Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


31. Sankcionování mladistvých

  • Opatření= právní následky 1) provinění mladistvého a 2) činu jinak trestného dítěte mladšího 15 let (to není trestně odpovědné); k účelu opatření viz minulá otázka * U mladistvého lze ukládat opatření trojího druhu(výchovná, ochranná, trestní opatření)
    • Dětem mladším 15 let pouze opatření uvedena v § 93(1) ZSVM(výchovná povinnost, výchovné omezení, napomenutí s výstrahou, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče, dohled probačního úředníka, ochranná výchova)
  • ⇒ Monismus trestněprávních sankcí– na rozdíl od sankcionování dospělých (dualismus) ZSVM vytváří ucelený systém hmotněprávní reakce na protiprávní čin mladistvých a dětí mladších 15 let. Opatření jsou hierarchizovány, kdy přednostně by měly být ukládána výchovná opatření a trestní opatření naopak pouze jako prostředek ultima ratio (viz § 3(2) ZSVM)
  • Základní vodítko pro používání jednotlivých složek jednotného systému opatření(§ 3(3) věta první)patření uložené podle tohoto zákona musí přihlížet k osobnosti toho, komu je ukládáno, včetně jeho věku a rozumové a mravní vyspělosti, zdravotnímu stavu, jakož i jeho osobním, rodinným a sociálním poměrům, a musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného činu ⇒ primární tedy jsou osobní poměry mladistvého/dítěte mladšího 15 let; základním kritériem pro ukládání příslušného opatření jsou výchovné možnosti, možnosti nápravy osoby, její poměry a teprve poté se bere v potaz závažnost činu
  • Obecný účel zákona, včetně účelu ukládaných sankcí(§ 1(2)) – projednáváním protiprávních činů, kterých se dopustili děti mladší patnácti let a mladiství, se sleduje, aby se na toho, kdo se takového činu dopustil, užilo opatření, které účinně přispěje k tomu, aby se nadále páchání protiprávního činu zdržel a našel si společenské uplatnění odpovídající jeho schopnostem a rozumovému vývoji a podle svých sil a schopností přispěl k odčinění újmy vzniklé jeho protiprávním činem; řízení musí být vedeno tak, aby přispívalo k předcházení a zamezování páchání protiprávních činů ⇒ Opět zdůrazněn individuálně preventivní účel opatření

Výchovná opatření (§ 15-20 ZSVM)

  • V zásadě nejmírnější druh opatření ukládaných mladistvým
  • Jejich smysl není represivní, ale usměrnění života mladistvého vhodným způsobem a tím podporovat a zajišťovat jeho výchovu
  • Při výkonu je velmi důležitá součinnost orgánů činných v trestním řízení a Probační a mediační služby
  • Výchovnými opatřeními jsou - § 16 dohled probačního úředníka, § 17 probační program, § 18 výchovné povinnosti, § 19 výchovná omezení, § 20 napomenutí s výstrahou
  • Lze je ukládat samostatně či vedle současně ukládaného jiného opatření
  • Jsou-li ukládána samostatně nebo vedle jiného ochranného nebo trestního opatření, lze je uložit nejdéle na dobu tří let, výjimka: výchovná opatření lze ale uložit nejdéle na dobu současně stanovené zkušební doby u podmíněného odsouzení nebo podmíněného odložení peněžitého opatření
  • Výchovná opatření je možné mladistvému, proti němuž se řízení vede, uložit s jeho souhlasem již v průběhu tohoto řízení před rozhodnutím soudu pro mládež o vině mladistvého (§ 10(2)), výchovná opatření může soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce ukládat se souhlasem osoby, proti níž se řízení vede, již v průběhu trestního řízení, a to nejdéle do jeho pravomocného skončení. Mladistvý může kdykoli v průběhu řízení až do jeho pravomocného skončení svůj souhlas odvolat prohlášením adresovaným soudu pro mládež a v přípravném řízení státnímu zástupci, který vede řízení. Výkon výchovného opatření tím končí (§ 15(3)).
