Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

trestni-pravo:pfuk:trest:zkouska:otazka-a-26 [2016/12/29 12:56] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== ​   26.       ​Zásady ukládání trestů dospělým ​   ======
 +
 +=====     ​Úvod ​    =====
 +
 +  * **Dosáhnout účelu trestního práva, tj. zajistit ochranu společnosti,​ lze mj. ukládáním dvou druhů trestních sankcí – trestů a ochranných opatření, jež obě představují hmotněprávní reakci státu na spáchaný TČ**
 +  * Mluvíme o tzv. **dualismu trestních sankcí**, ochranná opatření na rozdíl od trestů mohou být ale ukládána i za činy jinak trestné (otázky nedostatku věku, příčetnosti)
 +  * Za splnění zákonných podmínek lze oba druhy trestních sankcí __ukládat samostatně,​ v některých případech ale i vedle sebe__ (pachateli je uložen např. trest odnětí svobody a ochranné léčení) či může nastat situace, kdy k dosažení účelu trestního zákoníku nebude nutno ukládat trest, ale postačí ochranné opatření (viz § 47)
 +  * **Pokud jde ale o trestání mladistvých a dětí, zakotvuje ZSVM monismus trestních sankcí**založený na jednotném systému **opatření** za spáchaný protiprávní čin
 +  * **Zákonné trestní sankce jsou vyjádřením typového stupně závažnosti TČ pro společnost**
 +
 +=====      Ukládání trestů ​     =====
 +
 +  * Trest ukládaný soudem představuje trestněprávní následek TČ; __trest jako druh trestněprávní sankce může nastoupit pouze, byl-li spáchán TČ trestně odpovědným pachatelem__ (nulla poena sine crimine)
 +  * Obecná pravidla pro ukládání trestů (stanovení druhu trestu a jeho výměry) nalezneme v § 37-42 (mimo § 40) a jejich aplikace by měla odpovídat účelu trestu (ochrana společnosti,​ individuální represe a prevence a generální prevence)
 +  * Naplnění účelu trestu je pak podmíněno tím, že __trestní sankce jsou ukládány s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného TČ a poměrům pachatele__ (§ 38(1))
 +  * **Princip zákonnosti**– základní východisko při ukládání trestů, **trestní sankce lze ukládat jen na základě trestního zákona** (§ 37(1))
 +  * __Zákonná diferenciace trestu__je vyjádřena stanovením druhů trestů a jejich výměry jak v obecné (max. délka trestu), tak zvláštní části TZ, např. stanovením trestní sazby u TČ loupeže podle § 173(1) je vyjádřena typová závažnost tohoto činu
 +  * **Princip individualizace trestu**– na podkladě zákonné diferenciace trestu pak musí soud přistoupit k uložení takového druhu trestu a jeho výměry, který bude odpovídat všem __zvláštnostem případu (povaze a závažnosti),​ osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele, jeho dosavadnímu způsobu života a možnosti jeho nápravy__
 +  * Oba principy spolu úzce souvisejí, princip individualizace trestu je požadován v § 38, 39, 41 a 42, porušení tohoto principu je pak porušením i principu zákonnosti. V případě, kdy by byl uložen druh trestu, který TZ pro daný případ nezná, je současně opět porušen princip zákonnosti a individualizace trestu a to již proto, že tento trestu nemůže odpovídat zvláštnostem posuzovaného TČ
 +  * **Z hlediska principu individualizace trestu jsou pro naplnění účelu trestu stěžejní 3 obecná kritéria pro ukládání trestu uvedena v § 39(1):**
 +      * **Povaha a závažnost spáchaného TČ pro společnost**(kritéria jsou blíže vymezena v § 39(2) a jsou ovlivněna též obecně polehčujícími a přitěžujícími okolnostmi podle § 41 a § 42; ukládání trestu s přihlédnutím k tomuto kritériu znamená, že soud vychází jednak z trestní sankce, kterou TZ v příslušných ustanoveních obecné a zvláštní části stanoví, ale i ze zvláštnosti TČ, které jsou vyjádřením požadavků vyjádřených v § 39; § 39(2): způsob provedení, osobnost pachatele, cíl, míra zavinění, význam chráněného zájmu, následek, záměr, pohnutka
 +      * **Možnost nápravy pachatele**– závěry v tomto ohledu lze založit na znalostech pachatelovy osobnosti, relevantní mohou být okolnosti spáchání TČ, pokud se v nich projevila jeho osobnost, sociální prostředí,​ ve kterém pachatel žije či poznatky z dřívějšího vývoje pachatelovy osobnosti (např. účinnost dříve uložených trestů)
