Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

trestni-pravo:pfuk:trest:zkouska:otazka-a-15 [2016/12/29 11:43] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== ​   15. Omyl v trestním právu ​   ======
 +
 +  * **Omylem rozumíme neshodu pachatelova vědění (jeho vnímání, představy) se skutečností,​ ať již proto, že si pachatel vůbec neuvědomoval určitou skutečnost,​ nebo proto, že o ní měl nesprávnou představu**
 +  * Může se týkat otázek skutkových (např. zda jde o platidlo padělané, věc cizí apod.) a otázek právních (zda jde o TČ, podle jakého ustanovení,​ jaká je trestní sazba apod.)
 +  * Rozlišujeme tak **omyl skutkový a omyl právní**
 +  * Z hlediska toho, v jakém směru se člověk mýlí (zda si o relevantní okolnosti myslí, zda je, či nikoli) pak rozlišujeme **omyl negativní** (člověk __nezná__ okolnost) a **omyl pozitivní** (někdo se __mylně domnívá__,​ že tu taková okolnost je)
 +  * Trestní zákoník upravuje některé typy omylu (ne všechny) v § 17-19
 +  * Zvláštní ustanovení o omylu nalezneme v ZSVM (§ 11) – negativní právní omyl omluvitelný věkem, rozumovou vyspělostí či prostředím,​ ve kterém mladistvý žil, má význam pro upuštění od uložení trestního opatření
 +  * **Skutkový omyl negativní (§ 18(1)**) – případ, kdy __pachatel nezná nějakou okolnost patřící ke znakům TČ, nezná okolnost podmiňující jeho tr. odpovědnost__ (např. pachatel vystřelí do křoví domnívajíce,​ že je tam zvěř, ale střelí člověka, nebo osoba odnese omylem cizí kufr domnívajíc,​ že je její). __Je vyloučena odpovědnost za úmyslný TČ a za TČ spáchaný z vědomé nedbalosti. Možnou formou zavinění ale je nevědomá nedbalost__ – bude však třeba zkoumat, zda pachatel vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům správnou představu o věci mít měl a mohl. __Tyto zásady platí obdobně i pro okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby__; jde-li o těžší následek, který musí být způsoben úmyslně či jinou skutečnost,​ o které pachatel musí vědět, pak omyl v takových skutečnostech zavinění vylučuje.
 +  * **Skutkový omyl pozitivní**– osoba se domnívá, že existují všechny znaky podmiňující její trestní odpovědnost,​ ale ve skutečnosti některý znak chybí. Pachatel se např. domnívá, že souloží s dívkou mladší 15ti let. Takové jednání je trestné jako pokus, popř. jako příprava, je-li trestná. __Obdobné zásady platí i pro pozitivní skutkový omyl v okolnostech podmiňující použití vyšší trestní sazby, závislých na úmyslném zavinění__ (např. pachatel útoku na úřední osobu se mylně domníval, že jeho společník má u sebe při útoku zbraň, bude odpovědný za pokus TČ podle § 21 a § 325(1) a (2)a). __Při skutkovém omylu pozitivním o okolnostech,​ které naplňují mírnější skutkovou podstatu (§ 18(2)), bude pachatel potrestán za mírnější úmyslný TČ__, nejde-li o TČ spáchaný z nedbalosti. Např. pachatel odcizí náramek, o kterém se mylně domnívá, že má hodnotu 6 000 Kč, ve skutečnosti má ale hodnotu 100 000 Kč – odpovědnost za krádež věci v hodnotě 6 000 Kč).
 +  * **Skutkový omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost –**platí opět zásady shora uvedené, avšak v opačném smyslu:
 +      * **Negativní omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost –**má stejný __význam jako pozitivní omyl o skutečnostech tvořící znaky SPTČ__ (např. pachatel se mylně domnívá, že neoprávněně podniká podle § 251, mezitím mu ale byl vystaven živnostenský list). __Takové případy posuzujeme jako pokus TČ__, zvažujeme však společenskou škodlivost podle § 12(2).
 +      * **Pozitivní omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost –**má stejné právní důsledky jako negativní omyl o znacích zakládajících tr. odpovědnost,​ bude tu odpovědnost nejvýše za čin kulpózní (např. útok ze žertu pokládaný za vážný – tzv. putativní obrana)
 +  * **Zvláštní případy skutkového omylu:**
 +      * **Omyl v předmětu útoku (error in objecto) –**pachatel se mýlil v totožnosti předmětu útoku – oběti nebo ve vlastnostech předmětu útoku. Např. pachatelův útok je zaměřen proti osobě A, postihne osobu A, ale pachatel se domníval, že jde o osobu B, kterou s osobou A zaměnil. __Takový omyl nemá význam__, pokud jde o dva rovnocenné objekty (ochrana zdraví).
