Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


13. Sankcionování právnických osob

  • Mezinárodní dokumenty zpravidla neobsahují kategorický požadavek na zavedení trestní odpovědnosti PO stricto sensu, požadují povětšinou zavedení účinných, přiměřených a odstrašujících sankcí
  • Trestní postih PO tak sleduje účinnější ochranu společenských zájmů
  • Právní úprava trestních sankcí, které je možné ukládat PO, je obsažena v § 14-26 ZoTOPO, výkon sankcí upraven v § 38-41; plus podle § 1(2) – nestanoví-li ZoTOPO, použije se subsidiárně TZ a TŘ
  • Ochranná a represivní složka trestu posílena, naopak resocializační oslabena
  • Systém trestních sankcí = výčet sankcí, jejich uspořádání a vyjádření jejich vzájemných vztahů. PO je možné uložit tresty a ochranná opatření (dualismus sankcí) * Zatímco u trestu představuje újma jeho funkční složku, u ochranného opatření je újma jeho nevyhnutelným následkem;
    • Trest na rozdíl od preventivního opatření v sobě zahrnuje taktéž morálně-politický odsudek
    • Lze uložit trest a ochranné opatření samostatně či vedle sebe s výjimkou: * Nelze uložit peněžitý trest vedle propadnutí majetku a
      • Trest propadnutí věci vedle zabrání téže věci

