Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
trestni-pravo:pfuk:trest:zkouska:otazka-a-5 [2016/12/29 10:24]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki
trestni-pravo:pfuk:trest:zkouska:otazka-a-5 [2016/12/29 11:43] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
-====== ​   5. Pojem  trestného činu a jeho znaky    ======+====== 5. Pojem trestného činu a jeho znaky ======
  
-=====     ​Pojem TČ     ​=====+===== Pojem TČ =====
  
   * Základem trestní odpovědnosti je TČ (resp. u mladistvých __provinění__)   * Základem trestní odpovědnosti je TČ (resp. u mladistvých __provinění__)
-  * § 13(1): „**Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně**.“ Z toho vyplývají dvě obligatorní podmínky: __protiprávnost__ a __znaky uvedené v trestním zákoně__ (viz § 110). Stejné podmínky platí i pro provinění (jde jen o jiné označení deliktu, nikoli samostatnou kategorii) mladistvých podle § 6(1) ZSVM. +  * § 13(1): „**Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně**.“ Z toho vyplývají dvě obligatorní podmínky: __protiprávnost__ ​ a __znaky uvedené v trestním zákoně__ ​ (viz § 110). Stejné podmínky platí i pro provinění (jde jen o jiné označení deliktu, nikoli samostatnou kategorii) mladistvých podle § 6(1) ZSVM. 
-  * __Protiprávnost__– rozpor s právní normou v rámci právního řádu, protiprávný čin tedy nemusí být vždy TČ, ale např. jen přestupkem. Není ale možné, aby ve správním či občanském právu bylo dovoleno jednání, které je v TP protiprávní. V některých skutkových podstatách je protiprávnost explicitně vyjádřena formulacemi „bez povolení“,​ „neoprávněně“,​ „v rozporu s pr. předpisy“,​ v jiných ustanoveních protiprávnost z povahy věci vyplyne sama (loupež, braní rukojmí apod.). Někteří autoři rozlišují: ​    ​* __Protiprávnost formální__– rozpor s pr. řádem (typicky by šlo o rozpor se zákony na úseku bezpečnosti,​ zákony související se silničním provozem atd.)+  * __Protiprávnost__– rozpor s právní normou v rámci právního řádu, protiprávný čin tedy nemusí být vždy TČ, ale např. jen přestupkem. Není ale možné, aby ve správním či občanském právu bylo dovoleno jednání, které je v TP protiprávní. V některých skutkových podstatách je protiprávnost explicitně vyjádřena formulacemi „bez povolení“,​ „neoprávněně“,​ „v rozporu s pr. předpisy“,​ v jiných ustanoveních protiprávnost z povahy věci vyplyne sama (loupež, braní rukojmí apod.). Někteří autoři rozlišují:​ 
 +      ​* __Protiprávnost formální__– rozpor s pr. řádem (typicky by šlo o rozpor se zákony na úseku bezpečnosti,​ zákony související se silničním provozem atd.)
