Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


3. Internacionalizace a europeizace trestního práva

Internacionalizace trestního práva

  • Proces internacionalizace trestního práva souvisí s globalizací a projevuje se především ve dvou směrech: * Vznik mezinárodního práva trestního v 20. a 21. století
    • Vliv mezinárodního práva veřejného na vnitrostátní trestní právo
  • Klasické MP neznalo žádnou trestní odpovědnost jednotlivých osob za spáchaný zločin. Teprve zločiny státních činitelů ve 20. století podnítily vývoj MP, který umožnil, aby po WW2 pobíhaly procesy s válečnými zločinci před vojenskými tribunály v Norimberku a Tokiu
  • Statut Mezinárodního vojenského trestního tribunálu v Norimberku obsahoval3 kategorie zločinů podle MP: * Zločiny proti míru– plánování, příprava, zahájení či vedení útočné války
    • Válečné zločiny– závažné porušení mezinárodního válečného práva, např. vraždění válečných zajatců, plenění apod.
    • Zločiny proti lidskosti– zločiny proti civilnímu obyvatelstvu
  • Snaha o kodifikaci zločinů podle MP ⇒ návrh Kodexu zločinů proti míru a bezpečnosti lidstva – dosud neschválen, vypracován Komisí OSN pro MP, ačkoli nebyl přijat, rozhodla již v minulosti Rada bezpečnosti o zřízení ad hoc trestních tribunálů (Mezinárodní trestní tribunál pro býv. Jugoslávii, Rwandu)
  • Mezinárodní trestní soud
    • Zřízen Římským statutem v r. 2002 (ČR podepsala v r. 2009)
    • Sídlo v Haagu
    • Příslušný pro nejzávažnější zločiny dle MP:
      • Genocidium
      • Zločiny proti lidskosti
      • Válečné zločiny
      • Zločin agrese
    • Nelze stíhat činy spáchané v době před platností Římského statutu
    • Imunity podle vnitrostátního či mez. práva nebrání výkonu jurisdikce
    • Statut založen na zásadě komplementarity – předpokladem jurisdikce soudu je, že stát nechce nebo není schopen zločin stíhat sám
  • Velký vliv multilaterálních smluv, které stanoví pro smluvní státy povinnost vybrané činy kriminalizovat, na právo těchto států – jde o úmluvy o odstranění diskriminace, proti obchodu s lidmi, o postihu pirátství, korupce atd. Některé úmluvy mají pouze regionální povahu (např. úmluvy o boji s korupcí uzavřené na půdě RE). Tyto normy musí být recipovány do práva státu, neboť nejsou přímo aplikovatelné (jsou neúplné, chybí konkrétní sankce)
  • Naopak u mezinárodních smluv o lidských právech (Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluva o ochraně lidských práv a svobod atd.) jde o normy aplikovatelné přímo (např. lidské jednání s úctou k přirozené lidské důstojnosti)