 +      * **Aberace**(doslova „odchýlení rány“) – omyl o kauzálním průběhu záležející v tom, že pachatelův útok je namířen proti osobě A, ale postihne B (pachatel vystřelí po A, toho kulka mine a těžce zraní osobu B). Jde tu o __dokonaný kulpózní TČ proti osobě B (těžké ublížení na zdraví z nedbalosti) a pokus dolózního TČ vraždy na osobě A__.
 +      * **Dolus generalis (generální úmysl) –**jde o zvláštní případ omylu v kauzálním průběhu, útok míří proti A, postihne A, ale podstatně jiným způsobem, než si pachatel představoval. Např. A chce usmrtit osobu B úderem kladivem do hlavy a pak jeho mrtvolu hodit do studny. B však v důsledku úderu pouze ztratil vědomí a zemřel utopením ve studně, kam jej A hodil s přesvědčením,​ že je již mrtvý. Pokud pachatel alespoň v hrubých rysech počítal s takovou příčinnou souvislostí (pro jistotu ho hodím ještě do studny), posoudíme tento případ jako jeden dokonaný TČ vraždy. Jestliže se však úmysl pachatele neshodoval se smrtícím jednáním, posoudíme skutek jako pokus vraždy v jednočinném souběhu s nedbalostním usmrcením (§143). Podobně, pokud činnost pachatele tvořila podle okolností dva samostatné skutky (zahlazující jednání v odstupu hodin). Tyto dva případy pak neposuzujeme jako dolus generalis, nýbrž jako pokus vraždy ve vícečinném souběhu s nedbalostním usmrcením (viz kapitola Souběh TČ)
 +  * **Právní omyl – spočívá v neznalosti nebo mylném výkladu trestních norem či norem mimotrestních pro trestní právo relevantních (zejména u blanketních či odkazovacích dispozic).**Má význam zejména u majetkových a hospodářských TČ, u kterých by mohl být požadavek konkrétní znalosti zákonné úpravy neúměrně přísný.
 +  * **Právní omyl negativní –**pachatel neví, že jeho jednání naplňuje SPTČ, ačkoli ve skutečnosti páchá TČ. Z § 19 vyčteme, že __kdo při spáchání TČ neví, že jeho čin je protiprávní,​ nejedná zaviněně, nemohl-li se omylu vyvarovat.__ Omylu se bylo možno vyvarovat, pokud povinnost seznámit se s příslušnou právní úpravou vyplývala pro pachatele ze zákona nebo jiného právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, z jeho zaměstnání,​ povolání, postavení nebo funkce, anebo mohl-li pachatel protiprávnost činu rozpoznat bez zřejmých obtíží. Rozlišujeme tak:
 +      * __Právní omyl omluvitelný__– omyl, jehož se pachatel nemohl vyvarovat, __trestní odpovědnost nenastává__,​ jelikož chybí zavinění. Např. pachatel spáchal TČ krátce poté, co nastoupil do nového zaměstnání a nestačil se ještě seznámit s příslušnými předpisy, jak bylo jeho povinností.
 +      * __Právní omyl neomluvitelný__– pachatel bude odpovědný za příslušný __úmyslný či nedbalostní TČ__. Např. pachatel-podnikatel se neseznámil s právními předpisy upravující ochranu životního prostředí a vypouští protiprávně odpadní vody továrny do řeky. Jde však o __obecně polehčující okolnost a okolnost umožňující mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby __(§ 58(6)).
 +  * **Právní omyl pozitivní –**osoba se domnívá, že se dopouští TČ (např. má za to, že když plive na ulici, je trestně odpovědná),​ ačkoli o TČ nejde. __Mluvíme o tzv. putativním deliktu a trestní odpovědnost zde vůbec nevzniká__.
 +  * __Právní omyl × omyl o normativním znaku skutkové podstaty__– omyl o normativním znaku skutkové podstaty je omylem skutkovým (např. pojem „cizí věc“ je normativní znak – pachatel, který odnáší cizí věc v domnění, že jde o jeho vlastní věc, jedná ve skutkovém omylu negativním). Pojmy, které definuje sám trestní zákoník (např. „úplatek“),​ nejsou normativními znaky a v těchto případech půjde o omyl o obsahu trestního zákoníku samotného – tedy o omyl právní.
 +  * **ZSVM má zvláštní ustanovení o významu negativního právního omylu**– __jde o omyl omluvitelný věkem, rozumovou vyspělostí či prostředím,​ ve kterém mladistvý žil.__
 +  * __Negativní právní omyl je jedním z alternativních důvodů, pro které může soud opustit od uložení trestního opatření__a to v případě, pokud jsou kumulativně splněny tři podmínky:
 +      * mladistvý spáchal provinění,​ na které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let,
 +      * jeho spáchání lituje
 +      * projevuje účinnou snahu po nápravě
 +  * __Negativní právní omyl mladistvého však nevylučuje trestní odpovědnost mladistvého__,​ má pouze význam pro jeho sankcionování
 +
 +
 +{{template>​trestni-pravo:​pfuk:​trest:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code