       * __Protiprávnost materiální__– K výše uvedenému ještě přistupuje škodlivost,​ a to škodlivost takové intenzity, aby na ni právo reagovalo prostředky trestního práva       * __Protiprávnost materiální__– K výše uvedenému ještě přistupuje škodlivost,​ a to škodlivost takové intenzity, aby na ni právo reagovalo prostředky trestního práva
-  * __Znaky uvedené v zákoně__– formální znaky TČ, proto o pojetí trestného činu podle § 13 (1) hovoříme jako o __formálním pojetí__. Mezi __výhody formálního pojetí patří__: ​    ​* Přesné vymezení jednotlivých skutkových podstat navzájem+  * __Znaky uvedené v zákoně__– formální znaky TČ, proto o pojetí trestného činu podle § 13 (1) hovoříme jako o __formálním pojetí__. Mezi __výhody formálního pojetí patří__: 
 +      ​* Přesné vymezení jednotlivých skutkových podstat navzájem
       * Mělo by naplnit požadavek nullum crimen sine lege       * Mělo by naplnit požadavek nullum crimen sine lege
       * Vyjádření rovnosti občanů před zákonem       * Vyjádření rovnosti občanů před zákonem
       * Neumožnění or. činným v tr. řízení jít nad rámec vymezený zákonodárcem       * Neumožnění or. činným v tr. řízení jít nad rámec vymezený zákonodárcem
-  * Legální definice § 13(1) je doplněna a __omezena dvěma korektivy__:​ **zásadou subsidiarity trestní represe** (hmotněprávní korektiv) a **zásadou oportunity** (procesněprávní korektiv) +  * Legální definice § 13(1) je doplněna a __omezena dvěma korektivy__:​ **zásadou subsidiarity trestní represe** ​ (hmotněprávní korektiv) a **zásadou oportunity** ​ (procesněprávní korektiv) 
-  * **Zásada subsidiarity trestní represe****(§ 12(2))** – „__Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých,​ ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu__“. Její podstatou je, že trestní odpovědnost má být vyhrazena jen pro nejzávažnější společensky škodlivé činy a jiné společenské či právní nástroje mají mít přednost. Zásada tak změkčuje formální pojetí TČ a proto je přesnější celkové pojetí nazývat __formálně-materiálním pojetím__. Má význam aplikační a legislativní. Z legální definice vyplývají dvě podmínky (dle stanoviska NS není splnění druhé podmínky nutné): ​    ​* __Jde o případy společensky škodlivé__– kritéria škodlivosti nalogicky vyvozujeme z ustanovení o stanovení druhu a výměry trestu § 39(2), __společenská škodlivost tak je dána zejména (demonstrativní výčet)__: „významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem“. Na určení míry škodlivosti však může mít vliv i jiný faktor, např. podíl oběti na spáchání TČ+  * **Zásada subsidiarity trestní represe****(§ 12(2))** ​ – „__Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých,​ ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu__“. Její podstatou je, že trestní odpovědnost má být vyhrazena jen pro nejzávažnější společensky škodlivé činy a jiné společenské či právní nástroje mají mít přednost. Zásada tak změkčuje formální pojetí TČ a proto je přesnější celkové pojetí nazývat __formálně-materiálním pojetím__. Má význam aplikační a legislativní. Z legální definice vyplývají dvě podmínky (dle stanoviska NS není splnění druhé podmínky nutné): 
 +      ​* __Jde o případy společensky škodlivé__– kritéria škodlivosti nalogicky vyvozujeme z ustanovení o stanovení druhu a výměry trestu § 39(2), __společenská škodlivost tak je dána zejména (demonstrativní výčet)__: „významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem“. Na určení míry škodlivosti však může mít vliv i jiný faktor, např. podíl oběti na spáchání TČ
       * __Nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu__– např. u majetkového deliktu náhrada škody podle civilního práva, sankce za přestupek či jiný správní delikt. Orgány činné v trestním řízení by měly odůvodnit, proč event. uplatnění jiného předpisu nepostačuje. Mohou ale nastat i případy, kdy se zásada subsidiarity trestní represe aplikuje z důvodu nízké škodlivosti činu,__ aniž by existoval jiný právní předpis, který by zakotvoval odpovědnost __dané osoby (Nejvyšší soud příkladmo uvádí případ, kdy čin mladistvého pachatele, který při své sexuální nevyzrálosti osahává na prsou jen o málo mladší kamarádku, nemusí být při malé intenzitě takového zneužití s přihlédnutím k ostatním okolnostem případu posouzen jako provinění pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 alinea 2 TZ, viz R 26/2013)       * __Nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu__– např. u majetkového deliktu náhrada škody podle civilního práva, sankce za přestupek či jiný správní delikt. Orgány činné v trestním řízení by měly odůvodnit, proč event. uplatnění jiného předpisu nepostačuje. Mohou ale nastat i případy, kdy se zásada subsidiarity trestní represe aplikuje z důvodu nízké škodlivosti činu,__ aniž by existoval jiný právní předpis, který by zakotvoval odpovědnost __dané osoby (Nejvyšší soud příkladmo uvádí případ, kdy čin mladistvého pachatele, který při své sexuální nevyzrálosti osahává na prsou jen o málo mladší kamarádku, nemusí být při malé intenzitě takového zneužití s přihlédnutím k ostatním okolnostem případu posouzen jako provinění pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 alinea 2 TZ, viz R 26/2013)
   * Zásadu subsidiarity trestní represe lze patrně použít např. u TČ § 211 – úvěr splatím, ale jelikož jsem uvedl nepravdivé údaje, budu trestně odpovědný. Odpovědností podle jiného předpisu by bylo např. zaplacení smluvní pokuty.   * Zásadu subsidiarity trestní represe lze patrně použít např. u TČ § 211 – úvěr splatím, ale jelikož jsem uvedl nepravdivé údaje, budu trestně odpovědný. Odpovědností podle jiného předpisu by bylo např. zaplacení smluvní pokuty.
