Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


10. Trestné činy proti rodině a dětem

  • Hlava IV. zvl. části, 9 trestných činů
  • Ochrana rodiny a dětí zaručena v mez. smlouvách i v Listině (čl. 32)
  • Rodina - základní prvek lidské společnosti
  • Dítě – osoba mladší 18 let, pokud trestní zákon nestanoví jinak (§ 126), tento koncept však neodpovídá ZSVM, který rozděluje pojem „mládež“ na děti (do 15 let) a mladistvé (od 15 do 18 let věku)
  • Objekt– monogamie (§ 194) a zájem na řádné výchově, výživě, tělesném a duševním vývoji dítěte
  • Pachatel:
    • kdokoli - § 200 až 204
    • ten, kdo má zvláštní povinnost podle rodinného práva - § 195 až 198
  • Subjektivní stránka– úmysl, u § 196 a 201 i nedbalost

Dvojí manželství (§ 194)

  • Objekt– institut monogamie (párové soužití muže a ženy, ochrana je poskytnuta jen manželství, nikoli registrovanému partnerství)
  • Objektivní stránka– uzavřením bigamického manželství, tj. manželství mezi osobami, z nichž minimálně jedna již v manželství je
  • TČ je dokonán uzavřením manželství, nejde o trvající TČ
  • Pachatel:
    • Ten, kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné
    • Ten, kdo uzavře manželství s osobou, která již je v manželství jiném
  • Pokud oddávající ví, že jeden ze snoubenců je již v manželství – pomoc k TČ dvojímu manželství, popř. v souběhu s TČ zneužitím pravomoci úřední osoby, ten kdo jej o to žádá, je potom účastníkem na tomto TČ

Opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195)

  • Objekt– zájem na ochraně dítěte a osoby, o kterou má pachatel povinnost pečovat a která si sama nedokáže opatřit pomoc, před ohrožením jejich života a zdraví
  • Předmět útoku:
    • Dítě- ne každé, jen to, které si nedokáže pomoci – podle judikatury spíše předškoláci
    • Svěřená osoba- dospělý, který není schopný se o sebe postarat, např. invalida, duševně nemocný
  • Objektivní stránka –pachatel opustí dítě nebo jinou osobu, o kterou má povinnost pečovat a která si sama nemůže opatřit pomoc, a vystaví ji tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví
  • Nebezpečí záchrana je závislá na náhodě (tedy ne baby-boxy, zanechání ve školce)
  • Opuštění– ponechání svému osudu, může mít povahu:
    • konání – pachatel např. dítě či svěřenou osobu odvede do lesa a nechá ji tam
    • opomenutí – pachatel ponechá dítě či svěřenou osobu na neznámém místě
  • Pachatel– ten, kdo má povinnost o osobu pečovat (může být dána smlouvou, zákonem, rozhodnutím soudu i fakticky; např. rodič, opatrovník, osvojitel atd.)
  • Subjektivní stránkaúmysl,musí zahrnovat ohrožení dítěte či svěřené osoby na životě nebo na zdraví, pokud ale:
    • úmysl zahrnuje úmrtí dítěte ⇒ vražda (pokus vraždy)
    • dítě zemře, poněvadž nebylo nalezeno, ačkoli pachatel počítal s tím, že nalezeno bude ⇒ usmrcení z nedbalosti

Zanedbání povinné výživy (§ 196)

