Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

trestni-pravo:pfuk:trest:zkouska:otazka-a-9 [2016/12/29 13:20] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== ​   9. Objektivní stránka trestného činu    ======
 +
 +=====     Pojem objektivní stránky trestného činu     =====
 +
 +  * __Je druhým ze znaků SPTČ, charakterizuje způsob spáchání TČ a jeho následky__
 +  * **Jejími obligatorními znaky jsou jednání, následek TČ a příčinný vztah mezi nimi**
 +  * **Fakultativními znaky**jsou zejména místo a čas jednání, jeho účinek, předmět útoku, použitý prostředek aj.
 +  * Chybí-li některý z obligatorních znaků objektivní stránky, je pachatel beztrestný. Trestní odpovědnost navíc vyžaduje, aby znaky byly splněny s trestněprávně relevantní kvalitou, dle § 205(1)a nestačí, že si pachatel přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil, ale musí tak způsobit škodu nikoli nepatrnou
 +
 +=====      Jednání ​     =====
 +
 +  * Rozumíme jím projev vůle ve vnějším světě; vůle řídí pohyb i jeho zdržení se, proto je jednáním jak konání, tak i opomenutí
 +  * Chybí-li psychická složka (vůle) nebo složka fyzická (její projev), nejde o jednání ve smyslu trestněprávním
 +  * **Jednáním není/​nejsou**: ​    
 +      * __Vis absoluta__(fyzické násilí) – vylučuje projev vůle, např. A držel v ruce nůž, B vedl ruku, která jej svírala, a bodl osobu C do břicha. Osoba A zde neprojevuje svou vůli.
 +      * Reflexní pohyby, pohyby vyvolané křečí, pohyby v bezvědomí či mluvení ze spaní
 +      * Případy, kdy chybí jeho vnější složka, např. pouhá myšlenka
 +  * **Naopak jednáním z trestněprávního pohledu je**:     
 +      * Též jednání, které tvoří znaky SPTČ spáchaného v nedbalosti, přičemž chtěný následek je sám o sobě trestněprávně nezávadný. Např. A rychlou jízdou z nedbalosti usmrtí B. A uskutečňuje svojí vůli dostat se rychle do cíle.
 +      * Jednání dítěte či osoby nepříčetné,​ trestní odpovědnost zde však nenastává z důvodu nedostatku věku, resp. nedostatku příčetnosti
 +      * Krajní nouze (např. __vis compulsiva__) či závazný rozkaz – o jednání jde, došlo k projevu vůle, byť ovlivněnou okolnostmi či rozkazem, trestní odpovědnost zde ale nenastane z důvodu okolností vylučujících protiprávnost. Tak např. A míří na osobu B pistolí a vyhrožuje jí zastřelením,​ pokud ona nebodne nožem osobu C. Ta to skutečně učiní. Jde o případ vis compulsiva. B však nebude trestně odpovědný z důvodu okolnosti vylučující protiprávnost (krajní nouze).
 +  * Podle toho, zda bylo jednáno konáním či opomenutím rozlišujeme __TČ komisivní__ (čistě činnostní,​ např. padělání či pozměňování veřejné listiny či křivá výpověď) a __omisivní__ (nečinnostní),​ ty pak rozlišujeme:​
 +      * __Pravé omisivní TČ__, které je možné spáchat jen opomenutím trestním zákonem či jiným předpisem (např. povinnost poskytnout výživu) přikázaného chování (např. neposkytnutí pomoci podle § 150). Pachatel však musí vůbec mít možnost konat to, co je jeho povinností,​ např. slepec nemůže pomoci osobě v hořícím domě přistavením žebříku, může být však podle okolností odpovědný za nepřivolání pomoci
 +      * __Nepravé omisivní TČ__, které mohou být spáchány jak konáním, tak opomenutím. Jsou-li spáchány opomenutím,​ nazýváme je __nepravé omisivní delikty__ (vražda neposkytnutím stravy). __Problémem je, které opomenutí u nich můžeme postavit na roveň konání – na to nám dává odpověď § 112 TZ__
 +  * Předpokladem omisivního jednání je, že __pachatel mohl k okolnostem a svým poměrům splnit povinnost__,​ kterou mu zákon ukládá (nelze například vyžadovat od omámené osoby, aby překazila či oznámila TČ)
 +  * __§ 112 stanoví, za jakých podmínek je pachatel trestně odpovědný za nepravý omisivní delikt__: „Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li taková jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání anebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen.“ Jde o __demonstrativní výčet__. V těchto případech jde o opomenutí __zvláštní povinnosti konat__**.** Osoba, která má zvláštní povinnost konat, je předem v konkrétním vztahu k chráněnému zájmu.
