Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!

Obsah

97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů

97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů

Základní ekonomické otázky

Základní ekonomické systémy se liší tím, že různě odpovídají na základní ekonomické otázky
Co a kolik vyrábět?
- definice struktury a množství výroby
- každá společnost má jen omezené zdroje a musí se rozhodnout, co a kolik vyrobí, aby zajistila své přežití a případně další rozvoj
- Příklad: Pravěký kmen se nemohl rozhodnout, že si udělá okružní cestu kolem světa - jednak na to neměl zeměpisné znalosti, neměl vhodné dopravní prostředky a ani si nemohl dovolit takovou „dovolenou“, protože by neměl kdo zajistit dostatek jídla
Jak vyrábět?
- jaké zdroje a v jaké kombinaci budou použity k výrobě (jak budu vyrábět, kdo bude statky vyrábět a s jakou technologií)
- každá společnost má volbu technologií, záleží na zvážení, jaké výrobní faktory má společnost k dispozici a co považuje za nejefektivnější
- Příklad: V Římě bylo tisíc otroků levnějších než těžké povozy, dnes jsou zaměstnanci daleko nejvyšší nákladovou položkou, proto firmy raději využívají stroje a mechanizaci, které udělají tutéž práci v daleko kratším čase, a tím ušetří
Pro koho vyrábět?
- jak se rozdělí vyrobený produkt mezi osoby a skupiny osob, otázka distribuce vytvořeného bohatství směrem do společnosti
- nelze vyprodukovat dostatek statků pro všechny
- každý ze členů společnosti chce získat svůj podíl na vyrobených statcích, aby přežil, aby si zvýšil životní úroveň atd.
- podstatně záleží na vlastnických vztazích výrobních faktorů
- různé klíče pro rozdělení celkové produkce (např.urozenost, stranická příslušnost)
- Příklad: Majitel továrny bude jezdit Bentley, dělník MHD

Typy a odlišnosti ekonomických systémů

způsoby, kterými společnosti jako celek základní ekonomické otázky řeší, lze rozdělit do tří (resp. čtyř) hlavních kategorií označovaných jako ekonomické systémy
základní ekonomické systémy tvoří ekonomiky tradiční (zvykové), centrálně řízené (příkazové) a tržní - spojením jejich prvků pak vzniká systém čtvrtý - smíšená ekonomika
základním rozlišením ekonomických systému je, zda a nakolik se rozhodnutí o alokaci zdrojů opírá o rozhodování soukromých osob (jednotlivců a firem) - typicky tržní systém, rozhodnutí orgánů či instituci vlády - typicky centrálně řízený systém, nebo o společenské tradice - typicky zvykový systém
toto rozlišení také může rozhodovat o tom, jakou roli budou při distribuci vyrobené produkce mezi jednotlivé členy společnosti (3.otázka) hrát určité osobní faktory (píle, kvalifikace, talent, schopnosti, vlastnictví majetku, příslušnost k určité společenské skupině nebo politické straně apod.)
rozlišení mezi jednotlivými systémy se nemusí týkat jen národního hospodářství jako celku, ale může se vztahovat i k jeho jednotlivým oblastem či odvětvím

Tradiční (zvykový) systém

rigidní, řešení základních ekonomických otázek se děje na základě dlouhodobých zvyklostí a tradic
dnes již prakticky historickou kategorií, uplatňují ho prakticky již jen primitivně žijící společnosti
většinu výstupů výroby dostává náčelník, popř. velký vlastník půdy
přestože je archaický, určité prvky se dochovaly v dílčích oblastech (např. volba povolání, vycházející z jisté rodinné nebo etnické tradice)
Např: Primitivně žijící amazonské kmeny, křováci atd.

Centrálně řízený (příkazový) systém

o odpovědích na základní ekonomické otázky rozhoduje vládní instituce (politici, úředníci, vybraní experti apod.)
tato rozhodnutí provádějí představitelé veřejných institucí buď přímo (např. rozhodnutí vlády o postavení továrny), či nepřímo (udělováním povolení nebo licencí)
o distribuci vyrobené produkce (3.otázka) se rozhoduje především centrálním stanovením cen či mezd, ale i pomocí daňového systému, nejrůznějších dávek, dotací apod.
státní rozhodování o ekonomických otázkách je podpořeno tím, že kapitálové statky (továrny, farmy atd.) i přírodní zdroje jsou vlastněny státem
v extrémním případě si stát činí nárok i na „vlastnictví“ výrobního faktoru práce (rozhoduje, kde kdo bude pracovat)
v centrálně řízené ekonomice jsou typické velké podniky, což má za následek vysokou koncentraci výroby a monopolizaci ekonomiky, vedoucí k omezení konkurence
ekonomickou premisou tohoto systému je, že politici a úředníci mají k provedení ekonomických rozhodnutí lepší předpoklady než samostatně se rozhodující ekonomické subjekty, jednají v zájmu společnosti, za účelem dosažení obecného blahobytu apod.
Např: komunistické státy sovětského bloku, Sovětský svaz
v poměru k tržnímu nebo smíšenému systému neefektivní, proto prakticky všude opuštěn, některé prvky však přežívají (např. rozhodování politiků o tom, jaké typy a způsoby lékařské péče a v jakém rozsahu budou občané dostávat za své prostředky odvedené státu formou zdravotního pojištění)

Tržní systém

odpovědi na ekonomické otázky se tvoří na základě dobrovolných rozhodnutí soukromých osob, kupujících a prodávajících, jednotlivců a firem (narozdíl od centrálního sys. - viz výše) –> tento systém je teda založen na samostatném (decentralizovaném) rozhodování ekonomických subjektů
rozhodnutí ekonomických subjektů jsou spoluurčována a vzájemně koordinována cenami
úloha státu je omezena (především na ochranu soukromého vlastnictví, zajištění bezpečnosti země atd.)
výrobní faktory jsou vlastněny soukromě (narozdíl od centrálního sys.)
klíčovou úlohu při rozhodování o zákl. ekon. otázkách hrají v tomto systému trhy, na kterých ceny vznikají
trhy rozhodují i o tom, jaké statky budou vznikat (ty, o které je zájem) i o použitých metodách výroby (s co nejnižšími náklady)
ceny určují podíl jednotlivých osob na vytvořeném produktu tím, že výrobním faktorům přisuzují určitou hodnotu –> příjmy vlastníků výrobních faktorů určují jejich podíl na vyrobené produkci
tento systém je v porovnání s ostatními systémy podstatně efektivnější

Smíšený systém

spojuje trh se zásahy vlády do ekonomiky
tržní ekonomika v „čistém“ pojetí neexistuje, prakticky vždy jsou zde nějaké zásahy vlády - smíšený systém převažuje ve většině demokratických zemí
trhy provádějí většinu rozhodování, důležitou roli hrají ale i vlády - vládní zásahy mohou v určitých situacích efektivitu tržní ekonomiky zvýšit nebo v zájmu udržení sociálního smíru korigovat distribuci příjmů a bohatství směrem do společnosti apod.
konkrétní podoby smíšeného systému se mohou značně lišit, z ekonomického hlediska hlavně cíli, nástroji a rozsahem státní regulace