Zásady ukládání sankcí právnickým osobám

  • Hlediska vztahující se k přiměřenosti trestu a ochranného opatřeníjsou stanovena přímo v ZoTOPO (specifická hlediska – vztahují se jen k PO) nebo v TZ (na základě § 1(2), obecná hlediska – vztahují se jak k FO, tak i k PO)
  • Jelikož PO vstupují do širších a početnějších vztahů než FO ⇒ při ukládání trestních sankcí soud přihlédne i k důsledkům, které může mít jejich uložení na 3. osoby, zejména přihlédne k právem chráněným zájmům osob poškozenýcha věřitelů PO, jejichž pohledávky vůči trestně odpovědné PO vznikly v dobré víře a nemají původ nebo nesouvisí s TČ (§ 14(3)).
  • Základní vodítko pro výběr vhodného trestu = účel trestu; tedy výběr takového trestu, kdy se PO vzdá páchání trestné činnosti pro futuro
  • Hlediska, z kterých soud vychází při ukládání přiměřeného trestu (§ 14(1)):
    • povaha a závažnosti spáchaného TČ
    • poměry PO, včetně jejích majetkových poměrů;
    • dosavadní činnost PO
    • okolnost, zda PO vykonává činnost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost
    • působení PO po činu, zejména se přihlédne k její případné účinné snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu
    • účinky a důsledky, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost PO
  1. Povaha a závažnosti spáchaného TČ– posuzuje se s přihlédnutím k demonstrativnímu výčtu § 39(2) TZ
  2. Poměry PO– okolnosti týkající se PO, ale nesouvisí přímo se spácháním TČ. Charakterizují PO jakožto objekt trestu, jde o poměry v době rozhodování o trestu a nikoli o poměry v době spáchání činu:
    • majetkové poměry (např. stav obchodního majetku, výše vlastního kapitálu, hotovost na bankovních účtech apod.) – zákon je zdůrazňuje, neboť právě majetku se sankce přímo či nepřímo dotýkají nejvíce
    • jiné poměry– např. personální situace, počet partnerů PO
  3. Dosavadní činnost PO– jde de facto o další kritérium hodnotící poměry PO, hodnotí se zde vystupování PO v rámci její působnosti (např. jako obchodní společnosti, družstva, nadace atd.), které zásadně předchází spáchanému činu. Soud bude zejména posuzovat, zda dosavadní činnost PO byla v souladu s právními normami a zvyklostmi v dané oblasti, nepáchala TČ ani správní delikty a plnila své povinnosti a lze tedy její činnost označit za řádnou.
  4. Okolnost, zda PO vykonává činnost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost
    • Problematické hledisko ze dvou důvodů:
      • velmi široce vymezeno, což by mohlo být v rozporu se zásadou NCSL certa,
      • patrně jde o také o porušení principu rovnosti před zákonem, který platí též pro PO
    • Veřejný zájem – zájem, jehož povaha a význam spočívá mimo soukromé zájmy FO a PO, je obecně prospěšný a týká se širšího okruhu předem nevymezených subjektů; podle ZoTOPO musí jít o zájem, který má
      • Strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost– PO musí v těchto oblastech:
        • mít zásadní význam pro poskytování určitých nezbytných potřeb ve veřejném zájmu (např. zásobování podniků a obyvatelstva vodou, potravinami, surovinami, energiemi apod.) nebo
        • být nenahraditelná nebo být nahraditelná s velkými obtížemi– v těchto případech půjde o PO, která je monopolním či rozhodujícím poskytovatelem určitých služeb (surovin, paliv, potravin apod.)
  5. Působení PO po činu- zejména se přihlédne k její případné účinné snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, v rámci tohoto hlediska je možné přihlédnout k projevené lítosti nad spácháním TČ, ke snaze odstranit příčiny, které k tomu vedly, nebo naopak k odhodlání pokračovat v trestné činnosti
  6. Účinky a důsledky, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost PO
  • Tento výčet je doplněn v ustanovení § 10(2):Přešla-li trestní odpovědnost na více právních nástupců PO, přihlédne soud při rozhodování o druhu a výměře trestu nebo ochranného opatření i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného TČ, případně i k tomu, v jakém rozsahu kterýkoli z nich pokračuje v činnosti, v souvislosti s níž byl spáchán TČ
  • Vedle těchto hledisek platí vzhledem k § 1(2) i některé obecné zásady vymezené v TZ, jež lze vztáhnout taktéž na POzákonnost trestání (§ 37 TZ) a individualizace trestu (§ 38 TZ). Trest má tedy odpovídat všem zvláštnostem případu a osoby pachatele-PO, jejím poměrům, možnostem nápravy apod. (individualizace trestu). Soud je proto povinen z hlediska povahy a závažnosti TČ přihlédnout zejména: * u spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání TČ (§ 39(6)a TZ)
    • u organizátora, návodce a pomocníka též k významu a povaze jejich účasti na spáchání TČ (§ 39(6)b TZ)
    • u přípravy k zvlášť závažnému zločinu a u pokusu TČ též k tomu, do jaké míry se jednání pachatele k dokonání TČ přiblížilo, jakož i k okolnostem a k důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo (§ 39(6)c TZ)
    • k obecným polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (§ 39(3), § 41, § 42 TZ)
    • k době, která uplynula od spáchání TČ, k případné změně situace a k délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu (§ 39(3) TZ)
    • k pravidlům pro ukládání úhrnného, souhrnného a společného trestu
  • Ochranné opatření:
    • ZoTOPO (§ 14(2))– nelze PO uložit, pokud by bylo nepřiměřené povaze a závažnosti spáchaného TČ, jakož i jejím poměrům (jde o vyjádření obecné zásady upravené také v § 96(1) TZ)
    • ZoTOPO § 10(2)– přešla-li trestní odpovědnost na více právních nástupců PO, přihlédne soud při rozhodování o druhu a výměře trestu nebo ochranného opatření i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného TČ, případně i k tomu, v jakém rozsahu kterýkoli z nich pokračuje v činnosti, v souvislosti s níž byl spáchán TČ
    • TZ (§ 96(2))– újma způsobená uloženým a vykonávaným ochranným opatřením nesmí být větší, než je nezbytné k dosažení jeho účelu