 +  * **Zvláštní povinnost konat × obecná povinnost konat**– obecná povinnost konat je stanovena trestním zákonem, např. § 367 stanoví obecnou povinnost konat překazit TČ, § 150 obecnou povinnost poskytnout pomoc. __Opomenutí obecné povinnosti konat nezakládá trestní odpovědnost za následek__,​ na rozdíl od zvláštní povinnosti konat (je jedno, zda neposkytnutím pomoci podle § 150 někdo zemřel či nikoli). __Obecná povinnost konat je subsidiární k té zvláštní__ (nejprve zkoumáme, zda byla opomenuta zvláštní povinnost konat, pokud ne, tak teprve poté zkoumáme, zda byla opominuta obecná povinnost konat). Tak například pokud otec neposkytne pomoc svému topícímu se dítěti a to se utopí, byla opominuta zvláštní povinnost konat založená občanským zákoníkem a otec může být odpovědný např. za TČ vraždy či usmrcení z nedbalosti (pokud nevěděl, že se dítě topí), nikoli za TČ neposkytnutí pomoci. Pokud by však k následku nedošlo (dítě by se neutopilo), byla by u otce dána trestní odpovědnost na základě opominutí obecné povinnosti konat (neposkytnutí pomoci). V případě, že by náhodný kolemjdoucí viděl, že se dítě topí a nezasáhl by, byl by odpovědný opět za TČ neposkytnutí pomoci na základě opominutí obecné povinnosti konat, ať už by se dítě utopilo, nebo ne.
 +  * **Šest pramenů zvláštní povinnosti konat podle § 112 TrZ**:
 +      * __Povinnosti vyplývající ze zákona, resp. jiného právního předpisu vydaného na základě zákona__– rozumí se tím předpis odlišný od trestního zákona. Tak například z občanského zákoníku vyplývá zvláštní povinnost rodičů pečovat o nezletilé dítě (ať už je manželské či nikoli), povinnost manželů si pomáhat apod. Ze zákona o Policii ČR pak vyplývá povinnost policisty provést služební zákrok, úkon během služby a podle okolností i mimo ni (např. vidí-li v nádražní hale, že osoba A napadla osobu B železnou tyčí, musí zasáhnout). Obdobnou povinnost mají i lékaři ve službě a podle okolností mimo ni.
 +      * __Povinnost stanovená úředním výrokem__– např. povinnost opatrovníka stanoveného soudem nezletilci či rozkaz nebo příkaz, které jsou konkretizací povinnost vyplývající ze zákona
 +      * __Povinnost vyplývající ze smlouvy__– např. strážný velkoskladu je vázán smlouvou střežit a chránit uskladněné zboží. Ten tuto povinnost nekonal, neprovedl obchůzku, aby zloději pomohl zboží odcizit. Strážný pak bude odpovědný za pomoc při krádeži, kterou spáchal omisivně
 +      * __Povinnost vyplývající z předchozího ohrožujícího jednání (případy ingerence)__– jde o povinnost odvrátit nebezpečí,​ které původce nebezpečí sám vyvolal. Princip ingerence vychází ze zásady, že nikdo nemá jinému škodit, je-li ta porušena, potom je oprávněné požadovat po tom, kdo ji porušil, aby zabránil vzniku škody. Předchozí nebezpečné jednání může být nedbalostní i úmyslné a nemusí mít znaky TČ, musí však být protiprávní. Např. A bodne B do oblasti ledvin a odejde. V důsledku svého předchozího nebezpečného jednání (bodnutí) má povinnost zabránit ještě vážnějším následkům,​ než které nastaly. Pokud tak neučiní, odpovídá nejen za následek způsobený svým předchozím nebezpečným jednáním, ale i za ten způsobený jeho další nečinností. Případem, kdy předchozí nebezpečné jednání není trestné, je například vyvedení tělesně postižené osoby horolezcem na nedostupnou skálu v úmyslu ji zde nechat napospas a tím ji usmrtit. Pokud by osoba zemřela, šlo by o TČ vraždy podle § 140.