Europeizace trestního práva – Rada Evropy

  • Evropské trestní právo v pravém slova smyslu neexistuje, vnitrostátní právo států je však ovlivňováno aktivitami RE a EU
  • RE působí především prostřednictvím dvou základních vzájemně propojených aktivit: * Mezivládní aktivity– státy na nich pracují společně (např. vypracování a přijímání smluv)
    • Kooperační aktivity– zejména podpora institucionálních a legislativních reforem v členských zemích
  • Tyto aktivity řídí Generální ředitelství právních záležitostí
  • Přijaté právní dokumenty jsou převážně rámcové povahy, stanoví často pouze mantinely, často obecné definice (aby bylo dosaženo konsenzu stran), možné výhrady
  • Evropský výbor pro trestněprávní problematiku– stálý výbor při RE, má plnit tyto funkce: * Podpora realizace a harmonizace společných akcí členských států v oblasti trestního práva
    • Přezkum trestněprávní politiky v Evropě
    • Podpora kriminologického výzkumu (skrze konference apod.)
    • Výklad evropské úmluvy
    • Rozvíjení spolupráce v oblasti trestního práva (také vůči EU)
    • Spolupráce se stálými a ad hoc výbory při Radě ministrů
  • Právní instrumenty: * Smlouvy
    • Rezoluce
    • Doporučení
  • Ve hmotněprávní rovině pozornost zaměřena na: * boj s korupcí a s organizovaným zločinem– Trestněprávní úmluva o korupci, Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskací výnosů ze zločinu; aktivita prostřednictvím skupiny GRECO (Skupina států proti korupci)
    • boj proti praní špinavých peněz– sestaven výbor expertů, který má za úkol navrhnout účinná opatření v boji s tímto fenoménem, úzká spolupráce s EU
    • boj proti počítačové kriminalitě– typický přeshraniční delikt, Úmluva o boji proti počítačové kriminalitě vymezuje 4 skupiny deliktů: * skutky proti důvěrnosti, integritě a dosažitelnosti PC dat a systémů
      • zločiny se vztahem k počítači
      • zločiny se vztahem k obsahu počítače
      • zločiny se vztahem k autorskému právu
      • dodatkový protokol kriminalizuje i extrémistické projevy zprostředkované sítí
    • boj proti terorismu– Evropská úmluva o potlačování terorismu (1977, princip apolitického TČ – politická pohnutka je irelevantní, závazek státu potrestat pachatele, pokud jej odmítne vydat do zahraničí), Úmluva o prevenci terorismu
    • boj proti obchodování s lidmi – Úmluva o boji proti obchodování s lidmi
  • Posledních 30 let také iniciativy o vytvoření Evropského modelového trestního zákona