  • Uložené výchovné opatření je možné změnit či zrušit: Jestliže se ukáže, že úplné nebo včasné plnění výchovného opatření je pro mladistvého nemožné nebo je nelze na něm spravedlivě požadovat, soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce nařízené výchovné opatření zruší nebo změní (§ 15(5))
  • Výchovná opatření podle ZSVM lze uložit i pachateli ve věku blízkém mladistvým, a to v souvislosti s rozhodnutím o:
    • Podmíněném opuštění od potrestání s dohledem (§ 48(5) TZ)
    • Uložení trestu domácího vězení (§ 60(5))
    • Uložení trestu obecně prospěšných prací (§ 63(3))
    • Uložení trestu zákazu pobytu (§ 75(4))
    • Podmíněném odsouzení k trestu odnětí svobody (s dohledem) (§ 82(3) / § 85(3))
  • 1) Dohled probačního úředníka (§ 16)
    • Na rozdíl od dohledu podle TZ není spojen s trestním opatřením⇒ je možné uložit (se souhlasem) již během řízení, popř. dohledem zostřit jakoukoli sankci, pokud to dovoluje její povaha (§ 15(1) věta druhá), dohled z logiky věci nebude možný při uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, vyhoštění, zabezpečovací detence, ústavního ochranného léčení a ochranné výchovy (s výjimkou případu podle § 22(3), kdy není-li možné ochrannou výchovu ihned vykonat, nařídí soud pro mládež do doby jejího zahájení dohled probačního úředníka)
    • ZSVM nespecifikuje postih za porušení povinnosti v souvislosti s dohledem, proto je toto výchovné opatření smysluplné pouze ve vztahu k 1) obecně prospěšným pracím, 2) peněžitého opatření s podmíněným odkladem výkonu a 3) podmíněného odsouzení, jelikož v těchto případech se porušení podmínek dohledu může odrazit v nařízení výkonu trestního opatření/přeměně obecně prospěšných prací na odnětí svobody
    • Specifikem dohledu je sledování nejen chování mladistvého, ale též způsobu výchovného působení rodičů na něj
  • 2) Probační program (§ 17)
    • Jde zejména o program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, a to s různým režimem omezení v běžném způsobu života, který směřuje k tomu, aby se mladistvý vyhnul chování, které by bylo v rozporu se zákonem, a k podpoře jeho vhodného sociálního zázemí a k urovnání vztahů mezi ním a poškozeným
    • Probační program schvaluje ministr spravedlnosti a zapisuje se do seznamu probačních programů vedeného Ministerstvem spravedlnosti
    • Dohledem nad výkonem probačního programu je pověřen probační úředník
    • Podmínky uložení probačního programu, které je třeba splnit kumulativně:
      • Je vhodný vzhledem k potřebám mladistvého a zájmům společnosti
      • Je mu poskytnuta dostatečná možnost seznámit se s obsahem probačního programu
      • Mladistvý souhlasí se svou účastí na něm – souhlas mladistvého je nutný vždy, tedy i v případě, že není ukládán v průběhu řízení
    • Úspěšné vykonání probačního programu, byl-li uložen v průběhu řízení⇒ je možné odstoupit od trestního stíhání mladistvého (§ 70(3)) a jde o polehčující okolnost (§ 25(1)a)
  • 3) Výchovné povinnosti (§ 18)
    • Soud pro mládež a v přípravném řízení st. zástupce může mladistvému uložit výchovnou povinnost, kterou stanoví, aby zejména (demonstrativní výčet):
      • a) bydlel s rodičem nebo jiným dospělým, který je odpovědný za jeho výchovu,
      • b) jednorázově nebo ve splátkách zaplatil přiměřenou peněžitou částku, kterou zároveň určí, na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti poskytovanou podle zvláštního zákona, a to jen, jestliže lze předpokládat, že peněžitá částka bude zaplacena z peněžitých prostředků, s nimiž smí mladistvý samostatně nakládat,
      • c) vykonal bezplatně ve volném čase společensky prospěšnou činnost určitého druhu, a to jen tak, aby nenarušilo jeho přípravu na budoucí povolání, především plnění povinností souvisejících se vzdělávacím programem školy, nebo výkon povolání či zaměstnání, a na dobu nejvýše čtyř hodin denně, osmnácti hodin týdně a šedesáti hodin celkem.
