Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


1. Trestné činy proti životu

  • 1. hlava (trestné činy proti životu a zdraví), 1. díl zvláštní části TZ
  • Čl. 6 Listiny– každý má právo na život a nikdo nesmí být života zbaven
  • Život a zdraví chráněny zejména v 1. hlavě zvláštní části TZ, ovšem vzhledem k tomu, že jde o hodnoty ohrožované také v případě útoků směřujících primárně na jiné hodnoty, jsou život i zdraví chráněny také v rámci základních a kvalifikovaných skutkových podstat v jiných hlavách
  • Svolení poškozeného nevylučuje trestní odpovědnost(pokud nejde o svolení k lékařskému zákroku provedenému lege artis)
  • Objekt = lidský život(výjimečně i jiný objekt – např. u loupežné vraždy) * Začátek života= začátek porodu (názor podpořen také v § 142 – novorozené dítě lze zavraždit i při porodu); kdy se objeví hlavička či vedoucí část dítěte
    • Konec života= biologická smrt mozku
    • Smrt se zjišťuje prokázáním dvou skutečností (transplantační zákon):
      • Nezvratná zástava krevního oběhu
      • Nezvratná ztráta funkce celého mozku
  • Čin na mrtvole v úmyslu usmrtit člověka = nezpůsobilý pokus = pokus vraždy
  • Objektivní stránka= způsobení následku – usmrcení (i opominutím zvláštní povinnosti konat – např. nekrmím své dítě v úmyslu jej usmrtit)
  • Subjektivní stránka= úmysl (§ 140, 141, 142, 144) i nedbalost (§ 143), problém zjišťování zavinění – často lze dovodit jen z okolností případu (zejména u vraždy a zabití), tj. z motivu, způsobu vedení útoku, použitých nástrojů a důležitosti orgánů, proti kterým byl útok veden, pro život člověka. Naopak ze siláckých řečí a výhrůžek nelze dovodit úmysl usmrtit jiného.

Vražda (§ 140)