Řádek 26: Řádek 29:
   * V trestním zákoně z r. 1961 existovalo (na rozdíl od dnešního formálního) pojetí materiální či formálně-materiální,​ neb TČ byl tvořen dvěma znaky: čin musel vykazovat znaky uvedené v zákoně (formální podmínka, zjišťovalo se jako první) a současně musel být nebezpečný pro společnost. Aplikační praxe používala materiální korektiv v posledních letech u drogových deliktů. Toto pojetí umožňovalo citlivěji reagovat na případnou tvrdost zákona. Namítáno však bylo, že formulace „čin nebezpečný pro společnost“ je příliš neurčitá, a že zákonodárce příliš spoléhá na materiální podmínku a podmínky trestnosti tak stanoví příliš široce.   * V trestním zákoně z r. 1961 existovalo (na rozdíl od dnešního formálního) pojetí materiální či formálně-materiální,​ neb TČ byl tvořen dvěma znaky: čin musel vykazovat znaky uvedené v zákoně (formální podmínka, zjišťovalo se jako první) a současně musel být nebezpečný pro společnost. Aplikační praxe používala materiální korektiv v posledních letech u drogových deliktů. Toto pojetí umožňovalo citlivěji reagovat na případnou tvrdost zákona. Namítáno však bylo, že formulace „čin nebezpečný pro společnost“ je příliš neurčitá, a že zákonodárce příliš spoléhá na materiální podmínku a podmínky trestnosti tak stanoví příliš široce.
   * Výhodou nynějšího formálního pojetí je uplatnění legality TPH, respektuje dělbu moci, právní jistotu adresátů, ale i občanů a státu z hlediska jejich ochrany. Nedostatkem naopak je hrozba kazuistické úpravy či zmenšení prostoru pro abstraktnější právní výrazy.   * Výhodou nynějšího formálního pojetí je uplatnění legality TPH, respektuje dělbu moci, právní jistotu adresátů, ale i občanů a státu z hlediska jejich ochrany. Nedostatkem naopak je hrozba kazuistické úpravy či zmenšení prostoru pro abstraktnější právní výrazy.
