Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


21. Zánik trestní odpovědnosti

Úvod

  • Důvody zániku trestní odpovědnosti (trestnosti) – okolnosti, které nastaly po spáchání TČ, ale dříve, než je o něm pravomocně rozhodnuto, a které způsobují jednou pro vždy zánik práva státu na potrestání pachatele. Způsobují, že není možné zahájit trestní stíhání pro daný TČ, a jestliže již bylo stíhání zahájeno, není možné v něm pokračovat.
  • Přihlíží se k nim z úřední povinnosti
  • Vedou k zániku trestněprávního vztahu
  • Někdy se tyto důvody označují též jako negativní podmínky trestnosti (trestnost závisí na tom, že tyto důvody nenastaly)
  • Důvody zániku trestnosti × okolnosti vylučující protiprávnost × důvody zániku práva státu na výkon již vysloveného trestu– u okolností vylučujících protiprávnost o TČ nešlo již od počátku, u důvodů zániku trestnosti byl TČ spáchán, jeho trestnost však zanikla dodatečně.
  • Rozlišení důvodů zániku trestnosti:
    • Obecné podle TZ– účinná lítost, promlčení trestního stíhání
    • Obecné podle ZSVM– účinná lítost, promlčení trestního stíhání
    • Zvláštní případy– zánik trestnosti přípravy a pokusu, zánik trestnosti účastenství, smrt pachatele (v zákoně není uvedeno), milost prezidenta, případy zániku trestnosti uvedené ve zvláštní části TZ (např. § 197, 242, 362)
  • Milost prezidenta republiky: * Podle čl. 62 písm. g) Ústavy prezident odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení (agraciace a rehabilitace); jde o důvod zániku práva na výkon trestu; jde o rozhodnutí bez kontrasignace
    • Agraciace– udělení milosti prominutím nebo zmírněním trestu
    • Rehabilitace– prominutí nebo zmírnění následků odsouzení
  • Podle čl. 63 písm. j) prezident nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice); kontrasignované rozhodnutí, jde také o trestněprávní (a nikoli procesněprávní) institut, neb zaniká trestnost činu se všemi důsledky, ne pouze stíhatelnost (ta zaniká právě na hmotněprávním základě)
  • Pachatele činu, jehož trestnost zanikla, nelze považovat za recidivistu, čin však může mít vliv na hodnocení osobnosti pachatele
  • Institut zániku trestnosti má i procesní důsledky vyplývající ze zániku samotné trestní odpovědnosti– trestní stíhání se nezahájí a věc se odloží, popř. se stíhání zastaví; výjimkou je účinná lítost, zánik trestnosti přípravy a pokusu, účastenství a případy zániku trestnosti ve zvláštní části TZ – zde v hlavním líčení či v odvolacím řízení nedochází k zastavení trestního stíhání, ale ke zproštění obžaloby (§ 226e TŘ)
  • V případě abolice a promlčení trestního stíhání má obviněný právo trvat na projednání věci (§ 11(3) TŘ)

Účinná lítost

  • Důvod zániku trestnosti u dospělých (§ 33) i u mladistvých (§ 7 ZSVM)
  • U dospělých pachatelů musí být splněny tři podmínky:
    • Účinná lítost je možná jen u taxativně vyjmenovaných TČ uvedených v § 33, ve zvláštní části TZ (§ 197, 242 a 362) ještě nalezneme zvláštní případy účinné lítosti, jež jsou vázány na splnění zvláštních podmínek
    • TČ byl dokonán– zánik trestnosti přípravy, pokusu a účastenství jsou speciálními případy k ustanovení o účinné lítosti podle § 33
    • Pachatel dobrovolně:
      • škodlivému následku trestného činu zamezil nebo jej napravil, nebo
      • učinil o TČ oznámení v době, kdy škodlivému následku TČ mohlo být ještě zabráněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému
  • Pachatel musí jednat dobrovolně– z vlastní vůle, s vědomím možnosti uskutečnit TČ. Na pohnutce jeho jednání nezáleží, o dobrovolnosti více v kapitole o zániku trestnosti přípravy a pokusu
  • Škodlivý následek– vzniká dokonaným TČ, zahrnuje i event. těžší následek a všechny další i nezaviněné škody, tomuto následku musí pachatel zamezit (zabránění jeho vzniku) či jej napravit (odstranění již způsobených změn). Pokud byl škodlivý následek napraven bez přičinění pachatele působením jiných osob či sil, o účinnou lítost podle § 33 nepůjde
  • Při účasti více osob na TČ se podmínky účinné lítosti posuzují u každého ze zúčastněných odděleně
  • Podmínky účinné lítosti u mladistvých (§ 7 ZSVM):
    • Účinná lítost je možná jen u provinění, na které TZ stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující 5 let; zvláštní případy účinné lítosti ve zvláštní části TZ platí i pro mladistvé, pokud ovšem z povahy věci vůbec v úvahu mohou připadat
    • Provinění bylo dokonáno
    • Pachatel dobrovolně způsobený následek TČ odstranil či se o to pokusil, zejména nahradil způsobenou škodu, učinil opatření potřebná k její náhradě nebo se jinak pokusil odčinit způsobené následky ⇒ postačí i pokus o dobrovolné odstranění či napravení způsobeného následku, přičemž se nemusí jednat o „škodlivý“ následek
    • Pachatel svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě
    • Čin neměl trvale nepříznivých následků pro poškozeného nebo pro společnost
  • K zániku trestnosti dojde, i když pachatel splnil všechny podmínky teprve po dovršení osmnáctého roku věku, protože i poté je z hlediska spáchaného činu považován za mladistvého

