Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Státověda, přednáška č. 12

SAMOSPRÁVA

  • územní samospráva je prostorem vymezený celek, který je nadán právem samostatně rozhodovat o svých záležitostech
  • má vlastní majetek, rozpočet, volí si své orgány, …
  • zájmová (profesní) samospráva – roli nehraje území, ale společnost, celek, spolek – jinak to samé
  • jedna z forem spoluúčasti FO na správě státu
  • prvek polopřímé demokracie – dělené demokracie
  • samospráva není stát, dochází k oslabení pozice a vlivu státu
  • doplňuje klasické pilíře moci

Rozdělení:

  • územní samospráva
    • obecní
    • vyšší
  • profesní – zájmová samospráva
    • má mnoho forem
    • protipól státní – vrchnostenské správy

Pojmy:

  • veřejná správa = poskytování správních činností souvisejících s veřejnými službami
    • je spojena se správou na ústředn (vláda), regionální (kraje, …) a místní (obce) úrovni
    • v centralistickém pojetí státu je jediným nositelem veřejné správy stát (stát jsem já)
    • konstitucionalismus → oslabení absolutistické moci panovníka
    • dnes rozdělena na stání správu a samosprávu
  • státní správa → vykonávají ji státní orgány – moc zákonodárná, výkonná a soudní, nejvíce „práce“ má moc výkonná
  • samospráva
    • ve smyslu politickém → princip veřejné správy
    • ve smyslu právním → právní vymezení postavení samosprávy (právo na kus veřejné správy)
    • samospráva má korporativní charakter
    • korporace → corpus = tělo
    • jedná se o společenství, které je složeno z FO, ale navenek vystupuje jako jedno „tělo“ – jako PO
    • má právo svým jménem vystupovat v právních vztazích (obec, kraj, …)
  • municipio, municipalita = teritorium, území
    • používá se z hlediska vymezení území obce nebo vyšších celků
    • municipální právo = právo obcí
  • decentralizace = z centra předané pravomoci na místní orgány
  • deetatizace = odstátnění, oslabování role státu v místních záležitostech
  • dekoncentrace = postoupení kompetencí na orgány nižšího stupně, ale tyto orgány pracují v jednom mechanismu (vládní úřady – ministerstva – jejich detašovaná pracoviště) → stavební úřad je detašovaným pracovištěm ministerstva průmyslu a obchodu
    • právní řád stanoví meze, ve kterých se decentralizované a dekoncentrované orgány mohou pohybovat

Územní samospráva

  • hluboké kořeny (samospráva středověkých měst – právo trhové, válečné, mílové, …) → nebyla to však samospráva v našem dnešním pojetí
  • moderní samospráva má své kořeny v 19. století – prosazování liberalistických názorů → myšlenka svobodných občanů, svobodné obce (založeno na přirozenoprávních zásadách) a přirozených práv → svobodná obec je přirozeným právem, ptž obce vznikaly přirozeně, u vyšších celků je to sporné – vyšší celky jsou uměle vytvořené
  • r. 1848 – Kroměřížská ústava – poprvé se zde objevila myšlenka územní samosprávy, po pádu Bachovského absolutismu se prosadila úplně – základem svobodného státu je svobodná obec, její autorství se připisuje F. L. Riegerovi
    • 1861/2 obecní zákon, který platil až do 2. svět. války – myšlenka je ale stále platná
  • myšlenkové proudy týkající se územní samosprávy
    • nauka o moci municipální – kodifikována v ústavě Belgie z r. 1831
  • mluví se o čtvrté moci ve státě – moc municipální
    • reakce na napoleonskou centralizaci
    • napoleonská úprava směřovala k tuhé centralizaci moci
  • snaha o decentralizace a územní samosprávu
  • nauka o anglickém selfgovernment
  • myšlenka samosprávy vzniká v Anglii již od 13. století, vrcholí vznikem parlamentu jako protiváhy proti moci panovníka
    • myšlenka městských práv
  • prosazováno v rozdrobeném Německu – do správy jednotlivých měst vtahováni občané, aby se na správě spolupodíleli

4 základní modely veřejné správy:

  • model rakouský, středoevropský (také u nás)
    • dvojkolejnost veřejné správy
      • jedna kolej – samosprávy a její orgány a kompetence
      • druhá kolej – státní správa a její orgány a kompetence
    • tyto koleje se stékají v osobě starosty – reprezentant místní samosprávy a zároveň státní úředník → starosta má dva hlavičkové papíry a dvě razítka – samosprávná působnost a přenesená působnost
  • model francouzský, jihoevropský
    • do určité úrovně jen státní správa a od určité úrovně je jen samospráva (jakoby se )
    • regiony, departementy, kantony, obce
    • regiony a departementy jen státní správa, kantony a obce jen samospráva
  • model anglický a USA
    • jen samospráva na místní a regionální úrovni a na druhé straně jen státní správa, ale jen na centrální úrovni → centrální moc se musí se samosprávou dohodnout, nemůže jí nic nařídit
    • dnes tam však pronikají kontinentální prvky – jde to tedy nařídit zákonem
  • model skandinávský
    • do určité úrovně systém dvojkolejní, na určité úrovni francouzský model → takový hybrid ;)
  • samospráva dána ústavou, meze dány právním řádem
  • prováděcí zákonodárství
  • zákony o obcích, zákony o krajích (středních článcích), zákon o hlavním městě → hlavní město má specifické postavení, u nás zároveň kraj i obec
  • územní samosprávu má celá Evropa
  • rakouská ústava – r. 1920
    • obec je územní korporací s právem na samosprávu
    • Rakousko je spolkovým státem
  • ústava Slovenska – r. 1992
    • podobná úprava jako naše, i když rozdíly – přímo volený starosta
    • samosprávě věnována celá hlava
  • ústava Polska – r. 1997
    • samospráva čl. 163 a následující

Územní základ samosprávy

  • vymezené území – musíme umět vymezit obec, kraj, …
  • území obce = jedno či více katastrálních území
  • území jednotlivých obcí na sebe bezprostředně navazují
  • na území vojenských újezdů nepůsobí obecní samospráva
Kategorizace obcí
  • vesnice – městys – město – statutární město – statutární členěné město – hlavní město
  • vesnice – obecní úřad, starosta; město – městský úřad, starosta; statutární město – magistrát, primátor; …
  • povyšovat města může předseda PS
  • statutární město může své vnitřní poměry upravit městským předpisem = statutem
  • statutární členěné město – samospráva i v městských částech

Osobní základ samosprávy

  • musí být právem k obci přivázáni → záležitost trvalého pobytu, v různých státech je to jinak – třeba že tam mají nemovitost, provozovnu, čestné občanství, …
  • ekonomický základ samosprávy
    • subjekty samosprávy (obce, kraje) mají vlastní majetek, se kterým hospodaří, mají vlastní příjmy a svůj vlastní rozpočet
    • švýcarská ústava → velmi detailně upraveny ekonomické záležitosti (které peníze jdou kam)
  • mezi jednotlivými články samosprávy NENÍ vztah podřízenosti (obec není v samosprávním ohledu podřízena kraji) – vztah partnerství → základní článek samosprávy a vyšší článek samosprávy
  • kompetence článků samosprávy → preferování jednoho pozitivního a jednoho negativního výčtu → zbytková klauzule (jeden se vymezí a druhý má automaticky tem zbytek)
  • obce i kraje mají přenesenou působnost
  • základní orgán si vytváří odvozené orgány
    • obecní zastupitelstvo, starosta/primátor, obecní rada, obecní úřad/magistrát
    • nejdůležitějším orgánem je obecní zastupitelstvo, které je přímo voleno, počet dle počtu obyvatel obce
    • obecní referendum jako prvek přímé demokracie – zákon stanovuje otázky, které nemohou být k referendu předloženy (např. odvolání starosty)
  • zásahy státu do samosprávy jsou možné jen na základě zákona
  • vznikne-li spor mezi státem a samosprávnou jednotkou, řeší je nejnezávislejší orgán ve státě – Ústavní soud
  • rozdíl mezi autonomií a samosprávou spočívá v tom, že územní autonomie může vydávat své právní předpisy, dokonce i zákony, navíc se jejich pravomoci liší; samospráva je v každé jednotce ve státě stejná
    • autonomie je vyšším prvkem samostatnosti
Organizace a dokumenty
  • r. 1951 vznikla Rada evropských obcí a oblastí (CEMR)
    • centrum v Paříži a Bruselu
    • členem je i Svaz měst a obcí ČR
  • Kongres místních a regionálních samospráv v Evropě → poradní orgán Rady Evropy
  • r. 1985 jako dokument Rady Evropy přijata Evropská charta místní samosprávy (č. 181/1999 Sb.)
  • Evropská rámcová úmluva o příhraniční spolupráci
  • Evropská charta měst

Zájmová samospráva

  • mimo pozornost ústav
  • pozůstatek stavovské organizace
  • vzniká jako produkt sdružovacího práva
  • dvě základní formy:
    • ve smyslu realizace koníčků
    • profesní samospráva → reprezentují ji různé komory (Advokátní komory, Lékařské komory, …)
  • vnímána jako veřejnoprávní (komory, samosprávné celky na poli hospodářském či peněžním) i jako soukromoprávní (zájmové celky, národnostní sdružení, církevní, odborová, …)
    • mohou si v rámci zákona uspořádat své vnitřní poměry samostatně
    • například i Studijní a zkušební řád UK
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code