-  * **TČ × protiprávní čin**= termín protiprávní čin užívá ZSVM (§ 2(2)a) jako souhrnné označení pro TČ, provinění nebo čin jinak trestný +  * **TČ × protiprávní čin** = termín protiprávní čin užívá ZSVM (§ 2(2)a) jako souhrnné označení pro TČ, provinění nebo čin jinak trestný 
-  * **TČ × čin jinak trestný**= činem jinak trestným rozumíme čin, který je v daném případě beztrestný,​ i když v jiném případě a za jiných okolností by trestným byl. Používá se v několikerém významu: ​    ​* Užívá jej ZSVM pro případy, kdy chybí obecné znaky TČ (věk, příčetnost,​ rozumová a mravní vyspělost u mladistvých)+  * **TČ × čin jinak trestný** = činem jinak trestným rozumíme čin, který je v daném případě beztrestný,​ i když v jiném případě a za jiných okolností by trestným byl. Používá se v několikerém významu: 
 +      ​* Užívá jej ZSVM pro případy, kdy chybí obecné znaky TČ (věk, příčetnost,​ rozumová a mravní vyspělost u mladistvých)
       * Čin spáchaný za okolnosti vylučující protiprávnost nebo čin, u kterého chybí zavinění jako podmínka trestní odpovědnosti       * Čin spáchaný za okolnosti vylučující protiprávnost nebo čin, u kterého chybí zavinění jako podmínka trestní odpovědnosti
       * Spáchání činu jinak trestného je objektivní podmínkou trestnosti u TČ opilství (§ 360)       * Spáchání činu jinak trestného je objektivní podmínkou trestnosti u TČ opilství (§ 360)
  
-=====      Druhy trestných činů ​     =====+===== Druhy trestných činů =====
  
   * Kategorizace soudně trestných deliktů - rozdělení těchto činů podle různých hledisek; monopartice (podoba jednoho soudně trestného deliktu, do 31.12.2009),​ bipartice (TČ a přečin 1970-1.7.1990;​ od 1.1.2010 zločin a přečin) a tripartice (zločin, přečin a přestupek podle rakouského TrZ z r. 1852).   * Kategorizace soudně trestných deliktů - rozdělení těchto činů podle různých hledisek; monopartice (podoba jednoho soudně trestného deliktu, do 31.12.2009),​ bipartice (TČ a přečin 1970-1.7.1990;​ od 1.1.2010 zločin a přečin) a tripartice (zločin, přečin a přestupek podle rakouského TrZ z r. 1852).
   * **České trestní právo uplatňuje od 1.1.2010 bipartici TČ – přečiny a zločiny (§ 14)**   * **České trestní právo uplatňuje od 1.1.2010 bipartici TČ – přečiny a zločiny (§ 14)**
-  * **Přečin –**__všechny nedbalostní TČ__a ty __úmyslné TČ, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do 5 let__ (nevhodná formulace, zákonodárce tím patrně myslel „__nepřevyšující pět let__“) +  * **Přečin –**__všechny nedbalostní TČ__a ty __úmyslné TČ, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do 5 let__  (nevhodná formulace, zákonodárce tím patrně myslel „__nepřevyšující pět let__“) 
-  * **Zločin**– vymezen negativně; __trestný čin, který ​není přečinem__ ​    ​* **Zvlášť závažný zločin –**není zvláštní kategorií trestného činu, nýbrž podkategorií zločinu; jsou jím __ty úmyslné TČ__, na které trestní zákon stanoví trest __odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let.__ Se spácháním zvlášť závažného zločinu jsou spojeny i další důsledky: ​      ​* Jen u nich je trestná i příprava, pokud to trestní zákon u příslušného TČ stanoví (§ 20) +  * **Zločin**– vymezen negativně; __trestný čin, který ​není____přečinem__ 
