Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
trestni-pravo:pfuk:trest:zkouska:otazka-a-11 [2016/12/29 10:44]
127.0.0.1 upraveno mimo DokuWiki
trestni-pravo:pfuk:trest:zkouska:otazka-a-11 [2016/12/29 11:43] (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
-====== ​   11. Příčetnost ​   ======+====== 11. Příčetnost ======
  
   * Rozumíme jí způsobilost být pachatelem TČ, pokud závisí na duševních schopnostech pachatele   * Rozumíme jí způsobilost být pachatelem TČ, pokud závisí na duševních schopnostech pachatele
   * Je podmíněna schopností pachatele chápat význam svého činu pro společnost a ovládat své jednání   * Je podmíněna schopností pachatele chápat význam svého činu pro společnost a ovládat své jednání
   * TrZ tento pojem nedefinuje, nýbrž uvádí důvody, které příčetnost vylučují, a to v § 26: „**Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný**.“ Duševní porucha a ztráta rozpoznávací nebo ovládací schopnosti __musí být dány v době činu__. __Dvě výše uvedené podmínky musí být splněny současně__:​ 1) duševní porucha, pro kterou 2) došlo ke ztrátě schopnosti ovládací nebo (alternativně) rozpoznávací.   * TrZ tento pojem nedefinuje, nýbrž uvádí důvody, které příčetnost vylučují, a to v § 26: „**Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný**.“ Duševní porucha a ztráta rozpoznávací nebo ovládací schopnosti __musí být dány v době činu__. __Dvě výše uvedené podmínky musí být splněny současně__:​ 1) duševní porucha, pro kterou 2) došlo ke ztrátě schopnosti ovládací nebo (alternativně) rozpoznávací.
-  * Kritéria příčetnosti tak dělíme na:     ​* **biologická (lékařská)**– duševní porucha, jde o odchylku od běžné normy, resp. od úplné duševní a sociální pohody. Může být interindividuální (chování osob podobných vlastností,​ věku apod.) a intraindividuální (výrazná změna chování samotného jednotlivce). Legální definici duševní poruchy nalezneme v § 123: „Duševní poruchou se rozumí mimo duševní poruchy vyplývající z duševní nemoci i hluboká porucha vědomí, mentální retardace, těžká asociální porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka.“ Tato definice umožňuje pružně reagovat na nové psychiatrické poznatky a termín „jiná těžká duševní nebo sexuální porucha“ pak z této definice vytváří výčet demonstrativní. Duševní porucha může být vrozená (např. mentální retardace) či získaná (Alzheimerova choroba), může být trvalá, dlouhotrvající či přechodná (epileptický záchvat). TP nezkoumá duševní poruchu samu o sobě, zajímá ho její vliv na schopnost rozpoznat protiprávnost činu a ovládnout své jednání. +  * Kritéria příčetnosti tak dělíme na: 
-      * **psychologická (juristická**) – stačí v __době spáchání činu__ naplnit alternativně: ​      ​+      ​* **biologická (lékařská)**– duševní porucha, jde o odchylku od běžné normy, resp. od úplné duševní a sociální pohody. Může být interindividuální (chování osob podobných vlastností,​ věku apod.) a intraindividuální (výrazná změna chování samotného jednotlivce). Legální definici duševní poruchy nalezneme v § 123: „Duševní poruchou se rozumí mimo duševní poruchy vyplývající z duševní nemoci i hluboká porucha vědomí, mentální retardace, těžká asociální porucha osobnosti nebo jiná těžká duševní nebo sexuální odchylka.“ Tato definice umožňuje pružně reagovat na nové psychiatrické poznatky a termín „jiná těžká duševní nebo sexuální porucha“ pak z této definice vytváří výčet demonstrativní. Duševní porucha může být vrozená (např. mentální retardace) či získaná (Alzheimerova choroba), může být trvalá, dlouhotrvající či přechodná (epileptický záchvat). TP nezkoumá duševní poruchu samu o sobě, zajímá ho její vliv na schopnost rozpoznat protiprávnost činu a ovládnout své jednání. 
 +      * **psychologická (juristická**) – stačí v __době spáchání činu__ ​ naplnit alternativně:​
         * __Ztráta schopnosti rozumové (rozpoznávací__) – pachatel není schopen rozpoznat, že jeho jednání je protiprávní,​ postačí běžná laická představa         * __Ztráta schopnosti rozumové (rozpoznávací__) – pachatel není schopen rozpoznat, že jeho jednání je protiprávní,​ postačí běžná laická představa
         * __Ztráta schopnosti ovládací (určovací__) – absence schopnosti ovládnout své vlastní jednání, to konkrétní,​ které posuzujeme         * __Ztráta schopnosti ovládací (určovací__) – absence schopnosti ovládnout své vlastní jednání, to konkrétní,​ které posuzujeme