Tresty

  • Taxativní výčet trestů, které lze uložit PO, je obsažen v § 15
  • Specifické druhy trestů, které lze uložit jen PO a nikoli FO: * zrušení právnické osoby
    • zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži
    • zákaz přijímání dotací a subvencí
    • uveřejnění rozsudku
  • Stejné druhy trestů jako u FO: * propadnutí majetku
    • peněžitý trest
    • propadnutí věci
    • zákaz činnosti
  • Zrušení právnické osoby (§ 16)
    • Nejpřísnější trest, který lze PO uložit
    • Podmínky pro uložení, které musí být kumulativně splněny: * sídlo v ČR
      • činnost PO spočívala zcela nebo převážně (= více než 50% činnosti) v páchání TČ– důležitá je faktická činnost, nikoli deklarovaná)
      • nelze uložit, vylučuje-li to povaha PO– zejména jde o PO založené zákonem, které lze zrušit opět pouze zákonem (např. ČD, ČNB, VZP), o obce a kraje, PO monopolně zajišťující strategické dodávky zboží a služeb, některé příspěvkové organizace či PO, jejichž existence je vázána na existenci určité právní skutečnosti (např. společenství vlastníků bytových jednotek)
      • v případě PO vyjmenovaných v § 16(2) je zapotřebí vyjádření ČNB či jiného příslušného orgánu státní správy ohledně možností a důsledků uložení trestu zrušení PO, k tomuto vyjádření soud přihlédne. Důvodem je, že jde o PO, jejichž zrušení se dotkne celé řady jiných PO či FO. Od vyjádření by se měl soud odchýlit pouze ve výjimečných a odůvodněných případech. * Vyjádření ČNB – ohledně bank, pojišťoven, obchodníků s CP, penzijních fondů apod.
        • Vyjádření jiného příslušného orgánu státní správy – komoditní burzy (příslušné Ministerstvo průmyslu a obchodu či Ministerstvo zemědělství, pokud burza organizuje prodej zboží pocházející ze zemědělské či lesní výroby)
    • Právní mocí rozhodnutí vstupuje PO do likvidace, která je specifická tím, že pohledávky věřitelů PO mohou být uspokojeni z majetku této PO s výjimkou majetku, u kterého to je vzhledem k jeho povaze, charakteru či povaze TČ vyloučeno (např. drogy, zbraně, radioaktivní materiál atd.)
    • Výkon trestu zrušení PO viz § 38
  • Zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži (§ 21)
    • 1 podmínka– PO se dopustila TČ v souvislosti s uzavíráním smluv na plnění veřejných zakázek nebo s jejich plněním, s účastí v zadávacím řízení o veřejných zakázkách, koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži
    • Výměra = 1 rok až 20 let
    • Trest spočívá v tom, že se PO po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu uzavírat smlouvy na plnění veřejných zakázek, účastnit se zadávacího řízení o veřejných zakázkách, koncesního řízení nebo veřejné soutěže podle jiných právních předpisů. Jde tedy o omezení aktivit, které by vedly ke zvýšení majetku společnosti.
    • Zákaz plnění veřejných zakázek – zákon č. 137/2006 o veřejných zakázkách. Veřejná zakázka = jakákoli zakázka financována z veřejných prostředků, která je realizována na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli a jejímž předmětem je poskytnutí určitých služeb, dodávek či úplatné provedení stavebních prací
    • Koncesní řízení– zákon č. 139/2006 Sb., koncesní zákon; zákon upravuje podmínky a postup veřejného zadavatele při uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty. Trest spočívající v zákazu účasti v koncesním řízení pak znamená, že PO nemůže podávat žádosti o účast či činit nabídky v koncesním řízení ani se stát dodavatelem či koncesionářem
    • Veřejná soutěž– jde obecně o jednostranný a neadresovaný právní úkon, kterým FO či PO vyhlašuje soutěž na určité dílo, výkon či nejlepší nabídku- Jde o jakoukoli soutěž splňující dvě podmínky: 1) veřejné vyhlášení a 2) možnost účasti předem neomezeného okruhu zájemců. Zákaz účasti ve veřejné soutěži spočívá v tom, že PO nesmí podávat návrhy na provedení určitého díla, výkonu či návrh na uzavření smlouvy a ani je provádět
    • Soud v rozsudku musí vymezit: * rozsah – kterých oblastí se zákaz týká, zda jen některých či všech
      • výměru – rozmezí od 1 – 20 let
    • Jako trest samostatný může soud tento trest uložit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného TČ uložení jiného trestu není třeba