Promlčení trestního stíhání

  • Při promlčení trestního stíhání zaniká trestnost uplynutím doby stanovené zákonem
  • Ustanovení o promlčení se vztahuje na všechny TČ s výjimkou těch uvedených v § 35
  • Důvody promlčení jsou převážně hmotněprávní– uplynutím času postupně slábne potřeba trestněprávní reakce na TČ, jak z hlediska generální prevence (nebezpečnost činu se zmenšuje), tak z hlediska prevence individuální (u pachatele, který nespáchal další TČ stejně či přísněji trestný, lze vyslovit domněnku, že se během běhu doby polepšil); trest dosahuje svého účelu, následuje-li co nejdříve po spáchání činu
  • Máme však i důvody procesní– oslabuje se postupně síla důkazů, které pozbývají spolehlivosti či je nemožné je již opatřit
  • Jde o institut hmotněprávní– nezaniká totiž jen stíhatelnost, ale i sama trestnost
  • Promlčecí doba je odstupňována podle závažnosti TČ vyjádřené druhem a výši trestu v sazbě za daný čin; podle toho doba činí 3, 5, 10, 15 nebo 20 let (§ 34(1))
  • U mladistvýchje také rozhodná základní trestní sazby ve zvláštní části TZ, promlčecí doba pro ně činí 3, 5 a 10 let
  • Počátek běhu promlčecí doby (§ 34(2)) – od okamžiku dokonání TČ, resp. od ukončení trestné činnosti (u pokračování v TČ, TČ hromadném a trvajícím)
  • Rozhodná je zásadně doba ukončení jednání, pokud ale znakem TČ je účinek či těžší účinek, počíná lhůta plynout až od tohoto těžšího účinku(např. od smrti člověka u vraždy)
  • U účastenství počíná běh promlčecí doby ukončením jednání hlavního pachatele
  • U přípravy a pokusu začíná běh od ukončení jednání
  • Dopustí-li se pachatel dvou či více TČ (provinění), počíná u každého z nich běžet promlčecí doba samostatně
  • Promlčecí doba počíná běžet následujícího dne po události, která je významná pro její začátek, vyplývá to z dikce § 139
  • Stavení promlčení trestního stíhání– existuje překážka, pro kterou promlčení neběží a doba, která plyne při stavení promlčení, se do promlčecí doby nezapočítává. Po odpadnutí překážky promlčecí doba pokračuje. Do promlčecí doby se nezapočítává:
    • Doba, po kterou nebylo možné pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku– např. imunita diplomata, poslance, senátora či soudce ÚS; ale i pravomocné rozhodnutí o skutku (překážka ne bis in idem), pokud nebylo pravomocné rozhodnutí cestou mimořádného opravného prostředku zrušeno
    • Doba, po kterou bylo trestní stíhání přerušeno– doba od rozhodnutí státního zástupce o přerušení trestního stíhání až do pokračování v trestním stíhání. Toto rozhodnutí může být odůvodněno např. nepřítomností obviněného, jeho duševní poruchou, pro kterou není schopen chápat smysl trestního stíhání či pro vážnou nemoc obviněného
    • Doba, po kterou oběť TČ obchodování s lidmi (§ 168) nebo některého TČ uvedeného v hlavě třetí zvláštní části TZ o TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti byla mladší 18 let– promlčecí doba začne běžet až od okamžiku zletilosti oběti, úprava navazuje na Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí před sexuálním zneužíváním a vykořisťováním
    • Zkušební doba podmíněného zastavení trestního stíhání– podmíněné zastavení trestního stíhání (§ 307 TŘ) je rozhodnutím mezitimním, nezastavuje stíhání definitivně, za určitých podmínek je možné v něm pokračovat, promlčecí doba neběží od právní moci usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání
    • Zkušební doba podmíněného odložení podání návrhu na potrestání(viz § 179g TŘ)
    • Doba, po kterou nebylo možné pachatele v České republice trestně stíhat, jde-li o čin, jehož trestnost se posuzuje podle zákona České republiky na základě § 8 odst. 1; doba od vydání příkazu k zadržení do jeho odvolání nebo do pozbytí jeho platnosti z jiného důvodu; doba, po kterou bylo dočasně upuštěno od některých úkonů trestního řízení podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
    • Doba od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby (v zákoně o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu)
  • Přerušení promlčení– dosud uběhnuvší promlčecí doba ztrácí svůj význam a začíná běžet promlčecí doba nová. Promlčecí doba se přerušuje (§ 34(4)):
  • * Zahájením tr. stíhání pro TČ, o jehož promlčení jde, jakož i po něm následujícím vzetím do vazby, vydáním příkazu k zatčení, zatýkacího rozkazu nebo evropského zatýkacího rozkazu, podáním obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, vyhlášením odsuzujícího rozsudku pro tento TČ nebo doručením tr. příkazu pro takový TČ obviněnému
    • Spáchal-li pachatel v promlčecí době TČ nový, na který trestní zákon stanoví trest stejný nebo přísnější– nový TČ je spáchán v promlčecí době, jestliže do té doby spadá alespoň část jednání, která je znakem dané SPTČ
  • Výjimky z jinak obecně platného institutu promlčení (§ 35) – uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost:
    • Za TČ uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkouTČ založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činů
    • Za TČ rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
    • Za jiné TČ spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code