-        * Je možné mimořádně zvýšit trest odnětí svobody (§ 59) +  ​* **Zvlášť**** závažný zločin –**není zvláštní kategorií trestného činu, nýbrž podkategorií zločinu; jsou jím __ty úmyslné TČ__, na které trestní zákon stanoví trest __odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let.__ ​ Se spácháním zvlášť závažného zločinu jsou spojeny i další důsledky: 
-        * Jen u něj je možné uložit výjimečný trest, pokud to u daného TČ trestní zákon stanoví (§ 54) +      ​* Jen u nich je trestná i příprava, pokud to trestní zákon u příslušného TČ stanoví (§ 20) 
-        * Jeho pachatel se zásadně zařadí do věznice se zvýšenou ostrahou (§ 56) +      * Je možné mimořádně zvýšit trest odnětí svobody (§ 59) 
-        * Je možno uložit trest propadnutí majetku, snažil-li se jím pachatel získat (či získal) majetkový prospěch (§ 66(1))+      * Jen u něj je možné uložit výjimečný trest, pokud to u daného TČ trestní zákon stanoví (§ 54) 
 +      * Jeho pachatel se zásadně zařadí do věznice se zvýšenou ostrahou (§ 56) 
 +      * Je možno uložit trest propadnutí majetku, snažil-li se jím pachatel získat (či získal) majetkový prospěch (§ 66(1))
   * Některé TČ jsou ve všech svých variantách přečiny (např. útisk § 177), některé jsou zase v základní skutkové podstatě přečinem a v kvalifikovaných skutkových podstatách zločinem či dokonce zvlášť závažným zločinem (např. § 345 křivé obvinění). Ojedinělý je v tomto ohledu TČ opilství podle § 360, jednání může být přečinem, zločinem i zvlášť závažným zločinem podle toho, k jakému činu jinak trestnému došlo.   * Některé TČ jsou ve všech svých variantách přečiny (např. útisk § 177), některé jsou zase v základní skutkové podstatě přečinem a v kvalifikovaných skutkových podstatách zločinem či dokonce zvlášť závažným zločinem (např. § 345 křivé obvinění). Ojedinělý je v tomto ohledu TČ opilství podle § 360, jednání může být přečinem, zločinem i zvlášť závažným zločinem podle toho, k jakému činu jinak trestnému došlo.
   * __TČ nejsou jediným typem protispolečenského činu__; od ostatních se však liší nejen svými znaky, nýbrž i vyšším stupněm škodlivosti pro společnost. Protispolečenská jednání tak rozlišujeme na TČ či provinění;​ správní delikty fyzických osob, zejména pak přestupky, disciplinární a pořádkové delikty; občanskoprávní delikty a jiné společensky nežádoucí činy, které nelze kvalifikovat jako protiprávní   * __TČ nejsou jediným typem protispolečenského činu__; od ostatních se však liší nejen svými znaky, nýbrž i vyšším stupněm škodlivosti pro společnost. Protispolečenská jednání tak rozlišujeme na TČ či provinění;​ správní delikty fyzických osob, zejména pak přestupky, disciplinární a pořádkové delikty; občanskoprávní delikty a jiné společensky nežádoucí činy, které nelze kvalifikovat jako protiprávní
   * __Přestupky__jsou vymezeny v § 2(1) přestupkového zákona; na rozdíl od TČ se vyznačují nižší mírou škodlivosti a jejich právní úprava je rozptýlena do mnoha zákonů; naopak pro ně i pro TČ je shodné, že je vyžadován věk 15 a více let, zavinění a příčetnost. Přestupky i TČ také musí být stanoveny zákonem. __Ustanovení o TČ jsou v poměru speciality k ustanovením o přestupcích__.   * __Přestupky__jsou vymezeny v § 2(1) přestupkového zákona; na rozdíl od TČ se vyznačují nižší mírou škodlivosti a jejich právní úprava je rozptýlena do mnoha zákonů; naopak pro ně i pro TČ je shodné, že je vyžadován věk 15 a více let, zavinění a příčetnost. Přestupky i TČ také musí být stanoveny zákonem. __Ustanovení o TČ jsou v poměru speciality k ustanovením o přestupcích__.