  • Úmyslné usmrcení člověka
  • Rozlišuje se vražda:
    • prostá (odst. 1)
    • s rozmyslem (odst. 2)
    • po předchozím uvážení (odst. 2)
  • Odst. 2 je speciální vůči odst. 1 ⇒ odst. 2 je samostatná základní skutková podstata
  • Vražda prostá– spontánní vražda, vymezena negativně vůči vraždě prosté, po předchozím uvážení a vůči zabití; jde o úmyslné usmrcení člověka, ke kterému došlo:
    • bez rozmyslu nebo
    • předchozího uvážení a
    • pachatel nejednal ani v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli
    • anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného
  • Vražda s rozmyslem– rozmysl = krátké nesofistikované uvážení/myšlenková činnost bezprostředně předcházející činu, při němž má pachatel možnost zhodnotit důvody pro spáchání činu i důvody proti spáchání
  • Vražda po předchozím uvážení– liší se od rozmyslu svým časovým vymezením a vyšší intenzitou, předchází činu s větším časovým odstupem a kromě zhodnocení důvodů pro a proti spáchání obsahuje i určitý plán (stačí rámcová představa, kterou může pachatel postupem času modifikovat, týká se zvolení prostředků a způsobu usmrcení), je patrné stadium přípravy
  • Rozmysl a předchozí uvážení= kvalifikační okolnosti charakterizující způsob rozhodování pachatele směřujícího k úmyslnému zavinění, v obou případech se může týkat i úmyslu nepřímého (pachatel chce vést loupežný útok způsobem, kterým může usmrtit člověka)
  • Příklad– manžel chce opustit domácnost a rozvést se…:
    • Vražda prostá – manželka ho v afektu zavraždí nožem, kterým zrovna krájela v kuchyni cibuli
    • Vražda s rozmyslem – manželka si při jeho odchodu řekne, že ho zavraždí, dívá se na nožík v ruce, kterým právě krájí cibuli, ten by ale k usmrcení nestačil, otevře kredenc, vezme nůž s větší čepelí a bodne
    • Vražda po předchozím uvážení – manželka se rozhodne ho usmrtit, řekne: „dobře, chceš se rozvést, tak ale pojď ještě na procházku, promluvíme si o tom“, při procházce v noci do něj strčí a on spadne ze skály, žena pak přijde domů a napíše „dopis na rozloučenou“ za manžela
  • Okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby (§ 140(3)):
    • Těžší následek- na dvou či více osobách
    • Ochrana více ohrožených osob
      • na těhotné ženě,
      • na dítěti mladším 15 let,
      • na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci,
      • na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
      • na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona,
      • na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání
    • Závažný způsob spáchání činu
      • opětovně,
      • zvlášť surový či trýznivý způsob (zvlášť surový – velmi brutální, nehledí se na útrapy poškozeného × trýznivý – útrapy člověka, např. svázání člověka, položení na postel a jeho přikrytí peřinou tak, že se později zadusí)
    • Zavrženíhodná pohnutka
      • v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch (např. loupežná či nájemná vražda) nebo
      • ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin
      • nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky (značí o zjevné bezcitnosti a bezohlednosti pachatele - ne žárlivost, afekt)
  • Přípravaje v případě všech odstavců trestná
  • Euthanasie(milosrdná/dobrá smrt, smrt z útrpnosti) – v osnově TZ byla původně privilegovaná SP postihující tato jednání, nakonec však neprošla. Beztrestná v Beneluxu, privilegovaná SPTČ v SRN, Rakousku, Polsku, Itálii, Norsku, Švýcarsku. Jak ji trestat? Trest pod spodní hranici sazby § 58(1), v krajním případě i subsidiarita trestní represe ⇒ pokud by k těmto dvěma možnostem bylo ale přistupováno častěji, je otázkou, zda by soudní moc nenahrazovala zákonodárce vymezením způsobu trestání tohoto činu. Rozlišujeme euthanasii:
    • Aktivní – konáním, např. zavedením smrtící infuze (trestná jako vražda)
    • Pasivní – nepokračování v dosavadní léčbě (je-li s informovaným souhlasem pacienta, není trestná)
  • Judikatura:
    • Pachatel se domníval, že poškozenou již usmrtil, tělo hodil do studny ⇒ poškozená v té době však ještě žila a ve studni se usmrtila. Nejde o dolus generalis. Kvalifikováno jako pokus vraždy ve vícečinném souběhu s usmrcením z nedbalosti.
    • Pokud si pachatel sjedná osobu k usmrcení jiného a tato osoba od počátku nemá v úmyslu dotyčného usmrtit, nevylučuje to trestní odpovědnost pachatele k přípravě vraždy
    • Pokud pachatel střílí na policistu pistolí při výkonu jeho služby s cílem jej usmrtit, jde o pokus vraždy, jednočinný souběh s § 325(1)a,(2)a je vyloučen
    • Usmrcení vyděrače, který požadoval peněžité plnění po pachateli, nelze kvalifikovat jako vraždu spáchanou pro získání majetkového prospěchu
    • Pachateli, který zamýšlel usmrtit dvě osoby, za okolnosti, kdy by usmrcení obou spáchal jedním skutkem, se podařilo usmrtit pouze jednu osobu ⇒ pokus vraždy podle §21(1), § 140 (2), (3)a; pakliže by zamýšlel usmrtit tři osoby a u dvou se mu to podařilo, jde o § 140(2), (3)a dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu
    • Pachatel chce znásilnit ženu, ale v průběhu útoku změní svůj záměr a chce ji usmrtit a tento záměr začne uskutečňovat ⇒ vícečinný souběh
    • Usmrcení svědka činu, který nelze posoudit jako trestný, či jehož trestnost nelze prokázat = vražda spáchaná ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky
    • Vražda spáchaná ve snaze zakrýt jiný trestný čin = nejen čin jako takový, ale potažmo i snaha znemožnit identifikaci pachatele trestného činu. Lze spáchat např. na svědku, ale i na poškozeném původního trestného činu

Zabití (§ 141)

  • Privilegovaná SPúmyslného usmrcení člověka, objevuje se nově až v nynějším TZ
  • Pachatel jednal(alternativně):
    • v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí myslianebo * Strach – reakce pachatele na nebezpečí či ohrožení zejména života či zdraví
      • Úlek a zmatek – duševní stav pachatele projevující se v jeho zkratovité reakci, nutné odlišovat od putativní obrany
      • Silné rozrušení musí být výrazné a ze společenského hlediska ospravedlnitelné
      • Musí mít podklad ve vnějších závažných důvodech
      • Nemůže jít o rozrušení způsobené vypjatou situací, do které se pachatel dostal svým nemorálním či nezákonným chováním
      • Nemůže jít ani o afekt hněvu či vzteku ve spojení s alkoholem (nejčastější případy)
    • v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného
      • Zde již není nutné, aby šlo o zkratovité jednání, může zde být rozmysl i předchozí uvážení
      • Nemůže jít o zavrženíhodné jednání vztahující se např. k majetku pachatele, musí jít o jednání pro pachatele fyzicky i psychicky trýznivé vzbuzující ponížení apod.
  • V obou případech existuje tendence orgánů činných v trestním řízení vykládat tento TČ velmi restriktivně
  • Není podstatné, že pachatel neměl omezeny ovládací a rozpoznávací schopnosti
  • Silné rozrušení představuje afektivní krátko- či dlouhodobou reakci

