Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Státověda, přednáška 2

Úvodních 10 minut přednášky nezaznamenáno (dělení státu)

Antické Řecko

  • Organizace moci
    • Městské státy rozlohou malé (být občanem znamenalo být příslušníkem homogenní společnosti, všichni se dobře znali)
    • Vyčlenění práce, ekonomického profitu nebylo tolik dizertifikované
    • Občané se mohli podílet na správě věcí veřejných
    • Být příslušníkem obce obsahovalo právo, ale i povinnost účastnit se výkonu moci (střídání funkcí, podíl na veřejném dění bylo přirozené)
    • Občanství
      • Dáno nejen původem, ale museli si to i zasloužit (loajalitou)
      • Občanská rovnost
    • Přímé formy demokracie
    • Demokratizace správy na celém území státu
    • Legitimita moci – možnost podílu všech občanů na správě
    • Volba úředníků
    • Plnění funkcí správních, sociálních, kulturních
    • Funkce polis:
      • Vnitřní i vnější ochrana
      • Zajistit soběstačnost (aby bylys nejméně závislé na jiných státech)

Raný feudalismus

  • Systém moci uplatňující se v Evropě
  • Není to systém moci teritoriální, ten se uplatňuje později
  • Neteritoriální moc
    • Být na určitém území ještě neznamenalo, že se na nás vztahují všechna práva
    • Moc nekontrolovala zcela geometrický prostor, ve kterém existovala
    • Král neustále cestoval, aby dal najevo, že jsou mu podřízeni
    • Chybí výlučnost moci na daném teritoriu, chybí centralizace moci
  • Organizace moci církevní
    • Společenství moci věřících
    • Moc světská a církevní - navzájem se kontrolovali, vylučovali (moc světská nakonec zvítězila, všechna rozhodnutí jsou vydávána s mocí královskou- ta je suverénní, nezávislá na církvi)
  • Moc založena na osobních vazbách, nikoliv na neosobních právních vztazích
  • Města
    • 11.-13.století – došlo k výraznému ekonomickému a sociálnímu rozvoji měst (rozvoj obchodu a řemesel)
    • Mohla samostatně rozhodovat o svých vnitřních a vnějších vztazích
    • Míra autonomity závisela na bohatství
      • italská města bohatá díky trhu s luxusním zbožím, mohla si zajistit vojenskou ochranu a válčit s ostatními městy. Nebyla nucena ke kooperaci.
      • Hansovní města v Německu (Brémy, Lubeck) také bohatá, ale nemohly se rovnat italským městům. Vytvářeli tedy aliance, aby zajistili obranu a bezpečnost a aby rozvoj obchodu byl prosperující)
    • Vztah k moci centrální (královské)
      • Bylo složité lidi podřídit centrální moci
  • Francie
    • 11.-13.století
    • Centralizace moci – založena na schopnosti vybírat daně
    • Existovala města, ale král našel ve městech spojence a podporoval je, města zase podporovala krále
    • Psané právo větší váhu než zvykové – na tom měly zájem města i král

Absolutismus

  • Schopnost nepřipustit jinou moc
  • Suverenita moci se projevuje:
    • kontrola armády
    • moc zákonodárná, výkonná i soudní soustředěna do jednoho místa (ale ne sám panovník)
    • výkon státní správy je relativně v rukou úřednictva
  • centralizace moci znamená, že je vykonáván dozor, aby místní státní orgány vykonávali svou moc podle krále
  • Nicolo Machiavelli
    • Vladař
      • Rady, jak vládnout
      • Vladař je ten, který nejen dobývá území, ale na dobytém území zajistí, aby původní obyvatelstvo nemělo důvod zbavit ho moci
      • Vlast by měla být odosobněna od osobnosti vladaře
  • Thomas Hobbes (17.století)
    • Leviathan
      • podřízení vůle všech lidí vůli jediného člověka se může uskutečnit jen tehdy, když se každý dobrovolně zaváže, že nebude proti oné jediné vůli =sjednocení – toto pojetí se nazývá stát, commonwealth
      • ono podřízení je totiž lepší stav, než válka
  • Charles Montesquieu, John Locke
    • Moc by měla být rozdělena proto, aby byla zajištěna politická svoboda
  • Charles Montesquieu
    • O duchu zákonů
      • Svoboda spočívá v tom, že lze činit, co je třeba (co zákony dovolují), a nebýt nucen činit, co není třeba (co zákony zakazují)
      • Aby nemohlo docházet ke zneužití moci, musí jedna moc kontrolovat druhou (zákonodárná, výkonná, soudní)
      • Politická svoboda je to, že občan má klid v mysli a pocit jistoty a bezpečí. Jeden občan se nesmí obávat druhého.
  • John Locke
    • Druhé pojednání o vládě
      • Klade si otázku, zda rozdělení moci je jediným způsobem zaručujícím to, aby nedošlo ke zneužití síly
      • Opačné myšlení než Hobbes (centrální řízení moci) – svoboda jednotlivce (její míra)
      • Jednotlivec má v určitých případech právo na odpor, také na určitou míru integrity (svobody)
  • Jean Jacques Rousseau
    • V přirozeném (předstátním) stavu člověk nebyl svobodný, protože ho nechránily právní normy. Platilo totiž právo silnějšího a to není spravedlivé.
    • Společnost (a stát) založená na smlouvě je ta, která vytváří práva a zákony. Ty jsou vyjádřením suverenity, pže zákon je společná vůle.
    • „Člověk se rodí svobodný a všude je v okovech. Jak k takové proměně došlo?“
    • Společenská smlouva je vzájemným závazkem všech vůči jednotlivci. Je smlouvou politickou (nemá charakter občanské smlouvy). Jednotlivec získává občanskou svobodu, která ovšem není svoboda instinktivní. Mravní rozměr je dán hodnotou života jednotlivce.
    • Demokracie – vláda co nejširšího počtu subjektů, nikdy nebude demokracie úplná (lid nemůže být neustále shromážděn). Vždy bude vládnout úzká skupina, což představuje riziko. Raději ale svobodu, i s touto mírou rizika.

Epocha moderního, liberálního, demokratického státu

  • Moderní stát je založen na panství práva, na výjimečném postavení zákona (práva), které je dostatečně abstraktní vyjádření společenských vztahů. Vychází ze svobody jednotlivce (rozhodovat o svých právech a svobodách)
  • Moc veřejná má právo vstoupit do sféry soukromé jen v nezbytných odůvodnitelných případech
  • Princip dělby moci
  • Vychází z rovnosti občanů a lidí. Rovnost je rovností jak před zákonem, tak mezi členy společnosti
  • Nesmí být odproštěn od sociálního, humánního kontextu
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code