Texty na Ius wiki vznikají pro studenty právnických fakult. Jsou dílem studentů, odborníků a dalších příspěvatelů. Rozpracované texty nejsou určeny k citování. Informace na těchto stránkách nejsou relevantním zdrojem právních informací, neslouží jako právní poradna a v žádném případě nemohou nahradit konzultaci s právními profesionály!


95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)

  • 9. května 1950 navrhl francouzský ministr zahraničí Robert Schuman společné řízení francouzské a německé výroby uhlí a oceli jako strategických válečných surovin; tento den je dodnes oslavován jako „Den Evropy“
  • v dubnu 1951 podepsalo 6 evropských zemí (Francie, Německo, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko) tzv. Pařížskou smlouvu, kterou bylo založení Evropské společenství uhlí a oceli; zajímavostí je, že tato smlouva, která vstoupila v platnost v roce 1952 byla uzavřena na 50 let a v roce 2002 toto integrační uskupení skutečně ukončilo svoji činnost
  • právě v ESUO spatřujeme první nadstátní organizaci v Západní Evropě po WW2
  • hlavní cíl: podřízení společné nadnárodní kontrole výroby uhlí a oceli a obchodu s nimi; tj. surovin pro výboru zbraní
  • společné instituce: Vysoký úřad, Rada ministrů, Společné shromáždění, Soudní dvůr

Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské hospodářské společenství

  • v roce 1957 podepsali zakládající země ESUO tzv. Římské smlouvy (na dobu neurčitou)
  • Římské smlouvy zakládali dvě nová společenství:
    • Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)
      • cílem byla spolupráce při neválečném využití atomové energie (zásobování, investice, nakládání s jaderným palivem,výzkum atd.)
    • Evropské hospodářské společenství (EHS)
      • hlavní cíl: vytvoření společného trhu (počítá se s postupným prohlubováním integrace)
      • působnost a pravomoci: volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu; společné politiky (zemědělství, obchod, vnější vztahy, doprava, sbližování vnitrostátních právních řádů), sbližování hospodářských politik

Evropská společenství

  • v roce 1965 byla podepsána tzv. Slučovací smlouva, na jejímž základě byla vytvořena jedna společná Rada (ministrů) a jedna (Evropská) Komise jako společné orgány pro všechna tři společenství (ESUO, EUROATOM a EHS), která se počala označovat jako Evropská společenství
  • v souvislosti s tím bylo přijato důležité rozhodnutí o financování společenství; základem byly příspěvky členských států, ale také cla, daň z přidané hodnoty a zemědělské dávky

EU a nové členské státy

  • členské státy Evropských společenství v průběhu let přibývaly (1973 - VB, Irsko a Dánsko; 1981 - Řecko; 1986 - Španělsko a Portugalsko; 1955 - Švédsko, Finsko a Rakousko)
  • EU vznikla na základě Maastrichtské smlouvy z roku 1993, nahradila tak Evropské společenství (bývalé EHS)
  • Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi – Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko, vstoupila do EU 1. května 2004. Nyní tvoří Evropskou unii 27 členských států, k 1. lednu 2007 totiž přistoupily ještě Bulharsko a Rumunsko

Jednotný vnitřní trh

  • EU 90. léta
  • je dalším stupněm mezinárodní ekonomické integrace po společném trhu a celní unii
  • členské země odbouraly veškerá cla, používají celní společný sazebník vůči třetím zemím, je mezi nimi zabezpečen volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu a oproti společnému trhu navíc zavedly i společné technické a jiné normy pro výrobky (vnitřní hranice mezi státy již prakticky neexistují)
    • Volný pohyb zboží
      • zboží z celé EU je možno prodávat ve kterémkoli z členských států
      • prodej zboží z členských států nesmí být na domácím trhu omezen vůči domácím výrobkům žádným clem ani speciální daní
    • Volný pohyb osob
      • v případě volného pohybu osob se jedná o právo občana členské země EU volně cestovat, usazovat se a pracovat v jiných členských státech
      • upravuje Schengenská smlouva, která odstranila vnitřní hraniční kontroly mezi státy, které k ní přistoupily
      • institut občanství EU - občanem EU je každý člověk, který má občanství některého z členských států
        • občan má právo v místě svého pobytu volit do Evropského parlamentu a místních zastupitelstev
    • Volný pohyb služeb
      • poskytování služeb přes hranice, tzn. bez toho, že by byl podnikatel ve státě, kde službu poskytuje, usazený
    • Volný pohyb kapitálu
      • volný pohyb kapitálu je základním a možná i nejdůležitějším prvkem jednotného vnitřního trhu EU
      • znamená volný pohyb finančního kapitálu i hmotného majetku po členských zemích EU
      • v praxi to znamená, že občané EU mohou využívat finančních služeb i v jiných členských státech Unie