Vražda novorozeného dítěte matkou (§ 142)

  • Privilegovaná SP k vraždě, ve vztahu speciality i k zabití
  • Otázkou, proč je matka stigmatizována jako vražedkyně, když důvody pro privilegovanost jsou obdobné jako u zabití
  • Vychází z lékařských poznatků o výrazném vlivu porodu na psychiku ženy
  • Matka, která v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí své novorozené dítě:
    • při porodu nebo
    • bezprostředně po něm (zde je rozhodující trvání rozrušení, může jít i o několikadenní časový úsek)
  • Pachatel = matka = konkrétní subjekt
  • Zda žena jednala v rozrušení způsobeném porodem, zkoumá znalec-porodník a psychiatr
  • Judikatura:
    • Skutečnost, že žena již před porodem chtěla usmrtit své dítě, nevylučuje užití § 142, pokud jej usmrtila při či bezprostředně po porodu v rozrušení jím vyvolaném
    • Návod či pomoc k usmrcení dítěte při porodu či po něm je návodem či pomocí k TČ vraždy podle § 140(1),(3)c; výjimečný psychický stav matky může svědčit pouze jí

Usmrcení z nedbalosti (§ 143)

  • Nedbalostní usmrcení jiného
  • Kvalifikované skutkové podstaty:
    • Odst. 2 – pachatel porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona
    • Odst. 3 - hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony
    • Odst. 4 – smrt alespoň dvou osob
  • Velmi často v rámci dopravních nehod– při posuzování zavinění pachatele je třeba vycházet z pravidel provozu na pozemních komunikacích (zákon o provozu na pozemních komunikacích atd.), které stanoví objektivní kritérium opatrnosti. Výjimečně může být nedostatek zavinění i z hlediska subjektivního kritéria (řádnou míru opatrnosti není řidič v konkrétním případě schopen vynaložit). O zavinění tedy půjde, pokud povinnost a možnost předvídat porušení či ohrožení zájmu chráněného trestním zákonem jsou dány současně. Pro posouzení trestní odpovědnosti důležitý také princip omezené důvěry = řidič se může spoléhat na dodržování pravidel silničního provozu ze strany jeho ostatních účastníků, pokud z konkrétní situace neplyne opak (např. je-li zřejmé, že řidič nedá přednost k jízdě, i když by ji dát měl, musí řidič, který přednost má, přizpůsobit této skutečnosti chování v silničním provozu). Smrt při dopravních nehodách majoritně představuje kvalifikovanou SP v odst. 2.
  • Judikatura:
    • Možný souběh s TČ ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274(1),(2)a
    • Případ nedostatečného zabezpečení objektu s bojovými psy, kteří se dostali z objektu a usmrtili člověka
    • Lovec-oprávněný držitel zbraně nechá doma své nezletilé děti s loveckou puškou, nezletilý syn touto zbraní zastřelí svou nezletilou sestru

Účast na sebevraždě (§ 144)

  • Sebevražda –úmyslné usmrcení sebe samého
  • Subjektivní stránka - úmysl
  • Objektivní stránka –pachatel jiného:
    • pohne k sebevraždě nebo
    • mu k sebevraždě pomáhá
  • Jelikož sebevražda není TČ, musí být tato svým způsobem forma účastenství vyjádřena jako samostatný TČ
  • Donuceníjiného k sebevraždě fyzickým či psychickým násilím je vražda
  • Pohnutíosoby, která pro nedostatek věku či duševní poruchu, není schopna rozpoznat nebezpečnost svého jednání nebo jej ovládat, je vraždou
  • Judikatura:
    • Dohoda na vzájemném úmyslném usmrcení jeden druhého jako způsobu společného dobrovolného odchodu ze světa ⇒ pokud jeden z nich přežil, dopustil se tento vraždy toho druhého

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code