-=====      Třídění trestných činů ​     =====+===== Třídění trestných činů =====
  
   * TČ můžeme třídit podle mnoha hledisek:   * TČ můžeme třídit podle mnoha hledisek:
   * **Závažnosti TČ**– přečin, zločin, zvlášť závažný zločin   * **Závažnosti TČ**– přečin, zločin, zvlášť závažný zločin
-  * **Významu chráněného statku**– hierarchické rozdělení do třinácti hlav zvláštní části TrZ, resp. do jejich dílů +  * **Významu chráněného statku **– hierarchické rozdělení do třinácti hlav zvláštní části TrZ, resp. do jejich dílů 
-  * **Typové závažnosti**– zvlášť závažný zločin, přečin, TČ s horní hranicí trestní sazby do 3 let; typová závažnost je vyjádřena rozmezím trestní sazby za ten který TČ (např. u vraždy je vyjádřen hranicí 10-18 let, individuální závažnost pak je vyjádřena konkrétním trestem pro daného pachatele): ​    ​* __Zvlášť závažný zločin__– důsledky viz výše +  * **Typové závažnosti **– zvlášť závažný zločin, přečin, TČ s horní hranicí trestní sazby do 3 let; typová závažnost je vyjádřena rozmezím trestní sazby za ten který TČ (např. u vraždy je vyjádřen hranicí 10-18 let, individuální závažnost pak je vyjádřena konkrétním trestem pro daného pachatele): 
-      * __Přečin__– uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody je u nich jen výjimkou odůvodněnou osobností pachatele (§ 55(2)), za podmínek §V60 a 65 TrZ může soud uložit trest domácího vězení a obecně prospěšných prací, je možné upuštění od potrestání (§ 46) a podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody i předtím než vykonal polovinu trestu odnětí svobody, spáchal-li jej mladistvý, možný zánik trestnosti účinnou lítostí +      ​* __Zvlášť závažný zločin__ – důsledky viz výše 
-      * __TČ, za které lze uložit trest odnětí svobody do tří let__– lze u nich podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody za podmínek dle § 81; jde-li o provinění,​ může soud či státní zástupce v přípravném řízení opustit od trestního stíhání +      * __Přečin__ – uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody je u nich jen výjimkou odůvodněnou osobností pachatele (§ 55(2)), za podmínek §V60 a 65 TrZ může soud uložit trest domácího vězení a obecně prospěšných prací, je možné upuštění od potrestání (§ 46) a podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody i předtím než vykonal polovinu trestu odnětí svobody, spáchal-li jej mladistvý, možný zánik trestnosti účinnou lítostí 
-  * **Způsobu jednání**– __komisivní__ (lze je spáchat jen konáním, např. vyzvědačství) a __omisivní__ (spáchané opomenutím) TČ. Omisivní dále dělíme na:     ​* __Pravé omisivní__– lze je spáchat jen opomenutím (např. neposkytnutí pomoci)+      * __TČ, za které lze uložit trest odnětí svobody do tří let__ – lze u nich podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody za podmínek dle § 81; jde-li o provinění,​ může soud či státní zástupce v přípravném řízení opustit od trestního stíhání 
 +  * **Způsobu jednání**– __komisivní__ ​ (lze je spáchat jen konáním, např. vyzvědačství) a __omisivní__ ​ (spáchané opomenutím) TČ. Omisivní dále dělíme na: 
 +      ​* __Pravé omisivní__– lze je spáchat jen opomenutím (např. neposkytnutí pomoci)
       * __Nepravé omisivní__– lze je spáchat jak konáním, tak i opomenutím (např. u vraždy – omisivní podoba např. u vraždy dítěte tím, že mu nedávám najíst).       * __Nepravé omisivní__– lze je spáchat jak konáním, tak i opomenutím (např. u vraždy – omisivní podoba např. u vraždy dítěte tím, že mu nedávám najíst).
   * **Formy jednání**– TČ úmyslné a TČ nedbalostní   * **Formy jednání**– TČ úmyslné a TČ nedbalostní
   * **Vývojových stádií TČ**– příprava, pokus, dokonaný TČ   * **Vývojových stádií TČ**– příprava, pokus, dokonaný TČ
-  * **Druhu následku**– __TČ ohrožovací__ (následkem je nebezpečí poruchy resp. ohrožení, například obecné ohrožení) a __TČ poruchové__ (následkem je porucha, např. podvod) +  * **Druhu následku**– __TČ ohrožovací__ ​ (následkem je nebezpečí poruchy resp. ohrožení, například obecné ohrožení) a __TČ poruchové__ ​ (následkem je porucha, např. podvod) 
-  * **Toho, zda vyvolávají účinek**– __TČ materiální či výsledečné__ (zákon u nich vyžaduje účinek, např. krádež) a __TČ formální__ (není třeba účinku, např. neposkytnutí pomoci). +  * **Toho, zda vyvolávají účinek**– __TČ materiální či výsledečné__ ​ (zákon u nich vyžaduje účinek, např. krádež) a __TČ formální__ ​ (není třeba účinku, např. neposkytnutí pomoci). 
