Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


25. Nepodmíněný trest odnětí svobody

  • Tento trest plní preventivní účel tím, že chrání společnost po dobu jeho výkonu a omezuje možnost pachatele páchat další trestnou činnost, po dobu výkonu tohoto trestu je na pachatele systematicky výchovně působeno
  • V případě doživotního trestu je zdůrazněna zábranná role trestu, nelze však vzhledem k možné milosti či podmíněného propuštění vyloučit ani funkci výchovnou
  • Trest je možno uložit za každý TČ, který je uveden ve zvláštní části TZ
  • Trest odnětí svobody má subsidiární povahu– připadá v úvahu pouze tam, kde nestačí vzhledem ke splnění účelu trestu uložit trest alternativní, subsidiární povaha nepodmíněného trestu odnětí svobody je zdůrazněna v § 55(2), podle kterého za TČ, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje pět let, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život. Toto ustanovení má zvýšit četnost ukládání alternativních trestů.
  • Maximální délka trestu odnětí svobody– je dána jednak maximální obecnou horní hranicí 20 let (§ 55(1)) a jednak trestní sazbou danou u té které SPTČ ve zvláštní části TZ. Překročení obecné maximální horní hranice je možné, jsou-li splněny podmínky pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody (§ 59) či v případě uložení výjimečného trestu (§ 54, trest odnětí svobody v trvání nad 20-30 let či doživotní trest)
  • Mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody(§ 59) - pachateli, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločin potrestán, může (není to obligatorní) soud uložit trest v horní polovině trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákoně, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu, jestliže závažnost zvlášť závažného zločinu je vzhledem k takové recidivě a ostatním okolnostem případu vysoká nebo možnost nápravy pachatele je ztížena. Takto zvýšená hranice trestní sazby může převyšovat 20 let, ale při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí horní hranice převyšovat třicet let. Příklad: TČ vraždy podle § 140: 10-18 let, zvýšení o třetinu = horní hranice trestní sazby bude 24 let, horní polovina této sazby pak bude 17 (24 + 10, tj. zvýšená horní hranice + dolní hranice : 2) až 24 let
  • Minimální délka trestu odnětí svobody obecně stanovena není– pokud tedy ve zvláštní části TZ u SPTČ nalezneme např., že pachateli bude uložen trest odnětí svobody až na 3 léta, teoreticky nejnižší možnou výměrou trestu tu bude 24 hodin
  • 6 případů, kdy je připuštěno, aby soud uložil trest odnětí svobody pod dolní hranici stanovenou u konkrétní SPTČ(jde zásadně o možnost soudu, nikoli o povinnost):
    • Má-li soud vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody trestním zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené (§ 58(1))
    • Jestliže odsuzuje pachatele, který napomohl zabránit TČ, jenž jiný připravoval nebo se o něj pokusil, jestliže vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti má za to, že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání (§ 58(2)) * V těchto dvou případech však soud musí respektovat hranice stanovené v § 58(3), pod které nelze trest snížit:
      1. pod pět let, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň dvanáct let,
      2. pod tři léta, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň osm let,
      3. pod jeden rok, činí-li dolní hranice trestní sazby odnětí svobody alespoň pět let.
    • Soud sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také pachateli označenému jako spolupracující obviněný, který splnil stanovené podmínky podle jiného právního předpisu (§ 178a TŘ); přitom vezme v úvahu povahu TČ uvedeného v jeho doznání v porovnání se zločinem spáchaným členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, jehož dokonání pomohl zabránit anebo k jehož objasnění přispěl, dále význam takového jeho jednání, osobu pachatele a okolnosti případu, zejména zda a jakým způsobem se podílel na takovém zločinu, jehož dokonání pomohl zabránit anebo k jehož objasnění se zavázal, a jaké následky svým jednáním případně způsobil (§58(4)). ⇒ obligatorně sníží
    • Jestliže odsuzuje pachatele za přípravu k TČ nebo za pokus TČ nebo za pomoc k TČ a má vzhledem k povaze a závažnosti přípravy nebo pokusu nebo pomoci za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody tímto zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání (§ 58(5))
    • Jestliže pachatel jednal v právním omylu, ale mohl se tohoto omylu vyvarovat (§ 19 odst. 2), spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky krajní nouze (§ 28) nebo nutné obrany (§ 29), anebo překročil meze přípustného rizika (§ 31) nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost. Omezením stanoveným v odstavci 3 přitom není vázán (§ 58(6))
    • V případech ukládání trestu pachateli se zmenšenou příčetností, kterou si, a to ani z nedbalosti, nepřivodil vlivem návykové látky (§ 40(1)) a soud má za to, že by bylo možno za současného uložení ochranného léčení (§ 99) dosáhnout možnosti jeho nápravy i trestem kratšího trvání, pak soud sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby a zároveň uloží ochranné léčení (§ 40(2)) ⇒ obligatorně sníží
  • Výjimečný trest– jde o trest v délce trvánínad 20 až 30 let a trest odnětí svobody na doživotí; úpravu nalezneme zejména v § 54, ale i v ustanoveních § 55-59. Výjimečnost tohoto trestu nespočívá v jeho druhu, ale v tom, že:
    • Trvá nad rámec nejvyšší přípustné horní hranice trestu odnětí svobody
    • Lze uložit jen za kumulativního splnění taxativně vymezených podmínek § 54
    • Pachatel je obligatorně zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou (§ 56(3))
  • Výjimečný trest lze uložit pouze za zvlášť závažný zločin, u něhož to TZ dovoluje, ani u jedné SPTČ není výjimečný trest uveden jako trest samostatný nebo jediný možný
  • Trest odnětí svobody na doživotíje možno uložit pouze pro zvlášť závažný zločin vraždy podle § 140(3), nebo který při spáchání jednoho z 11 zvlášť závažných zločinů vyjmenovaných v § 54(3) zavinil úmyslně smrt jiného člověka. Dále je pro uložení trestu odnětí svobody na doživotí nutné splnit tyto podmínky:
    • Zvlášť závažný zločin je mimořádně závažný vzhledem k:
      • Zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo
      • Zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo
      • Zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku
    • Uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti, nebo
    • Není naděje, že by pachatele mohl napravit trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let
  • Trest odnětí svobody nad 20 až do 30 let lze uložit dle § 54(2) tehdy, je-li splněno :
    • Závažnost zvlášť závažného zločinu je velmi vysoká, nebo
    • Možnost nápravy pachatele je obzvláště ztížena
  • Ukládání trestu odnětí svobody pachateli TČ spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny- § 108, horní hranice trestní sazby se zde zvyšuje o třetinu a pokud nejsou zároveň dány podmínky pro mimořádné snížení dolní hranice trestní sazby podle § 58, soud uloží takovému pachateli trest odnětí svobody v horní polovině trestní sazby zvýšené o jednu třetinu. V tomto případě horní hranice trestní sazby může převyšovat 20 let, nikoli však již 30 let.
  • Výkon trestu odnětí svobody se děje ve 4 různých typech věznic: s dohledem, dozorem, ostrahou, zvýšenou ostrahou