  • Zákaz přijímání dotací a subvencí (§ 22)
    • 1 podmínka– PO se dopustila TČ v souvislosti s podáváním nebo vyřizováním žádosti o dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc nebo příspěvek, s jejich poskytováním nebo využíváním, anebo s poskytováním nebo využíváním jakékoliv jiné veřejné podpory
    • Výměra = 1 rok až 20 let
    • Poskytování dotací, subvencí, návratné finanční výpomoci či veřejných podpor upravuje zejména zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
    • Dotace– poskytování peněžních prostředků bez právního nároku, o přidělení dotace rozhoduje příslušný orgán, často na doporučení pro tento účel založeného poradního orgánu.
    • Subvence– finanční podpora poskytování z veřejných prostředků
    • Dotace × subvence– oboje se dělí na účelové a neúčelové (zda se poskytují na předem konkretizovaný účel), pojmy „dotace“ a „subvence“ v našem právu splývají, častěji je využíván termín „dotace“, rozlišení spočívá v tom, který pojem ten který zákon používá
    • Návratná finanční pomoc– prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv či Národního fondu poskytnuté bezúročně FO či PO na stanovený účel, příjemce je povinen jej vrátit
    • Příspěvek– jednorázová finanční pomoc z veřejných rozpočtů zásadně účelově vázána, např. na konkrétní bytovou výstavbu
    • Trest spočívá v tom, že se PO po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje v soudem stanoveném rozsahu ucházet se o veškeré dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory podle jiných právních předpisů, jakož i takové dotace, subvence, návratné finanční výpomoci, příspěvky nebo jakékoliv jiné veřejné podpory přijímat
    • Soud v rozsudku musí vymezit: * rozsah
      • výměru – rozmezí od 1 – 20 let
    • Jako trest samostatný může soud tento trest uložit, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného TČ uložení jiného trestu není třeba
    • Výkon trestu viz § 40
  • Uveřejnění rozsudku (§ 23)
    • 1 podmínka – je-li třeba veřejnost seznámit s odsuzujícím rozsudkem, zejména: * vzhledem k povaze a závažnosti TČ,
      • anebo vyžaduje-li to zájem na ochraně bezpečnosti lidí nebo majetku, popřípadě společnosti (typicky půjde o TČ obecně nebezpečné či TČ proti životnímu prostředí)
    • Trest spočívá v tom, že odsouzená PO nechá na své náklady pravomocný odsuzující rozsudek nebo jeho vymezené části uveřejnit v soudem určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku, a to s uvedením údajů obchodní firmy nebo názvu PO a jejího sídla. Údaje umožňující identifikaci FO nebo PO, která je odlišná od odsouzené PO, uvedené ve výroku rozsudku a v jeho odůvodnění musí být před uveřejněním anonymizovány.
    • Soud v rozsudku určí: * druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být rozsudek uveřejněn – např. celostátní noviny, časopis, televizní vysílání
      • rozsah jeho uveřejnění
      • lhůtu určenou PO k uveřejnění rozsudku – délka by měla být co nejkratší
    • Pořádková pokuta– až 500 000 Kč, možno uložit i opakovaně; neuveřejní-li odsouzená PO rozsudek stanoveným způsobem
    • Zákon neřeší případy, kdy by média odmítala rozhodnutí uveřejnit
  • Propadnutí majetku (§ 17)
    • Druhá nejpřísnější sankce
    • Soud může trest propadnutí majetku uložit: * odsuzuje-li PO za zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo jiného získala nebo se snažila získat majetkový prospěch – zde se tedy nevyžaduje, aby trest propadnutí majetku byl výslovně uveden jako sankce ve zvláštní části TZ
      • umožňuje-li to zvláštní část TZ
    • Výjimka z ústavní ochrany nedotknutelnosti majetku (čl. 11 Listiny)
    • Je-li PO banka nebo zahraniční banka, jejíž pobočka vykonává činnost na území ČR na základě bankovní licence udělené ČNB nebo na základě principu jednotné licence podle jiného právního předpisu, může soud uložit trest propadnutí majetku až po vyjádření ČNB k možnostem a důsledkům jeho uložení. Podobně se postupuje v případě pojišťovny, zajišťovny, penzijního, investičního fondu, obchodníka s CP atp.
    • Nelze uložit vedle peněžitého trestu