Europeizace trestního práva – EU

  • V 90. letech došlo k tzv. europeizaci kriminality – společný vnitřní trh v rámci EU a zrušení přeshraničních kontrol vedly k řadě změn projevujících se zejména v oblasti hospodářské a organizované kriminality a ilegálního přistěhovalectví; to vyvolává potřebu europeizace trestního práva hmotného a procesního či alespoň harmonizace národních úprav
  • Maastrichská smlouva (1992)– nově vytvořený třetí pilíř, který spočíval v rozvoji úzké spolupráce v oblasti justice a vnitra
  • Amsterdamská smlouva (1999)
    • Požadavek na vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva
    • Název třetího pilíře „justice a vnitro“ změněn na „policejní spolupráce v justičních a trestních věcech“ – cílem spolupráce především prevence rasismu, xenofobie, boj proti terorismu, proti organizovanému zločinu, proti drogám a oblast prevence kriminality obecně
    • Třetí pilíř byl zredukován tak, že některé jeho části (kontrola hranic, azyl, migrace, justiční spolupráce v civilních věcech s mezinárodním prvkem) přešly do prvního pilíře.
    • Ve třetím pilíři zůstávají policejní a justiční spolupráce v trestních věcech a k těmto účinností AS byl přičleněn ještě boj proti rasismu a xenofobii
    • Třetí pilíř stále součástí unijního, nikoli komunitárního práva ⇒ nemožnost vydávat normy s bezprostředními účinky
    • Právní prostředky k regulaci třetího pilíře = společné postoje, rámcová rozhodnutí (sloužila ke sblížení norem, byla závazná co do výsledku), rozhodnutí, opatření a mezinárodní smlouvy
    • Boj proti rasismu a xenofobii– Rámcové rozhodnutí Rady definuje oba fenomény, snaha stanovit v EU účinné tresty pro takto motivované TČ
    • Boj proti terorismu
      • Rámcové rozhodnutí o boji proti terorismu (2002), definice některých SPTČ majících vztah k terorismu (např. vydírání). Teroristické TČ = závažné TČ, které mohou závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo, protiprávně přinutit vládu či mez. organizaci k určitému jednání nebo destabilizovat ústavní, hospodářské, politické či sociální struktury země
      • Rámcové rozhodnutí Rady, kterým se mění rámcové rozhodnutí o boji proti terorismu (2008) – zavádí nově podněcování ke spáchání teroristického TČ, nábory a výcviku teroristů
      • V roce 2004 do TZ začleněn TČ teroristického útoku (§ 311), který je v souladu s obsahem rámcového rozhodnutí
    • Boj proti organizovanému zločinu
      • Zejména Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti organizované trestné činnosti – definice organizované zločinecké skupiny = strukturované sdružení více než dvou osob, existuje po delší dobu, jedná ve shodě s cílem páchat protiprávní jednání, za která lze uložit tresty s horní hranicí trestní sazby alespoň 4 roky, za účelem přímého či nepřímého získání finanční či jiné výhody ⇒ majetkový prospěch odlišuje organizovaný zločin od terorismu
    • Boj proti obchodování s lidmi a proti kriminalitě páchané na dětech
      • Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti obchodování s lidmi (2002) – počítá s trestní odpovědností PO
      • TČ obchodování s lidmi (§ 168) rozšířen v nynějším TZ tak, aby odpovídal tomuto rozhodnutí
      • Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii – také upravena odpovědnost PO; na základě toho upraveny SPTČ sexuálního nátlaku, pohlavního zneužití, šíření pornografie, výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií a zneužití dítěte k výrobě pornografie
    • Boj proti korupci a podvodům– původně pouze korupce a podvody vůči EU * Úmluva o ochraně finančních zájmů ES (neboli Úmluva o podvodech, 1995) ⇒ TČ poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260)
      • Úmluva o boji proti korupci úředníků ES nebo členských států EU (1997)
      • Rámcové rozhodnutí Rady o boji proti podvodům a padělání v oblasti bezhotovostních platebních prostředků ⇒ TZ 2009 nová SPTČ neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
    • Boj s praním špinavých peněz
      • Směrnice praní peněz a financování terorismu (2005) – u TČ podílnictví (§ 214) a legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216) by měl zákon stanovit horní hranici trestní sazby nejméně 4 roky či, spáchá-li pachatel takový čin ve vztahu k věci, která pochází z TČ, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán tímto trestem mírnějším
    • Boj s počítačovou kriminalitou
      • Rámcové rozhodnutí Rady o útocích proti informačním systémům (2005) – neoprávněný je takový zásah, který není povolen majitelem systému či jiným držitelem práv k systému či vnitrostátním právem
    • Boj s ilegálním přistěhovalectvím
      • Směrnice Rady, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu
      • Rámcové rozhodnutí Rady o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu – mluví o trestní odpovědnosti PO a stanovuje sankce, které by jim měly být v této oblasti ukládány