Ostatní (alternativní) tresty, pro případ, že by se na ně u zkoušky taky ptali

Trest propadnutí majetku (§ 66)

  • Jde o nejpřísnější majetkovou sankci a představuje výjimku z ústavní ochrany nedotknutelnosti majetku (čl. 11 LZPS), s ohledem na tvrdost trestu je možné jej uložit pouze za nejzávažnější TČ za splnění dalších omezujících podmínek
  • Soud může vzhledem k okolnostem spáchaného TČ a poměrům pachatele uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestuanebo odsuzuje-li jej za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.
  • Mimo výše uvedené může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že trestní zákon uložení tohoto trestu za spáchaný zločin dovoluje; jako samostatný trest může být trest propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného TČ a k osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
  • Při ukládání tohoto trestu musí soud zvážit jak okolnosti spáchaného TČ, tak i majetkové a rodinné poměry pachatele, jeho závazky a oprávněné zájmy poškozeného
  • Nelze uložit vedle trestu peněžitého
  • Mladistvému nelze uložit trestní opatření odpovídající trestu propadnutí majetku (§ 24(1) ZSVM)
  • Propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu jeho část, kterou soud určí; propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat
  • Majetek– souhrn všech majetkových hodnot, tj. věci, pohledávky a jiná práva a penězi ocenitelné hodnoty; trest se nevztahuje na věci, které pachatel nabyl po právní moci rozsudku
  • Tímto trestem zaniká společné jmění manželů, do práva odsouzeného manžela vstupuje stát, jenž může uzavřít dohodu o vypořádání s druhým manželem
  • Propadlý majetek připadá státu

Propadnutí věci (§ 70 an.)

