Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


5. Pojem trestného činu a jeho znaky

Pojem TČ

  • Základem trestní odpovědnosti je TČ (resp. u mladistvých provinění)
  • § 13(1): „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“ Z toho vyplývají dvě obligatorní podmínky: protiprávnost a znaky uvedené v trestním zákoně (viz § 110). Stejné podmínky platí i pro provinění (jde jen o jiné označení deliktu, nikoli samostatnou kategorii) mladistvých podle § 6(1) ZSVM.
  • Protiprávnost– rozpor s právní normou v rámci právního řádu, protiprávný čin tedy nemusí být vždy TČ, ale např. jen přestupkem. Není ale možné, aby ve správním či občanském právu bylo dovoleno jednání, které je v TP protiprávní. V některých skutkových podstatách je protiprávnost explicitně vyjádřena formulacemi „bez povolení“, „neoprávněně“, „v rozporu s pr. předpisy“, v jiných ustanoveních protiprávnost z povahy věci vyplyne sama (loupež, braní rukojmí apod.). Někteří autoři rozlišují:
    • Protiprávnost formální– rozpor s pr. řádem (typicky by šlo o rozpor se zákony na úseku bezpečnosti, zákony související se silničním provozem atd.)
    • Protiprávnost materiální– K výše uvedenému ještě přistupuje škodlivost, a to škodlivost takové intenzity, aby na ni právo reagovalo prostředky trestního práva
  • Znaky uvedené v zákoně– formální znaky TČ, proto o pojetí trestného činu podle § 13 (1) hovoříme jako o formálním pojetí. Mezi výhody formálního pojetí patří:
    • Přesné vymezení jednotlivých skutkových podstat navzájem
    • Mělo by naplnit požadavek nullum crimen sine lege
    • Vyjádření rovnosti občanů před zákonem
    • Neumožnění or. činným v tr. řízení jít nad rámec vymezený zákonodárcem
  • Legální definice § 13(1) je doplněna a omezena dvěma korektivy: zásadou subsidiarity trestní represe (hmotněprávní korektiv) a zásadou oportunity (procesněprávní korektiv)
  • Zásada subsidiarity trestní represe(§ 12(2)) – „Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu“. Její podstatou je, že trestní odpovědnost má být vyhrazena jen pro nejzávažnější společensky škodlivé činy a jiné společenské či právní nástroje mají mít přednost. Zásada tak změkčuje formální pojetí TČ a proto je přesnější celkové pojetí nazývat formálně-materiálním pojetím. Má význam aplikační a legislativní. Z legální definice vyplývají dvě podmínky (dle stanoviska NS není splnění druhé podmínky nutné):
    • Jde o případy společensky škodlivé– kritéria škodlivosti nalogicky vyvozujeme z ustanovení o stanovení druhu a výměry trestu § 39(2), společenská škodlivost tak je dána zejména (demonstrativní výčet): „významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem“. Na určení míry škodlivosti však může mít vliv i jiný faktor, např. podíl oběti na spáchání TČ
    • Nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu– např. u majetkového deliktu náhrada škody podle civilního práva, sankce za přestupek či jiný správní delikt. Orgány činné v trestním řízení by měly odůvodnit, proč event. uplatnění jiného předpisu nepostačuje. Mohou ale nastat i případy, kdy se zásada subsidiarity trestní represe aplikuje z důvodu nízké škodlivosti činu, aniž by existoval jiný právní předpis, který by zakotvoval odpovědnost dané osoby (Nejvyšší soud příkladmo uvádí případ, kdy čin mladistvého pachatele, který při své sexuální nevyzrálosti osahává na prsou jen o málo mladší kamarádku, nemusí být při malé intenzitě takového zneužití s přihlédnutím k ostatním okolnostem případu posouzen jako provinění pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1 alinea 2 TZ, viz R 26/2013)
  • Zásadu subsidiarity trestní represe lze patrně použít např. u TČ § 211 – úvěr splatím, ale jelikož jsem uvedl nepravdivé údaje, budu trestně odpovědný. Odpovědností podle jiného předpisu by bylo např. zaplacení smluvní pokuty.
  • Zásada oportunity– umožňuje státnímu zástupci zastavit trestní řízení pro neúčelnost (§ 172(2)c TŘ). Kritéria neúčelnosti jsou stejná jako kritéria škodlivosti výše (na rozdíl od škodlivosti jsou však vyjádřena taxativně). Zásada oportunity je výjimkou z obecného principu legality.
  • Pojmové znaky TČ (provinění) podle platné úpravy tvoří:
    • Protiprávnost –teorie se neshoduje, zda jde o obecný či typový znak [pozn. 1]
    • Typové znaky TČ = znaky skutkové podstaty TČ (objekt, objektivní stránka, subjekt, subjektivní stránka)
    • Obecné znaky uvedené v zákoně (TČ se jimi od sebe neliší):
      • Stanovený věk– trestně odpovědná je jen osoba, která dovršila 15. rok
      • Příčetnost– pachatel musí být příčetný
      • Rozumová a mravní vyspělost u mladistvého– mladistvý (15-18 let), který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný (§ 5(1) ZSVM)
  • Podle § 111 TrZ se TČ rozumí i příprava u zvlášť závažného zločinu, pokud to zákon výslovně stanoví (§ 20), pokus TČ (§ 21) a účastenství na TČ ve formě organizátorství, návodu a pomoci (§ 24)– V těchto případech jde tedy o TČ i přesto, že znaky skutkové podstaty naplněny nebyly.
  • V trestním zákoně z r. 1961 existovalo (na rozdíl od dnešního formálního) pojetí materiální či formálně-materiální, neb TČ byl tvořen dvěma znaky: čin musel vykazovat znaky uvedené v zákoně (formální podmínka, zjišťovalo se jako první) a současně musel být nebezpečný pro společnost. Aplikační praxe používala materiální korektiv v posledních letech u drogových deliktů. Toto pojetí umožňovalo citlivěji reagovat na případnou tvrdost zákona. Namítáno však bylo, že formulace „čin nebezpečný pro společnost“ je příliš neurčitá, a že zákonodárce příliš spoléhá na materiální podmínku a podmínky trestnosti tak stanoví příliš široce.
  • Výhodou nynějšího formálního pojetí je uplatnění legality TPH, respektuje dělbu moci, právní jistotu adresátů, ale i občanů a státu z hlediska jejich ochrany. Nedostatkem naopak je hrozba kazuistické úpravy či zmenšení prostoru pro abstraktnější právní výrazy.
  • TČ × protiprávní čin = termín protiprávní čin užívá ZSVM (§ 2(2)a) jako souhrnné označení pro TČ, provinění nebo čin jinak trestný
  • TČ × čin jinak trestný = činem jinak trestným rozumíme čin, který je v daném případě beztrestný, i když v jiném případě a za jiných okolností by trestným byl. Používá se v několikerém významu:
    • Užívá jej ZSVM pro případy, kdy chybí obecné znaky TČ (věk, příčetnost, rozumová a mravní vyspělost u mladistvých)
    • Čin spáchaný za okolnosti vylučující protiprávnost nebo čin, u kterého chybí zavinění jako podmínka trestní odpovědnosti
    • Spáchání činu jinak trestného je objektivní podmínkou trestnosti u TČ opilství (§ 360)