  • Objekt– nárok na výživu vyplývající ze zákona o rodině (vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi, mezi příbuznými v pokolení přímém, mezi manžely, mezi rozvedenými manžely, příspěvek na výživu neprovdané matky)
  • Nejčastěji zanedbání vůči dětem
  • Neplnění výživy založené smlouvou či rozhodnutím soudu (např. z hlediska náhrady škody) není postižitelné tímto ustanovením!!!
  • Soud jako předběžnou otázku řeší:
    • existenci povinnosti (také, z hlediska toho, zda dotčená osoba již není schopna se sama živit)
    • výši výživného, kterou měl a mohl pachatel platit – je lhostejné, že tu již existuje rozhodnutí civilního soudu o výši – toto rozhodnutí má pouze povahu listinného důkazu, výše určená trestním soudem se může lišit
    • existuje-li pochybnost o otcovství, lze výživu zanedbat teprve po určení otcovství ⇒ statusová věc, musí nejprve rozhodnout civilní soud
  • Vyživovací povinnost– obsahem nejen výživa, ale i ošacení, bydlení, příprava k budoucímu povolání, péče o zdraví atd.; výživným nejsou příležitostná plnění v době styku dítěte s rodičem, který nemá dítě ve výchově, jež mají povahu dárků
  • Objektivní stránka – 2 základní SP(odst. 1 a odst. 2):
    • Odst. 1– pachatel neplní svou zákonnou povinnost vyživovat či zaopatřovat jiného po dobu delší než 4 měsíce
    • Neplnění vyživovací povinnosti– osoba nedostane vše, co je obsahem vyživovací povinnosti, nárok na výživu je nepromlčitelný a nelze se jej vzdát
    • Neplnění musí trvat alespoň 4 měsíce, s čímž souvisí otázka, zda jde o trestný čin pokračující, trvající či hromadný ⇒ nejspíše pokračující (díky této povaze účelové přerušení 4 měsíců nemá vliv na posouzení jednání pachatele)
    • Má-li pachatel více dětí, posuzuje se neplnění vyživovací povinnosti u každého dítěte jako samostatný TČ
    • Subjektivní stránka– úmysl i nedbalost
    • Odst. 2– pachatel se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než 4 měsíce
    • Pachatel svou povinnost nejen neplní, ale ještě se ji i vyhýbá (např. bez vážného důvodu mění zaměstnání, záměrně se vyhýbá práci apod.)
    • Subjektivní stránka– jen úmysl
  • Jednočinný souběh odst. 1 a 2 je vyloučen, vícečinný souběh je možný(pachatel nejprve neplní a posléze se rozhodne vyhýbat se své povinnosti)
  • Mnohdy jde o distanční delikt (pachatel žije v Ostravě, ale plnit má v Praze)
  • Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby– pachatel vydá činem oprávněnou osobu nebezpečí nouze, nebo byl za takový čin v posledních 3 letech odsouzen nebo potrestán
  • Zvláštní ustanovení o trestání(§ 196a) - zmírnění trestů odnětí svobody u zanedbání povinné výživy zákon částečně kompenzuje možností uložit obžalovanému přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel, zejména pak tehdy, je-li důvodná obava, že povinnost uhradit výživné bude mařena nebo ztěžována. Pokud následně odsouzený doloží, že dluh na výživném uhradil, soud na jeho žádost obligatorně rozhodne o upuštění od výkonu zbytku předmětného omezení, a to dokonce i před vykonáním zbytku trestu, který mu byl zároveň uložen.
  • Zvláštní ustanovení o účinné lítosti (§ 197):
    • Trestnost zanedbání povinné výživy zaniká, jestliže(kumulativně):
      • trestný čin neměl trvale nepříznivých následků – např. psychické či fyzické následky, znemožnění přípravy na povolání atd.
      • pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek
    • Nestačí částečné splnění ani dohoda o splácení dluhu či o odpuštění dluhu s oprávněným
    • Toto ustanovení lze použít i tehdy, pakliže soud prvního stupně vyhlásil odsuzující rozsudek, po kterém byla teprve povinnost dodatečně splněna, ale odvolací soud tento rozsudek zrušil a vrátil věc opět soudu prvního stupně
    • Použije se pouze vůči pachateli, nikoli vůči účastníkům
  • Judikatura:
    • Neznalost místa, kde se oprávněná osoba zdržuje, není důvodem pro neplněné vyživovací povinnosti ⇒ pachatel si měl zjistit, kde se oprávněná zdržuje
    • Zbavení rodičovských práv nezbavuje rodiče vyživovací povinnosti
    • Možný jednočinný souběh s:
      • ohrožováním mravní výchovy dítěte
      • týráním svěřené osoby (např. při neposkytování stravy dítěti)
    • Nelze akceptovat námitku, že obviněný ukládal peníze na spořící učet poškozeného – nejprve je nutné uspokojit potřeby dítěte v aktuálním období, spoření je jakýmsi nadstandardem

Týrání svěřené osoby (§ 198)