  • Patří k majetkovým trestům, hlavním účelem je zneškodnit věc, která by mohla sloužit k dalšímu páchání kriminality, ztížit pachateli podmínky pro páchání dalších TČ a též odejmout pachateli prospěch z trestné činnosti
  • Trest spočívá v odnětí vlastnického či jiného majetkového práva odsouzenému okamžikem nabytí právní moci rozsudku, toto právo přechází na stát
  • Soud může tento druh trestu uložit, pokud jsou splněny 2 základní podmínky:
    • Jde o věc (§ 70(1)):
      • které bylo užito k spáchání TČ, jde o tzv. reálná instrumenta sceleris (např. kasařské náčiní, ale i legálně držená zbraň či fotoaparát)
      • která byla k spáchání TČ určena, jde o tzv. potencionální instrumenta sceleris (zatím ke spáchání TČ užity nebyly)
      • kterou pachatel získal TČ nebo jako odměnu za něj, zde rozlišujeme producta sceleris (byly vyrobeny trestným činem, např. nelegálně vypálený líh) a celere quaesita (co bylo TČ získáno, např. úplatek) nebo
      • kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc uvedenou v předchozím bodě, pokud hodnota věci uvedené v předchozím bodě není ve vztahu k hodnotě nabyté věci zanedbatelná. Např. úplatek činil 100 000 Kč a pachatel koupil dům za 8 000 000 Kč.
    • Věc musí náležet pachateli (§ 70(2)) – věc náleží pachateli, jestliže ji v době rozhodnutí o ní vlastní, je součástí jeho majetku nebo s ní fakticky jako vlastník nebo majitel nakládá, aniž je oprávněný vlastník, majitel nebo držitel takové věci znám (§ 135). Věcí se rozumí ovladatelný hmotný předmět a podle § 134(1) i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se vztahují i na živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla, peněžní prostředky na účtu a na cenné papíry, nevyplývá-li z jednotlivých ustanovení trestního zákona něco jiného. Podle judikatury musí být věc, které sankce týká, individuálně určená a samostatná.
  • Zákon neomezuje použití tohoto druhu trestu pouze na úmyslné TČ, ale z povahy trestu vyplývá, že jej nelze využít v případě věci, která byla určena ke spáchání TČ, u nedbalostních TČ
  • Trest opět může být uložen samostatně (vzhledem k povaze závažnosti TČ a osobě a poměrům pachatele) či vedle jiného
  • Soud obligatorně tento trest uloží, pokud pachatel drží v rozporu s jiným právním předpisem věc, ve vztahu k níž je možno uložit propadnutí věci(§ 70(3)), může jít např. o nelegálně drženou zbraň (v rozporu se zákonem o zbraních)
  • Před právní mocí rozhodnutí platí zákaz zcizení propadlé věci, který zahrnuje i zákaz jiných dispozic směřujících ke zmaření trestu propadnutí věci
  • Jestliže pachatel věc, kterou soud mohl prohlásit za propadlou, před uložením trestu propadnutí věci zničí, poškodí nebo jinak znehodnotí, zcizí, učiní neupotřebitelnou, odstraní nebo zužitkuje, zejména spotřebuje, nebo jinak její propadnutí zmaří, může mu soud uložit propadnutí náhradní hodnoty až do výše, která odpovídá hodnotě takové věci. Hodnotu věci, kterou lze prohlásit za propadlou, může soud stanovit na základě odborného vyjádření nebo znaleckého posudku. (§ 71(1)). I tato náhradní propadlá hodnota připadá státu.
  • Je-li věc, byť i jen zčásti, znehodnocena, učiněna neupotřebitelnou nebo odstraněna, může soud uložit propadnutí náhradní věci vedle propadnutí věci (§ 71(2))
  • Podmínky pro zahlazení odsouzení jsou dány § 105(1)e – soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně 1 roku

Trest zákazu činnosti (§ 73 an.)