Druhy trestných činů

  • Kategorizace soudně trestných deliktů - rozdělení těchto činů podle různých hledisek; monopartice (podoba jednoho soudně trestného deliktu, do 31.12.2009), bipartice (TČ a přečin 1970-1.7.1990; od 1.1.2010 zločin a přečin) a tripartice (zločin, přečin a přestupek podle rakouského TrZ z r. 1852).
  • České trestní právo uplatňuje od 1.1.2010 bipartici TČ – přečiny a zločiny (§ 14)
  • Přečin –všechny nedbalostní TČa ty úmyslné TČ, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do 5 let (nevhodná formulace, zákonodárce tím patrně myslel „nepřevyšující pět let“)
  • Zločin– vymezen negativně; trestný čin, který nenípřečinem
  • Zvlášť závažný zločin –není zvláštní kategorií trestného činu, nýbrž podkategorií zločinu; jsou jím ty úmyslné TČ, na které trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let. Se spácháním zvlášť závažného zločinu jsou spojeny i další důsledky:
    • Jen u nich je trestná i příprava, pokud to trestní zákon u příslušného TČ stanoví (§ 20)
    • Je možné mimořádně zvýšit trest odnětí svobody (§ 59)
    • Jen u něj je možné uložit výjimečný trest, pokud to u daného TČ trestní zákon stanoví (§ 54)
    • Jeho pachatel se zásadně zařadí do věznice se zvýšenou ostrahou (§ 56)
    • Je možno uložit trest propadnutí majetku, snažil-li se jím pachatel získat (či získal) majetkový prospěch (§ 66(1))
  • Některé TČ jsou ve všech svých variantách přečiny (např. útisk § 177), některé jsou zase v základní skutkové podstatě přečinem a v kvalifikovaných skutkových podstatách zločinem či dokonce zvlášť závažným zločinem (např. § 345 křivé obvinění). Ojedinělý je v tomto ohledu TČ opilství podle § 360, jednání může být přečinem, zločinem i zvlášť závažným zločinem podle toho, k jakému činu jinak trestnému došlo.
  • TČ nejsou jediným typem protispolečenského činu; od ostatních se však liší nejen svými znaky, nýbrž i vyšším stupněm škodlivosti pro společnost. Protispolečenská jednání tak rozlišujeme na TČ či provinění; správní delikty fyzických osob, zejména pak přestupky, disciplinární a pořádkové delikty; občanskoprávní delikty a jiné společensky nežádoucí činy, které nelze kvalifikovat jako protiprávní
  • Přestupkyjsou vymezeny v § 2(1) přestupkového zákona; na rozdíl od TČ se vyznačují nižší mírou škodlivosti a jejich právní úprava je rozptýlena do mnoha zákonů; naopak pro ně i pro TČ je shodné, že je vyžadován věk 15 a více let, zavinění a příčetnost. Přestupky i TČ také musí být stanoveny zákonem. Ustanovení o TČ jsou v poměru speciality k ustanovením o přestupcích.