  • Objekt– zájem společnosti na ochraně osob, které jsou vzhledem ke svému věku či z jiného důvodu v péči či ve výchově jiných
  • Předmět útoku– osoba, která je z jakéhokoli důvodu (věk, nemoc, tělesná vada, duševní porucha) v péči či ve výchově pachatele
  • Objektivní stránka– pachatel týrá osobu, která je v jeho péči či ve výchově
  • Týrání– takové zlé nakládání se svěřenou osobu, které se vyznačuje hrubším stupněm necitelnosti a bezohlednosti a určitým trváním (to je třeba vnímat i s ohledem na intenzitu jednání), musí jít o jednání, které týraná osoba pro jeho hrubost, bezohlednost nebo bolestivost pociťuje jako těžké příkoří; např. bezdůvodné buzení v noci, klečení dítěte s rukama před sebou, působení elektrickým proudem, práce neodpovídající věku dítěte; nevyžadují se následky na zdraví * Týrání může mít povahu útrap fyzických i psychických (útoky tedy mohou směřovat i vůči věci, např. domácímu mazlíčku oběti)
  • Pachatel– ten, v jehož péči nebo výchově je týraná osoba (rodiče, učitelé, trenéři, ošetřovatelky atd.), stačí pouhé krátkodobé pečování bez ohledu na to, na jakém základě vzniklo
  • Speciální TČ vůči týrání osoby žijící ve společném obydlí ⇒ nemožný jednočinný souběh; možný jednočinný souběh s (týká se i § 199) :
    • těžkýmublížením na zdraví (vzhledem k trestní sazbě je kvalifikovaná SP v odst. 2 vztažena jen na nedbalostní zavinění, u prostého ublížení na zdraví jde o faktickou konzumpci)
    • zanedbáním povinné výživy (např. neposkytováním stravy je dítě i týráno)
    • omezením (zbavením) osobní svobody
    • vraždou

Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199)

  • Objekt– zájem na ochraně osob, které žijí s pachatelem ve společném obydlí
  • Společné obydlí(nejde o společnou domácnost!) – obydlí (§ 133) viz k TČ porušování domovní svobody, nemusí mít charakter trvalého bydlení, ale nejde o návštěvu, osoba se tam musí chovat jako doma
  • Objektivní stránka– pachatel týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí * Příkladmo je uvedená osoba blízká (také musí žít ve společné domácnosti), mimo ní např. nájemník či spolubydlící na kolejích
    • Specifičnost spočívá ve zvláštních vztazích mezi spolubydlícími a zpravidla též ztíženou možností opuštění společného obydlí
  • Laicky řečeno je tímto TČ postiženo domácí násilí, toto ustanovení postihuje všechny případy domácího násilí, i kdyby se odehrály jinde než ve společném obydlí – např. týrání manželky během společné cesty s pachatelem

Únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200)

  • Objekt– nerušený výkon péče, jež oprávněnému přísluší vůči dítěti (§ 126) či osobě stižené duševní poruchou (viz § 123)
  • Objektivní stránka- odejmutí z opatrování toho, kdo má podle jiného právního předpisu nebo podle úředního rozhodnutí povinnost o ně pečovat
  • Odejmutí– zásah, který alespoň dočasně znemožňuje výkon péče (odvedení, odnesení, zadržení osoby atd.), není rozhodné, zda měl pachatel v úmyslu trvalé či krátkodobé odnětí
  • Je lhostejné, zda dítě či osoba stižena duševní poruchou s odejmutím souhlasí či ne, lhostejné jsou i prostředky k únosu (násilí, hrozba násilím)
  • Pokud ale osoba, která je povinna se o danou osobu starat, souhlasí, nejde o únos, pokud by byl její souhlas dodatečný, přihlédne se k němu, ale trestnost nezaniká
  • Příprava je trestná(jen pro odst. 4)
  • Vyloučen jednočinný souběh s braním rukojmí(⇒ braní rukojmí je speciální)
  • Judikatura:
    • Za únos lze považovat i jednání rodiče, který nebyl zbaven rodičovské zodpovědnosti, pokud dítě odejme rodiči, kterému bylo svěřeno do výchovy
    • Pokud pachatel odmítá vydat dítě rodiči, kterému bylo soudem svěřeno do výchovy, nejde o únos, ale případně (pokud selžou civilní prostředky) o TČ maření výkonu soudního rozhodnutí a vykázání

Ohrožování výchovy dítěte (§ 201)