      • d) usiloval o vyrovnání s poškozeným,
      • e) nahradil podle svých sil škodu způsobenou proviněním anebo jinak přispěl k odstranění následku provinění,
      • f) podrobil se léčení závislosti na návykových látkách, které není ochranným léčením nebo zabezpečovací detencí podle trestního zákoníku,
      • g) podrobil se ve svém volném čase vhodnému programu sociálního výcviku, psychologickému poradenství, terapeutickému programu, vzdělávacímu, doškolovacímu, rekvalifikačnímu nebo jinému vhodnému programu k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, který není probačním programem
    • Výchovnými povinnostmi nelze nahradit trestní opatření
    • Jsou vhodné zejména jako doplňující sankce k trestním opatřením spojeným se zkušební dobou
    • Úspěšné vykonání výchovné povinnosti uvedené pod písmenem g je polehčující okolností (§ 25(1)a)
    • U písmena c a g přihlédne soud/st. zástupce ke zdravotní způsobilosti mladistvého
  • 4) Výchovná omezení (§ 19)
    • Soud pro mládež a v přípravném řízení st. zástupce může mladistvému uložit výchovné omezení, kterým stanoví, aby zejména (demonstrativní výčet):
      • a) nenavštěvoval určité akce, zařízení nebo jiné pro mladistvého nevhodné prostředí,
      • b) nestýkal se s určitými osobami,
      • c) nezdržoval se na určitém místě – problémové, koresponduje s trestem zákazu pobytu, jenž nelze mladistvému uložit (a contrario k § 24(1))
      • d) nepřechovával předměty, které by mohly sloužit k páchání dalších provinění,
      • e) neužíval návykové látky – spíše v případech, kdy je mladistvý občasným konzumentem, jinak by měla být uložena výchovná povinnost spočívající v podrobení se léčení závislosti
      • f) neúčastnil se hazardních her, sázek a hraní na výherních hracích přístrojích,
      • g) neměnil bez předchozího ohlášení probačnímu úředníkovi místo svého pobytu,
      • h) neměnil bez předchozího oznámení probačnímu úředníkovi bezdůvodně svoje zaměstnání
    • Stejně jako výchovné povinnosti, i omezení jsou vhodná zejména jako doplňující sankce k trestním opatřením spojeným se zkušební dobou
    • Omezení a) až d) a g) smí být mladistvému uloženo jen tak, aby nenarušilo jeho přípravu na budoucí povolání, především plnění povinností souvisejících se vzdělávacím programem školy, nebo výkon povolání či zaměstnání
  • 5) Napomenutí s výstrahou (§ 20)
    • Nejmírnější druh výchovných opatření
    • Napomenutím s výstrahou soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce mladistvému v přítomnosti jeho zákonného zástupce důrazně vytkne protiprávnost jeho činu a upozorní ho na konkrétní důsledky, jež mu hrozí podle tohoto zákona v případě, že by v budoucnu páchal další trestnou činnost
    • Je-li to účelné a vhodné, může soud pro mládež a v přípravném řízení st. zástupce při vyslovení napomenutí s výstrahou současně přenechat postižení mladistvého jeho zákonnému zástupci, škole, jíž je mladistvý žákem, nebo výchovnému zařízení, v němž žije; v takovém případě si soud pro mládež předem vyžádá stanovisko školy nebo výchovného zařízení. Zákonný zástupce, škola nebo výchovné zařízení jsou povinni o výsledku vyrozumět soud pro mládež nebo státního zástupce
    • Rozhodnutí o napomenutí s výstrahou, popř. přenechání postižení mladistvého škole apod., má za následek, že se na mladistvého hledí, jako by nebyl odsouzen
    • Taktéž napomenutí s výstrahou lze uložit se souhlasem v průběhu řízení a je jednou z možností, kdy zejména je možné odstoupit od trestního stíhání mladistvého (§ 70(3)) ⇒ problematická smysluplnost:
      • Mladistvý dává souhlas se svým napomenutím – není to hloupost?
