Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení

Předpoklady a důvody zániku trestněprávních sankcí

  • TZ výslovně pojednává pouze o promlčení výkonu trestu jako o způsobu zániku trestněprávní sankce (§ 94, 95), důvody zániku ochranných opatření také nezmiňuje
  • Problematika zániku u mladistvých – viz sankcionování mladistvých
  • Důvody zániku trestněprávních sankcí spočívají v okolnostech, jež se vyskytly teprve po právní moci rozhodnutí, jimž byl uložen trest či ochranné opatření, a které způsobují, že pravomocně uloženou trestněprávní sankci nelze vykonat
  • Důležité odlišit od důvodů zániku trestnosti činu – ty lze uplatnit jen do doby uložení trestu, např. promlčení trestního stíhání
  • Důsledky zániku trestněprávní sankce:
    • Zánik práva státu na výkon trestněprávní sankce
    • Zánik povinnosti odsouzeného podrobit se výkonu trestněprávní sankce
  • K zániku trestu a ochranných opatření musí soud přihlédnout ex offo
  • Důvody zániku trestněprávní sankce:
    • Smrt odsouzeného– smrt tedy musí nastat až po pravomocném uložení trestněprávní sankce
    • Vykonání trestu či ochranného opatření
    • Rozhodnutí o upuštění od výkonutrestněprávní sankce (srov. § 99(7) či § 100(7) TZ, § 327 TŘ, § 22(4) ZSVM)
    • Promlčení výkonu trestu(§94) – nelze použít u ochranných opatření!!
      • = po uplynutí v zákoně stanovené doby již nelze trest vykonat
      • Vychází z myšlenky, že pouze včasný výkon trestu může splnit svůj účel a lze dovodit, že pokud odsouzený v promlčecí lhůtě nespáchal nový TČ, resp. ne přinejmenším stejně závažný jako pro který byl odsouzen, tak že se napravil
      • Nepromlčují se TČ uvedené v § 35(§ 95)
      • Delší promlčecí lhůty než u zániku trestnosti, jelikož byl pachatel již pravomocně odsouzen a k výkonu sankce nedošlo, protože stát své právo včas nezrealizoval, promlčecí doba je pravena podle druhu a výše uloženého trestu:
        • 30 let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu
        • 20 let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu 10 let
        • 10 let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nejméně na 5 let
        • 5 let při odsouzení k jinému trestu
      • Promlčecí doba počíná právní mocí rozsudkua při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění právní mocí rozhodnutí, že se trest (= trest odnětí svobody) vykoná
      • Pokud byl trest zmírněn milostí či amnestií, je pro délku promlčecí doby určující trest již zmírněný
      • Stavení promlčení– do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat proto, že se odsouzený:
        • zdržoval v cizině,
        • vykonával ochranné léčení ústavní nebo zabezpečovací detenci
        • byl na něm vykonáván jiný trest odnětí svobody
        • pokud jde o peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce a vyhoštění, do promlčecí doby se nezapočítává též doba, po kterou byl na odsouzeném vykonáván trest odnětí svobody
      • Přerušení promlčecí doby(= promlčecí doba začne běžet od počátku) nastává:
        • učinil-li soud opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde (např. předseda senátu vydá příkaz k dodání odsouzeného do výkonu trestu)
        • spáchal-li odsouzený v promlčecí době TČ nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější
    • Udělení milosti (agraciace)také se nevztahuje na výkon ochranných opatření! * = Prezident republiky svým rozhodnutím promine nebo zmírní dosud nevykonaný trest uložený pravomocným rozsudkem
      • Může být prominut celý trest či jen část trestu, může prominout jen některý z uložených trestů, zmírnit přísnější trest v trest mírnější (např. nepodmíněné odnětí svobody v podmíněné) a může též vázat prominutí trestu na splnění určitých podmínek (viz § 369 TŘ)
    • Na rozdíl od abolice se nemůže odsouzený domáhat vykonání prominutého trestu (§ 11(3) TŘ), také nemůže odmítnout ani rehabilitační účinky milosti