      • TČ organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice, napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky, neoprávněné zaměstnávání cizinců (§ 340-342) reflektují evropskou úpravu
    • Boj s obchodováním s drogami
    • Trestněprávní ochrana životního prostředí
      • Rámcové rozhodnutí Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí ⇒ v souladu s tímto rozhodnutím byl přijat zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
      • TČ neoprávněného vypuštění znečišťujících látek (§ 297) zařazen nově do TZ jakožto reakce na směrnici 2005/35/ES
  • Corpus Juris
    • = Návrh trestního kodexu k zajištění ochrany finančních zájmů EU, jenž měl představovat základ evropského trestního práva
    • Ojedinělý pokus o komplexní úpravu evropského trestního práva
    • Cíl = usnadnění přeshraniční právní pomoci, vyšetřování a trestního stíhání ve vztahu k 8 základním skutkovým podstatám definovaným v Corpus Juris
    • Rozdělen na 2 části: * hmotná– obsahuje výčet 8 skutkových podstat (podvod proti rozpočtu Společenství, podvod ve sféře volné soutěže, korupce, zneužití úřední povinnosti, zpronevěra, vyzrazení služebního tajemství, praní a přechovávání majetkových hodnot získaných z nepoctivých zdrojů a zločinné spolčení), obsaženy také sankce (max. 5 letý nepodmíněný trest či peněžitý trest do výše 1 mil. Eur), trestní odpovědnost PO
      • procesní- zřizuje úřad Evropského veřejného prokurátora s vlastní vyšetřovací pravomocí ve všech členských státech
    • Návrh byl po zveřejnění podroben kritice zejména v Evropském parlamentu
  • Lisabonská smlouva
    • Zrušení třípilířové soustavy EU
    • Oblast justiční a policejní spolupráce přechází do prvního pilíře
    • Jednotlivé politiky justice a vnitra sloučeny do 5. hlavy SFEU „prostor svobody, bezpečnosti a práva“ – opatření dle této hlavy budou podrobeny řádné legislativní proceduře
    • SFEU již nepočítá s institutem rámcového rozhodnutí (účinky již přijatých rámcových rozhodnutí jsou ovšem zachovány)
    • Oblast justiční spolupráce ve věcech trestních bude upravována prostřednictvím nařízení, směrnic a rozhodnutí
    • Oblast harmonizace trestního práva hmotného a procesního bude upravována směrnicemi přijatými řádným legislativním procesem Radou a EP
    • Harmonizace trestního práva procesního (čl. 82(2) SFEU) - EP a Rada mohou řádným legislativním postupem ve vymezených přeshraničních oblastech přijímat harmonizační pravidla. Jde o tyto oblasti: * vzájemná přípustnost důkazů mezi členskými státy;
      • práva osob v trestním řízení;
      • práva obětí TČ;
      • tento výčet je možné rozšířit jednomyslným rozhodnutím Rady po konzultaci s EP
    • Harmonizace trestního práva hmotného (čl. 83 SFEU) – EP a Rada mohou řádným legislativním postupem ve vymezených přeshraničních oblastech přijímat harmonizační pravidla. Jde o tyto oblasti: * terorismus,
      • obchod s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí,
      • nedovolený obchod s drogami,
      • nedovolený obchod se zbraněmi,
      • praní peněz,
      • korupce,
      • padělání platebních prostředků,
      • trestná činnost v oblasti výpočetní techniky a
      • organizovaná trestná činnost
      • tento výčet je možné rozšířit jednomyslným rozhodnutím Rady po konzultaci s EP
    • Emergency break- pokud se člen Rady domnívá, že by se návrh směrnice dotkl základních aspektů jeho systému trestního soudnictví, může požádat, aby se návrhem zabývala Evropská rada. V takovém případě se řádný legislativní postup pozastaví. Po projednání, a pokud bylo dosaženo konsensu, Evropská rada do 4 měsíců od tohoto pozastavení vrátí návrh zpět Radě, která ukončí pozastavení řádného legislativního postupu.
    • V případě nedohody na harmonizaci ⇒ možnost posílené spolupráce- není-li dohody dosaženo a pokud si alespoň devět členských států přeje navázat posílenou spolupráci na základě dotčeného návrhu směrnice, oznámí to ve stejné lhůtě EP, Radě a Komisi. V takovém případě se povolení k zavedení posílené spolupráce podle čl. 20 odst. 2 SEU a čl. 329 odst. 1 této smlouvy považuje za udělené a použijí se ustanovení o posílené spolupráci.
    • LS počítá s posílením role Eurojustu * Formou nařízení má být vymezena její struktura, fungování a oblast činnosti
      • Nové úkoly mohou spočívat v zahájení vyšetřování a navrhování trestních stíhání, která vedou příslušné vnitrostátní orgány, zejména pokud jde o TČ proti finančním zájmům EU
    • Úřad Evropského veřejného žalobce z Eurojustu
      • Instituce navržena již v Corpus Juris a v Smlouvě o Ústavě pro Evropu
      • SFEU počítá v čl. 86 s nařízením, kterým by došlo k vytvoření úřadu, nařízení vymezí statut úřadu, podmínky výkonu jeho funkcí, procesní pravidla atd.
      • Evropský veřejný žalobce by měl mít v budoucnu před příslušnými národními soudy členských států pro vymezený okruh trestné činnosti pravomoc vykonávat úkony, které jsou doposud vykonávány příslušnými národními státními zastupitelstvími

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code