    • Majetek = souhrn všech věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot
    • Lze postihnout celý majetek nebo jen jeho určitou část
    • Dnem PM odsuzujícího rozsudku přechází majetek na stát
    • Vzhledem k § 15(3), podle kterého lze ukládat všechny druhy trestů samostatně, neuplatní se omezení podle § 66(2) za středníkem TZ, neboť v tomto případě ZoTOPO „stanoví jinak“
    • Uplatní se § 39(7) TZ – získal-li nebo snažil-li se získat pachatel trestným činem majetkový prospěch, přihlédne k tomu soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry; jestliže to nevylučují jeho majetkové nebo osobní poměry, uloží mu (obligatorně) s přihlédnutím k výši takového majetkového prospěchu některý z trestů, který ho postihne na majetku
  • Peněžitý trest (§ 18)
    • Soud může uložit PO peněžitý trest, odsuzuje-li ji za úmyslný TČ nebo TČ spáchaný z nedbalosti
    • Nevyžaduje se tedy snaha PO získat pro sebe či jiného majetkový prospěch, není ani nezbytné, aby PO dosáhla jakéhokoli prospěchu ⇒ jde v podstatě o univerzální druh sankce vůči PO
    • Uplatní se ovšem i zde § 39(7) TZ – získal-li nebo snažil-li se získat pachatel trestným činem majetkový prospěch, přihlédne k tomu soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry; jestliže to nevylučují jeho majetkové nebo osobní poměry, uloží mu (obligatorně) s přihlédnutím k výši takového majetkového prospěchu některý z trestů, který ho postihne na majetku
    • Uložení nesmí být na újmu práv poškozeného– v opačném případě tento trest nebude uložen či nebude uložen v takové výši
    • Taktéž platí podmínka předchozího vyjádření ČNB v případě uložení trestu některým PO (bankám apod.)
    • Vzhledem k § 15(3), podle kterého lze ukládat všechny druhy trestů samostatně, neuplatní se omezení podle § 67(3) TZ, neboť v tomto případě ZoTOPO „stanoví jinak“
    • Založeno na systému denních plateb– výše jedné denní sazby činí od 1000 Kč do 2 000 000 Kč, konkrétní výše závisí na majetkových poměrech PO
    • Počet denních sazebZoTOPO nestanoví, použije se tedy TZ – 20 až 730, přesný počet se stanoví podle povahy a závažnosti TČ
    • Nejméně tak v případě tohoto trestu PO zaplatí 20 000 Kč, nejvíce pak 1,46 mld.
    • Nepřipadá v úvahu uložení náhradního trestu odnětí svobody či uplatnění fikce neodsouzení (ta je upravena odlišně v §27)
    • Nelze uložit, pokud by bylo zřejmé, že trest bude nedobytným
    • Soud může rozhodnout, že trest bude placen v pravidelných měsíčních splátkách
  • Trest propadnutí věci (§ 19)
    • Za podmínek stanovených TZ
    • Nelze uložit trest propadnutí věci vedle: * zabrání téže věci (§ 15(3))
      • propadnutí majetku, pokud by zahrnovalo takovou věc
    • Vzhledem k § 15(3), podle kterého lze ukládat všechny druhy trestů samostatně, neuplatní se omezení podle § 72 TZ, neboť v tomto případě ZoTOPO „stanoví jinak“
    • § 71 TZ – propadnutí náhradní věci, jde prakticky o náhradní trest
    • Propadlá věc propadá státu
  • Zákaz činnosti (§ 20)
    • Účelem trestu je přímo zabránit PO v páchání další trestné činnosti
    • Soud může uložit, spáchala-li PO trestný čin v souvislosti se svou činností tato činnost posléze vymezuje obsah zákazu
    • Souvislost tu bude například v případě, kdy: * PO spáchala TČ přímo při výkonu činnosti
      • činnost poskytla příležitost ke spáchání TČ
      • činnost usnadnila spáchání TČ
    • Souvislost tu naopak nebude, pokud by PO projevila spácháním TČ pouze svůj odbornou či morální nezpůsobilost k výkonu určité činnosti, avšak přitom by TČ nespáchala v souvislosti s touto činností
    • Vzhledem k § 15(3), podle kterého lze ukládat všechny druhy trestů samostatně, neuplatní se omezení podle § 73(2) TZ, neboť v tomto případě ZoTOPO „stanoví jinak“
    • Činnost, kterou je možné zakázat§ 73(3) – po dobu výkonu tohoto trestu se zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce (⇒ u PO nemožné) nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.
    • Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu podle § 90 a 91 TZ
    • Soud musí v rozsudku přesně vymezit druh a rozsah zakázané činnosti

