR ([[http://​www.psp.cz/​docs/​laws/​constitution.html]])
 +  * Listina základních práv a svobod ([[http://​www.psp.cz/​docs/​laws/​listina.html]])
 +  * PAVLÍČEK, Václav, et al. Ústavní právo a státověda II. díl. Praha : Linde Praha, a.s., 2008. XVIII. Vláda a jiné orgány výkonné moci, §9 Struktura ministerstev a jiných ústředních správních orgánů, s. 573-588.
 +  * PAVLÍČEK, Václav, et al. Ústavní právo a státověda II. díl. Praha : Linde Praha, a.s., 2008. XVIII. Vláda a jiné orgány výkonné moci, §10 Normotvorba vlády a jiných správních orgánů (část B), s. 592-593.
 +  * PAVLÍČEK, Václav, et al. Ústavní právo a státověda II. díl. Praha : Linde Praha, a.s., 2008. XVIII. Vláda a jiné orgány výkonné moci, §11 Státní zastupitelství,​ s. 594 - 599.
 +
 +
 +
 +{{template>​ustavni-pravo:​pfuk:​ustavko:​zkouska:​navigace}}
 +
 +====== 20. Prezident republiky ČR ======
 +
 +<note important>​Ústavní zákon č. 71/2012 zavedl přímou volbu prezidenta. Text otázky je nutné přepracovat s ohledem na tuto skutečnost.</​note>​
 +
 +===== Historické postavení =====
 +
 +==== Prozatímní ústava 1918 ====
 +  * prezident upraven pod zvláštní rubrikou, nezařazen do moci výkonné a nařizovací
 +  * jeho úřad trval do doby, kdy podle konečné ústavy bude zvolen nový prezident
 +  * prezidenta volilo Národní shromáždění za přítomnosti 2/3 poslanců 2/3 většinou přítomných → volba __aklamací__ (potleskem a voláním)
 +  * nacházel-li se mimo hranice/​jeho místo bylo uprázdněno → jeho práva vykonávala vláda
 +  * k vládním úkonům, které vykonává, je třeba kontrasignace odpovědného člena vlády
 +==== Ústava 1920 ====
 +
 +  * Hlava třetí - exekutiva označována jako moc vládní (guvernativa) a výkonná (administrativa) → důsledné oddělení prezidenta a vlády ​ (jakožto vrcholných polit. orgánů) od administrativy (správy, tedy ministerstev a nižších správních úřadů)
 +  * Individuální a republikánský model
 +  * Postavení slabé (blízké Fr. prezidentovi x Am. prez.)
 +      * Každý úkon moci vládní (či výkonné) potřeboval kontrasignaci člena vlády → převzetí odpovědnosti za neodpovědného prezidenta před Parlamentem
 +  * Volen na 7 let Národním shromážděním (3/5 za přítomnosti min. nadpoloviční většiny všech členů), jedno možné znovuzvolení;​ volitelný byl občan, který dosáhl 35 let
 +  * __Kompetence__
 +      * výslovně mu v ústavě nebo v jiných zákonech svěřené (taxativně,​ enumerativní princip)
 +      * zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, právo rozpustit parlament, jmenuje a odvolává ministry, vrchním velitelem branných sil, právo udělovat milost a vyhlašovat amnestii
 +      * **vše kontrasignované!!!**
 +  * Nemohl-li vykonávat svůj úřad/​(nebyl-li zvolen) → výkon jeho fce náležela vládě, trvá-li to déle než 6 měsíců a usnese-li se na tom vláda (za přítomnosti tří čtvrtin svých členů), NS zvolí __náměstka__
 +  * Trestně stíhán mohl být jen za velezradu, před senátem na obžalobu PS
 +  * Formální postavení prezidenta x fakticky silné postavení T. G. Masaryka
 +      * Vysoká autorita u lídrů hlavních politických stran, veliký podíl na formování vznikajícího státu…
 +
 +==== Ústava 1948 ====
 +
 +  * Kapitola 3. nazvaná Prezident republiky
 +  * Postavení prezidenta vychází z Ústavy 1920
 +      * Volen na 7 let Národním shromážděním,​ min. 35 let, max dvakrát za sebou (to se nevztahovalo na „2. prezidenta ČSR” E. Beneše)
 +      * Neodpovědn