Hospodářská a měnová unie (HMU)

  • ještě vyšší fáze mezinárodní ekonomické integrace
  • ekonomiky jednotlivých zemí přenášejí část svých pravomocí na nadnárodní instituce (např. spolurozhodování o obchodní politice nebo rozpočtových deficitech členských zemí)
  • proces harmonizace hospodářských a měnových politik členských států směřující k zavedení jednotné měny
  • ve fázi HMU je EU v současnosti
  • HMU byla jedním z hlavních témat mezivládních konferencí, které uzavřely svá jednání v Maastrichtu v prosinci 1991
  • Tři fáze HMU
    • První fáze
      • začala 1. července 1990 (= moc pěkný datum :-) ) a přinesla několik důležitých kroků:
        • úplně volný pohyb kapitálu v rámci EU (zrušení devizových kontrol);
        • zvýšení části zdrojů věnovaných na odstranění nerovností mezi evropskými regiony (strukturální fondy);
        • hospodářská konvergence prostřednictvím mnohostranného dohledu nad hospodářskými politikami členských států
    • Druhá fáze
      • začala 1. ledna 1994 a její součástí bylo:
        • zřízení Evropského měnového institutu (EMI) ve Frankfurtu; EMI byl složen z guvernérů centrálních bank zemí EU;
        • nezávislost národních centrálních bank;
        • definice pravidel pro snížení národních rozpočtových deficitů.
    • Třetí fáze
      • zavedení eura - 1. ledna 1999 euro přijalo 11 zemí EU (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko), 1. ledna 2001 se připojilo Řecko
      • Funkci EMI převzala Evropská centrální banka, která začala odpovídat za měnovou politiku definovanou a uplatňovanou v eurech.
      • 1. ledna 2002 byly v těchto 12 zemích eurozóny uvedeny do oběhu mince a bankovky eura. O dva měsíce později byly staženy z oběhu národní měny. Po tomto datu se euro stalo jediným zákonným platidlem na veškeré hotovostní a bankovní transakce v zemích eurozóny, které představují více než dvě třetiny obyvatelstva EU

Konvergenční kritéria, Pakt stability a růstu, Euroskupina

  • následující informace se prolínají s informacemi v otázce o euru

Konvergenční kritéria

  • každá země EU, která chce vstoupit do třetí fáze, musí splňovat těchto pět konvergenčních kritérií:
    • cenová stabilita: míra inflace nesmí překročit průměrnou míru inflace tří členských států s nejnižší inflací o více než 1,5 %;
    • úrokové sazby: dlouhodobé úrokové sazby se nesmí lišit o více než 2 % vůči průměrným úrokovým sazbám tří členských států s nejnižší inflací;
    • deficity: národní rozpočtové deficity musí být nižší než 3 % HDP;
    • veřejný dluh: nesmí překročit 60 % HDP;
    • stabilita směnného kurzu: směnné kurzy musí po dobu předchozích dvou let zůstat ve schváleném rozmezí

Pakt o stabilitě a růstu

  • v otázce č. 23
  • byl přijat Evropskou radou v červnu 1997
  • představoval závazek k trvalé rozpočtové stabilitě a umožňoval potrestání každé země eurozóny, jejíž rozpočtový deficit by přesáhl 3%
  • pakt byl však následně označen za příliš přísný a v březnu 2005 prošel reformou

Euroskupina

  • Euroskupina je neformální orgán, v jehož rámci se setkávají ministři financí zemí eurozóny
  • cílem těchto setkání je zajištění lepší koordinace hospodářských politik, kontrola rozpočtových a finančních politik zemí eurozóny a reprezentace eura na mezinárodním měnovém fóru