 +      * **Osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry pachatele**– jde o skutečnosti charakterizující pachatele jako objekt výkonu ukládaného trestu, jde o skutečnosti,​ které jsou u pachatele dány v době rozhodování o trestu; jinými poměry pachatele můžeme rozumět např. zdravotní stav, který je důležitý pro posouzení možnosti uložení trestu obecně prospěšných prací či otázka zaměstnanosti pro udělení trestu domácího vězení (který se zaměstnáním počítá)
 +  * **Vedle těchto kritérií § 39(1),(3) uvádí ještě další okolnosti, ke kterým soud přihlíží při stanovení druhu trestu a jeho výměry**, jsou jimi:
 +      * __chování pachatele po činu__, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu
 +      * pokud byl pachatel označen jako __spolupracující obviněný__,​ též k tomu, jak významným způsobem přispěl k __objasnění zločinu__ spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny nebo pomohl zabránit pokusu nebo dokonání takového TČ – důvodem pro zavedení institutu spolupracujícího obviněného je snaha zvýšit objasněnost závažné a organizované kriminality,​ resp. jí zabránit, spolupracující obviněný je vymezen v § 178a TŘ, podle kterého jde o obviněného,​ jenž je __stíhán pro zvlášť závažný zločin__ a který __kumulativně__ splní následující:​
 +        * oznámí státnímu zástupci skutečnosti,​ které jsou způsobilé významně přispět k objasnění takového zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo které pomohou zabránit dokonání takového zločinu, a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech,​
 +        * dozná se k činu, pro který je stíhán, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, a
 +        * souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný
 +        * navíc musí státní zástupce takové označení považovat za potřebné vzhledem k povaze TČ, k jehož objasnění se obviněný zavázal, a to i s přihlédnutím k TČ uvedenému v doznání obviněného,​ k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání TČ, k jehož objasnění se zavázal a jaké následky svým jednáním způsobil.
 +      * __účinky a důsledky, které lze očekávat od trestu pro budoucí život pachatele__(to by však mělo být již součástí úvah o možnosti nápravy pachatele)
 +      * __doba, která uplynula od spáchání TČ__– s ohledem na chování pachatele
 +      * __případná změna situace__– např. došlo k urovnání mezi poškozeným a pachatelem
 +      * __k délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu__
 +  * Tato obecná kritéria jsou pak modifikována v § 39(6), pokud jde o určení druhu trestu a jeho výměry v případě spolupachatelství,​ organizátorství,​ návodu, pomoci a pokusu a přípravy TČ a v § 39(7), pokud jde o případy, kdy pachatel získal či se snažil získat činem majetkový prospěch
 +  * 1. krok: **určení druhu trestní sankce:**
 +      * __V některých případech je možné uložit pouze jediný druh trestní sankce__(např. trest odnětí svobody v případě TČ loupeže podle § 173(1)), je však třeba vycházet i z obecné části, a tak např. právě v případě TČ loupeže je možno uvažovat, v případě, že by to s ohledem na závažnost konkrétního TČ a osobě pachatele bylo možné, též uložení trestu vyhoštění (pokud by byly splněny podmínky § 80)
 +      * __Jindy může soud vybírat druh trestu z několika alternativ__,​ např. u TČ svádění k pohlavnímu styku podle § 202(1) lze uložit trest odnětí svobody či peněžitý trest, s přihlédnutím k ustanovením obecné části není však vyloučeno ani uložení například trestu obecně prospěšných prací či vyhoštění
 +  * 2. krok: **určení konkrétní výměry** (u některých druhů trestních sankcí i o způsobu výkonu trestu, např. u nepodmíněného trestu odnětí svobody soud podle § 56 rozhodne i o zařazení pachatele do určitého typu věznice):
 +      * __Stanovení rozpětí trestní sazby určitého trestu je vyjádřeno jeho dolní a horní hranicí, ty vyjadřují míru závažnosti jednotlivých případů TČ__(dolní hranice pro ty nejméně závažné případy, které naplnily skutkovou danou SPTČ)
 +      * Ke znakům potřebných k naplnění SPTČ nelze při stanovení určení výše trestu přihlížet,​ tím by došlo k porušení zásady zákazu dvojího přičítání
 +      * V § 39(2) je uveden __demonstrativní__ výčet kritérií pro stanovení povahy a závažnosti TČ, povaha a závažnost TČ jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem.