Třídění trestných činů

  • TČ můžeme třídit podle mnoha hledisek:
  • Závažnosti TČ– přečin, zločin, zvlášť závažný zločin
  • Významu chráněného statku – hierarchické rozdělení do třinácti hlav zvláštní části TrZ, resp. do jejich dílů
  • Typové závažnosti – zvlášť závažný zločin, přečin, TČ s horní hranicí trestní sazby do 3 let; typová závažnost je vyjádřena rozmezím trestní sazby za ten který TČ (např. u vraždy je vyjádřen hranicí 10-18 let, individuální závažnost pak je vyjádřena konkrétním trestem pro daného pachatele):
    • Zvlášť závažný zločin – důsledky viz výše
    • Přečin – uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody je u nich jen výjimkou odůvodněnou osobností pachatele (§ 55(2)), za podmínek §V60 a 65 TrZ může soud uložit trest domácího vězení a obecně prospěšných prací, je možné upuštění od potrestání (§ 46) a podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody i předtím než vykonal polovinu trestu odnětí svobody, spáchal-li jej mladistvý, možný zánik trestnosti účinnou lítostí
    • TČ, za které lze uložit trest odnětí svobody do tří let – lze u nich podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody za podmínek dle § 81; jde-li o provinění, může soud či státní zástupce v přípravném řízení opustit od trestního stíhání
  • Způsobu jednáníkomisivní (lze je spáchat jen konáním, např. vyzvědačství) a omisivní (spáchané opomenutím) TČ. Omisivní dále dělíme na:
    • Pravé omisivní– lze je spáchat jen opomenutím (např. neposkytnutí pomoci)
    • Nepravé omisivní– lze je spáchat jak konáním, tak i opomenutím (např. u vraždy – omisivní podoba např. u vraždy dítěte tím, že mu nedávám najíst).
  • Formy jednání– TČ úmyslné a TČ nedbalostní
  • Vývojových stádií TČ– příprava, pokus, dokonaný TČ
  • Druhu následkuTČ ohrožovací (následkem je nebezpečí poruchy resp. ohrožení, například obecné ohrožení) a TČ poruchové (následkem je porucha, např. podvod)
  • Toho, zda vyvolávají účinekTČ materiální či výsledečné (zákon u nich vyžaduje účinek, např. krádež) a TČ formální (není třeba účinku, např. neposkytnutí pomoci).
  • Okruhu subjektů, které se jich mohou dopustit:
    • Obecné TČ– může se jich dopustit kdokoli, mnohdy vyjádřeno slovy „kdo“
    • Zvláštní TČ– vyžadují od pachatele určité postavení či vlastnost, tedy aby pachatel měl postavení buď speciálního (postavení; např. jen úřední osoba se může dopustit TČ zneužití pravomoci úřední osoby) nebo konkrétního subjektu (vlastnost; např. jen matka se může dopustit TČ vraždy novorozeněte)
      • Pravé zvláštní TČ– zvláštní postavení či vlastnost je vyžadována již v základní skutkové podstatě (př. vražda novorozeného dítěte matkou)
      • Nepravé zvláštní TČ– postavení či vlastnost je jen okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby (např. úřední osoba u TČ mučení)
    • Vlastnoruční TČ– vyžadují, aby pachatel jednal vlastnoručně, vlastním tělem či alespoň osobně, např. TČ soulože mezi příbuznými (§ 188) či TČ opilství (§ 360). Je u nich vyloučeno nepřímé pachatelství i spolupachatelství.
  • Z časového hlediska –pokračování v TČ, TČ hromadné a trvající

Poznámky

  1. Argumentem pro zařazení mezi obecné znaky je, že je vyžadována u všech trestných činů. Pokud jde o otázku zařazení mezi typové znaky, míníme zde protiprávnost v konkrétní podobě, tj. protiprávnost ve vztahu ke konkrétní právní normě, jež je znakem předmětné skutkové podstaty. Např. zákon o umělém přerušení těhotenství v případě trestného činu pomoci těhotné ženě k umělému přerušení těhotenství.

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code