Obsah
96. Význam a struktura rozvahy firmy
- Rozvaha (bilance) - jedním ze základních finančních výkazů firmy i její účetní závěrky (soubor finančních výkazů)
- Hlavními finančními výkazy jsou
- rozvaha – zachycuje majetek firmy a jeho zdroje
- výsledkovka – výkaz zisků a ztrát
- výkaz finančních toků – zachycuje příjem a výdej peněžních prostředků (tzn. hotových peněz a vkladů u peněžních ústavů)
- Bilance podává přehled o majetku firmy (aktivech) a zdrojích jeho krytí (pasivech) v peněžním vyjádření k určitému datu (tzv. rozvahovému dni), a umožňuje posoudit tzv. finanční pozici firmy.
- Bilance podává informace o
- funkční skladbě aktiv, což vyžaduje rozlišit dlouhodobá a krátkodobá aktiva
- solventnosti účetní jednotky vypovídající a její schopnosti hradit závazky, což vyžaduje vykazovat pohledávky a závazky podle zůstatkové doby splatnosti
- finanční struktuře, tzn. podílu vlastních a cizích zdrojů
- struktuře vlastního kapitálu v členění na interní zdroje financování (fondy vytvořené ze zisku, výsledky hospodaření) a externí zdroje (vlažený základní kapitál, ostatní kapitálové fondy tvořené vkladem)
- je-li celkem sestavujícím bilanci podnik, jedná se o individuální bil., je-li tímto celkem skupina podniků, které jsou majetkově propojené, jde o konsolidovanou bil.
- na počátku aktivity sestavuje účetní jednotka zahajovací bilanci (přehled majetku a jeho zdrojů ke dni vzniku), řádná bilance se sestavuje k okamžiku pravidelného sestavování, mimořádná bilance se sestavuje v mimořádných situacích jako např. při fůzi, vstup do likvidace
- správná rozvaha musí splňovat základní podmínku: aktiva = pasiva, aktiva = dluhy + vlastní jmění
- každá změna je tedy zachycována dvakrát (na levé straně – majetek a na straně pravé – zdroje majetku) – toto se označuje jako podvojné účetnictví
Struktura rozvahy
Majetková struktura podniku - aktiva
- majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k podnikání
- je tvořen dvěma hlavními skupinami, které se liší dobou, po kterou slouží, než se vrátí do peněžní formy - první skupinou je investiční majetek, druhou oběžný majetek
- A – investiční majetek (stálá aktiva) – majetek sloužící podniku dlouhou dobu a který tvoří podstatu majetkové struktury
- A1 (nehmotný investiční majetek) – tvoří za úplatu získaná oprávnění jako např. patenty, licence, autorská práva, goodwill (dobré jméno) atd.
- A2 (hmotný investiční majetek) – budovy, stroje, výrobní zařízení
- dělí se movitosti a nemovitosti
- majetek se postupně opotřebovává a tento jev se zachycuje ve formě odpisů do nákladů podniku (mají většinou podobu fixních nákladů)
- A3 (finanční investice) – účasti podniku v jiných podnicích, cenné papíry (akcie, dluhopisy)
- B – oběžný majetek (oběžná aktiva) – přítomný v podniku ve více formách např. ve věcné podobě (zásoby materiálu, rozpracovaná výrobky, paliva), peněžní podobě (peníze v pokladně, peníze na účtech bank), pohledávky, krátkodobý finanční majetek
- na této složce aktiv je založen ukazatel rychlosti obratu oběžného majetku (podle rychlosti ,,obíhání“ majetku tzn. změny jedné formy na jinou např. peníze na materiál, ten na výrobky a ty na pohledávky a tak dále)
- schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se na peněžní prostředky bez větších ztrát je označována jako likvidnost
- likviditou podniku se rozumí míra schopnosti podniku uhradit své závazky (poměr mezi krátkodobými splatnými závazky podniku a likvidními aktivy), jestliže je podnik nelikvidní, hovoří se o insolvenci (splatné dluhy jsou vyšší než realizovatelná hodnota aktiv) – nadměrná likvidita ale také není optimální z důvodu nízkého výnosu (peníze v pokladně mají nulový výnos, peníze na účtech velmi nízký)
- majetková struktura podniků se liší na základě různých faktorů (odvětví, politika managementu atd.), podniky s převahou investičního majetku se nazývají investičně intenzívní (doly, elektrárny, teplárny), podniky s převahou oběžného majetku se označují jako provozně intenzívní (potravinářské podniky, banky)
Kapitálová struktura podniku - pasiva
- kapitálovou strukturou podniku se rozumí struktura zdrojů, z nich majetek podniku vznikl – vložil-li kapitál do podniku sám podnikatel, hovoří se o vlastním kapitálu, vložil-li kapitál věřitel, hovoří se o cizím kapitálu neboli dluhu
