Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající

  • Jedná se o zvláštní kategorie TČ, pro které je charakteristické delší trvání činu
  • Doba spáchání TČ– časové období, ve kterém byl TČ spáchán. Je důležitá z hlediska věku pachatele (§ 25), určení časové působnosti trestního zákona (§ 2-3), pro promlčení (§ 34-35), aj. Zvláštními případy TČ, které trvají delší dobu, jsou pokračování v TČ, trestné činy hromadné a trestné činy trvající.
  • Místo spáchání TČ– všechna místa, kde TČ probíhal. Např. u podvodu to tedy je jak místo, kde pachatel uvedl jinou osobu v omyl, tak i místo, kde došlo k obohacení pachatele
  • Pokračování v trestném činu (§ 116)– „jde o takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku“. Jde tedy o jeden z příkladů, kdy čin trvá delší dobu a zpravidla i na různých místech. Z definice vyplývají 4 znaky, které musí být splněny současně:
    • Stejná skutková podstata
    • Stejný nebo podobný způsob provedení
    • Objektivní souvislost (časová, případně i místní a souvislost v předmětu útoku)
    • Subjektivní souvislost (společný záměr)
  • Stejná skutková podstata– podmínkou pokračování je opětovné uskutečňování jedné a téže skutkové podstaty; např. prodavač, kterému je svěřeno zboží, každý den krátí tržby. Opětovně se tedy dopouští TČ zpronevěry (§ 206). Pokračování je možné naplnit jak těmi dílčími útoky, které naplňují skutkovou podstatu TČ ve všech svých znacích, tak i těmi dílčími útoky, u nichž teprve jejich souhrn skutkovou podstatu ve všech jejich znacích naplňuje (půjde tak o pokračování TČ zpronevěry i v případě, že prodavač každým dílčím útokem způsobil škodu nižší než škodu nikoli nepatrnou, pakliže v souhrnu dosáhne výše škody hranice škody nikoli nepatrné). Škody způsobené pokračováním v TČ se sčítají. Může se jednat o skutkovou podstatu dílem základní, dílem kvalifikovanou. Stejně tak může jít o TČ dílem dokonaný, dílem nedokonaný (pachatel byl např. chycen při pátém dílčím útoku). Všechny dílčí útoky tvoří jediné jednání, které má jediný účinek (následek). Pokračování v trestném činu je vyloučeno, pakliže některé útoky byly spáchány ve formě (spolu)pachatelství a jiné ve formě účastenství, neboť u účastenství jde o jinou skutkovou podstatu.
  • Podobný způsob provedení– pokračovat lze v činnosti velmi podobné, stejnorodé
  • Objektivní souvislost– 2 obligatorní znaky (čas + předmět) + 1 fakultativní znak:
    • Blízká časová souvislost– nejdůležitější, časový úsek mezi jednotlivými útoky, je třeba přihlížet k tomu, jak dlouho pachateli zabere příprava každého dílčího útoku
    • Blízká souvislost v předmětu útoku– nemusí jít ale o majetek téže osoby
    • Místní souvislost– může tu být, ale i nemusí. Judikatura nevylučuje pokračování v TČ, pakliže jednotlivé útoky jsou spáchány jak na území ČR, tak i v cizině.
  • Subjektivní souvislost– spočívá v postupném uskutečňování stejného záměru. Společný záměr musí provázet již první dílčí útok, lze jej dovodit ze stejnorodého způsobu jednání (např. pachatel odcizuje předměty určitého typu) nebo z jiných objektivních souvislostí (doba, způsob, místo).
  • Znaky pokračování v TČ je třeba vykládat ve vzájemné spojitosti– např. blízkou souvislost předmětu útoku u majetkových TČ, např. TČ krádeže, bude nutné chápat ve spojitosti se společným záměrem pachatele zmocnit se v bytě poškozeného všech cenných věcí, které nalezne. V případě izolovaného chápání bychom totiž byli nuceni rozeznávat, zda pachatel odcizil nářadí, peníze, vázu apod.