 +  * Pro stanovení druhu trestu a jeho výměry je nutné vzít v potaz též další okolnosti, které v konkrétním případě pachateli polehčují či přitěžují (§ 39(3)), jde o **okolnosti obecně přitěžující a okolnosti obecně polehčující**,​ __oproti okolnostem podmiňujícím použití vyšší trestní sazby (zvlášť přitěžujícím okolnostem – jde o znak kvalifikované SP), nemají tyto okolnosti vliv na výměru trestu v rámci zákonem stanovené trestní sazby__ (tj. např. u loupeže podle § 173(1), ve které je trestní sazba 2-10 let trestu odnětí svobody, v rámci této trestní sazby zůstáváme a tyto okolnosti nám dávají pouze vodítko, v jaké oblasti této sazby se při určení výměry trestu budeme pohybovat). Pokud by některá z těchto okolností byla zákonným předpokladem trestní odpovědnosti (tj. znakem SPTČ), pak tuto okolnost nemůžeme posoudit též jako obecně polehčující či obecně přitěžující,​ neb by to odporovalo __principu zákazu dvojího přičítání (ne bis in idem),__ (§ 39(4)). Např. u TČ vraždy novorozeněte matkou nelze za polehčující okolnost pokládat skutečnost,​ že pachatelka čin spáchala v silném rozrušení,​ jelikož se již jedná o znak SPTČ. **Demonstrativní****výčet přitěžujících a polehčujících okolností nalezneme v § 41 a 42**, vedle toho by mohlo být např. polehčující okolností vyprovokování k TČ.
 +  * K obecně přitěžujícím a polehčujícím okolnostem však lze přihlížet pouze tehdy, mají-li skutečný význam z hlediska konkretizace povahy a závažnosti TČ, __u obecně přitěžující pak je navíc podstatné, aby k ní došlo alespoň na základě nedbalostního jednání pachatele podle § 39(5)__
 +  * **Zákaz dvojího přičítání**(ne bis in idem) platí i v tom směru, že obecně přitěžující okolností nemůže být okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby; pokud by však byla způsobena škoda např. 50 000 000 a hranice škody velkého rozsahu je 5 000 000, je možné tuto výši pak brát i jako přitěžující okolnost (jde o otázku intenzity určitého znaku kvalifikované SP).
 +  * __Uložení trestu × stanovení trestu__– při ukládání trestu je zapotřebí komplexně vyhodnotit všechna výše uvedená kritéria, a to i z hlediska naplnění účelu trestu, v případě stanovení trestu jde o situaci, kdy se bere v potaz jen omezený okruh skutečností,​ např. podle § 370(1) TŘ byl-li amnestií zcela nebo zčásti prominut trest jen za některý z TČ, za něž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest (k pojmům viz o pár řádků níže), který nebyl dosud zcela vykonán, stanoví soud podle vzájemného poměru závažnosti přiměřený trest za TČ amnestií nedotčené
 +  * Zvláštnosti trestání u pokusu, přípravy, spolupachatelství a účastenství - viz příslušné otázky
 +
 +=====      Institut započtení ​     =====
 +
 +  * V některých případech je nutno omezit osobní svobodu obviněného,​ a to jeho vzetím do vazby. **Vazba** představuje institut zásadně odlišný od uloženého trestu, nicméně je taktéž citelným zásahem do osobní svobody jedince srovnatelným s výkonem trestu odnětí svobody a de facto zajišťuje ochranu společnosti před touto osobou
 +  * Na tuto situací je reflektováno v ustanovení § 92(1), podle kterého, __jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě a dojde v tomto řízení k jeho odsouzení, započítá se mu doba strávená ve vazbě do uloženého trestu, popřípadě do trestu úhrnného nebo souhrnného,​ pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné__.
 +  * § 92(2) pamatuje na případy, kdy si pachatel např. již odpykal uložený trest a poté bylo rozhodnutí,​ které bylo podkladem pro výkon trestu (např. použitím mimořádného opravného prostředku),​ zrušeno. Jestliže byl tedy pachatel soudem nebo jiným orgánem potrestán a došlo k jeho novému odsouzení pro týž skutek, započítá se mu vykonaný trest do uloženého trestu, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné. Obdobně postupuje soud, uložil-li pachateli trest úhrnný nebo souhrnný (§ 43) nebo společný trest za pokračování v TČ.