 +      * __Povinnost vyplývající z dobrovolného převzetí povinnosti konat (případy garance)__– garant svým jednáním přebírá záruku za integritu chráněného statku, nedostojí-li pak svým povinnostem na základě tohoto vzešlým, jedná trestněprávně omisivně. Například pachatel se rozhodl převést slepce přes křižovatku,​ uprostřed ní jej však nechal napospas a slepce srazilo auto. Garantem však podle širší teorie (např. té německé) je každý, kdo má zvláštní povinnost konat.
 +      * __Jiný důvod, ve vztahu k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen jednat__– jde o důvod poměrně obecný a neurčitý, spadá sem např. společenství v nebezpečí při účasti v horolezeckém týmu či některé případy poskytovatelů internetových služeb (např. opominutí odstranit protiprávní obsah internetových stránek osoby využívající určitého serveru).
 +  * __Z hlediska jednání známe TČ, které mají dvě jednání__– např. znásilnění podle § 185 (2)a = násilné jednání a soulož, podvod podle § 209 = pachatel využije něčího omylu a sebe či jiného obohatí
 +  * __Způsob provedení činu__– spoluurčuje stupeň škodlivosti činu pro společnost,​ jak stanoví § 39(2). Může být i přitěžující okolností (vražda spáchaná zákeřně, § 42c) nebo důvodem vyšší trestní sazby (vydírání se zbraní podle § 175(2)c). Zvlášť zavrženíhodný způsob provedení činu je jednou z podmínek uložení trestu odnětí svobody na doživotí.
 +  * Některé TČ jsou charakterizovány __určitými prostředky__ – jedině násilnými prostředky lze spáchat násilí proti skupině obyvatel podle § 352, útok na úřední osobu podle § 325, loupež podle § 173 a vydírání podle § 175
 +
 +=====      Následek ​     =====
 +
 +  * Je druhým obligatorním znakem objektivní stránky TČ
 +  * Rozumíme jím **porušení či ohrožení hodnot, které jsou objektem TČ**. Toto porušení či ohrožení je způsobeno jednáním charakterizujícím TČ (např. u omezování svobody podle § 171 je následkem porušení svobody pohybu). Jako rozdělujeme objekt na __primární a sekundární__,​ rozdělujeme stejně i následek.
 +  * U některých SP ve zvláštní části TrZ __je následkem porucha__ (např. § 146 – ublížení na zdraví či § 205(1)a – škoda nikoli nepatrná), __u jiných zase ohrožení__,​ tedy reálné nebezpečí vzniku poruchy (např. obecné ohrožení podle § 272(1)). Z tohoto hlediska tedy rozlišujeme __TČ poruchové__ a TČ__ ohrožovací__.
 +  * Některé činy mají ještě mimo objekt i předmět útoku a účinek TČ (viz objekt TČ), pokud je znakem SPTČ, účinkem je i možnost změny (nebezpečí výbuchu apod.). Jelikož je předmět útoku znakem jen některých SPTČ, je i účinek TČ znakem jen některých z nich. Účinek je možné zpravidla dobře měřit v kilogramech,​ litrech, penězích apod.
 +  * __Následek TČ se vztahuje k objektu TČ, účinek pak k  předmětu útoku__. Tak tedy u těžkého ublížení na zdraví podle § 145(1) bude následkem porušení zájmu na ochraně zdraví, účinkem ale bude např. bodná rána v oblasti hrudní. __Účinek vyžadují materiální trestné činy__, naopak jej __nevyžadují formální trestné činy__.
 +  * **Trestní zákoník třídí následky TČ do několika kategorií:​**
 +      * __Následek__– porucha či ohrožení jako znak __základní SPTČ__
 +      * __Těžší následek__– __závažnější porucha či ohrožení primárního objektu či porucha nebo ohrožení dalšího, sekundárního objektu__ za předpokladu,​ že v něm zákon shledává okolnost přitěžující nebo okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby (v tomto druhém případě je pak těžší následek znakem kvalifikované skutkové podstaty). Těžším následkem je např. způsobení smrti při znásilnění podle § 185(4). Může být i přitěžující okolností (§ 42k).
