Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


8. Objekt trestného činu

Pojem objektu trestného činu

  • Spolu s objektivní stránkou, subjektem a subjektivní stránkou TČ tvoří obligatorní znaky SPTČ (typové znaky TČ)
  • Je základním hlediskem pro systematiku zvláštní části TrZ, zpravidla není vyjádřen v zákoně a musíme si jej domyslet, jde tedy o teoretickou imateriální konstrukci
  • Jedná se o společenské vztahy, zájmy a hodnoty chráněné trestním zákonem. Může se též jednat o soubor vztahů (zájmů, hodnot), těmto vztahům říkáme právní statek.
  • Objekt TČ souvisí s ochranou funkcí TP (s omezením zásady subsidiarity trestní represe), každý právní řád chrání určité hodnoty
  • Fragmentární povaha TP– zákonodárce vyjímá jen určité objekty (hodnoty, zájmy, resp. jejich vztahy), které považuje za základní a poskytuje jim zvýšenou ochranu
  • TP chrání společenské hodnoty a vztahy, upravené jinými právními odvětvími (zejména právem ústavním, občanským, rodinným a správním). TP tak má v těchto případech druhotný charakter (např. § 196 – zanedbání povinné výživy).
  • TP vztahy a hodnoty chrání jen za zvláštních podmínek– před spácháním TČ, a používá jinou metodu ochrany než jiná odvětví; pohrůžku tresty, ukládání a výkon trestů a ochranných opatření u dospělých (u mladistvých pak opatření)

Třídění objektů trestných činů

  • Podle stupně obecnosti:
    • Obecný (rodový) objekt– souhrn nejdůležitějších vztahů, zájmů a hodnot, které chrání trestní zákon. Shrnuje všechny zájmy, které je třeba chránit. Je obecný ke skupinovému i individuálnímu objektu
    • Skupinový (druhový) objekt– je vyjádřen společnými druhovými rysy individuálních objektů jednotlivých TČ. Obvykle je seskupen do jedné hlavy či jednoho dílu zvláštní části TrZ. Některé hlavy zvláštní části TrZ vyjadřují jeden druhový objekt (hlava 9. – TČ proti majetku), v jiných hlavách pak je vyjádřeno druhových objektů více (hlava první – TČ proti životu a zdraví, hlava čtvrtá – TČ proti rodině a dětem). Význam skupinového objektu tedy spočívá v systematickém rozdělení TČ ve zvláštní části, která je systematizována do 13 hlav hierarchicky. Tak se s novým TrZ z r. 2009 dostal do popředí trestněprávní ochrany člověk, jeho život, zdraví, tělesná integrita, nedotknutelnost, důstojnost, vážnost, ochrana jeho soukromí, obydlí majetku apod. TrZ 1961 kladl naopak do popředí zájmy celospolečenské.
    • Individuální objekt– jednotlivý zájem, k jehož ochraně je to které ustanovení zvláštní části TrZ určeno. Tak například individuální objekt TČ krádeže podle § 205 je zájem na ochraně vlastnictví. Jen individuální objekt je nezbytně znakem SPTČ. Jeho určení je nezbytnou podmínkou pro správnou kvalifikaci TČ a pro určení povahy a stupně závažnosti každého konkrétního TČ pro společnost. V ustanoveních zvláštní části je vyjádřen jen někdy (př. § 310 – TČ rozvracení republiky – ústavní zřízení aj.). Mnohdy však vyjádřen není a musíme ho dovodit zejména rozborem ostatních znaků skutkové podstaty. O individuálním objektu můžeme hovořit ve 2 rovinách:
      • Obecné– máme tím na mysli znak SPTČ, tedy výseč společenských vztahů určitého druhu
      • Konkrétní– míníme tím jedinečný, konkrétní zájem, který byl TČ narušen, nepatří však k obligatorním znakům a může chybět (viz. pokus na nezpůsobilém předmětu)
  • Objekt hlavní (primární) a vedlejší (sekundární)
    • Objekt hlavní– nejdůležitější společenské vztahy (zájmy), proti nimž TČ bezprostředně útočí (např. zájem na ochraně majetku u podvodu) a které jsou především chráněny příslušným ustanovením zvláštní části TrZ
    • Objekt vedlejší– společenské vztahy (zájmy) postižené nepřímo (např. výživa rodiny poškozeného u podvodu), není možné je dovodit rozborem příslušných ustanovení (jsou pokaždé jiné) a jsou irelevantní z hlediska viny, je však možné je zohlednit při individualizaci trestu.
  • Následek = ohrožení nebo porušení objektu TČ
  • Některé TČ nemají jeden objekt TČ, nýbrž dva či více objektů. Podobně jako SPTČ pak tedy rozlišujeme objekty vyjádřeny kumulativně (TČ loupeže – svoboda rozhodování a zájem na ochraně majetku, musí být porušeny oba současně) a alternativně (TČ rozvracení republiky – objektem jsou územní celistvost, ústavní zřízení, obranyschopnost či samostatnost republiky), kdy stačí zasažení pouze jednoho z těchto individuálních objektů TČ k trestní odpovědnosti. Od objektu je třeba odlišit:

Předmět útoku

  • Je fakultativním znakem SPTČ, pakliže je v ní ale obsažen, musí být naplněn
  • Rozlišujeme hmotný předmět útoku (např. lidé v § 140, cizí věc v § 205) a nehmotný předmět útoku (např. pohledávka u TČ podílnictví)
  • Jde tedy o lidi či věci, na které pachatel bezprostředně útočí, a tím zasahuje objekt TČ
    • Bezprostředně – předmětem útoku u TČ vraždy nejsou všichni lidé, ale pouze konkrétní jedinec, kterého chce pachatel usmrtit
  • Není podstatným znakem objektu TČ, necharakterizuje jej, nedává možnost poznat a rozlišit zájmy, které jsou objektem různých TČ. Např. násilné jednání proti člověku může směřovat proti různým společenským zájmům (proti životu člověka, proti zdraví člověka, proti jeho svobodnému rozhodování apod.)
  • Některé TČ tedy nemají předmět útoku, typicky TČ formální, a to čistě činnostní (např. neoprávněné podnikání, zběhnutí), anebo pravé omisivní (neposkytnutí pomoci)
  • Účinek TČ– porušení předmětu útoku (např. zlomené žebro, padělaný cestovní pas, rozbitá výkladní skříň), stejně jako předmět útoku je fakultativním znakem objektivní stránky TČ
  • Pro právní kvalifikaci má klíčový význam objekt TČ, předmět útoku může mít význam jako přitěžující okolnost (např. § 42k – pachatel způsobil TČ vyšší škodu)
  • Předmět útoku má značný význam pro trestní řízení – umožňuje v obžalobě, návrhu na potrestání a rozsudku individualizovat a konkretizovat TČ, aby nebyl zaměněn s jiným

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code