Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


11. Trestné činy proti majetku: obohacovací - krádež a zpronevěra

Obecně k TČ proti majetku ( pro otázky 11 – 16 )

  • Hlava V.zvláštní části TZ
  • 70% všech registrovaných trestných činů (z toho 70% pak tvoří TČ krádeže)
  • Objekt– různorodý okruh; zejména vlastnictví (např. krádež, zpronevěra), majetek jako celek (podvod) či nehmotné statky (neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací)
  • Právo vlastnit majetek– jako základní právo zakotveno např. ve Všeobecné deklaraci lidských práv, v dodatkovém protokolu k Úmluvě či v Listině (čl. 11)
  • Majetek– soubor všech majetkových hodnot, tj. věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot
  • Majetkové zájmy jsou chráněny i v jiných hlavách– např. TČ proti životnímu prostředí, obecně nebezpečné, proti svobodě, ale zejména jde o TČ hospodářské (vzájemný vztah s TČ proti majetku je komplikovaný, problematické pak je zejména řešení jednočinných souběhů TČ z obou hlav – např. TČ zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je zpravidla zvláštním případem podvodu); majetek je také u mnoha trestných činů sekundárním objektem (např. u výtržnictví podle § 358)
  • Předmět útokuzpravidla věc, zejména pak věc cizí (věc vlastní v § 229), podle § 134 se věcí rozumí (a tudíž může být předmětem útoku), pokud zákon neurčí jinak, také:
    • ovladatelná přírodní síla – např. jaderná, elektrická či parní energie
    • živá zvířata – zákon „určí jinak“ u TČ týrání zvířat
    • zpracované oddělené části lidského těla – např. paruka z lidských vlasů
    • peněžní prostředky na účtu
    • cenné papíry – myšleno zaknihované, listinné CP jsou věcí stricto sensu
  • Úpadkové delikty –jsou jimi chráněna práva věřitelů na uspokojení jejich pohledávek (TČ v § 222-227)
  • Objektivní stránka – jednání a následek ⇒ rozsah účinku v § 138(1):
    • Škoda nikoli nepatrná = nejméně 5 000 Kč
    • Škodou nikoli malá = nejméně 25 000 Kč
    • Větší škoda = nejméně 50 000 Kč
    • Značná škoda = nejméně 500 000 Kč
    • Škodou velkého rozsahu = nejméně 5 000 000 Kč
  • § 138(1) se užije obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí, hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty
  • Určení výše škody (§ 137):
    • Nejprvese vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává – např. při nákupu lahve vína v luxusní restauraci je podstatné, kolik tato lahev obvykle stojí; byla-li předmět útoku cizí měna, je rozhodný směnný kurz v době spáchání činu
    • Nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav. Přiměřeně se postupuje při stanovení výše škody na jiné majetkové hodnotě.
  • Rozhodující je, o kolik se majetek poškozeného zmenšil, nikoli obohacení pachatele
  • Pachatel – zpravidla kdokoli, ale někde i speciální subjekt (např. zpronevěra podle § 206, 223, 226); u některých TČ se zde uplatní institut jednání za jiného (§ 114(2))
  • Subjektivní stránka – většinou úmyslné, 5 nedbalostních, 2 jen z hrubé nedbalosti, 2 „byť i z hrubé nedbalosti“ (§ 224(1) a (2))
  • Více než jinde se zde uplatní svolení poškozeného (okolnost vylučující protiprávnost)
  • 4 skupiny majetkových trestných činů:
    • Obohacovací– snaha získat majetkový prospěch (např. krádež, podvod atd.)
    • Poškozovací –typicky poškozování cizí věci a související trestné činy
    • Furtum usus– TČ neoprávněné užívání cizí věci a TČ neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru
    • Kořistění z TČ jiné osoby– podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti

Krádež (§ 205)