      • Napomenutí obsahuje konstatování, že se mladistvý dopustil protiprávního činu, ačkoli stanovení viny by mělo být až v rozsudku ⇒ predikuje se podoba následného rozsudku
    • Nevhodné kombinovat s trestním opatřením– představuje důraznější výstrahou

Ochranná opatření (§ 21-23 ZSVM plus příslušné pasáže TZ)

  • Ochrannými opatřeními jsou:
    • Ochranné léčení
    • Zabezpečovací detence
    • Zabrání věci
    • Ochranná výchova
  • V ZSVM upraveno pouze ukládání ochranné výchovy
  • U zbytku se uplatní úprava v TZ (§ 98-104, viz ochranná opatření v rámci sankcionování dospělých), při jejich ukládání mladistvým je však třeba přihlížet k:
    • Obecnému účelu opatření u mladistvých podle § 9 ZSVM
    • Zvláštnímu účelu ochranných opatření – jejich účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před pácháním provinění mladistvými (§ 21(1))
  • Předpoklady uložení ochranné výchovy mladistvému(§ 22):
    • o výchovu mladistvého není náležitě postaráno a nedostatek řádné výchovy nelze odstranit v jeho vlastní rodině nebo v rodině, v níž žije,
    • dosavadní výchova mladistvého byla zanedbána, nebo
    • prostředí, v němž mladistvý žije, neposkytuje záruku jeho náležité výchovy,
    • nepostačuje uložení výchovných opatření – subsidiarita ochranné výchovy k výchovnému opatření
  • Lze uložit i dítěti mladšímu 15 let, pokud spáchalo čin jinak trestný
  • Soud pro mládež obligatorně ochrannou výchovu uloží dítěti, které spáchalo čin, za nějž trestní zákoník dovoluje uložení výjimečného trestu, a které v době spáchání činu dovršilo 12 let svého věku a bylo mladší 15 let (§ 93(2))
  • Dopustí-li se mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání a není tedy za tento čin trestně odpovědný, činu jinak trestného nebo není-li z jiných zákonných důvodů trestně odpovědný, lze vůči němu použít vedle ochranných opatření (tedy i ochranné výchovy) obdobně postupů a opatření uplatňovaných podle tohoto zákona u dětí mladších patnácti let (§ 5)
  • Ochrannou výchovu lze uložit:
    • Samostatně při upuštění od uložení trestního opatření
    • Vedle trestního opatření
    • ⇒ v obou případech bude nutné, aby byl mladistvý uznán vinným proviněním
  • Ochranná výchova by neměla být ukládána vedle trestních opatření domácího vězení a vyhoštění
  • Výkon upravenzákonem 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy či ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péči ve školských zařízeních, ochranná výchova probíhá ve speciálních zařízeních zřízených Ministerstvem školství
  • Ochranná výchova potrvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do dovršení 18. roku věku mladistvého; vyžaduje-li to zájem mladistvého, může soud pro mládež ochrannou výchovu prodloužit do dovršení jeho 19. roku – prodloužit do 19 let však je možné pouze před dovršením 18 let, po dovršení 18 let také není možné započít s jejím výkonem
  • Není-li možné ochrannou výchovu ihned vykonat (např. nedostatečná kapacita v příslušném školním zařízení), nařídí soud pro mládež do doby jejího zahájení dohled probačního úředníka
  • Od výkonu ochranné výchovy soud pro mládež upustí, pominou-li před jejím započetím důvody, pro něž byla uložena (např. rodiče se vrátí z ciziny)
  • Jestliže převýchova mladistvého pokročila do té míry, že lze očekávat, že i bez omezení, kterým je podroben během výkonu ochranné výchovy, se bude řádně chovat a pracovat, avšak dosud nepominuly všechny okolnosti, pro něž byla ochranná výchova uložena, může soud ochrannou výchovu přeměnit v ústavní výchovu, nebo může rozhodnout o podmíněném umístění mladistvého mimo takové výchovné zařízení. Přitom může mladistvému uložit dohled probačního úředníka nebo jiné výchovné opatření (§ 23)
  • Nesplní-li mladistvý očekávání, že bez omezení, jimž byl podroben ve výchovném zařízení, kde vykonával ochrannou výchovu, se bude řádně chovat, soud pro mládež podmíněné umístění mimo výchovné zařízení zruší a rozhodne, že se ve výkonu ochranné výchovy pokračuje. Obdobně postupuje soud pro mládež při přeměně ústavní výchovy na ochrannou výchovu.
