Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


13. Trestné činy proti majetku: obohacovací - zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek

Zatajení věci (§ 219)

  • Objekt– vlastnictví
  • Objektivní stránka– pachatel si přisvojí cizí věc (z povahy věci jen věci movité) nebo jiná majetková hodnota nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do moci pachatele:
    • nálezem– ztracené věci, které jsou mimo dosah pachatele, předmětem útoku mohou být i věci opuštěné a skryté, které jsou z dosahu vlastníka (v obou případech vlastnictví totiž podle OZ přechází na stát)
    • omylemod podvodu se tato situace liší, že pachatel v době, kdy se věc dostává do jeho moci, neví, že jde o omyl, o tomto omylu se dozví teprve později (např. poštou doručená věc, kdy teprve po upozornění pachatel zjistí, že mu tato věc byla doručena omylem)
    • nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné(není tím míněna zpronevěra, krádež a podvod) – např. zatoulané zvíře, připlavená věc či věc přinesená dítětem
  • Subjektivní stránka– úmysl, musí se vztahovat i ke způsobu, jak se věc k pachateli dostala (např., že jde o věc nalezenou)
  • Zatajení věci × krádež –důležité je, zda pachatel při nálezu věci ví, komu daná věc patří a uvědomuje si, že ji tím odjímá z jeho dispozice, či nikoli:
    • Krádež- pachatel ví, že peněženka patří poškozenému a ví, že je v jeho dosahu (tj., domnívá se, že ji krade), a poškozený ví, kde zhruba má svou peněženku hledat (tj., nepokládá ji za ztracenou)
    • Pokus krádeže- pachatel ví, že peněženka patří poškozenému a ví, že je v jeho dosahu (tj., domnívá se, že ji krade), ale z pohledu poškozeného jde o věc ztracenou (poškozený neví, kde ji hledat)
    • Zatajení věci– pachatel se domnívá, že jde o věc ztracenou a objektivně o zatajenou věc opravdu jde (vlastník neví, kde ji hledat)
    • Pokus zatajení věci– pachatel se domnívá, že jde o věc ztracenou, ale poškozený ví, kde zhruba věc hledat, tj. věc ve skutečnosti ztracená není
  • Judikatura:
    • Pachatel nalezl tiket, který předložil ve Sportce s tím, že chce vyplatit výhru, ale tiket byl již prošlý ⇒ pokus zatajení věci
    • Pachatelé po odcizení auta v tomto nalezli kufřík s penězi ⇒ krádež, jelikož si museli být vědomi, vzhledem k tomu, že v autě bývají obvykle odložené i věci uživatelů auta, že mohou způsobit podstatně větší škodu, navíc bylo cílem pachatelů získat co možná největší majetkový prospěch
    • Podílnictví × zatajení věci– pachatel převezme věc od osoby mladší 15 let, kterou tato získala činem jinak trestným, a pachatel si je toho vědom ⇒ zatajení věci; podílnictví počítá s tím, že věc byla získána trestným činem, o ten zde však nešlo, šlo o čin jinak trestný; jinak by tomu bylo v případě, že by trestně neodpovědná osoba jednala na návod osoby trestně odpovědné

Lichva (§ 218)

  • Objekt– majetek a možnost správného rozhodnutí v majetkových záležitostech
  • Objektivní stránka– dvě formy jednání (alinea 1 a 2):
    • Alinea 1– pachatel dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru zneužívaje něčí:
      • rozumové slabosti– neschopnost rozpoznat hodnotu vzájemných plnění
      • tísně– situace poškozeného mimořádné povahy, která je vyvolána naléhavou potřebou, jejíž uspokojení není v momentálních možnostech poškozeného (např. nebezpečí ztráty majetku v důsledku splatné pohledávky), je lhostejné, zda je poškozený v této situaci zaviněně
      • nezkušenosti– nezkušenost při vyřizování majetkových záležitostí
      • lehkomyslnostinebo
      • něčího rozrušení– prudké hnutí mysli jakožto reakce na bezprostředně předcházející událost
    • Hrubý nepoměr se posuzuje podle stejných zásad, jako se určuje škoda
    • Alinea 2– pachatel pohledávku podle alinea 1 uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede (tzv. palichva)
    • Uplatnění lichvářské pohledávky– např. vymáháním žalobou na plnění, upomínkou či přijetím plnění z takové smlouvy
    • Převedení pohledávky– právní jednání, které má za následek, že pachatel se stane věřitelem
  • Pachatel:
    • Alinea 1 – kdokoli
    • Alinea 2 – kdokoli mimo osobu, která smlouvu podle alinea 1 sjednala
  • Subjektivní stránka– úmysl (musí se vztahovat i na tíseň, rozumovou slabost atd., ale také na lichvářskou povahu pohledávky)

Provozování nepoctivých sázek a her (§ 213)

  • TČ od r. 1991 jakožto reakce na rozvoj tzv. řetězových her či skořápek; tento TČ má poměrně blízko k podvodu
  • Objekt:
    • primární– zájem na poctivém a rovném provozování peněžních nebo jiných her a sázek
    • sekundární– cizí majetek
  • Objektivní stránka– pachatel provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům
  • Sázka– příslib plnění pod podmínkou, že dojde k určité události nebo že se určité tvrzení ukáže jako pravdivé
  • Hra– druh sázky, plnění je závislé na výsledku hry, jež má svá pravidla
  • Peněžní hra– tzv. řetězové hry, jde o hry, jejich počet účastníků geometrickou řadou roste a dříve zapojení účastníci mají získat mnohonásobek svého vkladu na úkor později zapojených účastníků; o podvod (§ 209) zde většinou nejde, jelikož účastníci jsou s pravidly seznámeni, ovšem neuvědomí si, že nemají naději na výhru
  • Nepatří sem hazardní hry
  • Pokud by došlo k vyvolání či zneužití omylu, šlo by o podvod
  • Recidiva je znakem kvalifikované SP
  • Pachatel– jen provozovatel hry
  • Judikatura:
    • Skořápky – účastník hry zpravidla není schopen sledovat a zaznamenat průběh manipulace se skořápkami, tudíž jen hádá, pod kterou z nich je ukrytá kulička ⇒ pokud jsou skořápky 3, je šance na výhru jen 33,3 %, naopak provozovatel má šanci na výhru dvakrát vyšší, tudíž zde není dána rovná možnost výhry

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code