-  * **Okruhu subjektů, které se jich mohou dopustit**: ​    ​* __Obecné TČ__– může se jich dopustit kdokoli, mnohdy vyjádřeno slovy „kdo“ +  * **Okruhu subjektů, které se jich mohou dopustit**: 
-      * __Zvláštní TČ__– vyžadují od pachatele určité postavení či vlastnost, tedy aby pachatel měl postavení buď speciálního (postavení;​ např. jen úřední osoba se může dopustit TČ zneužití pravomoci úřední osoby) nebo konkrétního subjektu (vlastnost; např. jen matka se může dopustit TČ vraždy novorozeněte) ​      ​* __Pravé zvláštní TČ__– zvláštní postavení či vlastnost je vyžadována již v základní skutkové podstatě (př. vražda novorozeného dítěte matkou)+      ​* __Obecné TČ__– může se jich dopustit kdokoli, mnohdy vyjádřeno slovy „kdo“ 
 +      * __Zvláštní TČ__– vyžadují od pachatele určité postavení či vlastnost, tedy aby pachatel měl postavení buď speciálního (postavení;​ např. jen úřední osoba se může dopustit TČ zneužití pravomoci úřední osoby) nebo konkrétního subjektu (vlastnost; např. jen matka se může dopustit TČ vraždy novorozeněte) 
 +        ​* __Pravé zvláštní TČ__– zvláštní postavení či vlastnost je vyžadována již v základní skutkové podstatě (př. vražda novorozeného dítěte matkou)
         * __Nepravé zvláštní TČ__– postavení či vlastnost je jen okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby (např. úřední osoba u TČ mučení)         * __Nepravé zvláštní TČ__– postavení či vlastnost je jen okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby (např. úřední osoba u TČ mučení)
       * __Vlastnoruční TČ__– vyžadují, aby pachatel jednal vlastnoručně,​ vlastním tělem či alespoň osobně, např. TČ soulože mezi příbuznými (§ 188) či TČ opilství (§ 360). Je u nich vyloučeno nepřímé pachatelství i spolupachatelství.       * __Vlastnoruční TČ__– vyžadují, aby pachatel jednal vlastnoručně,​ vlastním tělem či alespoň osobně, např. TČ soulože mezi příbuznými (§ 188) či TČ opilství (§ 360). Je u nich vyloučeno nepřímé pachatelství i spolupachatelství.
Řádek 65: Řádek 75:
 ===== Poznámky ===== ===== Poznámky =====
  
-  -  Argumentem pro zařazení mezi obecné znaky je, že je vyžadována u všech trestných činů. Pokud jde o otázku zařazení mezi typové znaky, míníme zde protiprávnost v konkrétní podobě, tj. protiprávnost ve vztahu ke konkrétní právní normě, jež je znakem předmětné skutkové podstaty. Např. zákon o umělém přerušení těhotenství v případě trestného činu pomoci těhotné ženě k umělému přerušení těhotenství.+  - Argumentem pro zařazení mezi obecné znaky je, že je vyžadována u všech trestných činů. Pokud jde o otázku zařazení mezi typové znaky, míníme zde protiprávnost v konkrétní podobě, tj. protiprávnost ve vztahu ke konkrétní právní normě, jež je znakem předmětné skutkové podstaty. Např. zákon o umělém přerušení těhotenství v případě trestného činu pomoci těhotné ženě k umělému přerušení těhotenství.
  
 +
 +{{template>​trestni-pravo:​pfuk:​trest:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code