Nové členské státy a HMU

  • splnění příslušných kritérií
  • Slovinsko přijalo euro jako první ze zemí, které k EU přistoupily v roce 2004, když se k eurozóně přidalo 1. ledna 2007; o rok později ho následovaly Kypr a Malta

EU, Unie - Evropská unie / ESUO - Evropské společenství uhlí a oceli / EURATOM - Evropské společenství pro atomovou energii / EHS - Evropské hospodářské společenství / HMU - Hospodářská a měnová unie / EMI - Evropský měnový institut

Prameny

Navigace Seznam otázek

A Předmět a metody národohospodářské teorie
71. Předmět národohospodářské teorie a její základní kategorie | 30. Hlavní historické a současné směry ekonomického myšlení

B Základní ekonomické pojmy a principy
98. Základní ekonomické principy a modely, metodické chyby ekonomického uvažování | 54. Náklady alternativ a utopené náklady, ilustrujte na příkladech | 97. Základní ekonomické otázky, typy a odlišnosti ekonomických systémů | 17. Ekonomická efektivnost, Paretovo a Kaldor-Hicksovo kritérium efektivnosti | 85. Trhy výrobních faktorů, jejich úloha, specifika a regulace | 89. Typy ekonomických subjektů, jejich postavení a úloha v národním hospodářství | 49. Model ekonomického koloběhu | 55. Národohospodářské agregáty a jejich význam | 46. Metody měření HDP

C Tržní systém a státní ekonomická regulace
82. Trh a tržní systém, typy trhů | 87. Tržní cena a její funkce | 7. Cenová a necenová konkurence, principy marketingu | 31. Hospodářská politika, její cíle, druhy a účinnost, magický čtyřúhelník | 88. Tržní selhání, jeho druhy a příčiny, ilustrujte na příkladech | 90. Veřejná a soukromá řešení tržních selhání | 75. Státní regulace trhů, ceny ve smíšené ekonomice | 73. Selhání vlády a jeho příčiny

D Poptávka, nabídka a tržní cena
100. Zákon poptávky, zákon nabídky, zákon poptávky a nabídky, zákon jedné ceny | 8. Cenová, důchodová a křížová elasticita poptávky | 70. Přebytek výrobce a spotřebitele, efektivita tržní rovnováhy | 77. Státní zásahy do cen, jejich příčiny, důsledky a efektivita

E Rozhodování, ekonomika a správa firem
9. Cíle, náklady, příjmy a zisk firmy | 35. Implicitní a explicitní náklady firmy, ekonomický a účetní zisk | 61. Normální zisk firmy, ekonomická renta a její dobývání | 53. Náklady a nákladové křivky firmy, analýza firemních nákladů | 44. Marginální náklady a jejich význam | 99. Zákon klesajícího mezního produktu, princip úspor z rozsahu | 25. Financování firmy, finanční ukazatele a jejich funkce při řízení firmy | 96. Význam a struktura rozvahy firmy | 21. Ekonomický pohled na vybrané právní formy podniků, jejich výhody a nevýhody | 18. Ekonomické aspekty správy společností, problém „pána a správce“, modely corporate governance

F Struktura trhu, typy konkurence a konkurenční politika
78. Struktura trhu a tržní síla, relevantní trh | 15. Efektivnost dokonalé konkurence | 83. Trh dokonalé konkurence a postavení firmy na tomto trhu | 58. Nedokonalá konkurence, příčiny vzniku a hlavní typy, ztráta blahobytu v podmínkách nedokonalé konkurence | 33. Chování firem v podmínkách dokonalé a monopolistické konkurence | 34. Chování firem v podmínkách oligopolu a monopolu | 42. Konkurenční politika, antimonopolní zákonodárství, regulace přirozených monopolů

G Kapitál a kapitálové trhy
40. Kapitál, jeho vznik, formy a funkce | 37. Instituce kapitálového trhu a jejich význam | 52. Nabídka, poptávka a rovnováha na trhu kapitálu | 3. Aktiva, jejich druhy a vlastnosti, stanovení ceny aktiv | 39. Investování a spekulace, vznik a důsledky „investičních bublin“ | 79. Subjekty kapitálového trhu | 67. Primární a sekundární kapitálové trhy a jejich význam

