Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


1C. Trestně-procesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod
v trestním řízení

TRESTNĚ-PROCESNÍ ZÁKONY
- všechny právní předpisy, které obsahují normy trestního práva procesního
- především normy národní, jelikož trestní právo je úzce spjato s pojmem státní suverenity, přesto nejde opomíjet s ohledem na prohlubující se evropskou, ale i mezinárodní spolupráci v oblasti trestního práva, zdroje trestního procesu v rámci Evropské unie a na úrovni mezinárodní.

A) základním předpisem, pomineme-li Ústavu a Listinu, kterým se budeme věnovat závěrem této otázky, je zákon č. 141/1961 Sb., o trestném řízení soudním (trestní řád)
- s ohledem na datum vydání mnohokrát novelizován, poslední rozsáhlá novela z roku 2009 v souvislosti s přijetím trestního zákoníku
- od té doby řada dalších novel a nálezy ÚS (do budoucna úplná rekodifikace trestního práva procesního)
- TŘ je rozdělen na 5 ČÁSTÍ, které se člení na 25 HLAV, a ty se dělí na ODDÍLY
- účel TŘ § 1

1. ČÁST TŘ (§ 1 – 156)
- obecná část, obsahuje společná platná pravidla pro celé trestní řízení
- například vymezení základních zásad, subjektů, úkonů

2. ČÁST TŘ (§ 157 – 179h)
- úprava tzv. předsoudního stadia trestního řízení, tedy řízení přípravné

3. ČÁST TŘ (§ 180 – 365)
- řízení před soudem
- od podání žaloby až po řízení o mimořádných opravných prostředcích

4. ČÁST TŘ (§ 366 – 460zp)
- upravuje některé úkony související s trestním řízením, např. udělení amnestie či milosti
- významné změny v důsledku přistoupení ČR do EU (implementace pr. předpisů EU, např. evr. zatýkací rozkaz)
- ustanovení o právním styku s cizinou zrušena 2014 a nově upravena v z. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech

5. ČÁST TŘ (§ 461 – 471)
- přechodná a závěrečná ustanovení

B) z. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže
- speciální pr. norma k TŘ (TŘ se použije, pokud ZSVM
nestanoví jinak)
- mimo hmotněprávní část obsahuje i úpravu řízení s mladistvými

C) z. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
- speciální pr. norma k TŘ
- použije se ale pouze tehdy, nevylučuje-li to povaha věci (např u institutů omezujících osobní svobodu)

D) z. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech
- speciální k TŘ (nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li nějaká otázka upravena, použije se TŘ)
- upravuje postupy justičních, úředních a jiných orgánů v oblasti mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech a postavení některých subjektů
- TŘ je subsidiární vůči ZMJSTV, a tento zákon je zase subsidiární vůči mezinárodním smlouvám!
→ pokud tedy něco MS neupravuje, nebo to upravuje nedostatečně, použije se tento zákon (a tak až k TŘ)

E) další související zákony
= o soudech a soudcích
= o státním zastupitelství
= o Policii ČR, …

F) další prameny práva
- Ústavní zákony (Ústava, LZPS)
- Mezinárodní smlouvy (podle čl. 10 Ústavy)
- Amnestie prezidenta (ne milosti!)
- Zákonná opatření senátu
- Rozhodnutí Ústavního soudu, která mají normativní povahu
- Právní předpisy EU

OCHRANA ÚSTAVNĚ ZARUČENÝCH ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD V TRESTNÍM ŘÍZENÍ
- LSZP již v preambuli zakotvuje přirozenoprávní pojetí v ní zakotvených práv a svobod
- prohlášením za přirozená jsou zároveň kvalifikována jako nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná

a) Ústavní limity trestního řízení
1. Spravedlivý soudní proces:
- spravedlivý soudní proces je zárukou ochrany práv
- trestní řízení se musí vyrovnat s ústavním požadavkem, aby byla stanovená pravidla pro omezení ZPaS
- Listina obsahuje právo na spravedlivý soudní proces ve své hlavě páté
- zásady vytvářející vymezení právního státu
- trestní řízení představuje vymezený úsek činnosti státu, kde stát plní svou funkci ochrany veřejného pořádku a garance ZPaS občanů
- pojem spravedlivý proces není ústavně definován. Vyvozujeme ho ze zásad, že každý má právo domáhat se svého práva u nezávislého soudu a že nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanová zákon
- právo na spravedlivý proces přísluší i PO

2. Meze zásahu (limity zásahu) do ústavně zaručených práv a svobod
⇒ PRÁVA NEOMEZITELNÁ (právo na život, právo nebýt mučen, právo nebýt zbaven svobody, právo nebýt držen v otroctví nebo nevolnictví, právo nebýt zbaven svobody pro neschopnost dostát smluvnímu závazku,…)
⇒ PRÁVA PODMÍNĚNÁ (s ohledem na ochranu práv druhých, či veřejného pořádku je lze omezit stanoveným způsobem)
⇒ MINIMÁLNÍ PRÁVA (zajišťují postavení osoby v trestním řízení)
- základní práva mohou být limitována zákonem, tak samo je ale zákonodárce limitován základními právy
- Listina uvádí dvě formy zbavení či omezení osobní svobody, z nichž se prvá týká oblasti trestního práva – zadržení, zatčení a vzetí do vazby a druhá práva občanského – převzetí a držení v ústavní zdravotnické péči bez souhlasu dotčené osoby
- pro tato opatření musí být splněny přísně stanovené podmínky

b) Ochrana základních práv a svobod Ústavním soudem

str. 52

c) Ochrana základních práv a svobod ESLP

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code