Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů

Základní ekonomické otázky

  • Základní ekonomické systémy se liší tím, že různě odpovídají na základní ekonomické otázky
  • Co a kolik vyrábět?
    • definice struktury a množství výroby
    • každá společnost má jen omezené zdroje a musí se rozhodnout, co a kolik vyrobí, aby zajistila své přežití a případně další rozvoj
    • Příklad: Pravěký kmen se nemohl rozhodnout, že si udělá okružní cestu kolem světa - jednak na to neměl zeměpisné znalosti, neměl vhodné dopravní prostředky a ani si nemohl dovolit takovou „dovolenou“, protože by neměl kdo zajistit dostatek jídla
  • Jak vyrábět?
    • jaké zdroje a v jaké kombinaci budou použity k výrobě (jak budu vyrábět, kdo bude statky vyrábět a s jakou technologií)
    • každá společnost má volbu technologií, záleží na zvážení, jaké výrobní faktory má společnost k dispozici a co považuje za nejefektivnější
    • Příklad: V Římě bylo tisíc otroků levnějších než těžké povozy, dnes jsou zaměstnanci daleko nejvyšší nákladovou položkou, proto firmy raději využívají stroje a mechanizaci, které udělají tutéž práci v daleko kratším čase, a tím ušetří
  • Pro koho vyrábět?
    • jak se rozdělí vyrobený produkt mezi osoby a skupiny osob, otázka distribuce vytvořeného bohatství směrem do společnosti
    • nelze vyprodukovat dostatek statků pro všechny
    • každý ze členů společnosti chce získat svůj podíl na vyrobených statcích, aby přežil, aby si zvýšil životní úroveň atd.
    • podstatně záleží na vlastnických vztazích výrobních faktorů
    • různé klíče pro rozdělení celkové produkce (např.urozenost, stranická příslušnost)
    • Příklad: Majitel továrny bude jezdit Bentley, dělník MHD

Typy a odlišnosti ekonomických systémů

  • způsoby, kterými společnosti jako celek základní ekonomické otázky řeší, lze rozdělit do tří (resp. čtyř) hlavních kategorií označovaných jako ekonomické systémy
  • základní ekonomické systémy tvoří ekonomiky tradiční (zvykové), centrálně řízené (příkazové) a tržní - spojením jejich prvků pak vzniká systém čtvrtý - smíšená ekonomika
  • základním rozlišením ekonomických systému je, zda a nakolik se rozhodnutí o alokaci zdrojů opírá o rozhodování soukromých osob (jednotlivců a firem) - typicky tržní systém, rozhodnutí orgánů či instituci vlády - typicky centrálně řízený systém, nebo o společenské tradice - typicky zvykový systém
  • toto rozlišení také může rozhodovat o tom, jakou roli budou při distribuci vyrobené produkce mezi jednotlivé členy společnosti (3.otázka) hrát určité osobní faktory (píle, kvalifikace, talent, schopnosti, vlastnictví majetku, příslušnost k určité společenské skupině nebo politické straně apod.)
  • rozlišení mezi jednotlivými systémy se nemusí týkat jen národního hospodářství jako celku, ale může se vztahovat i k jeho jednotlivým oblastem či odvětvím

Tradiční (zvykový) systém

  • rigidní, řešení základních ekonomických otázek se děje na základě dlouhodobých zvyklostí a tradic
  • dnes již prakticky historickou kategorií, uplatňují ho prakticky již jen primitivně žijící společnosti
  • většinu výstupů výroby dostává náčelník, popř. velký vlastník půdy
  • přestože je archaický, určité prvky se dochovaly v dílčích oblastech (např. volba povolání, vycházející z jisté rodinné nebo etnické tradice)
  • Např: Primitivně žijící amazonské kmeny, křováci atd.

Centrálně řízený (příkazový) systém

  • o odpovědích na základní ekonomické otázky rozhoduje vládní instituce (politici, úředníci, vybraní experti apod.)
  • tato rozhodnutí provádějí představitelé veřejných institucí buď přímo (např. rozhodnutí vlády o postavení továrny), či nepřímo (udělováním povolení nebo licencí)
  • o distribuci vyrobené produkce (3.otázka) se rozhoduje především centrálním stanovením cen či mezd, ale i pomocí daňového systému, nejrůznějších dávek, dotací apod.
  • státní rozhodování o ekonomických otázkách je podpořeno tím, že kapitálové statky (továrny, farmy atd.) i přírodní zdroje jsou vlastněny státem
  • v extrémním případě si stát činí nárok i na „vlastnictví“ výrobního faktoru práce (rozhoduje, kde kdo bude pracovat)
  • v centrálně řízené ekonomice jsou typické velké podniky, což má za následek vysokou koncentraci výroby a monopolizaci ekonomiky, vedoucí k omezení konkurence
  • ekonomickou premisou tohoto systému je, že politici a úředníci mají k provedení ekonomických rozhodnutí lepší předpoklady než samostatně se rozhodující ekonomické subjekty, jednají v zájmu společnosti, za účelem dosažení obecného blahobytu apod.
  • Např: komunistické státy sovětského bloku, Sovětský svaz
  • v poměru k tržnímu nebo smíšenému systému neefektivní, proto prakticky všude opuštěn, některé prvky však přežívají (např. rozhodování politiků o tom, jaké typy a způsoby lékařské péče a v jakém rozsahu budou občané dostávat za své prostředky odvedené státu formou zdravotního pojištění)

Tržní systém

  • odpovědi na ekonomické otázky se tvoří na základě dobrovolných rozhodnutí soukromých osob, kupujících a prodávajících, jednotlivců a firem (narozdíl od centrálního sys. - viz výše) –> tento systém je teda založen na samostatném (decentralizovaném) rozhodování ekonomických subjektů
  • rozhodnutí ekonomických subjektů jsou spoluurčována a vzájemně koordinována cenami
  • úloha státu je omezena (především na ochranu soukromého vlastnictví, zajištění bezpečnosti země atd.)
  • výrobní faktory jsou vlastněny soukromě (narozdíl od centrálního sys.)
  • klíčovou úlohu při rozhodování o zákl. ekon. otázkách hrají v tomto systému trhy, na kterých ceny vznikají
  • trhy rozhodují i o tom, jaké statky budou vznikat (ty, o které je zájem) i o použitých metodách výroby (s co nejnižšími náklady)
  • ceny určují podíl jednotlivých osob na vytvořeném produktu tím, že výrobním faktorům přisuzují určitou hodnotu –> příjmy vlastníků výrobních faktorů určují jejich podíl na vyrobené produkci
  • tento systém je v porovnání s ostatními systémy podstatně efektivnější

Smíšený systém

  • spojuje trh se zásahy vlády do ekonomiky
  • tržní ekonomika v „čistém“ pojetí neexistuje, prakticky vždy jsou zde nějaké zásahy vlády - smíšený systém převažuje ve většině demokratických zemí
  • trhy provádějí většinu rozhodování, důležitou roli hrají ale i vlády - vládní zásahy mohou v určitých situacích efektivitu tržní ekonomiky zvýšit nebo v zájmu udržení sociálního smíru korigovat distribuci příjmů a bohatství směrem do společnosti apod.
  • konkrétní podoby smíšeného systému se mohou značně lišit, z ekonomického hlediska hlavně cíli, nástroji a rozsahem státní regulace

Prameny

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code