Odstranění právních důsledků odsouzení (zahlazení odsouzení)

  • Nelze použít u ochranných opatření
  • Smyslem je odstranění nepříznivých právních následků odsouzení, a to buď:
    • přímo na základě skutečností předpokládaných zákonem, nebo
    • na základě rozhodnutí soudu
  • V důsledku vzniká právní fikce neodsouzení – na pachatele se hledí jako by nebyl odsouzen
  • Odsouzení i po odpykání trestu evidováno v rejstříku trestů, což ztěžuje odsouzenému jeho reintegraci do společnosti, jeho osobní a pracovní život
  • K zahlazení odsouzení může dojít:
    • Přímo ze zákona (ex lege)
      • Vykonáním některých druhů trestu (obecně prospěšné práce, zákaz činnosti a peněžitý trest, byl-li uložen za nedbalostní přečin)
      • Osvědčením se odsouzeného ve zkušební době (podmíněné odsouzení (s dohledem) či podmíněné upuštění od potrestání s dohledem)
      • Nabytím právní moci rozsudku při upuštění od potrestání
    • Rozhodnutím prezidenta republiky v rámci individuální či hromadné milosti(rehabilitační rozhodnutí)
    • Rozhodnutím soudu o zahlazení odsouzení(§ 105 a 106)
      • Podmínky:
        1. uložený trest byl vykonán zcela, nebo byl jeho výkon prominut či promlčen,
        2. odsouzený poté vedl řádný život nepřetržitě po dobu stanovenou v zákoně (od 1 do 15 let dle druhu a délky sankce)
      • Jestliže odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil, může soud s přihlédnutím k zájmům chráněným trestním zákonem zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného, i před uplynutím doby
      • Jde-li o odsouzení k ztrátě čestných titulů nebo vyznamenání nebo k ztrátě vojenské hodnosti, řídí se doba podle délky trestu odnětí svobody, vedle něhož byl uvedený trest uložen
      • Naopak i po uplynutí doby uvedené podle § 105(1) nelze odsouzení zahladit, nebylo-li dosud vykonáno nebo jinak ukončeno uložené ochranné opatření; toto ustanovení se přiměřeně použije i tam, kde trestní zákon stanoví, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen (případy ex lege zahlazení – např. trest obecně prospěšných prací a vedle toho i ochranné opatření ⇒ odsouzení nelze zahladit, dokud není ochranné opatření vykonáno)
      • Bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, pokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení tento zákon stanoví dobu nejdelší
      • ⇒ vyjádření toho, že odsouzení se zahlazuje jako celek
      • Zahlazení se může týkat i odsouzení zahraničními soudy, pokud bylo příslušným soudem rozhodnuto o jejich uznání (§449 n. TŘ), popř. Nejvyšším soudem rozhodnuto o jejich zaznamenání do rejstříků trestů. Takovéto zahlazení pak má pouze vnitrostátní účinky.
  • I po zahlazení odsuzující rozsudek dál právně existuje, lze provádět výkon jeho výroků ohledně ochranných opatření a náhrady škody, uplatňovat vůči němu mimořádné opravné prostředky atd.
  • V důsledku fikce neodsouzení zanikají důsledky vyplývající z právní skutečnosti odsouzení pachatele – jde o důsledky trestněprávní (recidiva), ale i v jiných odvětvích (bezúhonnost ve smyslu živnostenského zákona)
  • Výpis z rejstříku trestů– zahlazené odsouzení vykazováno není
  • Opis z rejstříku trestů– zahlazené odsouzení v něm vykazováno stále je; vydává se za účelem trestního řízení orgánům činným v trestním řízení, ministerstvu spravedlnosti a jiným osobám, stanoví-li to zvláštní zákon

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code