  • Ochranná výchova nastupuje teprve poté, pokud by ústavní výchova občanského zákoníku nestačila

Trestní opatření (§ 24-35)

  • Nejpřísnější druh trestněprávních následků provinění, analogie k trestům u dospělých
  • Na rozdíl od zbylých opatření, trestní opatření zahrnuje negativní hodnocení spáchaného provinění a osoby mladistvého
  • Vyjádření trestních opatření jako krajního prostředku:
    • Trestní opatření lze použít pouze tehdy, jestliže zvláštní způsoby řízení a opatření, zejména obnovující narušené sociální vztahy a přispívající k předcházení protiprávním činům, by zřejmě nevedly k dosažení účelu tohoto zákona (§ 3(2))
    • Existencí institutů upuštění od uložení trestního opatření a podmíněného upuštění od uložení trestního opatření
  • Trestní opatření uložené podle tohoto zákona v návaznosti na trestní zákoník musí vzhledem k okolnostem případu a osobě i poměrům mladistvého napomáhat k vytváření vhodných podmínek pro další vývoj mladistvého; výkonem trestního opatření nesmí být ponížena lidská důstojnost (§ 24(2))
  • Upuštění od uložení trestního opatření (§ 11, 12) * Podle § 11: Základní předpoklad: spáchání provinění, na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě
    • ⇒ Je-li splněno, může soud upustit ve třech alternativních případech:
      • jestliže vzhledem k povaze spáchaného činu a k dosavadnímu životu mladistvého lze důvodně očekávat, že již projednání věci před soudem pro mládež postačí k jeho nápravě,
      • dopustil-li se činu z neznalosti právních předpisů, která je zejména vzhledem k jeho věku, rozumové vyspělosti a prostředí, ve kterém žil, omluvitelná, nebo
      • jestliže soud pro mládež přijme záruku za nápravu mladistvého a má za to, že vzhledem k výchovnému vlivu toho, kdo záruku nabídl, povaze spáchaného činu a osobě mladistvého se uložení trestního opatření nejeví nutným
    • Při upuštění od uložení trestního opatření může soud pro mládež věc vyřídit tím, že mladistvého napomene, anebo může přenechat postižení mladistvého zákonnému zástupci, škole, jíž je mladistvý žákem, nebo školskému zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (výchovné zařízení), v němž žije; v takovém případě si soud pro mládež předem vyžádá stanovisko školy nebo výchovného zařízení. Zákonný zástupce, škola nebo výchovné zařízení jsou povinni o výsledku vyrozumět soud pro mládež.
    • Podle §12: Soud může upustit od uložení trestního opatření i tehdy (není zapotřebí splnění základního kritéria podle § 11), kdy:
      • mladistvý spáchal provinění ve stavu vyvolaném duševní poruchou (na rozdíl od dospělých i v případech, kdy se mladistvý do tohoto stavu přivedl sám zaviněně pod vlivem návykových látek!!) a soud pro mládež má za to, že zabezpečovací detence nebo ochranné léčení, které zároveň ukládá, zajistí nápravu mladistvého lépe než trestní opatření, nebo
      • je vůči němu užito ochranné nebo výchovné opatření a k dosažení účelu tohoto zákona není třeba uložit trestní opatření.
  • Podmíněnéupuštění od uložení trestního opatření (§ 14)
    • Za podmínek uvedených v § 11 (1)(už ne § 12!!) může soud pro mládež podmíněně upustit od uložení trestního opatření, považuje-li za potřebné po stanovenou dobu (max. 1 rok) sledovat chování mladistvého
    • Na rozdíl od podmíněného upuštění od potrestání podle TZ není spojeno automaticky s dohledem probačního úředníka; mladistvému však může být uloženo výchovné opatření (tedy právě i dohled) či ochranné opatření
  • Taxativní výčet trestních opatření(§ 24(1)): a) obecně prospěšné práce, b) peněžité opatření, c) peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu, d) propadnutí věci, e) zákaz činnosti, f) vyhoštění, g) domácí vězení, h) zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, i) odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu (podmíněné odsouzení), j) odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem, k) odnětí svobody nepodmíněné
  • Na rozdíl od TZ chybí zákaz pobytu, ztráta čestných titulů a vojenských vyznamenání, naopak přibývá peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu
  • Při výměře trestního opatření se jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že mladistvý:
    • úspěšně vykonal probační program nebo jiný vhodný programsociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého,
    • poskytl zadostiučinění poškozenému, nahradil úplně nebo alespoň částečně způsobenou škodu, odčinil nebo alespoň zmírnil újmu, kterou mu způsobil, a přičinil se o obnovení právních a společenských vztahů, které narušil svým chováním, nebo
    • po spáchání provinění se choval tak, že lze důvodně předpokládat, že se v budoucnu již trestné činnosti nedopustí.