  • Jeho smyslem je přímo zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti, účelem je zamezit pachateli vykonávat činnost, která by mohla vytvořit podmínky pro páchání určité trestné činnosti
  • Trest dočasně vyřazuje pachatele z možnosti zastávat některá zaměstnání, povolání, funkce či výkonu činnosti, k nimž je zapotřebí určitého povolení nebo které jsou upraveny jinými právními předpisy (§ 73(3)), nelze tak zakázat činnost, ke které není třeba žádné povolení (např. jízdu na kole)
  • Soud může zakázat pouze činnost, v jejíž souvislosti se pachatel dopustil TČ(§ 73(1))
  • Jde převážně o pachatele, kteří pro vady svého charakteru nejsou způsobilí vykonávat určitou činnost, či jim pro tuto činnost chybí odborná způsobilost
  • Trest může být uložen i pachateli, který neměl příslušné oprávnění, v tomto případě má trest zákazu činnosti ten účinek, že pachatel v určité době nemůže oprávnění získat
  • Trest zákazu činnosti se ukládá nejméně na 1 rok a nejvýše na 10 let, pro dolní hranici nelze použít ustanovení § 58 o mimořádném snížení délky trestu, a to ani pomocí analogie, zmírnit tento trest je možné pouze podmíněným upuštěním od výkonu zbytku trestu (§ 90(1))
  • Je zpravidla ukládán vedle dalšího trestu, může však být uložen i jako trest samostatný, pak je ale podle § 73(2) kumulativně nutné, aby:
    • TZ uložení tohoto trestu dovoloval
    • Vzhledem k povaze a závažnosti TČ a osobě a poměrům pachatele nebylo jiného trestu třeba
  • Výkon trestu počíná právní moci rozsudku, kterým byl uložen
  • Nedodržování trestu zákazu činnosti je postihováno jako TČ maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337(1)a
  • Byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen

Zákaz pobytu (§ 75)

  • Spolu s trestem vyhoštění zasahuje do svobody pohybu a pobytu zaručené čl. 14 LZPS
  • Jeho hlavní funkci je funkce zábranná, ukládá se, vyžaduje-li to se zřetelem na dosavadní způsob života pachatele a místo spáchání TČ ochrana veřejného pořádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku
  • Spočívá v tom, že se odsouzený nesmí po dobu výkonu tohoto trestu zdržovat na určitém místě nebo v určitém obvodu (§ 75(6)), k přechodnému zdržování se v něm je pak nutné povolení, které uděluje policejní orgán (§ 350a(3) TŘ)
  • Trest se nemůže vztahovat na místo nebo obvod, v němž má odsouzený trvalé bydliště(§ 75(1))
  • Na dobu výkonu trestu může soud odsouzenému uložit přiměřená omezení a povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život (§ 75(3))
  • Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48(4), též některá z výchovných opatření uvedených v ZSVM za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé (§ 75(4))
  • Trest zákazu pobytu může být uložen jako samostatný trest za TČ, na který trestní zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice trestní sazby nepřevyšuje tři léta, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného TČ a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba (§ 75(2))
  • Výměra trestu je od 1 roku do 10 let (§ 75(1)) a doba výkonu trestu odnětí svobody či doba činné vojenské služby se do stanovené doby nezapočítává (§ 75(5), § 350a(4) TŘ)
  • V případě nerespektování trestu může být odsouzený stíhán za TČ maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337(1)c)

Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce (§ 76 an.)

  • Účelem tohoto trestu je zabránit známým výtržníkům v páchání dalších výtržností na stanovených akcích, zásah do práv je zde cílený konkrétně na oblast, ve které k trestné činnosti dochází(např. u zákazu pobytu by se vztahoval na větší prostor, než kde se pořádají kulturní, sportovní a jiné společenské akce)
  • Obsahem trestu je soudem vyslovený zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce až na deset let, dopustil-li se pachatel úmyslného TČ v souvislosti s návštěvou takové akce (§ 76(1)), takové chování se může odehrát nejen na místě, kde se akce koná, ale i v jeho okolí či během přemisťování se na tuto akci, bude-li mít protiprávní chování souvislost s akcí.
  • Trest spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu trestu zakazuje účast na stanovených sportovních, kulturních či jiných společenských akcích (§ 76(3))
  • Jako samostatný trest může být trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba (§ 76(2), § 53(2))
  • Odsouzený je při výkonu tohoto trestu povinen spolupracovat s probačním úředníkem způsobem, který mu stanoví, zejména postupovat podle stanoveného probačního plánu, vykonávat stanovené programy sociálního výcviku a převýchovy, programy psychologického poradenství, a považuje-li to probační úředník za potřebné, dostavovat se podle jeho pokynů v období bezprostředně souvisejícím s konáním zakázané akce k určenému útvaru Policie ČR (§ 77(1))
  • Do doby výkonu trestu se doba výkonu trestu odnětí svobody nezapočítává (§ 77(2))
  • Podmíněné opuštění od výkonu zbytku trestuje upraveno v § 90 (Pozor! Platí i pro zákaz pobytu a pro zákaz činnosti): Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti, zákazu pobytu nebo zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzený v době výkonu trestu způsobem svého života prokázal, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, anebo jestliže soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného.
  • Lhůta k zahlazení trestu je 1 rok (§ 105(1)e)
  • Navštíví-li odsouzený akci, na kterou se vztahuje trest, případně jiným způsobem maří účel trestu (např. nespolupracuje s probačním úředníkem), spáchá TČ maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337(1)d

Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání a ztráta vojenské hodnosti (§ 78, 79)

  • Jde o trest na osobní cti pachatele, tyto tresty chrání čistotu veřejného života
  • V případě trestu ztráty vojenské hodnosti se jedná o ztrátu způsobilosti nosit vojenskou hodnost, jež je výrazem morálních kvalit, vojenských znalostí a zkušeností
  • Jde o výlučně vedlejší tresty, nelze je uložit samostatně, soud může uložit trest ztráty čestných titulů nebo vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný TČ spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejméně na dvě léta (§ 78(1) a § 79(1))
  • Za zvlášť zavrženíhodnou pohnutku je považována např. bezohledná snaha o parazitní způsob života, snaha vyhnout se trestnímu stíhání i za cenu zmaření lidského života
  • Trest ztráty vojenské hodnosti však může soud uložit také tehdy, jestliže to vzhledem k povaze spáchaného činu vyžaduje kázeň a pořádek v ozbrojených silách
  • Soud tyto tresty obligatorně neukládá nikdy
  • Trest ztráty čestných titulů a vyznamenání– spočívá v tom, že odsouzený ztrácí vyznamenání, čestná uznání a jiné čestné tituly udělené podle vnitrostátních právních předpisů (§ 78(2)), ztráta je trvalá, avšak pachatel neztrácí způsobilost je znovu nabýt
  • Trest ztráty vojenské hodnosti– spočívá v tom, že se odsouzenému snižuje hodnost v ozbrojených silách na hodnost vojína, trest je omezen pouze na ozbrojené síly

Vyhoštění (§ 80)

  • Představuje zásah do svobody pohybu a pobytu podle čl. 14 LZPS a mez. smluv, čl. 14(5) LZPS však cizinec může být vyhoštěn jen v případech stanovených zákonem.
  • Účelem trestu je zabránit cizincům v dalším páchání trestné činnosti na území ČR, vyhoštěním se rozumí odnětí práva cizince k dalšímu pobytu na našem území a jeho fyzické přemístění do jiného státu
  • Podle § 80(3) soud trest vyhoštění neuloží, jestliže:
    • a) se nepodařilo zjistit státní příslušnost pachatele,
    • b) pachateli byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle jiného právního předpisu,
    • c) pachatel má na území ČR povolen trvalý pobyt, má zde pracovní a sociální zázemí a vyhoštění by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin,
    • d) hrozí nebezpečí, že pachatel bude ve státě, do kterého by měl být vyhoštěn, pronásledován pro svoji rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, příslušnost k určité sociální skupině, politické nebo náboženské smýšlení, nebo jestliže by vyhoštění vystavilo pachatele mučení či jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení anebo trestu,
    • e) pachatel je občanem EU nebo jeho rodinným příslušníkem bez ohledu na státní příslušnost a má na území ČR povolen trvalý pobyt anebo je cizincem s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území ČR podle jiného právního předpisu, neshledá-li vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku,
    • f) pachatel je občanem EU a v posledních 10 letech nepřetržitě pobývá na území ČR, neshledá-li vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu, nebo
    • g) pachatelem je dítě, které je občanem EU, ledaže by vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu.
  • Trest vyhoštění může být uložen pouze, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem (§ 80(1))
  • Trest lze uložit jako samostatný za jakýkoli TČ (§ 53(2)) nebo vedle jiného trestu s výjimkou trestu zákazu pobytu (§ 53(1))
  • Patrně by však nebylo vhodné ukládat jej též vedle trestu obecně prospěšných prací, zákazu činnosti či podmíněného trestu odnětí svobody (s dohledem)
  • S přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného TČ, možnostem nápravy a poměrům pachatele a ke stupni ohrožení bezpečnosti lidí, majetku nebo jiného obecného zájmu může soud uložit trest vyhoštění ve výměře od jednoho roku do deseti let, anebo na dobu neurčitou (§ 80(2))
  • V případě nerespektování trestu může být odsouzený stíhán pro TČ maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337(1)b)
  • Podle § 105(1)d soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně 3 let

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code