Ochranné opatření

  • Pouze jediné = zabrání věci (§ 26)
  • ZoTOPO zde zcela odkazuje na TZ, pouze zdůrazňuje, že se to týká nejen * vlastního zabrání věci , ale i
    • zabrání náhradní hodnoty
    • zabrání spisů a zařízení
    • pozměnění věci, odstranění určitého zařízení, označení nebo provedení jiné změny nebo omezení dispozice s věcí
  • Zabraná věc, náhradní hodnota či spis a zařízení připadá státu

Zánik výkonu trestu a zánik účinků odsouzení

  • Důvody zániku výkonu trestu nastávají až po právní moci odsuzujícího rozsudku
  • Odlišit od: * důvodů zániku trestní odpovědnosti (§ 11, 12; uplatní se dříve, než bylo ve věci pravomocně rozhodnuto)
    • okolností vylučujících protiprávnost (čin není již od počátku trestným)
  • Důvody zániku výkonu trestu u PO: * Promlčení výkonu trestu (§ 24, 25) – jediný upravený důvod v ZoTOPO, po uplynutí doby, která je podle druhu a výše uloženého trestu podobně jako u FO odstupňována od 5 do 30 let, nelze trest vykonat. Promlčení je vyloučeno u TČ teroristického útoku (§ 311), zakládá-li válečný zločin či zločin proti lidskosti. Nelze použít u ochranného opatření. Podle § 350k TŘ je nezbytné, aby o promlčení rozhodl soud usnesením. * Stavení promlčecí doby– není možné, ZoTOPO neupravuje a důvody v TZ (§ 94(3)) lze svou povahou vztáhnout pouze na FO
    • Přerušení promlčecí doby (promlčecí doba počíná běžet od počátku): * Učiní-li soud opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde – např. výzva k zaplacení peněžitého trestu, výzva k uveřejnění odsuzujícího rozsudku či pořádková pokuta za jeho dosavadní neuveřejnění
      • Spáchala-li PO v promlčecí době TČ, za který trestní zákon stanoví trest stejný či přísnější – vychází se ze srovnání trestů uvedených v trestním zákoně u TČ vyjmenovaných v § 7, nikoli ze srovnání trestů, které by byly konkrétně uloženy
  • Zrušení nebo zánik PO bez právního nástupce (srov. § 10)
    • Udělení milosti či vyhlášení amnestie
    • Výkon trestu, včetně upuštění od výkonu trestu či jeho zbytku
  • Zánik účinků odsouzení
    • V evidenci Rejstříku trestů se i po výkonu trestu uvádí každé odsouzení PO. U PO jsou navíc tyto údaje veřejné
    • Fikce neodsouzení § 27: Na odsouzenou PO se hledí, jako by nebyla odsouzena, jestliže od právní moci odsuzujícího rozsudku uplynula doba uvedená v § 24 ⇒ pro vznik fikce jsou tedy rozhodné doby pro promlčení výkonu trestu
    • Pokud bylo uloženo více druhů trestu, dojde k zániku účinků odsouzení uplynutím promlčecí doby za nejpřísnější z nich