 +      * __Škodlivý následek__– jeho zamezení či napravení je podmínkou beztrestnosti z důvodu __účinné lítosti__ (§ 33), na rozdíl od předchozích dvou kategorií, které jsou obě zahrnuty zaviněním,​ je třeba ke škodlivým následkům dle § 33 počítat __i některé skutečnosti nezaviněné__,​ např. při obecném ohrožení žhářstvím (§272) i škodu vzniklou na sousedním majetku při hašení požáru. Způsobení škodlivého následku může být i přitěžující okolností podle § 42k.
 +      * __Zvlášť těžký a těžko napravitelný následek__– __pouze porucha__, je jednou z podmínek uložení výjimečného trestu (§ 54(3)a)
 +  * **Zvláštní význam má následek TČ (provinění) u majetkových deliktů**– původně trestní zákon z roku 1961 nevyjadřoval rozsah následku (škody) pevnými peněžitými částkami jako nynější zákoník, judikatura si však např. dovodila, že „značná škoda“ je jako znak naplněna již při škodě kolem 20 000 Kč a tento postoj zastávala téměř třicet let, ačkoli se během nich ceny zboží zvýšily, docházelo tak k zostření trestní represe. Po roce 1990 se obecné hodnotící pojmy vyjadřovaly vzhledem k minimální měsíční mzdě (problém zostřování trestní represe však nezmizel, navíc popřena zásada NCSL, neboť o rozsahu trestní represe de facto rozhodoval exekutivní orgán. Zákonodárce s účinností od 1.1.2002 zakotvil přímo do TrZ pevné peněžité částky vyjadřující rozsah škody způsobené trestným činem. Tento stav tedy naplňuje zásadu nullum crimen sine lege scripta a nullum crimen sine lege certa a byl v nezměněné podobě převzat do současného trestního zákoníku, konkrétně do **§ 138**:
 +      * __Škoda nikoli nepatrná = nejméně 5 000 Kč__
 +      * __Škoda nikoli malá = nejméně 25 000 Kč__
 +      * __Větší škoda = nejméně 50 000 Kč__
 +      * __Značná škoda = nejméně 500 000 Kč__
 +      * __Škoda velkého rozsahu = nejméně 5 000 000 Kč__
 +  * __§ 138(1) platí i pro určení výše prospěchu a hodnoty věci či nákladů k odstranění následků poškození životního prostředí__
 +  * Trestní zákoník používá vedle pojmu „škoda“ i další hodnotící pojmy, např. „větší rozsah“, „značná újma“, „újma velkého rozsahu“ apod. Tyto pojmy však ne vždy je možné vyjádřit penězi (např. větší rozsah výroby, dovozu, vývozu drogy v § 283(2)d)
 +
 +=====      Příčinný vztah      =====
 +
 +  * **Příčinný vztah je nutný mezi**: ​    
 +      - jednáním a následkem,
 +      - jednáním a účinkem,
 +      - jednáním a takovým následkem, který je okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby nebo přitěžující okolností,
 +      - jednáním a škodlivým následkem,
 +      - dobrovolným jednáním pachatele a odstraněním nebezpečí způsobeného přípravou či pokusem, má-li trestnost přípravy či pokusu zaniknout
 +  * Stanovení příčinného vztahu se děje pomocí tzv**. teorie podmínky **(conditio sine qua non) – ta zkoumá, zda by k následku (účinku) v jeho konkrétní podobě (místo, čas, způsob, okolnosti) došlo i tehdy, pokud by se určité jednání odmyslelo. __Příčinou je pak každý jev, bez něhož by jiný jev nenastal, resp. nenastal způsobem, kterým nastal__. Je nerozhodné,​ zda každá z těchto příčin byla jinak způsobilá přivodit daný jev sama o sobě, či jej mohla přivodit jen ve vzájemném spolupůsobení s další příčinou. Např. matka nevěnuje pozornost svému dítěti, to vstoupí do vozovky a neopatrný řidič jej srazí autem. Tr. odpovědnost zde bude jak na straně řidiče, tak i na straně matky. Jiný příklad: starší oběť zemřela v důsledku selhání krevního oběhu způsobeném jak ranou pachatele, tak i kornatěním tepen u staršího muže. Opět bude pachatel tr. odpovědný.
 +  * __Trestní odpovědnost je omezena dvěma zásadami posuzování příčinné souvislosti__: ​    
 +      * **Zásada umělé izolace jevů**– omezuje zjištění příčiny a následky na ty trestněprávně relevantní (například vynecháme počasí u dopravní nehody). Trestněprávně relevantní příčinou je protiprávní jednání trestně odpovědného pachatele popsané ve skutkové podstatě a trestněprávně relevantním následkem je následek popsaný též ve skutkové podstatě.