         * Jejich nedostatek je třeba posuzovat se zřetelem k povaze TČ, pachatel může být schopen rozpoznat protiprávnost krádeže, ale nikoli už např. TČ zneužívání informací a postavení v obchodním styku. Jiným příkladem může být schopnost pyromana ovládnout své jednání vždy, kdy nejde o založení požáru. Mluvíme zde o tzv. __parciální nepříčetnosti__         * Jejich nedostatek je třeba posuzovat se zřetelem k povaze TČ, pachatel může být schopen rozpoznat protiprávnost krádeže, ale nikoli už např. TČ zneužívání informací a postavení v obchodním styku. Jiným příkladem může být schopnost pyromana ovládnout své jednání vždy, kdy nejde o založení požáru. Mluvíme zde o tzv. __parciální nepříčetnosti__
   * Pokud pro duševní poruchu, která nastala až po spáchání činu, není osoba schopna chápat smysl trestního stíhání, je taková okolnost dle TŘ důvodem pro přerušení trestního stíhání, popř. pro odklad či přerušení výkonu trestu odnětí svobody   * Pokud pro duševní poruchu, která nastala až po spáchání činu, není osoba schopna chápat smysl trestního stíhání, je taková okolnost dle TŘ důvodem pro přerušení trestního stíhání, popř. pro odklad či přerušení výkonu trestu odnětí svobody
-  * **Nepříčetnost se musí dokazovat!**Nesvéprávná osoba __není__ automaticky nepříčetná +  * **Nepříčetnost se musí dokazovat!**Nesvéprávná osoba __není__ ​ automaticky nepříčetná 
-  * **Zmenšená příčetnost (§ 27)**– v době spáchání činu měl pachatel pro __duševní poruchu____podstatně sníženou__ schopnost __rozpoznat__ jeho protiprávnost nebo __ovládat__ své jednání. Zmenšená příčetnost __nevylučuje trestní odpovědnost,​ nejde ani o polehčující okolnost__, neboť sama o sobě ještě nesnižuje závažnost činu (např. pachatel zaviněně nechá na sebe působit či vyhledá takovou okolnost, situaci či látku, o kterých ví, že oslabí jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti). Zmenšená příčetnost však odůvodňuje zvláštní postup proti pachateli, má význam především při rozhodování o sankci. Také má význam pro zařazování pachatele do určitého typu věznice či při posuzování závažnosti činu a jeho povahy jako kritéria pro ukládání trestu +  * **Zmenšená příčetnost (§ 27)**– v době spáchání činu měl pachatel pro __duševní poruchu____podstatně sníženou__ ​ schopnost __rozpoznat__ ​ jeho protiprávnost nebo __ovládat__ ​ své jednání. Zmenšená příčetnost __nevylučuje trestní odpovědnost,​ nejde ani o polehčující okolnost__, neboť sama o sobě ještě nesnižuje závažnost činu (např. pachatel zaviněně nechá na sebe působit či vyhledá takovou okolnost, situaci či látku, o kterých ví, že oslabí jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti). Zmenšená příčetnost však odůvodňuje zvláštní postup proti pachateli, má význam především při rozhodování o sankci. Také má význam pro zařazování pachatele do určitého typu věznice či při posuzování závažnosti činu a jeho povahy jako kritéria pro ukládání trestu 
-  * __Obligatorní důsledky zmenšené příčetnosti__: ​    ​* §40 (1): Jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti,​ který si, a to __ani z nedbalosti, nepřivodil vlivem návykové látky__, přihlédne soud k této okolnosti při stanovení druhu trestu a jeho výměry.+  * __Obligatorní důsledky zmenšené příčetnosti__:​ 
 +      ​* §40 (1): Jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti,​ který si, a to __ani z nedbalosti, nepřivodil vlivem návykové látky__, přihlédne soud k této okolnosti při stanovení druhu trestu a jeho výměry.
       * § 25(2) ZSVM: Při stanovení druhu trestního opatření a jeho výměry soud pro mládež přihlédne také k tomu, že mladistvý spáchal provinění ve stavu zmenšené příčetnosti,​ který si přivodil vlivem návykové látky. __Není zde tedy rozlišení,​ zda se jednalo o zmenšenou příčetnost zaviněnou či nezaviněnou__.       * § 25(2) ZSVM: Při stanovení druhu trestního opatření a jeho výměry soud pro mládež přihlédne také k tomu, že mladistvý spáchal provinění ve stavu zmenšené příčetnosti,​ který si přivodil vlivem návykové látky. __Není zde tedy rozlišení,​ zda se jednalo o zmenšenou příčetnost zaviněnou či nezaviněnou__.
   * __Fakultativní důsledky zmenšené příčetnosti:​__   * __Fakultativní důsledky zmenšené příčetnosti:​__
Řádek 29: Řádek 31:
       * __Pachatel se přivedl do stavu nepříčetnosti bez zavinění a v tomto stavu pak spáchá čin jinak trestný__– kamarádi mu např. v restauračním zařízení tajně nalévali do kofoly vodku; postupujeme podle obecných zásad § 26 o nepříčetnosti,​ pachatel není trestně odpovědný       * __Pachatel se přivedl do stavu nepříčetnosti bez zavinění a v tomto stavu pak spáchá čin jinak trestný__– kamarádi mu např. v restauračním zařízení tajně nalévali do kofoly vodku; postupujeme podle obecných zásad § 26 o nepříčetnosti,​ pachatel není trestně odpovědný
  
 +
 +{{template>​trestni-pravo:​pfuk:​trest:​zkouska:​navigace}}
  
Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code