  • Při stanovení druhu trestního opatření a jeho výměry soud pro mládež přihlédne také k tomu, že mladistvý spáchal provinění ve stavu zmenšené příčetnosti, který si přivodil vlivem návykové látky (tedy i zaviněně).
  • Ukládá-li soud pro mládež úhrnné nebo souhrnné trestní opatření mladistvému, který spáchal provinění jednak před tím, než překročil osmnáctý rok svého věku, jednak po tom, co tento věk dovršil, postupuje podle ustanovení o úhrnném nebo souhrnném trestu, popřípadě o upuštění od uložení souhrnného nebo dalšího trestu, přičemž se hranice trestních sazeb u provinění spáchaných před tím, než mladistvý překročil osmnáctý rok, posuzují podle tohoto zákona
  • Při pokračování v TČ, kdy některé dílčí útoky byly pachatelem spáchány před dovršením 18 let a některé po dovršení, je celé pokračování v TČ považováno za spáchané dospělým pachatelem (jde z hmotněprávního pohledu o jeden TČ, jehož dokonání je spojeno s posledním dílčím útokem – důležité je, jak byl pachatel starý při ukončení trestné činnosti).
  • 1) Obecně prospěšné práce(§ 26) – za stejných podmínek jako u dospělých (přečin atd.), základní rozdíl je v tom, že se ukládá v rozmezí 50-150 hodin (poloviční sazba oproti dospělým), navíc nesmí ohrožovat zdraví a mravní vývoj ⇒ seznam činností by tedy měl být užší než u dospělých
  • 2) Peněžité opatření(§ 27) * Na rozdíl od peněžitého trestu u dospělých se toto opatření ukládá pouze mladistvému, který je výdělečně činný nebo to musí umožňovat jeho majetkové poměry (např. zdědil velký majetek).
    • 10-365 denních sazeb (opět polovina oproti dospělým), denní sazba min. 100 Kč, max. 5000 Kč. Nejmenší možná výměra je 1000 Kč, max. 1 825 000 Kč.
    • Soud stejně jako u dospělých ukládá i náhradní trestní opatření nepodmíněného odnětí svobody, pokud se peněžité opatření nevykoná. Náhradní trestní opatření stanoví soud pro mládež až na 1 rok. Náhradní trestní opatření nesmí však ani spolu s uloženým odnětím svobody přesahovat horní hranici trestní sazby snížené podle § 31 (1) (trestní sazby odnětí svobody stanovené v TZ se u mladistvých snižují na polovinu, přičemž však horní hranice trestní sazby nesmí převyšovat 5 let a dolní hranice 1 rok).
    • I pro mladistvé platí podle § 344(3) TŘ, že odsouzený může kdykoliv (tedy i po začátku výkonu náhradního trestu) odvrátit výkon náhradního trestu nebo jeho poměrné části tím, že trest peněžitý nebo jeho poměrnou část zaplatí. O tom, jakou část náhradního trestu je třeba vykonat, rozhodne předseda senátu.