 +      * **Zásada gradace příčinné souvislosti**– různé příčiny a podmínky mají různý vliv na způsobení následku. Např. na JIPku byl přijat dětský pacient, kterému nebyla včas poskytnuta patřičná odborná pomoc a ten tak zemřel na následky onemocnění. Vedoucí lékařka nemocnice při rozpisu služeb na pohotovosti dětské jednotky určila jako prvního lékaře nezkušeného mladého lékaře, ačkoli na tomto místě měl být někdo s alespoň prvním stupněm atestace. Tento lékař pak zvolil špatný způsob léčby, který vedl ke zhoršení stavu pacienta a jeho následnému úmrtí. Každá z těchto trestněprávně relevantních příčin měla různý vliv na způsobení následku. Stupeň způsobení následku je jednou z okolností, které určují povahu a závažnost trestného činu (§ 39(2) – způsob provedení činu). Pro způsobení vraždy má zpravidla větší význam jednání toho, kdo oběť usmrtí než toho, kdo mu poskytne smrtící zbraň.
 +  * __Teorie přerušení příčinné souvislosti__– příčinná souvislost musí být zahrnuta zavinění, alespoň v jejích hrubých rysech. Nezaviněné následky, těžší následky a účinky se nepřičítají. Pokud tedy u úmyslného TČ vstoupí do příčinného průběhu další, výlučná, samostatná příčina, která způsobila účinek bez ohledu na jednání pachatele a pachatel takovýto průběh nepředvídal ani jako možný (a nebyl s ním srozuměn), odpovídá pachatel jen za pokus TČ. Podobně u nedbalostních TČ musel pachatel vývoj příčinné souvislosti a následek předvídat a bez přiměřených okolností spoléhat na to, že jej nezpůsobí,​ nebo podle okolností a svých poměrů jej předvídat měl a mohl. Tak např. pokud řidič, který měl v důsledku námrazy na předním skle podstatně ztížený výhled, srazil autem cyklistu a způsobil mu tak těžké zranění, není trestně odpovědný za jeho smrt způsobenou pádem cyklisty z nemocničního lůžka na podlahu, ke kterému došlo v důsledku nekázně pacienta či zanedbáním povinné péče ze strany personálu. Pachatel však odpovídá za komplikace při řádném léčení. Obecně lze říci, že příčinná souvislost může být přerušena __náhodnou událostí__ (chci někoho venku zastřelit, ten se schová pod strom, do kterého vzápětí udeří blesk v důsledku čehož dotyčný zemře) __či jednáním třetí osoby__ (viz. heparinový vrah).
 +=====      Fakultativní znaky objektivní stránky trestného činu      =====
 +
 +  * Nemusí být ve SP všech trestných činů, ale v případě, že některý z nich je ve SP obsažen, stává se obligatorním
 +  * __Hmotný předmět útoku__– např. dítě (§ 201), cizí věc (§ 205), cizí svěřená věc (§ 206), zvíře (§ 302), osoba mladší než 15 let (§ 185), těhotná žena (§ 159) či hrob, hrobka, urna s lidskými ostatky (§ 359)
 +  * __Doba spáchání činu__– například za války či bojové situace (§ 411), při porodu nebo hned po něm (§ 142), ve strážní službě (§ 388) apod.
 +  * __Místo trestného činu__– např. místo či obvod, na který se vztahuje zákaz pobytu (§ 337(1)c), na území republiky (§ 337(1)), na palubě vzdušného dopravního prostředku,​ civilního plavidla či na pevné plošině (§ 290) apod.
 +  * __Prostředek trestného činu__– např. vydírání „se zbraní“ (§ 175(2)c), pomluva spáchaná tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou službou či jiným podobným způsobem (§ 184(2))
 +  * __Zvláštní způsob spáchání__– pytláctví spáchané „hromadně účinným způsobem“ (§ 304(2)d), týrání spáchané „zvlášť surovým způsobem“ (§ 198(2)a) či vražda spáchaná „zvlášť surovým či trýznivým způsobem“ (§ 140(3)i).
 +
 +
 +{{template>​trestni-pravo:​pfuk:​trest:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code