H Trh práce, zaměstnanost a rozdělení příjmů
65. Poptávka a nabídka na trhu práce, vliv substitučního a důchodového efektu na nabídku práce | 84. Trh práce (poptávka, nabídka a rovnováha) | 86. Tržní a netržní faktory determinace mezd, mzdová strnulost, jej příčiny a důsledky | 59. Nezaměstnanost, příčiny, druhy a měření, vztah nezaměstnanosti a inflace | 72. Rozdělení důchodů, nerovnosti v důchodech, přerozdělovací procesy a jejich nástroje

I Peníze a měnová politika
63. Peníze, jejich funkce a formy, úloha zlata v dějinách peněz | 94. Vymezení peněz, peněžní zásoba a peněžní agregáty | 41. Komoditní peníze, zlatý standard, peníze s nuceným oběhem | 51. Nabídka a poptávka na trhu peněz, cena peněz, výnosová křivka | 5. Bankovní systém, tvorba peněz a peněžní multiplikátor | 50. Monetární politika a její nástroje | 56. Nástroje expanzívní fiskální a monetární politiky, jejich význam a účinnost | 57. Nástroje restriktivní měnové a rozpočtové politiky, jejich význam a účinnost | 6. Bezprostřední a konečné cíle měnové politiky, cílování inflace | 43. Kvantitativní teorie peněz, Fisherova rovnost | 62. Omezení měnové a fiskální politiky | 45. Měnová báze a tvorba peněz, peníze jako dluh | 14. Diskontní, lombardní a repo sazba jako měnové nástroje | 29. Funkce a nástroje centrální banky | 60. Nezávislost a odpovědnost centrální banky | 36. Inflace a její měření, druhy, příčiny a důsledky inflace, inflační daň | 12. Deflace, její příčiny a důsledky, past likvidity a kvantitativní uvolňování

J Hospodářský růst
80. Teorie hospodářského růstu | 69. Produktivita práce a kapitálu a jejich faktory, politika nabídkové strany | 22. Ekonomický růst a rozvoj, zdroje a typy růstu, růstová politika

K Hospodářský cyklus a stabilizační politika
32. Hospodářský cyklus, jeho příčiny a fáze | 66. Poptávkové a nabídkové šoky a jejich vliv na vznik recese | 38. Investiční akcelerátor a multiplikátor a jejich význam pro průběh hospodářského cyklu | 26. Finanční a měnová krize, možné příčiny a důsledky | 10. Cíle, principy a nástroje stabilizační politiky | 2. Agregátní poptávka a nabídka, potenciální a reálný produkt | 4. Automatické stabilizátory a jejich funkce, vysvětlete na příkladu | 27. Fiskální multiplikátory, efekt vytěsňování | 20. Ekonomické multiplikátory a jejich význam (Keynesův multiplikátor, peněžní multiplikátor, fiskální multiplikátor) | 28. Fiskální politika, její cíle a nástroje

L Státní rozpočet a daňový systém
93. Veřejné finance, jejich funkce a složky, státní rozpočet a jeho deficity | 76. Státní rozpočet, základní struktura jeho příjmové a výdajové stránky | 11. Daně, jejich druhy a ekonomické vlastnosti, daňová politika | 16. Efektivnost zdanění, daňové břemeno a „náklady mrtvé váhy“, Lafferova křivka | 23. Euro a Maastrichtská kritéria, Pakt stability a růstu

M Mezinárodní ekonomické vztahy
1. Absolutní a komparativní výhody v mezinárodním obchodě, vysvětlete na příkladu | 48. Mezinárodní měnové vztahy, devizové trhy, optimální měnové zóny | 64. Platební a obchodní bilance, jejich struktura a význam | 13. Devizové režimy a jejich národohospodářské důsledky | 47. Mezinárodní ekonomická integrace a její formy, globalizace ekonomiky | 95. Vývoj evropské ekonomické integrace, jednotný vnitřní trh, hospodářská a měnová unie EU

N Základy ekonomie veřejného sektoru:
24. Externality, jejich příčiny, důsledky a řešení | 81. Transakční náklady a Coaseův teorém | 92. Veřejné a částečně veřejné statky, společné zdroje | 74. Soukromé a veřejné statky, veřejné poskytování statků | 68. Principy ekonomické teorie veřejné volby | 91. Veřejná produkce statků, její příčiny a důsledky | 19. Ekonomické chování veřejné byrokracie

Tisk/export
Sponzor
Sunnysoft
Odkazy
QR-Code