    • Soud pro mládež může po právní moci rozhodnutí o uložení peněžitého opatření rozhodnout po vyjádření mladistvého, že jeho zaplacení nebo nevykonaný zbytek bude nahrazen alternativně tím, že: * mladistvý vykoná obecně prospěšnou činnost v rámci probačního programu podle § 17 (1),(2) pro tento účel zřízeného, nebo
      • společensky prospěšnou činnost v rámci výchovné povinnosti
  • 3) Peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu(§ 28) * Uložení vyžaduje splnění jedné ze dvou alternativních podmínek:
    • soud přijme záruku za nápravu mladistvého – pokud je během zkušební doby záruka odvolána, přezkoumá soud pro mládež chování mladistvého během zkušební doby, a shledá-li, že podmíněné odložení výkonu peněžitého opatření neplní své poslání, rozhodne, že se peněžité opatření vykoná; jinak podmíněné odložení výkonu peněžitého opatření ponechá v platnosti
    • jestliže vzhledem k osobě mladistvého, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že účelu trestního opatření bude dosaženo i bez jeho výkonu,
  • Odložení až na 3 roky od právní moci rozsudku (pod 1 rok výjimečně, ačkoli dolní hranice není zákonem upravena, za méně než 1 rok je totiž obtížné učinit si objektivní závěr o tom, že se pachatel osvědčil)
    • Pokud ve zkušební době bude žít mladistvý řádný život a splní uložené podmínky, soud vysloví, že se osvědčil, v opačném případě soud rozhodne (třeba i během zkušební doby), že se trestní opatření vykoná
    • Neučiní-li soud pro mládež do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí o osvědčení, aniž na tom měl vinu mladistvý, kterému byl podmíněně odložen výkon peněžitého opatření, má se za to, že se mladistvý osvědčil
    • Pokud by bylo mladistvému uloženo nové peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu pro týž skutek, nebo v rámci uložení úhrnného/souhrnného trestního opatření, započítá se do této zkušební doby i čas, po který v původně stanovené zkušební době vedl řádný život a vyhověl uloženým podmínkám
    • Rozhodnutí o osvědčení – na mladistvého se hledí, jako by nebyl odsouzen
    • Rozhodne-li soud pro mládež, že se trestní opatření vykoná, rozhodne zároveň o náhradním trestním opatření odnětí svobody
  • U 1) propadnutí věci, 2) zákazu činnosti, 3) vyhoštění, 4) domácího vězení a 5) zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce se užije úprava v TZ, a to buď zcela, nebo s určitými odchylkami
  • 4) Zákaz činnosti(§ 26(2)) – možné uložit, není-li to na překážku přípravě na povolání mladistvého, přičemž horní hranice sazby nesmí převyšovat 5 let (polovina oproti trestu zákazu činnosti podle TZ)
  • 5) Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce– max. na 5 let (opět polovina oproti dospělým)
  • 6) Vyhoštění– výměra: od 1 do 5 let (u dospělých až na 10 let, až na neurčito). Při ukládání vyhoštění přihlédne soud pro mládež též k nejlepšímu zájmu mladistvého, zejména k rodinným a osobním poměrům mladistvého a dbá toho, aby tímto trestním opatřením nebyl vydán nebezpečí zpustnutí. U mladistvého, který je občanem EU, musí být navíc splněna podmínka, že neuložením tohoto druhu trestního opatření:
    • by došlo k vážnému ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku, nebo
    • že vyhoštění je v nejlepším zájmu takového mladistvého.
  • 7)Propadnutí věci – zcela podle úpravy v TZ
  • 8) Domácí vězení– zcela podle úpravy v TZ
  • 9) Podmíněné odsouzení a 10) podmíněné odsouzení s dohledem
    • Za stejných podmínek jako v TZ, zkušební doba však činí max. 3 roky
    • Soud pro mládež může vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého ponechat podmíněné odsouzení v platnosti i přesto, že mladistvý odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody, zároveň však musí:
      • stanovit nad mladistvým odsouzeným dohled, pokud nebyl již uložen,
      • přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než 2 léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby v trvání 5 let, nebo
      • uložit další výchovné opatření uvedené v § 15-20 směřující k tomu, aby vedl řádný život.
  • 11) Odnětí svobody
    • Trestní sazby odnětí svobody stanovené v TZ se u mladistvých snižují na polovinu, přičemž však horní hranice trestní sazby nesmí převyšovat 5 let a dolní hranice 1 rok.