  • Objekt– vlastnictví, držba a faktická dispozice s věcí
  • Objektivní stránka– 2 základní skutkové podstaty (odst. 1 a odst. 2):
    • Odst. 1pachatel si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a současně naplní některý z těchto alternativních znaků:
      • a) způsobí na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou,
      • b) čin spáchá vloupáním,
      • c) bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí,
      • d) čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě nebo při sobě, nebo
      • e) čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob
    • Zmocnění seodejmutí věci z faktického užívání jiného a umožnění dispozice s věcí sobě; cizí věc je tedy v moci jiného, v moci vlastníka je i např. auto zaparkované na ulici, věci v bytě během dovolené, pes pobíhající po vsi, věci odložené či uschované, na které vlastník dávno zapomněl, pokud k nim ale má přístup, ale také věci zapomenuté či ztracené, pokud vlastník ví, kde je může hledat - např. zapomenutá peněženka v restauraci (pozn.: to má význam u rozlišování krádeže × zatajení věci – viz příslušný text k zatajené věci)
    • Zmocnit věci se pachatel může i použitím nástroje(např. medvěd v cirkuse vybere od hostů peněženky)
    • Nezáleží na tom, zda se pachateli podaří odnést kořist do bezpečí, je třeba ale hodnotit, kdy se pachatel věci zmocnil – např. půjde jen o pokus krádeže, pokud si pachatel v obchodě vloží nenápadně bundu do tašky a ještě v obchodě bude odhalen (pokud by byl odhalen až po opuštění obchodu, půjde o dokonanou krádež)
    • Předmět útoku – věc cizí(§ 134) = zcela či z části patří někomu jinému (předmětem útoku mohou být i věci ve spoluvlastnictví pachatele) * z povahy TČ vyplývá, že půjde jen o věci movité
      • také např. peníze uložené na účtu banky
      • pokud jde o doklady prokazující pohledávku (např. vkladní knížky), jejich odcizení je pouze přípravou krádeže (trestnou jen v odst. 5), o pokus či dokonaný TČ krádeže půjde teprve při pokusu výběru či při výběru peněz
      • cizí věcí není věc pachateli svěřená (⇒ zpronevěra)
    • Pokud pachatel odcizí peněženku, její obsah mu zpravidla není znám, ale počítá se s tím, že je srozuměn s tím, že tam bude vysoká částka (tedy nepřímý úmysl vůči obsahu peněženky), podobně pachatel odpovídá i za škodu v podobě odcizeného software v PC
    • Pokud dojde k odcizení platební karty, půjde o souběh TČ krádeže s TČ neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234)
  • K bodům a-e:
    • a) Škoda nikoli nepatrná– alespoň 5000 Kč, škodou je celá hodnota odcizené věci, i když pachatel místo ní zanechá jinou věc stejného druhu, ale nezastupitelnou; taková směna se považuje za snahu o náhradu škody
    • b) Vloupání (§ 121)- vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly * Vniknutí– nejen vstup, ale i sáhnutí dovnitř rukou či nástrojem, příkladem vniknutí lstí je např., když se pachatel nechá zavřít v obchodě, aby v noci v něm mohl krást, nebo nepravdivá záminka vstupu do bytu
      • Uzavřený prostor– nejen stavba, ale i ohrazený pozemek, menší třebas i přemístitelné prostory (např. ruční pokladna), uzavření = ochrana proti odcizení (nejde např. o obal věci při přepravě)
      • Uzamčení– zámek, zástrčka ovládaná jen zevnitř, nejde o uzamčení, je-li v zámku klíč
      • Jiná jistící překážka– např. mříž, plot, stěna, strop; překážka musí být vždy překonána silou (probourání zdí, stržení plotu, vyražení dveří), ale překážka tím nemusí být poškozena
    • c) Pachatel se bezprostředně po činu pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí– tyto prostředky nastávají až bezprostředně po odcizení věci, čímž se liší od loupeže (násilí/pohrůžka bezprostředním násilím je u loupeže před zmocněním se věci); je lhostejné, zda pokus pachatele uchovat si věc byl úspěšný, či nikoli
    • d) Čin je spáchán na věci, kterou má poškozený na sobě(např. šperky) či při sobě (poškozený drží věc v ruce či odloženou ve své bezprostřední blízkosti – např. kabát na věšáku ve svém kupé, ne ale kabát na věšáku v době, kdy si poškozený odskočil na WC)
    • e) Čin je spáchán na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob – problematické, jelikož mnohdy tím zároveň bude naplněna okolnost podmiňující použití trestní sazby podle odst. 4,b – spáchání činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek
  • Odst. 2 –pachatel si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán
  • Recidiva– je dána, jestliže výkon trestu za takový čin se uskutečnil, byť jen z části v posledních 3 letech před spácháním krádeže anebo byl pachatel v této době odsouzen. Neplatí, hledí-li se na něj, jako by nebyl odsouzen. Počítá se i předchozí odsouzení/potrestání za loupež.
  • Účastenství k odst. 2– účastníkův úmysl se musí vztahovat i na recidivu pachatele
  • Subjektivní stránka – úmysl k přisvojení si věci= trvalé vyloučení poškozeného z dispozice s věcí (tím se liší od případů furtum usus), zloděj však nemusí mít v úmyslu věc užívat, o krádež půjde i tehdy, kdy si pachatel věc přisvojí, aby ji posléze zničil či daroval
  • Příprava je trestná(jen v odst. 5)
  • Judikatura:
    • Vytrhnutí věci z ruky ⇒ § 205(1)d, cloumání s věci držené v ruce ⇒ loupež
    • Pokud pachatel v prodejně převezme zboží a na výzvu prodavače u pokladen, aby zboží zaplatil, reaguje tím, že použije proti prodavači slzný sprej a uteče ⇒ loupež

Zpronevěra (§ 206)

  • Objekt– vlastnictví věci
  • Předmět útokusvěřená cizí věc * Svěřená věc– věc odevzdána do výlučné faktické kontroly jiného, svěřitel nemusí být vlastníkem, věc je určena osobě k nějakému nakládání ⇒ pokud si např. vysavač k prodeji přisvojí hlídač obchodu, jde o krádež (s danou věcí nebyl oprávněn nijak nakládat) × u prodavače by šlo o zpronevěru (může vysavač předvádět zákazníkům atd.)
    • Např.peníze, které má posel doručit, záloha poskytnuta na základě smlouvy o obstarání věci, zavazadlo v úschovně, auto dané do opravy, vybavení pronajatého pokoje
    • U penězje důležité rozlišovat, kdy vlastnictví k penězům přechází svěřením a kdy vlastnictví svěřením nepřechází (např. smlouva o běžném účtu či vkladu)
    • Předmětem zpronevěry není věc, která je sice ve faktické moci jiného, ale moc dosavadního držitele je zachována (např. věc svěřená pracovníkovi na pracovišti, kde pracuje i vlastník věci), šlo by o krádež
  • Objektivní stránka– pachatel si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou * Zničení svěřené věci je trestné jako poškození cizí věci
    • Na rozdíl od krádeže zde má pachatel věc již předem ve své moci
  • Pachatel – speciální subjekt– pouze ten, jemuž byla věc svěřena
  • Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby– recidiva, pachatelem je člen organizované skupiny, pachatelem osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného (např. advokát, hlídač), spáchání za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, značná škodu, škoda velkého rozsahu nebo spáchání v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312)
  • Subjektivní stránka– úmysl (vzniká zpravidla až po svěření věci)
  • Příprava je trestná(jen v odst. 5)

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code