  • Objekt– zájem na řádném tělesném, rozumovém, mravním a citovém vývoji dětí a na jejich výchově (je lhostejné, zda dítě nabylo zletilosti před dovršením 18. roku věku)
  • Objektivní stránka – dvě základní SP:
    • Odst. 1 – 4 základní formy jednání pachatele, které ale musí mít za následek ohrožení rozumového, citového či mravního vývoje dítěte (např. alkoholová či drogová závislost, záškoláctví, páchání trestné činnosti):
      • pachatel svádí dítě k zahálčivému nebo nemravnému životu
      • umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život
      • umožní mu opatřovat pro sebe nebo pro jiného prostředky trestnou činností nebo jiným zavrženíhodným způsobem, nebo
      • závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost vyplývající z rodičovské zodpovědnosti (např. rodič neposílá své dítě do školy)
    • Zahálčivý život– parazitní způsob života (žebrání, páchání kriminality, prostituce jako zdroj příjmů, déletrvající záškoláctví)
    • Nemravný život– život vedený v rozporu s mravními zásadami
    • Svádění k zahálčivému či nemravnému životu– má povahu návodu, širší pojem než umožnění,
    • Umožnění vést zahálčivý a nemravný život– jestliže se dítěti vytvoří podmínky pro vznik nežádoucích návyků (ponechání dítěte výchově ulici atd.)
    • Pachatel– kdokoli (s výjimkou 4. jednání)
    • Subjektivní stránka– stačí i nedbalost (svádění je vždy úmyslné)
    • Odst. 2– pachatel umožní dítěti hru na výherním hracím přístroji, který je vybaven technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry
    • Na rozdíl od odst. 1 stačí i jednorázové jednání
    • Nedopadá na hrací automaty umožňující nepeněžité, věcné výhry
  • Pachatel – kdokoli
  • Subjektivní stránka – stačí i nedbalost
  • Jednočinný souběh obou odstavců není možný (odst. 2 speciální vůči odst. 1)
  • Judikatura:
    • Za svádění k nemravnímu životu nelze považovat situaci, kdy pachatel násilím přinutil dívku, aby trpěla jeho sexuální chování a sama je opětovala a fyzicky i psychicky ji přitom týral
    • Je lhostejné, že dítě již nemravný život vedlo, jednáním v tom bylo utvrzováno

Svádění k pohlavnímu styku (§ 202)

  • Objekt– zájem na tělesném, rozumovém, mravním a citovém vývoji dítěte
  • Objektivní stránka– pachatel nabídne, slíbí nebo poskytne dítěti nebo jinému za pohlavní styk s dítětem, pohlavní sebeukájení dítěte, jeho obnažování nebo jiné srovnatelné chování za účelem pohlavního uspokojení:
    • úplatu nebo
    • výhodu nebo prospěch – např. zisk zaměstnání, prospěch ve škole, strava atd.
  • Nabídnutí– výslovný či konkludentní návrh, pokud by nabídka směřovala k provozování prostituce, šlo by o TČ kuplířství
  • Slib– nabídka směřující do budoucnosti, zpravidla vázána na nějaké další podmínky
  • K dokonání není třeba, aby dítě či osoba danou nabídku, slib atd. přijala nebo jednala podle přání pachatele
  • Speciální vůči ohrožování výchovy dítěte ⇒ jednočinný souběh je vyloučen
  • Subjektivní stránka– úmysl
  • Pachatel– každý kromě dítěte (viz § 203)

Podání alkoholu dítěti (§ 204)

  • Objekt– zájem na ochraně tělesného a duševního zdraví dítěte
  • Objektivní stránka– pachatel ve větší míře nebo opakovaně prodá, podá nebo poskytne dítěti alkohol
  • Alkohol– lihovina, pivo, víno a jiný nápoj obsahující více než 0,5 objemového procenta alkoholu (zákon č. 379/2005 Sb.)
  • Podávání– jakýkoli způsob zprostředkovávání nebo obstarávání alkoholu chráněné osobě (např. prodej, dar, koupě), je třeba posoudit rozsah a frekvenci podávání s ohledem na nebezpečí pro vývoj dítěte (zejména s ohledem na věk dítěte)
  • Subjektivní stránka– úmysl
  • Pachatel– kdokoli kromě dítěte (zde by patrně asi hrál roli věkový rozdíl mezi dětmi)

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code