Navigace

Skupina A.

1. Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady | 2. Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie | 3. Internacionalizace a europeizace trestního práva | 4. Působnost trestních zákonů | 5. Pojem trestného činu a jeho znaky | 6. Skutková podstata trestného činu | 7. Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající | 8. Objekt trestného činu | 9. Objektivní stránka trestného činu | 10. Pachatel trestného činu | 11. Příčetnost | 12. Trestní odpovědnost právnických osob | 13. Sankcionování právnických osob | 14. Subjektivní stránka trestného činu | 15. Omyl v trestním právu | 16. Okolnosti vylučující protiprávnost | 17. Vývojová stadia trestné činnosti | 18. Trestná součinnost a účastenství | 19. Nepřímý pachatel, spolupachatelství | 20. Souběh trestných činů a recidiva | 21. Zánik trestní odpovědnosti | 22. Pojem a účel trestu, systém trestů | 23. Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení | 24. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem | 25. Nepodmíněný trest odnětí svobody | 26. Zásady ukládání trestů dospělým | 27. Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu | 28. Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení | 29. Ochranná opatření | 30. Trestní odpovědnost mladistvých | 31. Sankcionování mladistvých

Skupina B.

1. Trestné činy proti životu | 2. Trestné činy proti zdraví | 3. Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví | 4. Trestné činy proti těhotenství ženy | 5. Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, omezování osobní svobody, zbavení osobní svobody, svěření dítěte do moci jiného, zavlečení | 6. Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy | 7. Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání | 8. Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství | 9. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti | 10. Trestné činy proti rodině a dětem | 11. Trestné činy proti majetku: obohacovací – krádež a zpronevěra | 12. Trestné činy proti majetku: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání | 13. Trestné činy proti majetku: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek | 14. Trestné činy proti majetku: tzv. trestné činy poškozovací | 15. Trestné činy proti majetku: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) | 16. Trestné činy proti majetku: podílnictví a legalizace výnosů z trestné činnosti | 17. Trestné činy hospodářské | 18. Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy | 19. Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty | 20. Trestné činy proti životnímu prostředí | 21. Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci | 22. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob | 23. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: úplatkářství | 24. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci | 25. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: trestné činy narušující soužití lidí | 26. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku | 27. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: opilství | 28. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: organizovaná zločinecká skupina | 29. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných: nadržování, nepřekažení a neoznámení trestného činu a další formy trestné součinnosti | 30. Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské | 31. Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

Skupina C.

1. Trestněprocesní zákony, jejich výklad a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním řízení | 2. Předmět trestního řízení, předběžné otázky | 3. Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady | 4. Subjekty trestního řízení a strany, soudy | 5. Podezřelý, obviněný, obhájce | 6. Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení | 7. Státní zastupitelství a policie | 8. Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů | 9. Jednotlivé důkazní prostředky | 10. Zajištění osob a věcí v trestním řízení | 11. Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání | 12. Přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení, rozhodnutí v přípravném řízení | 13. Předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání | 14. Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost | 15. Hlavní líčení | 16. Zvláštní způsoby řízení, řízení ve věcech mladistvých | 17. Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení | 18. Řádné opravné prostředky | 19. Mimořádné opravné prostředky | 20. Vykonávací řízení | 21. Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code