    • Výjimka,kdy soud může uložit trestní opatření odnětí svobody na 5-10 let za splnění tří kumulativních podmínek:
      • mladistvý spáchal provinění, za které TZ dovoluje uložení výjimečného trestu, a
      • povaha a závažnost provinění je vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku mimořádně vysoká,
      • odnětí svobody v rozmezí uvedeném v § 31(1) by k dosažení účelu trestního opatření nepostačovalo
    • Nepodmíněné odnětí svobody je jednoznačně subsidiární sankcí (viz § 31(2))
    • Nepodmíněné odnětí svobody se u mladistvých, kteří nepřekročili 19. rok věku, vykonává odděleně od ostatních odsouzených ve věznicích nebo ve zvláštních odděleních pro mladistvé. Ukládá-li soud pro mládež nepodmíněné odnětí svobody mladistvému, který již dovršil devatenáctý rok věku, může s přihlédnutím zejména k délce ukládaného odnětí svobody a ke stupni a povaze narušení mladistvého rozhodnout, že mladistvý toto trestní opatření vykoná ve věznici pro ostatní odsouzené; učiní-li takové rozhodnutí, musí zároveň rozhodnout, do kterého typu věznice bude odsouzený pro další výkon nepodmíněného odnětí svobody zařazen.
    • Podmíněné propuštění – na návrh st. zástupce či ředitele věznice, na rozdíl od dospělých lze i před vykonáním poloviny, resp. dvou třetin trestního opatření. Součástí rozhodnutí je i stanovení zkušební doby v rozmezí 1 až 5 let (§ 78)

Opatření ukládaná dětem mladším 15 let

  • Hlava III. ZSVM (§ 89 an.), Nestanoví-li tento ZSVM jinak, postupuje soud pro mládež v řízení podle této hlavy podle předpisů upravujících občanské soudní řízení
  • Ukládání opatření podle této hlavy je podmíněno zejména tím, že osoba mladší 15 let se dopustí činu jinak trestného
  • Postup se použije i vůči mladistvému, který pro nedostatek rozumové a mravní vyspělosti není pro svůj čin trestně odpovědný (§ 5(2))
  • Taxativní výčet opatření, které je možné uložit(§ 93):
    • výchovná povinnost,
    • výchovné omezení,
    • napomenutí s výstrahou,
    • zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče
    • dohled probačního úředníka,
    • ochranná výchova
    • ochranné léčení
  • Soud k těmto opatřením přistupuje zpravidla na základě výsledků předchozího pedagogicko-psychologického vyšetření
  • Uložení ochranné výchovy:
    • Obligatorně– dítěti, které spáchalo čin, za nějž TZ dovoluje uložení výjimečného trestu, a které v době spáchání činu dovršilo 12. rok svého věku a bylo mladší 15 let
    • Fakultativně– dítěti, které v době spáchání činu bylo mladší 15 let, odůvodňuje-li to povaha spáchaného činu jinak trestného a je-li to nezbytně nutné k zajištění jeho řádné výchovy (lze i dítěti mladšímu 12 let)

Zánik trestněprávních sankcí a zánik jejich právních následků

  • Zánik trestněprávních sankcí– ZSVM (stejně jako u dospělých TZ) výslovně upravuje pouze zánik z důvodu promlčení výkonu trestního opatření (§ 34)
  • Neupraven ani zánik ochranných a výchovných opatření
  • Kratší promlčecí lhůty – odnětí svobody nad 5 let do 10 let ⇒ promlčecí doba 10 let; zbylá trestní opatření ⇒ promlčecí doba 5 let
  • Ohledně počátku, stavení a přerušení promlčecí doby platí ustanovení TZ
  • Zánik právních následků(§ 35(1), (2)):
    • Ex lege– zejména fikce neodsouzení (vykonáním tr. opatření odnětí svobody na méně než 1 rok, peněžitého opatření, domácího vězení, zákazu vstupu na sportovní, kulturní či jiné spol. akci, po uplynutí lhůty vyhoštění, při upuštění od potrestání, právní mocí rozhodnutí o osvědčení při podmíněném propuštění z výkonu tr. opatření odnětí svobody)
    • Rozhodnutím soudu– případy mimo § 34(1), soud rozhodne ex offo po propuštění, přihlížeje k chování ve výkonu odnětí svobody a po něm

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code