  • Pokračování v TČ je výjimečně uvedeno jako výslovný znak skutkové podstaty (např. § 201(3)b – pachatel pokračuje v ohrožování výchovy dítěte delší dobu, § 202(2)b – svádění k pohlavnímu styku)
  • Mezi obecně přitěžující okolnosti patří i to, že pachatel v TČ pokračoval delší dobu
  • Pokračování v TČ × opakování (dvojnásobný, trojnásobný TČ) – pachatel zde naplňuje skutkovou podstatu téhož TČ, jeho jednání však není spojeno stejným záměrem či schází jiné podmínky pro pokračování. Zde jde tedy o více skutků. Opakování zakládá buď vícečinný souběh či recidivu.
  • Trestné činy hromadné– podmínkou trestnosti je více útoků, které teprve v souhrnu zakládají odpovědnost za TČ. Např. TČ nedovoleného ozbrojování (§ 279(3)b) – trestný je, kdo bez povolení hromadí, vyrábí či sobě nebo jinému opatřuje zbraně či ve značném množství střelivo = jeden případ vyrobení zbraně k naplnění této skutkové podstaty nestačí. Stejně jako u pokračování musí být společný záměr a mnohost útoků. Mnohost útoků je tu však vyjádřena přímo jako znak skutkové podstaty.
  • Trvající trestný čin– pachatel vyvolá protiprávní stav a pak jej udržuje (např. TČ omezování či zbavení osobní svobody), anebo udržuje protiprávní stav, aniž by zákon vyžadoval, aby jej též vyvolal. Postihuje se tu udržování protiprávního stavu, který pachatel stále obnovuje.
  • Je třeba jej odlišit od TČ, k jejichž zákonným znakům patří jen způsobení, nikoli udržování tohoto stavu (např. útěk z vazby podle § 337(1)g či dvojí manželství dle § 194).
  • Pokračování v TČ, TČ hromadné a trvající se posuzují z hlediska hmotného práva jako jeden skutek a jeden TČ. Kdyby však tato trestná činnost probíhala po sdělení obvinění dále, nepůjde tu již o jeden trestný čin. Mezníkem, který odděluje jeden pokračující TČ (nejen „pokračování v trestném činu“, pokračujícím trestným činem je ve smyslu tohoto ustanovení i TČ hromadný a trvající) od druhého, jezahájení trestního stíhání (§ 160(1)). Podle § 12(11) TŘ pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, posuzuje se takovéto jednání jako nový skutek
  • Podle § 12(12) TŘ se skutkem podle TŘ rozumí též dílčí útok pokračujícího TČ, není-li stanoveno jinak. Pokud se některý důvod nepřípustnosti trestného stíhání týká jen některého z dílčích útoků, nebrání to, aby se ohledně zbylé části takového činu trestní stíhání konalo (§ 11(2) TŘ). Lze tedy ohledně nově se objeveného dílčího útoku vést dodatečné trestní stíhání. Je možné, aby si orgán činný v trestním řízení vybral jen několik dílčích útoků a jen tyto útoky stíhal a o ostatních rozhodl dodatečně. Je tomu tak proto, že každý z těchto dílčích útoků je samostatným skutkem podle TP procesního. Pokud by snad jeden z dílčích útoků pokračujícího TČ nebyl před soudem prokázán, soud musí obžalovaného pro tento dílčí útok zprostit obžaloby.
  • Je tedy třeba odlišovat mezi pojmem skutek v hmotném a v procesním právu
  • Moment ukončení trestné činnosti –je důležitý pro časovou působnost trestního zákona, z hlediska posuzování věku pachatele, pro případnou aplikaci amnestijního rozhodnutí či pro posouzení počátku běhu promlčení doby
  • Všechny tři výše zmíněné formy trestné činnosti posuzujeme jako činy spáchané za účinnosti nového zákona, jestliže se část jednání odehrála za účinnosti nového zákona, pokud jednání bylo trestným činem i podle dřívějšího práva, byť mírněji trestným
  • Pachatel je odpovědný nikoli jako mladistvý, nýbrž podle obecných zásad, jestliže alespoň část jednání vykonal po dovršení 18 let věku
  • Pokud prezident vyhlásil amnestijní rozhodnutí a průběh trestné činnosti překročil datum amnestie, amnestie se na TČ nevztahuje
  • Promlčecí doba se počítá od dokončení posledního dílčího útoku, u TČ trvajícího pak okamžikem zániku protiprávního stavu
  • Pokračování v TČ a TČ hromadné byly spáchány všude tam, kde byl vykonán některý akt, z něhož se skládají – význam pro místní příslušnost soudu

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code