 +  * __Podmínkou započtení vazby či trestu tedy je, že musí jít o týž skutek, pro který byla uvalena vazba, nebo byl odpykán trest__. Například byl-li pachatel stíhán ve společném řízení pro více skutků, tak se nacházel ve vazbě ve vztahu ke všem těmto skutkům. Vazba se pak započte celá, i když byl trest uložen jen pro některý z nich. To platí i v případě, že byl obviněný vzat do vazby v původně samostatném řízení pro skutek, za který nebyl odsouzen, pokud v průběhu řízení došlo ke spojení věci (§ 23(3) TŘ).
 +  * Není-li započítání vazby nebo trestu možné, přihlédne soud k této skutečnosti při stanovení druhu trestu, popřípadě jeho výměry (§ 92(3))
 +  * § 93: Jestliže pro týž skutek byl pachatel v cizině ve vazbě anebo potrestán orgánem cizího státu nebo mezinárodním soudním orgánem, započítá se mu doba strávená ve vazbě nebo vykonaný trest do trestu uloženého soudem ČR, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu započítání možné. Obdobně postupuje soud, uložil-li pachateli trest úhrnný nebo souhrnný (§ 43) nebo společný trest za pokračování v trestném činu (§ 45). Odst. 2. Není-li započítání vazby nebo trestu v cizině uloženého (odstavec 1) možné, a to zejména proto, že v cizině byl vykonán zcela nebo zčásti trest takového druhu, jaký trestní zákon nezná, přihlédne soud k této skutečnosti při stanovení druhu trestu, popřípadě jeho výměry.
 +  * Zvláštní případ započtení zná § 74(1), podle kterého se do trestu zákazu činnosti započítává doba, po kterou bylo pachateli před právní mocí rozsudku oprávnění k činnosti, která je předmětem zákazu, v souvislosti s TČ odňato podle jiného právního předpisu nebo na základě opatření orgánu veřejné moci nesměl již tuto činnost vykonávat.
 +
 +=====      Upuštění od potrestání ​     =====
 +
 +  * Institut upuštění od uložení trestu vychází z myšlenky, že existují případy, kdy stačí k naplnění účelu trestního zákoníku po projednání trestní věci před soudem je vyslovení viny a není nutno pachateli ukládat trest. Právní úprava zná 5 případů upuštění od potrestání:​
 +      * § 46(1) – základním případem je situace, kdy pachatel spáchal __přečin, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a k dosavadnímu životu pachatele lze důvodně očekávat, že již pouhé projednání věci postačí k jeho nápravě i k ochraně společnosti__.
 +      * § 46(2) – jestliže __pachatel přípravy nebo pokusu TČ nerozpoznal,​ že příprava nebo pokus vzhledem k povaze nebo druhu předmětu útoku__, na němž měl být čin spáchán, anebo vzhledem k povaze nebo druhu prostředku,​ __jímž měl být čin spáchán, nemohl vést k dokonání.__ Jde tedy o případy pokusu (přípravy) na nezpůsobilém předmětu útoku či nezpůsobilými prostředky. Od potrestání by soud měl upustit tehdy, když tato nezpůsobilost není ovlivněna náhodou a je tím podstatně snížena závažnost činu.
 +      * __Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem__– lze uložit ve výše uvedených případech,​ kdy má soud navíc za to, že je přece jen po stanovenou dobu nutné pachatelovo chování sledovat (§ 48(1)). Soud stanoví zkušební dobu až na 1 rok a současně dohled, zároveň může uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život (demonstrativní výčet v § 48(4)); zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou TČ způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané TČ. Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých,​ může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností,​ též některá z výchovných opatření uvedených v ZSVM za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé.
 +      * Upuštění od potrestání u pachatele, který spáchal TČ ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou (pokud si tento stav nepřivodil,​ byť i z nedbalosti, vlivem návykové látky) a soud má za to, že ochranné léčení (§ 99), které zároveň obligatorně ukládá, zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti lépe než trest
 +      * Upuštění od potrestání u pachatele, který spáchal zločin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a nelze přitom očekávat,​že by uložené ochranné léčení s přihlédnutím k povaze duševní poruchy a možnostem působení na pachatele vedlo k dostatečné ochraně společnosti,​ a soud má za to, že zabezpečovací detence (§ 100), kterou pachateli zároveň ukládá, zajistí ochranu společnosti lépe než trest.
 +
 +
 +
 +{{template>​trestni-pravo:​pfuk:​trest:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code