- pokud má podnik více kapitálu než je třeba, označuje se za překapitalizovaný (akciová společnost emituje více akciového kapitálu, než může efektivně využít – společnost pak není s to vygenerovat takový zisk, aby vyplatila požadovanou výši dividend), na druhou stranu jestliže má podnik kapitálu méně, hovoří se o tom, že je podkapitalizovaný (tato situace nastává při prudké expanzi podniku, kdy rychle rostou aktiva, která ale nejsou kryta finančními zdroji – podnik se zadlužuje a tímto krátkodobým cizím kapitálem kryje dlouhodobý majetek – tak se posléze může dostat do insolvence)
- potřebné množství kapitálu je při založení podniku stanoveno v zakladatelském rozpočtu
- A – vlastní kapitál – je hlavním nositelem podnikatelského rizika, jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty
- je tvořen peněžitými i nepeněžitými vklady:
- A1 – Základní kapitál – peněžní i nepeněžní vklady společníků do společnosti, v A.S. a S.R.O. vytvářeno povinně
- A2 – kapitálové fondy – jejich hlavní část tvoří tzv. emisním ážio tj. rozdíl mezi skutečnou prodejní cenou akcií a jejich cenou nominální
- A3 – fondy ze zisku – vytvářeny přímo ze zákona nebo je tvorba předepsána stanovami, jsou pojistkou proti nepředvídaným rizikům v podnikání
- A4 – nerozdělený zisk – část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje a slouží k dalšímu podnikání
- + A5,6 (viz základní rozdělení – tabulka – výsledky hospodaření)
- B – cizí kapitál – je dluhem podniku, který musí být v určité době uhrazen
- B1 – krátkodobý cizí kapitál – zahrnuje závazky splatné do jednoho roku (krátkodobé úvěry, půjčky, dosud nevyplacené mzdy a platy)
- B2 – dlouhodobý cizí kapitál – splatné za více než jeden rok (emitované obligace, hypoteční úvěry atd.)
- C – rezervy – určeny k financování nepředvídaných výdajů v budoucnosti
- jsou vytvářeny na vrub nákladů (rozdíl od rezervních fondů, které se vytvářejí ze zisků)
- vedle těchto rezerv některé podniky vytvářejí také tiché rezervy (vznikají nižším oceněním aktiv a vyšším oceněním dluhů nebo zrychleným odepisováním)
- cenou za užívání cizího kapitálu jsou úroky (+ další náklady např. bankovní poplatky aj.) – v této souvislosti platí dvě zásady: 1) cizí kapitál je levnější než vlastní, 2) krátkodobý kapitál je levnější než dlouhodobý (s délkou časového horizontu roste riziko a s ním i požadavek na výnosnost investovaného kapitálu)
- k první zásadě se vztahují tzv. finanční páka a daňový efekt
- Finanční páka – cizí kapitál zvedá výnosnost vlastního kapitálu (vl. kapitál 1000, zisk 200, zisk před zdaněním v procentech na vl. kapitál = 20 procent — naproti tomu: vl. kapitál 500, cizí kapitál 500, zisk 200, úrok z cizího kapitálu = 14 procent, zisk v proc. před zdaněním na vl. kapitál 26 procent)
- Daňový efekt – úroky z cizího kapitálu jsou součástí nákladů, které snižují zisk, ze kterého se platí daň = úroky tedy snižují daňové zatížení podniku
- Důvody užití cizího kapitálu
- nedostatečný vlastní kapitál
- přechodné nedisponování kapitálem
- cizí kapitál nezakládá poskytovateli práva v přímém řízení podniku
- zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu
- Důvody proti užití: zvyšování zadluženosti, každý další dluh je dražší a je těžší jej získat, omezuje jednání managementu, který musí jednání uzpůsobit závazkům
- Poměr cizího a vlastního kapitálu – vlivy: odvětví (např. bankovnictví pracuje s velmi vysokou mírou cizího kapitálu), struktura majetku, subjektivní postoj podnikatele resp. managementu, úroková míra bank, výnosnost podniku – management musí tedy usilovat o optimální míru zadlužení vzhledem k uvedeným faktorům
- Struktura dluhů
- krátkodobý cizí kapitál je levnější než dlouhodobý, musí být ale splácen v kratší době a zvyšuje tak riziko platební neschopnosti
- krátkodobý kapitál by měl krýt tedy likvidní aktiva, dlouhodobý kapitál by měl naopak krýt investiční majetek
- jestliže oběžná aktiva převýší krátkodobý kapitál, z rozdílu vzniká čistý pracovní kapitál (částka volných prostředků)
- jestliže nastane opačná situace, vzniká nekrytý dluh
- rozdíl mezi aktivy firmy a hodnotou firemních závazků je označován jako čistá (účetní) hodnota firmy – její výše přepočtená ne jednu akcii udává účetní hodnotu firmy připadající na jednu akcii, tato hodnota se většinou nachází pod tržní hodnotou akcie
Prameny
- Teorie národního hospodářství, Jan Urban, 3. Vydání, 2011, Wolters Kluwer, s. 200-202
- Podniková ekonomika, Miroslav Synek a kol., 2000, C.H. Beck, s. 109–121
- Ekonomický slovník, Hindls, Holman, Hronová, 2003, C.H. Beck
- semináře Borkovecsearch?q=tnh%3Apfuk%3Atnh%3Azkouska%3Anavigace&btnI=lucky
